30 Ca 46/2009 - 44Rozsudek KSBR ze dne 22.02.2011

30 Ca 46/2009 – 44

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Petra Kobylky a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce ENERGOAQUA, a.s. se sídlem ve Rožnově pod Radhoštěm, 1. máje 823, zast. JUDr. Jiřím Oblukem, advokátem se sídlem v Ostravě, Veleslavínova 4, proti žalovanému Krajskému úřadu Zlínského kraje, Odboru územního plánování a stavebního řádu, se sídlem ve Zlíně, tř. Tomáše Bati 21, za účasti osoby zúčastněné na řízení společnosti ON SEMICONDUKTOR CZECH REPUBLIC, s.r.o., právní nástupce, se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, 1. máje 2230, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu

takto:

I. Rozhodnutí Krajskému úřadu Zlínského kraje, Odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 23.1.2009, č.j. KUZL 5251/2009 ÚP-S, sp.zn. KUSP 64016/2006 ÚP, se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6 800,- Kč ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Jiřího Obluka, advokáta se sídlem v Ostravě, Veleslavínova 4.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobce podal dne 12.4.2006 žádost o vydání stavebního povolení na stavbu „doplnění podpůrné bárky pod venkovní potrubí“ na pozemku p.č. st. 1333/2 v k.ú. Rožnov pod Radhoštěm. Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm, odbor výstavby a územního pokračování
30 C2
a 46/2009

plánování (dále jen „stavební úřad“) zamítl dne 4.8.2006 usnesením pod č.j. MěÚ/Výst/840/2006/Dv-32 uvedenou žádost o stavební povolení pro nesouhlasné stanovisko dotčeného orgánu státní správy – Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje, územního odboru Vsetín ze dne 28.6.2006, zn. HSZL-616/4-SPD-SP-2006, který nesouhlasil s povolením stavby a požadoval, aby komunikace umožňovala průjezd požární techniky. Odvolání žalobce proti tomuto prvostupňovému správnímu rozhodnutí zamítl žalovaný rozhodnutím ze dne 31.10.2006, č.j. KUZL 64016/2006 ÚP-S. Toto rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 19.6.2008, č.j. 30 Ca 240/2006 – 43, pro vady řízení a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Dne 23.1.2009 vydal žalovaný nové rozhodnutí pod č.j. KUZL 5251/2009 ÚP-S, které žalobce napadl předmětnou žalobou.

II. Stručné shrnutí argumentů obsažených v napadeném rozhodnutí žalovaného

[2] V rámci pokračujícího odvolacího řízení po předchozím rozsudku Krajského soudu v Brně vyzval žalovaný Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje k novému stanovisku a ke stanovisku k podanému odvolání. Jelikož odvolání žalobce směřuje proti obsahu závazných stanovisek, požádal žalovaný postupem podle ust. § 149 odst. 4 správního řádu Ministerstvo vnitra, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky o potvrzení nebo změnu závazného stanoviska. Dotčený správní orgán vydal závazné stanovisko dne 14.11.2008 pod č.j. MV-81418-2/PO-2008. Dotýká-li se řízení některého z chráněných zájmů, smí stavební úřad kladně rozhodnout jen vdohodě, či se souhlasem dotčeného orgánu. V daném případě se navrhovaný stavební záměr dotýkal požární ochrany, z čehož pak vyplývá postavení Hasičského záchranného sboru podle zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Dotčený orgán nesouhlasil s vydáním stavebního povolení, neboť realizací stavby dojde ke znemožnění průjezdnosti požární techniky k navazujícím výrobním objektům. Nadřízený orgán uvedeného dotčeného orgánu státní správy na výzvu žalovaného vydal shora zmíněné závazné stanovisko, v němž je uvedeno, že v předložené projektové dokumentaci nebylo dostatečně zpracováno a doloženo řešení zmíněné části přístupové komunikace a její průjezdnost danou požární technikou; nelze proto vydat v takto zpracované projektové dokumentaci souhlasné závazné stanovisko; projektová dokumentace předložená stavebníkem není dostatečným podkladem k vydání stavebního povolení na předmětnou stavbu. Tedy předchozí závazné stanovisko vydané Hasičským záchranným sborem Zlínského kraje, územním odborem Vsetín, není v rozporu se zákonem. Předmětem řízení je stavba, kterou by se zúžila šířka průjezdného profilu příjezdové komunikace k možnému požáru. Stavebník situačně neprokázal výkresem průběh vlečných křivek pro zásahové vozidlo požární ochrany s přihlédnutím k požadavkům specializované nástavby, že bude garantována průjezdnost dané požární techniky. Hasičský záchranný sbor prováděl na místě zkoušku průjezdnosti vozidlem s typovým označením AP-

