23 Nd 455/2020Usnesení NS ze dne 12.10.2020

23 Nd 455/2020-167

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci oprávněného J. B., se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného Mgr. Norbertem Ostrčilem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, PSČ 110 00, proti povinnému Š. B., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Ing. Jánem Bahýľem, advokátem, se sídlem v Brně, Kotlářská 912/29, PSČ 602 00, o výkon rozhodnutí, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 23 E 1469/96, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 23 E 1469/96, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.

Odůvodnění:

Okresní soud v Karlových Varech předložil podle ustanovení § 12 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu návrh povinného, aby věc vedená u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 23 E 1469/96 byla z důvodu vhodnosti přikázána Městskému soudu v Brně.

Povinný odůvodnil svůj návrh tím, že podal návrh na zastavení výkonu rozhodnutí a pro rozhodnutí o tomto návrhu bude třeba, aby soud komunikoval jak s nemocnicemi za účelem prokázání jeho zdravotního stavu, tak s některými orgány (jako je např. Česká správa sociálního zabezpečení), či s dalšími svědky za účelem prokázání příjmů a výdajů povinného. Tyto nemocnice a orgány se nacházejí zejména v Brně, kam se povinný vzhledem ke svému zdravotnímu stavu byl nucen přestěhovat, a kde tedy již dlouhodobě pobývá. Zdravotní stav mu sice neumožňuje jeho přítomnost u soudu, ale v případě přikázání věci Městskému soudu v Brně bude povinnému umožněno lépe realizovat právo na spravedlivý proces, a to tím, že mu bude usnadněna jak komunikace se soudem, tak možnost nahlížení do soudního spisu. Poukazuje rovněž na to, že původní spis byl Okresním soudem v Karlových Varech skartován, což také nasvědčuje tomu, že vedení řízení v Karlových Varech není v současnosti již potřeba.

Oprávněný s návrhem, aby věc byla přikázána Městskému soudu v Brně, nesouhlasil. Skutečnosti, uváděné povinným považuje za irelevantní, když komunikace s v návrhu uvedenými orgány může probíhat prostřednictvím písemné komunikace, přičemž by stejně probíhala i u jiného soudu. Naopak oprávněnému by změnou příslušnosti soudu vznikly další náklady spojené s větší časovou zátěží v případě nařízení ústního jednání, cestovným apod. Oprávněný zdůraznil, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno vykládat restriktivně.

Podle § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle § 252 odst. 1 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je příslušný k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku obecný soud povinného.

Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

Podle § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.

O přikázání věci rozhodl Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený dotčeným soudům – Okresnímu soudu v Karlových Varech a Městskému soudu v Brně (§ 12 odst. 3 o. s. ř.).

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).

Důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. 28 Nd 409/2014) nebo po skutkové stránce – se zřetelem na navržené důkazy – spolehlivěji a důkladněji (srov. kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 26 Nd 303/2014). K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů; důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.

V posuzované věci nejsou okolnosti uváděné povinným způsobilé odůvodnit přikázání věci Městskému soudu v Brně, neboť není podkladu pro závěr, že by tak bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Okresního soudu v Karlových Varech. Nejvyšší soud opakovaně judikuje, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. 4 Nd 368/2009, ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. 28 Nd 36/2019, ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 4 Nd 10/2008, či ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. 4 Nd 374/2009).

K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. V projednávané věci však s návrhem oprávněný výslovně nesouhlasil, přičemž delegací věci by mohl být navozen stav pro oprávněného nepříznivý.

Rovněž lze připomenout, že řízení o výkon rozhodnutí je vedeno u Okresního soudu v Karlových Varech již od roku 1996, od roku 2007 bydlí povinný v Brně a po celou dobu řízení Okresní soud v Karlových Varech běžně komunikuje s Českou správou sociálního zabezpečení.

Pro odnětí věci Okresnímu soudu v Karlových Varech je bez významu i skutečnost, že byl skartován tamní spis, v němž byl vydán platební rozkaz, který je titulem pro nynější výkon rozhodnutí.

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 10. 2020

JUDr. Zdeněk Des

předseda senátu