10 A 260/2011 - 10Usnesení MSPH ze dne 29.08.2011

10 A 260/2011-10

10 A 262/2011-10 10 A 264/2011-10

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Ing. Viery Horčicové a Mgr. Jana Kašpara v právní věci žalobce: a) Ing. T.T., zast. Mgr. Ing. Tomášem Vítkem, advokátem se sídlem Praha 1, Na Příkopě 9-11, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavební, Jungmannova 29, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10.6.2011, č.j. S-MHMP 348577/2011/OST/No, vedené pod sp.zn. 10 A 260/2011,

v právní věci žalobce: b) Společenství vlastníků jednotek River Lofts, Praha 7, Varhulíkové 1578,1579,1580,1581,1582, IČO:720 29 196, se sídlem Praha 7-Holešovice, Varhulíkové 1579/16, zastoupeného Mgr. Janou Harcovou, advokátkou se sídlem Praha 7, Přívozní 1054/2, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavební, Jungmannova 29, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10.6.2011, č.j. S-MHMP 348577/2011/OST/No, vedené pod sp.zn. 10 A 262/2011,

a v právní věci žalobce: c) J.R., proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavební, Jungmannova 29, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10.6.2011, č.j. S-MHMP 348577/2011/OST/No, vedené pod sp.zn. 10 A 264/2011,

takto:

I. Soud spojuje věci vedené pod sp.zn. 10 A 260/2011, sp.zn. 10 A 262/2011 a pod sp.zn. 10 A 264/2011 ke společnému projednání. Řízení bude dále vedeno pod sp.zn. 10 A 260/2011.

II. Žaloby se odmítají.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobci se samostatnými žalobami podanými proti témuž v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného domáhají přezkoumání tohoto rozhodnutí postupem podle § 65 a násl. s.ř.s.

Žalobami napadeným rozhodnutím ze dne 10.6.2011 č.j. S-MHMP 348577/2011/OST/No zamítl Magistrát hl.m. Prahy odvolání žalobců a potvrdil usnesení Odboru výstavby a územního rozhodování Úřadu městské části Praha 7 ze dne 3.2.2011 č.j. MČ P7 5656/2011/OVT/Lub, sp.zn. MC P7 51906/2010/OVT/Lub, kterým bylo současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti přerušeno územní řízení o změně rozhodnutí ze dne 22.10.2007, č.j. OUR-502/07/011004-ob.Mal o umístění stavby „PRAQUE MARINA OFFICE CENTER“. Podané žaloby proti témuž rozhodnutí tak spolu skutkově i právně souvisí.

Podle § 39 odst. 1 s.ř.s. proto bylo rozhodnuto o spojení věcí ke společnému projednání výrokem I. tohoto usnesení..

Žalobci se svými žalobami domáhají vyslovení nicotnosti shora uvedeného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy s tím, že v řízení, které rozhodnutí předcházelo, bylo postupováno v rozporu se zákonem a došlo ke zkrácení práv žalobců a třetích osob.

Soud se v první řadě zabýval otázkou, zda jsou žalobci vůbec oprávněni domáhat se svými žalobami zrušení výše uvedeného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy. Odbor výstavby a územního rozhodování Úřadu městské části Praha 7 usnesením ze dne 3.2.2011 č.j. MČ P7 5656/2011/OVT/Lub, sp.zn. MC P7 51906/2010/OVT/Lub totiž územní řízení, zahájené podáním žádosti stavebníka ze dne 23.11.2010 o změnu rozhodnutí ze dne 22.10.2007, č.j. OUR-502/07/011004-ob.Mal o umístění stavby „PRAQUE MARINA OFFICE CENTER“ přerušil a zároveň vyzval k odstranění nedostatků žádosti o tuto změnu, tudíž svým rozhodnutím pouze upravil vedení řízení a šlo tedy zjevně o rozhodnutí procesní, nikoliv o rozhodnutí meritorní, tedy rozhodnutí ve věci samé.

Magistrát hlavního města Prahy, jakožto orgán odvolací, pak odvolání žalobců zamítl a toto procesní rozhodnutí Odboru výstavby a územního rozhodování Úřadu městské části Praha 7 potvrdil.

Za procesní rozhodnutí považuje soud takové individuální akty, jimiž se správní orgán nedotkl přímo práv účastníka řízení, která vyvěrají z hmotného práva, nýbrž kterými se toliko upravuje procesní postup, vlastní vedení řízení. Přitom jistě není sporu o tom, že některá z těchto rozhodnutí se mohou účastníka řízení dotknout nebo dokonce - avšak nepřímo ve svých důsledcích – zasáhnout, nic to však nemění na tom, že zákonodárce taková rozhodnutí přesto ze samostatného soudního přezkumu vyloučil, neboť případné vady vedení řízení mohou, ale nikoli nutně musí, mít vliv na rozhodnutí ve věci samé a vady řízení (vady postupu správního orgánu) lze u soudu namítat žalobou proti rozhodnutí ve věci samé. Výluku rozhodnutí, jimiž se upravuje vedení řízení, proto nelze považovat za protiústavní, neboť obrana účastníků, pakliže byli nesprávným postupem zkráceni na svých právech je zajištěna v řízení, kdy soud přezkoumává rozhodnutí ve věci samé a k námitkám žaloby poté přihlíží k vadám řízení, které mohly mít vliv na věcnou správnost či zákonnost rozhodnutí ve věci.

Procesním rozhodnutím je nadevší pochybnost i rozhodnutí o přerušení řízení, vydané podle ust. § 64 odst. 1 písm a/ správního řádu ve spojení s ust. § 192 stavebního zákona (zákona č. 183/2006 Sb.), neboť uvedeným rozhodnutím konkrétní územní řízení nekončí, pouze se na určitou dobu přerušuje, a podle § 65 odst. 2 správního řádu správní orgán pokračuje v přerušeném řízení, jakmile pominuly překážky, pro něž bylo řízení přerušeno. Podle § 88 stavebního zákona pak platí, že stavební úřad územní řízení přeruší, kromě důvodů uvedených ve správním řádu, také z dalšího, v tomto speciálním ustanovení stanoveného důvodu. Nicméně, podáním žádosti stavebnímu úřadu o vydání územního rozhodnutí (popř. změnu) je zahájeno územní řízení a stavební úřad zkoumá, zda žádost splňuje náležitosti a je opatřena přílohami, které vyžaduje prováděcí předpis. Není –li tomu tak, je povinen, tak jako i v případech jiných neúplných či nedostatečných podání v jiných řízeních, postupovat podle správního řádu jako obecného předpisu ( jak jej zavazuje ust. § 192 stavebního zákona) a vyzvat žadatele k odstranění vad či doplnění podkladů žádosti. Obdobně, v zájmu řádného zjištění stavu věci, lze po žadateli požadovat doplnění žádosti či dokumentace k řízení, pakliže i v průběhu řízení vyjde najevo nutnost doložit splnění jiných relevantních požadavků (jako např. v daném případě o nich hovoří odůvodnění rozhodnutí žalovaného na str. 2). Stavební zákon pak požaduje, aby stavební úřad vždy dal účastníkům možnost vyjádřit se k návrhu v jeho úplné podobě, tedy včetně případného jeho doplnění a tento projednal, popř. za tím účelem opakovaně nařídil i veřejné ústní jednání (§ 87 odst. 2 stavebního zákona). Samo o sobě usnesení o přerušení řízení spojené s výzvou k doplnění žádosti žadateli tak s sebou nenese důsledek zásahu do práv a povinností žalobců, jako účastníků řízení ani jejich zkrácení v právech. Jak žalovaný rovněž uvedl, k zastavení řízení může správní orgán přistoupit podle § 66 odst. 1 písm.c) správního řádu teprve v případě, že marně uplyne lhůta k doplnění žádosti.

Podle ust. § 70 písm. c) s.ř.s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem. Vzhledem k tomu, že v daném případě byly žaloby podány proti usnesení o přerušení řízení tj. procesnímu rozhodnutí, kterým se vedení řízení před správním orgánem pouze upravovalo, Městský soud v Praze je dle výše uvedeného ustanovení odmítl, jako žaloby nepřípustné podle ust. § 68 písm.e) s.ř.s., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Pro úplnost soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As 48/2008-23 ze dne 30.1.2009 (obdobně např. rozhodnutí č. 1048/2007 Sb. NSS).

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s., neboť žaloby byly soudem odmítnuty.

Poučení: Proti výroku I. tohoto usnesení není kasační stížnost přípustná (§ 104 odst. 3 písm.b) s.ř.s.).

Proti výroku II. tohoto usnesení lze podat kasační stížnost za podmínek uvedených v ustanovení § 102 a násl. s.ř.s., a to ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku. Kasační stížnost se podává u Městského soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu správnímu soudu.

Stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).

Proti výroku III. lze podat kasační stížnost ve spojení s kasační stížností proti výroku č. II, nikoli samostatně jen proti tomuto výroku (§ 104 odst. 2 s.ř.s.)

V Praze dne 29. srpna 2011

Mgr. Jana Brothánková, v.r.

předsedkyně senátu