46 A 1/2017 - 14Usnesení KSPH ze dne 05.01.2017

46 A 1/2017 - 14

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D. a Mgr. Jana Čížka, v právní věci žalobkyně: H. M., bytem x, zastoupena JUDr. Markem Dvořákem, advokátem se sídlem nám. TGM 1, 261 01 Příbram, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,

takto:

I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 30. 12. 2016 podala žalobkyně žalobu, kterou se domáhala, aby soud uložil žalovanému rozhodnout o její námitce podjatosti ze dne 4. 1. 2016 uplatněné v řízení vedeném před Obecním úřadem P..

Krajský soud v Praze dospěl k závěru, že žalobu je třeba odmítnout. Podle ustanovení § 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Aby tedy byla žaloba na ochranu proti nečinnosti přípustná, je nezbytné, aby se žalobkyně domáhala rozhodnutí „ve věci samé“. V projednávané věci však žalobkyně brojí proti nečinnosti ve věci rozhodování o námitce podjatosti, přičemž z ustálené judikatury správních soudů (např. z rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2016, č. j. 6 As 256/2015-22 nebo ze dne 11. 10. 2007, č. j. 4 As 46/2007-75) vyplývá, že rozhodnutí o námitce podjatosti je rozhodnutím, jímž se pouze upravuje vedení řízení a nejde tedy o rozhodnutí „ve věci samé“. Jelikož v projednávané věci se žalobkyně nedomáhá vydání rozhodnutí „ve věci samé“, je její žaloba nepřípustná.

Z uvedených důvodů proto soud žalobu odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s ustanovením § 79 odst. 1 s. ř. s. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v této věci podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Žalobce může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat v této věci žalobu podle části třetí občanského soudního řádu k místně příslušnému okresnímu (obvodnímu) soudu (§ 46 odst. 2 s. ř. s.). V případě včasného podání žaloby zůstávají účinky procesních úkonů učiněné v tomto řízení zachovány (§ 82 odst. 3 o. s. ř.).

V Praze dne 5. ledna 2017

Olga Stránská, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost: Alena Léblová