10 A 5/2012 - 55Rozsudek KSCB ze dne 17.10.2012


10A 5/2012 - 55

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové prvávní věci žalobce JČ ENERGY s.r.o., se sídlem Praha 6, Suchdol, Kamýcká 716, zastoupeného JUDr. Lenkou Teska Arnoštovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1071/17, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2 o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1.11.2011 č.j. KUJCK 38523/2011 OZZL/3/Lh, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž byl na základě jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu ve Vimperku ze dne 25.7.2011 změněn výrok takto: „právnická osoba JČ ENERGY se dopustila správního deliktu nepovoleného kácení skupiny dřevin rostoucích mimo les podle § 88 odst. 1 písm. c/ zákona č. 114/1992 Sb., tím, že dne 19.3.2010 nechala provést /objednala, zaplatila a řídila/ bez povolení kácení skupiny Pokračování
- 2 -
10A 5/2012

dřevin rostoucích mimo les: 1 kus javor klen – čtyřkmen, 1 kus javor klen – trojkmen a 1 kus jasan ztepilý – dvojkmen na pozemku parc. č. 1982 v k.ú. Vimperk.“ Za toto jednání byla žalobci podle § 88 odst. 1 písm. c/ zákona uložena pokuta ve výši 180.000,- Kč.

Žalobce má za to, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť skutkový stav, který vzal správní orgán za základ, je v rozporu s obsahem spisu. Žalobce popírá, že by se dopustil jednání, které je mu kladeno za vinu. Správní orgán se nevypořádal řádně s důkazem předloženým žalobcem, neboť v rozhodné době prováděla pro vlastníka pozemku pro žalobce hrubé terénní úpravy společnost Fisto s.r.o. Žalobce doložil smlouvu, kterou s touto společností uzavřel. Žalovaný tuto smlouvu nesprávně posoudil, jestliže uvedl, že smlouva nemá vztah k projednávané věci. Žalobce s firmou Fisto s r.o. uzavřel smlouvu na terénní práce, při kterých došlo zřejmě omylem či nedopatřením k pokácení skupiny dřevin, a to bez jakéhokoliv pokynu a vědomí žalobce. Tomu nasvědčuje okolnost, že vyšla najevo nová, dříve neznámá skutečnost, že společnost Fisto s r.o. uzavřela smlouvu o poskytnutí subdodávky se společností Enigma International s.r.o., jejímž předmětem je provedení subdodávky terénních úprav, které měla dle smlouvy s žalobcem provádět společnost Fisto s.r.o. Žalobce proto navrhoval výslech zaměstnance, který by potvrdil, že byl uvedeného dne na pozemku a pokácel skupiny dřevin rostoucích mimo les. Z těchto smluv vyplývá, že žalobce se nijak nepodílel ani neřídil kácení předmětných dřevin. Žalovaný se nezabýval skutečností o provádění pro vlastníka pozemku hrubých terénních prací dodavatelem, proto nedostatečně zjistil skutkový stav věci a nevypořádal se ani řádně s jeho navrženým důkazem a pouze se spokojil s výsledky šetření provedeného pracovníky správního orgánu a jejich tvrzením. Nepřezkoumal jejich věrohodnost a bez dalšího je pokládal za správné. Na základě svědeckých výpovědí, které správní orgán shromáždil, nelze dovodit protiprávní jednání žalobce. Důkazy, které byly shromážděny, to je protokol z místního šetření ze dne 19.3.2010, fotodokumentace a výpověď svědka R.K., řidiče plošiny, jsou irelevantní a nelze z nich vyvodit jednoznačný závěr, že se žalobce na kácení podílel, nebo že řídil kácení. Žalovaný nesprávně opírá své rozhodnutí o výpovědi zaměstnanců správního orgánu, a to Ing. J.K. a J.M., kteří činili úkony v rámci správního řízení vedeného s fyzickou osobou J.M. a které bylo zastaveno. Žalobce má tak pochybnost o věrohodnosti výpovědí těchto osob jako svědků, které byly účastny v řízení vedeném s fyzickou osobou a vzniká tak důvodná pochybnost o jejich nepodjatosti. Ze shromážděných důkazy neplyne, že by žalobce přímo řídil a účastnil se poškození stromů a je tedy tím subjektem, který při výkonu své podnikatelské činnosti stromy poškodil. Žalobce má za to, že nebyl řádně zjištěn úplný skutkový stav a rovněž výrok rozhodnutí žalovaného se neopírá o relevantní důkazy, pro nesrozumitelnost je nepřezkoumatelným. Správní orgán rovněž nezjistil najisto, že sankcionované jednání není zaměnitelné s jiným. V odůvodnění se nezabýval tím, kdo a za jaké konkrétní jednání je který subjekt postižen. To lze zaručit jen konkretizací údajů obsahujících popis skutku, místa, času a způsobu spáchání, popřípadě i uvedením jiných skutečností, mezi které patří i okolnosti, za nichž byl čin spáchán. To z rozhodnutí žalovaného však nevyplývá. Správní orgán rovněž nedostatečně vyhodnotil kritéria k uložení pokuty v případě, kdy se opíral o znalecký posudek ohledně oceňování pozemků. Správní orgán rovněž nepřihlédl k míře závažnosti poškození části přírody. Žalovaný tedy řádně nezdůvodnil, v čem spočívá značný rozsah s ohledem k ochraně přírody a krajiny, proto tak překročil meze správního uvážení. Žalobce proto namítá i nepřezkoumatelnost pro absenci řádného zdůvodnění, kdy stanovení výše pokuty by mělo být výsledkem správního uvážení, které musí být přezkoumatelné.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Žalovaný se řádně zabýval všemi důkazy zajištěnými v rámci řízení. Tvrzení žalobce o provedení nepovoleného kácení dodavatelem se Pokračování
- 3 -
10A 5/2012