27 T 815, přičemž zkouška průjezdnosti demonstrativním způsobem lépe postihuje místní okolnosti, neboť při provádění zkoušky průjezdnosti jen pomocí teoretických výpočtů může dojít k pochybení. Pracovníci Hasičského záchranného sboru provádějící zkoušku průjezdnosti správně na místě samém popsali okolnosti, že umístění železobetonových patek je částečně provedeno ve stávající komunikaci, resp. v ploše s asfaltovým povrchem. Popis vychází z okolností na místě samém, což dokládá i fotodokumentace. Stanovisko Hasičského záchranného sboru vychází ze skutečného stavu na mísět samém, což pak jednoznačně prokazuje, že pracovníci Hasičského záchranného sboru na místě byli, zkoušku průjezdnosti demonstrativním způsobem prováděli a osvědčuje správnost jejich závěrů.

pokračování
30 C3
a 46/2009

III. Žalobní argumentace

[3] Žalobce namítal, že stanovisko Hasičského záchranného sboru ze dne 28.6.2006 nebylo věcně ani právně správné, jelikož průjezd hasičské techniky kolem posuzované stavby by nepochybně nebyl realizací stavby ani znemožněn a současně by realizací stavby nebylo ani porušeno příslušné ustanovení vyhlášky č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů. V dané věci nebyly splněny podmínky pro zamítnutí žádosti o vydání stavebního povolení podle ust. § 62 odst. 4 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „stavební zákon“). Odvolání žalobce nesměřovalo proti obsahu závazných stanovisek, na jejichž základě se pokusil žalovaný hledat nový důvod pro potvrzení prvostupňového správního rozhodnutí. Ze stanoviska Ministerstva vnitra, generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR však nevyplývá nic víc než to, že přetrval rozporu v náhledu, resp. posouzení situace ohledně průjezdnosti na místě samém. V tomto směru se žalovaný neřídil právním názorem soudu, vysloveným v jeho předcházejícím rozhodnutí. V řízení nebyla zjištěna skutečnost, která by správnímu orgánu znemožňovala žádosti vyhovět, protože stanovisko generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru jednak jen zčásti parafrázuje dřívější stanovisko Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje, jednak spolehlivě nevyvrací skutečnosti uváděné žalobcem ohledně průjezdnosti požární techniky po příslušné komunikaci a nevylučuje ani možnost nového posouzení věci. Nebyly tak zjištěny skutečnosti, které měly být ve smyslu ust. § 3 správního řádu v dané věci zjištěny. Žalovaný v řízení nezjišťoval stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a nehodnotil podklady řádným postupem a své rozhodnutí opřel výhradně o nesouhlasné stanovisko Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. Žalovaný se nepokusil zjistit, zda uvedená stanoviska jsou věcně správná. Z ust. § 126 odst. 1 stavebního zákona nevyplývá, že by stanovisko dotčeného orgánu státní správy bylo pro stavební úřad závazné ve smyslu ust. § 50 odst. 4 správního řádu a že by na základě tohoto stanoviska měl stavební úřad žádost žalobce o stavební povolení bez jakéhokoli dalšího dokazování zamítnout. Ve stanovisku Hasičského záchranného sboru z 28.6.2006 je uvedena nepravda, neboť umístění železobetonových patek není částečně provedeno ve stávající komunikaci a není též pravdou, že by došlo ke znemožnění průjezdnosti požární techniky. Žalobcem zamýšlená stavba vůbec nezasahuje do průjezdního profilu, natož pak způsobem, který by snad znemožňoval průjezd požární techniky k případnému místnímu zásahu. Navíc pokud by požární technika z jakýchkoli jiných důvodu neprojela po komunikaci, mohla bez jakýchkoli potíží využít pozemků, které s ulicí Televizní bezprostředně hraničí, jako např. chodníku, který je ve vlastnictví žalobce. Žalobce sám provedl simulaci průjezdu kritickým místem, nikoli sice požárním vozidlem, které nemá k dispozici, ale jeřábem postaveným na podvozku Tatra 815, tedy totožným vozidlem, které zmiňuje stanovisko Hasičského záchranného sboru. Z žalobcem pořízené fotodokumentace je zřejmé, že vozidlo této velikosti a též týchž ostatních rozměrů projelo kritickým místem zcela bez jakýchkoli problémů. Hasičský záchranný sbor nejprve ve svém stanovisku tvrdil (nesprávně), že by stavbou mělo dojít k využití komunikace, ovšem pak požaduje prokázání průběhu vlečných křivek a nevyslovuje názor, že komunikace je pro požární vozidlo v daném místě neprůjezdná. Za tohoto stavu je překvapující, že žalovaný buď sám neprovedl nebo nenařídil zkoušku průjezdnosti, či neuložil žalobci vyhovět požadavku Hasičského záchranného sboru a prokázat průběh vlečných křivek, ale napadené rozhodnutí prvostupňového správního orgánu bez dalšího potvrdil. Uvedeným postupem došlo též k porušení ust. § 3 správního řádu, v němž je zakotvena zásada materiální pravdy. Přijaté řešení není též v souladu s veřejným zájmem, což odporuje ust. § 2 pokračování
30 C4
a 46/2009

odst. 4 správního řádu. Doplnění podpůrné bárky pod venkovní potrubí je naprosto nezbytné pro zlepšení statických podmínek uloženého venkovního potrubí. Patka trubního mostu, která by měla být bárkou zpevněna, je v důsledku dopravy po ulici Televizní, která se každodenně uskutečňuje v její blízkosti ve špatném technickém stavu, zejména pokud jde o její statiku. V případě narušení statiky trubního mostu by vzhledem k jeho propojení s rozvody zemního plynu průmyslové vody a technických plynů ve vlastnictví žalobce s jistotou došlo v důsledku dominového efektu v řetězové havárii, která by měla za následek nejen škodu na majetku žalobce, ale představovala by rovněž výrazné ohrožení majetku sousedících subjektů a došlo by zcela nepochybně k ohrožení života a zdraví lidí. Jestliže patka trubního mostu nebude zpevněna za pomoci podpůrné bárky, hrozí zde reálné nebezpečí vzniku havárie. Toto rozhodnutí žalovaného je také v rozporu se zákonem č. 458/2000 Sb. energetickým zákonem, ve znění pozdějších předpisů, brání totiž, aby žalobce splnil povinnosti pro něj vyplývající z ust. § 76 a násl. tohoto zákona, neboť žalobce je provozovatelem rozvodového tepelného zařízení a je mu uložena povinnost zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného hospodárného a spolehlivého provozu a ochrany životního prostředí. Došlo též k porušení zásady legality ve smyslu ust. § 2 odst. 1 správního řádu.

IV. Stanovisko žalovaného

[4] Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě setrval na skutkové a právní argumentaci, jak je uvedena v jeho žalobou napadeném rozhodnutí. Žalovaný navíc zdůraznil, že žalobce byl v průběhu řízení informován o možnosti doplnění výkresu průběhu vlečných křivek pro zásahové vozidlo s přihlédnutím k požadavkům specializované nástavby, ovšem takové doplnění nebylo předloženo. Skutečnost, že stávající asfaltová plocha komunikace přesahuje hranici pozemku p.č. 1040/5 st. 1333/2 až ke stávajícím železobetonovým patkám podpůrné bárky není důvodem ke zpochybnění správnosti stanoviska Hasičského záchranného sboru. Stanovisko Hasičského záchranného sboru vychází ze skutečností zjištěných na místě samém při provádění průjezdní zkoušky demonstrativním způsobem. S jízdou požárního vozidla po komunikaci pouze pro chodce nelze souhlasit. Stavbu nelze účelově projektovat tak, aby se již při zpracování stavebního záměru počítalo se zásahem do sousedních pozemků a staveb včetně jejich poškozování. Chodníky pro chodce nejsou dostatečně únosné pro vozidla těžké hasební techniky. Jestliže je stávající patka trubního mostu v důsledku dopravy ve špatném technickém stavu, nezbude, než aby žalobce zabezpečil provedení stavebních úprav podpůrné bárky jiným způsobem, byť eventuálně finančně nákladnějším. Stavební úpravy stávající podpůrné bárky jsou technicky možné a proveditelné tak, aby nedošlo k trvalému zásahu do průjezdného profilu komunikace pro požární vozidla. Žalovaný odmítl důvodnost veškerých žalobních námitek a žádal, aby soud žalobu zamítl.

V. Právní hodnocení soudu

[5] Podstatou žalobní argumentace směřující proti zákonnosti napadeného rozhodnutí žalovaného bylo tvrzení, že žalovaný rozhodl na základě nesprávně či neúplně zjištěného skutečného stavu věci, že průjezd kritickým místem v blízkosti zamýšlené stavby je příslušným požárním vozidlem možný po stávající komunikaci a dále žalobce namítal, že stanoviska Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje a Ministerstva vnitra, generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky nevylučují možnost průjezdu pokračování
30 C5
a 46/2009

požárním vozidlem, ale požadují, aby pro posouzení průjezdnosti byly předloženy další podklady. Průjezdní zkouška provedená Hasičským záchranným sborem je nesprávná, neodpovídá realitě a byla provedena bez přítomnosti žalobce. Žalovaný nesprávně buď sám neprovedl, či nenařídil zkoušku průjezdnosti, či neuložil žalobci vyhovět požadavku Hasičskému záchrannému sboru a prokázat průběh vlečných křivek.

[6] Uvedené námitky shledal soud důvodnými. V předmětné věci se jedná o řízení ohledně žádosti žalobce o stavební povolení na stavbu „doplnění podpůrné bárky pod venkovní potrubí“ na pozemku st. p. 1333/2 v k.ú. Rožnov pod Radhoštěm. Stavební řízení bylo zahájeno dnem 12.4.2006 a řídí se zákonem č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). K zamítnutí žádosti o stavební povolení došlo na základě nesouhlasu s vydáním stavebního povolení vyjádřeného ve stanovisku Hasičského záchranného sboru, územní odbor Vsetín ze dne 28.6.2006 zn. HSZL-616/4-SPD-SP-2006. Uvedené stanovisko spolu s požárně bezpečnostním řešením stavby předložil stavebník na základě výzvy stavebního úřadu k doplnění dokumentace, vydané v souvislosti s prohlášením zástupce Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje, územní odbor Vsetín při jednání na místě samém, který podmínil vydání stanoviska k předmětné stavbě předložením dokumentace, kde bude prokázáno – doloženo, že přístupová – příjezdová komunikace k objektům na Televizní ulici vyhoví pro příjezd požárních vozidel. V poukazovaném stanovisku je uvedeno, že Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje, územní odbor Vsetín posoudil projektovou dokumentaci předmětné stavby v souladu s ust. § 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „ázkon o požární ochraně“) v rozsahu požárně bezpečnostního řešení. Uvedený správní orgán vyslovil nesouhlas s vydáním stavebního povolení, neboť realizací stavby dojde ke znemožnění průjezdnosti požární techniky k navazujícím výrobním objektům, čímž by došlo k porušení ust. § 9 odst. 2 vyhl. č. 1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „OTP“). K uvedenému stanovisku bylo přiloženo stanovisko zmiňovaného správního orgánu, úseku represe pro stavební řízení, v němž je uvedeno, že dne 20.6.2006 byla provedena v prostoru stavby zkouška průjezdnosti vozidlem Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje typového označení AP-27 T815; byl simulován předpokládaný zásah stavební konstrukce do silničního profilu a následně pokus o průjezd vozidla; bylo zjištěno, že zamýšlená stavba zasáhne do průjezdného profilu způsobem, který znemožní příjezd hasební techniky uvedeného druhu k případnému místu zásahu. Ve správním spise se nachází též barevná fotodokumentace čítající tři fotografie z uvedené průjezdní zkoušky.

