20 Ncu 91/2020Usnesení NS ze dne 10.11.2020

20 Ncu 91/2020-21

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovateli 1) D. B., narozeným dne XY, bytem XY, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, a 2) A. B., narozeným dne XY, bytem tamtéž, zastoupenými Mgr. Petrem Kallou, advokátem se sídlem v Praze 6, Slavíčkova č. 372/2, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, vedeném u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 20 Ncu 91/2020, takto:

I. O návrhu na uznání rozhodnutí Rodinného soudu v Liverpoolu, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, ze dne 17. července 2019, č. LV53/19, jímž bylo rozhodnuto o osvojení nezletilého dítěte AAAAA (pseudonym) (dříve AAAAA), narozeného dne XY, jsou příslušné rozhodovat okresní soudy.

II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Kladně.

Odůvodnění:

Navrhovatelé podali u Nejvyššího soudu České republiky (dále též jen „Nejvyšší soud“) návrh, aby rozhodnutí Rodinného soudu v Liverpoolu, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, ze dne 17. července 2019, č. LV53/19, jímž bylo rozhodnuto o osvojení nezletilého dítěte AAAAA (dříve AAAAA), narozeného dne XY, bytem XY, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, bylo na území České republiky uznáno ve výroku o určení rodičovství D. B., narozeného dne XY, bytem XY, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, a rodičovství A. B., narozeného dne XY, bytem tamtéž.

Podle ustanovení § 63 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ZMPS“), jestliže v době osvojení byl osvojitel, některý z osvojitelů nebo osvojenec státním občanem České republiky, uznávají se cizí rozhodnutí o osvojení v České republice, jestliže se to nepříčí veřejnému pořádku a nebrání tomu výlučná pravomoc českých soudů a osvojení by bylo přípustné i podle hmotněprávních ustanovení českého práva. Pro řízení o uznání platí ustanovení § 16 odst. 2.

Podle ustanovení § 16 odst. 2 ZMPS cizí rozhodnutí v ostatních věcech se uznávají na základě zvláštního rozhodnutí, jestliže tento zákon nestanoví, že se cizí rozhodnutí uznávají bez dalšího řízení. I v případě, že se cizí rozhodnutí uznávají bez dalšího řízení, lze je na návrh uznat zvláštním rozhodnutím. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje, jinak okresní soud, v jehož obvodu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má uznání význam, jestliže zákon nestanoví něco jiného. Soud o uznání rozhoduje rozsudkem; jednání nemusí nařizovat.

Z výše uvedeného vyplývá, že ve věcech uznávání cizích rozhodnutí o osvojení Nejvyšší soud jako soud prvého stupně nerozhoduje, a není tak oprávněn rozhodnout o předmětném návrhu, který mu byl podán jako soudu věcně nepříslušnému.

Podle ustanovení § 104a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (dále též jen „o. s. ř.“), bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu, rozhodne tento soud, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný. Ve smyslu § 104a odst. 6 o. s. ř. současně uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení § 105 o. s. ř. tím není dotčeno.

Podle ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů.

Vzhledem k tomu, že má navrhovatel 1) v České republice trvalý pobyt na adrese XY, i vzhledem k tomu, že z návrhu vyplývá, že navrhovatelé usilují o uznání rozhodnutí o osvojení nezletilého dítěte na území České republiky z důvodu častých návštěv u matky navrhovatele 1), A. V., bytem XY, okres XY, jeví se Nejvyššímu soudu jako vhodné postoupit věc Okresnímu soudu v Kladně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud s ohledem k tomu, že sám není v dané věci věcně příslušný, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné okresní soudy a současně s odkazem na § 16 odst. 2 ZMPS rozhodl, že věc bude postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Kladně.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 11. 2020

JUDr. Karel Svoboda Ph.D.

předseda senátu