33 Ad 6/2011 - 26Rozsudek KSBR ze dne 17.10.2011

33Ad 6/2011 – 26

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jarmilou Ďáskovou ve věci žalobce E. M. , proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová č. 25, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25.11.2010, č. …. ,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím žalované ze dne 25.11.2010 byly zamítnuty námitky žalobce, podané proti rozhodnutí žalované ze dne 27.7.2010 téhož čísla, kterým žalovaná zamítla žádost žalobce o invalidní důchod, neboť podle posudku OSSZ Blansko ze dne 24.6.2010 nebyl shledán invalidním. Dle uvedeného posudku poklesla žalobci pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 20%.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky ze dne 19.8.2010 s tím, že nesouhlasí se zamítavým rozhodnutím, neboť mu byla určena diagnoza Alzheimer, což se ukázalo jako mylné a z toho důvodu byl na pracovišti šikanován, musel odejít na jinou práci, ale méně placenou a pro něho

Pokračování
-2-
33Ad 6/2011

namáhavější a přes četná vyšetření, které svědčily proto, že je nemocný, musel odejít o 2 roky do předčasného důchodu. Proto mu také byl vyměřen nízký důchod. Následkem úrazu má nenapravitelně poškozený mozek, který mu vynechává, nepravidelně kolísá, až na úplné minimum. Poukázal na psychologické vyšetření z 27.4.2010. Požádal o nové přehodnocení zdravotního stavu.

Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu v rámci námitek uplatněných žalobcem a posoudila jeho invaliditu ve smyslu § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zák.č. 582/1991 Sb., v platném znění. Žalovaná posoudila zdravotní stav žalobce tak, že pověřila lékaře posudkové služby v rámci námitkového řízení, kdy zdravotní stav žalobce byl posouzen 18.11.2010 tak, že není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Míru poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stanovil posudkový lékař podle přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity podle kap. V, položka 1, písm. b) ve výši 20%. Od 1.1.2010 se jednalo o organickou duševní poruchu lehkého stupně, lehké postižení myšlení, nápadný

odklon od normy, dysfunkce zhoršující sociální přizpůsobivost. Nelze prokázat středně těžké postižení myšlení, zřetelný odklon od normy při výkonu některých aktivit a rolí. Nelze prokázat zvlášť těžké postižení, těžkou poruchu myšlení s rezervními kompenzačními vyčerpanými mechanizmy mozku, odklon od normy při výkonu všech aktivit a rolí, dezintegraci, krizový stupeň poruchy. Byla stanovena horní hranice daného rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti s ohledem na středně těžký až těžký kognitivní deficit, který není globálního charakteru. Lékař ČSSZ vyjádřil v rámci řízení o námitkách souhlas s posudkovým závěrem lékaře OSSZ Blansko.

Na základě takto zjištěného stavu žalovaná námitky žalobce rozhodnutím ze dne 25.11.2010 zamítla a rozhodnutí žalované ze dne 27.7.2010 potvrdila.

Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal včas žalobu ze dne 21.1.2011, kterou doplnil dne 1.3.2011, kde v podstatě zopakoval své námitky uvedené do napadeného rozhodnutí. Na podporu svých tvrzení předložil soudu znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ze dne 25.2.2011 MUDr. Vladislava Vsetínského, soudního znalce. U jednání upřesnil, že celý

život z důvodu svého onemocnění byl šikanován, byl mu snížen výdělek na polovinu z důvodu zjištěné Alzheimerové choroby, což se nakonec ukázalo jako nesprávně zjištěné a má pocit křivdy, že byl poškozen na výdělku. Psychiatři ho vždy odkazovali na řízení o přiznání invalidního důchodu, ale nikdy mu invalidní důchod přiznán nebyl. Spolupracovníci se mu posmívali a vždy

Pokračování
-3-
33Ad 6/2011 – 27

poznali, kdy nemohl stačit jejich pracovnímu výkonu. Pouze odborníci s vysokoškolským vzdělám na něm nepoznali, že nebyl schopen práce na plný úvazek. Invalidního důchodu se domáhá řadu let, svůj zdravotní stav doložil i znaleckým posudkem a proto nechápe, že nebyl opětovně shledán plně ani částečně invalidní.

V rámci přezkumného řízení soudního byl zdravotní stav žalobce přezkoumán posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, pracoviště Brno dne 25.5.2011 za přítomnosti odborného neurologa a psychiatra s posudkovým závěrem, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ 25.11.2010 nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. K 31.12.2009 nebyl plně invalidní podle § 39 zák. č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb., nebyl ani částečně invalidní podle § 44 odst. 1 nebo 2 zák. č. 155/1995 Sb., ve znění zákona 134/1997 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%. K 31.12.2009 nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33%, nešlo o schopnost soustavné výdělečné činnosti pro zdravotní postižení za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav mu značně neztěžoval obecné životní podmínky.

Soud u jednání provedl důkaz výše citovaným odborným posudkem PK MPSV ČR v Brně i posudkovou dokumentací žalobce, vedenou u OSSZ Blansko. Bylo zjištěno, že žalobce opakovaně podával žádost o přiznání invalidního důchodu. Nikdy však nebyl posouzen jako invalidní. Dne 13.5.2010 podal žádost o přiznání invalidního důchodu s datem přiznání 7.11.2001. Dne 24.6.2010 byl posouzen lékařem pověřeným vypracováním posudku pro OSSZ Blansko s výsledkem do 31.12.2009, nebyl plně ani částečně invalidní, od 1.1.2010 nebyl invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20%. Ke stejnému závěru dospěla žalovaná i v námitkovém řízení. Proto byly námitky zamítnuty a rozhodnutí žalované ze dne 27.7.2010 potvrzeno.

PK MPSV ČR v Brně vycházela při posouzení zdravotního stavu žalobce jednak ze spisu OSSZ Blansko včetně záznamu o jednáních a lékařských nálezů, zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. Širůčka Vladimíra, znaleckého posudku MUDr. Vsetínského z 25.2.2011, lékařského nálezu praktického lékaře z 24.5.2010, psychologického vyšetření ze 7.4.2010, neurologického vyšetření z 29.1.2010 a urologického nálezu z 26.1.2010. Byl přítomen jednání PK a byl přešetřen touto komisí. Byl posouzen jako kvalifikovaný dělník a od 1.2.2003 pobírá starobní důchod. Dále posudková Pokračování
-4-
33Ad 6/2011

komise vycházela ze zdravotní dokumentace žalobce z let 2008, 2007 (psychiatrická vyšetření) i z psychiatrických a psychologických nálezů z let 2001 až 2005 včetně CT vyšetření z 10.3.2005 a zprávy z neurologické ambulance ze 7.3.2005 specifikované v posudku PK. Výsledek posouzení zdravotního stavu i míry poklesu pracovní schopnosti – hodnoceno do 31.12.2009 a od 1.1.2010 invaliditu žalobce nepotvrdil. Psychiatrické a psychologické vyšetření z roku 2001 neprokázalo významnější patologii

duševní oblasti, pouze nadprůměrný intelekt, zpomalené psychomotorické tempo, bez průkazné deteriorace. V roce 2003 při propuštění z psychiatrické kliniky FN Brno a ostatní nálezy do roku 2003 nepopisují postižení v duševní oblasti, které by snižovalo těžce výkonnost organismu. Jednalo se lehký organický psychosyndrom. Ani v roce 2004 nebyla organicita prokázána. Nadále byl zjištěn nadprůměrný intelekt a paměť. Byla zjištěna výrazná neuroticita. V roce 2007 byl opět hospitalizován na psychiatrické klinice FN Brno, kdy bylo konstatováno, že psychický stav je stejný jako před třemi lety, jeví známky organického psychosyndromu, avšak bez známek deprese či demence. Nadále trvaly známky lehkého organického psychosyndromu.

Z uvedeného vyplývá, že se u žalobce jednalo o organický psychosyndrom lehkého stupně, který byl opakované zjišťován při kontaktu s psychiatrií. Tento stupeň postižení nebránil výkonu dělnických profesí. Starobní důchod pobírá od 1.2.2003. Poškození mozku se projevuje organickým psychosyndromem. Ostatní postižení se podstatně nepodílejí na snížení pracovní schopnosti.

PK konstatovala, že ani aktuální psychologické vyšetření a závěr posudku soudního znalce nemění zásadním způsobem postoj k dřívějším posouzení práce schopnosti. Doporučení psychologické k řízení o invaliditě nelze z posudkového hlediska brát jako relevantní. Posudková komise nenalezla přímo doloženou souvislost přeřazení k jiné práci na základě lékařského posudku. Výše uvedený stupeň postižení nebránil žalobci ve výkonu dělnických profesí. Dále potvrdila, že na základě podrobně prostudované zdravotní dokumentace a vyšetření při jednání se nejedná a nejednalo o postižení typu Alzheimerovy choroby. Proto stupeň zdravotního postižení PK MPSV ČR v Brně hodnotila souhlasně s předchozím posouzením lékařské posudkové služby OSSZ a námitkovým řízením. Stanovila horní hranici daného rozmezí poklesu pracovní schopnosti v souladu s těmito posouzeními a neshledala objektivních důvodů pro navýšení stupně posouzení, tj. od 7.11.2001 do 31.12.2009 dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal postižení uvedenému v kap. V, položce 1, písm. a) přílohy č. 2, k vyhl. č. 284/1995 Sb., v platném znění do 31.12.2009 a od 1.1.2010 podle kap. V, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. 359/2009 Sb.

Pokračování
-5-
33Ad 6/2011 – 28

Do 31.12.2009 se jednalo o organickou duševní poruchu lehkého stupně, lehkou poruchu a míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti činila 15% a od 1.1.2010 se jednalo opět o organickou duševní poruchu lehkého stupně s mírou poklesu pracovní schopnosti ve výši 20%.

Žalobce u jednání setrval na své žalobě a uvedl, že nesouhlasí s posudkem PK, neboť těžko někdo může posoudit, co zakusil v pracovním poměru, kdy spolupracovníci na něm poznali, že nemůže stačit pracovnímu výkonu a nemohl se domoci invalidního důchodu, neboť na práci nestačil.

Žalobce závěrem navrhl vyhovění žalobě tak, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena žalované k dalšímu řízení a kde by mu byl přiznán alespń částečný invalidní důchod. Náklady řízení nepožadoval.

Zástupkyně žalované závěrem navrhla zamítnutí žaloby s odkazem na závěr posudku PK MPSV ČR v Brně ze dne 25.5.2011. Náklady řízení nepožadovala.

Po zhodnocení výše uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Soud provedeným dokazováním zjistil skutkový stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů napadený výrok rozhodnutí (§ 75 odst. 1, 2 s.ř.s.).

Žalobce žádá o přiznání invalidního důchodu od 7.11.2001. Po tomto datu byl opakovaně vyšetřen psychiatrem a psychologem, neurologem, několikrát posouzen na OSSZ v Blansku i u posudkové komise MPSV ČR v Brně. Ve všech nálezech byl konstatován organický psychosyndom lehkého stupně, bez demence či deprese nebo organicity. V neurologickém nálezu stoj a chůze se snížením synkinéz, bez obrn, cítivost nenarušena, síla, tonus svalový souměrné, bez pyramidové symptomatologie – bez mozečkové

symptomatologie. Z posledního psychologického vyšetření ze dne 27.4.2010, ze kterého vyplynulo, že se jedná o osobu s průměrným intelektem, je přítomen středně těžký až těžký kognitivní deficit, který však není globálního charakteru, ale postihuje s různou intenzitou jednotlivé dílčí složky kognitivních funkcí. Vedlejší onemocnění nemají vliv na změnu posudkového závěru. Zdravotní stav je stacionární, obtíže nejsou závažné, jak uvádí. Zdravotní stav byl posouzen objektivně z dostatečně doložené zdravotní dokumentace, ze které nevyplývá progrese zdravotního stavu, což neodpovídá tvrzením žalobce.

Naposledy soud projednával žalobu žalobce v roce 2007 a z rozsudku soudu ze dne 7.10.2008, č.j. 34Cad 160/2007 – 51 vyplývá, že zdravotní stav Pokračování
-6-
33Ad 6/2011

odpovídal současnému hodnocení podle kap. V, položka 1 písm. b) s poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti 20%. I tehdy se posudkoví lékaři zabývali vývojem zdravotního stavu žalobce od roku 2001 a výsledky šetření včetně CT mozku ze dne 27.4.2004 a 10.3.2005 nevykazovaly podstatnou progresi nálezu. Žalobce ani tehdy nebyl shledán plně ani částečně invalidním (právní úprava do 31.12.2009). Soud proto dospěl k závěru, že žaloba žalobce není důvodná. Posudky (i z předchozích let) byly vypracovány na základě řádně zjištěného stavu žalobce, komise měla k dispozici dostatek odborných lékařských nálezů z doby od roku 2001 do současnosti. Soud proto považuje její posudkový závěr za přesvědčivý, úplný, celistvý a objektivní. Posudková komise stanovila hlavní příčinu dlouhodobě nepříznivého stavu žalobce, popsala míru funkčního postižení vyplývajícího z tohoto onemocnění a jeho zařazení dle přílohy č. 2, k vyhl. č. 284/1995 Sb., v platném znění (do 31.12.2009) a přílohy č. 359/2009 Sb. (od 1.1.2010). Spolehlivě bylo prokázáno, že žalobce ve sledovaném období neplnil podmínky pro přiznání invalidního důchodu.

Podle ust. § 38 zák. č. 155/1995 Sb., má pojištěnec právo na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, nebo stal-li se invalidním následkem pracovního úrazu. V tomto případě soud podotýká, že žalobce v době podání žádosti o invalidní důchod dne 13.5.2010 docílil věku 67 let a tudíž překročil požadavek věku výše uvedený v citovaném usnesení zákona. Soud proto s odkazem na výše uvedené ustanovení i posouzení zdravotního stavu žalobce z hlediska plnění podmínek invalidity neshledal žalobu důvodnou a podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jí jako nedůvodnou zamítl.

Žalobce ve věci úspěch neměl, žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší ze zákona, soud proto rozhodl o nákladech řízení tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal (§ 60 odst. 1 a 2 s.ř.s.).

Poučení: Rozsudek nabývá právní moci dnem doručení. Ve věci je možno podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení. Stěžovatel, který nemá vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 a 106 odst. 2 s.ř.s.).

V Brně dne 17. října 2011

JUDr. Jarmila Ďásková, v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Marie Šeregelyová