19 Ad 44/2012 - 29Rozsudek KSOS ze dne 02.07.2013

19Ad 44/2012-29

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou

v právní věci žalobkyně N. L., proti žalované České správě sociálního

zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí

žalované ze dne 12.6.2012, o invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba s e zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Žalobkyně žalobou ze dne 19.7.2012 se domáhala nového posouzení svého zdravotního stavu. Uvedla, že dle jejího názoru její zdravotní stav odpovídá částečné invaliditě a byl nedostatečně zjištěn. Navrhovala zarušení napadeného rozhodnutí. V podání ze dne 15.4.2013, kterým doplnila žalobu, uvedla, že její zdravotní stav odpovídá invaliditě a byl chybně posouzen kvůli tomu, že se jedná o chronické onemocnění a není perspektiva úpravy stavu dle neurologické ambulace. Uvedla, jakými chorobami trpí.

Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby.

II.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 12.6.2012, posudkem posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 24.5.2013, jakož i obsahem posudkového spisu a připojeným správním spisem žalovaného téhož čísla jednacího. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu správního, jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního).

Provedeným dokazování soud zjistil, že:

1) Žalobkyně žádostí ze dne 9.2.2005 sepsanou Okresní správou sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Karviná požádala o přiznání plného invalidního invalidního důchodu .

2) Dne 16.3.2005 posudkový lékař OSSZ Karviná uvedl, že u žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který je zapříčiněn operaci páteře, který dle kap. XV, odd. F, položka 3 písm. d) příl.č.2 k vyhl.č. 284/1995 Sb. činí 70 %. Ve výroku uvedl, že posuzovaná je plně invalidní dle § 39 odst. 1 písm. a) zák.č. 155/1995 Sb. Datum vzniku invalidity byl stanoven dnem 28.2.2005.

3) Žalovaná přiznala žalobkyni od 31.3.2005 plný invalidní důchod ve výši 7.726,- Kč.

4) Dne 28.3.2006 posudkový lékař OSSZ Karviná uvedl, že u žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který je zapříčiněn operaci páteře, který dle kap. XV, odd. F, položka 3 písm. b) příl.č.2 k vyhl.č. 284/1995 Sb. činí 35 %. Ve výroku uvedl, že posuzovaná není již nadále plně invalidní dle § 39 odst.1 písm. a) zák.č. 155/1995 Sb., ale je částečně invalidní dle § 44 odst.1 zák.č. 155/1995 Sb. Datum změny invalidity byly stanoven dnem 28.3.2006.

5) Rozhodnutím ze dne 26.4.2006 č.j.X žalovaná odňala žalobkyni od 20.6.2006 plný invalidní důchod s odůvodněním, že podle posudku OSSZ Karviná ze dne 28.3.2006 již není plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stvu poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti o 35%.

6) Žalovaná přiznala žalobkyni od 20.6.2006 částečný invalidní důchod ve výši 4.856,- Kč.

7) Lékař OSSZ Karviná vypracoval dne 5.3.2012 posudek o invaliditě žalobkyně. Ve výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti uvedl, že: 1. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1995 Sb.

2. Posuzovaná není invalidní dle § 39 odst.1 zák.č. 155/1995 Sb., nejde již o invaliditu I. stupně dle § 39 odst. 2 písm. a/ cit. zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 30 %. Den zániku

invalidity byl určen dnem 5.3.2012. V posudkovém závěru lékař uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, pol. 1.c přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 cit. vyhlášky nemění.

8) Rozhodnutím ze dne 21.3.2012 Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) rozhodla tak, že žalobkyni odňala dle § 56 odst.1 písm. a) a ustanovení § 39 odst.1 zákona č. 155/1995 Sb. od 20.4.2012 invalidní důchod s odůvodněním, že podle posudku OSSZ Karviná ze dne 5.3.2012 účastník řízení není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %.

9) Žalobkyně přípisem bez uvedení data, který byl doručen ČSSZ dne 17.4.2012, podala „odvolání“ proti rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu.

10) Lékař ČSSZ, pracoviště Ostrava vypracoval dne 29.5.2012 posudek o invaliditě žalobkyně, ve kterém uvedl z jakých podkladů při vypracování lékařského posudku vycházel. Dále uvedl skutková zjistění a výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Konstatoval, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1995 Sb. Posuzovaná není invalidní dle § 39 odst.1 zák.č. 155/1995 Sb., nejde již o invaliditu I. stupně dle § 39 odst. 2 písm. a/ cit. zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 30 %. Den zániku invalidity byl určen dnem 5.3.2012. V posudkovém závěru lékař uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je stav po stabilizační operaci bederní páteře s náhradou disku L5/S1. Je přítomna porucha dynamiky daná operačním výkonem, jsou přítomny občasné známky kořenového dráždění bez prokazatelného korelátu (motorika na dolních končetinách je symetrická, nejsou svalové hypotrofie, reflexy jsou symetrické, není průkaz emg), tj. zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, pol. 1.b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Lékař provedl navýšení této hodnoty o 10 % na celkově 30 %.

11) ČSSZ rozhodnutím ze dne 12.6.2012 zamítla námitky žalobkyně, které směřovaly proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 21.3.2012 a rozhodnutí žalované ze dne 21.3.2013 potvrdila. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná uvedla, že přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu včetně uplatněných námitek a posoudila invaliditu žalobkyně. Při novém posouzení zdravotního stavu žalobkyně a vypracování lékařského posudku pro účely řízení o námitkách bylo vycházeno především ze zdravotní dokumentace doložené v I. stupni řízení od ošetřující lékařky MUDr. H., dále odborných lékařských nálezů. Novým posudkem o invaliditě vypracovaným ČSSZ dne 29.5.2012 bylo zjištěno, že u účastnice řízení se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zák.č. 155/95 Sb. Účastnice

řízení není invalidní dle ust. § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb., nejde již o invaliditu I. stupně dle ust. § 39 odst. 2 písm. a/ cit. zákona z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 %. Den zániku invalidity byl určen dnem 5.3.2012. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastnice řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, pol. 1 písm. b/ přílohy k vyhl.č. MPSV 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10-20 %. Míra poklesu pracovní schopnosti účastnice řízení byla zhodnocena horní hranicí daného rozmezí, tj. 20 %. Vzhledem k vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace podle ust. § 3 odst. 2 cit. vyhlášky byla navýšena tato hodnota o 10 %. Celkově tedy míra poklesu pracovní schopnosti účastnice řízení činí 30 %. S ohledem na to ČSSZ rozhodla, jak je ve výroku uvedeno.

12) Posudková komise MPSV ČR v Ostravě vypracovala dne 24.5.2013 ke dni 12.6.2012 posudek, z něhož plyne, že žalobkyně nebyla invalidní podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Zánik invalidity byl stanoven dnem 5.3.2012. Při vypracování posudku PK MPSV ČR vycházela ze zdravotnické dokumentace praktické lékařky MUDr. I.J. a MUDr. J. H., z odborných lékařských nálezů a z úplné spisové dokumentace OSSZ Karviná. V diagnostickém souhrnu je uveden stav po operaci páteře 11/2004 – stabilizační operace L5/S1 s fúzí a náhradou disku PLIF. Vleklý bolestivý víceetážový páteřní syndrom, stav po parciální menisektomii vnitřního menisku pravého kolenního kloubu v 06/2005, stav po pádu na schodech na záda v lednu 2013 (dle kontroly v ambulanci chirurgie páteře KHN 25.1.2013 dle rtg bez známek traumatu či poruchy instrumentace, nález setrvalý. Neurologický nález na dolních končetinách bez deficitu). Dále entezopatie FT levého hlezna, stav po zlomenině navikulární kosti vlevo 2009, stav po operaci pro ileus 1996.

Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určila posudková komise stav po operaci páteře s příznivým výsledkem, kdy omezení dynamiky bederní páteře odpovídá provedenému operačnímu zákroku. Nejsou přítomny známky útlaku nervových struktur. Stav odpovídal příloze k vyhl.č. 359/2009 Sb., kap. XIII, odd. E, položka 1 písmeno b/, kdy PK MPSV ČR stanovila z rozmezí 10-20 % horní hranici 20 % s odůvodněním, že se jedná o lehké funkční postižení s blokádou jednoho úseku páteře, bez projevů kořenového dráždění, bez známek postižení nervů, kdy některé denní aktivity jsou vykonávány s obtížemi. Nejedná se o závažnost stavu odpovídající pol. 1.c uvedeného oddílu.

Posudková komise též uvedla, že posuzovaná je schopna vykonávat práci pomocné dělnice s využitím kvalifikace a praxe, v nezkráceném pracovním úvazku, je schopna rekvalifikace zaučením. Je schopna provádět montáže, kontrolu a balení menších výrobků, dohled u pásu, obsluhu jednoduchých strojních zařízení apod. Z dokumentace není doložen důvod, který by odpovídal při vhodném pracovním

zařazení dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti. Jedná se o postižení, kdy obtíže mohou kolísat, ale nezavdávají příčinu k více měsíců trvající pracovní neschopnosti ani invaliditě I. stupně. Od doby uznání částečné invalidity v r. 2006 je zdravotní stav stabilizován. Podstatně se nemění od doby uznání částečné invalidity v r. 2006. Reziduální neurologický nález je uspokojivý a postižení nebrání v lehčí práci s možností střídat polohy.

13) Žalobkyně žalobou bez uvedení data, která byla doručena ČSSZ dne 16.8.2006 žádala o přezkoumání rozhodnutí žalované ČSSZ ze dne 26.4.2006, ktrým byl jí odňat od 20.6.2006 plný invalidní důchod. Po provedením řízení rozsudkem ze dne 22.1.2007 č.j. 17 Cad 88/2006-21 byla žaloba zamítnuta a rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

III.

Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku.

V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi /§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb./. Proto v tomto řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 24.5.2013. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Krajský soud nezpochybnil závěry odborného posudku pro jeho přesvědčivost a úplnost. Zdravotní stav žalobkyně byl hodnocen posudkovou komisí PK MPSV ČR v Ostravě, která jednala v řádném složení, za účasti odborného lékaře z oboru neurologie. Posudková komise posoudila zdravotní stav žalobkyně komplexně, na základě zdravotní dokumentace žalobkyně, vypořádala se se všemi lékařskými nálezy a námitkami žalobkyně.

IV.

Podle § 38 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo

b) invalidním následkem pracovního úrazu.

Podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Podle odst. druhého téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Pracovní schopností se rozumí podle odst. třetího téhož ustanovení schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

V.

Pro uznání invalidity ke dni 12.6.2012 by muselo dojít k poklesu pracovní schopnosti žalobkyně z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Protože ke dni 12.6.2012 pracovní schopnost žalobkyně poklesla toliko o 20 %, nejedná se o invaliditu. Žalobkyně nebyla invalidní ani následkem pracovního úrazu. Jestliže žalobkyně nebyla invalidní, pak nesplňovala podmínky nároku na invalidní důchod.

Pro úplnost soud uvádí, že k posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobkyně pod korespondující ustanovení vyhlášky není krajský soud oprávněn, ale pouze orgány posudkové služby MPSV. Je tomu tak proto, že taková úvaha je součástí odborného posudkového hodnocení zdravotního stavu žalobce, o němž si soud nemůže učinit vlastní úsudek, neboť k tomu nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi. Může však posoudit, zda se posudková komise vypořádala se všemi okolnostmi pro správné zařazení zdravotního postižení žalobce pod příslušnou položku vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, či nikoliv a následně též zda v logické návaznosti na to odpovídajícím způsobem odůvodnila svůj závěr o poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. Subjektivní přesvědčení žalobkyně o tom, že splňovala ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí podmínky invalidity, musí být ještě podpořeno objektivními zjištěními.

Dle názoru krajského soudu posudková komise řádně objasnila, že se u žalobkyně ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí, tj. ke dni 12.6.2012 nejednalo o invaliditu. Skutečnost, že lékař OSSZ Karviná i lékař ČSSZ v námitkovém řízení míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně stanovili 30 %, oproti posouzení posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě, která míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně určila 20%, nemá vliv na správnost napadeného rozhodnutí, a soud proto v tomto směru neprováděl žádné dokazování, zvláště za situace, kdy lékaři hodnotili míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně dle stejné kapitoly, oddílu i položky vyhl.č. 359/2009 Sb.

Důvodem pro přiznání dávky důchodového pojištění podmíněné zdravotním stavem nemůže být jen subjektivní pocit žadatele o důchod o jeho neschopnosti vykonávat jakékoli zaměstnání, ani to, že nemůže nastoupit do lékaři doporučeného zaměstnání pro nedostatek takových volných míst, a ani to, že zaměstnavatelé dávají přednost uchazečům s bezvadným zdravotním stavem. Přiznání dávky musí být podloženo objektivně zjištěným dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a jím podmíněnou omezenou pracovní schopností, což posuzuje příslušná posudková komise.

V případě zhoršení zdravotního stavu může žalobkyně podat novou žádost o invalidní důchod.

Po provedeném řízení a hodnocení důkazů /§ 77 s.ř.s./ soud žalobu zamítl, neboť není důvodná /§ 78 odst. 7 s.ř.s./.

Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobkyně nebyla v řízení úspěšná a úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 2.7.2013

JUDr. Bohuslava Drahošová

samosoudkyně