55 A 5/2016 - 41Rozsudek KSCB ze dne 22.02.2017

55A 5/2016 - 41

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce A. T., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Praha 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému Generálnímu ředitelství cel, se sídlem Praha 4, Budějovická 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 6. 2016 čj. 22139-3/2016-900000-304.4, sp. zn. 69721/2015-520000-12, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl jako opožděné odvolání žalobce proti rozhodnutí Celního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 31. 12. 2015 čj. 69721-11/2015-520000-12, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 42a odst. 2, písm. a) a § 42a odst. 2, písm. e) zákona o pozemních komunikacích.

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že dne 21. 5. 2016 bylo zmocněncem odvolatele Ing. M. J. podáno blanketní odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí, které nebylo ve lhůtě 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno písemně nebo ústně do protokolu způsobem uvedeným v § 37 odst. 4 správního řádu. Proto se žalovaný tímto podáním, které nebylo učiněno řádně, nemohl zabývat. Dne 3. 2. 2016 podal žalobce prostřednictvím zmocněnce k poštovní přepravě blanketní odvolání obsahově shodné s podáním ze dne 25. 1. 2016, které však neobsahovalo vlastnoruční podpis žalobce, respektive jeho Pokračování
- 2 -
55A 5/2016

zmocněnce. Celní úřad vyzval dne 22. 4. 2016 žalobce k doplnění odvolání ze dne 3. 2. 2016, dne 27. 4. 2016 bylo doručeno doplnění odvolání formou e-mailové zprávy, ve kterém žalobce opět uvádí, že se odvolává proti napadenému rozhodnutí a žádá, aby jej odvolací orgán před vydáním rozhodnutí poučil, kdo bude ve věci rozhodovat, aby mohl případně namítat podjatost osoby. Žalovaný konstatoval, že napadené rozhodnutí bylo doručeno žalobci dne 10. 1. 2016, následně počala běžet patnáctidenní odvolací lhůta, kdy poslední den lhůty pro podání odvolání připadl na den 25. 1. 2016. Napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 1. 2016, žalobce podal předmětné odvolání až dne 3. 2. 2016, tedy po uplynutí zákonné lhůty pro podání odvolání, a proto žalovaný posoudil odvolání jako opožděné.

Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Žalobce nesouhlasil se závěrem o opožděnosti odvolání, neboť odvolání k poštovní přepravě podal dne 1. 2. 2016, tedy včas. K podpoře svého tvrzení navrhoval provést důkaz podacím lístkem od společnosti Česká pošta s. p., v němž je jako datum podání uveden den 1. 2. 2016. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, neboť nebyly splněny podmínky pro zamítnutí odvolání pro jeho opožděnost dle § 92 správního řádu, jestliže toto odvolání bylo podáno včasně, neboť bylo blanketní odvolání učiněno e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu dne 25. 1. 2016 a potvrzeno podáním, které bylo předáno k poštovní přepravě již dne 1. 2. 2016, nikoliv dne 3. 2. 2016, jak nesprávně vyhodnotil žalovaný, tedy bylo předáno k doručení v poslední den lhůty pro potvrzení podání. Odvolání tedy bylo podáno včas.

Žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí, ve kterém uvedl, že dne 25. 1. 2016 žalobce podal blanketní odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu formou e-mailové zprávy bez elektronického podpisu. Toto podání ze dne 25. 1. 2016 nebylo do pěti dnů potvrzeno způsobem uvedeným v § 37 odst. 4 správního řádu, přičemž poslední den pro jeho potvrzení připadl na den 1. 2. 2016. Vzhledem k této skutečnosti nebylo podání ze dne 25. 1. 2016 učiněno řádně, a proto se jím Celní úřad nemohl zabývat. Z razítka České pošty na obálce zásilky, která obsahovala odvolání ze dne 3. 2. 2016 a z výpisu Track & Trace České pošty s. p. vyplývá, že tato doporučená zásilka byla podána k poštovní přepravě dne 3. 2. 2016. Žalovaný setrval na závěru, že podání ze dne 25. 1. 2016 nebylo učiněno řádně, jestliže nebylo do pěti dnů potvrzeno, popřípadě doplněno písemně nebo ústně do protokolu anebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem. Odvolání ze dne 3. 2. 2016 bylo podáno opožděně, jelikož rozhodnutí Celního úřadu bylo prokazatelně doručeno žalobci dne 10. 1. 2016. Poslední den lhůty pro odvolání připadl na den 25. 1. 2016, žalobce však podal odvolání k poštovní přepravě až dne 3. 2. 2016, tedy po uplynutí zákonné lhůty pro podání odvolání. Vzhledem k tomu, že odvolání ze dne 3. 2. 2016 nelze považovat za potvrzení podání ze dne 25. 1. 2016, bylo posouzeno podané odvolání jako opožděné.

Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a to v mezích a z hlediska uplatněných žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

K projednání žaloby nařídil soud ústní jednání. Soud podle § 77 s.ř.s. provedl dokazování podacím lístkem předloženým žalobcem k podání zásilky podacího čísla RR922046635CZ, dále vyžádaným vyjádřením České pošty, s. p. ze dne 6. 2. 2017 k předloženému podacímu lístku o podání předmětné zásilky a rovněž výpisem ohledně předání zásilky k doručení, které pošta k vyjádření připojila.

Ze správního spisu bylo soudem zjištěno s ohledem na obsah napadeného rozhodnutí a žalobní body, že dne 10. 1. 2016 bylo žalobci, respektive jeho zmocněnci doručeno Pokračování
- 3 -
55A 5/2016

rozhodnutí Celního úřadu pro Jihočeský kraj čj. 69721-11/2015-520000-12 ze dne 31. 12. 2015. Dne 25. 1. 2016 žalobce zaslal e-mailem prvostupňovému správnímu orgánu odvolání proti shora citovanému rozhodnutí s tím, že podání bude doplněno v zákonné lhůtě. Mimo jiné žalobce požadoval o zaslání kopie spisu nebo alespoň jeho podstatných částí pro sepis odvolání do datové schránky nebo na uvedený e-mail nebo na adresu trvalého pobytu. Dne 4. 2. 2016 podatelna Celního úřadu pro Jihočeský kraj obdržela odvolání žalobce proti meritornímu rozhodnutí vydanému v nadepsané věci, kdy toto odvolání bylo zcela stejného obsahu jako odvolání doručené e-mailem dne 25. 1. 2016. K tomuto podání je připojena obálka od uvedené zásilky, kde je podací razítko 3. 2. 2016. Na obálce je jako adresát uveden Celní úřad pro Jihočeský kraj a jako odesílatel zmocněnec žalobce Ing. M. J. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce jako opožděné zmítnuto.

Mezi účastníky je tedy na sporu, zda žalovaný postupoval správně, jestliže zamítl odvolání žalobce jako opožděné proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. V daném případě se tedy jedná o přezkum procesního rozhodnutí, kdy předmětem přezkumu tedy s ohledem na povahu tohoto rozhodnutí je, zda byly splněny podmínky pro zamítnutí odvolání jako opožděného podle § 92 odst. 1 správního řádu.

Lhůta k podání odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně je dle § 83 odst. 1 správního řádu patnáctidenní a začíná běžet ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Podle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu je odvolací lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. V daném případě není mezi účastníky sporu o tom, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo doručeno žalobci dne 10. 1. 2016. Od tohoto dne začala běžet patnáctidenní lhůta pro podání odvolání, kdy poslední den lhůty připadl na den 25. 1. 2016. Poslední den lhůty připadl na pondělí. Odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce podal prostřednictvím svého zmocněnce e-mailem, toto odvolání bylo prvostupňovému správnímu orgánu doručeno dne 25. 1. 2016. Žalobce podal dne 1. 2. 2016 prostřednictvím zmocněnce k poštovní přepravě blanketní odvolání, které bylo obsahově shodné s podáním ze dne 25. 1. 2016, neobsahovalo vlastnoruční podpis žalobce. Blanketní odvolání bylo správnímu orgánu doručeno v písemné podobě jako doporučená zásilka dne 4. 2. 2016, když na doručovací obálce je datum 3. 2. 2016.