[7] V odvolání proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí žalobce namítal, že na základě výzvy stavebního úřadu doplnil žádost o stavební povolení posouzením vypracovaným Ing. L. H., autorizovaným inženýrem v oboru požární bezpečnosti staveb, které prokazuje, že realizací stavby se nezhoršují podmínky pro přístupové komunikace, vjezdy a průjezdy dle čl. 13.2 a 13.3. ČSN 730804. Dále žalobce m.j. namítal, že Hasičský záchranný sbor neprováděl simulaci stavby do průjezdného profilu s následným pokusem o průjezd vozidla, žalobce nebyl k prováděnému průjezdu přizván, ačkoli o to Hasičský záchranný sbor telefonicky žádal. V rámci odvolacího řízení žalovaný posoudil námitky žalobce uplatněné v odvolání proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí jako námitky směřující proti obsahu závazného stanoviska dotčeného orgánu státní správy – Hasičského záchranného sboru ve smyslu ust. § 126 odst. 1 stavebního zákona. Proto žalovaný v rámci odvolacího řízení požádal Ministerstvo vnitra, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky postupem podle ust. § 149 odst. 4 správního řádu o potvrzení nebo pokračování
30 C6
a 46/2009

změnu závazného stanoviska. Předtím si žalovaný ještě vyžádal stanovisko Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje k projektové dokumentaci a k odvolání proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí. V novém stanovisku k projektové dokumentaci ze dne 22.9.2008, zn. HSZL-1209-3/1-STP-SP-2008 správní orgán m.j. uvedl, že požaduje podle ČSN 73 0804:2002 Požární bezpečnost staveb – výrobní objekty a ČSN 73 6102:2007 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích čl. 5.2.4.2 – nároží úrovňové křižovatky, situativně prokázat do výkresu průběh vlečných křivek pro zásahové vozidlo s přihlédnutím k požadavku specializované nástavby se specifikací vozidla: PP 27-2, T 815, FA N3, požární hydraulická plošina, podvozek T-815-2PJ28170 6x6.1, rozvor 3950-1320, počet náprav 3. Ve stanovisku k odvolání žalobce uvedený správní orgán m.j. taktéž odkázal na nutnost situativně prokázat do výkresu průběh vlečných křivek pro zásahové vozidlo s přihlédnutím k požadavku specializované nástavby. Dne 14.11.2008 vydalo Ministerstvo vnitra, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky stanovisko jakožto nadřízený správní orgán správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska ve smyslu ust. § 149 odst. 4 správního řádu. V uvedeném stanovisku Ministerstvo vnitra, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky uvedlo, že tvrzení o tom, že se instalací nové bárky nezhoršují podmínky pro přístupové komunikace, vjezdy a průjezdy dle čl. 13.2 a 13.3. ČSN 73 0804 a že po instalaci nové bárky zůstává zachována minimální požadovaná šířka vozovky dle čl. 13.2.3 ČSN 73 0804 a současně minimální průjezdový profil dle 13.3 ČSN 73 0804 obsažené ve stanovisku Ing. L. H. – požárně bezpečnostnímu řešení předmětné stavby, není ničím podloženo. Předložená dokumentace nezohledňuje zcela čl. 13.2.3 ČSN 73 0804, resp. nebyla předložena projektová dokumentace zmíněné části přístupové komunikace zpracovaná v souladu s těmito normami a s příslušnými parametry požární techniky, která by garantovala průjezdnost požární techniky. Námitky žalobce proti předchozímu stanovisku Hasičského záchranného sboru žalobce projekčně nedoložil. Požadováním zpracování projektové dokumentace části přístupové komunikace z hlediska její průjezdnosti, a to v souladu s příslušnými normami a parametry požární techniky, by se již zpočátku odstranily výše uvedené dohady. Vzhledem k tomu, že v předložené projektové dokumentaci nebylo dostatečně zpracováno a doloženo řešení zmíněné části přístupové komunikace a její průjezdnost danou požární technikou, nelze vydat k takto zpracované projektové dokumentaci souhlasné závazné stanovisko. Pokud bude projektová dokumentace doplněna podle už výše uvedeného (projekčně doložena průjezdnost zmíněné komunikace), lze ji opět předložit k posouzení Hasičskému záchrannému sboru Zlínského kraje, územní odbor Vsetín. Žalovaný dále v rámci odvolacího řízení již nevyzýval žalobce k předložení dalších podkladů.

[8] Pokud jde o žádost o stavební povolení, ust. § 58 odst. 1 stavebního zákona stanoví, že žádost o stavební povolení spolu s předepsanou dokumentací podává stavebník u stavebního úřadu. Podle ust. § 60 odst. 1 citovaného zákona platí, že neposkytuje-li předložená žádost o stavební povolení, zejména dokumentace, dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby nebo udržovacích prací na ní, nebo nejsou-li v dokumentaci dodrženy podmínky územního rozhodnutí, vyzve stavební úřad stavebníka, aby žádost v přiměřené lhůtě doplnil, popř. aby ji uvedl do souladu s podmínkami územního rozhodnutí a upozorní jej, že jinak stavební řízení zastaví. Podle ust. § 60 odst. 2 stavebního zákona pak platí, že stavební úřad zastaví stavební řízení, jestliže dokumentace nebyla zpracována oprávněnou osobou, popř. stavebník nedoplnil žádost ve lhůtě stanovené podle odst. 1 nebo neuvedl dokumentaci do souladu s podmínkami územního rozhodnutí.

pokračování
30 C7
a 46/2009

[9] V projednávané věci je důležité zodpovědět otázku, zda žalobcem předložená a doplněná dokumentace k předmětné stavbě skýtala dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby ve smyslu ust. § 62 stavebního zákona, podle jehož odst. 1 písm. b) ve stavebním řízení stavební úřad přezkoumá zejména, zda dokumentace splňuje požadavky týkající se veřejných zájmů, především ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a života a odpovídá obecným technickým požadavkům na výstavbu a zvláštnímu předpisu. Ve stavebním řízení tedy posuzuje stavební úřad celkem tři zásadní okruhy otázek 1) soulad stavby s územním rozhodnutím, 2) soulad stavby s požadavky zvláštních zákonů a 3) soulad stavby s požadavky prováděcích předpisů ke stavebnímu zákonu (zejména obecné technické požadavky na výstavbu). Pokud jde o soulad stavby s požadavky zvláštních zákonů, tento se především posuzuje z podkladů – stanovisek poskytnutých dotčenými správními orgány, či jinými správními orgány. Jak bylo shora již uvedeno, oslovený správní orgán – Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje, vydal nejprve stanovisko, v němž je uvedeno, že dojde ke znemožnění průjezdnosti požární techniky k navazujícím výrobním objektům. Dále bylo uvedeno, že bárka bude z válcovaných ocelových profilů a její založení bude na základových patkách ze železobetonu, umístění železobetonových patek je částečně provedeno ve stávající komunikaci (pozn. soudu, to je však v rozporu s odůvodněním prvostupňového správního rozhodnutí, v němž je uvedeno, že na základě posouzení SSÚ není stavba umístěna v komunikaci). K dalšímu stanovisku k projektové dokumentaci uvedený správní orgán poté pro posouzení průjezdnosti požadoval situativně prokázat do výkresu průběh vlečných křivek pro jím specifikované zásahové vozidlo s přihlédnutím k požadavkům této specializované nástavby. Následně nadřízený správní orgán vydal k žádosti žalovaného stanovisko k předchozímu obsahu závazného stanoviska Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje a v tomto stanovisku Ministerstva vnitra, generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky je uvedeno, že v předložené projektové dokumentaci nebylo dostatečně zpracováno a doloženo řešení zmíněné části přístupové komunikace a její průjezdnost danou požární technickou, přičemž požadováním zpracování projektové dokumentace míněné části přístupové komunikace z hlediska její průjezdnosti, a to v souladu s příslušnými normami a parametry požární techniky by se již zpočátku odstranily neshody mezi žalobcem a správními orgány. Jak již bylo shora uvedeno, žalovaný dále žalobce nevyzýval k doplnění projektové dokumentace, ačkoli o ni žádal jím uváděný dotčený orgán státní správy.

[10] Žalovaný nepostupoval poté ve smyslu shora již citovaného ust. § 60 odst. 1 stavebního zákona a nevyzval stavebníka k doplnění dokumentace, jak bylo vyžadováno dotčenými orgány státní správy. Jestliže však tak nepostupoval, muselo být najisto postaveno, že předložená dokumentace skýtá dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby, a to tím spíše, že žalovaným zmiňované dotčené orgány státní správy nepožadovaly tuto dokumentaci za kompletní proto, aby mohly stavbu z hlediska jimi chráněného zájmu posoudit. Namísto uvedeného postupu ve smyslu ust. § 60 odst. 1 stavebního zákona žalovaný sám hodnotil průjezdnost požárního vozidla kolem předmětné stavby. Použil přitom jednak žalobcem napadené původní stanovisko Hasičského záchranného sboru, které navíc bylo modifikováno dotčeným orgánem, jak shora uvedeno a poté se ke stanovisku vyjadřoval, jak též shora uvedeno, nadřízený správní orgán s tím, že pro posouzení průjezdnosti je třeba označeným způsobem doplnit dokumentaci k předmětné stavbě. Pokud jde o stanovisko k projektové dokumentaci Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje ze dne 22.9.2008 a revizní stanovisko Ministerstva vnitra, generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky ze dne 14.11.2008, neuvádí se v nich, že by předmětné místo mělo být pro požární techniku neprůjezdné, ale požaduje se v nich pro toto posouzení doplnit nedostatečnou dokumentaci k předmětné stavbě. Žalovaný tuto otázku řešil již sám, a to na základě původního stanoviska Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje, včetně přílohy pokračování
30 C8
a 46/2009

– stanoviska úseku represe pro stavební řízení; dále v této souvislosti hodnotil fotodokumentaci ze zkoušky průjezdnosti pořízené Hasičským záchranným sborem a hodnotil též fotodokumentaci zkoušky průjezdnosti prováděné žalobcem s vozidlem AD30, SPZ VS-75-90. V rámci příslušné správní úvahy žalovaný uvedl, že zkouška průjezdnosti demonstrativním způsobem lépe postihuje místní okolnosti, neboť při provádění zkoušky průjezdnosti jen pomocí teoretických výpočtů může dojít k pochybení. Pracovníci Hasičského záchranného sboru provádějící zkoušku průjezdnosti správně na místě samém popsali okolnosti, že umístění železobetonových patek je částečně provedeno ve stávající komunikaci, resp. v ploše s asfaltovým povrchem. Popis vychází z okolností na místě samém, což dokládá i fotodokumentace, stanovisko Hasičského záchranného sboru vychází ze skutečného stavu na místě samém, což jednoznačně prokazuje, že pracovníci Hasičského záchranného sboru na místě byli, zkoušku průjezdnosti demonstrativním způsobem prováděli a osvědčuje to správnost jejich závěrů.

[11] K uvedeným závěrům dospěl žalovaný na základě citovaných stanovisek a fotodokumentace. Na třech ze čtyř barevných fotografií z fotodokumentace průjezdní zkoušky ze dne 20.6.2006 je zachyceno vozidlo Hasičského záchranného sboru a plastový kontejner. Zda umístění uvedeného plastového kontejneru má být v místě zamýšlené stavby, však z ničeho nevyplývá, nelze zjistit, na základě čeho a kým byl uvedený kontejner, pokud měl zobrazovat umístění zamýšlené stavby umístěn. Navíc tvrzení, že umístění železobetonových patek je částečně provedeno na stávající komunikaci, resp. v ploše s asfaltovým povrchem, je v rozporu s odůvodněním prvostupňového správního rozhodnutí, v němž je uvedeno, že na základě posouzení SSÚ není stavba umístněna v komunikaci, přesto je ve veřejném zájmu, aby prostor kolem komunikace umožňoval průjezd požární techniky. Zmiňované „posouzení SSÚ“ může být vyjádřením Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm, odbor dopravy – silniční správní úřad ze dne 9.5.2006, č.j. MěÚ/OD/1427/3/2006/JH, kde je m.j. uvedeno, že v paspartu místních komunikací města Rožnov pod Radhoštěm je v daném úseku podél parcely č. 1333/2 situována stavba pozemní komunikace – veřejně přístupná účelové komunikace zapsaná pod č. 420ú.

[12] Žalobce namítal, že předmětná stavba vůbec nezasahuje do průjezdního profilu, natož pak způsobem, který by snad znemožňoval průjezd požární techniky k případnému místu zásahu. Nastíněný postup prvostupňového správního orgánu v případě hodnocení průjezdnosti vozidel požární techniky kolem předmětné stavby je zcela nedostatečný, opomíjí novější stanovisko Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje a stanovisko nadřízeného správního orgánu o nutnosti vyžádání si doplnění dokumentace k předmětné stavbě a správní orgán sám uvedenou otázku řeší na základě odlišného původního stanoviska Hasičského záchranného sboru a provedené fotodokumentace, z níž ovšem vůbec nevyplývá, na základě jakých skutečností a kdo měl zaměřit zamýšlenou stavbu

při průjezdní zkoušce dne 20.6.2006, k níž ani žalobce nebyl přizván, ač se toho dožadoval. Žalovaný v rozporu se shora již citovaným ust. § 60 odst. 1 stavebního zákona nevyzval stavebníka k potřebnému doplnění dokumentace předmětné stavby a rozhodl o odborné otázce průjezdnosti vozidel požární techniky kolem předmětné stavby i v rozporu se stanoviskem nadřízeného správního orgánu žalovaným označeného dotčeného orgánu státní správy.

[13] Žalovaný rozhodoval na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci a v rozporu s ust. § 60 odst. 1 stavebního zákona. Žalobou napadené rozhodnutí žalovaného proto z hlediska zákonnosti a uplatněných žalobních námitek nemůže obstát. V dalším řízení je třeba postupovat ve smyslu ust. § 60 odst. 1 stavebního zákona a vyzvat stavebníka k doplnění dokumentace, jak bylo požadováno v novějším stanovisku Hasičského pokračování
30 C9
a 46/2009

záchranného sboru Zlínského kraje a Ministerstva vnitra, Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Pokud stavebník nedoplní žádost ve lhůtě mu určené, bude povinností stavebního úřadu zastavit stavební řízení ve smyslu ust. § 60 odst. 2 stavebního zákona a dojde-li k požadovanému doplnění dokumentace, bude potřebné, aby se buď stavebník či stavební úřad obrátily opětovně na Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje, jak tento správní orgán požadoval a jak to též vyžadoval jeho nadřízený správní orgán – Ministerstvo vnitra, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Řešení otázky, zda by k vydání stavebního povolení na předmětnou stavbu postačovalo, aby příslušné požární vozidlo projelo s využití přilehlého chodníku není v této fázi aktuální, neboť žalobce tvrdí, že průjezdu předmětného vozidla stavba nebrání, je tedy třeba nejprve vyčkat na případné nové stanovisko Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. Uvedený správní orgán je kompetentní posoudit, zda jsou v předmětné věci splněny požárně bezpečnostní předpisy týkající se uvedené problematiky.

[14] Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a napadené rozhodnutí žalovaného zrušil postupem podle ust. § 76 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) pro nedostatek skutkových důvodů rozhodnutí a dále proto, že došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé (viz ust. § 60 stavebního zákona a § 3 správního řádu).

VI. Náklady řízení

[15] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákona jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který úspěch ve věci neměl. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, neboť současně neshledal existenci důvodů, které by měly vést byť i jen k částečnému nepřiznání těchto nákladů. Náhrada nákladů řízení sestává z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč a z náhrady za 2 úkony právní služby po 2 100,- Kč (převzetí a příprava zastoupení, žalobní návrh) podle ust. §§ 7, 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1 pím. a) a d) a dvou režijních paušálů po 300,- Kč podle ust. § 13 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění platném pro projednávanou věc.

[16] Podle ust. § 60 odst. 5 s.ř.s. má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinností, které jim soud uložil. Z důvodu zvláštního zřetele hodných může jí soud na návrh přiznat právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že osobě zúčastněné na řízení neuložil plnění povinnosti a ani neshledal důvody zvláštního zřetele hodných, soud právo na náhradu nákladů řízení osobě zúčastněné nepřiznal.

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí, které nabývá právní moci dnem doručení, lze podat opravný prostředek (kasační stížnost podle ust. § 102 a násl. s.ř.s.) do dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,

pokračování
30 C10
a 46/2009

vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 a § 106 odst. 2, 4 s.ř.s.).

V Brně dne 22.2.2011

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu