19 Co 444/2013Usnesení NS ze dne 22.05.2014

Usnesení, jímž soud rozhodl, že věc důležitá pro trestní řízení, která byla vydána orgánu činnému v trestním řízení nebo která byla tímto orgánem odňata, se vrací oprávněnému, je exekučním titulem.

19 Co 444/2013

USNESENÍ

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Ištvánkové a soudkyň JUDr. Ivany Kotrčové a JUDr. Miluše Farské v exekuční věci oprávněné : T. V. P., bytem P., zast. Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem se sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1, proti povinnému : Obvodní soud pro Prahu 10, se sídlem 28. pluku 1533/29b, Praha 10 – Vršovice, o odebrání věcí, k odvolání oprávněného proti usnesení soudního exekutora JUDr. M. M., Exekutorský úřad Praha – západ ze dne 21. listopadu 2013, č.j. 156 EX 3061/13-13,

takto:

Usnesení soudního exekutora se zrušuje a řízení se zastavuje .

Povinný je povinen zaplatit oprávněnému na náhradu nákladů exekučního řízení před soudy obou stupňů 3.811,50 Kč k rukám Mgr. Ing. J. B. do tří dnů od právní moci usnesení.

Povinný je povinen zaplatit soudnímu exekutorovi JUDr. M. M., Exekutorský úřad Praha – západ, na náhradu nákladů exekuce částku 847,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soudní exekutor zamítl návrh, jímž se oprávněný domáhal provedení exekuce podle vykonatelného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17.7.2012, sp.zn. 3T 37/2009 k vymožení povinnosti vydat oprávněnému částku 6.000 Kč, pro náklady oprávněného v exekučním řízení a pro náklady exekuce ( výrok I ), o nákladech exekučního řízení vyslovil, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků ( výrok II ) a oprávněnému uložil povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi JUDr. M. M., Exekutorský úřad Praha – západ na nákladech exekuce částku 847,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení.

Soudní exekutor postupoval podle závazného pokynu exekučního soudu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 10 dne 19.11.2013, v němž exekuční soud soudnímu exekutorovi uložil, aby exekuční návrh zamítl s tím, že exekuční návrh není podložen exekučně vykonatelným titulem, neboť usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10, sp.zn. 3T 37/2009 ze dne 17.7.2012, kterým bylo podle § 80 odst. 1 tr. řádu stanoveno, že se oprávněnému vrací uvedená částka, není žádným z exekučních titulů uvedených v § 40 odst. 1 EŘ. Soudní exekutor postupoval podle závazného pokynu exekučního soudu a exekuční návrh zamítl. Výrok o nákladech exekučního řízení odůvodnil ustanovením § 146 odst. 3 o.s.ř. s tím, že povinnému žádné náklady v souvislosti s exekučním řízením nevznikly. Výrok o nákladech exekuce odůvodnil ustanovením § 89 ex.ř. a oprávněnému uložil povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi na náhradě nákladů exekuce částku 847,- Kč spočívající v odměně podle § 11 odst. 4 vyhl.č. 330/2001 Sb. ve výši 500,- Kč, paušální náhradě hotových nákladů podle § 13 odst. 4 vyhl.č. 330/01 Sb. ve výši 200,- Kč a DPH 21%.

Proti tomuto usnesení podal oprávněný odvolání, v němž namítl, že rozhodnutí je založeno na nesprávném právním posouzení věci, neboť usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. 3T 37/2009 ze dne 17.7.2012 je zcela zákonným exekučním titulem ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 písm. b/ EŘ. Rozhodnutím trestního soudu bylo rozhodnuto o právu oprávněného na vrácení věcí, a tím je stanovená jasná povinnost vydat věci a finanční částku oprávněnému, tedy výslovná povinnost orgánu činného v trestním řízení konat tak, aby uspokojil právo oprávněného na vydání věcí. Povinným je Obvodní soud pro Prahu 10, na kterého přešla povinnost společně s podáním obžaloby. Skutečnost, že v rozhodnutí, které je ve věci titulem, není explicitně uvedeno, že Obvodní soud pro Prahu 10 je povinen věci vrátit oprávněnému, není překážkou toho, aby bylo dovozeno, že povinný k vrácení věcí je Obvodní soud pro Prahu 10 jako orgán činný v trestním řízení, který má věci a hotovost u sebe. Oprávněný uvedl, že názor soudu, že usnesení není exekučním titulem, je nutno považovat za exces, kterým se chce Obvodní soud pro Prahu 10 zprostit své povinnosti za průtahy v řízení o vrácení věcí a oprávněný se může domnívat, že pokyn soudu je jen ochranářským projevem před tím, aby bylo vysloveno v rámci exekučního řízení jeho pochybení na trestním úseku. Při postupu Obvodního soudu pro Prahu 10 tak zcela pozbývá smyslu usnesení, kterým soud jako orgán činný v trestním řízení rozhodl o vrácení věcí.

