Zákon č. 65/1965 Sb.Zákoník práce

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1965-65
Částka 32/1965
Platnost od 30.06.1965
Účinnost od 01.01.1966
Zrušeno k 01.01.2007 (262/2006 Sb.)
Minulé znění 31.12.2006 - 31.12.2006

65

ZÁKONÍK PRÁCE

ze dne 16. června 1965

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:


ZÁKLADNÍ ZÁSADYzrušeno

Článek I – Článek Xzrušeno

ČÁST PRVNÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

HLAVA PRVNÍ

PŮSOBNOST ZÁKONÍKU PRÁCE

§ 1

(1) Mezi zaměstnanci a zaměstnavateli vznikají pracovněprávní vztahy.

(2) Pokud zákoník práce nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, vznikají pracovněprávní vztahy nejdříve od uzavření pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, a zakládá-li se pracovní poměr zaměstnance volbou nebo jmenováním, nejdříve od jeho zvolení nebo jmenování.

(3) Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání; za nerovné zacházení se nepovažuje rozlišování, které stanoví tento zákoník nebo zvláštní právní předpis nebo kdy je pro to věcný důvod spočívající v povaze práce, kterou zaměstnanec vykonává, a který je pro výkon této práce nezbytný.

(4) V pracovněprávních vztazích je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci.

(5) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení z důvodu uvedeného v odstavci 4, pokud z povahy pracovních činností nebo souvislostí vyplývá, že tento důvod představuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon práce, kterou má zaměstnanec vykonávat, a který je pro výkon této práce nezbytný; cíl sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. Za diskriminaci se rovněž nepovažuje dočasné opatření zaměstnavatele směřující k tomu, aby při přijímání zaměstnanců do pracovněprávního vztahu, při odborné přípravě a příležitosti dosáhnout funkčního nebo jiného postavení v zaměstnání bylo dosaženo rovnoměrného zastoupení mužů a žen, pokud k takovému opatření existuje důvod spočívající v nerovnoměrném zastoupení mužů a žen u zaměstnavatele. Postup zaměstnavatele však nesmí směřovat v neprospěch zaměstnance opačného pohlaví, jehož kvality jsou vyšší než kvality současně s ním přijímaných zaměstnanců do pracovněprávního vztahu.

(6) Přímou diskriminací se rozumí jednání nebo opomenutí, kdy je, bylo, nebo by bylo, na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů (§ 1 odst. 4), se zaměstnancem zacházeno nevýhodněji či výhodněji než s jiným zaměstnancem.

(7) Nepřímou diskriminací se rozumí jednání nebo opomenutí, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup zaměstnavatele znevýhodňuje či zvýhodňuje zaměstnance vůči jinému na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů (§ 1 odst. 4); nepřímou diskriminací z důvodů zdravotního stavu je i odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, která jsou v konkrétním případě nezbytná, aby fyzická osoba se zdravotním postižením měla přístup k výkonu pracovní činnosti a funkčnímu nebo jinému postupu v zaměstnání.

(8) Obtěžováním se rozumí jednání, které je zaměstnancem, jehož se to týká, oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti.

(9) Sexuálním obtěžováním se rozumí jednání sexuální povahy v jakékoliv formě, které je dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti nebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, které ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.

(10) Obtěžování z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, zdravotního postižení, věku, náboženství či víry a sexuální obtěžování se považuje za diskriminaci.

§ 2

(1) Na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce se zákoník práce vztahuje, pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní předpisy.

(2) Pokud je veřejná funkce vykonávána v pracovním poměru, řídí se tento pracovní poměr zákoníkem práce.

§ 3

Pracovní vztahy mezi družstvem a jeho členy se řídí zákoníkem práce, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.1)

§ 4

Na pracovněprávní vztahy justičních čekatelů, státních zástupců, právních čekatelů a na příslušníky ozbrojených sil v činné službě se zákoník práce vztahuje, jen pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní právní předpisy.

§ 5

Pracovněprávní vztahy úředníků územních samosprávných celků, učitelů vysokých škol, ředitelů veřejných výzkumných institucí, zaměstnanců dopravy, vůdců a velitelů plavidel a členů posádek plavidel provozujících vnitrozemskou a námořní plavbu, zaměstnanců Probační a mediační služby, advokátů, vykonávajících advokacii v pracovním poměru1c) a Veřejného ochránce práv se řídí zákoníkem práce, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

§ 6

(1) Pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a cizozemskými zaměstnavateli na území České republiky, jakož i mezi cizinci pracujícími na území České republiky a tuzemskými zaměstnavateli se řídí zákoníkem práce, pokud právní předpisy o mezinárodním právu soukromém nestanoví jinak.

(2) Je-li zaměstnanec vyslán k výkonu práce na území jiného členského státu Evropských společenství nebo je-li zaměstnanec zaměstnavatele z jiného členského státu Evropských společenství vyslán k výkonu práce na území České republiky, vztahuje se na něho úprava členského státu, ve kterém je práce konána, pokud jde o

a) délku pracovní doby a doby odpočinku,

b) délku dovolené na zotavenou,

c) minimální mzdu, minimální mzdové tarify a příplatky za práci přesčas,

d) bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

e) pracovní podmínky žen a mladistvých a zaměstnanců pečujících alespoň o jedno dítě mladší než tři roky,

f) rovné zacházení s muži a ženami a zákaz diskriminace.

Věta první se nepoužije, jsou-li nároky vyplývající z právních předpisů členského státu Evropských společenství, z něhož byl zaměstnanec vyslán pro něho výhodnější. Výhodnost se posuzuje u každého pracovněprávního nároku samostatně.

(3) Odstavec 2 písm. c) se nepoužije, jestliže doba vyslání zaměstnance nepřesáhne celkově dobu jednoho měsíce v období posledních 12 měsíců od počátku vyslání.

(4) Odstavec 2 písm. b) a c) se nepoužije, jestliže doba práce, která je vyslaným zaměstnancem konána, nepřesáhne celkem dobu 22 dnů v období posledních 12 měsíců od počátku vyslání.

(5) Odstavce 2 až 4 se nevztahují na zaměstnance orgánů státní správy.

HLAVA DRUHÁ

ÚČASTNÍCI PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ

§ 7

(1) Pracovněprávní vztahy podle tohoto zákoníku mohou vzniknout jen se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele.

(2) Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů účastníků pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

(3) Zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů.

(4) Dojde-li v pracovněprávních vztazích k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má zaměstnanec právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny následky tohoto porušování a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění.

(5) Pokud byla ve značné míře snížena důstojnost zaměstnance nebo jeho vážnost na pracovišti a nebylo postačující zjednání nápravy podle odstavce 4, má právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.

(6) Výši náhrady podle odstavce 5 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práv a povinností došlo.

Zaměstnavatelé

§ 8

(1) Zaměstnavateli se pro účely tohoto zákoníku rozumí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají fyzické osoby v pracovněprávních vztazích, a pokud to stanoví zákon, též v obdobných pracovních vztazích.

(2) Zaměstnavatelé vystupují v pracovněprávních vztazích svým jménem a mají odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Totéž platí o organizačních jednotkách zaměstnavatelů, stanoví-li to zvláštní předpisy, popřípadě stanovy sdružení občanů podle zvláštního zákona29); je-li však účastníkem pracovněprávního vztahu zaměstnavatel, nemůže jím být současně jeho organizační jednotka a naopak.

(3) Zaměstnavatelé jsou povinni pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu s tímto zákoníkem, s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy.

§ 8a

Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká narozením. Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká dosažením 18 let věku.

§ 8b

(1) Pokud je účastníkem pracovněprávních vztahů stát, je právnickou osobou a je zaměstnavatelem; to platí rovněž pro obdobné pracovní vztahy.

(2) Za stát v pracovněprávních vztazích jedná příslušná organizační složka státu.40)

§ 9

(1) Právní úkony v pracovněprávních vztazích činí u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, především jeho statutární orgán, a u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, zaměstnavatel; místo nich je mohou činit i osoby jimi pověřené. Jiní zaměstnanci zaměstnavatele, zejména vedoucí jeho organizačních útvarů, jsou oprávněni jako orgány zaměstnavatele činit jménem zaměstnavatele právní úkony vyplývající z jejich funkcí stanovených organizačními předpisy.

(2) Zaměstnavatel může v mezích své působnosti písemně pověřit další své zaměstnance, aby činili určité právní úkony v pracovněprávních vztazích jeho jménem. V písemném pověření musí být uveden rozsah oprávnění pověřeného zaměstnance.

(3) Vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele, jimiž se rozumějí jeho orgány (odstavec 1), jakož i jeho další zaměstnanci, kteří jsou pověřeni vedením na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele, jsou oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům zaměstnavatele pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

§ 9a

(1) Právní úkony v pracovněprávních vztazích činí v případech uvedených v § 8b vedoucí organizační složky státu,40) jíž se tyto právní úkony týkají. Jiní zaměstnanci, zejména vedoucí organizačních útvarů organizační složky státu, jsou oprávněni činit právní úkony vyplývající z jejich funkcí stanovených organizačními předpisy.

(2) Vedoucí organizační složky státu může určitými právními úkony v pracovněprávních vztazích pověřit další zaměstnance, kteří pracují v této organizační složce státu.

(3) Vedoucími zaměstnanci uvedenými v odstavci 1 se rozumějí vedoucí zaměstnanci uvedení v § 9 odst. 3.

§ 10

(1) Právní úkony orgánů, popřípadě pověřených zaměstnanců (§ 9 odst. 1 a 2 a § 9a odst. 1 a 2) zavazují zaměstnavatele, který také z těchto úkonů nabývá práv.

(2) Jestliže orgán nebo pověřený zaměstnanec překročil právním úkonem v pracovněprávních vztazích své oprávnění, nezavazují tyto úkony zaměstnavatele, pokud zaměstnanec musel vědět, že tento orgán nebo pověřený zaměstnanec své oprávnění překročil. Totéž platí, jestliže právní úkon učinil zaměstnanec zaměstnavatele, který k tomu nebyl oprávněn ze své funkce ani tím nebyl pověřen.

Zaměstnanci

§ 11

(1) Způsobilost fyzické osoby mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti a způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká, pokud není dále stanoveno jinak, dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku.

(2) Práce fyzických osob ve věku do 15 let nebo starších 15 let do skončení povinné školní docházky je zakázána. Tyto osoby mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.40a)

(3) Zaměstnanec může uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti (§ 176) nejdříve v den, kdy dosáhne 18 let věku.

§ 12

(1) Způsobilost k právním úkonům podle předchozího ustanovení může zaměstnanec pozbýt jen rozhodnutím soudu. Právní úkony, k nimž není způsobilý, činí za něho jeho zástupce; nemůže však za něj uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti.

(2) Soud způsobilost zaměstnance k právním úkonům omezí a určí v rozhodnutí rozsah tohoto omezení, jestliže zaměstnanec pro duševní poruchu, která není jen přechodná, nebo pro nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek či jedů je schopen činit jen některé právní úkony.

(3) Jestliže zaměstnanec pro duševní poruchu, která není jen přechodná, není vůbec schopen činit právní úkony, soud jej způsobilosti k právním úkonům zbaví.

(4) Soud zbavení nebo omezení způsobilosti změní nebo zruší, změní-li se nebo odpadnou-li důvody, které k nim vedly.

§ 13zrušeno

Zastoupení

§ 14

(1) Zastoupení vzniká na základě dohody o plné moci nebo rozhodnutím soudu. Zástupce jedná jménem zastoupeného a ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.

(2) Zastupovat jiného nemůže ten, kdo sám není způsobilý k právním úkonům, ani ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.

(3) Zástupce musí jednat osobně; dalšího zástupce si může ustanovit, jen jestliže je to právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto. I z právních úkonů dalšího zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.

(4) Překročí-li zástupce rozsah svého oprávnění, je tím zastoupený vázán, jen pokud takový úkon schválí nebo na jeho základě jedná.

§ 15

(1) Zaměstnanec i zaměstnavatel se mohou dát zastoupit jinou fyzickou osobou nebo jinou právnickou osobou.

(2) K zastoupení je třeba písemné plné moci, v níž musí být uveden rozsah zástupcova oprávnění, jinak je neplatná.

(3) Není-li v plné moci udělené několika zástupcům určeno jinak, musí jednat všichni společně.

§ 16

(1) Plná moc zanikne, jestliže ji zastoupený odvolá nebo jestliže ji zástupce vypoví. Odvolání nebo vypovězení plné moci musí být učiněno písemně, jinak je neplatné. Plná moc zanikne též smrtí některého z nich, popřípadě zánikem zaměstnavatele.

(2) Pro jiného než zástupce a zastoupeného je zánik plné moci účinný teprve tehdy, až se o něm doví.

(3) Zemře-li zastoupený nebo vypoví-li zástupce plnou moc, je zástupce povinen ještě učinit vše, co nesnese odkladu, aby zastoupený neutrpěl na svých právech újmu. Úkony takto učiněné mají stejné právní následky, jako kdyby zastoupení ještě trvalo, pokud neodporují tomu, co zařídil ještě zastoupený nebo jeho dědici.

§ 17

(1) Zástupcem zaměstnance, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, je soudem ustanovený opatrovník.

(2) Soud může ustanovit opatrovníka také tomu, jehož pobyt není znám, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů nebo zájmů společnosti. Za týchž podmínek může soud ustanovit opatrovníka i tehdy, jestliže je to třeba z jiného vážného důvodu.

(3) Dojde-li ke střetnutí zájmů opatrovníka se zájmy zastoupeného nebo ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž opatrovníkem, ustanoví soud zvláštního opatrovníka.

HLAVA TŘETÍ

§ 18

(1) Zaměstnanci mají právo na informace a projednání. Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance a jednat s nimi přímo, nepůsobí-li u něho příslušný odborový orgán nebo rada zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen "zástupci zaměstnanců"). Projednáním se rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, popřípadě jednání mezi zaměstnavatelem a zástupci zaměstnanců za účelem dosažení shody. Informováním se rozumí předávání údajů zaměstnavatelem zaměstnancům, popřípadě zástupcům zaměstnanců, aby se s nimi seznámili a posoudili je. Zaměstnavatel je povinen poskytnout informace vhodným způsobem a v dostatečném předstihu před uskutečněním opatření tak, aby se s nimi zaměstnanci, popřípadě zástupci zaměstnanců, mohli seznámit a vyjádřit své stanovisko a popřípadě se připravit na projednání. Zaměstnavatel je povinen zajistit projednání vhodným způsobem a v dostatečném předstihu před uskutečněním opatření. Zaměstnavatel je povinen vyhovět žádosti zaměstnanců, popřípadě zástupců zaměstnanců, o osobní jednání se zaměstnavatelem na příslušné úrovni řízení podle povahy věci. Projednání se koná na základě informací poskytnutých zaměstnavatelem a na základě stanoviska, které jsou zaměstnanci, popřípadě zástupci zaměstnanců, oprávněni vyjádřit. Zaměstnanci, popřípadě zástupci zaměstnanců, mají při projednání právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď. Zaměstnavatel a zaměstnanci, popřípadě zástupci zaměstnanců, jsou povinni poskytovat si vzájemnou součinnost a jednat s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnavatele i zaměstnanců.

(2) Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o

a) ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele, o jeho nejnovější činnosti a jejím pravděpodobném vývoji a o důsledcích jeho činnosti na životní prostředí a jeho ekologických opatřeních,

b) převodu podle § 249,

c) právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádání a osobě oprávněné jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích a uskutečněných změnách v předmětu činnosti zaměstnavatele,

d) pravděpodobném vývoji zaměstnanosti u zaměstnavatele,

e) zamýšlených strukturálních změnách, racionalizačních nebo organizačních opatřeních a opatřeních v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců podle § 52 odst. 2 až 4,

f) stavu a struktuře zaměstnanců, základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách,

g) bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v rozsahu stanoveném v části druhé hlavě páté,

h) opatřeních zaměstnavatele směřujících k zajištění rovného zacházení a k zamezení diskriminace,

i) nabídce volných pracovních míst na dobu neurčitou, která by byla vhodná pro další pracovní zařazení zaměstnanců pracujících u zaměstnavatele v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou.

(3) Zaměstnavatel je povinen informovat dočasně přidělené zaměstnance agentury práce (§ 38a) o nabídce volných pracovních míst.

(4) Zaměstnavatel je povinen projednat se zaměstnanci nejnovější stav a strukturu zaměstnanců a záležitosti uvedené v odstavci 2 písm. b), d), e) a g).

§ 18a

Zaměstnanci zaměstnavatelů uvedených v § 25d mají právo na informace a projednání týkající se zájmů zaměstnanců v rozsahu stanoveném ujednáním o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo na základě jiného ujednaného postupu pro informace a projednání na nadnárodní úrovni nebo v rozsahu stanoveném v § 25j odst. 8.

§ 18b

(1) Odborové orgány mají právo účastnit se pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání za podmínek stanovených zákonem.

(2) Zaměstnavatel informuje příslušný odborový orgán zejména o

a) vývoji mezd, platů, průměrné mzdy a jejích jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin, pokud není dohodnuto jinak,

b) záležitostech uvedených v § 18 odst. 2.

(3) Zaměstnavatel projedná s příslušným odborovým orgánem zejména

a) ekonomickou situaci zaměstnavatele,

b) normování práce podle zvláštního zákona,4a)

c) změny organizace práce,

d) systém hodnocení a odměňování zaměstnanců,

e) systém školení a vzdělávání zaměstnanců,

f) opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a osob se zdravotním postižením4b), včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných služeb,

g) další opatření, která se týkají většího počtu zaměstnanců,

h) opatření uvedená v § 18 odst. 3 a 4.

(4) Pokud zaměstnavatel s příslušným odborovým orgánem dosáhnou shody v otázkách uvedených v odstavci 3 písm. c), d), e), f) nebo g), lze je upravit dohodou.

(5) Příslušné státní orgány projednávají s odborovými orgány otázky týkající se pracovních a životních podmínek zaměstnanců a poskytují odborovým orgánům potřebné informace.

§ 19

Příslušný odborový orgán spolurozhoduje se zaměstnavatelem o stanovení přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštních předpisů13) a o jeho čerpání.

§ 20

(1) Postup při uzavírání kolektivních smluv (podnikových a vyššího stupně) stanoví zákon.14)

(2) V kolektivních smlouvách lze upravovat mzdové a ostatní pracovněprávní nároky v rámci daném pracovněprávními předpisy. Pokud tento zákon stanoví, ve kterých případech lze v kolektivních smlouvách zvyšovat nebo rozšiřovat pracovněprávní nároky zaměstnanců, vztahuje se to na zaměstnavatele, kteří provozují podnikatelskou činnost,15) není-li výslovně stanoveno jinak.

(3) Nároky, které vznikly z kolektivní smlouvy jednotlivým zaměstnancům, se uplatňují a uspokojují jako ostatní nároky zaměstnanců z pracovního poměru.

§ 21

(1) Pracovněprávní nároky s výjimkou nároků mzdových a na cestovní náhrady, které lze podle pracovněprávních předpisů upravit v kolektivních smlouvách, může zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace, stanovit vnitřním předpisem.

(2) Pokud jsou některé pracovněprávní nároky upraveny kolektivní smlouvou i vnitřním předpisem, vydaným před vznikem odborové organizace, platí úprava obsažená v kolektivní smlouvě.

(3) Vnitřní předpis je neplatný, pokud nebyl vydán písemně, nebo je v rozporu s právními předpisy nebo byl vydán zaměstnavatelem, u něhož působí odborová organizace.

§ 22

(1) Odborové orgány dbají o dodržování ustanovení tohoto zákoníku a ostatních pracovněprávních předpisů, včetně mzdových předpisů a právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o zaměstnanosti (dále jen "pracovněprávní předpisy").

(2) Příslušné odborové orgány mají právo vykonávat u zaměstnavatelů kontrolu nad dodržováním pracovněprávních předpisů, vnitřních předpisů a závazků vyplývajících z kolektivních smluv. Přitom jsou oprávněny zejména

a) vstupovat na pracoviště zaměstnavatelů,

b) vyžadovat od vedoucích zaměstnanců potřebné informace a podklady,

c) podávat návrhy ke zlepšování pracovních podmínek,

d) vyžadovat od zaměstnavatelů a orgánů jim nadřízených, aby dali pokyn k odstranění zjištěných závad,

e) navrhovat zaměstnavatelům, orgánům jim nadřízeným a jiným orgánům pověřeným kontrolou dodržování zákonnosti v pracovněprávních vztazích, aby podle příslušných předpisů použili vhodných opatření vůči vedoucím zaměstnancům, kteří porušují pracovněprávní předpisy nebo povinnosti vyplývající pro ně z kolektivních smluv,

f) vyžadovat od zaměstnavatelů, popřípadě od orgánů jim nadřízených zprávy o tom, jaká opatření byla učiněna k odstranění závad zjištěných při výkonu kontroly nebo k provedení návrhů, které podaly odborové orgány vykonávající tuto kontrolu.

Týká-li se kontrola osobních údajů zaměstnance, které jsou předmětem ochrany osobnosti,30) lze údaje poskytnout jen s předchozím souhlasem zaměstnance.

(3) V zařízeních na obranu vlasti mohou vykonávat tuto kontrolu jen ty odborové orgány, kterým je podle zvláštních předpisů povolen vstup do takových zařízení.

(4) Právo kontroly náležející podle zvláštních předpisů jiným orgánům není ustanovením odstavce 2 dotčeno.

§ 23

(1) Ústřední orgány, které vydávají na základě tohoto zákoníku nebo jiných zákonů pracovněprávní předpisy, tak činí po jejich projednání s příslušným ústředním odborovým orgánem a s příslušnou organizací zaměstnavatelů. Ústřední orgány mohou vydat pracovněprávní předpisy pro jednotlivá odvětví jen v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(2) Návrhy zákonů a návrhy ostatních právních předpisů týkajících se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, se projednávají s příslušnými ústředními odborovými orgány a příslušnými organizacemi zaměstnavatelů.

§ 23azrušeno

§ 24

(1) K zajištění práva na informace a projednání si mohou zaměstnanci zaměstnavatele, u něhož nepůsobí odborová organizace, zvolit radu zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(2) Zaměstnavatel informuje radu zaměstnanců a projedná s ní záležitosti v rozsahu stanoveném v § 18 odst. 2 písm. a) až f), h) a i) a odst. 4, s výjimkou projednání otázek podle § 18 odst. 2 písm. g).

(3) Zaměstnavatel informuje zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a projedná s nimi záležitosti v rozsahu stanoveném v části druhé hlavě páté.

§ 25

(1) Radu zaměstnanců lze zvolit u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru. Rada zaměstnanců má nejméně tři, nejvýše 15 členů. Počet členů je vždy lichý. Zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci lze zvolit u zaměstnavatele, který zaměstnává více než deset zaměstnanců v pracovním poměru; jejich celkový počet závisí na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele a na rizikovosti vykonávaných prací, lze však ustavit nejvýše jednoho zástupce na deset zaměstnanců. Počet členů rady zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci určí zaměstnavatel po projednání s volební komisí ustavenou podle § 25a odst. 2.

(2) Funkční období rady zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci trvá tři roky.

(3) Pro účely volby rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je rozhodný počet zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru ke dni podání písemného návrhu na vyhlášení voleb.

(4) Rada zaměstnanců zvolí ze svých členů na svém prvním zasedání předsedu a informuje o tom zaměstnavatele a zaměstnance.

(5) Pokud při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů u dosavadního zaměstnavatele i u přejímajícího zaměstnavatele působí rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přejímající zaměstnavatel v případech uvedených v § 18 odst. 2, 3 a 4 plní povinnosti vůči oběma radám zaměstnanců a zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem jinak. Rady zaměstnanců a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci plní své povinnosti podle § 24 do dne, kdy jim uplyne funkční období. Jestliže před uplynutím funkčního období počet členů jedné z rad zaměstnanců klesl na méně než tři, přebírá její funkci druhá rada zaměstnanců.

(6) Rada zaměstnanců a funkce zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaniká dnem

a) kdy odborová organizace zaměstnavateli prokáže, že vznikla a že u něho působí,

b) uplynutí funkčního období,

c) převodu zaměstnavatele, pokud u dosavadního zaměstnavatele nebo u přejímajícího zaměstnavatele působí odborová organizace.

(7) Rada zaměstnanců zaniká kromě případů uvedených v odstavci 6 také dnem, kdy počet členů rady zaměstnanců klesl na méně než tři.

(8) V případech stanovených v odstavcích 6 a 7 předá rada zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci veškeré podklady související s výkonem funkce zaměstnavateli, který je uschová po dobu pěti let ode dne zániku rady zaměstnanců nebo funkce zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(9) Členství v radě zaměstnanců a funkce zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci končí dnem

a) vzdání se funkce,

b) skončení pracovního poměru u zaměstnavatele.

§ 25a

(1) Volby vyhlašuje zaměstnavatel na základě písemného návrhu podepsaného nejméně jednou třetinou zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru nejpozději do tří měsíců ode dne doručení návrhu.

(2) Volby organizuje volební komise složená nejméně ze tří, nejvýše z devíti zaměstnanců zaměstnavatele. Počet členů volební komise určí zaměstnavatel s přihlédnutím k počtu zaměstnanců a vnitřnímu uspořádání. Členy volební komise jsou zaměstnanci podle pořadí, ve kterém jsou podepsáni na písemném návrhu na volbu rady zaměstnanců. Zaměstnavatel informuje zaměstnance o složení volební komise. Volební komisi je povinen poskytnout nezbytné informace a podklady pro účely voleb, zejména seznam všech zaměstnanců v pracovním poměru.

(3) Volební komise

a) v dohodě se zaměstnavatelem stanoví a vyhlásí termín voleb nejméně jeden měsíc před jejich konáním a konečný termín pro podání návrhů kandidátů,

b) vypracuje a zveřejní volební řád,

c) sestaví kandidátní listinu z návrhů zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru; listinu zveřejní v dostatečném předstihu před konáním voleb,

d) organizuje a řídí volby,

e) rozhoduje o stížnostech na chyby a nedostatky uvedené na kandidátní listině,

f) sčítá hlasy a o výsledku voleb sepíše písemný protokol ve dvou vyhotoveních; jedno vyhotovení předá zvolené radě zaměstnanců, popřípadě zvoleným zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, druhé zaměstnavateli,

g) o výsledku voleb informuje zaměstnavatele a všechny zaměstnance.

(4) Volby jsou přímé, rovné a tajné. Volbu je možno vykonat pouze osobně. K platnosti voleb je potřebná účast alespoň jedné poloviny zaměstnanců zaměstnavatele, kteří se k volbám mohli dostavit, protože jim v tom nebránila překážka v práci nebo pracovní cesta. Každý volič může hlasovat nejvíce pro tolik kandidátů, kolik je míst v radě zaměstnanců; jednomu kandidátu může dát pouze jeden hlas. Nedodrží-li tato pravidla, je jeho hlas neplatný.

(5) Volby se konají v pracovní době a na pracovišti. Účast ve volbách je jiným úkonem v obecném zájmu a zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnancům pro tyto účely na dobu nezbytně nutnou pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Náklady voleb hradí zaměstnavatel.

(6) Oprávnění volit a být volen mají všichni zaměstnanci zaměstnavatele v pracovním poměru.

(7) Navrhovat kandidáty může každý zaměstnanec zaměstnavatele v pracovním poměru. Návrh podává volební komisi písemně a musí jej doložit písemným souhlasem kandidáta, a to nejpozději do termínu stanoveného volební komisí.

(8) Volby se neuskuteční v případě, že volební komise neobdrží do konečného termínu pro podání návrhů kandidátů

a) do rady zaměstnanců alespoň tři návrhy,

b) na funkci zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci alespoň jeden návrh.

(9) Členy rady zaměstnanců a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou do předem určeného počtu zvoleni kandidáti s největším počtem získaných platných hlasů. Kandidáti na dalších místech jsou náhradníky na tyto funkce; stávají se členy rady zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dnem, kdy se tyto funkce uvolní, a to v pořadí podle počtu získaných platných hlasů ve volbách. Při rovnosti hlasů určí volební komise pořadí losem.

(10) Protokol o výsledku voleb uschovává zaměstnavatel po dobu pěti let ode dne voleb.

§ 25b

(1) Každý zaměstnanec zaměstnavatele v pracovním poměru a zaměstnavatel může podat volební komisi písemnou stížnost na chyby a nedostatky uvedené na kandidátní listině a navrhnout opravu, a to nejpozději tři dny přede dnem voleb. Volební komise o stížnosti rozhodne a o svém rozhodnutí vyrozumí stěžovatele písemně do dne předcházejícího volbám. Rozhodnutí komise je konečné a je vyloučeno z přezkoumání soudem.

(2) Každý zaměstnanec zaměstnavatele v pracovním poměru a zaměstnavatel se může podáním návrhu na vyslovení neplatnosti volby domáhat ochrany u soudu podle zvláštního zákona,30a) jestliže má za to, že došlo k porušení zákona, které mohlo podstatným způsobem ovlivnit výsledek voleb. Návrh je třeba podat písemně nejpozději do osmi dnů ode dne vyhlášení výsledků voleb.

(3) Jestliže soud rozhodl, že volby jsou neplatné, konají se nejpozději do tří měsíců od právní moci rozhodnutí opakované volby. Členy volební komise při opakovaných volbách jsou zaměstnanci podle § 25a odst. 2 s vyloučením těch zaměstnanců, kteří působili ve volební komisi a kteří byli kandidáty.

§ 25c

(1) Členové příslušného odborového orgánu, rady zaměstnanců a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nesmějí být pro výkon své činnosti diskriminováni nebo znevýhodněni ve svých nárocích; nesmějí být pro výkon své činnosti ani zvýhodněni.

(2) Zástupci zaměstnanců a v případě stanoveném v § 18 odst. 1 větě druhé zaměstnanci mají právo požadovat na zaměstnavateli doplnění informací a odpovědi na dotazy.

(3) Zástupci zaměstnanců jsou povinni vhodným způsobem informovat zaměstnance na všech pracovištích o své činnosti a o obsahu a závěrech informací a projednání se zaměstnavatelem.

(4) Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům konání voleb zástupců zaměstnanců a vytvořit zástupcům zaměstnanců na svůj náklad podmínky pro řádný výkon jejich činnosti, zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady.

(5) Zaměstnavatel je povinen poskytnout členům volební komise podle § 25a odst. 2 a členům příslušného odborového orgánu, rady zaměstnanců a zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci k výkonu jejich činnosti pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Výkon funkce člena volební komise a výkon funkce člena zástupců zaměstnanců je jiným úkonem v obecném zájmu.

(6) Důvěrnou informací se rozumí informace, jejíž poskytnutí může ohrozit nebo poškodit činnost zaměstnavatele. Informace o skutečnostech chráněných podle zvláštních právních předpisů30b) není zaměstnavatel povinen podávat nebo projednávat. Členové příslušného odborového orgánu, rady zaměstnanců a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích, které zaměstnavatel takto označil, a o skutečnostech, o nichž se dovědí při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k porušení oprávněných zájmů zaměstnavatele nebo zaměstnanců. Tato povinnost trvá i po dobu jednoho roku po skončení výkonu jejich funkce, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Toto ustanovení platí i pro odborníky, které si zástupci zaměstnanců přizvou.

(7) Zaměstnavatel je povinen projednat se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců stížnost zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Tím není dotčeno právo zaměstnance domáhat se svých práv u soudu.

Přístup k nadnárodním informacím a projednání

§ 25d

Společná ustanovení

(1) Právo zaměstnanců zaměstnavatelů s působností na území Evropských společenství na nadnárodní informace a projednání se uskutečňuje prostřednictvím ujednaného postupu pro nadnárodní informace a projednání nebo prostřednictvím evropské rady zaměstnanců. Evropská rada zaměstnanců se ustavuje na základě ujednání vyjednávacího výboru s ústředím nebo podle § 25j. Zaměstnavatel s působností na území Evropských společenství je povinen vytvořit na svůj náklad podmínky pro ustavení a řádnou činnost vyjednávacího výboru, evropské rady zaměstnanců nebo jiný ujednaný postup pro nadnárodní informace a projednání, zejména hradit náklady na organizování schůzí, tlumočení, cestovné a ubytování členů související s jejich řádnou činností a náklady na jednoho odborníka, pokud není s ústředím dohodnuta úhrada dalších nákladů.

(2) Povinnost poskytovat nadnárodní informace a projednání se vztahuje

a) na zaměstnavatele a skupiny zaměstnavatelů s působností na území Evropských společenství se sídlem v České republice,

b) na organizační jednotky zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů s působností na území Evropských společenství se sídlem v České republice,30c)

c) na reprezentanty zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů s působností na území Evropských společenství podle odstavce 7, kteří mají sídlo v České republice.

(3) Členským státem se pro účely tohoto zákoníku rozumí členské státy Evropských společenství.

(4) Zaměstnavatelem s působností na území Evropských společenství se pro účely tohoto zákoníku rozumí zaměstnavatel, který má alespoň 1 000 zaměstnanců v členských státech a alespoň ve dvou členských státech po 150 zaměstnancích.

(5) Skupinou zaměstnavatelů s působností na území Evropských společenství se pro účely tohoto zákoníku rozumí více zaměstnavatelů spojených jedním řídícím zaměstnavatelem, která splňuje tyto požadavky:

a) alespoň 1 000 zaměstnanců ve všech členských státech, a

b) alespoň dva zaměstnavatelé mají sídlo ve dvou různých členských státech, a

c) alespoň dva zaměstnavatelé ve dvou různých členských státech zaměstnávají alespoň 150 zaměstnanců.

(6) Řídícím zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákoníku rozumí zaměstnavatel, který může přímo nebo nepřímo řídit jiného nebo jiné zaměstnavatele skupiny zaměstnavatelů (řízený zaměstnavatel). Za řídícího se považuje zaměstnavatel, který ve vztahu k jinému zaměstnavateli skupiny zaměstnavatelů přímo nebo nepřímo

a) může jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu tohoto zaměstnavatele, nebo

b) kontroluje většinu hlasů akcionářů tohoto zaměstnavatele, nebo

c) vlastní většinu základního jmění tohoto zaměstnavatele,

pokud se neprokáže, že jiný zaměstnavatel ve skupině zaměstnavatelů má vliv silnější. Jestliže ve skupině zaměstnavatelů existuje více zaměstnavatelů, kteří splňují tyto požadavky, řídící zaměstnavatel se určí podle těchto požadavků v pořadí uvedeném ve větě druhé. Pro tento účel práva řídícího zaměstnavatele týkající se hlasování a jmenování zahrnují též práva jakýchkoli řízených zaměstnavatelů a práva všech osob nebo orgánů, které jednají jménem řídícího zaměstnavatele nebo řízeného zaměstnavatele. Za řídícího zaměstnavatele se však nepovažuje zaměstnavatel ve vztahu k jinému zaměstnavateli, v němž má účast podle článku 3 odst. 5 písm. a) nebo c) nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 z 21. prosince 1989 o kontrole slučování podniků.

