15 A 1/2021 - 21Usnesení KSUL ze dne 03.02.2021

15 A 1/2021-21

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci

žalobce:
I. H., narozený „X“,
bytem „X“,

proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánování
a stavebního řádu,
sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2020, č. j. KUUK/175719/2020,

takto:

I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2020, č. j. KUUK/175719/2020, jímž bylo zamítnuto odvolání R. P., narozené „X“, bytem „X“, a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Most, odboru stavebního úřadu, (dále jen „magistrát“) ze dne 26. 6. 2020, č. j. MmM/056841/2020/OSÚ/JŠ. Tímto rozhodnutím magistrát rozhodl o umístění stavby „Komunikace a inženýrské sítě pro rodinné domy Most (lokalita Benedikt východ – rozšíření), na pozemku parc. č. „X“ (orná půda), „X“ (ostatní plocha), „X“ (ostatní plocha), „X“ (ostatní plocha), „X“ (ostatní plocha) v katastrálním území Most II“.

2. Při vyhodnocování existence překážek bránících o žalobou napadeném rozhodnutí věcně rozhodnout soud předně vycházel z § 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dle něhož platí, že pokud nestanoví tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.

3. Soudní ochrana ve správním soudnictví tedy nastupuje teprve poté, kdy jsou vyčerpány možnosti nápravy nezákonného nebo vadného rozhodnutí prostředky správního řízení. Obecně stanovený důvod nepřípustnosti návrhu v § 5 s. ř. s. je rozveden v následujících ustanoveních s. ř. s., např. v § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný, přičemž § 68 písm. a) s. ř. s. stanovuje, že žaloba je nepřípustná tehdy, pokud žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. V daném případě přitom soud dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí je třeba odmítnout, a to právě s poukazem právě na § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. v návaznosti na § 68 písm. a) s. ř. s.

4. K tomuto závěru soud dospěl s ohledem na zjištění, že žalobou napadeným rozhodnutím nebylo rozhodováno o řádném opravném prostředku (odvolání) žalobce proti rozhodnutí magistrátu ze dne 26. 6. 2020, č. j. MmM/056841/2020/OSÚ/JŠ, nýbrž o odvolání paní R. P., a žalobou napadeným rozhodnutím nedošlo rovněž k újmě práv žalobce tím, že by došlo ke změně rozhodnutí magistrátu ze dne 26. 6. 2020, č. j. MmM/056841/2020/OSÚ/JŠ, v rámci podaného opravného prostředku jiným účastníkem správního řízení. Žalobce sám mohl prvoinstanční rozhodnutí správního orgánu napadnout do 15 dnů ode dne jeho doručení odvoláním, tedy řádným opravným prostředkem. Skutečnost, že žalobou napadeným rozhodnutím je toliko rozhodováno o řádném opravném prostředku osob odlišných od žalobce, a nikoliv přímo o odvolání žalobce, a že žalobou napadeným rozhodnutím nedošlo k újmě práv žalobce, neboť prvoinstanční rozhodnutí nebylo žalobou napadeným rozhodnutím změněno, prokazatelně vyplývá z písemného vyhotovení žalobou napadeného rozhodnutí i obsahu správního spisu, který si soud vyžádal.

5. Z obsahu správního spisu dále plyne, že žalobce se v odvolacím řízení toliko vyjádřil k odvolání paní R. P. ze dne 20. 7. 2020 podáním ze dne 26. 8. 2020, v němž uvedl, že souhlasí se všemi body odvolání. Vyjádření žalobce k odvolání paní R. P. přitom nelze považovat za podání odvolání (řádného opravného prostředku). Podle judikatury Nejvyššího správního soudu totiž platí, že řádný opravný prostředek musí vyčerpat každý ze žalobců osobně, nemůže se dovolávat řádného opravného prostředku podaného třetí osobou, byť by hájila stejný zájem a stanovisko žalobce (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2010, č. j. 9 As 43/2010-50, www.nssoud.cz).

6. Soud pro úplnost uvádí, že za řádný opravný prostředek, který žalobce vyčerpal, nelze považovat ani připojení jeho podpisu k petici „Za přerušení jednání o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby Komunikace a inženýrské sítě pro rodinné domy Most - lokalita Benedikt Východ – Most II“.

7. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v projednávané věci nebyla splněna jedna ze základních podmínek řízení, tj. vyčerpání řádných opravných prostředků před podáním žaloby, jež je nezbytná k tomu, aby soud mohl předmětnou žalobu meritorně projednat. Jelikož žalobce před podáním žaloby nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, je podaná žaloba nepřípustná podle § 68 písm. a) s. ř. s., a soud ji proto podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl. Nutnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby ke správnímu soudu přitom opakovaně konstatoval i Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004-65, publ. pod č. 672/2005 Sb. NSS, www.nssoud.cz).

8. Výrok II. o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

9. O zaplaceném soudním poplatku soud rozhodne samostatným usnesením po nabytí právní moci tohoto usnesení.
Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 3. února 2021

JUDr. Petr Černý, Ph.D., v. r.

předseda senátu