Z internetových stránek České pošty s. p. o sledování zásilek (Ttrack & Trace) je jako datum podání zásilky RR922046635CZ uveden datum dodání zásilky 4. 2. 2016 a datum podání zásilky prostřednictvím služby Post servis České Budějovice datum 3. 2. 2016. Podací razítko pošty na obálce zásilky RR922046635CZ je datum 3. 2. 2016. Je prokázané, že žalobce odvolání zadal České poště jako doporučenou zásilku prostřednictvím elektronického systému služby dopis online na serveru www.postservis.cz, a to dne 1. 2. 2016. Tato skutečnost byla potvrzena rovněž i sdělením České pošty ze dne 6. 2. 2007, ze kterého rovněž vyplývá, že do elektronického systému služby dopis online byla zásilka podána dne 1. 2. 2016 v 19:53 hod. pod shora uvedeným objednacím číslem. Podáním zásilky se rozumí příjem souborů pdf – podkladů k tisku na server www.postservis.cz. Zásilky podané v pracovní den do rozhodných 16:00 hodin jsou pak vyrobeny (vytištěny, zaobálkovány a předány do poštovního provozu) ještě týž den, pokud klient rozhodnou dobu překročí, jsou zásilky vyrobeny a předány do poštovního provozu k doručování v následující pracovní den, v tomto případě 2. 2. 2016. V následující den byla zásilka doručována adresátovi.

Pokračování
- 4 -
55A 5/2016

Podstatou sporu je výklad § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu a v něm užitého termínu „lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání …. anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence….. „tedy otázka, který den je třeba považovat za den podání poštovní zásilky při využití elektronického systému, služby dopis online na serveru www.postservis.cz držitele poštovní licence Česká pošta s. p.

Soud má za to, že v daném případě je nutno vzít v úvahu moment uzavření poštovní služby neformálním úkonem, podáním s tím, že den podání je třeba posoudit v intencích schválených poštovních podmínek. Z citovaného ustanovení § 40 odst. 1 písm. d) vyplývá, že toto ustanovení hovoří o předání poštovní zásilky držiteli poštovní licence. Pojem poštovní zásilka je právním pojmem definovaným v § 2 písm. a) zákona o poštovních službách tak, že poštovní zásilkou se rozumí adresná zásilka v konečné podobě, ve které má být provozovatelem dodána. Žalobce však dodal podání v elektronické podobě držiteli poštovní licence, a proto jím dodaná písemnost v elektronické podobě nemůže být z povahy věci poštovní zásilkou v konečné podobě. Zcela nesprávně je proto žalobcem tvrzeno, že jestliže předal písemnost poslední den lhůty držiteli poštovní licence je lhůta zachována, neboť pro posouzení včasnosti podání není vůbec rozhodné, jakým razítkem označil držitel poštovní licence obálku, nebo kdy jí fakticky počal přepravovat, neboť jediným momentem, se kterým zákon spojuje zachování lhůty je moment „předání držiteli poštovní licence“.

Podle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu platí, že lhůta je zachována, je-li mimo jiné poslední den lhůty podána poštovní zásilka adresovaná správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence. Žalobce poslední den lhůty nepředal poštovní zásilku ve smyslu § 2 písm. a) zákona o poštovních službách, neboť tento den pouze předal podání v elektronické podobě držiteli poštovní licence, který až následujícího dne toto elektronické podání zpracoval do podoby poštovní zásilky a započal přepravu k doručení.

Soud proto uzavřel, že v daném případě nelze vycházet z okamžiku podání žádosti o poštovní službu, ale je nutné posoudit, zda jsou splněny podmínky uvedené v § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu.

Aby byla splněna podmínka, že je podána včas poštovní zásilka adresovaná správnímu orgánu, která obsahuje podání držiteli poštovní licence, musí účastník provozovateli poštovních služeb v poslední den lhůty předat poštovní zásilku adresovanou správnímu orgánu obsahující podání, tedy musí mu přímo k poštovní přepravě předat listinnou zásilku obsahující listinné podání, které také správnímu orgánu dojde a u které pak i správní orgán zkoumá zachování lhůty. Z toho plyne, že v poslední den lhůty musí účastník provozovateli poštovních služeb odevzdat poštovní zásilku spolu s obsahujícím podáním, aby v tento okamžik odevzdání poštovní zásilky s podáním mohla začít její poštovní přeprava. V daném případě však žádná taková zásilka adresovaná správnímu orgánu, obsahující podání, předána v zákonné lhůtě nebyla, neboť zásilka ani podání posléze doručené správnímu orgánu v tento den neexistovaly, proto je správný závěr žalovaného, že lhůta ze strany žalobce zachována nebyla.

Soud má za to, že žalobcem zaslaný datový soubor dne 1. 2. 2016 provozovateli poštovních služeb je nutno posoudit jako soukromoprávní objednávku budoucího vytvoření listinné zásilky a její budoucí poštovní přepravy správnímu orgánu podle soukromoprávních podmínek provozovatele poštovních služeb, kdy datum objednání služby je z pohledu naplnění § 40 odst. 1 písm. d) ohledně zachování lhůty zcela neopodstatněný. Dle správního Pokračování
- 5 -
55A 5/2016

řádu je rozhodné pro zachování lhůty „fyzické“ předání listinné poštovní zásilky k poštovní přepravě. Jestliže žalobce v tento poslední den lhůty svým soukromoprávním úkonem u provozovatele poštovních služeb si elektronicky objednal vytvoření poštovní zásilky s podáním a současně také i doručení, kdy kompletně k tomu došlo až po marném uplynutí lhůty k doplnění odvolání v předepsané formě, odvolání bylo podáno opožděně.

V daném případě nelze rovněž vycházet z tzv. podacího lístku k podané elektronické objednávce, dokladu o využití služby Post servis a o předání elektronického souboru „request.xml“ s kódem objednávky, neboť jak plyne ze strany 11 a 12 uživatelské příručky služby „dopis online 2015“ dostupné online na: https: (online.postservis.cz/Downlad/dopis online, dopis online 2015 návod pdf), podací lístek o tomto online zadání zásilky (nikoliv poštovní zásilky), slouží jen pro účel následné kontroly či reklamace. Soud má za to, že tento podací lístek nemá ve vztahu k okamžiku předání poštovní zásilky ve smyslu zákona o poštovních službách vypovídající hodnotu ohledně zachování lhůty. Dohoda účastníka správního řízení s provozovatelem poštovních služeb o jiném způsobu doručování nemůže způsob doručování dle platného právního předpisu nahradit. Soud proto uzavřel, že nelze na základě soukromoprávního ujednání ohledně služby Post servis mezi žalobcem a provozovatelem poštovních služeb měnit veřejnoprávní podmínky určené pro zachování lhůty v případě předání listinné zásilky k poštovní přepravě správnímu orgánu.

Soud má za to, že v případě využití uvedené služby Post servis ze strany žalobce se jedná o obstrukční procesní strategii, jestliže je žalobci známo, že podání po 16. hodině bude zpracováno až v následující den, tedy cílem žalobce jsou jen průtahy v řízení. Soud má za to, že žalobci nic nebrání využít uvedené služby, ovšem je na něm, aby jeho podání bylo učiněno prostřednictvím služby Post servis s takovým předstihem, aby toto podání bylo doručeno správnímu orgánu včas.

Soud poznamenává, že zástupce žalobce má zřízenou datovou schránku, rovněž má k dispozici svůj elektronický podpis, jímž disponuje, proto je zcela nelogické jeho jednání, že bylo jím podáno odvolání prostřednictvím služby Post servis poslední den lhůty, a to po 16. hodině, kdy shora uvedená služba je placená na rozdíl od bezplatného e-mailu.

Soud proto uzavřel, že rozhodnutí žalovaného, že odvolání ze strany žalobce nebylo podáno včas, je správné, neboť podání žalobce ze dne 25. 1. 2016 je neúčinné, neboť nebylo ve lhůtě 5 dnů potvrzeno, případně doplněno písemně nebo ústně do protokolu anebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu. Jestliže žalobce podal odvolání až dne 3. 2. 2016 prostřednictvím poštovní přepravy, odvolání žalobce ze dne 3. 2. 2016 bylo podáno po uplynutí zákonné lhůty pro podání odvolání, tedy opožděně.

Soud proto žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaný, který byl v řízení úspěšný, se práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Pokračování
- 6 -
55A 5/2016

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 22. února 2017

Samosoudkyně:

Mgr. Helena Nutilová v. r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka