11 A 49/2010 - 67Rozsudek MSPH ze dne 06.01.2011

Ejk 372/2006

Jestliže ten, kdo vystupoval ve správním řízení jako zástupce účastníka, aniž se prokázal plnou mocí, tuto předloží dodatečně, je tím nedostatek příkazu zastoupení zhojen a jsou tak schváleny i ty úkony, které byly učiněny v řízení zástupcem účastníka ještě před podpisem plné moci. Z okolnosti, že k vystavení plné moci osvědčující zastoupení žalobce při podání odvolání došlo později, nelze dovozovat, že odvolání bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou a že se tedy jedná o odvolání nepřípustné.

(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2005, čj. 6 Ca 157/2004-29) tre

Autorka považuje za vhodné zveřejnění ve Sbírce rozhodnutí. ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátěsloženém zpředsedkyně JUDr. Karly Cháberové a soudců JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Jany Neckářové v právní věci žalobce: Dřevovýroba Louny s. r. o., IČ 25010191, se sídlem Plzeň, Plzenecká 57, zastoupený Mgr. Michalem Čížkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Struze 1740/7, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem v Praze 10, Vršovická 65, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2004, čj. 560/0591/04,

takto:

Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 9. 6. 2004, čj. 560/0591/04, sez r u š u j e a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4558,50 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Michala Čížka, advokáta.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2004, čj. 560/0591/04, kterým bylo podle § 60 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád) jako nepřípustné zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu, Havlíčkův Brod ze dne 23. 1. 2004, čj. 6/OL/226/04/Lc. Vzhledem k důvodům uvedeným v odůvodnění napadeného rozhodnutí namítl, že plná moc je pouze listinou osvědčující uzavření dohody o zastupování. Jestliže ten, kdo vystupoval v řízení jako zástupce účastníka, aniž se prokázal plnou mocí, tuto předloží dodatečně ve lhůtě k tomu určené, je tím nedostatek příkazu zhojen a jsou tak schváleny i úkony učiněné v řízení zástupcem účastníka, k nimž došlo před podpisem plné moci. Okolnost, že k vystavení plné moci osvědčující zastoupení účastníka při podání odvolání sepsaného a podepsaného jen jeho zástupcem došlo až po uplynutí lhůty k podání odvolání, nemá na uvedené závěry žádný vliv.

K žalobě se vyjádřil žalovaný s tím , že tvrzení žalobce, že předložil-li v řízení jeho právní zástupce plnou moc dodatečně ve stanovené lhůtě, byl tím zhojen nedostatek příkazu zastoupení a byly tak schváleny i úkony učiněné zástupcem před podpisem plné moci, shledává nesprávným. Uvedl, že pokud by v řízení jednal s osobou, která by k tomu ve skutečnosti nebyla oprávněna, jednalo by se o těžkou vadu řízení. Plná moc měla v tomto případě značný význam pro ochranu práv účastníka řízení a žalovaný zcela správně ve smyslu § 19 odst. 3 správního řádu vyzval právního zástupce žalovaného, aby předložil plnou moc, která by osvědčila jeho oprávnění zastupovat žalobce v řízení. Vzhledem k tomu, že však předložená plná moc byla datována později než podané odvolání a žalobce se jednoznačně nevyjádřil, zda toto odvolání schvaluje, nebyla zcela odstraněna pochybnost o tom, zda byl právní zástupce žalobce k podání odvolání skutečně zmocněn. Žalovaný přiznal, že pochybil, když se nedotázal žalobce, zda podané odvolání schvaluje. Žalovaný je toho názoru, že jde o pochybení ryze formální, které žalobce nijak nezkrátilo na jeho právech a právem chráněných zájmech. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, bylo odvolání žalobce přezkoumáno žalovaným v celém rozsahu a ten neshledal důvod pro jeho zrušení či změnu. Z výše uvedených důvodu pak žalovaný navrhl zamítnutí

žaloby.

Ze obsahu správního spisu, předloženého správním orgánem, zjistil Městský soud v Praze následující ve věci podstatné skutečnosti:

Ve spise je založeno rozhodnutí České inspekce životní prostředí, oblastního inspektorátu Havlíčkův Brod ze dne 22. dubna 2003, kterým bylo žalobci v souladu s ustanovením § 3 odst. 2 zákona ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa (dále jen zákon č. 282/1991 Sb.) uloženo opatření k nápravě spočívající v zalesnění holin na p. č. 1107, 1049 a 1052 v k. ú. Nedvědice pod Pernštejnem s tím, že předmětné holiny měly být zalesněny nejpozději do 31. 12. 2002, avšak dosud zalesněny nejsou. Nezalesnění pozemku v zákonné lhůtě je porušení § 31 odst. 6 zákona č. 289/1955 Sb. lesního zákona, který vlastníku lesa ukládá povinnost holinu na lesních pozemcích zalesnit do dvou let a lesní porosty na ní zajistit do sedmi let od jejího vzniku.

Poněvadž toto opatření k nápravě žalobce nesplnil, bylo s ním dne 17. prosince 2003 zahájeno Českou inspekcí životního prostředí, oblastním inspektorátem Havlíčkův Brod dle § 18 správního řádu řízení o uložení pokuty.

Dne 23. ledna 2004 pak bylo Českou inspekcí životního prostředí, oblastním inspektorátem Havlíčkův Brod vydáno rozhodnutí pod zn. 6/OL/399/04/Lc, kterým byla žalobci uložena pokuta podle § 4 písm. d) zákona č. 282/1991 Sb. ve výši 20 000 Kč, za nesplnění opatření uloženého shora uvedeným rozhodnutím, tj. za nezalesnění holiny na p. č. 1107, 1049 a 1052 v k. ú. Nedvědice pod Pernštejnem.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dne 3. 2. 2004 odvolání. Protože k tomuto odvolání podepsanému Mgr. Michalem Čížkem, advokátem nebyla doložena plná moc k zastupování v tomto řízení, vyzval žalovaný dopisem ze dne 28. 4. 2004 advokátní kancelář Čížek Hostaš a spol. k jejímu dodatečnému předložení. Ve spise je založena i plná moc advokáta Mgr. Michala Čížka, kterou jej žalobce zmocnil ke svému zastupování. Tato plná moc je datována 26. 2. 2004, tedy až po podání odvolání.

O tomto odvolání bylo žalovaným rozhodnuto napadeným rozhodnutím čj. 560/0591/04 ze dne 9. 6. 2004 tak, že odvolání se jako nepřípustné zamítá. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný zrekapituloval průběh předchozího správního řízení a uvedl, že v době podání odvolání nebyla advokátní kancelář oprávněna k zastupování. Odvolání bylo tedy podáno osobou k tomu neoprávněnou, žalovaný proto posoudil odvolání jako nepřípustné. Tento závěr žalovaný odůvodnil tím, že na výzvu k prokázání zastoupení účastníka řízení byla předložena advokátní kanceláří plná moc, která však byla žalobcem udělena advokátní kanceláři později, než tato jménem žalobce podala odvolání proti rozhodnutí o nápravném opatření a o pokutě. Dále se v odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný zabýval tím, z jakých důvodů neshledal podmínky pro využití mimořádných opravných prostředků.

Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo v mezích žalobních bodů podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., podle kterého soud může o věci samé

rozhodnout bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se zato, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci. Výzva byla oběma účastníkům řádně doručena. Žalobce ani žalovaný nevyjádřili ve stanovené lhůtě svůj nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání.

Soud považuje nejprve za potřebné poukázat na to, že v daném případě nebylo odvolání za žalobce podáváno advokátní kanceláří, ale advokátem Mgr. Michalem Čížkem. Advokátní kancelář není subjektem, který by mohl vystupovat v právních vztazích, zvoleným zástupcem je vždy fyzická osoba – advokát, se kterým zastoupený sjednává smlouvu o zastupování v dohodnutém rozsahu.

Mezi účastníky je sporné, zda skutečnost, že plná moc udělená žalobcem zvolenému právnímu zástupci, který jeho jménem odvolání podal, byla datována později než bylo odvolání podáno, znamená, že na odvolání je třeba pohlížet jako na nepřípustné, tedy podané osobou neoprávněnou.

Podle § 17 odst. 4 správního řádu zmocnění k zastupování je třeba prokázat písemnou plnou mocí nebo plnou mocí prohlášenou do protokolu. Správní orgán může v nepochybných případech od průkazu plnou mocí upustit.

Správní řád výslovně neupravuje posouzení situace, kdy úkon je učiněn zástupcem účastníka a později předložená písemná plná moc je datována pozdějším datem, než kdy byl učiněn předmětný úkon. Plná moc udělená zmocnitelem je průkazem k zastupování. Vzhledem k tomu, že takový průkaz k zastupování v daném případě s odvoláním předložen nebyl, správní orgán v souladu s ustanovením § 19 odst. 3 správního řádu vyzval k jeho předložení, ovšem s tou výhradou, že výzva byla adresována advokátní kanceláři, nikoliv uvedenému zástupci - advokátovi či přímo účastníku řízení. Předložená písemná plná moc je jen listinou osvědčující uzavření dohody o plné moci. Jestliže však ten, kdo vystupoval v řízení jako zástupce účastníka, aniž se prokázal plnou mocí, tuto předloží dodatečně, je tím nedostatek příkazu zastoupení zhojen a jsou tak schváleny i ty úkony, které byly učiněny v řízení zástupcem účastníka ještě před podpisem plné moci. Z okolnosti, že k vystavení plné moci, osvědčující zastoupení žalobce při podání odvolání došlo později, dle názoru soudu nelze dovozovat, že odvolání bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou a že se tedy jedná o odvolání nepřípustné. Názor žalovaného, že není možné zhojit po uplynutí lhůty k podání odvolání nedostatek zastoupení žalobce při podání odvolání, není správný a není správné ani napadené rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto tak, že se odvolání se jako nepřípustné zamítá.

Městský soud v Praze proto zrušil podle ustanovení § 78 odst. 1 s. ř. s. žalobou napadené rozhodnutí pro nezákonnost a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Správní orgány jsou v dalším řízení vázány právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Náhradu nákladů řízení úspěšného žalobce představuje částka 2000 Kč za zaplacený soudní poplatek, a dále odměna za právní zastoupení žalobce Mgr. Michalem Čížkem, advokátem. Výše těchto nákladů je tvořena mimosmluvní odměnou za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby) po 1000 Kč podle ustanovení § 9 odst. 3,

písm. f), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a dále náhradou hotových výdajů za dva úkony po 75 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Dále byla právnímu zástupci žalobce jako plátci daně z přidané hodnoty přiznána 19 % DPH z částky 2150 Kč v částce 408,50 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobce tak činí 4558,50 Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat kasační stížnost za podmínek stanovených v § 102 a násl. s. ř. s. ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozsudku prostřednictvím Městského soudu v Praze. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s. ř. s.).

V Praze dne 30. listopadu 2005

JUDr. Karla Cháberová, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Hlaváčová

Správní řízení: dodatečné předložení plné moci

k § 17 odst. 4 správního řádu (č. 71/1967 Sb.)

Jestliže ten, kdo vystupoval ve správním řízení jako zástupce účastníka, aniž se prokázal plnou mocí, ji předloží dodatečně, je tím nedostatek průkazu zastoupení zhojen, a jsou tak schváleny i ty úkony, které zástupce účastníka učinil v řízení ještě před podpisem plné moci. I pokud byla plná moc osvědčující zastoupení žalobce při podání odvolání vystavena později, nelze z toho dovozovat, že odvolání bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou, a že se tedy jedná o odvolání nepřípustné.

(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2005, čj. 6 Ca 157/2004-29)

Věc: Společnost s ručením omezeným D. proti Ministerstvu životního prostředí o uložení pokuty.

Česká inspekce životního prostředí rozhodnutím ze dne 23. 1. 2004 uložila žalobci pokutu podle § 4 písm. d) zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve výši 20 000 Kč za nesplnění opatření k nápravě uloženého předchozím rozhodnutím.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce prostřednictvím svého zástupce dne 3. 2. 2004 odvolání. Protože k tomuto odvolání podepsanému Mgr. Michalem Č., advokátem, nebyla doložena plná moc k zastupování v tomto řízení, vyzval žalovaný dopisem ze dne 28. 4. 2004 advokátní kancelář Č. H. a spol. k jejímu dodatečnému předložení. Ve spise je založena i plná moc advokáta Mgr. Michala Č., kterou jej žalobce zmocnil ke svému zastupování. Tato plná moc je datována 26. 2. 2004, tedy až po podání odvolání.

Ministerstvo životního prostředí rozhodnutím ze dne 9. 6. 2004 odvolání žalobce zamítlo jako nepřípustné podle § 60 správního řádu. Žalovaný uvedl, že v době podání odvolání nebyla advokátní kancelář oprávněna k zastupování. Odvolání bylo tedy podáno osobou k tomu neoprávněnou, a žalovaný proto posoudil odvolání jako nepřípustné. Tento závěr žalovaný odůvodnil tím, že na výzvu k prokázání zastoupení účastníka řízení předložila advokátní kancelář plnou moc, kterou však žalobce udělil advokátní kanceláři později, než tato jménem žalobce podala odvolání proti rozhodnutí o nápravném opatření a o pokutě.

Žalobce v žalobě namítal, že plná moc je pouze listinou osvědčující uzavření dohody o zastupování. Jestliže ten, kdo vystupoval v řízení jako zástupce účastníka, aniž se prokázal plnou mocí, ji předloží dodatečně ve lhůtě k tomu určené, je tím nedostatek příkazu zhojen, a jsou tak schváleny i úkony učiněné v řízení zástupcem účastníka, k nimž došlo před podpisem plné moci. Okolnost, že k vystavení plné moci osvědčující zastoupení účastníka při podání odvolání sepsaného a podepsaného jen jeho zástupcem došlo až po uplynutí lhůty k podání odvolání, nemá na uvedené závěry žádný vliv.

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě nesouhlasil s žalobcovým tvrzením, podle nějž byl zhojen nedostatek příkazu zastoupení a byly schváleny i úkony učiněné zástupcem před podpisem plné moci, pokud žalobcův zástupce předložil v řízení plnou moc dodatečně ve stanovené lhůtě. Uvedl, že pokud by v řízení jednal s osobou, která by k

tomu ve skutečnosti nebyla oprávněna, jednalo by se o těžkou vadu řízení. Plná moc měla v tomto případě značný význam pro ochranu práv účastníka řízení a žalovaný zcela správně ve smyslu § 19 odst. 3 správního řádu vyzval zástupce žalovaného, aby předložil plnou moc, která by osvědčila jeho oprávnění zastupovat žalobce v řízení. Vzhledem k tomu, že však předložená plná moc byla datována později než podané odvolání a žalobce se jednoznačně nevyjádřil, zda toto odvolání schvaluje, nebyla zcela odstraněna pochybnost o tom, zda byl zástupce žalobce k podání odvolání skutečně zmocněn. Žalovaný přiznal, že pochybil, když se nedotázal žalobce, zda podané odvolání schvaluje. Žalovaný je toho názoru, že jde o pochybení ryze formální, které žalobce nijak nezkrátilo na jeho právech a právem chráněných zájmech. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, bylo odvolání žalobce přezkoumáno žalovaným v celém rozsahu a ten neshledal důvod pro zrušení či změnu napadeného rozhodnutí.

Městský soud v Praze rozhodnutí Ministerstva životního prostředí zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Z odůvodnění:

Soud považuje nejprve za potřebné poukázat na to, že v daném případě nebylo odvolání za žalobce podáváno advokátní kanceláří, ale advokátem Mgr. Michalem Č. Advokátní kancelář není subjektem, který by mohl vystupovat v právních vztazích; zvoleným zástupcem je vždy fyzická osoba – advokát, se kterým zastoupený sjednává smlouvu o zastupování v dohodnutém rozsahu.

Mezi účastníky je sporné, zda skutečnost, že plná moc udělená žalobcem zvolenému právnímu zástupci, který jeho jménem odvolání podal, byla datována později, než bylo odvolání podáno, znamená, že na odvolání je třeba pohlížet jako na nepřípustné, tedy podané osobou neoprávněnou.

Podle § 17 odst. 4 správního řádu zmocnění k zastupování je třeba prokázat písemnou plnou mocí nebo plnou mocí prohlášenou do protokolu. Správní orgán může v nepochybných případech od průkazu plnou mocí upustit.

Správní řád výslovně neupravuje posouzení situace, kdy úkon je učiněn zástupcem účastníka a později předložená písemná plná moc je datována pozdějším datem, než kdy byl učiněn předmětný úkon. Plná moc udělená zmocnitelem je průkazem k zastupování. Vzhledem k tomu, že takový průkaz k zastupování v daném případě s odvoláním

předložen nebyl, správní orgán v souladu s ustanovením § 19 odst. 3 správního řádu vyzval k jeho předložení, ovšem s tou výhradou, že výzva byla adresována advokátní kanceláři, nikoliv uvedenému zástupci – advokátovi či přímo účastníku řízení. Předložená písemná plná moc je jen listinou osvědčující uzavření dohody o plné moci. Jestliže však ten, kdo vystupoval v řízení jako zástupce účastníka, aniž se prokázal plnou mocí, tuto předloží dodatečně, je tím nedostatek příkazu zastoupení zhojen, a jsou tak schváleny i ty úkony, které byly učiněny v řízení zástupcem účastníka ještě před podpisem plné moci. Z okolnosti, že k vystavení plné moci, osvědčující zastoupení žalobce při podání odvolání, došlo později, dle názoru soudu nelze dovozovat, že odvolání bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou, a že se tedy jedná o odvolání nepřípustné. Názor žalovaného, že není možné zhojit po uplynutí lhůty k podání odvolání nedostatek zastoupení žalobce při podání odvolání, není správný a není správné ani napadené rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto tak, že se odvolání jako nepřípustné zamítá.