20 Cdo 501/2008Usnesení NS ze dne 24.04.2008

20 Cdo 501/2008

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné G. M. M., a. s., proti povinné D. K., pro částku 6.125,- Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 1 E 150/2005, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem z 19. 12. 2006, č. j. 10 Co 1187/2006-17, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení z 9. 2. 2005, č. j. 1 E 150/2005-9, kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí (svého vykonatelného platebního rozkazu z 29. 5. 1997, č. j. Ro 702/97-4), podala povinná dovolání.

Jelikož dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení (spočívající v absenci náležitostí dovolání podle § 241a odst. 1 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů /dále též jen „o.s.ř.“/) a nebylo ani sepsáno advokátem, soud povinnou usnesením ze 4. 10. 2007, č. j. 1 E 150/2005-26, doručeným jí 9. 10. téhož roku, vyzval, aby ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení nedostatky podání odstranila a zvolila si zástupcem advokáta, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání. Zároveň ji poučil, že nevyhoví-li výzvě, bude dovolací řízení zastaveno. Dovolatelka vytčené nedostatky neodstranila ani poté, co okresní soud usnesením z 21. 11. 2007, č. j. 1 E 150/2005-36, pravomocně dne 12. 12. 2007, zamítl její návrh na ustanovení zástupce pro dovolací řízení podle § 30 o.s.ř.

Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 o.s.ř. plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.

Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o.s.ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o.s.ř. zastavil.

Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno; oprávněné však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měla dle § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. dubna 2008

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu