10 Af 96/2011 - 38Rozsudek KSCB ze dne 30.08.2012

10Af 96/2011 - 38

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudců JUDr. Věry Balejové a JUDr. Ing. Zdeňka Strnada v právní věci žalobce FFK s.r.o. Křelovice, Křelovice 39, zast. Mgr. Sandrou Podskalskou, advokátkou v Brně, Dvořákova 13, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích, Mánesova 3a, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 11.8.2011 č.j. 3565/11-1200, za účasti E.ON Distribuce, a.s., se sídlem v Českých Budějovicích, F.A. Gerstnera 2151/6, zast. JUDr. Vojtěchem Augustinem, advokátem v Českých Budějovicích, Senovážné nám. 2,

takto:

V řízení se pokračuje.

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Osoba na řízení zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

(1) Žalobou doručenou dne 11.10.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Finančního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 3.6.2011 č.j. Pokračování
- 2 -
10Af 96/2011

312512/11/077910302673, kterým byla zamítnuta stížnost na postup plátce daně na základě ustanovení § 116 odst. 1 písm. c) daňového řádu a dle § 7e a 7g zák. č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ve znění pozdějších předpisů a toto rozhodnutí potvrzeno.

(2) Žalobce uzavřel se společností E.ON Distribuce, a.s. smlouvu o dodávce elektřiny dne 27.4.2010. Žalobce distributorovi vyúčtoval výkupní cenu za měsíce leden a únor 2011. Žalobce uvedl, že solární odvod stanovený v § 7a zák. č. 180/2005 Sb. je protiústavní, porušuje princip zákazu pravé retroaktivity, legitimního očekávání, k čemuž nepochybně přispěla zkrácená zákonodárná procedura a krátká legisvakanční lhůta. Rovněž došlo k porušení principu rovnosti a nediskriminace a principu proporcionality. Žalobce namítl rozpor odvodu se zásadami berního práva, který spočívá v porušení zásady daňové spravedlnosti a zásady únosnosti a porušení zásady primárně fiskálního účelu zdanění. Podle názoru žalobce nemůže být rozhodnutí hodnoceno jinak než neústavní a odporující základním principům právního státu. Bylo navrženo zrušení rozhodnutí, případně navržení zrušení neústavních ustanovení zákona č. 180/2005 Sb., v platném znění Ústavnímu soudu.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

(3) Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na zákonný předpis o zavedení odvodu za elektřinu vyrobenou ze slunečního záření v období od 1.1.2011 do 31.12.2013. V odvolacím řízení posoudil, zda plátce odvodu ve správné výši srazil a řádně odvedl odvod z elektřiny ze slunečního záření za předmětná období. Hodnotil tedy aplikaci právního předpisu a uzavřel, že plátce nepochybil, odvod byl sražen a odveden ve správné výši a ve správné lhůtě. Namítaná protiústavnost zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů nemohla být v řízení podle daňového řádu hodnocena, neboť tak správci daně nepřísluší, aby hodnotil soulad jednotlivých právních norem s ústavním pořádkem. Z žaloby je zcela zřejmé, že žalobní námitky směřují vůči zákonodárci, a tudíž žalovaný není oprávněn hodnotit postup zákonodárce při schvalování zákona. Žalovaný i správce daně postupovali v souladu s platnou právní úpravou.

III. Obsah správních spisů

(4) Ze spisů finančních orgánů vyplynuly pro věc následující rozhodné skutečnosti:

(5) Žalobce uzavřel se společností E.ON Distribuce, a.s. se sídlem České Budějovice smlouvu o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje s převzetím závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy dne 27.4.2010. V souladu se smlouvou dodal žalobce elektrickou energii v měsíci lednu a únoru 2011. Distributor neuhradil žalobci výkupní cenu v plné výši, ale z výkupní ceny srazil odvod za elektřinu ze slunečního záření podle § 7a a násl. zákona o podpoře.

(6) Žalobce proto podal stížnost na postup plátce odvodu, jenž provedl příslušnou srážku, kterou správce daně posoudil rozhodnutím ze dne 3.6.2011 jako nedůvodnou a zamítl ji. V odůvodnění je uvedeno, že plátce odvodu postupoval v souladu se zákonem č. 180/2005 Pokračování
- 3 -
10Af 96/2011

Sb. ve znění zákona č. 402/2010 Sb., který nabyl účinnosti dne 1.1.2011. Podle tohoto zákona je poplatníkem odvodu výrobce elektřiny, plátcem je provozovatel přenosové soustavy, Základem odvodu je částka bez daně z přidané hodnoty hrazená plátcem formou výkupní ceny za kalendářní měsíc. Sazba odvodu činí 26 % a plátce je povinen odvést ji do 25 dnů po skončení odvodového období a ve stejné lhůtě je povinen podat vyúčtování odvodu. Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu. V dané věci plátce svou zákonnou povinnost splnil, neboť podmínky pro odvod za elektřinu vyrobenou ze slunečního záření byly splněny. Plátce postupoval v souladu s účinnou právní úpravou, kterou je vázán.

(7) Proti rozhodnutí správce daně se žalobce v zákonné lhůtě odvolal. O odvolání žalobce rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že správce daně postupoval v souladu se zákonem, jímž byl změněn zákon o podpoře výroby elektřiny. Nově zavedený odvod z elektřiny ze slunečního záření je jeho plátce povinen srazit nebo vybrat a odvést ve lhůtě 25 dnů po skončení odvodového období. Plátce nemá zákonnou možnost své povinnosti neplnit, aniž by mu nesplněním povinností nevznikla majetková či jiná sankční odpovědnost. Plátce daně postupoval z toho důvodu v souladu se zákonem. Rozhodnutí správce daně bylo vydáno v souladu se zásadami daňového řízení. Byly vzaty v úvahu všechny právní předpisy ve vzájemných souvislostech a zároveň bylo zkoumáno, zda daň byla sražena v zákonem stanovené výši. Další námitky odvolatele ohledně nesouladu zákona č. 402/2010 s ústavním pořádkem se žalovaný zabývat nemohl, neboť protiústavnost zákona přísluší řešit Ústavnímu soudu ČR.

IV. Průběh řízení před správním soudem

(8) Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 23.11.2011 řízení přerušil z důvodu podání návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 180/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ústavnímu soudu. Ústavní soud návrh na zrušení některých ustanovení zákona č. 180/2005 Sb. nálezem ze dne 15.5.2012 č.j. Pl.ÚS 17/11 zamítl. Soud proto rozhodl podle § 48 odst. 5 s.ř.s., že se v řízení pokračuje, neboť odpadla překážka řízení.

V. Právní názor soudu

(9) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla.

(10) Předmětem přezkumu bylo učiněno rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti zamítnutí stížnosti správcem daně na postup společnosti E.ON Distribuce při provedení srážky a odvodu z elektřiny ze slunečního záření a toto rozhodnutí potvrzeno. Žalovaný dospěl k závěru, že plátce odvodu ve správné výši odvod z elektřiny ze slunečního záření za předmětné období řádně srazil a odvedl.

(11) Žalobce především namítl rozpor zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. Dále uvedl, že novela uvedeného zákona, která nabyla účinnosti dne 1.1.2011 je v rozporu s článkem 1., 3., 4. odst. 1, 11. odst. Pokračování
- 4 -
10Af 96/2011

1 a 26. Listiny základních práv a svobod a zároveň s článkem 1. odst. 1 Ústavy ČR. Především zdůraznil porušení principu důvěry v právo a zákazu retroaktivity, principu přiměřenosti a rovnosti při zásazích do základních práv, porušení základního práva na ochranu vlastnictví, rozporu odvodu s ústavním pořádkem, protiprávnost výběru odvodu i protiprávnost jednání distributora.

(12) K tomu soud především poukazuje na platnou právní úpravu provedenou zákonem č. 402/2010 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Touto novelou došlo k uzákonění odvodu za elektřinu ze slunečního záření vyrobenou v období od 1.1.2011 do 31.12.2013 ze zařízení uvedených do provozu v době od 1.1.2009 do 31.12.2010 (§ 7a/ zákona). Poplatníkem odvodu je výrobce elektřiny ze slunečního záření, plátcem provozovatel přenosové soustavy. Základem odvodu je částka bez daně z přidané hodnoty hrazená plátcem odvodu formou výkupní ceny a sazba činí 26 %. Zákon upravuje způsob výběru odvodu a stanoví povinnost srazit nebo odvod vybrat a odvést jej správci daně do 25 dnů po skončení odvodového období.

(13) Pro posouzení převážné části námitek vyslovených žalobcem v žalobě postupoval soud podle nálezu Ústavního soudu ze dne 15.5.2012 č.j. Pl. ÚS 17/11, kterým Ústavní soud návrh na zrušení některých ustanovení zákona č. 180/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zamítl. Neshledal tvrzenou protiústavnost napadených ustanovení zákona, neboť se zabýval ústavností zavedení odvodu z elektřiny ze slunečního záření (novelizace zákona č. 180/2005 Sb. zákonem 402/2010 Sb.), přezkoumával ústavnost uvalení daně darovací na bezplatné použití povolenek (novelizace zákona č. 357/1992 Sb.) a ústavnost článku II. bod 2 – přechodných ustanovení zákona č. 346/2010 Sb., kterým se do budoucna ruší osvobození od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. e) nebo § 19 odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (příjmy z provozu solárních zařízení). Ústavní soud dovodil, že zavedením odvodu za elektřinu ze slunečního záření došlo v podstatě ke změně výše podpory, která je provozovatelům FVE poskytována. Ustanovení § 7a – 7i působí účinky nepravé retroaktivity, neboť v jejich důsledku do budoucna dochází o částku představovanou výší odvodu ke snížení podpory výrobcům, jimž patnáctiletá doba garancí počala plynout před účinností zákona č. 420/2010 Sb. Zdaňovací období, v němž je vyrobená elektřina předmětem odvodu, účinností právního předpisu teprve počíná, předmětem odvodu není elektřina vyrobená před účinností zákona. Ústavní soud konstatoval obecnou přípustnost nepravé retroaktivity. Uvedl v této souvislosti ke zmiňovanému pojmu legitimního očekávání, jehož podstatou je majetkový zájem, že byl hodnocen v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Ústavní soud posuzoval i hledisko proporcionality a zájem provozovatelů FVE na zachování zákonem stanovené ceny bez dalšího krácení odvodem, který neshledal. Ústavní soud konstatoval, že je prioritní, že i po přijetí legislativních změn zůstala zachována podpora využití obnovitelných zdrojů energie v míře, která zajistí garanci výše příjmů. Neshledal diskriminaci výrobců solární energie, jejichž výrobny byly uvedeny do provozu od 1.1.2009 do 31.12.2010 oproti těm, kteří uvedli výrobny do provozu dříve. Nebyl porušen princip ústavní rovnosti. V citovaném nálezu je vysloven závěr, že přijetím zpochybněné právní úpravy se nejednalo o zásah, který by ve svém důsledku znamenal porušení ústavně zaručených práv dotčených subjektů, ať již se jedná o právo vlastnické či svobodu podnikání, případně nerespektování základních náležitostí demokratického a právního státu. Zpochybněná zákonná ustanovení nejsou v rozporu s ústavním pořádkem.

(14) Ve světle tohoto nálezu Ústavního soudu s odůvodněním v něm uvedeným dospěl soud k závěru, že odvod nebyl v rozporu s právním řádem České republiky. Zákonné garance poskytnuté výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů nebyly porušeny. Nedošlo k porušení Pokračování
- 5 -
10Af 96/2011

principu nepravé retroaktivity, legitimního očekávání, a to ani v souvislosti s namítanou zkrácenou zákonodárnou procedurou a krátkou legisvakanční lhůtou. O pravou retroaktivitu se nejednalo. Nebylo shledáno porušení principu rovnosti a nediskriminace nebo principu proporcionality. Soud neshledal rozpor se zásadami berního práva, ani porušení zásady daňové spravedlnosti, zásady únosnosti, ani porušení zásady primárně fiskálního účelu zdanění. Těmito otázkami se zabýval Ústavní soud a ve výše citovaném nálezu jsou uvedeny argumenty Ústavního soudu, které jsou pro posouzení věci pro zdejší soud závazné. Pokud finanční orgány postupovaly v souladu se zákonem, který byl Ústavním soudem hodnocen jako souladný s ústavním pořádkem, je rozhodnutí věcně správné. Nejedná se o nesprávné právní posouzení věci.

(15) Namítá-li žalobce, že se stát vůči němu dopustil zjevné nespravedlnosti a že byl ze strany státu poškozen neférovým zásahem do své majetkové sféry a je otázkou vhodné právní kvalifikace, jak tuto nespravedlnost právně uchopit a napravit, pak k tomu soud uvádí, že tato námitka představuje požadavek na obecné hodnocení postupu státu, které správnímu soudu v žalobním řízení podle soudního řádu správního řešit nepřísluší. Žalobce v této souvislosti žádnou konkrétní námitku nevznesl. Správnímu soudu nepřísluší ani hodnocení počínání státu v rovině ústavní či v rovině normotvorby. Námitka aplikování neústavní právní úpravy solárního odvodu důvodná není, jak bylo výše vysvětleno, a to s odkazem na nález Ústavního soudu č.j. Pl. ÚS 17/2011.

VI. Závěr, náklady řízení

(16) Soud proto uzavřel, že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno v souladu se zákonem, a proto byla žaloba podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodná zamítnuta.

(17) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které úspěšně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný, který byl v řízení úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení nepožadoval. Zúčastněné osobě nebyla náhrada nákladů řízení přiznána podle ustanovení § 60 odst. 5 s.ř.s., neboť jí soudem nebyla uložena žádná povinnost. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání podle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem soudu souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty Pokračování
- 6 -
10Af 96/2011

nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 30. srpna 2012

Předsedkyně senátu:

JUDr. Marie Krybusová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka