41 Ad 10/2020 - 21Usnesení KSUL ze dne 23.09.2020

41 Ad 10/2020-21

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci

žalobce: M. B., narozen „X“, bytem „X“, t. č. „X“,

proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 6. 2020, sp. zn. SZ/MPSV-2016/224070-916,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Krajskému soudu v Ústí nad Labem bylo dne 17. 8. 2020 doručeno žalobcovo podání ze dne 10. 8. 2020, v němž žalobce vyjadřuje svůj nesouhlas s rozhodnutím žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 26. 6. 2020, sp. zn. SZ/MPSV-2016/224070-916. Toto podání soud podle jeho obsahu vyhodnotil jako žalobu proti zmíněnému rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 8. 2020.

Před vlastním projednáním věci je soud vždy povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda má žaloba všechny zákonem stanovené náležitosti k tomu, aby byla projednatelná. Soud zdůrazňuje, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) musí vždy obsahovat náležitosti vyjmenované v § 37 odst. 2 a 3 a v § 71 s. ř. s., jinak je vyloučeno, aby soud ve věci meritorně rozhodl.

Podle § 71 odst. 1 s. ř. s. platí, že „[ž]aloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést, f) návrh výroku rozsudku.“ Podle § 71 odst. 2 věty první s. ř. s. musí být k žalobě připojen jeden opis napadeného rozhodnutí.

Z § 37 odst. 5 s. ř. s. vyplývá, že „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.“

Shodu s prvopisem potrvzuje I. T. Soud shledal, že žalobcovo podání některé z uvedených náležitostí (povinných obsahových součástí) nezahrnuje, a proto žalobce usnesením ze dne 17. 8. 2020, č. j. 41 Ad 10/2020-3, podle citovaného § 37 odst. 5 s. ř. s. vyzval, aby předložil opis napadeného rozhodnutí a doplnil chybějící údaje. Soud současně žalobce poučil o tom, jak má vytčené vady odstranit, tj. že musí mimo jiné podrobně a srozumitelně vylíčit, v čem konkrétně spatřuje nezákonnost či nesprávnost žalobou napadeného rozhodnutí nebo nedostatky v postupu žalovaného, tj. jaká konkrétní pochybení žalovanému vytýká, a že musí uvést návrh toho, jak má soud o jeho žalobě rozhodnout.

Žalobce však na zmíněné usnesení, které mu bylo doručeno dne 20. 8. 2020, ve stanovené lhůtě ani později nijak nereagoval, přestože byl řádně poučen o tom, že soud žalobu odmítne, pokud nebude ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat. Žaloba tudíž i nadále vykazuje nedostatky, které soud podrobně popsal ve výše zmíněném usnesení ze dne 17. 8. 2020, tj. postrádá především řádné vymezení žalobních bodů a návrh výroku rozsudku. Tyto vady nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny a v řízení z důvodu těchto nedostatků nelze pokračovat, proto soud dospěl k závěru, že jsou naplněny podmínky § 37 odst. 5 s. ř. s. a žalobu v souladu s tímto ustanovením odmítl.

Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ústí nad Labem 23. září 2020

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v.r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potrvzuje: I. T