25 Cdo 175/2002Usnesení NS ze dne 13.03.2002

25 Cdo 175/2002

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců A) V. P. a B) S. P. proti žalované Správě a údržbě silnic P., státní příspěvkové organizaci, o 11.560,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 17 C 150/98, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. června 2001, č. j. 22 Co 527/2000 -90, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Pardubicích poté, co jeho rozsudek ze dne 30. 10. 1998, č. j. 17 C 150/98-21, byl zrušen usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 9. 1999, č. j. 22 Co 754/98-34, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, uložil žalované rozsudkem ze dne 8. 6. 2000, č. j. 17 C 150/98-66, aby zaplatila žalobcům částku 50,70 Kč s příslušenstvím, ohledně částky 11.509,30 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání všech účastníků Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 14. 6. 2001, č. j. 22 Co 527/2000-90, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku změnil tak, že zamítl i žalobu o zaplacení částky 50,70 Kč s příslušenstvím, jinak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení a zamítl návrh žalobců na připuštění dovolání.

Proti tomuto rozsudku podali žalobci dovolání, jehož přípustnost dovozují z ustanovení § 239 odst. 2 o.s.ř. a uplatňují dovolací důvod podle § 241 odst. 3 písm. d) o.s.ř. Odvolacímu soudu vytýkají, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a navrhují, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen spolu s rozsudkem soudu prvního stupně a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vzhledem k ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle dosavadních předpisů, (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001 - dále jen „o.s.ř.“). Po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. oprávněnými osobami - účastníky řízení - a po přezkoumání věci ve smyslu ustanovení § 242 odst. 3 o.s.ř. dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř.

Dovolání je dále přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé [§ 238 odst. 1 písm. a) o.s.ř.], nebo jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§ 238 odst. 1 písm. b) o.s.ř.]. Podle § 238 odst. 2 písm. a) o.s.ř. není dovolání podle odstavce 1 tohoto ustanovení přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč.

Podle § 239 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. Ve smyslu odst. 2 tohoto ustanovení, jestliže odvolací soud nevyhoví návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Podle § 239 odst. 3 o.s.ř. platí ustanovení § 237 odst. 2, § 238 odst. 2 a § 238a odst. 2 o.s.ř. obdobně.

V dané věci žalobci napadají dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé potvrzen ohledně částky 11.509,30 Kč a změněn ohledně částky 50,70 Kč. Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti výrokům rozsudku ve věci samé, kterými bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč, je přípustnost dovolání proti potvrzujícímu i měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu vyloučena ustanovením § 238 odst. 2 písm. a) o.s.ř. a § 239 odst. 3 o.s.ř.

Zbývalo posoudit otázku přípustnosti dovolání z hlediska ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř., tedy zda v řízení došlo k vadám uvedeným v tomto ustanovení, neboť omezení uvedené v ustanovení § 238 odst. 2 písm. a) o.s.ř. zde neplatí. Dovolatelé netvrdí a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by rozsudek odvolacího soudu trpěl některou z vad uvedených v ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání žalobců odmítl podle § 243b odst. 4 věty první a § 218 odst. 1 písm.c) o.s.ř., aniž se mohl zabývat věcí z hlediska uplatněných dovolacích důvodů podle § 241 odst. 3 písm. d) o.s.ř.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 věty první a § 146 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť žalobci s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemají na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. března 2002

JUDr. Petr Vojtek,v.r.

předseda senátu