11 ZP 7/2000Usnesení NS ze dne 01.12.2000

11 Zp 7, 8/2000

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele Ing. K. Z., CSc. 23, o návrhu na neplatnost I. kola voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky, konaných dne 12. 11. 2000, takto:

Návrh sezamítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 15. 11. 2000 (vedeným u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 11 Zp 7/2000) se navrhovatel domáhal vydání rozhodnutí o neplatnosti senátních voleb v celé České republice s tím, že v těchto volbách "vznikl neoprávněný prospěch ODS tím, že ODS byla dotována (úplatkem) 14 000 000 Kč, proto byly všechny ostatní strany na svých právech v celé České republice poškozené." Konkrétně pak namítal, že kandidáti ODS se zúčastnili voleb, ačkoli byli sponzorováni úplatkem "za Třinecké železárny". Proto podle tvrzení navrhovatele měl být vysloven zákaz ODS účastnit se senátních voleb.

Dalším podáním ze dne 20. 11. 2000, doplněným dne 23. 11. 2000, (sp. zn. 11 Zp 8/2000) se navrhovatel, v návaznosti na obsah svého předchozího podání, domáhal vyslovení neplatnosti senátní volby kandidátky ODS L. B. s tím, že je mimo jiné odpovědna za neoprávněný prospěch ODS "v přípravném řízení pro volby 2000", je "neodborník pro financování v IPB, jako neodborník pro finance v senátu vylepšuje pozice ODS" a "v senátu se neosvědčila, protože pouze prosazovala prospěch ODS ...".

V závěru obou podání navrhovatel shodně navrhoval, aby Nejvyšší soud vyslovil neplatnost voleb pro kandidáty ODS, včetně neplatnosti volby L. B.

Nejvyšší soud ČR, jehož příslušnost k řízení je založena ustanovením § 88 odst. 2 zák. č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), dospěl k závěru, že návrh je nutno zamítnout.

Podle čl. 18 odst. 2 Ústavy České republiky má právo volit každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let. Právo občana podílet se na správě veřejných věcí svobodnou volbou svých zástupců vyplývá také z čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Ve shodě s čl. 20 Ústavy stanoví další podmínky výkonu volebního práva, organizace voleb a rozsah soudního přezkumu zákon. Tímto zákonem je výše již citovaný zákon č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pokud jde o volby do Senátu Parlamentu České republiky, pak podle § 87 odst. 2 zákona platí, že podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního předpisu (tímto "zvláštním předpisem" je ustanovení § 200n o. s. ř.) mimo jiné každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl senátor volen. Návrh je třeba podat nejpozději deset dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.

Ve smyslu ustanovení § 200n odst. 4 o. s. ř. Nejvyšší soud rozhodne o návrhu do dvaceti dnů bez jednání usnesením, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky a jež nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu.

Výsledky prvního kola voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných dne 12. 11. 2000 uveřejnila Státní volební komise dne 14. 11. 2000, přičemž podle uveřejněných výsledků se tyto volby ve městě Brně konaly pouze ve volebním obvodu č. 59 Brno - město.

Podle zprávy Magistrátu města Brna ze dne 20. 11. 2000 je navrhovatel Ing. K. Z., CSc., zapsán do stálého seznamu voličů ve volebním okrsku č. 83, který je součástí volebního obvodu do Senátu Parlamentu České republiky č. 60 Brno - město. V tomto volebním obvodu se budou konat volby do Senátu Parlamentu České republiky v roce 2002. Dne 12. 11. 2000 se konalo první kolo voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 59 Brno - město.

Na základě výše uvedeného Nejvyšší soud zjistil, že navrhovatel není osobou, kterou zákon opravňuje k tomu, aby se mohla domáhat zákonem stanoveným postupem soudního přezkumu dodržování příslušných ustanovení volebního zákona v případě voleb do Senátu Parlamentu České republiky konaných dne 12. 11. 2000 (I. kolo) návrhem na vydání rozhodnutí o neplatnosti těchto voleb. Navrhovatel jako občan (§ 1 odst. 5 zákona), jemuž náleží výkon volebního práva, není totiž zapsán do stálého seznamu voličů ve volebním obvodu, kde byl v těchto volbách volen senátor. Není tedy nositelem subjektivního práva, jež by ho opravňovalo domáhat se soudního přezkumu postupem uvedeným v § 87 odst. 2 zákona. Volební zákon, jakožto hmotně právní norma, nezakládá takové oprávnění navrhovatele; navrhovatel tedy není nositelem subjektivních práv vyplývajících ze zákona, jež by mu umožňovaly úspěšně se domáhat soudního přezkumu výsledků těchto voleb. Tento stav podle hmotného práva představující na straně navrhovatele nedostatek věcné legitimace se v řízení promítne tak, že navrhovatel je neúspěšný. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že návrh obsažený v obou podáních navrhovatele se zamítá.

Z obsahu návrhu dále vyplývá, že navrhovatel se domáhal vydání rozhodnutí o neplatnosti I. kola voleb do Senátu v celé České republice.

Z hlediska vymezení účastníků tohoto řízení vlastně nelze stanovit, který okresní úřad a v sídle kterého volebního obvodu je účastníkem tohoto řízení ve smyslu § 200n odst. 3 o. s. ř., a to navíc za situace, kdy navrhovatel k takovému návrhu není ani věcně legitimován.

Řízení o návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb je zvláštním druhem řízení i z hlediska rozhodování o jeho nákladech. Nejvyšší soud má zato, že s přihlédnutím k povaze, účelu a předmětu tohoto řízení je nutno rozhodnout o nákladech řízení ve smyslu § 146 odst. 1 písm. a) o. s. ř., per. analogiam. Platí tedy pro toto řízení, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí zákon opravné prostředky nepřipouští (§ 200n odst. 5 o. s. ř.).

V Brně dne 1. prosince 2000

Předseda senátu

JUDr. Antonín Draštík, v. r.

Za správnost: Dana Nevrklová