18 Cad 77/2009 - 88Rozsudek KSOS ze dne 26.05.2011

18Cad 77/2009-88

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce S. B., zastoupeného JUDr. Alexandrem Belicou, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Smetanovo nám. č. 7, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 1.7.2009 číslo X, o odnětí plného invalidního důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna zástupce žalobce JUDr. Alexandra Belici se určuje částkou 3.200,- Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 1.7.2009 číslo X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení odňala žalobci plný invalidní důchod podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění od 20.7.2009 s odůvodněním, že

žalobce podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 21.5.2009 již není nadále plně invalidní, ale pouze částečně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 35%.

Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které namítal, že při posouzení zdravotního stavu neměl posudkový orgán k dispozici celou zdravotní dokumentaci, ve které po přiznání plného invalidního důchodu přibyla další vyšetření potvrzující spíše zhoršení jeho zdravotního stavu.

Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 1.7.2009 číslo X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ v Karviné a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 25.3.2010, jakož i doplňujícím posudkem téže posudkové komise ze dne 21.4.2011 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce byl posouzen jako plně invalidní od 3.7.2008. Dne 21.5.2009 provedl lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ v Karviné kontrolu plné invalidity žalobce se závěrem, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti činí u žalobce 35% podle kapitoly XV, oddílu F, položky 3, písm. b) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/95 Sb. v platném znění. Učinil tak závěr, že žalobce již není plně invalidní, ale toliko částečně invalidní. Na základě tohoto posudkového hodnocení vydala žalovaná napadené rozhodnutí, kterým, jak shora uvedeno, plný invalidní důchod žalobci odňala.

Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise ze dne 25.3.2010 krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace žalobce vedené ošetřující praktickou lékařkou MUDr. J. B. a z úplné spisové dokumentace OSSZ v Karviné. Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise v případě

žalobce stav po operaci bederní páteře, t.č. bez kořenové iritace uvedený v příloze č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb. v platném znění v kapitole XV, oddílu F, položky 3, písm. b), dle které stanovila pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce 35% i s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením žalobce a jeho předchozímu pracovnímu zařazení dělníka, zámečníka a svářeče. Dodala, že

nešlo o zdravotní postižení uvedená pod písm. c) a d) citované položky. Mezi dalšími zdravotními omezeními žalobce uvedla posudková komise v diagnostickém souhrnu coxarthrozu vlevo gr I. – II. stupeň, dysrytmii, stav po subtrochanterické

zlomenině levé kosti stehenní v roce 1975, stav po mnohočetných zlomeninách žeber Ibi, fraktury klíčku vlevo a zápěstí, opakovanou protialkoholní léčbu pro abusus až závislost na alkoholu a benzodiazepanech, smíšenou poruchu osobnosti, poruchu přizpůsobení-úzkostně depresivní, obezitu, alergii na V penicilín, chlorprothixen, kyselá jídla, pepř a alopetia totalit. Žalobce pro tato zdravotní postižení není schopen těžké fyzické práce spojené se zvedáním a přenášením těžkých břemen, práce ve vynucených polohách a ve zvýšeném riziku úrazu. Za těchto omezení je schopen lehčí fyzické práce a je také schopen rekvalifikace i zaučení.

K námitkám žalobce týkajících se jeho problémů s páteří, problémů srdečních a v levé dolní končetině a také k námitce, že PK neměla k dispozici jeho úplnou zdravotní dokumentaci, vyžádal krajský soud od PK MPSV ČR doplňující posudek, který byl podán dne 21.4.2011. Z tohoto doplňujícího posudku krajský soud zjistil, že žalobce, jak je uvedeno v posudku ze dne 25.3.2010, byl vyšetřen kardiologicky ve dnech 6.-29.1.2009, přičemž výraznější kardiologické postižení nebylo prokázáno. Posudková komise také prostudovala zdravotní dokumentaci žalobce z let 2001, 2008 a 2009, jakož i zdravotní dokumentaci MUDr. L. B., praktické lékařky a učinila závěr, že ani nálezy v této dokumentaci neprokazují nové skutečnosti. Současně zhodnotila v doplňujícím posudku i zdravotní dokumentaci z Věznice Mírov z období roku 2007 do 9.7.2010 (v rozsahu lékařských zpráv cca 72 listů formátu A4 a záznamu praktického lékaře 34 listů téhož formátu) a k tomu rovněž dodala, že nejde o nálezy, které by měnily posudkový závěr učiněný dne 25.3.2010. Posudková komise v doplňujícím posudku tedy uzavřela, že plně setrvává na svém posouzení ze dne 25.3.2010.

Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí ze dne 1.7.2009 již nebyl plně invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66% nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Uvedené podmínky však žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované neplnil, neboť pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u něj činil 35% a taktéž nebyl schopen pro zdravotní postižení této soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, jakož i jeho doplnění, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat.

Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – neurologa, tedy lékaře z oboru nemoci, jež je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. PK MPSV ČR řádně zhodnotila úplnou zdravotní dokumentaci žalobce. Svým posudkovým závěrem se v podstatě ztotožnila s hodnocením provedeným lékařem pověřeným vypracováním posudku pro OSSZ v Karviné dne 21.5.2009. Zánik plné invalidity u žalobce přitom zdůvodnila PK MPSV ČR zlepšením zdravotního stavu žalobce od

doby přiznání plné invalidity v roce 2008 pro tehdy neukončenou léčbu.

Jelikož žalobce k datu 1.7.2009 neplnil zákonné podmínky plné invalidity, k uvedenému datu nebyl plně invalidní, a proto mu plný invalidní důchod nenáležel. Žalovaná tedy nepochybila, když napadeným rozhodnutím žalobci plný invalidní důchod odňala za použití ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/95 Sb. v platném znění.

Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).

V řízení byl na žádost žalobce jemu ustanoven zástupce z řad advokátů JUDr. Alexander Belica, kterému byla přiznána odměna v celkové výši 3.200,- Kč, v rozsahu čtyř úkonů právní pomoci á 500,- Kč a čtyř režijních paušálů á 300,- Kč /ust. § 7, § 9 odst. 2 a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění/.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě, dne 26. května 2011

Za správnost vyhotovení: Samosoudce: Jana Valošková JUDr. Petr Indráček,v.r.