11 Zp 23/2000Usnesení NS ze dne 15.01.2001

11 Zp 23/2000

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr. Karla Hasche a JUDr. Stanislava Rizmana v právní věci navrhovatele O. B., o návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do Senátu Parlamentu České republiky, takto:

Návrh se zamítá, neboť byl podán opožděně.

Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Podáním učiněným dne 1. prosince 2000 u Krajského soudu v Ústí nad Labem a doručeným Nejvyššímu soudu dne 27. prosince 2000 se navrhovatel domáhá, aby byly "pro nedodržování zákonů o evidenci obyvatelstva v ČR" volby do Senátu Parlamentu České republiky, konané ve dnech 12. a 19. listopadu 2000, prohlášeny za neplatné. Podstatou podaného návrhu, jenž je podle svého obsahu návrhem na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do Senátu Parlamentu České republiky, jsou námitky navrhovatele vůči tomu, že v místě jeho přechodného bydliště jsou trvale hlášeny osoby, které v domě již déle jak tři roky nebydlí, nebyly jim doručeny volební lístky a tímto jim bylo znemožněno volit. Dále namítá skutečnost, že držitelé občanských průkazů v duplicitním provedení po změně bydliště mohli volit dvakrát. Nakonec uvádí, že mu nebyla umožněna účast ve volbách v příslušném volebním místě pro nedoručení volebních lístků poštou.

Podle § 87 odst. 2 zák. č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění dalších zákonů (dále jen "zákon"), platí, že se návrhem na neplatnost voleb může mimo jiné každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, domáhat nejpozději do deseti dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu (tímto "zvláštním právním předpisem" je ustanovení § 200n občanského soudního řádu - dále jen o. s. ř.). Podle § 88 odst. 2 zákona je k řízení příslušný Nejvyšší soud, který o návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do Senátu Parlamentu České republiky rozhodne bez jednání usnesením, a to do dvaceti dnů (§ 200n odst. 4 o. s. ř.).

Státní volební komise vyhlásila výsledky druhého kola voleb do Senátu konaného dne 19. listopadu 2000 dne 22. listopadu 2000. Vzhledem k uvedenému datu vyhlášení voleb uplynula lhůta deseti dnů stanovená v § 87 odst. 2 zákona dnem 2. 12. 2000.

Navrhovatel podal návrh osobně dne 1.12.2000, avšak ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, Nejvyššímu soudu byl tento doručen až dne 27. 12. 2000.

Na základě shora uvedeného Nejvyšší soud shledal, že návrh byl podán opožděně.

K tomu je nutno uvést, že ze zákonné dikce, podle které se navrhovatel může "domáhat nejpozději do deseti dnů po uveřejnění výsledků voleb Státní volební komisí rozhodnutí soudu", vyplývá, že v této lhůtě musí být návrh na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb učiněn u příslušného soudu, resp. musí být příslušnému soudu v této lhůtě doručen. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že k dodržení této zákonné desetidenní lhůty nestačí, že je v této lhůtě návrh učiněn u nepříslušného soudu, popřípadě pouze podán na poštu a adresován soudu. Ustanovení § 57 odst. 3 o. s .ř., že lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit, se týká pouze lhůt stanovených v občanském soudním řádu (lhůt procesních). Naproti tomu lhůta k podání návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb není lhůtou procesní, která by byla upravena občanským soudním řádem (popř. jiným procesním předpisem), a proto se ustanovení § 57 odst. 3 o. s. ř. na ni nevztahuje. Jde o lhůtu, která je stanovena v příslušných ustanoveních zákona jako hmotněprávní normy (§ 97a). Tato lhůta má hmotněprávní povahu a jako taková je podle ustanovení § 97a odst. 3 zákona zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin. Podle odst. 4 uvedeného ustanovení tuto lhůtu nelze prodloužit ani prominout její zmeškání. Tato zákonná úprava jednoznačně ukazuje na hmotněprávní charakter této lhůty, což znamená, že právo navrhnout neplatnost voleb musí být v této lhůtě uplatněno u příslušného orgánu, tj. u Nejvyššího soudu.

Proto Nejvyšší soud návrh z důvodu jeho podání po uplynutí zákonem stanovené lhůty zamítl jako opožděný, aniž z jeho podnětu meritorně přezkoumával jeho důvodnost.

Dále Nejvyšší soud rozhodl o tom, že neúspěšnému navrhovateli nepřísluší náhrada nákladů řízení (§ 146 odst. 2, věta první, o. s. ř., per analogiam).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není žádný opravný prostředek přípustný (§ 200n odst. 3 o. s. ř.).

V Brně dne 15. ledna 2001

Předseda senátu

JUDr. Antonín Draštík