22 Cdo 3261/2011Usnesení NS ze dne 26.10.2011

22 Cdo 3261/2011

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobců: a) O. D., b) P. L., c) M. Ch., d) R. K., e) Z. T., žalobců b) až e) zastoupených žalobcem a) Oldřichem Dvořákem jako obecným zmocněncem, proti žalovaným: 1) I. K., 2) M. M., 3) Ing. J. S., 4a) J. Sa., 4b) K. S., (žalovaní 4a a 4b jsou procesní nástupci za zemřelého Ji. S., 5) Jo. S., 6) L. S., a 7) J. So., o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 4 C 178/2009, o dovolání 3) žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice ze dne 14. února 2011, č. j. 18 Co 537/2010-165, takto:

I. Dování se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Chrudimi („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 3. června 2010, č. j. 4 C 178/2009–120, ve výroku pod bodem I. zrušil „podílové spoluvlastnictví účastníků k bytové jednotce v budově čp. v části obce Chrudim III, na stavebních parcelách 3610 a st. 3611 v k.ú. Chrudim, k spoluvlastnickému podílu na společných částech domu čp. v části obce Chrudim III na st. parcelách 3610 a st. 3611 v k.ú. Chrudim o velikosti 143/10000, k spoluvlastnickému podílu na stavebních parcelách č. 3610 a st. 3611 v k.ú. Chrudim o velikosti 143/10000, a nařídil prodej této věci s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky těmito podíly: žalobci a) O. D. podílem o velikosti 1/2, žalobkyni b) P. L. podílem o velikosti 1/24, žalobkyni c) M. Ch. podílem o velikosti 1/48, žalobci d) R. K. podílem o velikosti 1/48, žalobkyni e) Z. T. podílem o velikosti 1/24, žalované 1) I. K. o velikosti podílu 1/24, žalovanému 2) M. M. podílem o velikosti 1/12, žalovanému 3) Ing. Ja. S. podílem o velikosti 1/12, žalovanému 4) Ji. S. podílem o velikosti 1/24, žalovanému 5) Jo. S. podílem o velikosti 1/24, žalovanému 6) L. S. podílem o velikosti 1/24, žalovanému 7) Jo. So. podílem o velikosti 1/24.“ Výroky pod body II. a III. rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako soud odvolací k odvolání žalovaného 3) rozsudkem ze dne 14. února 2011, č. j. 18 Co 537/2010-165, výše uvedený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, ve druhém odstavci výroku pod bodem I. s doplněním, že do podílu zemřelého Ji. Sa. ve výši 1/24 vstupují dědici J. Sa., nar. XaK. S., nar. X, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný 3) blanketní dovolání. Dovolatel, nezastoupen advokátem, pouze uvedl, že „podává toto včasné dovolání, které bude doplněno o náležitosti, které ve věci mají zásadní právní význam.“

Podle § 240 odst. 1 věta prvá občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“) účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Uplatnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 1 o. s. ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; ani případný pouhý odkaz na text zákona anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. § 242 odst. 3 věta první o. s. ř.). Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu, avšak jen do uplynutí dovolací lhůty (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. února 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C 1688). Lhůta určená v § 241b odst. 3 o. s. ř. je pak lhůtou propadnou (prekluzivní), jejímž marným uplynutím se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými. Dovolací soud, který k pozdějšímu doplnění dovolání již nemůže přihlížet, musí dovolání odmítnout, a to za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2, věty první o. s. ř. (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Lhůta k podání dovolání proti rozsudku odvolacího soudu začala žalovanému běžet dne 23. března 2001, kdy mu byl rozsudek doručen. Vzhledem k tomu, že sám podal včas dne 20. května 2011 tzv. blanketní dovolání, tj. dovolání, v němž nebyl konkretizován žádný dovolací důvod, soud prvního stupně jej usnesením ze dne 30. května 2011, č. j. 4 C 178/2009-173, vyzval, aby si ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zvolil advokáta, který jej bude v dovolacím řízení zastupovat, a prostřednictvím svého zástupce odstranil chybějící náležitosti dovolání. Současně byl poučen, že neodstraní-li uvedené nedostatky ve stanovené lhůtě, dovolací soud řízení zastaví (nesplnění bodu 1. usnesení) nebo odmítne (nesplnění bodu 2. usnesení). Výzva byla žalovanému 3) doručena vyvěšením na úřední desce soudu podle § 49 odst. 2 občanského soudního řádu („o. s. ř.“) dne 13. června 2011 a posledním dnem třicetidenní lhůty počítané od tohoto data byl 13. červenec 2011. Žalovaný 3) podáním ze dne 31. května 2011, doručeným soudu prvního stupně dne 2. června 2001, pouze požádal o osvobození od soudních poplatků a dne 21. června 2011 nahlížel do spisu. Dovolání doplnil sám podáním předaným k poštovní přepravě dne 29. srpna 2011. V něm uvedl za slovy právně zast., že „zaslán formulář žádosti na přidělení právního zástupce pobočce České advokátní komory v Brně.“

Marným uplynutím dovolací lhůty proti rozsudku odvolacího soudu dne 13. července 2011 se původně odstranitelné vady dovolání staly neodstranitelnými a brání tomu, aby mohlo být projednáno. Nejvyšší soud proto dovolání podle § 241b odst. 3 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalovaného 3) bylo odmítnuto a žalobcům účelně vynaložené náklady dovolacího řízení nevznikly (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. října 2011

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.

předseda senátu