2 Ad 68/2013 - 75Rozsudek KSCB ze dne 24.11.2014

2Ad 68/2013 - 75

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobce P. Č. , bytem X, adresa pro doručování X, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR v Praze 2, se sídlem Na Poříčním právu 1, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2013, čj. MPSV-UM/12236/13/4S-JČK, takto:

Žaloba se zamítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

(1) Žalobou doručenou dne 18. 10. 2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2013, čj. MPSV-UM/12236/13/4S-JČK, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Českých Budějovicích ze dne 19. 7. 2013, čj. MPSV-Pokračování
- 2 -
2Ad 68/2013

UP/4150600/13/HMN, kterým nepřiznal žalobci dávku mimořádné okamžité pomoci – jednorázového výdaje.

(2) Žalobce uvedl, že podal žádost dne 27. 6. 2013 na předepsaném tiskopise a ta zahrnovala všechny údaje dle zákona č. 111/2006 Sb. a bylo z ní zřejmé, co žalobce požaduje. Úřad práce shromažďuje údaje, které jsou potřebné pro poskytnutí mimořádné pomoci, již od roku 2012, kdy žalobce informoval úřad práce o tom, že mu skončil nájemní vztah v užívaném bytě. Přesto však úřad práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí předstírají, že takovou informaci nemají. Na základě této skutečnosti Úřad práce v Poličce žalobci odňal dávku doplatek na bydlení. Dále žalobce v žádosti o Mimořádnou okamžitou pomoc, kterou uplatnil v prosinci 2012 u Úřadu práce v Pardubicích, uvedl, že neužívá žádný byt, což však úřad práce ignoruje. Úřední osoba mu sdělila, že tiskopis informace o užívaném bytě je součástí žádosti o příspěvek na živobytí. Dávka příspěvek na živobytí byla žalobci přiznána již před několika léty. Dne 27. 6.2013 úřadu práce opakovaně oznámil, že neužívá žádný byt a sdělil, v čem žije. Úřadovna nepředala oznámení úřadovně v Pardubicích, ani v Poličce. Navrhovatel proto tvrdil, že odvolací orgán mnohé vznesené stěžejní námitky zamlčuje a provedl nelegitimní přezkum. Navrhovatel dále tvrdil, že by nenamítal, že by úřad práce aplikoval vadný předpis, nýbrž jej vykládá nonsensuálně. Navrhovatel nenamítal, že úkolem správního orgánu není uvážit případ, nýbrž že správní uvážení bylo provedeno v rozporu s úkolem státní správy i účelem sociální peněžité dávky. Dále žalobce citoval odvolací námitky a uvedl, že nenavrhuje provedení důkazů.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

(3) Žalovaný správní orgán uvedl, že žalobce podal žádost o dávku Mimořádné okamžité pomoci dne 27. 6. 2013. V popisu životní situace a účelu použití mimořádné okamžité pomoci uvedl finanční nouze. Předpokládanou výši jednorázového výdaje proškrtl. V popisu životní situace uvedl, hrozba ztráty zajištěného jediného nebytového obydlí. Vzhledem k tomu, že se žalobce dlouhodobě zdržuje v Českých Budějovicích, byla tato dávka vyřizována Úřadem práce České republiky – krajskou pobočkou v Českých Budějovicích. Úřad práce zaslal žalobci výzvu, ve které vyžadoval popsání použití prostředků Mimořádné okamžité pomoci a požadoval doplnění chybějících údajů. Žalobce výzvu převzal dne 4. 7. 2013. Na výzvu nereagoval a požadované údaje nedoplnil. Nesplnil svou povinnost uloženou mu zákonem č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi. Dne 19. 7. 2013 bylo rozhodnuto o nepřiznání dávky mimořádné okamžité pomoci z důvodu sociálního vyloučení. Rozhodnutí žalobce převzal dne 26. 7. 2013. Proti rozhodnutí bylo podáno odvolání. Odvolací orgán zjistil, že žalobce nesplnil zákonnou povinnost, nedostavil se k orgánu pomoci v hmotné nouzi a nedoplnil požadované náležitosti. Dávka se neposkytuje paušálně všem, kteří o ní požádají, nýbrž na základě komplexního zhodnocení individuální situace žadatele. Dávka se vždy váže ke konkrétní situaci spojené s výdajem, na který osoba nemá dostatek prostředků. Výdaj musí být k žádosti specifikován. Je na úřadu práce, zda v rámci správního uvážení osobu, která uvádí, že se v konkrétní situaci vyžadující mimořádnou okamžitou pomoc nachází, uzná pro uvedený účel za osobu v hmotné nouzi. V dané věci se žalovaný ztotožnil se správní úvahou prvoinstančního orgánu. Důvod nepřiznání dávky byla skutečnost, že žalobce nereagoval na výzvu a tento postup je v plně v souladu se zákonem o pomoci v hmotné nouzi. Žalovaná uvedla, že souhlasí s projednáním věci bez nařízeného jednání. Navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou.

III. Průběh jednání před správním soudem

Pokračování
- 3 -
2Ad 68/2013

(4) Soud žalobci zaslal vyjádření žalovaného k jeho žalobě a poskytl mu poučení o procesních právech a povinnostech účastníků řízení. Součastně jej vyzval, aby sdělil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání, jen na základě účastníky předložených spisů ve smyslu § 51 odst. 1 s.ř.s. Žalobce k tomu dne 2. 1. 2014 sdělil, že se domáhá prohlášení neúčinnosti doručení písemnosti a nedává souhlas v zahájeném procesu k ničemu, a to oprávněně bez odůvodnění. Současně namítl strannost všech soudců krajského soudu a domáhal se přikázání právní věci jinému krajskému soudu. O této námitce podjatosti Krajského soudu v Českých Budějovicích rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 17. 1. 2014 pod čj. Nao 11/2014-22, které nabylo právní moci dne 30. 1. 2014 tak, že soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Marie Krybusová není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 2Ad 68/2013.

(5) Žalobci bylo dále usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 3. 2014 uloženo, aby odstranil vady podání ze dne 2. 1. 2014 a uvedl je do souladu s platnou právní úpravou. Žalobce vznesl proti tomuto usnesení námitky dne 24. 3. 2014. Vzhledem k nepřehlednosti a nekonkrétnosti námitek byl vyzván usnesením ze dne 27. 3. 2014, aby odstranil vady podání ze dne 24. 3. 2014 a uvedl je do souladu s platnou právní úpravou. Žalobce na obě výzvy nereagoval a z toho důvodu soud usnesením ze dne 28. 4. 2014 čj. 2Ad 68/2013–40 podání žalobce ze dne 24. 3. 2014 odmítl. Zároveň Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 28. 4. 2014 čj. 2Ad 68/2013-46 odmítl podání žalobce ze dne 2. 1. 2014. O kasační stížnosti žalobce, proti těmto usnesením bylo rozhodnuto Nejvyšším správním soudem dne 26. 6. 2014 pod čj. 9As 159/2014-8, které nabylo právní moci dne 9. 7. 2014 tak, že se kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 4. 2014 čj. 2Ad 68/2013-40 odmítá. Dále bylo rozhodnuto Nejvyšším správním soudem usnesením ze dne 26. 6. 2014 pod čj. 9As 160/2014-8, které nabylo právní moci 9. 7. 2014 tak, že se kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 4. 2014 čj. 2Ad 68/2013-46 odmítá.

(6) Soud ve věci nařídil jednání na den 24. 11. 2014. Žalobce oznámil soudu, že se nařízeného jednání nezúčastní. Uvedl, že u krajského soudu po léta dochází k machinacím s nápadem. Žaloby jsou zapisovány do rejstříku Na a 98 % žalob je posléze odmítáno, kdy žalobce dále bývá šikanován při vstupu do soudní budovy adresovaného soudu pokynem justiční stráže, aby odložil všechny kovové věci, je psychicky deptán soudem i jinak. Krajský soud v Českých Budějovicích má informace o tom, že žalobce je osobou v hmotné nouzi a je plně invalidní, přesto nařídil líčení už na devátou. Dne 18. 11. 2014 zaslal omluvu z účasti na jednání i žalovaný správní orgán, který současně sdělil, aby ve věci bylo rozhodnuto bez přítomnosti žalovaného.

IV. Obsah správních spisů

(7) Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následné rozhodující skutečnosti:

(8) Žalobce podal žádost o dávku Mimořádné okamžité pomoci z důvodu ohrožení sociálním vyloučením dne 27. 6. 2013. V popisu životní situace a účelu použití mimořádné okamžité pomoci uvedl důvod finanční nouze a výši jednorázového výdaje neuvedl-proškrtl. V popisu životní situace uvedl, hrozba ztráty zajištěného jediného (nebytového) obydlí. Dále Pokračování
- 4 -
2Ad 68/2013

uvedl svou doručovací adresu, kterou je Poste restante, České Budějovice a dále uvedl, že od května 2012 neužívá byt na základě podnájemní smlouvy a současně neužívá žádný byt - užívá od podzimu 2012 nebytové (bez vody, elektřiny) obydlí, dle ústní dohody za úplatu. Úřad práce dne 1. 7. 2013 pod čj. MPSV-ÚP/3736873/13/HMN vyzval žalobce k osobnímu jednání v oddělení pomoci hmotné nouzi na Úřadu práce České republiky - krajská pobočka v Českých Budějovicích, kontaktní pracoviště Klavíkova 7 a doplnil a doložil k žádosti o dávku mimořádné okamžité pomoci konkrétní údaje, a to účel použití okamžité pomoci, kdy žalobce uvedl pouze finanční nouzi a hrozbu ztráty zajištěného nebytového obydlí a dále nedoložil doklad o výši měsíčních příjmů, prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech, ani informace o užívaném bytě (tiskopisy byly žalobci zaslány spolu s výzvou). Žalobce byl poučen ve smyslu § 49 zákona, aby údaje doložil do 8 dnů od oznámení výzvy a byl upozorněn na skutečnost, že pokud výzvě nevyhoví, může mu být podle § 49 odst. 5 zákona žádost o dávku zamítnuta. Žalobce převzal výzvu dne 4. 7. 2013.

(9) Úřad práce ČR - krajská pobočka v Českých Budějovicích vydala dne 19. 7. 2013 pod čj. MPSV-ÚP/4150600/13/HMN rozhodnutí, kterým nepřiznala dávku mimořádné okamžité pomoci z důvodu ohrožení sociálním vyloučením s odůvodněním, že žalobce nevyhověl výzvě, která mu byla zaslána a nepopsal účel, ani použití mimořádné okamžité pomoci. Bylo mu sděleno, že jedná se o dávku nenárokovou a mimořádná okamžitá pomoc se váže ke konkrétní situaci spojené s výdajem, na který osoba nemá dostatek prostředků. Žadatel neupřesnil o jaký výdaj se jedná, v jaké výši a k jakému účelu, proto nebylo jeho žádosti vyhověno. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání. O odvolání bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 12. 09. 2013 pod čj. MPSV-UM/12236/13/4S-JČK tak, že odvolání žalobce bylo zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Stalo se tak s odůvodněním, že žalobce neuvedl potřebné údaje a nereagoval ani na výzvu a požadované údaje a doklady nedoplnil. Nesplnil tudíž povinnost uloženou zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi ve znění pozdějších předpisů. Bylo vysvětleno, že dávka se neposkytuje paušálně těm, kteří o ní požádají, ale vždy individuálně na základě posouzení konkrétní situace žadatele a odůvodněnosti konkrétního výdaje. Je v plné míře na správním uvážení správního orgánu. Správní orgán uzavřel, že nebyly shledány procesní vady a úřad práce postupoval v souladu se zákonem.

V. Právní názor soudu

(10) V dané záležitosti soud postupoval podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí správního orgánu. Napadený výrok rozhodnutí soud přezkoumal podle odst. 2 téhož ustanovení v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla.

(11) V dané záležitosti žalobce požádal přiznání dávky mimořádné okamžité pomoci s označením typu MOP-ohrožení osoby sociálním vyloučením. Tato dávka je určena například pro osoby vracející se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče, po ukončení léčby chorobných závislostí. Je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Zákon stanoví šest takových situací, 1) nejsou plněny podmínky pro poskytnutí opakovaných dávek a v případě neposkytnutí, osobě hrozí vážná újma na zdraví, dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenční minima, 2) postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár), dávku lze poskytnout až do výše patnácti násobku částku Pokračování
- 5 -
2Ad 68/2013

životního minima jednotlivce, tj. až do výše 51.150 Kč, 3) nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného, např. se zaplacením poplatku, za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků, dávku lze poskytnout až do výše jednorázového výdaje, 4) nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby, dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše desetinásobku částky životního minima jednotlivce, 5) nedostatek k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociální-právní ochrannou dětí, 6) ohrožení sociálním vyloučením- jde o situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova, z pěstounské péče, po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí, dávku lze poskytnout až do výše 1.000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, avšak součet nesmí opakovat čtyřnásobek částky životního minima jednotlivce.

(12) Stěžejní žalobní námitkou bylo tvrzení žalobce, že odvolací orgán námitky zamlčel a provedl nelegitimní přezkum. Současně tvrdil, že správní úvaha byla provedena v rozporu s úkolem orgánu státní správy i účelem požadované sociální-peněžité dávky. Námitku soud nepovažuje za důvodnou.

(13) Podle ustanovení § 49 odst. 1 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi jsou žadatel o dávku, příjemce i společně posuzované osoby povinni osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, na její výši nebo výplatu, dát písemně souhlas k ověření těchto skutečností a na výzvu se osobně dostavit k příslušnému orgánu poskytujícím pomoc v hmotné nouzi, nebráni-li tomu těžko překonatelné překážky, zejména zdravotní stav. Příjemce dávky je dále povinen s ustanovením § 49 odst. 2 písm. b) téhož zákona vyhovět výzvě orgánu pomoci v hmotné nouzi, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčí-li orgán pomoci v hmotné nouzi delší lhůtu. Osoba je povinna v souvislosti s řízením o dávce osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu podle § 49 odst. 3 písm. a) téhož zákona. Podle § 49 odst. 5, nesplní-li osoba ve lhůtě stanovené povinnosti, může být po předchozím upozornění žádost o dávku zamítnuta, výplata dávky zastavena, nebo dávka odejmuta. V daném případě se jednalo o rozhodnutí, kterým byla žádost žalobce o dávku zamítnuta.

(14) Soud v dané věci ověřil, že žalobce podal žádost o dávku mimořádné okamžité pomoci z důvodu finanční nouze, kdy uvedl jinou životní situaci, hrozby ztráty zajištěného jediného nebytového obydlí a jako typ mimořádné okamžité pomoci uvedl ohrožení osoby sociálním vyloučením. Vzhledem k tomu, že v žádosti neuvedl potřebné informace, vydal žalovaný správní orgán dne 1. 7. 2013 výzvu, kdy žalobci uložil, aby se dostavil k osobnímu jednání ve věci jeho žádosti o přiznání dávky a doplnil v žádosti účel použití mimořádné okamžité pomoci, neboť uvedl pouze finanční nouzi a hrozbu ztráty zajištěného nebytového obydlí a dále nedoložil doklad o výši měsíčních příjmů, prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech a neuvedl informaci o užívaném bytě. Žalobce však na výzvu správního orgánu i přes poučení, kterého se mu dostalo, že pokud výzvě nevyhoví, bude jeho žádost zamítnuta, nereagoval. Proto bylo vydáno rozhodnutí, že mu dávku mimořádné okamžité pomoci z důvodu ohrožení sociálním vyloučením přiznat nelze.

(15) Vzhledem k tomu, že řízení o přiznání dávky pomoci v hmotné nouzi je vedeno vždy na žádost žadatele, je v jeho zájmu a je třeba z toho vycházet, že žadatel (příjemce) je povinen poskytnout aktivní součinnost orgánu pomoci v hmotné nouzi při zjišťování Pokračování
- 6 -
2Ad 68/2013

rozhodných skutečností pro přiznání a výpočet dávky (§ 49 odst. 1 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi, dále také podpůrně § 50 odst. 2 správního řádu). Jestliže taková aktivní součinnost ze strany žalobce správnímu orgánu poskytnuta nebyla, nelze argumentovat tím, že správní úvaha byla provedena v rozporu s úkolem orgánu státní správy i účelem sociální-peněžité dávky, či že v dané věci nebyl proveden legitimní přezkum. Soud takový postup v dané věci nezjistil. Je třeba také zdůraznit, že jedná se o přezkum rozhodnutí ve věci přiznání sociálních práv. Sociální práva představují specifikum, s nímž nelze nakládat jako s běžnými základními právy. Pojmovým znakem sociálních práv je skutečnost, že nemají bezpodmínečnou povahu a je možné se jich domáhat pouze v mezích zákonů (článek 41 odst. 1 Listiny základných práv a svobod). Toto ustanovení dává pravomoc zákonodárci stanovit konkrétní podmínky realizace sociálních práv. Jestliže takové podmínky v zákoně jsou stanoveny, je zcela opodstatněný postup správních orgánů, které v souladu se zákonem postupují a zákon na věc aplikují. Soud ověřil, že postup správních orgánů při aplikaci i interpretaci zákona č. 111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů byl zcela v souladu se smyslem tohoto zákona. Soud neshledal libovůli správních orgánů, ani zneužití správního uvážení. Zamítavé rozhodnutí bylo vydáno výhradně z důvodu nespolupráce žalobce, kdy nereagoval na výzvu správního orgánu a zákonem stanovené podmínky pro přiznání požadované dávky nedoložil.

(16) Soud proto uzavřel, že procesní postup správních orgánů ohledně výzvy k doložení požadovaných údajů byl zcela v souladu se zákonem. Vzhledem k tomu, že žalobce na výzvu nereagoval, požadované údaje nedoložil, byly dány podmínky pro zamítnutí žádosti v souladu s ustanovením § 49 odst. 5 zákona o pomoci hmotné nouzi.

VI. Závěr, náklady řízení

(17) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce důvodná nebyla, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

(18) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měl úspěch žalovaný správní orgán a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný správní orgán se nařízeného jednání nezúčastnil a žádné náklady řízení nepožadoval.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Pokračování
- 7 -
2Ad 68/2013

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 24. listopadu 2014

Samosoudkyně:

JUDr. Marie Trnková v. r.

Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava