20 Ncu 72/2020Rozsudek NS ze dne 22.09.2020

20 Ncu 72/2020-12

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou J. T., narozenou XY, bytem XY, Spojené státy americké, zastoupenou obecnou zmocněnkyní S. S., narozenou XY, bytem XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, takto:

Rozsudek Vrchního soudu okresu New Hanover, stát Severní Karolína, Spojené státy americké (Superior Court, Country of New Hanover, State of North Carolina), ze dne 7. 7. 2018, sp. zn. 13 CvD 1454, jímž bylo rozvedeno manželství E. S. a J. S., nyní T., rozené K., uzavřené dne 25. 10. 2007 před příslušným oddávajícím orgánem okresu New Hanover, stát Severní Karolína, Spojené státy americké,

se uznává,

pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.

Odůvodnění:

Vrchní soud okresu New Hanover, stát Severní Karolína (Spojené státy americké), k návrhu (žalobě) manžela rozvedl posuzované bezdětné manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že manželé se vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich společného soužití.

Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).

K uznání předložený rozsudek nabyl podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.

Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.

Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.

Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.

V Brně dne 22. 9. 2020

JUDr. Aleš Zezula

předseda senátu