46 A 96/2013 - 88Usnesení KSPH ze dne 20.06.2014


Číslo jednací: 46 A 96/2013 - 88

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, PhD., a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobkyně L., s.r.o., proti žalovanému Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2013, č. j. 523/2012-OT-OSV/4,

takto:

Žalobkyni se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž žalovaný k odvolání žalobkyně prvním výrokem zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2012, č. j. Spr 2527/2011-24, o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace a druhým výrokem podle § 90 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) řízení o žádosti žalobkyně o poskytnutí informace zastavil z důvodu, že v důsledku ztráty požadovaná informace (text vyvěšené listiny) neexistuje a v současnosti tyto informace již nelze dodatečně obstarat. Svou žádostí se žalobkyně domáhala poskytnutí informace o tom, 1) kterého dne bylo usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 1998, č. j. 52 K 92/97-83, vyvěšeno na úřední desce soudu, 2) kterého dne bylo z úřední desky sňato, 3) kde se aktuálně veřejná listina sejmutá z úřední desky nachází a kde je možné do ní nahlédnout a 4) zda při vyvěšování veřejné listiny nedošlo k jakýmkoliv pochybením.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 29. 5. 2014, č. j. 46 A 96/2013-84, řízení zastavil z důvodu, že žalobkyně neuhradila soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč ani ve lhůtě uvedené v dodatečné výzvě soudu. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 4. 6. 2014. Toto usnesení žalobkyně kasační stížností nenapadla.

Žalobkyně soudní poplatek uhradila bezhotovostním převodem ve výši 3.000,- Kč připsaným na účet soudu dne 5. 6. 2014.

Podle § 9 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci, a v ostatních věcech nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.

Hodlala-li žalobkyně dosáhnout zrušení usnesení o zastavení řízení, bylo nezbytné, aby nejpozději do okamžiku jeho právní moci uhradila soudní poplatek v plné výši. Jinak okamžikem právní moci usnesení o zastavení řízení (v daném případě uplynutím dne 4. 6. 2014) zanikla poplatková povinnost i možnost udržet řízení o žalobě v běhu dodatečným splněním poplatkové povinnosti.

Protože úhrada soudního poplatku byla na účet soudu připsána až v den následující po dni doručení usnesení o zastavení řízení, nemohly nastat zákonem předvídané podmínky pro zrušení usnesení o zastavení řízení a poplatková povinnost žalobkyně zanikla (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 4. 2008, č. j. 5 Afs 1/2007-172, č. 2328/2011 Sb. NSS).

Podle § 10 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen.

Krajský soud v Praze proto s ohledem na skutečnost, že žalobkyně zaplatila soudní poplatek v celkové výši 3.000,- Kč, aniž by k tomu v okamžiku připsání úhrady na účet soudu byla povinna, rozhodl o vrácení soudního poplatku, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí plynoucí z ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 20. června 2014

Olga Stránská, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Vlasáková