10 A 57/2011 - 30Rozsudek KSCB ze dne 31.08.2011

10A 57/2011 – 30

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudců JUDr. Milana Tripese a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobců a) P. L., b) I. L., oba právně zastoupeni JUDr. Josefem Nováčkem, advokátem AK Jindřichův Hradec, Sládkova 351/II, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě žalobců proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5.5.2011 č.j. OREG 15713/2011/sikyr za účasti J. L., a E. L., takto:

Rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeského kraje České Budějovice, odboru regionálního rozvoje územního plánování, stavebního řádu a investic ze dne 5.5.2011, č.j. OREG 15713/2011/sikyr se zrušuje pro vady řízení a věc se v rací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 3.400 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

Pokračování
- 2 -
10A 57/2011

1/ Žalobou doručenou dne 19.7.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobci domáhali přezkoumání rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jejich odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu v Jindřichově Hradci, odboru výstavby a územního plánování ze dne 6.1.2011 sp. Zn. VÚP/9369/2010/ZE, č. j. VÚP/375/11/Ze a toto rozhodnutí potvrzeno.

2/ Žalobci namítali nezákonnost vydaného rozhodnutí a uvedli, že jsou vlastníky nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na LV 1610 pro obec a k.ú. Jindřichův Hradec, a to parcely č. 905/1 – zahrada a parc. č. 905/2 – zastavěná plocha s domem č.p. X. S jejich nemovitostí bezprostředně sousedí nemovitost, a to parc. č. 906/2, na níž hodlají stavebníci manželé J. a E. L. zbudovat zcela nový objekt, novostavbu rodinného domu. To hodlají učinit jako přístavbu k vybudované garáži, což podle názoru žalobců není možné, neboť jedná se o novou stavbu, kterou se ona garáž stane. Dům žalobců je osamocený, v jeho bezprostřední blízkosti se žádná podobná stavba nenachází. Z toho důvodu není možné dovodit, že nová stavba, která je navrhována, se nachází v uliční zástavbě města Jindřichův Hradec, jak činí žalovaný. Vzdálenost domů proto nemůže být od společných hranic menší než dva metry. Uplatněné námitky jsou proto důvodné a rozhodnutí vadná a nezákonná. Žalobci dále uvedli, že se nebrání vybudování domu stavebníků L., avšak při respektování zákonných hledisek. Současně požádali o přiznání odkladného účinku žalobě, neboť výkon rozhodnutí pro ně může znamenat nenahraditelnou újmu. Bylo navrženo zrušení rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu.

3/ Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Vyslovil souhlas s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených spisů. K návrhu žalobců na přiznání odkladného účinku žalobě ve smyslu § 73 odst. 2 správního řádu žalovaný uvedl, že neshledává, že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s veřejným zájmem, tudíž, že by soud odkladný účinek přiznat nemohl. Avšak současně žalovaný sdělil, že v současné době není dán důvod pro odklad vykonatelnosti, a proto byl činěn návrh soudu, aby žalobě odkladný účinek nepřiznal. K žalobním námitkám žalovaný správní orgán odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a uvedl, že ohledně námitek, které žalobci uplatnili v územním řízení, byly podle názoru žalovaného uplatněny opožděně. Stalo se tak totiž nikoliv při ústním jednání, které bylo ve věci uskutečněno, námitky byly vzneseny v rozporu s koncentrační zásadou písemným podáním dne 24.11.2011. Stavební úřad opožděné námitky neodmítl a v rozhodnutí se s nimi srozumitelně vypořádal. Územní řízení nebylo zatíženo vadami, o nichž lze mít za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy. Stavební úřad na základě shromážděných podkladů posoudil záměr žadatelů o vydání stavebního povolení a své rozhodnutí odůvodnil. Shledal soulad s vydanou územně plánovací dokumentací Města Jindřichův Hradec a s cíli územního plánování. Stavba je navrhována v uliční zástavbě města Jindřichův Hradec, má vyřešenou vazbu na veřejnou a technickou infrastrukturu. Žalovaný neshledal důvod pro postup podle § 90 odst. 1 – 4 správního řádu.

4/ Osoby zúčastněné na řízení J. a E. L. se k žalobě žalobců nevyjádřili.

III. Obsah správních spisů.

Pokračování
- 3 -
10A 57/2011

5/ Ze správních spisů, které si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti:

6/ Žádost o vydání územního rozhodnutí pro předmětnou stavbu podali dne 23.9.2010 stavebníci J. a E. L.. Stavební úřad nařídil veřejné ústní jednání spojené s místním šetřením na den 22.11.2010. Námitky vznesli Mgr. H. a p. B. a dále žalobci, kteří sdělili, že písemné konkrétní námitky stavebnímu úřadu doručí do 25.11.2010. Těmito námitkami vznesli výhrady proti stavbě z důvodu jejího rozporu s úkoly územního plánování, zejména urbanistickými, architektonickými a estetickými požadavky pro dané území, neboť návrh porušuje ustanovení § 76 odst. 2 a § 90 stavebního řádu a není respektováno ustanovení § 23 a 25 odst. 2, 5 a 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a ustanovení § 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Městský úřad, stavební úřad v Jindřichově Hradci rozhodl dne 6.1.2011 pod č.j. VÚP/9369/2010/ZE, č.j. VÚP/375/11/ZE tak, že se vydává rozhodnutí o umístění souboru staveb novostavby rodinného domu plus připojení na inženýrské sítě na pozemku parc. č. 906/2 o výměře 508 m a 906/3 o výměře 56 m pro stavbu rodinného domu a 890/1 o výměře 3818 m pro uložení přípojek v k.ú. Jindřichův Hradec. Tímto rozhodnutím byly zároveň zamítnuty námitky, které proti územnímu řízení vznesli žalobci. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci dne 26.1.2011 odvolání. V odvolání uvedli, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné, řízení nebylo vedeno v souladu se zněním stavebního zákona a správního řádu a cítí se jím být poškozeni na svých právech. O odvolání žalobců rozhodl žalovaný správní orgán dne 5.5.2011 pod č.j. OREG 15713/2011/sikyr tak, že odvolání žalobců zamítl. Z odůvodnění rozhodnutí pouze vyplývá, že se odvolací orgán neztotožňuje s námitkou odvolatelů o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, neboť odvolací orgán své závěry dostatečným způsobem odůvodnil a s námitkami žalobců se zcela vypořádal. Výroky odůvodnění jsou srozumitelné. Navrhovanou stavbou nedojde k poškození práv žalobců, navrhovaná stavba má vyřešenu vazbu na veřejnou a technickou infrastrukturu a byl zjištěn soulad s požadavky zvláštních právních předpisů.

IV. Právní názor soudu.

7/ Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního /dále jen s.ř.s./, v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba byla částečně důvodná. Rozhodnutí správního orgánu soud podle § 76 odst. 1 písm. a/ s.ř.s. zrušil bez jednání pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.

8/ Žalobci v žalobě v podstatě uplatnili námitky, které vznesli již v řízení před správním orgánem a s jejichž vyřešením prvostupňovým orgánem nebyly v tomto řízení spokojeni. Z toho důvodu také podali proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání. Toto odvolání v podstatě obsahovalo jedinou výhradu, a to, že rozhodnutí orgánu prvního stupně je nepřezkoumatelné. Důvody přezkoumatelnosti rozhodnutí, které jsou pro posouzení důvodnosti odvolání podstatné, toto odvolání neobsahovalo. Soud proto považuje odvolání, které bylo podáno za odvolání, které neobsahovalo požadavky na odvolání ve smyslu správního řádu.

9/ Ustanovení § 82 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád stanoví, že odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu je napadá, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo rozhodnutí, jež mu předcházelo. Není-Pokračování
- 4 -
10A 57/2011

li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

10/ Požadavky na odvolání stanovuje správní řád, a to v odlišné poloze než byly stanoveny v předchozí právní úpravě. V současné době účastník řízení může napadnout odvoláním rozhodnutí jako celek nebo může napadat pouze některý z výroků či vedlejších ustanovení rozhodnutí. Zákon přitom stanoví obligatorní obsahové náležitosti odvolání a odkazuje k tomu na obsahové náležitosti podání obecně. Z toho důvodu podle nové platné právní úpravy vyplývá a je nezbytné, aby odvolání obsahovalo jednoznačný projev vůle účastníka řízení, v jakém rozsahu rozhodnutí zpochybňuje, přičemž důležitou částí odvolání je jeho odůvodnění. V něm účastník řízení uvádí, v čem spatřuje nezákonnost rozhodnutí nebo řízení, kterému předcházelo. Absenci obsahových náležitostí odvolání je třeba doplnit postupem jako u vad podání. Z ustanovení § 82 správního řádu vyplývá, jaké jsou náležitosti odvolání a pokud odvolání tyto náležitosti postrádá, je nutné postupovat jako v případě každého jiného podání, neboť správní orgán vždy postupuje podle § 37 odst. 1 správního řádu. Ve smyslu tohoto ustanovení s přihlédnutím k ustanovení § 93 odst. 1 téhož zákona, podle kterého se pro řízení o odvolání použijí obdobně ustanovení hlavy I až IV, VI a VII ve druhé části správního řádu, je nutné vycházet z toho, že pokud odvolání nemá některou z náležitostí vyplývajících z ustanovení § 37 odst. 2 správního řádu a z § 82 odst. 2 téhož zákona, je povinností správního orgánu postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu a poskytnout podateli pomoc při odstraňování nedostatků podání /v daném případě odvolání/, nebo jej vyzvat k odstranění těchto nedostatků a poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu. To vyplývá kupříkladu i z rozsudku NSS č.j. 1 Afs 4/2009, kde Nejvyšší správní soud vysvětlil, že „…správní řád /č. 500/2004 Sb./ přijal jinou konstrukci odvolacího přezkumu, než kterou znal předchozí správní řád /č. 71/1967 Sb./. Zvýšil totiž odpovědnost účastníka řízení za rozsah odvolacího přezkumu, neboť jeho dispozici svěřil, v jakém rozsahu a z jakých hledisek má být rozhodnutí správního orgánu prvního stupně přezkoumáváno – s výjimkou skutečností, které je povinen zkoumat bez ohledu na odvolání /srov. č. 1580/2008 Sb. NSS/. Podle § 89 odst. 2 správního řádu totiž odvolací orgán přezkoumá soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo s právními předpisy, správnost napadeného rozhodnutí však přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených odvolání, nevyžaduje-li veřejný zájem jinak …. pro srovnání lze uvést, že obdobné náležitosti odvolání a povinnost správního orgánu vyzvat odvolatele k odstranění vad odvolání zakotvuje i daňový řád /v § 48 odst. 4, 5/ pro daňové řízení ….“.

11/ V souzeném případě žalobci podali odvolání, které odůvodnění v podobě předpokládané správním řádem neobsahovalo. V odvolání bylo uvedeno, že žalobci s rozhodnutím nesouhlasí a že je dle jejich názoru nepřezkoumatelné. Bylo zřejmé, proti jakému rozhodnutí směřuje, avšak další náležitosti stanovené správním řádem neobsahovalo. Z toho důvodu bylo povinností správního orgánu učinit opatření k odstranění nedostatku odvolání postupem podle § 37 odst. 3 správního řádu a poskytnout žalobcům prostor, aby ke svému tvrzení ohledně nepřezkoumatelnosti rozhodnutí uvedli konkrétní námitky. Této povinnosti správní orgán nedostál. Soud proto uzavřel, že odvolání žalobců nemělo náležitosti vyplývající z ustanovení § 37 odst. 2 a § 82 odst. 2 správního řádu, a proto bylo povinností správního orgánu postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu a poskytnout odvolatelům součinnost při odstraňování nedostatků odvolání nebo je vyzvat k jejich odstranění a poskytnout jim k tomu přiměřenou lhůtu. V žalobou napadeném rozhodnutí je bez doložení toho, že by správní orgán dostál své povinnosti a bezúspěšně vyzval žalobce k odstranění vad odvolání konstatováno, že se správní orgán s námitkou nepřezkoumatelnosti rozhodnutí neztotožňuje. Žalovaný uvedl, že prvostupňový orgán dostatečným způsobem odůvodnil Pokračování
- 5 -
10A 57/2011

rozhodnutí a s námitkami odvolatelů se zcela vypořádal a odvolací orgán zároveň rozhodnutí považuje za srozumitelné. Současně je uvedeno, že navrhovanou stavbou nedojde k poškození práv odvolatelů, neboť stavba byla hodnocena jako souladná s vydanou územně plánovací dokumentací města Jindřichův Hradec. Rovněž má mít stavba vyřešenu vazbu na veřejnou a technickou infrastrukturu. Toto odůvodnění správního orgánu je rovněž uvedeno v obecné poloze a je zřejmé, že žalovaný rozhodl o odvolání žalobců, ačkoliv neznal konkrétní odvolací námitky žalobců, pro které je jimi prvostupňové rozhodnutí považováno za nepřezkoumatelné. Tento postup soud považuje za nesprávný a zároveň je v rozporu s procesními pravidly stanovenými správním řádem.

12/ To vyplývá i ze skutečnosti, že konkrétní námitky žalobci uvedli v žalobě, avšak tyto námitky nevznesly proti rozhodnutí žalovaného správního orgánu, neboť v něm žádné konkrétní závěry žalovaným správním orgánem učiněny nebyly. Ty byly učiněny orgánem prvostupňovým, proti kterému byly vzneseny námitky v odvolání žalobců, avšak v obecné poloze. Soud musí mít možnost přezkoumat, zda postup správního orgánu je v souladu se zákonem, jaké podklady správní orgán pro své rozhodnutí soustředil, zda to učinil v rozsahu, který mu umožní ve věci správně rozhodnout a zda jeho zjištění s těmito podklady nejsou v logickém rozporu. Jestliže takový přezkum není možný, je rozhodnutí pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné. Soudu nepřísluší, aby v rozhodování o věci nahradil správní orgán, provedl sám vlastní hodnocení a učinil závěr, neboť by tak nepřípustným způsobem zasáhl do činnosti správních orgánů. Jak bylo výše řečeno, povinností správních orgánů bylo u odvolání, které bylo podáno a nevyhovělo ustanovením správního řádu postupem podle tohoto zákona odstranit vady tohoto odvolání. Výsledkem posouzení odvolání, které neobsahovalo potřebné náležitosti, je rozhodnutí, které je obecné a jako takové nemůže při soudním přezkumu konkrétně vznesených žalobních námitek obstát pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů.

13/ V dalším řízení bude proto povinností správních orgánů odstranit vadu odvolání způsobem odpovídajícím správnímu řádu, vyzvat žalobce, aby doplnili zákonem stanovené obsahové náležitosti odvolání, tedy aby konkrétně uvedli důvody, pro které považují prvostupňové rozhodnutí za nepřezkoumatelné a v jakém směru se cítí být poškozeni tímto rozhodnutím. Teprve poté lze o odvolání rozhodnout. Soud zdůrazňuje, že podle správního řádu je nejdůležitější částí odvolání jeho odůvodnění spočívající ve specifikaci, v čem vlastně účastník spatřuje nezákonnost rozhodnutí nebo řízení, kterému předcházelo, zda v neúplnosti dokazování, nesprávném právním posouzení, popřípadě musí uvést další skutečnosti nasvědčující tomu, že nalézací správní úřad při svém rozhodování nebo řízení, jež mu předcházelo, porušil zákon. Neočekává se, že účastník přesnými odkazy odůvodní svá tvrzení, avšak podstatné je, aby z odvolání mohlo být přezkoumáno, v čem je spatřováno pochybení, případně nezákonnost správního orgánu. Vzhledem k tomu, že správní orgán je při řízení o odvolání vázán rozsahem námitek žalobců ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu, je nutno této části odvolání věnovat zvýšenou pozornost.

V. Závěr, náklady řízení.

14/ Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, a proto postupoval podle § 76 odst. 1 písm. a/ s.ř.s. a bez nařízeného jednání rozhodnutí žalovaného správního orgánu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, aniž se z tohoto důvodu zabýval návrhem žalobců na přiznání odkladného účinku žalobě, neboť je v tomto Pokračování
- 6 -
10A 57/2011

případě tento postup nadbytečný. V dalším řízení je správní orgán vázán právním názorem soudu.

15/ Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které úspěšně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobci byli v daném případě s uplatněním žalobních důvodů částečně úspěšní, a proto jim soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 3.400 Kč představující polovinu nákladů řízení. Náklady řízení pak představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, dva úkony právní pomoci advokáta po 2.100 Kč /§ 9 odst. 3 písm. f/, § 7 bod b/ vyhlášky č. 177/1996 Sb./, tedy 4.200 Kč, dvakrát režijní paušál po 300 Kč /§ 13 odst. 3 téže vyhlášky, tedy 600 Kč, náklady řízení 6.800 Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech z důvodů stanovených v § 103 odst. 1 s.ř.s. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen podle § 105 odst. 2 s.ř.s. advokátem.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 31. srpna 2011

Předsedkyně senátu:

JUDr. Marie Krybusová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka