57 A 115/2016 - 39Rozsudek KSPL ze dne 31.01.2017

57A 115/2016-39

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudkyň Mgr. Miroslavy Kašpírkové a JUDr. Aleny Hocké v právní věci žalobce J.S., zastoupeného JUDr. Františkem Grznárem, advokátem, se sídlem Paroubkova 228, Domažlice, proti žalovanému Plzeňským městským dopravním podnikům, a.s., se sídlem Denisovo nábřeží 920/12, Plzeň, zastoupeného Mgr. Martinem Zikmundem, advokátem, se sídlem Šafaříkovy sady 5, Plzeň v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného

takto :

I. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí o stížnosti žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2015, sp.zn. 927/EÚ/sml/PMDP/15, ve lhůtě do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 10.228 Kč, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce JUDr. Františka Grznára, advokáta.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

Žalobce se žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku rozhodnutí o stížnosti žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27.3.2015, čj. 927/EÚ/sml/PMDP/15, jímž bylo žalobci sděleno odložení jeho žádosti o poskytnutí informace podle zákona číslo č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfoZ“ nebo „zákon o svobodném přístupu k informacím“) podané dne 8.2.2015. Žalobce současně žádal, aby mu bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

II. Důvody žaloby

Žalobce podal dne 8.2.2015 elektronicky k žalovanému žádost o poskytnutí informace podle InfoZ týkající se technického stavu autobusu provozovaného žalovaným. Žádost byla podána na e-mailovou adresu pmdp@pmdp.cz, která je jako oficiální e-mailová adresa uvedena na webových stránkách žalovaného jako adresa elektronické podatelny k podávání žádostí o informace. Žalovaný zaslal žalobci výzvu ze dne 9.2.2015, čj. 927/EÚ/sml/PMDP/l5, k doplnění žádosti s tím, že žalobce nedodržel podmínky pro podání žádosti dle Směrnice PMDP, a. s. č. 3/2013 bod 5.1. písm. c), když žádost neobsahuje elektronicky zaručený podpis. Žalovaný vyzval žalobce, aby žádost doplnil o elektronicky uznávaný podpis a poučil jej, nevyhoví-li výzvě, žádost bude odložena. Rozhodnutím žalovaného ze dne 27.3.2016, čj. 927/EÚ/sml/PMDP/l5 byla věc odložena.

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 29.1.2016, čj. 30 A 53/2015-38, odmítl žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27.3.2016, čj. 927/EÚ/sml/PMDP/l5, a věc postoupil k vyřízení jako opravný prostředek (stížnost) žalovanému. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 8.3.2016 a žalovanému byla věc postoupena soudem 27.3.2015.

Opravný prostředek měl být žalovaným vyřízen jako stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) InfoZ. Zákonná lhůta pro vyřízení stížnosti uplynula nejpozději dne 22.3.2016. Žalovaný stížnost nijak nevyřídil a do dnešního dne je nečinný.

Žalovaný nerozhodl žádným způsobem o uvedené žádosti žalobce o poskytnutí informace dle InfoZ. Nerozhodl v režimu tohoto zákona ani o opravném prostředku (stížnosti) podaném žalobcem podle § 16a odst. 1 písm. b) InfoZ. Žalovaný je nečinný, když řádným způsobem nerozhodl o žalobcem podané žádosti o informace, ani o opravném prostředku, který byl žalovanému postoupen soudem.

Žalobce vyčerpal bezvýsledně všechny prostředky obrany proti nečinnosti žalovaného v souladu s § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), když bezvýsledně využil stížnosti dle § 16a odst. 1 písm. b) InfoZ, a ta byla postoupena soudem k vyřízení žalovanému jako stížnost. Žaloba je v souladu s § 80 s.ř.s. podána včas. Je zjevné, že v daném případě žalovaný své povinnosti jakkoliv rozhodnout o opravném prostředku (stížnosti) nedostál. Je tak na místě žalovanému uložit, aby ve věci opravného prostředku (stížnosti) vydal řádné rozhodnutí.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Uvedl, že bylo žalobci dne 30.3.2015 doručeno sdělení o odložení jeho žádosti o poskytnutí informace. Představenstvo žalovaného na zasedání dne 27.5.2015 potvrdilo postup žalovaného při vyřizování žádosti žalobce o poskytnutí informace (evidované pod číslem 927/EÚ/sml/PMDP/15) a odmítlo stížnost žalobce na postup při vyřizování uvedených žádostí. Žalovaný navrhoval, aby byl připojen spis zdejšího soudu vedený pod sp.zn. 30 A 53/2015.

IV. Posouzení věci krajským soudem

Z čeho soud vycházel

O žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu rozhodoval krajský soud podle § 81 odst. 1 s.ř.s. na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.

Právní hodnocení

Žalobce žádostí ze dne 8.2.2015 podanou k žalovanému požadoval v souladu s InfoZ poskytnutí informace: „Jaké konkrétní technické závady byly naposledy zjištěny dle evidence PMDP či jiné evidence technického stavu u autobusu provozovaného PMDP evidenční číslo 451? Žádám tímto, v rámci poskytnutí informace, o zaslání kopie protokolu o poslední státní technické kontrole u výše uvedeného autobusu. Informace stačí zaslat v elektronické podobě na shora uvedenou e-mailovou adresu.“ Žádost podal prostřednictvím sítě elektronických komunikací (e-mailem).

Žalovaný žalobci sdělil na jím uvedenou e-mailovou adresu dne 9.2.2015, a současně písemně dne 13.2.2015 na adresu pro doručování, že nedodržel podmínky pro podání žádosti dle Směrnice PMDP, a.s. č. 3/2013, bod 5.1. písm. c), neboť žádost neobsahuje veškeré náležitosti – elektronicky zaručený podpis. Žalobce byl proto vyzván k doplnění žádosti a poučen, pokud nevyhoví výzvě do 30 dnů od jejího doručení, žádost o poskytnutí informací bude odložena.

Žalobce podal dne 19.3.2015 stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1 písm. b) InfoZ. Uvedl, že uplynula zákonná lhůta jak k poskytnutí požadované informace dnem 23.2.2015, tak k odstranění vad žádosti na základě výzvy dnem 16.3.2015. V zákonné lhůtě 15 dnů požadovanou informaci podle § 14 odst. 5 písm. d) InfoZ neobdržel. Výzvu k doplnění žádosti ze dne 9.2.2015 označil za bezpředmětnou, neboť žádost o informace splňuje všechny náležitosti dle zákona. Povinnému subjektu marně uplynula lhůta k vyřízení žádosti o informace i lhůta pro vydání jakéhokoliv rozhodnutí ve věci. Žalobce proto žádal, aby povinný subjekt v souladu s § 16a odst. 5 InfoZ poskytl požadovanou informaci nebo předložil tuto stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu (představenstvu společnosti), který usnesením věc převezme a požadovanou informaci poskytne. V případě, že má povinný subjekt i nadále za to, že nemá žádost o informace předepsané náležitosti, nechť vydá rozhodnutí o odložení žádosti, jelikož i pro vydání tohoto rozhodnutí již lhůta pro jeho vydání uplynula. Uvedené informace žádal žalobce zaslat na jeho elektronickou adresu.

Žalovaný sdělením ze dne 27.3.2015, sp.zn. 927/EÚ/sml/PMDP/15, označeným jako „Sdělení o odložení žádosti o poskytnutí informace“, oznámil žalobci, že žádost odložil. Ačkoliv je v úvodu sdělení uvedeno, že se tak stalo podle § 14 odst. 5 písm. c) InfoZ (požadované informace se nevztahují k působnosti povinného) je zřejmé, že se tak stalo dle v odůvodnění citovaného ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) InfoZ, podle něhož brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží. Žalovaný tento postup, kdy je vyžadován elektronický podpis na žádosti o informace, odůvodnil ustanoveními § 3 odst. 1 písm. h) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a § 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů.

