23 Cdo 2336/2018Usnesení NS ze dne 29.04.2020

23 Cdo 2336/2018-415

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobce A. K., se sídlem XY, IČO XY, insolvenčního správce dlužníka XY, zastoupeného Mgr. et Mgr. Milanem Svobodou, advokátem, se sídlem v Děčíně, Tyršova 1434/4, PSČ 405 02, proti žalovanému V. M., nar. XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Michalem Chuchútem, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 5, náměstí Junkových 2772/1, PSČ 155 00, o zaplacení částky 1 310 000 Kč s příslušenstvím a o zaplacení částky 7 000 EUR s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 24 Cm 200/2013, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 2. 2018, č. j. 4 Cmo 54/2017-369, takto:

Věc se postupuje velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu.

Odůvodnění:

V dovolacím řízení v této věci má být posouzena otázka důvodnosti kompenzační námitky vznesené po koncentraci řízení, konkrétně otázka, zda (popřípadě za splnění jakých předpokladů) může soud v případě, že žalovaný poté, co nastaly účinky koncentrace řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř., učinil právní úkon směřující k započtení, přihlédnout k samotné existenci vzájemné pohledávky, která vznikla a stala se splatnou před koncentrací řízení, a k označeným důkazům, nebyla-li existence této pohledávky tvrzena a důkazy k ní navrženy již před koncentrací.

Tříčlenný senát číslo 23 při posuzování této otázky zjistil, že tato otázka je řešena v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu rozdílně (srov. např. rozsudek ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 2850/2015, usnesení ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. 26 Cdo 2783/2016, a usnesení ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2795/2017, které jsou v rozporu se závěry obsaženými v rozsudcích ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 23 Cdo 2942/2009, ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4233/2010, a ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 23 Cdo 371/2014, a usnesení ze dne 5. 8. 2014, sp. zn. 32 Cdo 501/2014, a ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. 26 Cdo 2783/2016).

Vzhledem k uvedenému rozhodl senát číslo 23 o postoupení věci (podle § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů), k rozhodnutí velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 4. 2020

JUDr. Zdeněk Des

předseda senátu