objevilo až v průběhu řízení, předmětná smlouva byla předložena až druhoinstančnímu orgánu. Smlouvu, kterou žalobce uzavřel s firmou Fisto s.r.o., hodnotil v kontextu s dalšími důkazy, a to zejména s výpovědí řidiče plošiny, ze které kácení probíhalo a bývalé zaměstnankyně správního orgánu, ze kterých vyplynulo, že za pronajmutí plošiny zaplatil žalobce a ten také vydal pokyn k ukončení kácení, tedy kácení řídil. Tvrzení o provedení kácení jiným subjektem bylo proto vyhodnoceno jako nepodložené, jestliže formulace smlouvy sama o sobě poukazovala na činnost dodavatele. O provedení subdodávky firmou Enigma International s.r.o. se žalovaný dozvěděl až ze žaloby. Z důkazů zajištěných správním orgánem vyplývá, že se žalobce předmětného deliktu dopustil, neboť si opatřil plošinu a na místě řídil prováděné kácení. Výrok napadeného rozhodnutí je dostatečný a je v něm uvedeno, kdo, kdy, jak a čím byla naplněna skutková podstata správního deliktu. Vymezení skutku je proto dostatečné. Míra závažnosti správního deliktu vyplývá z odůvodnění rozhodnutí, žalobce jednal v rozporu se závazným stanoviskem Městského úřadu Vimperk, kde byla stanovena podmínka zachování veškeré zeleně. Posudek ohledně ocenění pokácených stromů měl stanovit hodnotu předmětných stromů v jejich ekologických funkcích. V rozhodnutí uvedené důvody umožňují dostatečnou možnost přezkoumatelnosti výše pokuty. Žalobce jako jediný mohl mít i zájem na odstranění předmětných stromů, protože k odstranění dřevin došlo v blízkosti fotovoltaické elektrárny ve vlastnictví žalobce.

Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

Pracovníci správního orgánu dne 19.3.2010 provedli místní šetření na pozemku p.č. 1982 v k.ú. Vimperk, kde docházelo ke kácení dřevin rostoucích mimo les. Správní orgán kácení na místě zastavil, byla pořízena fotodokumentace i protokol. Dne 3.2.2011 bylo žalobci oznámeno zahájení správního řízení o uložení pokuty dle § 88 odst. 1 písm. c/ zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Spolu s oznámením o zahájení řízení bylo správním orgánem vydáno usnesení, ve kterém byla žalobci stanovena lhůta 15 dnů pro navrhování důkazů, eventuelně uplatnění námitek. Žalobce podal dne 21.2.2011 námitku podjatosti úředních osob. Tato námitka byla jako nedůvodná zamítnuta. Žalobce se vyjádřil k probíhajícímu řízení podáním ze dne 4.4.2011, ve kterém byly jím rekapitulovány podklady shromážděné v předmětném řízení. Bylo reagováno na svědeckou výpověď .JM. a Ing. J.K. Žalobce uváděl, že se správního deliktu nedopustil. Namítal, že uzavřel smlouvu se společností Fisto s.r.o., na základě které dodavatel prováděl na pozemku hrubé terénní úpravy, předmětem smlouvy nebylo kácení dřevin. K ocenění pokácených dřevin byl vypracován Ing. P. P. dne 25.2.2011 znalecký posudek. Cena pokácených dřevin byla stanovena na částku 202.830,- Kč.

Jako svědek byl vyslechnut R.K., řidič plošiny, ze které kácení předmětných stromů probíhalo. Svědek vypověděl, že dne 19.3.2010 vystavil jednateli žalobce fakturu, která byla jím podepsána, orazítkována i zaplacena hotově na místě. Svědek uvedl, že docházelo ke kácení stromů, o které se on ovšem nezajímal, když vykonával práci řidiče.

Svědkyně J. M. uvedla, že dne 19.3.2010 zajišťovala místní šetření ohledně kácení stromů společně s Ing. J. K. Jednala s jednatelem žalobce, který jí předal vizitku. Na místě samém bylo zjištěno pokácení vzrostlých stromů, které probíhalo na pokyn jednatele žalobce a na jeho pokyn bylo i zastaveno. Žádné povolení ke kácení stromů žalobcem předloženo nebylo.

Prvostupňový správní orgán vydal dne 25.7.2001 rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikt dle § 88 odst. 1 písm. c/ zákona o ochraně přírody a krajiny spočívající Pokračování
- 4 -
10A 5/2012

v nedobrovolném pokácení skupiny dřevin rostoucích mimo les na pozemku ve vlastnictví žalobce. Toto rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že došlo k nepovolenému kácení, které bylo zjištěno pracovníky správního orgánu při místním šetření, přičemž na místě byl přítomen jednatel žalobce, který práce řídil a na jehož pokyn bylo provádění kácení zastaveno. Ke kácení došlo přesto, že žalobci bylo známo závazné stanovisko dle § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny, ve kterém byla stanovena podmínka zachování veškeré zeleně. Žalobce se dopustil správního deliktu tím, že porušil ustanovení § 88 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny a pokácel bez povolení skupinu dřevin rostoucích mimo les. Žalobce se proti uvedenému rozhodnutí odvolal. Žalovaný dospěl k závěru, že se žalobce správního deliktu dopustil nedovoleným kácením dřevin, když žalobce k jejich kácení neměl vydáno povolení. Řidič plošiny provádění kácení potvrdil s tím, že žalobce si plošinu pronajal i zaplatil. Rovněž ze svědeckých výpovědí pracovníků správního orgánu vyplývá, že na místě kácení řídil jednatel žalobce a po upozornění správního orgánu vydal pokyn k ukončení prací spojených s kácením. Žalovaný proto dovodil, že žalobce se dopustil nedovoleného kácení dřevin mimo les. Při stanovení výše pokuty žalovaný přihlédl jednak k vyčíslení hodnoty dřevin, dále ke skutečnosti, že žalobci bylo známo závazné stanovisko, ve kterém byla stanovena podmínka zachování veškeré zeleně. Pokuta 180.000,- Kč se jeví jako přiměřená.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body podle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není.

Rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal z hlediska dodržení zákonných norem k věci se vztahujících. Jde především o ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., podle něhož jsou dřeviny chráněny před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější /§ 46 a § 48 zákona/ nebo ochrana podle zvláštních předpisů. Na toto ustanovení navazuje ustanovení § 8 odst. 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb., podle něhož poškozování a ničení dřevin rostoucích mimo les je nedovolený zásah, který způsobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření. Na toto ustanovení se váže § 88 odst. 1 písm. c/ zákona č. 114/1992 Sb., které ukládá orgánu ochrany přírody uložit pokutu až do výše 1.000.000,- Kč právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti, dopustí-li se protiprávního jednání mimo jiné tím, že poškodí nebo zničí bez povolení dřevinu nebo skupinu dřevin rostoucích mimo les.

V daném případě z obsahu spisu vyplývá, že došlo bez povolení ke kácení skupiny dřevin rostoucích mimo les, a to k pokácení 1 kusu javoru klen – čtyřkmen, 1 kusu javoru klen – trojkmen a 1 kusu jasanu ztepilého – dvojkmen na pozemku parc. č. 1982 v k.ú. Vimperk. O tom není mezi účastníky sporu. Sporné je, kdo za toto protiprávní jednání odpovídá. Soud se ztotožňuje se správním orgánem, že odpovědným subjektem je žalobce. V dané věci bylo spolehlivě zjištěno, že právě žalobce je tím subjektem, jež se popsaného protiprávního jednání dopustil a jemuž byla pokuta po právu uložena. Mezi účastníky rovněž není sporu o tom, že žalobce neměl vydáno povolení k pokácení uvedených stromů. Z protokolu o místním šetření ze dne 19.3.2010 ohledně místního šetření na pozemku ve vlastnictví žalobce vyplývá, že na předmětném pozemku docházelo ke kácení dřevin, které bylo na pokyn jednatele žalobce zastaveno. Na místě samém byla pořízena fotodokumentace, ze které je patrno pokácení předmětných dřevin. Kácení stromů bylo prováděno z plošiny, kterou si žalobce pronajal, službu uhradil, což bylo potvrzeno svědeckou výpovědí řidiče R. K. Poté, co bylo ukončeno kácení stromů, byla žalobci na místě vystavena faktura, ta byla podepsána a ihned zaplacena. Svědkyně J. M., pracovnice správního orgánu, potvrdila, že žalobce na místě práce řídil a i na jeho pokyn bylo provádění kácení zastaveno. Suma a kvalita těchto důkazů je postačující pro vydání dostatečně odůvodněného rozhodnutí, na Pokračování
- 5 -
10A 5/2012

základě těchto důkazů byl tedy správně zjištěný skutkový stav. Shromážděné důkazy závěr o odpovědnosti žalobce potvrzují. Žalovaný v rozhodnutí přesně a jasně uvedl, které důkazy tuto skutečnost prokazují, a to protokol o místním šetření, závazné stanovisko správního orgánu ze dne 23.3.2009 ohledně podmínky zachování veškeré zeleně, výpověď řidiče plošiny, listinné důkazy ohledně firmy Vácha s.r.o., ohledně pronájmu plošiny, výpověď svědkyně J. M. a znalecký posudek o ceně dřevin ze dne 28.2.2011. Tyto důkazy byly hodnoceny jednotlivě i v souhrnu s dalšími důkazy a dokládají správnost závěru, že to byl žalobce, kdo předmětné stromy pokácel, neboť si pronajal plošinu, nájem zaplatil, přičemž práce na místě řídil a po upozornění správního orgánu vydal pokyn k ukončení prací spojených s kácením. Jednatel žalobce byl na místě nedovoleného kácení a dle výpovědi řidiče plošiny si ji pronajal. Ze zajištěných důkazů není možné určit, která konkrétní osoba provedla samotný zásah, odpovědnost žalobce je však dána, neboť z důkazů vyplývá, že stromy byly pokáceny na základě pokynu žalobce, který pokácení dřevin řídil. Tato odpovědnost je odpovědností objektivní a absolutní, neboť zákon o ochraně přírody a krajiny neuvádí žádné liberační důvody, které by žalobci umožnily se této odpovědnosti zbavit. Žalobce se proto vyvinit nemůže. Soud proto uzavřel, že ze strany správních orgánů byl správně zjištěn skutkový stav, jak je uvedeno v předchozí pasáži rozsudku.

Soud proto uzavřel, že žalobce se dopustil jednání, které je popsáno ve výroku napadeného rozhodnutí, neboť bylo bezpečně zjištěno, že k pokácení předmětných stromů došlo v přímé řídící působnosti žalobce.

Žalobce v rámci odvolacího řízení předložil originál smlouvy s firmou Fisto, kterou uzavřel na provádění prací na pozemku parc.č. 1982 v k.ú. Vimperk. Žalobce v rámci odvolání uvedl, že kácení neprovedl ani neobjednal a bylo provedeno omylem dodavatelem. Ze smlouvy shora uvedené vyplývá, že mezi účastníky bylo ujednáno, že dodavatel v termínu 19.3.2010 provede terénní úpravy fotovoltaické elektrárny s tím, že se dodavatel zavázal opatřit všechna potřebná povolení a ohlášení na Městském úřadu ve Vimperku, jinak je odpovědnost na straně dodavatele. Předložení uvedené smlouvy žalobcem se jeví jako naprosto účelové za situace, že žalobce řidiči uhradil pronájem plošiny. V případě, že by plošina na pokácení stromů nebyla jím objednána, neměl by žalobce povinnost ji zaplatit. Z obsahu smlouvy vyplývá, že bylo povinností dodavatele provést terénní úpravy, nikoliv kácení stromů. Pod pojem terénní úpravy nelze zahrnout kácení dřevin.

Zcela nedůvodná je výhrada žalobce, že se žalovaný nevypořádal s obsahem smlouvy, kterou žalobce uzavřel se společností Fisto s.r.o. ohledně terénních prací, neboť z odůvodnění napadeného rozhodnutí je patrno, že se žalovaný obsahem uvedené smlouvy zabýval, a to na straně 4 napadeného rozhodnutí s tím, že předmětná smlouva nemá vztah k projednávané věci, neboť pouze prokazuje skutečnost, že dodavatel v místě prováděl určité práce, přičemž další důkazy žádnou spojitost mezi kácením a dodávkou hrubých terénních úprav nenaznačují. Tvrzení žalobce, že ke kácení stromů došlo omylem či nedopatřením bez jeho pokynu a vědomí je vyvráceno svědeckou výpovědí řidiče plošiny i pracovnice správního orgánu, která uvedla, že žalobce na místě práce přímo řídil a na jeho pokyn došlo i k zastavení kácení. Je tedy zřejmo, že žalobce se na kácení předmětných dřevin podílel. K vykácení náletových dřevin a k odstranění křovin na pozemku není nutné povolení, ovšem ke kácení předmětných dřevin byla povinnost si příslušnou žádost podat.

Žalobce při jednání soudu předložil jako důkaz smlouvu o poskytnutí subdodávky, která byla uzavřena mezi firmou Fisto s.r.o. a firmou Enigma International s.r.o. ohledně provedení terénních úprav, vykácení náletových dřevin a odstranění křovin na pozemku ze dne Pokračování
- 6 -
10A 5/2012

14.2.2010. Dle žalobce se jedná o novou skutečnost, dříve neznámou, která existovala v době řízení před správním orgánem, ale kterou žalobce nemohl v řízení uplatnit, aniž je jím uváděno, z jakého důvodu ji uplatnit nemohl. Žalobce dále navrhoval výslech zaměstnance subdodavatele, který by potvrdil, že dne 19.3.2010 pokácel skupiny dřevin. Návrh na provedení těchto důkazů byl soudem zamítnut s odkazem na § 75 odst. 1 s.ř.s., dle něhož při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu posledního stupně, neboť správní řízení tvoří jeden procesní celek. Jedině tak může soud zjistit, zda správní orgán rozhodl vadně či nikoli. Výkon správního soudnictví je výkonem moci soudní, kdy úkolem správního soudu je ochrana veřejných subjektivních práv, ochrana před rozhodnutími správních orgánů je tak založena na principu kasačním.

Námitka žalobce ohledně pochybnosti o věrohodnosti výpovědi svědkyně M. z důvodu, že podal námitku o její nepodjatosti, výpověď uvedené svědkyně neznevěrohodňuje. Námitka podjatosti byla usnesením tajemníka Městského úřadu Vimperk ze dne 4.3.2011 a žalovaným ze dne 12.5.2011 jako nedůvodná zamítnuta. Skutečnost, že J. M. byla jako svědkyně vyslechnuta v řízení vedeném proti fyzické osobě ohledně kácení stromů, nemá rovněž vliv na důkazní sílu její výpovědi.

Nedůvodná je výhrada žalobce, že výrok rozhodnutí žalovaného se neopírá o relevantní důkazy a je pro nesrozumitelnost nepřezkoumatelný v případě, že ve výroku je uvedeno, kdo se dopustil správního deliktu nepovoleného kácení dřevin, dle jakého zákonného ustanovení, kdy došlo k tomuto pokácení bez povolení, kdo předmětné kácení objednal, zaplatil a řídil a čím byla i naplněna skutková podstata správního deliktu nepovoleného kácení dřevin. Toto vymezení skutku je zcela jasné, je řádně konkretizováno, proto je i přezkoumatelné. Protiprávní jednání je tedy jasně a určitě vymezeno, je zcela nezaměnitelné s jiným jednáním.

Nedůvodná je i výhrada ohledně výše pokuty. Žalobce v souvislosti s tím odkazuje nesprávně na rozhodnutí o přestupku, kdy byla uložena pokuta ve výši 70.000,- Kč fyzické osobě, která ovšem nebyla uložena pravomocně, neboť prvoinstančním orgánem bylo toto řízení zastaveno. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je patrno, že míra závažnosti správního deliktu je v odůvodnění řádně vymezena. Žalovaný odůvodnil výši pokuty tím, že žalobci byla známa podmínka ze závazného stanoviska vydaného dle § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny ze dne 23.3.2009, ve kterém byla stanovena podmínka zachování veškeré zeleně. Dále byla výše pokuty odůvodněna hodnotou předmětných stromů, které byly žalobcem pokáceny. Znaleckým posudkem byla vyčíslena cena pokácených dřevin na částku 202.830,- Kč. Výše pokuty byla správně odůvodněna tím, že pokácené listnaté stromy, respektive jejich funkce lze plně nahradit v případě provedení náhradní výsadby až po několika desítkách let. Správní orgán tedy stanovil hodnotu právem chráněného zájmu, který byl spatřen v zachování dřevin, je-li kácení dřevin umožněno pouze ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.

Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné, neboť z něj lze shledat, že se správní orgán soustředil na všechny důkazní prostředky a vyhodnotil řádně důkazy, takže nelze mít pochybnost o vysloveném závěru. Z napadeného rozhodnutí je zřejmý nejen výrok, ale i důvody, pro které odvolací orgán nepovažuje odvolání za důvodné a jsou v něm uvedeny i skutkové okolnosti, které byly zjištěny, důkazní prostředky, které byly ke zjištěnému skutkovému stavu provedeny a jaká těmto důkazním prostředkům byla přiznána důkazní síla. Správní orgán uvedl všechny důkazy, o které opřel svá skutková zjištění. V napadeném rozhodnutí bylo řádně reagováno na námitky žalobce tak, že je lze přezkoumat. Pokračování
- 7 -
10A 5/2012

K námitkám žalobce uvedeným v doplnění žaloby ze dne 16.10.2012 o nové skutečnosti soud uvádí, že tyto námitky jsou s ohledem na koncentraci řízení nepřípustné, neboť rozšiřovat žalobu je dle § 71 odst. 2 s.ř.s. možné jen ve lhůtě k podání žaloby, která v daném případě uplynula dne 8.2.2012. Soud z důvodů shora uvedených proto žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaný, který byl v řízení úspěšný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 17.října 2012

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová