46 A 62/2014 - 33Rozsudek KSPH ze dne 16.05.2016 Katastr nemovitostí: obnova katastrálního operátu

Posledním dnem lhůty k podání námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu podle § 16 odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, je patnáctý den ode dne skončení vyložení obnoveného katastrálního operátu. Pokud vlastníkovi nebo jinému oprávněnému, který nemá v obci trvalý pobyt nebo sídlo, nebylo řádně doručeno oznámení o vyložení obnoveného katastrálního operátu podle § 16 odst. 3 citovaného zákona, a v důsledku toho nevěděl o vyložení katastrálního operátu, může požádat o navrácení v předešlý stav podle § 41 správního řádu.

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Olgy Stránské a soudců JUDr. Milana Podhrázkého Ph.D. a Mgr. Jana Čížka v právní věci žalobkyně M. F., bytem Š. 2024, R., zastoupené JUDr. Kateřinou Šebkovou, advokátkou se sídlem Rohanské nábřeží 657/7, Praha 8, proti žalovanému Zeměměřičskému a katastrálnímu inspektorátu v Praze, se sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, Praha 8, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2014, č. j. ZKI PR-O-81/660/2014-8,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 11. 8. 2014 u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2014, č. j. ZKI PR-O-81/6602014-8, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník (dále jen „katastrální úřad“) ze dne 9. 4. 2014, č. j. OR-315/2013-212-22 ze dne 9. 4. 2014, kterým byly zamítnuty námitky žalobkyně proti obnovenému katastrálnímu operátu v katastrálním území Újezd nad Zbečnem.

Žalobkyně namítá, že katastrální úřad a žalovaný posoudily její námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu nesprávně jako opožděné. Není si vědoma, že by jí bylo doručeno oznámení o termínu a době vyložení obnoveného katastrálního operátu, přičemž nesouhlasí s tím, že průkazem o doručení oznámení je poštovní arch a zjištění, že se zásilka nevrátila. Oznámení je významným úkonem, na jehož základě je vlastníkům a jiným oprávněným dána možnost seznámit se s obsahem obnoveného katastrálního operátu a uplatnit v zákonem stanovené lhůtě námitky. Pokud se vlastník o existenci obnoveného katastrálního operátu nedozví, jsou mu odňata práva, kterými může obnovu katastrálního operátu ovlivnit. Žalovaný měl doručování oznámení posuzovat podle § 19 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Doručení oznámení nebylo prokázáno, proto nelze žalobkyni upírat právo podat námitky, jakmile jí byla dána možnost se s obnoveným katastrálním operátem seznámit. Dále žalobkyně namítla, že nevyslovila souhlas se zjištěným průběhem a označením hranic. Dne 5. 5. 2011 se zúčastnila zjišťování hranic, které probíhalo v místě jejího pozemku. Při tomto zjišťování nebyl předložen náčrt podle § 58 vyhlášky č. 26/2007 Sb., ani jiné grafické znázornění pozemku. Bylo jí pouze ukázáno, kudy by měla hranice vést. Žalobkyně uvedla, že toto nemůže potvrdit a že si nechá zhotovit zaměření pozemku, což bylo zaznamenáno v protokolu. Tato poznámka neguje předtištěnou větu protokolu o tom, že souhlasí se zjištěním průběhu hranice v terénu. Náčrt k protokolu byl zhotoven až dodatečně dne 12. 5. 2011. Dále žalobkyně namítá, že nebyla pozvána k žádnému dalšímu zjišťování průběhu hranice, ačkoliv se v místě konalo dne 7. 9. 2011. Zjišťování hranic bylo prováděno v rozporu s § 14 zákona č. 334/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „katastrální zákon z roku 1992“).

Žalovaný ve vyjádření uvedl, že s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Podle žalovaného bylo oznámení o vyložení obnoveného katastrálního operátu žalobkyni doručováno doporučeně bez dokladu o doručení. Převzetí oznámení žalobkyní nelze tedy zpětně doložil. Lhůta pro podání námitek však není odvislá od doručení tohoto oznámení, nýbrž ode dne skončení vyložení obnoveného operátu. Katastrální úřad splnil povinnost zaslat žalobkyni oznámení o vyložení obnoveného katastrálního operátu ve lhůtě 30 dnů před vyložením. Žalobkyně námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu nepodala ve stanovené lhůtě, nýbrž až dne 11. 7. 2013. Pokud jde o žalobkyní namítaný nesouhlas se zjištěním průběhu hranic, žalovaný uvedl, že žalobkyně v soupisu nemovitostí č. X potvrdila, že souhlasí se zjištěným průběhem a označením hranic v terénu. Poznámku, že vlastník provede kontrolní zaměření pozemku před vlastním zaměřením KP, nelze považovat za nesouhlas s výsledky zjištění hranic. Zda byl žalobkyni při zjišťování průběhu hranic předložen náčrt nebo jiné grafické znázornění nelze zpětně prokázat. Náčrt je však součástí soupisu nemovitostí, který žalobkyně dne 5. 5. 2011 podepsala. Pokud jde o tvrzení, že žalobkyně nebyla přizvána k zjišťování průběhu hranic dne 7. 9. 2011, žalovaný uvedl, že žalobkyně nebyla k dodatečnému zjišťování hranic přizvána, neboť hranice jejího pozemku byly zjištěny jako nesporné.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. 8. 2014, č. j. 9 A 299/2014-13, postoupil věc z důvodu místní nepříslušnosti Krajskému soudu v Praze.

Z obsahu předloženého správního spisu žalovaného soud zjistil, že žalobkyni byla dne 7. 4. 2011 doručena pozvánka ke zjišťování průběhu hranic konanému dne 5. 5. 2011. Současně jí bylo oznámeno, že katastrální úřad provádí obnovu katastrálního operátu. Z protokolu ze dne 20. 12. 2011, č. j. OO-2/2011-212, o výsledcích řízení o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu vyplývá, že vyložení obnoveného katastrálního operátu bylo zveřejněno veřejnou vyhláškou na Obecním úřadě Zbečno dne 20. 10. 2011. Vlastníkům nemovitostí s pobytem mimo obec bylo zasláno oznámení o vyložení doporučeným dopisem. Obnovený katastrální operát byl vyložen v budově Obecního úřadu Zbečno ve dnech od 21. 11. 2011 do 2. 12. 2011. Podle protokolu podali námitky čtyři účastníci, žalobkyně námitky v patnáctidenní lhůtě nepodala. Katastrální úřad vyhlásil platnost obnoveného katastrálního operátu dnem 20. 12. 2011.

Dne 16. 5. 2013 podala žalobkyně u katastrálního úřadu žádost, aby s ní bylo jednáno jako s účastníkem v řízení vedeném pod sp. zn. OR-312/2011-212, o námitkách P. J. a M. J. proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. Katastrální úřad rozhodl usnesením ze dne 20. 5. 2013, sp. zn. OR-213/2011-212-140, o tom že žalobkyně není účastníkem uvedeného řízení z důvodu, že pozemek vlastněný žalobkyní nesousedí s pozemky ve vlastnictví manželů J.. Žalobkyně podala dne 29. 5. 2013 proti usnesení odvolání, v němž mj. uvedla, že usilovala o to, aby s ní katastrální úřad jednal jako s účastníkem v řízení o námitkách proti obsahu katastrálního operátu v katastrálním území Újezd nad Zbečnem.

Rozhodnutím ze dne 9. 4. 2014, č. j. OR-315/2013-212-22, rozhodl katastrální úřad o námitce žalobkyně proti obsahu obnoveného katastrálního operátu ze dne 11. 7. 2013 tak, že ji zamítl. V odůvodnění rozhodnutí mj. uvedl, ža žalobkyni bylo zasláno oznámení o dokončení a vyložení obnoveného katastrálního operátu. Poslední den lhůty k podání námitek uplynul dne 19. 12. 2011. Námitka žalované však byla podána až dne 11. 7. 2013, proto ji katastrální úřad zamítl jako opožděnou. Nad rámec uvedeného se katastrální úřad zabýval posouzením námitek, přičemž ani věcně je neshledal důvodnými.

Žalobkyně podala proti rozhodnutí katastrálního úřadu odvolání.

Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání žalobkyně zamítl a rozhodnutí katastrálního úřadu potvrdil. V jeho odůvodnění uvedl, že oznámení o vyložení obnoveného katastrálního operátu bylo žalobkyni odesláno dne 19. 10. 2011. Doručení oznámení žalobkyni však nelze doložit. Lhůta pro podání námitek ovšem není odvislá od doručení oznámení. Konec lhůty pro podání je stanoven patnáctého dne ode dne skončení vyložení obnoveného katastrálního operátu, tj. v daném případě 19. 12. 2011. Žalobkyně nepodala námitky ve stanovené lhůtě. Až její podání ze dne 11. 7. 2013 obsahuje námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. Dále se žalovaný vyjádřil stručně k věcnému posouzení vznesených námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. Uvedl však také, že katastrální úřad posoudil námitky jako opožděné a z tohoto důvodu není důvod se zabývat věcnou stránkou námitek. Katastrální úřad se podle žalovaného pouze snažil stručně odpovědět na obsah podání, přičemž ovšem neshledal ani důvod k zahájení řízení o opravě chyby z moci úřední.

Soud neměl k dispozici správní spis katastrálního úřadu, který se nachází u Okresního soudu v Rakovníku, dospěl však k závěru, že skutečnosti zjištěné z předloženého spisu žalovaného představují dostatečný podklad pro rozhodnutí. Z tohoto důvodu soud netrval na předložení správního spisu katastrálního úřadu podle § 74 odst. 1 s. ř. s.

Krajský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. O žalobě rozhodl bez nařízení jednání, neboť souhlas obou účastníků řízení s takovým postupem je presumován dle § 51 odst. 1 s. ř. s.

Podle § 16 odst. 1 katastrálního zákona z roku 1992 katastrální úřad vyloží na dobu nejméně 10 pracovních dnů nový soubor geodetických informací a soubor popisných informací v obci, v které se obnovuje katastrální operát, k veřejnému nahlédnutí. Podle odst. 2 obec způsobem v místě obvyklým oznámí termín a dobu vyložení obnoveného katastrálního operátu nejméně 30 dnů před jeho vyložením. Současně oznámí, že obnovený katastrální operát nabude platnosti dnem, který určí katastrální úřad. Vlastníkům a jiným oprávněným, kteří nemají v obci trvalý pobyt nebo sídlo, zašle katastrální úřad oznámení o těchto skutečnostech nejméně 30 dnů před vyložením obnoveného katastrálního operátu na jejich adresu zapsanou v katastru. Podle odst. 3 vlastníci a jiní oprávnění mohou během vyložení obnoveného katastrálního operátu a ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy skončilo jeho vyložení, podat námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. O podaných námitkách rozhoduje katastrální úřad. Podle odst. 4 proti rozhodnutí katastrálního úřadu o námitkách je možno podat odvolání k zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu, v jehož obvodu je dotčená nemovitost.

Z obsahu napadeného rozhodnutí žalovaného a prvostupňového rozhodnutí katastrálního úřadu vyplývá, že nosným důvodem pro zamítnutí námitek žalobkyně proti obsahu obnoveného katastrálního operátu byla jejich opožděnost. Pokud se správní orgány rovněž zčásti zabývaly i věcným posouzením uplatněných námitek, postupovaly nad rámec nezbytného odůvodnění rozhodnutí, neboť v odůvodnění je třeba uvést pouze ty důvody (§ 68 odst. 2 správního řádu), o něž správní orgán opírá své rozhodnutí. Z tohoto důvodu soud zkoumal primárně to, zda je správný závěr o opožděnosti námitek podaných žalobkyní.

V daném případě není sporu o tom, že obnovený katastrální operát byl vyložen v souladu s § 16 odst. 1 katastrálního zákona z roku 1992 v obci po dobu 10 pracovních dnů od 21. 11. 2011 do 2. 12. 2011. S posledním dnem vyložení je spojen počátek patnáctidenní lhůty k uplatnění námitek podle § 16 odst. 3 katastrálního zákona z roku 1992, která v daném případě uplynula dne 19. 12. 2011. Mezi účastníky přitom není sporu ani o tom, že žalobkyně podala námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu až dne 11. 7. 2013, zjevně tak tedy učinila opožděně. Pokud namítala, že jí nebylo řádně doručeno oznámení o dokončení a vyložení obnoveného katastrálního operátu a v důsledku toho nemohla řádně a včas námitky uplatnit, pak žalovaný zcela správně uvedl, že počátek lhůty k uplatnění námitek je vázán na poslední den vyložení obnoveného katastrálního úřadu, nikoliv na den doručení oznámení o dokončení a vyložení obnoveného katastrálního operátu, případně okamžik, kdy se vlastník nebo jiná oprávněná osoba o dokončení obnoveného katastrálního operátu dozví. Zákonodárce omezil možnost podávání námitek patnáctidenní lhůtou, v rámci níž mohou vlastníci a jiné oprávněné osoby namítat nesprávnosti obsahu obnoveného katastrálního operátu, z důvodů právní jistoty a zajištění důvěry ve správnost údajů obsažených v katastru nemovitostí. Správní orgány jsou touto lhůtou vázány, z toho důvodu se neměly námitkami podanými žalobkyní věcně zabývat.

Pokud žalobkyně, jak sama tvrdí, nevěděla, že došlo k vyložení obnoveného katastrálního operátu v důsledku toho, že jí nebylo řádně doručeno oznámení katastrálního úřadu, pak měla možnost požádat o navrácení v předešlý stav podle § 41 správního řádu. Jednalo by se totiž o objektivní překážku, která jí ve včasném podání námitek bránila (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2015, č. j. 7 Azs 13/2015 – 28, publ. pod č. 3215/2015 Sb.NSS). Katastrální zákon z roku 1992 prominutí zmeškání lhůty k podání námitek nevylučuje. Podle § 41 odst. 2 správního řádu lze ovšem žádost o navrácení v předešlý stav podat pouze ve lhůtě 15 dnů, ode dne, kdy taková překážka pominula a nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy měl být úkon učiněn. Žalobkyně mohla podat žádost o navrácení v předešlý stav společně s námitkami nejpozději v jednoroční objektivní lhůtě, která uplynula dne 19. 12. 2012. Za situace, kdy žalobkyně věděla o tom, že obnova katastrálního operátu byla zahájena a účastnila se osobně zjišťování průběhu hranic dne 5. 5. 2011, bylo po ní možno spravedlivě požadovat, aby se i v případě nedoručení oznámení sama aktivně zajímala o výsledky obnovy katastrálního operátu. V této souvislosti lze poukázat i na skutečnost, že žalobkyně sama neuvedla, kdy se o vyložení obnoveného katastrálního operátu dozvěděla. Z jejího podání, kterým se domáhala účastenství v řízení o námitkách uplatněných manželi J. vyplývá, že o něm věděla nejpozději dne 16. 5. 2013, kdy tuto žádost podala u katastrálního úřadu, to však nevylučuje, že se o vyložení obnoveného katastrálního operátu dozvěděla již dříve.

Obnova katastrálního operátu nemá vliv na hmotně právní vztahy k nemovitostem a nemůže měnit vlastnictví k nim (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1840/2003, publ. pod č. 15/2006 Sb.NS). Žalobkyně tedy má možnost domáhat se ochrany svého vlastnického práva k nemovitosti podáním soukromoprávní určovací žaloby. Zamítnutím námitek proti obnovenému katastrálnímu operátu pro opožděnost nebyla zbavena práva domáhat se ochrany svého vlastnického práva u soudu nebo jiného orgánu veřejné moci (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyhlášené pod č. 2/1993 Sb.).

Soud se ze shora uvedených důvodů plně ztotožnil se závěrem správních orgánů o opožděnosti námitek podaných dne 11. 7. 2013. Ostatními žalobními body se soud nezabýval, neboť se týkají věcného posouzení jejích námitek a směřují proti závěrům žalovaného vysloveným nad rámec nezbytného odůvodnění napadeného rozhodnutí.

Žalobkyní navržený důkaz potvrzením o provedení platby, soud neprovedl z důvodu nadbytečnosti.

Soud na základě shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, příslušela by mu tedy náhrada důvodně vynaložených nákladů řízení, které mu však nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2007, č. j. 6 As 40/2006 - 87, publ. pod č. 1260/2007 Sb. NSS, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2015, usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014 – 47, publ. pod č. 3228/20015 Sb. NSS).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze, dne 16. května 2016.

Olga Stránská, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Pavlína Švejdová