15 A 48/2013 - 17Usnesení KSUL ze dne 06.05.2013

15A 48/2013-17

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobců: a) V. P., a b) J. P., oba bytem „X“, oba zastoupeni JUDr. Alexejem Závadou, advokátem se sídlem Hromnice 58, Třemošná, proti žalovanému: Městský úřad Klášterec nad Ohří, ekonomický odbor, se sídlem nám. Dr. E. Beneše 85, Klášterec nad Ohří, v řízení o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 28.2.2013, č.j. EC 03092/2013 a č.j. EC 03096/2013,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce V. P. se předmětnou žalobou, která byla zdejšímu soudu doručena dne 10.4.2013, domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28.2.2013, č.j. EC 03092/2013, kterým bylo zamítnuto odvolání a zastaveno odvolací řízení o jeho odvolání proti rozhodnutím Městského úřadu Klášterec nad Ohří ze dne 24.7.2009, č.j. EKO/POV/EC13424/2009, a ze dne 14.10.2010, č.j. EKO/DVD/EC18381/2010.

Žalobkyně J. P. se předmětnou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28.2.2013, č.j. EC 03096/2013, kterým bylo zamítnuto odvolání a zastaveno odvolací řízení o jejím odvolání proti rozhodnutím Městského úřadu Klášterec nad Ohří ze dne 10.8.2009, č.j. EKO/POV/EC14308/2009, a ze dne 14.10.2010, č.j. EKO/DVD/EC18381/2010.

Současně se žalobci domáhali zrušení i výše specifikovaných prvostupňových rozhodnutí.

Primárně se soud zabýval otázkou specifikace osoby žalovaného. V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.“), však osoba žalovaného není určena tvrzením žalobce, ale kogentně ji určuje zákon (viz § 33 odst. 1 s.ř.s). Dle § 69 s.ř.s. je v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na Pokračování

15A 48/2013

který jeho působnost přešla. Je tedy věcí soudu, aby v řízení jako s žalovaným jednal s tím, kdo skutečně žalovaným má být, a nikoli s tím, koho nesprávně žalobce jako žalovaného v žalobě označil. O této skutečnosti soud nevydává zvláštní usnesení.

Žalobci ve své žalobě jako žalovaného označili Město Klášterec nad Ohří. Žalobou napadená rozhodnutí však byla vydána Městským úřadem Klášterec nad Ohří, ekonomickým odborem. V souladu s výše uvedenými skutečnostmi tedy soud v daném řízení jedná jako se žalovaným s Městským úřadem Klášterec nad Ohří, ekonomickým odborem.

V ustanovení § 5 s.ř.s., je výslovně uvedeno, že ochrany veřejných subjektivních práv se lze domáhat teprve po vyčerpání řádných opravných prostředků, pokud je právní úprava připouští. Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 19.7.2007, č.j. 7 Afs 12/2007-110, podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby ve správním soudnictví soudu je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivních veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy.

Žalobci v daném případě napadali předmětnou žalobou rozhodnutí žalovaného, která obsahují řádné poučení o opravném prostředku, kde je výslovně uvedeno: „Proti tomuto rozhodnutí se může příjemce rozhodnutí odvolat ve lhůtě do 30 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Podané odvolání nemá odkladný účinek.

V daném konkrétním případě se soud přípisem ze dne 15.4.2013, č.j. 15 A 48/2013-13, dotázal žalovaného, zda v předmětných řízeních byly využity opravné prostředky či nikoliv. Žalovaný soudu podáním ze dne 19.4.2013 sdělil, že žalobou napadená rozhodnutí nebyla napadena opravným prostředkem v řízení před správními orgány a současně předložil soudu předmětná rozhodnutí s vyznačenými doložkami právní moci a doklad o doručení žalobou napadených rozhodnutí právnímu zástupci žalobců.

Je nutno konstatovat, že z dokladů předložených žalovaným vyplývá, že žalobci v předmětných řízeních nevyčerpali zákonem upravené opravné prostředky. Žalobci se nemůžou domáhat žalobou soudního přezkumu správního rozhodnutí, pokud nebyly z jejich strany využity řádné opravné prostředky v rámci řízení před správními orgány. Takovou žalobu je nutné považovat za nepřípustnou a ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. ve spojení s § 68 písm. a) s.ř.s. ji nelze soudem meritorně přezkoumat, nýbrž musí být odmítnuta. Proto rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku ad) I.

V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. ve výroku ad) II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, protože ke dni vydání rozhodnutí nebyl poplatek uhrazen.

Pokračování

15A 48/2013

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Ústí nad Labem dne 6. května 2013

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová