45 A 48/2012 - 17Usnesení KSPH ze dne 18.10.2012

45 A 48/2012-17

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Dalily Marečkové v právní věci žalobkyně: M. R., proti žalovaným: 1) Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Pod sídlištěm 9/1800, 182 12 Praha 8, 2) Katastrální úřad pro Středočeský Kraj, katastrální pracoviště Nymburk, Palackého třída 54/255, 288 37 Nymburk, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v nezapsání poznámky do katastru nemovitostí,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 2000 Kč, který jí bude vyplacen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Praze.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podanou dne 19. 6. 2012 u Městského soudu v Praze domáhá ochrany před neprovedením zápisu poznámky v katastru nemovitostí o tom, že rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 30. 11. 2006, čj. 8 C 1278/2000-11, není v právní moci a že u Okresního soudu v Nymburce je podána žaloba o vypořádání společného jmění manželů vedená pod sp. zn. 8 C 1278/2000.

Žalobkyně v žalobě uvádí, že dne 22. 6. 2009 zaslal Okresní soud v Nymburce žalovanému (konkrétně katastrálnímu pracovišti Nymburk) nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2110/2007 k zapsání shora uvedené poznámky. Žalovaný na to zahájil pod sp. zn. Z-9839/2009 záznamové řízení. Přípisem ze dne 24. 7. 2009 byla žalobkyně vyzvána k vrácení předmětného nálezu Ústavního soudu k vyznačení poznámky s tím, že jí byl omylem vrácen. Žalobkyně však tuto listinu nikdy neobdržela a nemohla výzvě vyhovět. Shora uvedená poznámka pak do dnešního dne nebyla do katastru nemovitostí zapsána. Žalobkyně se zápisu poznámky následně dožadovala dne 3. 2. 2012 a 10. 2. 2012, nebylo jí však vyhověno. Dne 20. 2. 2012 proto podala u žalovaného stížnost na postup katastrálního pracoviště Nymburk. Této stížnosti žalovaný nevyhověl, o čemž žalobkyni vyrozuměl přípisem ze dne 20. 3. 2012, čj. KÚ-1385/2012-200-1010, který jí byl doručen dne 20. 4. 2012. K tomuto posledně uvedenému dni pak dle tvrzení žalobkyně došlo k zásahu, proti němuž se žalobkyně brání podanou žalobou.

Krajský soud v Praze se primárně zaměřil na otázku včasnosti podané žaloby.

Podle § 84 odst. 1 s. ř. s. musí být žaloba podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. Z citovaného ustanovení vyplývá, že subjektivní lhůta k podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu je vždy vázána na vědomost žalobce o nezákonném zásahu (srov. např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2005, č. j. 2 Afs 144/2004 – 110, publikované pod č. 735/2006 Sb. NSS). Je proto třeba zodpovědět otázku, které okolnosti vztahující se k určitému úkonu či postupu správního orgánu musí být žalobci známy, aby došlo k počátku běhu této subjektivní lhůty pro podání žaloby.

Ve vztahu k této otázce Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 29. 6. 2011, čj. 5 Aps 5/2010-293, publikovaném pod 2386/2011 Sb. NSS, již konstatoval, že § 84 odst. 1 s. ř. s. je třeba vykládat v tom smyslu, že počátek běhu subjektivní dvouměsíční lhůty k podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu je dán okamžikem, kdy se žalobce dozvěděl o skutečnostech, v nichž spatřuje nezákonný zásah. Rozhodující je přitom znalost žalobce o skutkových okolnostech, z nichž vyplývá konání či nekonání správního orgánu, v němž je spatřován nezákonný zásah. Okamžik, kdy žalobce nabyl přesvědčení o tom, že předmětné konání či nekonání správního orgánu naplňuje veškeré znaky nezákonného zásahu definované v § 82 s. ř. s., není pro běh této lhůty rozhodný.

V souzené věci se žalobkyně o tom, že požadovaná poznámka nebyla do katastru nemovitostí zapsána, dozvěděla poprvé z přípisu Katastrálního úřadu pro Středočeský Kraj, katastrálního pracoviště Nymburk ze dne 24. 7. 2009, čj. Z-9839/2009-208. Krajský soud se proto žalobkyně a Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrálního pracoviště Nymburk dotázal, kdy byl tento přípis žalobkyni doručen. Zatímco správní úřad uvedl, že dle systému evidence operátu katastru nemovitostí byl žalobkyni přípis doručen dne 6. 8. 2009, žalobkyně uvedla, že si tuto skutečnost nepamatuje. Zopakovala, že se domáhá ochrany před zásahem, ke kterému došlo dne 20. 4. 2012 a dozvěděla se o něm doručením písemnosti Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 20. 3. 2012, čj. KÚ-1385/2012-200-1010, kterou nebylo vyhověno její stížnosti na postup Katastrálního pracoviště Nymburk, který neprovedl zápis poznámky v katastru nemovitostí.

I když se žalobkyně domnívá, že k zásahu došlo dne 20. 4. 2012 okamžikem doručení vyrozumění o vyřízení stížnosti, nic to nemění na tom, že zásah jak v žalobě, tak i v reakci na dotaz soudu spatřuje v nezapsání shora uvedené poznámky do katastru nemovitostí. Spatřuje-li přitom žalobkyně v tomto postupu žalovaného nezákonný zásah, lhůta (a to jak lhůta subjektivní, tak i lhůta objektivní) k podání žaloby podle § 84 odst. 1 s. ř. s. začala plynout dnem doručení přípisu, kterým se o nezapsání této poznámky dozvěděla poprvé, tj. Katastrálního úřadu pro Středočeský Kraj, katastrálního pracoviště Nymburk ze dne 24. 7. 2009, čj. Z-9839/2009-208. Doručení tohoto přípisu přitom žalobkyně nezpochybňuje, naopak kopii přípisu přikládá k žalobě a dovolává se jeho obsahu. Za těchto okolností vyšel soud z toho, že tento přípis byl žalobkyni nepochybně doručen, a to dne 6. 8. 2009. Subjektivní lhůta pro podání žaloby uplynula nejpozději začátkem 6. 10. 2009 a objektivní lhůta uplynula nejpozději začátkem 6. 10. 2011.

Počátek lhůty nelze podle názoru soudu odvozovat od okamžiku, kdy nebylo vyhověno stížnosti žalobkyně, neboť nezákonný zásah nespatřuje v nevyhovění této stížnosti, ale v samotném nezapsání poznámky o tom, že rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 30. 11. 2006, čj. 8 C 1278/2000-11, není v právní moci a že u Okresního soudu v Nymburce je podána žaloba o vypořádání společného jmění manželů vedená pod sp. zn. 8 C 1278/2000.

Žaloba, která byla podána až 19. 6. 2012 je tak zjevně opožděná a soud ji proto v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl.

Nad rámec rozhodovacích důvodů soud uvádí, že nejsnazší způsob, jak vyřešit danou situaci, je vyžádat si stejnopis předmětného nálezu Ústavního soudu s vyznačenou doložkou právní moci. To přitom může učinit jak žalovaný, tak i sama žalobkyně.

O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

S ohledem na ustanovení § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soud také rozhodl o vrácení žalobkyní zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč. Podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích bude poplatek žalobkyni vrácen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 18. října 2012

Mgr. Jitka Zavřelová,v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost: Nešporová