20 Ad 10/2011 - 35Rozsudek KSOS ze dne 03.08.2011

20Ad 10/2011-35

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní

věci žalobkyně: G. S. , bytem X, zastoupena Mgr. Alicjí Kelleberg Klimeš, LL.M,

advokátkou se sídlem Havířov-Město, U Stromovky 9/1481 proti žalované České

správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti

správnímu rozhodnutí žalované ze dne 10.12.2010 číslo X o nároku na invalidní

důchod

takto:

I.Žaloba se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Odměna advokátky Mgr. Alicji Kelleberg Klimeš, LL.M se určuje částkou 3.347,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o invalidní důchod.

[2] Žalobkyně podala včasnou žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované. Poukázala na svůj nepříznivý zdravotní stav a vyslovila názor, že její zdravotní stav je třeba hodnotit podle kapitoly XV, oddíl F, pol. 3 písm. b) přílohy 2 vyhl. č. 284/1995 Sb., tj. v rozmezí 30 až 50 % poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, a to z důvodu rozsahu a intenzity zdravotních obtíží. Její další zdravotní obtíže zahrnují: pohybové omezení levé horní končetiny, časté migrény, trpí zvýšenou citlivostí na zvuky i světlo a migrény obvykle trvají nejméně 3 dny a opakují se několikrát do roka, absolvovala dvě gynekologické operace, má kombinovanou vadu zraku (nutnost užívání brýlí jak na blízko tak i na dálku) a má počínající osteoporózu. Dále žalobkyně měla za to, že vzhledem k jejímu vzdělání a kvalifikaci jako dělnice a vzhledem k onemocněním je schopna výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Navrhla zrušit napadené rozhodnutí a přiznat jí nárok na náhradu nákladů řízení.

[3] Žalovaná k žalobě navrhla k důkazu posudek příslušné posudkové komise MPSV ČR a dále se již k věci nevyjádřila.

[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 10.5.2010 číslo X, potvrdila. Rozhodnutí odůvodnila novým posudkem o invaliditě ze dne 22.11.2010, dle kterého žalobkyně nebyla invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., nebyla ani částečně invalidní dle ustanovení § 44 odst. 1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 31.12.2009. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost o 20 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, odd. F, položka 3, písm. a) přílohy č. 2 k vyhl.č. 284/1995 Sb. ve znění účinném do 31.12.2009; stejně tak v míře 20% poklesla pracovní schopnost i dle posudkového zhodnocení po 31.12.2010 dle kap. XIII, odd. E, položka 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.

[5] Rozhodnutím ze dne 10.5.2010 byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb. s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 5.5.2010 není invalidní neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %.

[6] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízením zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí nižším než 35 %, přičemž jak lékařem OSSZ Karviná tak i v řízení o námitkách byl pokles stanoven o 20%; pokles pracovní schopnosti byl vždy hodnocen dle kap. XIII, odd. E, pol. 1 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. k datu 10.12.2010 a k datu 31.12.2009 byl hodnocen dle kap. XV, odd.F, pol. 3 písm. a) přílohy č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb.

[7] Posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 21.6.2011, který byl vypracován k žádosti zdejšího soudu, bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný stavem po exstirpaci sekvestrů L3-4 zleva posterolaterální dekompres, laminektomií L3-S1, foraminotomií L4-S1 oboustranně, s korekcí skoliosy a dynamickou neutralizaci „Dynesis“ L3-5, PLIF L4-5 dne 2.8.2005, stavem po exstirpaci hernie disku L4-5 vlevo v prosinci 2011 pro kořenový syndrom L5 oboustranně na podkladě paramediální hernie disku, chronickým vertebrogenním algickým syndromem lumbosakrální páteře, stavem po dekompresní operaci karpálního tunelu vlevo v květnu 2009 s dobrým efektem. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo vertebrogenní onemocnění se stavem po dvou neurochirurgických operacích páteře, s poruchou statodynamiky, s algickým syndromem, bez radikulopatie prokázané EMG vyšetřením, bez dokumentovaného RTG zhoršení v operované části, přičemž se jedná o zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XIII, oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 10-20% je stanovena horní hranice 20%. Horní hranice rozpětí byla stanovena vzhledem k proběhlým opakovaným neurochirurgickým operacím a klinickému residuu. Vzhledem k tomu, že další chorobné stavy s posudkovou subkompenzací či dekompenzací v anamnéze nejsou, není horní hranice již dále navýšena. Pokud se jedná o posudkové zhodnocení do 31.12.2009 dle přílohy č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb., pak míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je stanovena 20% dle kap. XV, odd. F, pol. 3, písm. a). K datu napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona číslo 155/95 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb., neboť nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, a nebyla ani k 31.12.2009 plně či částečně invalidní dle § 39 a § 44 odst. 1 a 2 zákona, neboť nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33 %, nešlo o schopnost soustavné výdělečné činnosti pro zdravotní postižení za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jí značně neztěžoval obecné životní podmínky.

[8] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí žalované ze dne 10.12.2010 o námitkách, posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 5.5.2010 o invaliditě, posudek o invaliditě ze dne 22.11.2010 vypracovaný v řízení o námitkách a posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 21.6.2011.

[9] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

[10] Krajský soud nejdříve předestírá, že od 1.1.2010 došlo ke změně v posuzování invalidity v tom smyslu, že plná a částečná invalidita byla nahrazena invaliditou prvního, druhého a třetího stupně. Tato změna byla provedena zákonem č. 306/2008 Sb. Od 1.1.2010 tedy nárok na invalidní důchod je upraven § 38 a invalidita § 39 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Podle § 38 pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu. Podle § 39 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Pracovní schopností se rozumí schopnost vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

[11] Před 1.1.2010 invalidita byla upravena v ust. § 44 zákona o důchodovém pojištění. Podle odst. 1 věty první cit. ustanovení pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33%, nebo podle ustanovení odst. 2 věty první pojištěnce je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Pro účely posouzení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se touto schopností rozumí schopnost pojištěnce vlastní prací dosáhnout výdělek odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem (§ 6 odst. 1 vyhl.č. 284/95 Sb.). Procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle druhů zdravotního postižení jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky č. 284/95 Sb.

[12] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném vyhláškou č. 182/1991 Sb. v platném znění s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobkyně a odborným členem komise byl lékař – odborný neurolog. Posudková komise hodnotila pokles pracovní schopnosti dle kap. XIII, odd. E, položky 1.b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. o 20 %. Krajský soud převzal pro své rozhodnutí závěr tohoto posudku, a to z následujícího důvodu. U žalobkyně bylo prokázáno vertebrogenní onemocnění se stavem po dvou neurochirurgických operacích páteře, s poruchou statodynamiky, s algickým syndromem, avšak bez radikulopatie prokázané EMG vyšetřením a bez dokumentovaného RTG zhoršení v operované části. Toto onemocnění oproti stavu po dekompresní operaci karpálního tunelu nejvýznamněji dopadá na pokles pracovní schopnosti. Posudková komise stanovila míru poklesu pracovní schopnosti horní hranicí nabízeného rozpětí 10-20% a dále toto již nezvýšila dle § 3 cit. vyhlášky, neboť nebyla prokázána další onemocnění, jež by žalobkyni omezovaly ve výkonu pracovní činnosti. Soud považuje hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti dle kap. XIII. odd. E, položce 1.b přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb. za přesvědčivé, neboť tato položka je určena pro postižení svalové a kosterní soustavy, a to dorzopatie a spondylopatie s lehkým funkčním postižením (postižení zpravidla více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi). Stejně tak považuje za přesvědčivé i posouzení invalidity v období před 1.1.2010 podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. kap. XV, odd. F, pol. 3 písmena a). kap. XV, odd. F, pol. 3 písm. a) přílohy č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb. je určena pro stavy po operacích páteře a plotének, stavy po úrazech páteře a plotének s mírným reziduálním funkčním nálezem a míra poklesu soustavné výdělečné činnosti je dána v rozpětí 10-20 %. Právě vzhledem ke skutečnosti, že posudková komise posudkově vyhodnotila stav na základě lékařských vyšetření EMG a zařadila jej pod písmeno a), soud považoval námitku žalobkyně o hodnocení podle kapitoly XV, odd. F, pol. 3 písm. c) přílohy č. 2 vyhl.č. 284/1995 Sb. za nedůvodnou. Krajský soud nezpochybnil posouzení invalidity ani vzhledem k námitkám ohledně nových plánovaných vyšetření, a to MR a RTG. Krajský soud podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní) při přezkoumávání rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Vzhledem k uvedenému nelze u žalobkyně hodnotit stav podle aktuelních nálezů a již vůbec podle výsledků teprve očekávaných vyšetření. Stav zjištěný vyšetřeními po vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně může uplatnit pouze v novém řízení. Posudková komise zdravotní stav hodnotila na základě konkrétních lékařských nálezů, které se opíraly o vyšetření EMG, MR, RTG. Žalobkyně byla vyšetřena odbornou lékařkou z oboru neurologie u jednání posudkové komise. Soud nepřisvědčil ani námitce, že je schopna vykonávat výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek. Zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek jsou vyjmenovaná v příloze č. 3 k vyhl. č. 284/1995 Sb. a zdravotní postižení tam uvedená a u žalobkyně zjištěna nebyla. Krajský soud vzhledem k uvedenému závěr posudku nezpochybnil a pro své rozhodnutí převzal.

[13] Vzhledem k tomu, že k uznání invalidity k datu napadeného rozhodnutí je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 35 % a k datu 31.12.2009 pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti alespoň v míře 33 % (pro částečnou invaliditu alespoň 33 % a pro plnou invaliditu alespoň 66%), a v takovém rozsahu prokázán nebyl, nelze žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní.

[14] Vzhledem k výše uvedenému krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul dle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.

[15] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat.znění).

[16] Žalobkyni byla ustanovena advokátka, které byla přiznána odměna ve výši 3.347,- Kč, sestávající z odměny za tři úkony právní služby (převzetí a porada, sepis žaloby a účast u jednání soudu ) podle § 11 odst. 1 písm. b), d) a g) a § 9 odst. 2 ve spojení s § 7 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 1.500,- Kč (3 x 500,- Kč), z náhrady hotových výdajů ve výši 900,- Kč (3x 300,- Kč) podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, a náhrady za promeškaný čas (§14 vyh. č. 177/1996 Sb.) v rozsahu dvou půlhodin tj. 200,- Kč (2x100,- Kč). Dále byla přiznána náhrada cestovních výdajů při použití osobního auta Škoda Fabia r.z. 4T33076 z Havířova, sídla AK, do Ostravy a zpět při průměrné spotřebě 5,9l benzinu automobilového 86 oktanů na 100 km, při ceně benzinu 31,60 Kč za 1l dle vyhl. č. 377/2010 Sb., při vzdálenosti 34 km tam a zpět ve výši 189,- Kč, a to podle vzorce: celková náhrada za použití vlastního vozidla = sazba základní náhrady za 1 km jízdy (3.70 Kč - vyhl. č. 377/2011 Sb.) x 34 km (tj. 125,80 Kč) plus náhrada výdajů za pohonné hmoty (31,60 Kč x 0,059x34) = 63,39 plus 125,80 tj. 189,- Kč. Odměna + náklady v součtu 2.789,- Kč (1.500+ 900 + 200 + 189) byly vzhledem k tomu, že advokátka je plátcem DPH (osvědčení FÚ v Havířově ze dne 8.10.2007), navýšeny o 20% DPH (558,- Kč) na celkovou částku 3.347,- Kč. Náklady právního zastoupení žalobkyně nese v souladu s ustanovením § 35 odst. 8 s.ř.s. stát. Tato částka proto bude uhrazena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně ve dvojím vyhotovení.

V Ostravě dne 3. srpna 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Jana Záviská, v.r.

samosoudkyně