Proti sdělení žalovaného ze dne 27.3.2015, sp.zn. 927/EÚ/sml/PMDP/15, podal žalobce ke zdejšímu krajskému soudu žalobu proti rozhodnutí správního orgánu. Usnesením ze dne 29.1.2016, čj. 30 A 53/2015-38, které nabylo právní moc dne 8.3.2016, byla žaloba odmítnuta a věc byla postoupena žalovanému k vyřízení opravného prostředku.

Krajský soud v citovaném usnesení posoudil sdělení žalovaného o odložení žádosti žalobce o informace po materiální stránce jako rozhodnutí ve smyslu § 65 a násl. s.ř.s., a to rozhodnutí o odložení žádosti podle § 14 odst. 5 písm. a) InfoZ, proti kterému je přípustná stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) InfoZ. S odkazem na § 2, § 5 a § 68 písm. a) s.ř.s. pak krajský soud konstatoval, že se žalobce jako účastník správního řízení může domáhat soudní ochrany teprve po vyčerpání řádných opravných prostředků, které připouští zvláštní zákon. Protože rozhodnutí ze dne 27.3.2015, sp.zn. 927/EÚ/sml/PMDP/15 neobsahovalo ve smyslu § 68 odst. 5 správního řádu poučení o opravném prostředku a tento nedostatek nebyl odstraněn ani postupem podle § 70 věty první správního řádu opravným usnesením, bylo možné podle § 83 odst. 2 správního řádu podat proti němu opravný prostředek nejpozději do 90 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí žalobci. Žalobce po doručení rozhodnutí (30.3.2015) podal proti tomuto rozhodnutí žalobu (3.5.2015). Zdejší krajský soud proto postupoval podle § 46 odst. 5 s.ř.s., podle něhož podal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému. Byl-li návrh podán včas u soudu, platí, že opravný prostředek byl podán včas. Krajský soud žalobu podle § 46 odst. 5 s.ř.s. odmítl, a protože byla stížnost jako opravný prostředek proti rozhodnutí ze dne 27.3.2015, sp.zn. 927/EÚ/sml/PMDP/15, podána k soudu v souladu s § 72 odst. 1 s.ř.s. ve lhůtě dvou měsíců od doručení napadeného rozhodnutí (lhůta pro podání žaloby by uplynula v pondělí 1.6.2015), byla podána včas. Tento opravný prostředek byl proto krajským soudem postoupen žalovanému k vyřízení. Nutno připomenout, že právní moc předmětného usnesení nastala 8.3.2016.

V této právní věci krajský soud posuzuje žalobcem tvrzenou nečinnost žalovaného při vyřízení opravného prostředku, který mu byl uvedeným pravomocným usnesením postoupen k vyřízení.

Podle § 13 InfoZ žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací.

Podle § 14 odst. 5 InfoZ povinný subjekt posoudí žádost a postupuje následujícím způsobem: a) brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,

b) v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti,

c) v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli,

d) nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14a, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku.

Podle § 15 odst. 1 InfoZ pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen „rozhodnutí o odmítnutí žádosti“), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží. Nerozhodl-li povinný subjekt o odmítnutí žádosti, poskytne informaci ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění [§ 14 odst. 5 písm. d) InfoZ], přičemž tuto lhůtu může prodloužit ze závažných důvodů za podmínek podle § 14 odst. 7 InfoZ nejvýše o deset dní.

V daném případě žalobce podal žádost o informaci prostřednictvím sítě elektronických komunikací (§ 13 InfoZ). Povinným subjektem (žalovaným) byl vyzván 9.2.2015 k doplnění žádosti o elektronický podpis [§ 14 odst. 5 písm. a) InfoZ]. Žalobce podal dne 19.3.2015 stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace [§ 16a odst. 1 písm. b) InfoZ]. Povinný subjekt (žalovaný) rozhodnutím ze dne 27.3.2015, sp.zn. 927/EÚ/sml/PMDP/15 žádost odložil s odůvodněním, že nedošlo k odstranění nedostatku žádosti [§ 14 odst. 5 písm. a) InfoZ].

Zákon o svobodném přístupu k informacím upravuje dva druhy opravných prostředků, a to odvolání a stížnost. Odvolání lze podle § 16 odst. 1 InfoZ podat proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti. Pro odvolací řízení se použijí ustanovení o správním řádu [§ 20 odst. 4 písm. b) InfoZ].

Naproti tomu stížnost může podat žadatel o informaci podle § 16a odst. 1 písm. b) InfoZ, kde je stanoveno, že stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen „stížnost“) může podat žadatel, kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb., jímž byl institut stížnosti zaveden, k ní uvádí následující: „Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen „stížnost“) je nový institut, který vznikl jednak v souvislosti s odstraněním institutu fikce rozhodnutí, tedy k pokrytí případů, kdy povinný subjekt vůbec v zákonné lhůtě na podanou žádost nereagoval či kdy poskytl pouze část informací (popř. informace, jichž se žadatel nedožadoval) a ke zbytku (obsahu) žádosti se nevyjádřil (tedy nevydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti). Institut stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace však nepokrývá pouze výše naznačené případy nečinnosti, ale je možno stížnost použít i v případech, v nichž byl sice povinný subjekt činný, ale neposkytl informace ani nevydal rozhodnutí o odmítnutí, ale odkázal na jiná ustanovení tohoto zákona, např. žádost odložil nebo postupoval podle § 6.“ Nejvyšší správní soud pak v rozsudku ze dne 22.9.2011, čj. 6Ans 7/2011-94, dovodil, že stížnost lze podat například v případě, kdy správní orgán žádost odloží podle § 14 odst. 5 písm. c) InfoZ z toho důvodu, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti. Obdobně se Nejvyšší správní soud vyjádřil v rozsudku ze dne 25.11.2011, čj. 7 Ans 5/2011-104, dle kterého je „(…) stížnost na vyřizování žádosti obecným prostředkem nápravy proti jakémukoli vyřízení či nevyřízení žádosti o poskytnutí informace, s výjimkou vydání rozhodnutí, proti němuž lze brojit odvoláním dle § 16 InfZ. Má kombinovaný charakter prostředku nápravy proti nečinnosti [není-li žádost zcela nebo částečně vůbec vyřízena – odst. 1 písm. c)] a zároveň opravného prostředku proti úkonům, které lze považovat za vyřízení žádosti – proti odkazu na zveřejněnou informaci [odst. 1 písm. a)] nebo jakémukoliv odložení žádosti [odst. 1 písm. b)]“.

Žalovaný v úvodu rozhodnutí (sdělení) ze dne 27.3.2015 uvedl, že žádost odložil podle § 14 odst. 5 písm. c) InfoZ. Z obsahu tohoto rozhodnutí je však zřejmé, že se tak stalo podle § 14 odst. 5 písm. a) InfoZ (žalobce byl vyzýván, aby žádost doplnil, avšak dle žalovaného tak neučinil). Zdejší krajský soud vycházeje ze svého pravomocného usnesení ze dne 29.1.2016, čj. 30 A 53/2015-38, a na základě rekapitulace správního řízení vedeného žalovaným o dané žádosti žalobce o poskytnutí informace činí závěr, že žalovaný byl nečinný, když nerozhodl o stížnosti podané žalobcem podle § 16a odst. 1 písm. b) InfoZ proti rozhodnutí povinného subjektu (žalovaného) ze dne 27.3.2015, sp.zn. 927/EÚ/sml/PMDP/15, jímž bylo rozhodnuto o odložení žádosti o informace podle § 14 odst. 5 písm. a) InfoZ, která mu byla pravomocným rozhodnutím soudu postoupena k vyřízení.

Dle žalovaného se o nečinnost nejedná, když bylo rozhodnuto představenstvem žalovaného na zasedání dne 27.5.201 pod sp.zn. 927/EÚ/sml/PMDP/15 tak, že postup povinného subjektu (žalovaného) při vyřizování žádosti žalobce o poskytnutí informace byl potvrzen a stížnost žalobce na postup při vyřizování žádosti odmítnuta s odůvodněním, že se představenstvo žalovaného ztotožnilo se stanoviskem žalovaného týkajícím se nutnosti elektronického podpisu na žádosti. Pro úplnost soud uvádí, že se uvedené rozhodnutí dle spisových značek v jeho úvodu uvedených týká dalších dvou žádostí téhož žalobce.

Uvedená argumentace žalovaného není správná. V rozhodnutí představenstva žalovaného ze dne 27.5.2015, sp.zn. 927/EÚ/sml/PMDP/15, není uvedeno o jaké stížnosti konkrétně představenstvo žalovaného rozhodovalo. Z obsahu tohoto rozhodnutí však je zřejmé (dle citace stížnosti žalobce), že se představenstvo žalovaného zabývalo stížností žalobce na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1 písm. b) InfoZ podanou žalobcem dne 19.3.2015. Představenstvo žalované se zde ztotožnilo s argumentací žalovaného v rozhodnutí (sdělení) povinného subjektu ze dne 27.3.2015, sp.zn. 927/EÚ/sml/PMDP/15, které není v rozhodnutí představenstva označeno dnem vydání a spisovou značkou, ale je z něj citováno. Představenstvo žalovaného tedy v uvedeném rozhodnutí posuzovalo důvodnost žalobcovy předchozí stížnosti ze dne 19.3.2015, nikoli stížnosti podané ke zdejšímu krajskému soudu a následně postoupené k vyřízení žalovanému. Skutečnost, že se současně představenstvo žalovaného ztotožnilo s důvody, pro které byla žádost o informace povinným subjektem (žalovaným) odložena, nemění nic na tom, že bylo právem žalobce podat proti rozhodnutí (sdělení) povinného subjektu (žalovaného) ze dne 27.3.2015, sp.zn. 927/EÚ/sml/PMDP/15, stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) InfoZ a o této stížnosti mělo být představenstvem žalovaného rozhodnuto. V praxi to znamená, že se mělo představenstvo žalované vypořádat s argumentací žalobce uvedenou ve stížnosti, resp. opravném prostředku, který byl žalovanému soudem postoupen. To se však nestalo a mezi účastníky toto není sporné. Žalovaný po té, kdy mu byla stížnost postoupena tuto ve smyslu § 16a odst. 5 InfoZ představenstvu žalované nepředložil a představenstvo žalované jako nadřízený orgán povinného subjektu o stížnosti nerozhodlo ve lhůtě 15 dnů stanovené v § 16a odst. 8 InfoZ. Žalovaný tak byl nečinný.

Podle § 79 odst. 1 s.ř.s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.

Stížnost podle §16a odst. 1 písm. b) InfoZ je třeba považovat za procesní nástroj ochrany žadatele o informace v případě nečinnosti povinného subjektu, tedy v případě, kdy povinný subjekt v zákonné lhůtě neposkytne požadované informace, ani nevydá negativní rozhodnutí, popř. svým postupem nevyčerpá celý předmět podané žádosti o poskytnutí informací. Uvedená stížnost je tedy legislativně konstruována tak, aby plnila obdobnou funkci jako ve správním řízení obecně naplňuje § 80 správního řádu coby prostředky ochrany proti nečinnosti správního orgánu. Nejvyšší správní soud na základě uvedeného dospěl v rozsudku ze dne 29.10.2009, čj. 4 Ans 4/2009–86 k závěru, že stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) InfoZ je třeba považovat za prostředek, který procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu § 79 odst. 1 s.ř.s. Taková stížnost byla v posuzované věci podána. Zdejší krajský soud ji postoupil žalovanému k vyřízení usnesením, které je v právní moci. Žalovaný stížnost nevyřídil, jak bylo soudem zjištěno dle skutkového stavu ke dni rozhodnutí soudu. Prostředek stanovený zákonem o svobodném přístupu k informacím k ochraně proti nečinnosti tak byl žalobcem bezvýsledně vyčerpán a podmínky řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu při vyřizování žádosti o poskytnutí informací byly tak splněny.

Podle § 81 odst. 2 s.ř.s. je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.

Při stanovení lhůty 30 dnů k vyřízení žalobcem podané stížnosti vycházel soud z ustanovení § 16a odst. 5 InfoZ, podle něhož povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. A dále z ustanovení § 16a odst. 8 InfoZ, kde je stanoveno, že nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena. Zohlednil při tom i určitou časovou rezervu z důvodu, že bude po postoupení stížnosti žalovaným rozhodovat zastupitelstvo žalované (které se musí sejít), případně časovou rezervu pokud by zastupitelstvo žalované dospělo k závěru, že je nutno stížnosti žalobce vyhovět.

Nad rámec uvedeného jako obiter dictum krajský soud, aniž by předjímal způsob rozhodnutí zastupitelstva žalovaného, odkazuje na ustálenou judikaturu soudů ve správním soudnictví a Nejvyššího správního soudu, konkrétně např. na právní názor Nejvyššího správního soudu vyslovený v rozsudku ze dne 31.5.2013, čj. 8 Ans 15/2012 – 34: „Způsob podávání žádostí o informace je upraven v § 13 zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle prvního odstavce tohoto ustanovení se žádost o poskytnutí informace podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Zákon o svobodném přístupu k informacím tedy obsahuje vlastní úpravu formy, ve které lze informace požadovat a nestanoví v tomto ohledu žádné zvláštní formální požadavky. Rovněž nevyžaduje, aby byla žádost podaná elektronicky současně opatřena zaručeným elektronickým podpisem. Přístup k informacím má být co nejméně komplikovaný. O informace lze žádat i ústně, zákon nestanoví, že ústní žádost musí být současně zaznamenána v protokolu.“

Závěr

Návrh je důvodný, soud proto podle § 81 odst. 2 s.ř.s. uložil rozsudkem žalovanému vydat rozhodnutí o stížnosti žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27.3.2016, čj. 927/EÚ/sml/PMDP/l5, a stanovil k tomu lhůtu 30 dnů.

V. Náklady řízení

Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu soud přiznal podle § 60 odst. 1 s.ř.s. právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku a odměně advokáta, která se ve správním soudnictví stanoví podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif). Zástupce žalobce, advokát, je plátcem daně z přidané hodnoty, proto se částka odměny zvyšuje o částku odpovídající této dani vypočtenou podle zákona č. 235/2004 Sb. za použití sazby DPH platné v okamžiku rozhodnutí soudu.

Sazba za jeden úkon právní služby ve věcech žalob projednávaných podle soudního řádu správního čin podle § 9 odst. 4 písm. d) a § 7 advokátního tarifu 3.100 Kč a podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu má advokát za jeden úkon právní služby nárok na paušální částku 300 Kč. Sazba DPH činí 21 %.

Odměna advokáta sestává ze 2 úkonů právní služby, a to za jeden úkon (převzetí a příprava věci) podle § 11 odst. 1 písm. a) a jeden úkon (podání žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a paušální částky za dva úkony právní služby, tj. 6.800 Kč, včetně DPH 21 % z této částky ve výši 1.428 Kč, činí odměna advokáta 8 228 Kč.

K odměně advokáta bylo připočteno 2.000 Kč za zaplacený soudní poplatek podle položky 18, bod 2. písm.d) Sazebníku poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Náklady řízení tak činí 10.228 Kč. K plnění byla podle § 64 s.ř.s. k § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. s ohledem na technické možnosti žalovaného správního orgánu stanovena třicetidenní lhůta, platební místo bylo podle § 64 s.ř.s. k § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. stanoveno k rukám advokáta žalobce.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

V Plzni dne 31. ledna 2017

Mgr. Alexandr Krysl,v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Lenka Kovandová