45 A 143/2017 - 80Usnesení KSPH ze dne 19.12.2017

45 A 143/2017 – 80

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Olgy Stránské a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci

žalobce: V. K.,

bytem J. V., K., proti

žalovaným: 1) Magistrát města Kladna, se sídlem Starosty Pavla 44, 272 52 Kladno,

2) Katastrální úřad pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kladno, se sídlem Ctiborova 3091, 272 01 Kladno,

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaných,

takto:

I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1 Žalobce osobně doručil Krajskému soudu v Praze dne 13. 11. 2017 žalobu nadepsanou: „doložení právního dokladu (rozhodnutí), kterým byla provedena změna nemovitosti Železničářů č. p. X, Kladno, z rodinného domu na stavbu pro obchod“. Žalobce uvedl, že předmětné rozhodnutí stavebního úřadu mu nebylo doručeno, ač měl podle svého přesvědčení být účastníkem řízení, v němž bylo vydáno. Předložení dokladu, na základě kterého byla zapsána změna v katastru nemovitostí, žádal také po Katastrálním úřadu pro Středočeský kraj, katastrálním pracovišti Kladno.

2 Jelikož z podání nebylo patrné, o jaký žalobní typ se jedná, vyzval soud žalobce usnesením ze dne 1. 12. 2017, č. j. 45 A 143/2017 – 57, aby upřesnil, zda se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, žalobu na ochranu proti nečinnosti, nebo o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, a v návaznosti na zvolený žalobní typ uvedl zákonné náležitosti a upravil žalobní návrh. V reakci na uvedené usnesení doručil žalobce dne 12. 12. 2017 zdejšímu soudu podání, v němž uvedl, že se jedná o žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného, která má spočívat v tom, že žalovaný Magistrát města Kladna ani po několika urgencích žalobci nedoručil rozhodnutí, jímž došlo ke změně užívání stavby v ulici Železničářů č. p. X v Kladně z rodinného domu na stavbu pro obchod (dále jen „stavba“). Žalobce má za to, že v dané věci proběhlo správní řízení, avšak bylo před žalobcem, který měl být jako vlastník sousední nemovité věci jeho účastníkem, účelově utajeno a rozhodnutí z něj vzešlé mu nebylo nikdy doručeno. Žalobce navrhuje, aby soud žalovanému 1) uložil doručit mu toto rozhodnutí a také aby uložil žalovanému 2), aby doložil právní doklad, na základě kterého změnil v katastru nemovitostí způsob užívání stavby.

3 Byť žalobce jako žalovaného výslovně označil pouze Magistrát města Kladna, jednal soud s ohledem na obsah žaloby a žalobní petit jako s žalovaným také s Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kladno (§ 79 odst. 2 s. ř. s.).

4 Soud při ověřování podmínek řízení shledal, že nejsou splněny podmínky řízení. 5 Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. se může ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

6 Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

7 Z dikce § 79 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že žalobou na ochranu proti nečinnosti se lze domáhat pouze toho, aby žalovaný správní orgán vydal rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Žalobce se však vydání meritorního rozhodnutí ani osvědčení nedomáhá a ani z žaloby, z podání ze dne 12. 12. 2017 nebo z příloh k nim přiložených nevyplynulo, že by u žalovaných probíhalo řízení, jehož účastníkem by byl žalobce, v němž by žalovaný byl povinen rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení vydat, v tomto řízení byl nečinný a žalobce vyčerpal prostředky stanovené správním řádem na ochranu proti nečinnosti. Žalobce se v žalobě domáhá toho, aby soud uložil žalovanému 1) doručit mu rozhodnutí, které podle tvrzení žalobce již bylo vydáno a žalovaný je před žalobcem údajně účelově tají. Totéž žalobce žádá po žalovaném 2). Specifickou podmínkou řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti je tvrzení o povinnosti žalovaného správního orgánu vydat rozhodnutí a její nedostatek je neodstranitelný (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 5. 2008, čj. 2 Ans 6/2007-101, a doplňující rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2008, čj. 2 Ans 6/2007-110). Tato podmínka v souzené věci není splněna.

8 Závěr, že žalobou na ochranu proti nečinnosti se nelze domáhat doručení rozhodnutí, plyne také z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2008, čj. 1 Ans 2/2008-52. 9 Jelikož nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný, soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl. 10 O náhradě nákladů rozhodl Krajský soud v Praze podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 19. prosince 2017

Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: A. S.