Oprávněný vzal podáním ze dne 4.11.2013 exekuční návrh zpět s tím, že dne 25.10.2013 povinný splnil povinnost, jejíhož splnění se oprávněný domáhal v exekučním řízení a navrhl, aby mu byly přiznány náklady řízení.

Soudní exekutor, který postoupil exekučnímu soudu I. stupně zpětvzetí exekučního návrhu uvedl, že pro případ zastavení exekučního řízení soudem uplatňuje nárok na náhradu nákladů exekuce spočívajících v odměně ve výši 500,- Kč podle § 11 odst. 4 vyhl.č. 330/2001 Sb., náhradu hotových ve výši 200,- Kč podle § 13 odst. 4 vyhl.č. 330/2001 Sb. a DPH 21%, celkem ve výši 847,- Kč.

Vzhledem k tomu, že oprávněný vzal v odvolacím řízení exekuční návrh zpět, postupoval odvolací soud podle § 222a odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 52 odst. 1 EŘ, usnesení soudního exekutora zrušil a řízení zastavil, aniž by bylo třeba nařizovat jednání, či zjišťovat stanovisko povinného.

Pokud jde o napadené usnesení a zejména o pokyn soudu I. stupně soudnímu exekutorovi, odvolací soud uvádí, že exekučním titulem je v daném případě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17.7.2013, sp.zn. 3T 37/2009, které nabylo právní moci dne 26.2.2013 a je vykonatelné. Tímto usnesením rozhodl Obvodní soud pro Prahu 10 podle § 80 odst. 1 tr.řádu, že se oprávněnému v tomto exekučním řízení vrací mobilní telefon zn. Samsung SGH-D510 a SIM karty blíže v usnesení specifikované a předmětná částka 6.000 Kč s odůvodněním, že jich není již v dalším řízení třeba. Podle § 40 odst. 1 písm. b/ EŘ je exekučním titulem vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek. Usnesení, které je ve věci titulem přiznává oprávněnému právo na vrácení zde uvedených věcí a není nejmenší pochybnost o tom, že se jedná o exekuční titul. Z pokynu Obvodního soudu pro Prahu 10 pak není zřejmé, na základě jaké úvahy dospěl k závěru, že se o žádný exekuční titul nejedná. V této souvislosti je třeba zcela přisvědčit námitce oprávněného, že tato úvaha Obvodního soudu pro Prahu 10 by ve svém důsledku vedla k závěru, že usnesení, kterým soud rozhodl v trestním řízení o vrácení věcí je rozhodnutím zcela bez významu. Pokyn soudu I. stupně, který je však pro soudního exekutora závazný, je v rozporu s exekučním řádem, neboť exekuční titul je materiálně vykonatelný.

Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 52 odst. 1 EŘ, neboť povinný splnil povinnost požadovanou exekučním návrhem až po podání tohoto návrhu, procesně tedy zavinil, že exekuční řízení muselo být zastaveno a je povinen hradit náklady řízení vzniklé oprávněnému. Z obsahu elektronického spisu vyplývá, že exekuční řízení bylo v souladu s ustanovením § 35 odst. 2 EŘ zahájeno dnem 16.10.2013, kdy exekuční návrh došel exekutorovi, plnění došlo na účet právního zástupce oprávněné dne 25.10.2013. Oprávněnému vznikly náklady na právní zastoupení advokátem spočívající v nákladech na tři úkony právní služby, jejichž výše byla stanovena podle § 7 bod 4 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. e/ vyhl.č. 177/96 Sb. ve výši 750,- Kč, k nimž náleží tři náhrady hotových výdajů po 300,- Kč ( § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. ) a DPH 21% ve výši 661,50 Kč, což celkem činí částku 3.811,50 Kč.

Soudnímu exekutorovi náleží podle § 11 odst. 4 vyhl.č. 330/01 Sb. odměna ve výši 500,- Kč, neboť exekuční řízení bylo zastaveno předtím, než byl exekutor pověřen vedením exekuce, dále náhrada hotových výdajů ve výši 200,- Kč ( § 13 odst. 4 vyhl.č. 330/2001 Sb. ) a DPH 21% ve výši 147,- Kč, což celkem činí částku 847,- Kč, kterou bylo povinnému uloženo uhradit soudnímu exekutorovi ( § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. ).

Poučení: Proti tomuto usnesení dovolání není přípustné.

V Praze dne 22.května 2014

JUDr. Eva Ištvánková

předsedkyně senátu