38 A 2/2019 - 51Usnesení KSOS ze dne 21.03.2019

Výlučnou místní příslušnost Krajského soudu v Ostravě k řízení o žalobě proti rozhodnutí podle § 7 odst. 4 s. ř. s. nelze dovodit, jestliže na řízení, v němž bylo žalobou napadené rozhodnutí vydáno, nelze vztáhnout působnost zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací.

38 A 2/2019 - 51

USNESENÍ

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka v právní věci

žalobce: Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu

sídlem Cejl 866/50a, 602 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice za účasti: Statutární město Brno sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno zastoupené advokátem JUDr. Jaromírem Císařem advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný s. r. o.

sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 12. 2018 č. j. KUJCK 145531/2018, ve věci umístění stavby

takto:

Věc se postupuje Krajskému soudu v Brně.

Odůvodnění:

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 12. 2018 č. j. KUJCK 145531/2018, kterým bylo způsobem specifikovaným ve výroku napadeného rozhodnutí změněno rozhodnutí Městské části města Brna, Brno – střed ze dne 18. 9. 2013 č. j. STU/01/0502840/000/045, jímž byla umístěna stavba „Přestavba železničního uzlu Brno“, situovaná na území Statutárního města Brno a obce Modřice.

2. Dle obsahu žaloby žalobce dovodil místní příslušnost Krajského soudu v Ostravě z ust. § 7 odst. 4 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), podle kterého k řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, je příslušný Krajský soud v Ostravě. O těchto žalobách vede řízení specializovaný senát.

3. Krajský soud proto primárně zkoumal svou místní příslušnost k řízení o této žalobě.

4. Výlučná příslušnost Krajského soudu v Ostravě k řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) zák. č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, v platném znění (dále jen „zákon č. 416/2009 Sb.“), byla založena zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (dále jen „novela č. 225/2017 Sb.“).

5. Zákon č. 416/2009 Sb. nabyl účinnosti dne 27. 11. 2009. Novela č. 225/2017 Sb. nabyla účinnosti dne 1. 1. 2018.

6. Dle ust. § 6 zák. č. 416/2009 Sb., v původním znění, které upravuje přechodné ustanovení, správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadní právní úpravy. Toto ustanovení nebylo žádnou následnou novelou zákona č. 416/2009 Sb. dotčeno.

7. Z obsahu napadeného rozhodnutí žalovaného krajský soud zjistil, že neobsahuje žádný odkaz na aplikaci zák. č. 416/2009 Sb. na rozhodovanou věc. Podle názoru krajského soudu, pokud žalovaný v napadeném rozhodnutí zákon č. 416/2009 Sb. neaplikoval, je jeho postup v souladu s ust. § 6 zák. č. 416/2009 Sb., neboť z obsahu napadeného rozhodnutí, jakož i z textu žaloby je seznatelné, že řízení ve věci umístění označené stavby bylo zahájeno v roce 2005, takže použití zák. č. 416/2009 Sb. na toto řízení je podle ust. § 6 tohoto zákona vyloučeno. Ostatně již z výrokové části napadeného rozhodnutí je zřejmé, že ve věci bylo rozhodováno podle právní úpravy předcházející současně platným předpisům o územním plánování a stavebním řízení, a to podle zák. č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a podle vyhl. č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů.

8. V této souvislosti poukazuje krajský soud také na dosavadní judikaturu správních soudů k působnosti zák. č. 416/2009 Sb. (např. rozsudek NSS ze dne 25. 6. 2015 č. j. 1 As 13/2015-295), podle které pokud se působnost zákona č. 416/2009 Sb. vztahuje na příslušné správní řízení, musí tato skutečnost vyjít najevo ve správním řízení, resp. musí být zřejmá ze správního rozhodnutí. Není přípustné, aby jeho působnost na dané řízení vyšla najevo až v okamžiku soudního přezkumu. Krajský soud se s tímto závěrem plně ztotožňuje, neboť působnost zák. č. 416/2009 Sb. má zásadní dopad na práva a povinnosti účastníků řízení, a to nejen z hlediska nyní posuzované příslušnosti krajského soudu k řízení o žalobě, ale také např. z pohledu lhůty k podání žaloby, která je v ust. § 2 odst. 5 zák. č. 416/2009 Sb. upravena odlišně oproti obecné lhůtě dané ust. § 72 odst. 2 s. ř. s.

9. Na základě shora uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že v posuzované věci nemůže být dána jeho příslušnost ve smyslu ust. § 7 odst. 4 s. ř. s., neboť nelze-li působnost zák. č. 416/2009 Sb. na řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, jakož i na rozhodnutí samotné vůbec vztáhnout, nelze dovodit výlučnou příslušnost Krajského soudu v Ostravě, která se váže na rozhodnutí, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) zák. č. 416/2009 Sb.

10. Na základě uvedené právní argumentace dospěl Krajský soud v Ostravě k závěru, že v posuzované věci není založena jeho výlučná místní příslušnost ve smyslu ust. § 7 odst. 4 s. ř. s. a má za to, že příslušný k řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného v této věci je Krajský soud v Brně, a to ve smyslu ust. § 7 odst. 2 s. ř. s., jelikož sídlo Městské části města Brna, Brno – střed, která vydala rozhodnutí v I. stupni, spadá do obvodu jeho působnosti.

11. Krajský soud proto v souladu s ust. § 7 odst. 6 věty prvé s. ř. s. rozhodl o postoupení věci k vyřízení soudu místně příslušnému, jímž je Krajský soud v Brně.
Poučení:

Proti tomuto usnesení je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení, k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Ostrava 21. března 2019

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu