22 A 185/2011 - 27Usnesení KSOS ze dne 15.09.2011

22A 185/2011 – 27

USNESENÍ

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a Mgr. Jiřího Gottwalda v právní věci žalobkyně PhDr. H. P., proti žalovanému Státnímu úřadu inspekce práce, se sídlem v Opavě, Horní náměstí 103/2, ve věci žaloby na nicotnost rozhodnutí žalovaného ze dne 7.7.2011 č.j. 1649/1.30/11/14.3, ze dne 11.1.2011 č.j. 1664/1.30/11/14.3, ze dne 12.7.2011 č.j. 1677/1.30/11/14.3 a ze dne 14.7.2011 č.j. 1712/1.30/11/14.3, ve věcech stížnosti proti stanovení výše úhrady za poskytnutí informace,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vyslovení nicotnosti rozhodnutí ze dne 7.7.2011 č.j. 1649/1.30/11/14.3, ze dne 11.1.2011 č.j. 1664/1.30/11/14.3, ze dne 12.7.2011 č.j. 1677/1.30/11/14.3 a ze dne 14.7.2011 č.j. 1712/1.30/11/14.3, jimiž byly zamítnuty stížnosti žalobkyně proti stanovení výše úhrady za poskytnutí informace na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o přístupu k informacím) Oblastním inspektorátem práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj, se sídlem v Plzni ze dne 17.6.2011 č.j. 3051/6.30/11/1, Oblastním inspektorátem práce pro Středočeský kraj, se sídlem v Praze ze dne 17.6.2011 č.j. 2863/4.10/11, Oblastním inspektorátem práce pro Královehradecký kraj a Pardubický kraj, se sídlem v Hradci Králové ze dne 22.6.2011 č.j. 3037/8.10/11/13.3 a Oblastním inspektorátem práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj, se sídlem v Ústí nad Labem ze dne 24.6.2011 č.j. 5116/7.10/11/7.4.

Podle ust. § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen s.ř.s.) kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

S ohledem na použitou legislativní zkratku lze dovodit, že za rozhodnutí ve smyslu citovaného ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. lze považovat pouze takové úkony správního orgánu, jimiž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva a povinnosti.

V posuzované věci se krajský soud především zabýval otázkou, zda napadená rozhodnutí jsou rozhodnutími ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. Při posouzení této otázky vycházel z rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího právního soudu (dále jen NSS) ze dne 21.9.2010 č.j. 2 As 37/2008-90, jímž byla stanovena kompetenční výluka týkající se sdělení požadavku na úhradu za poskytnutí informace a rozhodnutí o stížnosti proti výši úhrady, když NSS vyslovil, že sdělení požadavku na úhradu za poskytnutí informace a o výši této úhrady (§ 17 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím), ani rozhodnutí o stížnosti žadatele, který nesouhlasí s výší úhrady jemu sdělené (§ 16a odst. 7 téhož zákona), nejsou rozhodnutími ve smyslu § 65 s.ř.s., ani rozhodnutími správního orgánu ve věci soukromoprávní (§ 68 písm. b) s.ř.s.).

Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že shora citovaný právní názor NSS, vyslovený v rozsudku rozšířeného senátu NSS, je jí znám, avšak napadeným rozhodnutím vytýká jejich nicotnost jako „zásadní vadu“, když podle jejího názoru by soud měl nicotnost rozhodnutí vyslovit vždy v zájmu kultivace právního prostředí.

Posouzením návrhu na vyslovení nicotnosti napadených rozhodnutí se krajský soud rovněž nemohl zabývat, a to právě s ohledem na skutečnost, že napadená rozhodnutí nemohou být z důvodů již shora uvedených předmětem soudního přezkumu. Soud může vyslovit nicotnost rozhodnutí správního orgánu (§ 6 odst. 1, § 76 odst. 2 s.ř.s.) jen za procesního předpokladu, že žaloba sama není nepřípustná (srov. rozsudek NSS ze dne 21.4.2005 č.j. 4 As 31/2004-53, publikovaný ve Sb. NSS pod č. 619/2005). V posuzované věci je žaloba proti napadeným rozhodnutím z důvodu kompetenční výluky nepřípustná, a proto soud nemůže posuzovat nicotnost těchto rozhodnutí.

Krajský soud na základě uvedených skutečností v souladu s ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. ve spojení s ust. § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s.ř.s. návrh v této věci odmítl, čímž je toto řízení skončeno (§ 64 s.ř.s., § 114 odst. 2 zákona č. 99/1993 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů).

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 3 věty prvé s.ř.s.

Poučení: Proti tomuto usnesení je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

V Ostravě dne 15. září 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Monika Javorová, v. r.

předsedkyně senátu