24 Nd 524/2020Usnesení NS ze dne 03.12.2020

24 Nd 524/2020-53

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Statutárního města Ústí nad Labem, se sídlem v Ústí nad Labem, Velká Hradební č. 2336/8A, IČO 00081531, proti povinnému S. S., narozený dne XY, bytem XY, pro 1 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 2015/2020, o určení místní příslušnosti, takto:

Věc, vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 2015/2020, projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.

Odůvodnění:

Oprávněný podal prostřednictvím soudního exekutora JUDr. Vratislava Pospíšila návrh na nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením.

Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 6. 10. 2020, č. j. 73 EXE 2015/2020-47, vyslovil svoji místní nepříslušnost a předložil věc podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu, protože nelze zjistit podmínky místní příslušnosti, neboť povinný nemá místo trvalého pobytu na území České republiky, nemá zde ani místo pobytu podle druhu pobytu cizince, a není ani známo, kde se nachází případný majetek povinného.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (exekuční řád), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013, vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vychází najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Ve fázi řízení před nařízením exekuce, kdy způsob jejího provedení dosud nebyl stanoven, není možné prozatím dovodit, zda povinný, který nemá známé bydliště na území České republiky, zde má majetek, jenž by podléhal exekuci. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. proto určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti.

Protože jsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., pro určení místní příslušnosti, rozhodl Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem, u něhož bylo řízení zahájeno.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 12. 2020

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu