11 Nt 1/2008Usnesení NS ze dne 27.06.2008

I. Souhlas vyžádané osoby s předáním do jiného členského státu Evropské unie podle § 413 odst. 1 tr. ř. je účinný jen za předpokladu, že v době jeho udělení byly vyžádané osobě, jakož i krajskému soudu, známy údaje o trestné činnosti, pro níž byl vydán evropský zatýkací rozkaz, v rozsahu nutném pro rozhodnutí soudu o předání. II. Pokud jde o předání občana České republiky do jiného členského státu Evropské unie, musí poučení o zákonných důsledcích souhlasu s předáním vyžádané osoby (§ 413 odst. 2 tr. ř.) obsahovat také informaci o nemožnosti podmínit předání výhradou jeho návratu do vlasti k výkonu trestu odnětí svobody či ochranného opatření, pokud by mu byly ve vyžadujícím státě uloženy.

Krajský soud v Hradci Králové zamítl žádost o předání M. J., českého státního občana, trvale bytem v H. K., přechodně bytem v N., k trestnímu stíhání do Belgického království na základě Evropského zatýkacího rozkazu vydaného soudem první instance v Gentu v Belgickém království dne 6. 8 .2007, sp. zn. 178/07.

Zodůvodnění:

Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové podal dne 6. 6. 2008 pod sp. zn. 1 KZV 7/2008 ke Krajskému soudu v Hradci Králové návrh na zamítnutí předání M. J. k trestnímu stíhání do Belgického království pro skutek uvedený v evropském zatýkacím rozkaze vydaným soudem první instance v Gentu, sp. zn. 178/07, dne 6. 8. 2007.

Krajský soud zjistil, že na M. J. byl uvedený zatýkací rozkaz skutečně vydán a na základě toho byl usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 2. 2008, sp. zn. 11 Nt 1/2008, vzat do předběžné vazby. Podle znění předmětného zatýkacího rozkazu se měl M. J. dopustit trestných činů krádeže podle článků 66, 461 a 463 tr. zák. Belgického království spočívajících v tom, že v době od 1. 7.do 16. 7. 2007 v oblasti G. či jinde se spolupodílel na spáchání série krádeží v lékárnách.

Krajské státní zastupitelství obdrželo dne 15. 2. 2008 přímou cestou od soudu I. instance v Gentu originál evropského zatýkacího rozkazu jak v jazyku holandském, tak i překladu do českého jazyka. Jelikož tento zatýkací rozkaz především obsahoval nedostatečný popis jednání M. J., absenci vyčíslené vzniklé škody a nesplňoval tak základní podmínky rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu a postupném předávání mezi členskými státy EU ze dne 13. 6. 2002, č. 202/584/SVV, požádalo Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové prostřednictvím Národní centrály SIRENE PČR v Praze soud I. instance v Gentu o poskytnutí doplňkové informace, včetně udělení záruky, že M. J. bude v případě pravomocného odsouzení v Belgickém království k nepodmíněnému trestu odnětí svobody či ochrannému opatření vrácen v případě žádosti k realizaci výkonu do České republiky.

Belgická strana však ani po opakovaných urgencích ve stanovených lhůtách dané informace neposkytla, a proto státní zástupce M. J. dne 21. 3. 2008 z předběžné vazby propustil, přičemž další realizace předběžného šetření probíhala na svobodě za pomoci národního zástupce České republiky v Eurojustu. Avšak z oficiálních sdělení belgické strany adresovaných národnímu zastoupení České republiky v Eurojustu vyplynulo, že i přes snahu zainteresovaných osob se od belgického soudu, který vydal předmětný evropský zatýkací rozkaz, požadované informace získat nepodařilo. Naopak belgická strana sdělila, že tyto informace Krajskému státnímu zastupitelství v Hradci Králové sděleny nebudou.

Krajský soud ve shodě se závěry státního zástupce rovněž zjistil, že evropský zatýkací rozkaz obsahuje rozpor mezi jeho částí „e“ obsahující údaje potřebné vyhodnotit z hlediska dodržení podmínky oboustranné trestnosti popisovaného jednání a částí „e 1“, kde se uvedené hodnocení nevyžaduje. V části „e“ se uvádí, že M. J. spolu s ostatními je zapleten do četných krádeží v lékárnách právního obvodu soudu v Gentu, které byly spáchány v období od 1. 7. 2007 do 16. 7. 2007 v G. nebo jiných místech Belgického království. V části „e 1“ nevyžadující zkoumání oboustranné trestnosti je popisované jednání M. J. charakterizováno jako „organizovaná krádež s použitím zbraně“. Ani v tomto směru však belgická strana k dotazu státního zástupce odpověď neposkytla.

M. J. byl seznámen s možností konání zkráceného předávacího řízení podle § 413 tr. ř. přečtením doslovené citace tohoto ustanovení a s uvedeným postupem při výslechu před Krajským soudem v Hradci Králové dne 6. 2. 2008 vyslovil souhlas. Ovšem za daných okolností, jak správně dovozuje státní zástupce, nelze takový souhlas hodnotit jako řádný, neboť zadržený nebyl výslovně poučen o důsledcích zkráceného předávacího řízení i ve vztahu k ustanovení § 413 odst. 1 věta druhá tr. ř. Totiž pouhou citací ustanovení § 413 tr. ř. nedošlo k vyčerpávajícímu a výslovnému poučení M. J. o zákonných důsledcích, jakými je nemožnost podmínit předání výhradou jeho návratu do vlasti k výkonu trestu odnětí svobody či ochranného opatření, pokud by mu byly ve vyžadujícím státě uloženy. Rovněž nelze přehlédnout, že při poučování zadržené osoby o možnosti konání zkráceného řízení nebylo krajskému soudu ani zadržené osobě známo, pro jakou trestnou činnost byl na M. J. evropský zatýkací rozkaz v Belgii vydán, neboť popis skutku v původních materiálech, jež měl Krajský soud v Hradci Králové k dispozici a s nimiž zadrženou osobu při udělování jejího souhlasu se zkráceným řízením seznamoval, byl toliko obrysový, pro konečné rozhodnutí pak nedostatečný. Přitom M. J. se ani z řízení v Belgii nemohl dovědět, pro jaký konkrétní skutek je stíhán.

Státní zástupce dovozuje, že tudíž souhlas M. J. s konáním zkráceného řízení je neúčinný a krajský soud takový závěr plně akceptuje.

Pokud pak navíc belgická strana v rámci doplňkových informací státnímu zastupitelství neudělila příslušnou záruku ohledně navrácení předané osoby k event. výkonu trestu či ochrannému opatření do České republiky, pokud by tato osoba po pravomocném odsouzení o toto požádala, postupoval krajský soud plně v intencích návrhu státního zástupce a žádost belgické strany o předání M. J. k trestnímu stíhání, jak bylo shora specifikováno, zamítl.