2 Ad 34/2014 - 12Usnesení KSCB ze dne 16.06.2014

2Ad 34/2014 - 12

USNESENÍ

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobce K. M., proti žalované České správě sociálního zabezpečení Praha, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 12.03.2014, č.j. X, takto:

Žaloba se odmítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

Krajskému soudu v Českých Budějovicích bylo dne 20.05.2014 doručeno podání žalobce ze dne 19.05.2014, jež je dle svého obsahu žalobou proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, kterým byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 11.02.2014 č.j. X, kterým byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod. Žalobce uvedl, že dne 01.01.2012 mu byl v Rakousku přiznán invalidní důchod, na jehož základě podal žádost o jeho přiznání též v České republice. Dále se žalobce dotazuje, z jakého důvodu je možné, že invalidní důchod přiznaný v Rakousku není relevantní pro přiznání invalidního důchodu v České republice.

Z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno, jak je presumováno v ustanovení § 37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.). Soudní řád správní tak tímto potvrzuje dispoziční zásadu podatele při koncipování svého podání i v rámci správního soudnictví. Této zásadě ovšem musí na druhé straně odpovídat také určitá srozumitelnost a jednoznačnost požadavku, jenž je příslušnému soudu adresován. Jde tedy v prvé řadě o to, aby bylo zřejmé, čeho se podatel, resp. žalobce domáhá, ať již se jedná o zásah do subjektivních veřejných práv v důsledku nezákonného rozhodnutí, v důsledku nečinnosti či v jiných případech předpokládaných platnou právní úpravou. Vymezení předmětu řízení považuje soud za esenciální náležitost podání, jež by měla být natolik určitá, aby se soud mohl podáním vůbec zabývat.

Podání ze dne 19.05.2014 není možné vyhodnotit jako podání dostatečně určité a srozumitelné, a to jak po obsahové, tak i po věcné stránce, aby bylo zřejmé, čeho se žalobce domáhá. Podání ze dne 19.05.2014 vykazuje pouze některé znaky správní žaloby. Pokud by soud připustil k takovému podání soudní řízení odpovídající typově správním žalobám, ač podání podle jeho názoru vykazuje závažné nedostatky, zatížil by zřejmě takové řízení vadou, jež by mohla být s úspěchem označena za příčinu tvrzené nepřezkoumatelnosti a tedy nezákonnosti rozhodnutí soudu o věci samé.

Krajský soud, vědom si své základní povinnosti o potřebě poskytnout za každých okolností řádné poučení o procesních právech a povinnostech účastníkům řízení, dostál této své povinnosti návodným způsobem v rámci usnesení ze dne 21.05.2014, Pokračování
- 2 -
2Ad 34/2014

č.j. 2 Ad 34/2014-10, v němž žalobci uložil ve lhůtě 10 dnů odstranit vady podání ze dne 19.05.2014 z toho důvodu, aby se jím mohl odpovídajícím způsobem zabývat. Krajský soud žalobce upozornil na specifika soudního přezkumu ve věcech správního soudnictví, jakož i na variabilitu přípustných žalob s tím, že jej rovněž poučil o obsahové stránce takových žalob, a to ve smyslu konkrétních ustanovení soudního řádu správního vztahujících se ke konkrétnímu typu řízení. Soud podatele rovněž poučil o event. následcích, jež by nastaly v případě, že by podání ve výše uvedeném smyslu a podle příslušných ustanovení soudního řádu správního doplněno nebylo, neboť v řízení o takovém podání by nebylo možno pro jeho neurčitost a vágní textaci pokračovat. Žalobci bylo předmětné usnesení doručeno fikcí, ve smyslu ust. § 50 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dne 23.05.2014, tzn. že lhůta

pro odstranění vad podání uplynula dnem 02.06.2014.

Žalobce během soudem stanovené lhůty a ani do doby rozhodování soudu vady podání ze dne 19.05.2014 žádným způsobem neodstranil.

Soud v této souvislosti připomíná, že není jeho povinností za podatele obsah podání domýšlet či jiným způsobem zjišťovat, když k tomuto účelu slouží institut výzvy podle ustanovení § 37 odst. 5 s.ř.s. a soud jej v plné míře využil. Z ničeho navíc ani nevyplývá, že by soud, pokud po řádné výzvě nedojde k odstranění vad podání, byl povinen činit výzvu opakovaně, jak ostatně potvrzuje i stávající judikatura Nejvyššího správního soudu (srov. čj. 8 Ans 4/2008-167 ze dne 19.8.2008). Navíc soud podatele o možných důsledcích

případného neodstranění vytýkaných vad v usnesení čj. 2Ad 34/2014-10 náležitě poučil. Nedostatečná aktivita podatele nemůže být přičítána k tíži soudu. Procesní ekonomii je třeba zohledňovat nejen (a především) ve vztahu k účastníkům řízení, ale stranou pozornosti nemůže zůstat ani ve vztahu k činnosti soudu či správním orgánům, resp. orgánům veřejné moci obecně. Vstřícnost a aktivita soudu musí mít své meze zejména tehdy, pokud jednání podatele (žalobce) charakterizuje pasivita a neochota k participaci na řízení ve formě a způsobem, který předpokládá platná právní úprava.

Jelikož nebyly ze strany žalobce odstraněny ve stanovené lhůtě ani do doby rozhodování soudu vytýkané vady podání ze dne 19.05.2014 a bez odstranění těchto vad nelze pokračovat v řízení event. tímto podáním vyvolaném, protože soudu nebyl jednoznačně sdělen předmět řízení (tj. čeho se podání týká a co podatel požaduje), odmítl soud takové podání podle ustanovení § 37 odst. 5 s.ř.s.

Výrok o nákladech řízení se opírá dle ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučeníoopravnémprostředku

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty Pokračování
- 3 -
2Ad 34/2014

nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat
. na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 16.06.2014

Samosoudkyně:

JUDr. Marie Krybusová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka