10 A 140/2013 - 59Rozsudek KSCB ze dne 27.05.2014

10A 140/2013-59

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobkyně Ing. D.Ch., bytem X, zast. Mgr. Lukášem Lorencem, advokátem v Praze 5, Elišky Peškové 15, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne X za účasti Občanského sdružení Náš domov, sídlem Rudolfov, Na Staré cestě 252/8, zastoupeného JUDr. Milošem Tuháčkem, advokátem v Táboře, Převrátilská 330; Sdružení Jihočeské matky, sídlem České Budějovice, Kubatova 6; Obce Jivno, sídlem Rudolfov, Jivno 34; společnosti LUMOS s.r.o., sídlem České Budějovice, Rudolfovská 88, oba zastoupeni Mgr. Lukášem Lorencem, advokátem v Praze 5, Elišky Peškové 15 a sdružení Calla – Sdružení pro záchranu prostředí, sídlem České Budějovice, Fr. Šrámka 35, takto:

Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne X se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 9.800 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce.

Osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) byla dne 11.11.2013 doručena žaloba směřující proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne X, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, odboru ochrany životního prostřední ze dne 11.6.2013 č.j. OŽP/2379/2013/Žiž, kterým byl vyhlášen významný krajinný prvek „Rudolfovský lom“ na pozemcích p.č. 3511/5, 3511/25, 3511/34, 3511/43, 3511/72, 3511/88, 3511/90, 3511/91, 3541/8, 3543, 3553/1, Pokračování
- 2 -
10A 140/2013

3553/2, 3553/3, 3558 a 3559 v k.ú. Jivno podle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb, o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a toto rozhodnutí bylo současně potvrzeno.

Žalobkyně byla napadeným rozhodnutím zkrácena na svých právech, neboť toto rozhodnutí nezákonným způsobem zasahuje do jejích vlastnických práv k pozemkům, jež byly napadeným rozhodnutím zahrnuty do významného krajinného prvku „Rudolfovský lom“. Zákonný režim významného krajinného prvku zásadním způsobem omezuje možnost žalobkyně nakládat s dotčenými pozemky, jejichž je vlastníkem. Rozhodnutí o vyhlášení významného krajinného prvku musí být řádně odůvodněno a musí z něj být patrný veřejný zájem na zřízení tohoto prvku. Rozhodnutí musí být řádně podloženo provedeným dokazováním a musí odpovídat skutkovým okolnostem daného případu. Rozhodnutí o vyhlášení významného krajinného prvku v projednávané věci těmto požadavkům nevyhovuje. Správní orgán se nevypořádal se zásadní úvahou ohledně posouzení rozsahu omezení soukromých práv vlastníků dotčených pozemků v porovnání s veřejným zájmem na ochraně příslušného území. Z uvedeného důvodu je žalobou napadené rozhodnutí zjevně nezákonné a v rozporu s pravidly správního řízení a se správním řádem.

Žalobkyně dále poukázala na nesprávná skutková zjištění, na nichž je žalobou napadené rozhodnutí založeno. Tato skutková zjištění a stejně tak i důkazy provedené správním orgánem prvního stupně byla žalovaným bez dalšího přejata do napadeného rozhodnutí. Žalovaný ohledně skutkových okolností dané věci toliko sdělil, že situace na místě samém je všem účastníkům známa z dřívějšího správního řízení a z tohoto důvodu nebylo provedeno ohledání místa ani jednání na místě samém. Ačkoliv správní orgány neprovedly žádné místní šetření či ohledání místa, bylo žalovaným konstatováno, že Rudolfovský lom je esteticky a geomorfologicky zajímavé stanoviště. Tento závěr ani rozhodné skutečnosti nebyly správními orgány nijak prokázány či zdůvodněny. Napadené rozhodnutí je tudíž zjevně nedostatečně odůvodněné. Žalovaný se s námitkami účastníků řízení vypořádal pouhým odkazem na zákonnou úpravu a na souhlasné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny, aniž by byl prokázán veřejný zájem na registraci významného krajinného prvku či nutnost ochrany živočichů a rostlin.

Žalovaný nevypořádal všechny námitky žalobkyně, zejména námitku žalobkyně ohledně nepřípustného omezení jejího vlastnického práva. K tomuto žalobkyně dále poukázala na svůj záměr vybudovat sportoviště se zázemím v souladu s územním plánem, které danou lokalitu nijak nepoškozuje. Závěrem žalobkyně navrhla žalobou napadené rozhodnutí spolu s rozhodnutím správního orgánu prvního stupně pro nepřezkoumatelnost zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu řízení, zejména potom k doplnění dokazování tak, aby bylo zřejmé, že v dané věci je skutečně dán veřejný zájem na registraci navrhovaného významného krajinného prvku.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. K nedůvodnému omezení vlastnických práv žalobkyně žalovaný uvedl, že vlastnické právo může být omezeno na základě zákona, v daném případě ve vazbě na registraci významného krajinného prvku, která má zajistit ochranu přírodně cenného území. Možnost registrace vyplývá přímo ze zákona a nevyžaduje přímý souhlas vlastníků dotčených pozemků. Vlastníci takových pozemků mohou být při realizaci jednotlivých záměrů omezeni v případě, že by zvažovaný záměr mohl poškodit či zničit významný krajinný prvek. Vlastnické právo je tak omezeno na základě zákona a obecně omezuje vlastníky nad rámec standardního režimu. V případě registrovaných významných krajinných prvků ze zákona vyplývá, že management těchto prvků není Pokračování
- 3 -
10A 140/2013

povinností vlastníka, jde o doporučení pro takový způsob obhospodařování významného krajinného prvku.

K otázce veřejného zájmu na vyhlášení významného krajinného prvku žalovaný uvedl, že je dán charakterem dané lokality, který splňuje zákonnou definici významného krajinného prvku. K námitce nedostatečného vypořádání námitek uváděných účastníky správního řízení žalovaný shledal, že argumenty žalobkyně uplatněné ve správním řízení před správním orgánem prvního stupně se shodovaly s argumenty uplatněnými v odvolání a žalovaný považoval jejich vypořádání prvostupňovým správním orgánem za dostatečné. K předmětným odvolacím námitkám žalovaný sdělil, že konkrétnější způsob využití dané lokality nebyl žalobkyní v průběhu správního řízení sdělen a správní orgán tudíž na danou námitku nemohl reagovat. V obecné rovině nebyl shledán konflikt s využitím území k rekreaci ve smyslu územního plánu.

Žalobní námitku týkající se nedostatečného skutkového zjištění, kdy správní orgány provedly dne 4.10.2012 na hrázi rybníka JARVAL ústní jednání, přičemž z tohoto místa nebylo na lokalitu Rudolfovského lomu vidět, neshledal žalovaný důvodnou, neboť toto ústní jednání a zápis z něj byly podkladem pro řízení v jiné věci. Správní orgány nemají povinnost konat místní šetření, v projednávané věci je navíc zřejmé, že účastníci tohoto řízení, kteří jsou vlastníci daných pozemků, jsou se skutkovým stavem v daném místě dostatečně seznámeni. Neprovedení ohledání samotného místa nelze klást k tíži správního orgánu za situace, kdy je z dalších okolností zřejmé, že účastníci řízení i správní orgány byli dostatečně seznámeni se situací v dané lokalitě.

Napadená rozhodnutí považuje žalovaný za dostatečně odůvodněná, neboť námitky v podaném odvolání se shodovaly s námitkami v prvostupňovém správním řízení. Žalovaný tedy pouze odkázal na odůvodnění správního orgánu prvního stupně, neboť se s tímto ztotožnil. Pro ověření, zda daná lokalita splňuje požadavky významného krajinného prvku, bylo zpracováno odborné vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny. Management pozemků v případě významného krajinného prvku je pouze doporučeným postupem, který po vlastnících dotčených pozemků nemůže být žádným způsobem vymáhán. Žalobkyně navíc sama uvádí, že její záměr danou lokalitu žádným způsobem nepoškozuje, z čehož lze dovodit, že realizaci záměru žalobkyně nic nebrání, neboť vyhlášení významného krajinného prvku by mělo zabezpečit nepoškození lokality.

Závěrem žalovaný shledal, že v daném případě byl veřejný zájem na vyhlášení významného krajinného prvku shledán dostatečným, když byly naplněny zákonem stanovené prvky vhodné k jeho registraci. Za tímto účelem bylo v průběhu řízení pořízeno též stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny, které potvrdilo, že předmětná krajina plní ekologicko-stabilizační funkci ve smyslu zákona.

Občanské sdružení Náš domov ve svém vyjádření ze dne 9.1.2014 uvedlo, že se s projednávanou žalobou neztotožňuje, a to především z toho důvodu, že nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, dle něhož daná lokalita není nijak významná či esteticky nebo geomorfologicky zajímavá. Registrace významného krajinného prvku není primárně namířena proti podnikatelským zájmům žalobce, jejím účelem je ochrana daného území. Registrace významného krajinného prvku znamená pro vlastníky dotčených pozemků jisté omezení výkonu jejich vlastnických práv, který však není nepřiměřený. Tvrzení žalobkyně o nemožnosti vybudování kanalizace pro stávající rekreační chaty v případě registrace významného krajinného prvku je účelová. Samotná ochrana přírody a krajiny je veřejným Pokračování
- 4 -
10A 140/2013

zájmem s tím, že každý je povinen při užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající z tohoto zákona. Daná lokalita je ekologicky hodnotná a plní ekologicko-stabilizační funkce, když slouží jako stanoviště pro mnohé zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Žalovaný i správní orgán prvního stupně postupovaly v souladu se základními zásadami činnosti správních orgánů ve smyslu ust. § 2 až 8 správního řádu. Občanské sdružení má dále za to, že veškeré námitky účastníků správního řízení byly správními orgány vypořádány řádně, když se žalovaný ztotožnil se závěry správního orgánu prvního stupně a uvedl, že v daném případě převažuje veřejný zájem na ochraně daného území. K navrženému managementu sdružení uvedl, že se jedná toliko o doporučený postup, nikoli o stanovení povinnosti vlastníkům dotčených pozemků.

Sdružení Jihočeské matky ve svém vyjádření ze dne 17.1.2014 uvedlo, že žalobou napadené rozhodnutí zasahuje do vlastnických práv žalobkyně zcela zákonným způsobem, neboť významný krajinný prvek byl vyhlášen na základě biologických průzkumů , jejichž výsledkem je registrace zvlášť chráněných druhů rostlin a živočichů. Ekologická stabilita Rudolfovského potoka a jeho okolí by mohla být podnikatelskými záměry žalobkyně ohrožována již samotným rozšířením a zpevněním cesty kolem Rudolfovského lomu. Všichni účastníci daného správního řízení jsou s předmětnou lokalitou i jejích okolím dobře obeznámeni a z tohoto důvodu nebylo nutné konat místní šetření. Ochrana přírody a krajiny je veřejným právem převyšujícím práva vlastnická.

Sdružení pro záchranu prostředí Calla ve svém vyjádření ze dne 28.1.2014 uvedlo, že Rudolfovský lom rozhodně splňuje definici významného krajinného prvku, neboť lom i přilehlé lesy jsou výrazným prvkem v lesnaté krajině údolí Rudolfovského potoka, jde nepochybně o ekologicky hodnotnou část krajiny, neboť se zde vyskytuje celá řada zvlášť chráněných druhů. Zástavba na území registrovaného významného krajinného prvku Rudolfovský lom by podléhala zákonnému režimu i v případě, kdy by významný krajinný prvek registrován nebyl, neboť se na území významného krajinného prvku na mnoha místech vyskytuje lesní porost, který je významným krajinným prvkem ze zákona. Tvrzení žalobkyně, dle něhož vyhlášením významného krajinného prvku byla omezena její vlastnická práva, není pravdivé, neboť na ploškách bezlesí by svůj záměr nemohla realizovat a potřebovala by výjimku k zásahu do významného krajinného prvku i bez registrace významného krajinného prvku Rudolfovský lom. Sdružení se ztotožňuje se stanoviskem Agentury ochrany přírody a krajiny, která doporučila danou lokalitu vyhlásit za významný krajinný prvek. Skutečnost, že agentura nenalezla na místě žádný chráněný druh živočicha či rostliny, nedokazuje, že se v údolí žádné takové druhy nevyskytují.

Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti.

Rozhodnutím Magistrátu města České Budějovice ze dne 11.6.2013 zn. OOŽP/2379/2013/Žiž byl vyhlášen a registrován Významný krajinný prvek – „Rudolfovský lom“ na p.č. 3511/5, 3511/25, 3511/34, 3511/43, 3511/72, 3511/88, 3511/90, 3511/91, 3541/8, 3543, 3553/1, 3553/2, 3553/3, 3558 a 3559 v k.ú. Jivno. Území s bývalým lomem a přilehlými plochami výsypek a odvalů, představující atraktivní stanoviště pro suchomilné a stepní druhy rostlin a živočichů. Významným byl shledán zejména přechod z vlhkého prostředí nivy Rudolfovského potoka do velmi suchých, záhřevných expozic. Dle ust. § 3 písm. b) zákona o ochraně přírody a krajiny jsou umělé skalní útvary jedním ze stanovišť, které jsou zejména vhodné k registraci jako významné krajinné prvky. Dané území je mimo biologické resp. ekologické hodnoty významné i z hlediska utváření krajinného rázu místa. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. K zásahům, Pokračování
- 5 -
10A 140/2013

které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Navrhováno je vyřezání a potlačení náletových dřevin, zejména trnovníku akátu, na vymezených plochách.

Z obsahu odůvodnění vyplývá, že správní orgán prvního stupně vyžádal vyjádření orgánu ochrany přírody a krajiny, jež promítl do samotného obsahu odůvodnění rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku. Ke vztahu územního plánu a významného krajinného prvku bylo uvedeno, že územní plán nemůže nahradit funkci významného krajinného prvku, a to i z důvodu nižší podrobnosti, kterou jsou řešeny jednotlivé plochy. Jednotlivé zamýšlené zásahy vlastníků ve vyhlášeném významném krajinném prvku jsou posuzovány v jednotlivých správních řízeních bez předem známého výsledku a z tohoto důvodu nelze obecně označit všechny zájmy vlastníků na dotčených pozemcích za nerealizovatelné. V současné době nelze říci, že by registrací významného krajinného prvku byla omezena kultivace území, veřejný zájem na ochraně přírody je definován přímo zákonem, oproti veřejnému zájmu na rozvoji rekreační a odpočinkové aktivity, který je pouze domněnkou. Obec Jivno nebude registrací významného krajinného prvku finančně ani administrativně zatížena. Pokud by obec měla zájem na pozemcích v jejím vlastnictví, které se nachází v oblasti významného krajinného prvku, provést zásah, který by mohl mít vliv na ekologicko-stabilizační funkce, musela by si opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Povinnost opatřit si toto stanovisko je tak jedinou administrativní zátěží obce, k níž by mohlo dojít.

Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Nelze proto na něj nahlížet jako na ochranu druhovou, která je předmětem jiných institutů zákona. Z tohoto pohledu není podstatné, kteří konkrétní živočichové v lomu a okolí žijí nebo byli spatřeni, důležitá je interakce uvedených hodnot. Geomorfologicky je území cenné zejména díky lomu, výsypkám a odvalům. V uvedeném místě se nejedná o běžné území, ale o oblast, která přestože částečně vznikla lidskou činností, tvoří jedinečný krajinný celek a to se zatím minimálním rozsahem výstavby.

Vzhledem k uvedeným zjištěním, po zhodnocení všech připomínek účastníků správního řízení, s ohledem na odborné stanovisko Správy CHKO Blanský les a Krajského střediska České Budějovice provedl orgán ochrany přírody registraci uvedeného významného krajinného prvku.

Proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo žalobkyní dne 8.7.2013 podáno odvolání, o němž bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 10.9.2013, č.j. KUJCK 49039/2013/OZZL tak, že bylo zamítnuto a rozhodnutí Magistrátu města České

Budějovice, odboru ochrany životního prostřední ze dne 11.6.2013 zn. OŽP/2379/2013/Žiž, kterým byl vyhlášen významný krajinný prvek „Rudolfovský lom“ na pozemcích p.č. 3511/5, 3511/25, 3511/34, 3511/43, 3511/72, 3511/88, 3511/90, 3511/91, 3541/8, 3543, 3553/1, 3553/2, 3553/3, 3558 a 3559 v k.ú. Jivno podle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb, o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů bylo potvrzeno.

Z obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný shledal, že z odborného hlediska byla lokalita hodnocena ve stanovisku Agentury ochrany přírody a krajiny s doporučujícím závěrem. S tímto hodnocením se ztotožnili někteří účastníci řízení a žalovaný nemá důvod zpochybnit názor agentury, která je odbornou institucí v ochraně Pokračování
- 6 -
10A 140/2013

přírody a krajiny. Bývalý stěnový lom tvoří esteticky a geomorfologicky zajímavé stanoviště v údolí Rudolfovského potoka. Tato lokalita je místem interakce různých rostlinných a živočišných společenstev. Daná lokalita je formou významného krajinného prvku chráněna také proto, že dává šanci k vytvoření různorodých ekologických společenstev. Registrace významného krajinného prvku vytváří prostor, v němž je ze zákona chráněna především ekologicko-stabilizační funkce.

V samotném odvolání jsou z velké části opakovány argumenty přednesené v průběhu řízení před správním orgánem. Na mnohé z těchto argumentů reagoval již prvoinstanční orgán v odůvodnění svého rozhodnutí a v případě, že odvolací orgán považuje odpověď na vznesenou připomínku za dostatečnou, tímto odkazuje na odůvodnění rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu. K námitkám uplatněným v rámci řízení žalovaný pouze obecně podotkl, že považuje za důležité úplné vypořádání uplatněných námitek a zodpovězení otázek účastníků řízení tak, aby to odpovídalo předmětu vedeného řízení. V konkrétním případě bylo nutné zkoumat především stávající úpravu územního plánu vztahující se k předmětným pozemkům a zvážit veřejný zájem na ochraně přírody s veřejným zájmem na ochranu vlastnictví. Stávající územní plán počítá s využitím pozemků k rekreaci a stávající využití území tento zájem prakticky naplňuje. Vyhlášení významného krajinného prvku tak není v rozporu s územním plánem. Žalovaný nemůže konkrétněji reagovat na odvolací námitky vznesené žalobkyní, neboť žalobkyně nepoukázala na konkrétní záměry vlastníků dotčených pozemků, které by bylo možné konfrontovat s případným omezením, které by po registraci významného krajinného prvku vyplynulo.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též s.ř.s.) v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Žalobkyně namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, které žádným způsobem nezdůvodňuje a neprokazuje veřejný zájem na registraci navrhovaného významného krajinného prvku. Z napadeného rozhodnutí nevyplývá, z jakého důvodu představuje bývalý stěnový lom esteticky a geomorfologicky zajímavé stanoviště v údolí Rudolfovského potoka. Žalovaný v napadeném rozhodnutí toliko převzal skutková zjištění a důkazy provedené správním orgánem prvního stupně s tím, že pouze konstatoval, že skutková situace v dané lokalitě je všem účastníkům známa. Z napadeného rozhodnutí není zřejmé, v čem je správními orgány spatřován veřejný zájem na zřízení významného krajinného prvku. Odvolací námitky žalobkyně byly vypořádány toliko odkazem na zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a na stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny. Žalobou napadené rozhodnutí neobsahuje zásadní úvahu o posouzení existence veřejného zájmu ve vztahu k rozsahu omezení vlastnických práv k dotčeným pozemkům.

Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně ze dne 11.6.2013 zn. OOŽP/2379/2013/Žiž byl registrován významný krajinný prvek „Rudolfovský lom“. Z obsahu odůvodnění vyplývá, že prvostupňový správní orgán založil své rozhodnutí na vypořádání námitek jednotlivých účastníků daného správního řízení. Do samotného obsahu odůvodnění rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku bylo promítnuto kladné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny. Ke vztahu územního plánu a významného krajinného prvku bylo uvedeno, že územní plán nemůže nahradit funkci významného krajinného prvku, a to i z důvodu nižší podrobnosti, kterou jsou řešeny jednotlivé plochy. V současné době nelze říci, že by registrací významného krajinného prvku byla omezena kultivace území, veřejný zájem na ochraně přírody je definován přímo zákonem, oproti Pokračování
- 7 -
10A 140/2013

veřejnému zájmu na rozvoji rekreační a odpočinkové aktivity, který je pouze domněnkou. Obec Jivno nebude registrací významného krajinného prvku finančně ani administrativně zatížena. Povinnost opatřit si toto stanovisko k zásahu, který by mohl mít vliv na ekologicko-stabilizační funkce je jedinou administrativní zátěží obce, k níž by mohlo dojít. Správní orgán dále definoval významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny utvářející její typický vzhled přispívající k udržení její stability. Nelze proto na něj nahlížet jako na ochranu druhovou, která je předmětem jiných institutů zákona. Z tohoto pohledu není podstatné, kteří konkrétní živočichové v lomu a okolí žijí nebo byli spatřeni, důležitá je interakce uvedených hodnot. Geomorfologicky je území cenné zejména díky lomu, výsypkám a odvalům. V uvedeném místě se nejedná o běžné území, ale o oblast, která přestože částečně vznikla lidskou činností, tvoří jedinečný krajinný celek a to se zatím minimálním rozsahem výstavby. Tato zjištění vedla správní orgán ke konstatování, že v daném případě jsou splněny podmínky pro vyhlášení významného krajinného prvku.

Proti rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku „Rudolfovský lom“ bylo žalobkyní dne 8.7.2013 podáno odvolání. Odvolací námitky obsahují konstatování, dle něhož prvoinstanční rozhodnutí postrádá konkrétní a podrobné vysvětlení, proč úřad považuje předmětné území za natolik významné, aby jej bylo nutné chránit formou významného krajinného prvku. Obecné argumenty uvedené v rozhodnutí zakládají nepřezkoumatelnost rozhodnutí z důvodu absence řádného odůvodnění. Žalobkyně dále uvedla, že vyhlášení významného krajinného prvku v dané lokalitě podstatně ztěžuje a spíše zabraňuje uskutečnění plánu na vybudování kanalizačního řadu. Vyhlášení a registrace významného krajinného prvku zjevně není ve veřejném zájmu. Argumenty prvostupňového správního orgánu představují pouze obecné konstatování významu dotčeného území, aniž by tento význam byl jakkoli konkretizován či zdůvodněn. Odvolání žalobkyně dále obsahuje konkrétní výhrady účastníků správního řízení, které nebyly správním orgánem prvního stupně žádným způsobem vypořádány.

Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 10.9.2013 č.j. KUJCK 49039/2013/OZZL bylo odvolání žalobkyně zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo potvrzeno. Z obsahu rozhodnutí bylo krajským soudem zjištěno, že žalovaný na straně 1 až 4 napadeného rozhodnutí popisuje skutkový stav věci, přičemž odvolací námitky žalobkyně jsou žalovaným vypořádány na straně 5 napadeného rozhodnutí. Žalovaný v obecné rovině nejprve uvedl, že vycházel z doporučujícího stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny, která je odbornou státní institucí v ochraně přírody a krajiny, jejíž závěry nemá žalovaný důvod zpochybňovat. Daná lokalita je formou významného krajinného prvku chráněna také proto, že dává šanci k vytvoření různorodých ekologických společenstev. Ochrana touto formou není ochranou druhovou, ale musí mít za cíl ochranu určitého existujícího stavu lokality, aby si uchovala možnost ke vzniku různorodých a stabilních ekologických vazeb. Ke konkrétním odvolacím námitkám žalobkyně bylo uvedeno, že se z velké části jedná o argumenty přednesené v průběhu řízení před správním orgánem. Na mnohé z těchto argumentů bylo reagováno již správním orgánem prvního stupně a žalovaný, vzhledem k dostatečnosti odůvodnění prvostupňového orgánu, na toto odůvodnění pouze odkázal. K námitkám uplatněným v řízení o odvolání žalovaný pouze obecně podotkl, že v konkrétním případě bylo nutné zkoumat především stávající úpravu územního plánu vztahující se k předmětným pozemkům a zvážit veřejný zájem na ochraně přírody s veřejným zájmem na ochraně vlastnictví. Vyhlášení významného krajinného prvku tak není v rozporu s územním plánem. Žalobkyně nepoukázala na konkrétní záměry vlastníků pozemků, které by bylo možné konfrontovat s omezením představujícím významný krajinný prvek a z tohoto důvodu nelze konkrétněji reagovat na vznesené připomínky.

Pokračování
- 8 -
10A 140/2013

Z obsahu odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí je zřejmé, že se žalovaný nedostatečně nevypořádal s odvolacími námitkami žalobkyně, když pouze v obecné rovině konstatoval charakter významného krajinného prvku. K odvolacím námitkám jako takovým pouze konstatoval, že tyto byly uplatněny již v řízení před správním orgánem prvního stupně, který je dostatečně vypořádal v odůvodnění svého rozhodnutí. Takový postup žalovaného správního orgánu nelze považovat za správný. Žalovaný žádným způsobem nevypořádal odvolací námitky žalobkyně, především žádným způsobem nezdůvodnil vzájemný vztah veřejného zájmu na zřízení významného krajinného prvku a zájmu na ochraně vlastnických práv jednotlivých vlastníků dotčených pozemků. Tato zásadní otázka nebyla správními orgány nikterak zodpovězena a z obsahu odůvodnění správních orgánu nejsou patrné ani žádné konkrétní důkazy, jež by nasvědčovaly nutnosti zřídit v dané lokalitě významný krajinný prvek.

Žalovaný ve vztahu ke konkrétním odvolacím námitkám toliko odkázal na odůvodnění prvoinstančního orgánu, aniž by uvedl, která konkrétní část odůvodnění prvostupňového rozhodnutí obsahuje vypořádání s tou kterou odvolací námitkou. Žalovaný se rovněž nezabýval konkrétními námitkami vznesenými žalobkyní v odvolání, u nichž se výslovně uvádí, že tyto nebyly vypořádány v rámci rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.

Krajský soud v této souvislosti poukazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu ve věcech přezkoumatelnosti správních rozhodnutí, a to konkrétně na rozhodnutí ze dne 19.12.2008 č.j. 8 Afs 66/2008 – 71, kde Nejvyšší správní soud uvedl, že „pokud se správní orgán v rozhodnutí o opravném prostředku nevypořádá se všemi námitkami, které v něm byly uplatněny, způsobuje to nepřezkoumatelnost rozhodnutí spočívající v nedostatku jeho důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Podle ustálené judikatury správních soudů (srov. např. již rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 1993, čj. 6 A 48/1992 - 23, SP č. 27) přitom musí být z odůvodnění rozhodnutí seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestřené účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. Rozhodnutí, jehož odůvodnění obsahuje pouze obecný odkaz na to, že napadené rozhodnutí bylo přezkoumáno a jeho důvody shledány správnými, je nepřezkoumatelné, neboť důvody, o něž se výrok opírá, zcela chybějí. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 19. 2. 2008,
č.j. 7 Afs 212/2006 - 74, č. 1566/2008 Sb. NSS, pak vyslovil, že odvolací orgán přezkoumá

rozhodnutí správce daně v rozsahu, v jakém bylo odvoláním napadeno. Nadto je povinen zabývat se rozhodnutím i z hledisek uvedených v § 50 odst. 3 větě druhé daňového řádu a přihlédnout ke zjištěným skutečnostem, byť nebyly odvolatelem uplatněny. Rozsah provedeného přezkumu musí nalézt odraz v písemném odůvodnění rozhodnutí odvolacího orgánu (§ 50 odst. 7 daňového řádu)“.

Odůvodnění rozhodnutí žalovaného nesplňuje kritéria přezkoumatelnosti správního rozhodnutí, která dovodila citovaná judikatura Nejvyššího správního soudu. Přestože žalobkyně na podporu svých žalobních námitek uvedla konkrétní argumenty, žalovaný se s nimi v odůvodnění rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o vyhlášení významného krajinného prvku dostatečně nevypořádal.

Krajský soud nemůže souhlasit s konstatováním žalovaného, dle něhož odvolací námitky nebyly dostatečně konkrétní za situace, kdy žalobkyně setrvale namítala nepřezkoumatelnost z důvodu nedostatečného vypořádání otázky existence veřejného zájmu Pokračování
- 9 -
10A 140/2013

na zřízení významného krajinného prvku ve vztahu k zájmu vlastníků dotčených pozemků na ochraně jejich vlastnických práv. Žalobkyně navíc v závěru odvolání vytyčila jednotlivé výhrady účastníků správního řízení, které nebyly vypořádány ani správním orgánem prvního stupně.

V odůvodnění rozhodnutí je sice obsáhle popisována skutková situace v dané věci, avšak odůvodnění ve vztahu k jednotlivým výrokům rozhodnutí je velmi kusé a obecné. Odůvodnění rozhodnutí není dostatečně srozumitelné a jednotlivé výroky rozhodnutí nejsou dostatečně odůvodněny. V odůvodnění rozhodnutí nejsou srozumitelně uvedeny důvody vedoucí správní orgán k jednotlivým výrokům rozhodnutí, podklady pro jejich vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s námitkami účastníků.

S ohledem na shora uvedené shledal krajský soud žalobou napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Žalovaný žádným způsobem nevypořádal stěžejní námitku žalobkyně uplatňovanou v průběhu celého správního řízení, dle které správní orgány žádným způsobem nezdůvodnily otázku existence veřejného zájmu na zřízení významného krajinného prvku a v této souvislosti neporovnaly veřejný zájem na vyhlášení tohoto krajinného prvku s právem vlastníků dotčených pozemků na ochraně jejich vlastnických práv. Žalovaný stejně tak nevypořádal ani zbylé odvolací námitky žalobkyně, které byly v odvolání konkrétně vyznačeny pod body 1 až 7. Žalovaný pouze v obecné rovině konstatoval význam chráněného krajinného prvku a v souvislosti s odvolacími námitkami pouze odkázal na rozhodnutí správního orgánu prvního stupně s tím, že toto odůvodnění se zdá být žalovanému dostatečné a odvolací námitky jsou totožné s argumenty, jež vypořádal správní orgán prvního stupně. Takové odůvodnění rozhodnutí žalovaného nesplňuje kritéria přezkoumatelnosti správního rozhodnutí.

Soud proto uzavřel, že žalobou napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Z tohoto důvodu bylo žalobou napadené rozhodnutí ve smyslu ust. § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. zrušeno a věc byla žalovanému podle ust. § 78 odst. 4 s.ř.s. vrácena k dalšímu řízení.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobkyně měla v řízení úspěch. Proto jí na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 9.800 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč, náklady zastoupení advokátem za dva úkony právní pomoci po 3.100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tedy 6.200 Kč a 2x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky) 600 Kč, náklady celkem 9.800 Kč.

O náhradě nákladů řízení osob na řízení zúčastněných bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 5 s.ř.s. Podle tohoto ustanovení zúčastněným osobám přísluší právo na náhradu nákladů řízení tehdy, jestliže jim soud uložil nějakou povinnost. Protože jim soud žádnou povinnost neuložil, nebyla jím náhrada nákladů řízení přiznána.

Podle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas. Pokračování
- 10 -
10A 140/2013

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává v šesti vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 27. května 2014

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v. r.

Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava