30 A 108/2020 - 38Usnesení KSHK ze dne 16.02.2021


číslo jednací: 30 A 108/2020 - 38

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr Heleny Konečné a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci

žalobkyně: H. G.

zastoupené advokátem JUDr. Lukášem Havlem sídlem Blanická 174, 541 01 Trutnov

proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové o žalobě proti sdělení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 22. října 2020, č. j. KUKHK – 31198/UP/2020 – 2 (JH), a o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 20. listopadu 2020, č. j. KUKHK – 31691/UP/2020 (SI)

takto:

I. Žaloba proti sdělení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 22. října 2020, č. j. KUKHK – 31198/UP/2020 – 2 (JH), se odmítá. II. Žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 20. listopadu 2020, č. j. KUKHK – 31691/UP/2020 (SI), se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové domáhá zrušení dvou výše specifikovaných rozhodnutí, která se vztahují k řízení o dodatečném povolení stavby: Novostavba administrativního objektu Svoboda nad Úpou na pozemku p. č. st. X a p. č. X v katastrálním území X II (dále jen „stavba“ či „předmětná stavba“).

2. K žádosti žalobkyně bylo dne 21. 10. 2019 zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby a k této žádosti vydal Městský úřad Svoboda nad Úpou, jako stavební úřad, dne 16. 12. 2019 pod č. j. SVO/3752/2019 rozhodnutí, kterým stavební úřad ve výroku I. podle § 139 odst. 2 a 3 a § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákona“), a § 18c vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu dodatečně povolil výše specifikovanou stavbu a ve výroku II. rozhodnutí stanovil podmínky dokončení stavby.

3. Proti uvedenému rozhodnutí podal dne 10. 10. 2020 odvolatel (jako opomenutý účastník) odvolání, kterým se domáhá účastenství v souvislosti se stavební činností vztahující se k předmětné stavbě. Odvolání bylo předloženo žalovanému, který jej přezkoumal stran včasnosti a přípustnosti a následně vyhodnotil, že odvolatel je opomenutým účastníkem řízení o dodatečném povolení předmětné stavby. Žalovaný tedy postupem podle § 92 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) sdělením

2
Chyba! Nenalezen zdroj
odkazů.

ze dne 22. 10. 2020, č. j. KUKHK-31198/UP/2020 – 2 (JH), vrátil správnímu orgánu prvého stupně spis s pokynem k rozhodnutí o odvolání opomenutého účastníka řízení.

4. Výše uvedené sdělení žalovaného žalobkyně považuje za rozhodnutí ve smyslu § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a napadá je správní žalobou. Ve své žalobě žalobkyně odkazuje na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 542/2009, ze kterého plyne povinnost správního orgánu v případě rozhodování podle § 92 odst. 1 správního řádu vydat rozhodnutí, které je žalovatelné žalobou proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s. Dle žalobkyně musí výše uvedený závěr dopadat i na dikci § 92 odst. 2 správního řádu, neboť i v tomto případě je zasahováno do jejích práv.

5. Druhým rozhodnutím, tj. rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 20. 11. 2010, č. j. KUKHK – 31691/UP/2020 (SI), žalovaný podle § 98 správního řádu zrušil závazné stanovisko orgánu územního plánování Městského úřadu Trutnov ze dne 22. 11. 2019, č. j. MUTN 98865/2019, které bylo vydáno podle § 96b stavebního zákona. Závazné stanovisko bylo vydáno k záměru „Novostavba administrativního objektu Svoboda nad Úpou“. Závazné stanovisko bylo zrušeno, neboť bylo vydáno v rozporu s právními předpisy.

6. Pro právní posouzení projednávané věci se soud musí nejprve vypořádat s otázkou, zda výše uvedená rozhodnutí žalovaného podléhají přezkumu v řízení o správní žalobě před správním soudem.

7. V prvém výše nastíněném případě je předmětem žaloby úkon žalovaného označený jako sdělení vydaný podle § 92 odst. 2 správního řádu. Tímto sdělením bylo reagováno na odvolání tzv. opomenutého účastníka správního řízení.

8. Posouzení toho, zda odvolání bylo podáno včas a je přípustné, přísluší pouze odvolacímu správnímu orgánu, který může na základě ustanovení § 92 správního řádu korigovat nesprávný postup správního orgánu, který rozhodnutí vydal a jenž se domníval, že bylo podáno opožděné či nepřípustné odvolání. Prvostupňový správní orgán tak nesprávně předal spis podle věty poslední § 88 odst. 1 správního řádu a nezaslal stejnopis odvolání ostatním účastníkům řízení k vyjádření, případně nedoplnil řízení (§ 86 odst. 2 správního řádu).

9. Pokud odvolací orgán shledá, že odvolání bylo podáno včas a je přípustné, vrátí věc správnímu orgánu, který rozhodl v prvním stupni. Forma vrácení věci správnímu orgánu, který rozhodl v prvním stupni, zde není předepsána a odvolací správní orgán tak učiní písemným úředním sdělením ve smyslu § 15 správního řádu, v němž se omezí pouze na sdělení důvodů, které ho vedly k posouzení odvolání jako včasného a přípustného (k tomu srov. Jemelka, L., Pondělíčková, K., Bohadlo, D.: Správní řád. Komentář. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 583). 10. V prvém případě napadeném žalobou tedy žalovaný postupoval podle § 92 odst. 2 správního řádu a vydal úřední sdělení ve smyslu § 15 správního řádu, kterým správní orgán prvého stupně vyzval, aby bylo řádně postupováno stran následného předložení spisu k posouzení odvolání opomenutého účastníka řízení. Toto úřední sdělení není rozhodnutím ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s., neboť v danou chvíli samo o sobě není způsobilé zasáhnout do právní sféry žalobkyně. Nejde o situaci, na kterou by dopadalo rozhodnutí Ústavního soudu, které krajskému soudu předkládala žalobkyně, toto se vztahuje výlučně na rozhodnutí odvolacího správního orgánu ve smyslu § 92 odst. 1 správního řádu, neboť v tom případě jde o rozhodnutí, kterým se řízení končí.

11. Žalobkyně tak v prvém případě napadá úkon žalovaného, kterým je pouze regulován další procesní postup a ve smyslu § 5 s. ř. s. zde ještě nepřipadá v úvahu ingerence správního soudu.

Za správnost vyhotovení: R. V.

3
Chyba! Nenalezen zdroj
odkazů.

12. Vzhledem k výše uvedenému tak krajský soud dospěl k závěru o nutnosti odmítnutí žaloby ve vztahu k prvnímu žalobkyní napadenému úkonu žalovaného a to dle § 70 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) a § 68 písm. e) s. ř. s.

13. V případě druhého žalobkyní napadeného rozhodnutí jde o rozhodnutí žalovaného vzešlé z přezkumného řízení iniciovaného v odvolacím správním řízení samotným správním orgánem, který takové řízení vede, tj. v režimu § 149 odst. 6 správního řádu, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2020, respektive nyní v § 149 odst. 8 správního řádu ve znění platném a účinném od 1. 1. 2021. Zároveň je nutné zdůraznit, že jde o rozhodnutí zrušující přezkoumávané závazné stanovisko.

14. Krajský soud dospívá k závěru, že i druhé žalobou napadené rozhodnutí žalovaného o zrušení závazného stanoviska je z přezkumu v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu vyloučeno, neboť není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.

15. Tento závěr krajský soud opírá o rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2020, č. j. 2 As 8/2018 – 76, ze kterého plyne judikatoní závěr, že: „Úkon, jímž nadřízený orgán v přezkumném řízení podle § 149 odst. 6 správního řádu zrušil závazné stanovisko dotčeného orgánu, není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., a je proto ze soudního přezkumu vyloučen podle § 70 písm. a) s. ř. s. Žalobu proti takovému úkonu musí soud odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) s. ř. s.“

16. Pro další a podrobnější argumentaci stan nepřípustnosti žaloby žalobkyně ve správním soudnictví krajský soud odkazuje na výše citovaný rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dostupný na www.nssoud.cz).

17. S ohledem na vše výše uvedené nezbylo krajskému soudu než žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. d) s. ř. s. odmítnout, a to i ve vztahu k druhému, výše uvedenému a žalobkyní napadenému rozhodnutí žalovaného.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Za správnost vyhotovení: R. V.

4
Chyba! Nenalezen zdroj
odkazů.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové dne 16. února 2021

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: R. V.