43 Ad 14/2011 - 18Rozsudek KSOS ze dne 16.05.2011

43Ad 14/2011-18

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Ježoviczovou v právní věci žalobce K. S., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 20.12.2010 č.j. X, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 3.9.2010,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 20.12.2010 č.j. X, žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 3.9.2010, kterým žalobci změnila invaliditu třetího stupně na invaliditu prvního stupně. V odůvodnění uvedla, že žalobce podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 7.6.2010 je invalidní pro invaliditu prvního stupně. Podle tohoto posudku poklesla u žalobce z důvodu

dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost pouze o 35%.

Pokračování -2- 43Ad 14/2011

Žalobce podal proti rozhodnutí ze dne 3.9.2010 námitky, které byly zamítnuty napadeným rozhodnutím žalované ze dne 20.12.2010. Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu a namítal, že posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné nevzal v úvahu zhoršení jeho zdravotního stavu, zejména potíže s páteří, kde jeho postižení nebylo posouzeno jako následek pracovního úrazu. Namítal rovněž, že mu měl být poskytován až do nabytí nároku na starobní důchod, přičemž se podivoval, že vlastně k odnětí invalidního důchodu došlo 6 měsíců před dovršením tohoto nároku. Navrhoval zrušení rozhodnutí .

Žalovaná ve svém vyjádření navrhovala přezkoumání zdravotního stavu žalobce posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen PK MPSV ČR) a rozhodnutí ponechala na výsledku dokazování a na úvaze soudu.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 20.12.2010 č.j. X, připojeným dávkovým spisem žalobce, posudkovým spisem vedeným u Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) v Karviné, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ze dne 25.3.2011 a žalobcem předloženými lékařskými zprávami . Poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal krajský soud za prokázáno, že žalobce byl posouzen lékařem posudkové služby OSSZ v Karviné dne 7.6.2010 jako invalidní, přičemž šlo o invaliditu prvního stupně. Poté bylo vydáno rozhodnutí ze dne 3.9. 2010 o změně stupně invalidity žalobce. Dne 7.12.2010 proběhlo řízení o námitkách podaných žalobcem dne 20. 9. 2010 proti tomuto rozhodnutí žalovaného ze dne 3.9.2010.

Dle posudku o invaliditě ze dne 7.12.2010 vypracovaného ČSSZ – lékařskou posudkovou službu, pracoviště pro námitkové řízení, byl žalobce posouzen jako invalidní v prvním stupni. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo určeno zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddíl B, položka 9, písm. 9) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a míra poklesu pracovní schopnosti byla určena na 30%. Vzhledem k dalšímu postižení byla tato hodnota zvýšena dle § 3 odst. 1 citované vyhlášky o 5% na celkových 35%.

Žalovaná potom vydala dne 20.12.2010 s ohledem na námitky žalobce rozhodnutí č.j. X, jímž námitky zamítla a rozhodnutí ze dne 3.9.2010 potvrdila.

Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení,

Pokračování -3- 43Ad 14/2011

vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR v Ostravě, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona. Z posudku této komise ze dne 25.3.2011 krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. J. H., z odborných nálezů neurologů, internistů, ortopédů, přičemž dále měla k dispozici rtg snímky a úplnou spisovou dokumentaci OSSZ v Karviné. Jako rozhodující zdravotní postižení označila posudková komise v případě žalobce stav po implantaci endoprotézy levého kolenního kloubu v dubnu 2009, kdy operace byla úspěšná. Nález na kloubu je stabilizovaný, pohyblivost není podstatně omezena, pokročilá osteoartróza pravého kolenního kloubu prokázána nebyla. Komise považuje stav (s přihlédnutím k postižení páteře) za srovnatelný s kapitolou XV, oddíl 8, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a z rozmezí 30-40% stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na horní hranici 40%.Žalobce dále trpí vleklým víceetážovým bolestivým páteřním syndromem, hypertenzí I. až II. stupně, nedoslýchavostí, těžkou obezitou a jde u něj o stav po pracovním úrazu z 1. 8. 1984 – kompresivní zlomenina těla 1. bederního obratle. Posudková komise v posudku také uvedla, že se u žalobce jedná o postižení, při němž by byl schopen pracovat s využitím své kvalifikace a praxe, např. při obsluze strojních zařízení v sedě, byl schopen i rekvalifikace. Od doby uznání plné invalidity v roce 2009 došlo ke zlepšení jeho zdravotního stavu a k dohojení po operaci endoprotézy levého kolenního kloubu.

K datu vydání rozhodnutí šlo u žalobce o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) téhož zákona. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49%.

Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy k 20.12.2010, byl invalidní v prvním stupni. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 40% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – ortopéda, tedy lékaře z oboru nemoci, jež je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce.

Jelikož žalobce k datu 20.12.2010 byl osobou invalidní již pouze v prvním stupni, žalovaná tedy nepochybila, když napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobce a

Pokračování -4- 43Ad 14/2011

potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 3.9.2010. K ústnímu jednání soudu dne 16.5.2011 se žalobce nedostavil, ač byl včas a řádně předvolán, proto bylo jednáno v jeho nepřítomnosti a za přítomnosti zástupce žalované ČSSZ.

Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť Žalobce v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud

stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě, dne 16. května 2011

Za správnost vyhotovení: Samosoudkyně: Jana Valošková JUDr. Miroslava Ježoviczová,v.r.