20 Cdo 954/2003Usnesení NS ze dne 26.11.2003

20 Cdo 954/2003

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné O., a. s., člena koncernu K. I., a. s., proti povinnému P. A., za účasti manželky povinného H. A., prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu ve Frýdku – Místku pod sp. zn. 26 E 540/2000, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. listopadu 2002, č. j. 9 Co 971/2002-98, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 29. 3. 2000, č. j. 26 E 540/2000-3, ve znění opravného usnesení z 26. 6. 2002, č. j. 26 E 540/2000-87, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí (platebního rozkazu Okresního soudu ve Frýdku – Místku z 13. 2. 1998, č. j. Ro 277/98-21) prodejem movitých věcí k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 17.578,20,- Kč s příslušenstvím, jakož i nákladů předcházejícího (nalézacího) řízení v částce 1.446,- Kč spolu s náklady výkonu rozhodnutí ve výši 382,- Kč a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. A právě o posléze uvedený případ v dané věci jde, proto Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do dne 31. prosince 2000 (dále jen „o. s. ř.“).

Protože z obsahu spisu nevyplývalo, že by povinný byl v dovolacím řízení zákonem stanoveným způsobem zastoupen, případně že by byl právnicky vzdělán, okresní soud jej usnesením ze 17. 3. 2003 (č. l. 108), doručeným mu 26. 3. téhož roku, vyzval, aby si pro dovolací řízení zvolil advokáta, a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, a poučil jej, že jinak Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Povinný však vytčený nedostatek beze zbytku neodstranil (soudu sice plnou moc předložil /viz. č. l. 110/, avšak jeho prostřednictvím již řádné dovolání soudu nepodal).

Podle ustanovení § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení § 241 odst. 2 věty druhé o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.

Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.

Povinný z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněné prokazatelné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. listopadu 2003

JUDr. Vladimír Mikušek, v.r.

předseda senátu