(7) Ústředím se pro účely tohoto zákoníku rozumí zaměstnavatel s působností na území Evropských společenství a řídící zaměstnavatel ve skupině zaměstnavatelů s působností na území Evropských společenství. Nemá-li ústředí sídlo v členském státu, považuje se pro účely tohoto zákoníku za ústředí reprezentant jmenovaný ústředím. Není-li tento reprezentant jmenován, považuje se za ústředí zaměstnavatel s největším počtem zaměstnanců v členských státech.

(8) Informace a projednání se týkají jen zaměstnavatelů se sídlem v členském státu, pokud není ujednán širší rozsah.

(9) Počet zaměstnanců se pro tyto účely stanoví jako průměrný počet zaměstnanců během předchozích dvou let ode dne podání žádosti nebo zahájení jednání ústředím podle § 25e odst. 2. Ústředí je povinno zaměstnancům nebo jejich zástupcům poskytnout informace o celkovém počtu zaměstnanců a jejich složení pro účely zjištění, zda je možno ustavit evropskou radu zaměstnanců, nebo jiný postup pro nadnárodní informace a projednání. Zaměstnanci nebo jejich zástupci mohou požádat o tyto informace svého zaměstnavatele, který je povinen je získat od ústředí.

(10) Pro členy vyjednávacího výboru, evropské rady zaměstnanců nebo představitele zaměstnanců podle jiného ujednaného postupu, jakož i pro zaměstnavatele platí § 25c odst. 1, 3 a 6.

§ 25e

Vyjednávací výbor

(1) Vyjednávací výbor se ustavuje, aby za zaměstnance vyjednával s ústředím o uzavření ujednání o ustavení evropské rady zaměstnanců nebo jiného postupu pro nadnárodní informace a projednání.

(2) Jednání o ustavení vyjednávacího výboru zahájí ústředí z vlastní iniciativy nebo na písemnou žádost alespoň 100 zaměstnanců alespoň dvou zaměstnavatelů nejméně ve dvou různých členských státech nebo na písemnou žádost jejich zástupců.

(3) Vyjednávací výbor je složen nejméně ze tří a nejvíce ze 17 členů. Členy vyjednávacího výboru jsou zaměstnanci zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů působící na území Evropských společenství. Zaměstnanci zaměstnavatele z území každého členského státu, v němž má zaměstnavatel nebo skupina zaměstnavatelů s působností na území Evropských společenství sídlo, jsou zastoupeni jedním členem. Další člen je vyslán za zaměstnance zaměstnavatele z území každého členského státu, kde je alespoň 25 % zaměstnanců, další dva členové za zaměstnance zaměstnavatele z území každého členského státu, kde je alespoň 50 % zaměstnanců, a tři další zástupci za zaměstnance zaměstnavatele z území každého státu, kde je alespoň 75 % všech zaměstnanců.

(4) Členy vyjednávacího výboru za zaměstnance v České republice jmenují ze zaměstnanců zaměstnavatele zástupci zaměstnanců na společném zasedání. Nejsou-li ustaveni nebo nepůsobí-li u některého zaměstnavatele zástupci zaměstnanců, mohou si zaměstnanci tohoto zaměstnavatele zvolit představitele, který se za ně účastní společného zasedání. Rozdělení hlasů na společném zasedání se určí poměrně podle počtu zastupovaných zaměstnanců. Toto ustanovení platí i v případě, kdy v České republice působí organizační složka zaměstnavatele vyvíjející činnost na území členských států Evropských společenství.

(5) Ústředí svolá zakládající schůzi vyjednávacího výboru bez zbytečného odkladu po tom, kdy je mu doručena informace o jmenování členů vyjednávacího výboru. Na zakládající schůzi si vyjednávací výbor zvolí předsedu. Před každým jednáním s ústředím má vyjednávací výbor právo sejít se na odděleném zasedání. Jestliže je to nezbytně třeba, může si k jednání přizvat odborníky.

(6) Není-li dále stanoveno jinak, výbor přijímá usnesení většinou hlasů všech svých členů.

(7) Jednání mezi ústředím a vyjednávacím výborem, evropskou radou zaměstnanců a orgánem zabezpečujícím jiný postup pro nadnárodní informace a projednání musí být vedeno se snahou o spolupráci.

(8) Místa a data společných jednání jsou předmětem ujednání mezi vyjednávacím výborem a ústředím. Náklady na činnost vyjednávacího výboru hradí zaměstnavatel.

§ 25f

Usnesení o skončení vyjednávání

Vyjednávací výbor se může usnést nejméně dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů, že vyjednávání nebude zahájeno nebo že zahájené jednání bude ukončeno. O tom sepíše záznam, který podepíší všichni členové vyjednávacího výboru. Stejnopis záznamu zašle výbor ústředí, které o této skutečnosti informuje zaměstnavatele a zaměstnance nebo jejich zástupce. Nová žádost podle § 25e odst. 2 může být podána nejdříve za dva roky po tomto usnesení, pokud ústředí a vyjednávací výbor neujednají kratší dobu.

§ 25g

(1) Ústředí a vyjednávací výbor si mohou ujednat, že ustaví evropskou radu zaměstnanců anebo si mohou ujednat jiný postup pro nadnárodní informace a projednání. Při tom nejsou vázány § 25j až 25l.

(2) Evropská rada zaměstnanců může být rozšířena o zástupce zaměstnanců zaměstnavatele ze států, které nejsou členy Evropských společenství, jestliže to ústředí a vyjednávací výbor ujednají.

§ 25h

Evropská rada zaměstnanců ustavená ujednáním

Ujednání o evropské radě zaměstnanců musí být písemné a musí obsahovat zejména

a) určení všech zaměstnavatelů, na které se vztahuje,

b) způsob ustavení a složení evropské rady zaměstnanců, počet členů, náhradníků, délku funkčního období,

c) místo, četnost a trvání jednání evropské rady zaměstnanců,

d) úkoly, oprávnění a povinnosti evropské rady zaměstnanců, ústředí a zaměstnavatelů při výkonu práva zaměstnanců na informace a projednání,

e) způsob svolávání schůzí,

f) způsob financování nákladů na činnost evropské rady zaměstnanců,

g) ustanovení o postupu při organizačních změnách,

h) dobu účinnosti ujednání o evropské radě zaměstnanců a o možnosti změn ujednání, včetně přechodných ustanovení.

§ 25i

Ujednání o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání

Ujednání o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání musí být písemné a musí obsahovat zejména

a) předmět informací a projednání, především nadnárodního charakteru, které se týkají důležitých zájmů zaměstnanců,

b) způsob a zajištění možnosti zástupců zaměstnanců společně projednat informace, které jim ústředí poskytne,

c) způsob a zajištění projednávání s ústředím nebo s jiným příslušným stupněm řízení.

§ 25j

Evropská rada zaměstnanců ustavená podle zákona

(1) Evropská rada zaměstnanců podle tohoto zákoníku se ustaví, jestliže

a) to společně ujednají ústředí a vyjednávací výbor, nebo

b) ústředí odmítá zahájit jednání do šesti měsíců od podání žádosti zaměstnanců podle § 25e odst. 2 o ustavení evropské rady zaměstnanců nebo jiného postupu pro nadnárodní informace a projednání, nebo

c) do tří let od podání žádosti podle § 25e odst. 2 ústředí a vyjednávací výbor nedosáhly ujednání o postupu a vyjednávací výbor se neusnesl o skončení vyjednávání podle § 25f.

(2) Evropskou radu zaměstnanců jmenují ze zaměstnanců zástupci zaměstnanců na společném zasedání. Nejsou-li ustaveni nebo nepůsobí-li u některého zaměstnavatele zástupci zaměstnanců, zvolí si zaměstnanci tohoto zaměstnavatele představitele, který se za ně účastní společného zasedání. Rozdělení hlasů na společném zasedání se určí poměrně podle počtu zastupovaných zaměstnanců.

(3) Evropská rada zaměstnanců má nejméně tři členy a nejvíce 30 členů. Zaměstnanci zaměstnavatele z každého členského státu mají zastoupení jedním členem. Jestliže má zaměstnavatel nebo skupina zaměstnavatelů méně než 10 000 zaměstnanců v členských státech, pak zaměstnanci zaměstnavatele z každého členského státu, kde je alespoň 20 % zaměstnanců, budou zastoupeni dalším členem. Zaměstnanci zaměstnavatele z každého členského státu, kde je alespoň 30 % zaměstnanců, budou zastoupeni dalšími dvěma členy, kde je alespoň 40 % zaměstnanců, třemi dalšími členy, a kde je alespoň 50 % zaměstnanců, čtyřmi dalšími členy. Zaměstnanci zaměstnavatele z každého členského státu, kde je alespoň 60 % zaměstnanců, jsou zastoupeni pěti dalšími členy, kde je alespoň 70 % zaměstnanců, šesti dalšími členy, a kde je alespoň 80 % zaměstnanců, sedmi dalšími členy.

(4) Jestliže má zaměstnavatel nebo skupina zaměstnavatelů s působností na území Evropských společenství celkem alespoň 10 000 zaměstnanců v členských státech, pak jsou zaměstnanci zaměstnavatele z každého členského státu, kde je alespoň 20 % zaměstnanců, zastoupeni dalším členem. Zaměstnanci zaměstnavatele z každého členského státu, kde je alespoň 30 % zaměstnanců, třemi dalšími členy, z členského státu, kde je alespoň 40 % zaměstnanců, pěti dalšími členy, z členského státu, kde je alespoň 50 % zaměstnanců, sedmi dalšími členy. Zaměstnanci zaměstnavatele z každého členského státu, kde je alespoň 60 % zaměstnanců, jsou zastoupeni devíti dalšími členy, z členského státu, kde je alespoň 70 % zaměstnanců, 11 dalšími členy, a z členského státu, kde je alespoň 80 % zaměstnanců, 13 dalšími členy.

(5) Členy evropské rady zaměstnanců v České republice jmenují ze zaměstnanců zaměstnavatele zástupci zaměstnanců na společném zasedání. Nejsou-li ustaveni nebo nepůsobí-li u některého zaměstnavatele zástupci zaměstnanců, zvolí si zaměstnanci představitele, který se za ně účastní společného zasedání. Rozdělení hlasů na společném zasedání se určí poměrně podle počtu zastupovaných zaměstnanců. Toto ustanovení platí i v případě, kdy v České republice působí organizační složka zaměstnavatele vyvíjející činnost na území členských států Evropských společenství.

(6) Jména svých členů a jejich adresy do zaměstnání je evropská rada zaměstnanců povinna bez zbytečného odkladu oznámit ústředí, které tuto informaci předá zaměstnavatelům a zástupcům zaměstnanců, popřípadě zaměstnancům.

(7) Funkční období evropské rady zaměstnanců trvá čtyři roky. Po uplynutí čtyř let od ustavující schůze hlasuje evropská rada zaměstnanců, zda bude s ústředím vyjednávat podle § 25e, nebo zda se ustaví evropská rada zaměstnanců podle tohoto ustanovení. Rozhodnutí přijímá rada dvoutřetinovou většinou všech jmenovaných členů. Pro vyjednávání se použije obdobně § 25e.

(8) Nejméně jednou za kalendářní rok je ústředí povinno projednat s evropskou radou zaměstnanců zejména

a) organizační uspořádání zaměstnavatele a jeho ekonomickou a finanční situaci,

b) pravděpodobný vývoj činnosti, výroby, prodeje a zaměstnanosti,

c) investice a podstatné změny organizace práce a technologie,

d) převody zaměstnavatele nebo části jeho činnosti, jeho důvody, podstatné důsledky a opatření vůči zaměstnancům,

e) hromadné propouštění, jeho důvody, počty, strukturu a podmínky pro určení zaměstnanců, s nimiž má být rozvázán pracovní poměr, a plnění, která mají zaměstnancům příslušet kromě plnění vyplývajících z právních předpisů.

(9) Jestliže vzniknou výjimečné okolnosti, které mají podstatný vliv na zájmy zaměstnanců, je ústředí povinno bez zbytečného odkladu informovat evropskou radu zaměstnanců a na její žádost s ní projednat potřebná opatření. Je-li ustaven výbor podle § 25k odst. 2, může ústředí jednat s tímto výborem. Členům evropské rady zaměstnanců, kteří byli zvoleni nebo jmenováni za zaměstnavatele, kterého se mají opatření týkat, je však ústředí povinno umožnit účast na tomto projednání. Výjimečnými okolnostmi se rozumí zejména

a) zrušení, zánik nebo převod zaměstnavatele nebo jeho části,

b) hromadné propouštění.

(10) Ústředí je povinno písemně informovat evropskou radu zaměstnanců a projednávat s ní záležitosti stanovené v odstavcích 8 a 9, jestliže se týkají alespoň dvou zaměstnavatelů se sídlem ve dvou různých členských státech; oprávnění evropské rady zaměstnanců se vztahují jen na záležitosti, které se týkají členských států.

§ 25k

(1) Ústředí je povinno bez zbytečného odkladu svolat zakládající schůzi evropské rady zaměstnanců. Na této schůzi si rada zvolí svého předsedu a jeho zástupce.

(2) Předseda a za jeho nepřítomnosti jeho zástupce zastupuje evropskou radu zaměstnanců navenek a řídí její běžnou činnost. Jestliže to považuje za nutné, ustaví rada tříčlenný výbor, který se skládá z předsedy a dvou dalších členů. Členové výboru musí být alespoň ze dvou členských států. Výbor řídí běžnou činnost.

(3) Evropská rada zaměstnanců má právo se sejít bez přítomnosti příslušných vedoucích zaměstnanců k projednání informací, které jí předává ústředí. Datum a místo jednání je předmětem dohody s ústředím. Jednání evropské rady zaměstnanců je neveřejné. Evropská rada zaměstnanců si může přizvat odborníky, je-li to nezbytně nutné k plnění jejích úkolů. Může si též přizvat vedoucí zaměstnance k podání dodatečných informací a vysvětlení.

(4) Není-li stanoveno jinak, evropská rada zaměstnanců může rozhodovat, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů; rozhodnutí rady jsou přijímána nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů rady.

(5) Evropská rada zaměstnanců si může stanovit jednací řád, který musí být písemný a musí být přijat většinou hlasů všech členů rady.

§ 25l

Jestliže se ústředí a vyjednávací výbor dohodly, že evropská rada zaměstnanců bude rozšířena o zástupce zaměstnanců států, kteří nejsou členy Evropských společenství, pak nestanoví-li dohoda mezi ústředím a vyjednávacím výborem jinak, členy evropské rady zaměstnanců za zaměstnance zaměstnavatele se sídlem v České republice jmenují ze zaměstnanců zaměstnavatele zástupci zaměstnanců na společném zasedání. Nejsou-li ustaveni nebo nepůsobí-li u některého zaměstnavatele zástupci zaměstnanců, mohou si zaměstnanci tohoto zaměstnavatele zvolit představitele pro toto společné zasedání. Rozdělení hlasů na společném zasedání se určí poměrně podle počtu zastupovaných zaměstnanců. Paragraf 25c platí i zde.

§ 25m

Ustanovení § 25d až 25l se nepoužijí pro evropskou společnost a evropskou družstevní společnost, pokud zvláštní právní předpis7) nestanoví jinak.

§ 26

Orgány nadřízené zaměstnavatelům jsou povinny sledovat, jak zaměstnavatelé plní své povinnosti při vytváření pracovněprávních vztahů a jejich rozvíjení (§ 8 odst. 3), zjišťovat příčiny porušování pracovněprávních předpisů, vyvozovat z něho důsledky a soustavně vytvářet podmínky pro jejich dodržování.

ČÁST DRUHÁ

PRACOVNÍ POMĚR

HLAVA PRVNÍ

VZNIK, ZMĚNY A SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

§ 27

(1) Zaměstnanec v pracovním poměru se podílí svou prací za mzdu podle pokynů zaměstnavatele na plnění jeho úkolů.

(2) Pracovní poměr se zakládá smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

(3) Volbou se pracovní poměr zakládá v případech stanovených zvláštními předpisy, popřípadě stanovami nebo usneseními příslušných orgánů družstev nebo sdružení občanů podle zvláštního zákona.29)

(4) Jmenováním se pracovní poměr zakládá u vedoucích zaměstnanců, jmenovaných do funkce podle zvláštních předpisů, a u vedoucích zaměstnanců, které do funkce jmenuje u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, statutární orgán, a u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, zaměstnavatel.

(5) Vedoucími funkcemi, do nichž u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, jmenuje statutární orgán, a u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, zaměstnavatel, jsou funkce vedoucích zaměstnanců

a) v přímé řídící působnosti

1. statutárního orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,

2. zaměstnavatele, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,

b) v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného

1. statutárnímu orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,

2. zaměstnavateli, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,

za podmínky, že tomuto vedoucímu zaměstnanci je podřízen další vedoucí zaměstnanec,

c) na ústředních orgánech.

Jmenování a odvolání může provádět u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, výlučně statutární orgán, a u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, výlučně zaměstnavatel. Je-li zaměstnavatelem stát, jmenování a odvolání může provádět výlučně vedoucí organizační složky státu.40) Jmenováním a odvoláním nelze pověřit jinou osobu.

Oddíl první

Pracovní smlouva a vznik pracovního poměru

§ 28

Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, které by pro něho z pracovní smlouvy vyplynuly, a s pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž má práci konat. V případech stanovených orgány státní zdravotní správy je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se zaměstnanec před uzavřením pracovní smlouvy podrobil vstupní lékařské prohlídce. Paragraf 1 odst. 3 až 5 a § 7 odst. 2 až 6 platí i zde.

§ 29

(1) V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout:

a) druh práce, na který je zaměstnanec přijímán,

b) místo výkonu práce (obec a organizační jednotku nebo jinak určené místo),

c) den nástupu do práce.

(2) Mimoto lze v pracovní smlouvě dohodnout další podmínky, na kterých mají účastnící zájem.

§ 29a

(1) Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít dohodu, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení pracovního poměru, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu.

(2) Zaměstnavatel se v dohodě podle odstavce 1 zaváže, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období.

(3) Dohodu podle odstavce 1 může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít, jestliže to lze od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v pracovním poměru u zaměstnavatele a jejichž využití při činnosti uvedené v odstavci 1 by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost; jestliže byla se zaměstnancem sjednána zkušební doba (§ 31), lze dohodu uzavřít nejdříve po uplynutí zkušební doby, jinak je neplatná.

(4) V dohodě podle odstavce 1 může být sjednána peněžitá částka, kterou je zaměstnanec povinen zaměstnavateli zaplatit, jestliže závazek poruší. Zaplacením peněžité částky závazek zaměstnance zaniká. Výše peněžité částky musí být přiměřená povaze a významu podmínek uvedených v odstavci 3.

(5) Zaměstnavatel může od dohody odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance.

(6) Zaměstnanec může dohodu vypovědět, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání (nebo jeho část) za příslušný měsíc do 15 dnů po uplynutí jeho splatnosti; dohoda zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.

(7) Dohoda podle odstavců 1 a 2 musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná; to platí obdobně pro odstoupení od dohody a pro výpověď dohody podle odstavců 5 a 6.

§ 29b

Ustanovení o dohodě podle § 29a na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení4a) zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen "svazek obcí"), a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociální péče4b) nelze použít.

§ 30

(1) Pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání.

(2) Pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky lze sjednat nebo dohodou účastníků prodlužovat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Pokud od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba delší než šest měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy dochází ke sjednání pracovního poměru na dobu určitou

a) podle zvláštního právního předpisu nebo kdy zvláštní právní předpis stanoví sjednání pracovního poměru na dobu určitou jako podmínku pro vznik dalších nároků,30d)

b) z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu překážek v práci na straně zaměstnance (§ 124 až 128),

c) z vážných provozních důvodů na straně zaměstnavatele nebo z důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce, kterou má zaměstnanec vykonávat; uvedené důvody zaměstnavatel blíže vymezí v písemné dohodě s příslušným odborovým orgánem, kterou lze nahradit písemným vymezením zaměstnavatele jen v případě, že u něho nepůsobí odborová organizace.

(4) Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou, ačkoliv nebyly splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3, a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3, může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.

(5) V kolektivní smlouvě lze dohodnout okruh zaměstnanců, se kterými nelze sjednat pracovní poměr na dobu určitou.

(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se nevztahují na pracovní poměry na dobu určitou uzavřené mezi zaměstnavatelem zprostředkovávajícím zaměstnání podle zvláštního právního předpisu30e) a zaměstnancem za účelem výkonu práce u jiného zaměstnavatele (§ 38a a 38b).

§ 31

(1) V pracovní smlouvě může být sjednána zkušební doba, která činí, pokud nebyla dohodnuta zkušební doba kratší, tři měsíce. Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována.

(2) Doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nemůže během zkušební doby konat práci, se započítává do zkušební doby v rozsahu nejvýše deseti pracovních dnů.

(3) Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je její sjednání neplatné.

§ 32

(1) Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně. Jde-li však o sjednání pracovního poměru na dobu kratší než jeden měsíc, je povinen tak učinit, jen jestliže o to zaměstnanec požádá nebo jde-li o zaměstnance, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena.

(2) Jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci.

(3) Pokud pracovní smlouva neobsahuje údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Informace musí obsahovat

a) jméno zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,

b) bližší označení druhu a místa výkonu práce,

c) nárok na délku dovolené na zotavenou, popřípadě uvedení způsobu určování nároku na dovolenou,

d) údaj o výpovědních dobách,

e) údaj o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty mzdy, místu a způsobu vyplácení mzdy,

f) stanovení týdenní pracovní doby a rozvržení pracovní doby.

(4) Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu, je povinen jej předem informovat o době trvání tohoto vyslání a o měně, ve které mu bude vyplácena mzda.

(5) Informace uvedené v odstavci 3 písm. c), d) a f) a v odstavci 4 mohou být nahrazeny odkazem na příslušný pracovněprávní předpis nebo na kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.

(6) Povinnost písemně informovat zaměstnance o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru se nevztahuje na pracovní poměry sjednané na dobu kratší než jeden měsíc.

Vznik pracovního poměru

§ 33

(1) Pracovní poměr na základě pracovní smlouvy vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce.

(2) Jestliže zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.

§ 34zrušeno

§ 35

Povinnosti vyplývající z pracovního poměru

(1) Ode dne, kdy vznikl pracovní poměr,

a) zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy nebo kolektivní nebo pracovní smlouvou;

b) zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň.

(2) Při nástupu do práce musí být zaměstnanec řádně seznámen s pracovním řádem platným u zaměstnavatele (§ 82) a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec musí být také řádně seznámen s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy.

(3) Zaměstnavatel je povinen předkládat příslušnému odborovému orgánu ve lhůtách s ním dohodnutých zprávy o sjednaných nových pracovních poměrech.

Oddíl druhý

Změny pracovního poměru

§ 36

Změna sjednaných pracovních podmínek

(1) Sjednaný obsah pracovní smlouvy lze změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Byla-li pracovní smlouva uzavřena písemně, musí zaměstnavatel provést písemně i její změnu.

(2) Konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen výjimečně v případech uvedených v § 37 a 38.

§ 37

Převedení na jinou práci

(1) Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci,

a) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci nebo ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,5)

b) koná-li těhotná žena, žena, která kojí nebo matka dítěte mladšího než devět měsíců práci, kterou nesmějí být tyto ženy zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřské poslání,

c) je-li to nutné podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy v zájmu ochrany zdraví jiných osob před infekčními nemocemi,

d) je-li to třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu,

e) je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku uznán nezpůsobilým pro noční práci,

f) požádá-li o to těhotná žena, žena, která kojí nebo matka dítěte mladšího než devět měsíců, která pracuje v noci.

(2) Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci,

a) dal-li zaměstnanci výpověď z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. e) a f),

b) bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení,

c) pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.

(3) Nelze-li dosáhnout účelu převedení podle předchozích odstavců převedením zaměstnance v rámci pracovní smlouvy, může ho zaměstnavatel převést v těchto případech i na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil.

(4) Zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána,

a) nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj (§ 129) nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,

b) je-li to třeba k odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků,

(5) Při převedení zaměstnance na jinou práci je zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci.

(6) Zaměstnavatel je povinen předem projednat se zaměstnancem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat; byla-li pracovní smlouva uzavřena písemně a dochází-li převedením zaměstnance k její změně, je zaměstnavatel povinen vydat mu písemné potvrzení o důvodu převedení na jinou práci a době jeho trvání, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 písm. c) a odstavci 4.

§ 38

Pracovní cesta a přeložení

(1) Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu, je-li tato podmínka dohodnuta v pracovní smlouvě. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.

(2) Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance na pracovní cestu k plnění svých úkolů do jiné organizační jednotky (k jinému zaměstnavateli), může pověřit jiného vedoucího zaměstnance (jiného zaměstnavatele), aby zaměstnanci dával pokyny k práci, popřípadě jeho práci organizoval, řídil a kontroloval (§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2); v pověření je třeba vymezit jeho rozsah. S pověřením podle předchozí věty musí být zaměstnanec seznámen. Vedoucí zaměstnanci jiného zaměstnavatele však nemohou vůči zaměstnanci činit jménem vysílajícího zaměstnavatele právní úkony.

(3) Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, lze pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele, pokud to nezbytně vyžaduje jeho provozní potřeba. Pracovní úkoly přeloženému zaměstnanci ukládá, jeho práci organizuje, řídí a kontroluje a pokyny mu k tomu účelu dává příslušný vedoucí zaměstnanec organizační jednotky (útvaru), na jejíž pracoviště byl zaměstnanec přeložen.

Agenturní zaměstnávání

§ 38a

(1) Zaměstnavatel, který je právnickou nebo fyzickou osobou zprostředkovávající zaměstnání na základě povolení5a) (dále jen "agentura práce"), může svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce k jinému zaměstnavateli jen na základě písemného ujednání v pracovní smlouvě nebo v dohodě o pracovní činnosti, kterým se agentura práce zaváže zajistit svému zaměstnanci dočasný výkon práce podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti u jiného zaměstnavatele (dále jen "uživatel"), a zaměstnanec se zaváže tuto práci konat podle pokynů uživatele a na základě dohody5b) o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem.

(2) Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce musí obsahovat

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, a bydliště dočasně přiděleného zaměstnance,

b) druh práce, kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat,

c) určení doby, po kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat práci u uživatele,

d) místo výkonu práce,

e) den nástupu dočasně přiděleného zaměstnance k výkonu práce u uživatele,

f) informace o pracovních a mzdových (platových) podmínkách zaměstnance uživatele, který vykonává nebo by vykonával stejnou práci jako dočasně přidělený zaměstnanec, s přihlédnutím ke kvalifikaci a délce odborné praxe (dále jen "srovnatelný zaměstnanec"),

g) podmínky, za nichž může být dočasné přidělení zaměstnancem nebo uživatelem ukončeno před uplynutím doby, na kterou bylo dočasné přidělení sjednáno; sjednání podmínek pro ukončení doby dočasného přidělení před uplynutím doby, na kterou bylo dočasné přidělení sjednáno pouze ve prospěch uživatele, je neplatné,

h) číslo a datum vydání rozhodnutí, kterým bylo agentuře práce vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání.

(3) Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce musí být uzavřena písemně.

§ 38b

(1) Po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele ukládá zaměstnanci agentury práce pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci uživatel. Uživatel však nemůže vůči zaměstnanci agentury práce činit právní úkony jménem agentury práce.

(2) Agentura práce přiděluje zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele na základě písemného pokynu, který obsahuje zejména

a) název a sídlo uživatele,

b) místo výkonu práce u uživatele,

c) dobu trvání dočasného přidělení,

d) určení vedoucího zaměstnance uživatele oprávněného přidělovat zaměstnanci práci a kontrolovat ji,

e) podmínky jednostranného prohlášení o ukončení výkonu práce před uplynutím doby dočasného přidělení, byly-li sjednány v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce [§ 38a odst. 2 písm. g)],

f) informaci o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance uživatele.

(3) Dočasné přidělení končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno; před uplynutím této doby končí dohodou mezi agenturou práce a dočasně přiděleným zaměstnancem, popřípadě jednostranným prohlášením uživatele nebo dočasně přiděleného zaměstnance podle podmínek sjednaných v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce.

(4) Jestliže agentura práce, která zaměstnance dočasně přidělila k výkonu práce u uživatele, uhradila zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním u uživatele, má nárok na náhradu této škody vůči tomuto uživateli, pokud se s uživatelem nedohodne jinak.

(5) Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. Pokud jsou po dobu výkonu práce pro uživatele pracovní nebo mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance horší, je agentura práce povinna na žádost dočasně přiděleného zaměstnance, popřípadě, pokud tuto skutečnost zjistí jinak, i bez žádosti zajistit rovné zacházení; dočasně přidělený zaměstnanec má právo se domáhat u agentury práce uspokojení nároků, které mu z toho vznikly.

(6) Agentura práce nemůže téhož zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce u téhož uživatele na dobu delší než 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Toto omezení neplatí v případech, kdy o to agenturu práce požádá zaměstnanec agentury práce, nebo jde-li o výkon práce na dobu zastupování za zaměstnance uživatele, který čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nebo vykonává civilní službu.

(7) V kolektivní smlouvě uzavřené u uživatele lze rozsah agenturního zaměstnávání omezit.

Převedení zaměstnance na původní pracovní místo

§ 39

Odpadnou-li důvody, pro které byl zaměstnanec podle předchozích ustanovení převeden na jinou práci nebo přeložen do jiného místa, než byly sjednány v pracovní smlouvě, nebo uplynula-li doba, na kterou byla tato změna sjednána, je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance zpět na jeho původní práci a pracoviště, pokud se s ním nedohodne jinak. Není-li takové zařazení možné z vážných provozních důvodů, musí být zaměstnanec převeden na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě, a to pokud možno na témž pracovišti, kde pracoval dříve.

Převedení a přeložení na žádost zaměstnance

§ 40

Požádá-li zaměstnanec o převedení na jinou práci nebo pracoviště, popřípadě o přeložení do jiného místa, poněvadž podle lékařského posudku není vhodné, aby dále konal dosavadní práci nebo pracoval na dosavadním pracovišti, nebo z jiných vážných důvodů, je zaměstnavatel povinen mu vyhovět, jakmile to dovolí jeho provozní možnosti. Přitom musí dbát, aby práce i pracoviště, na které zaměstnance převádí, byly pro něho vhodné.

Účast odborových orgánů při převádění

§ 41

Pokud zaměstnavatel zaměstnance výjimečně podle § 37 převádí na jinou práci, než odpovídá pracovní smlouvě, a zaměstnanec s takovým opatřením nesouhlasí, může jej zaměstnavatel převést jen po projednání tohoto opatření s příslušným odborovým orgánem. Projednání není třeba, dokud celková doba převedení nepřesáhla 22 pracovních dnů v kalendářním roce.

Oddíl třetí

Skončení pracovního poměru

§ 42

(1) Pracovní poměr může být rozvázán:

a) dohodou,

b) výpovědí,

c) okamžitým zrušením,

d) zrušením ve zkušební době.

(2) Pracovní poměr sjednaný na určitou dobu končí též uplynutím sjednané doby.

(3) Pracovní poměr cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, končí

a) dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o odnětí povolení k pobytu,

b) dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky.

(4) Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance.

§ 43

Dohoda

(1) Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.

(2) Dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavírají zaměstnavatel a zaměstnanec písemně. V dohodě musí být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, požaduje-li to zaměstnanec.

(3) Jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru vydá zaměstnavatel zaměstnanci.

§ 44

Výpověď

(1) Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná.

(2) Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů výslovně stanovených v § 46 odst. 1; výpovědní důvod musí ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná. Důvod výpovědi nelze dodatečně měnit.

(3) Výpověď, která byla doručena druhému účastníku, může být odvolána pouze s jeho souhlasem; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním je třeba provést písemně.

§ 45

Výpovědní doby

(1) Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí dva měsíce, pokud není dále stanoveno jinak. Při výpovědi podle § 46 odst. 1 písm. a) až c) činí výpovědní doba tři měsíce.

(2) Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 47 odst. 2, § 48 odst. 2, § 49 písm. b), § 52 odst. 6 a § 70b odst. 1.

Výpověď daná zaměstnavatelem

§ 46

(1) Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z těchto důvodů:

a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jejích úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,

d) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci nebo ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,

d) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci nebo ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,

e) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, lze zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,

f) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení pracovní kázně, pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně lze dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením pracovní kázně písemně upozorněn na možnost výpovědi.

(2) Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pokud nejde o výpověď pro porušení pracovní kázně nebo z důvodu, pro který lze okamžitě zrušit pracovní poměr, pouze tehdy, jestliže

a) nemá možnost ho dále zaměstnávat v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce, ani v místě jeho bydliště, a to ani po předchozí průpravě,

b) zaměstnanec není ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou práci, kterou mu zaměstnavatel nabídl v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce, nebo v jeho bydlišti, nebo podrobit se předchozí průpravě pro tuto jinou práci.

(3) Pro porušení pracovní kázně nebo z důvodu, pro který lze okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď pouze ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi dověděl, a pro porušení pracovní kázně v cizině do dvou měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do jednoho roku ode dne, kdy důvod k výpovědi vznikl.

(4) Stane-li se v průběhu lhůty dvou měsíců uvedené v předchozím odstavci jednání zaměstnance, v němž lze spatřovat porušení pracovní kázně, předmětem šetření jiného orgánu, lze dát výpověď ještě do dvou měsíců ode dne, kdy se zaměstnavatel dověděl o výsledku tohoto šetření. Je-li k výpovědi třeba souhlasu příslušného orgánu státní správy, nepočítá se do této lhůty doba ode dne podání žádosti o udělení souhlasu do dne, kdy rozhodnutí orgánu státní správy nabylo právní moci.

§ 47

(1) Byla-li dána zaměstnanci výpověď z některého z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až d), je zaměstnavatel povinen ve spolupráci s příslušným orgánem státní správy účinně mu pomáhat při získání nového vhodného zaměstnání.

(2) Při výpovědi dané osamělé zaměstnankyni nebo osamělému zaměstnanci trvale pečujícím o dítě mladší než 15 let nebo zaměstnanci se zdravotním postižením,4b) který není zabezpečen důchodem, z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. c), při výpovědi dané zaměstnanci proto, že nesmí dále konat dosavadní práci pro ohrožení nemocí z povolání a při výpovědi dané pro dosažení nejvyšší přípustné expozice na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, je zaměstnavatel povinen zajistit těmto zaměstnancům nové vhodné zaměstnání, a to podle potřeby i s pomocí svého nadřízeného orgánu. V těchto případech výpovědní doba skončí teprve tehdy, až zaměstnavatel tuto povinnost splní, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak.

(3) Povinnost účinně pomáhat zaměstnanci k získání nového vhodného zaměstnání, popřípadě mu je zajistit, zaměstnavatel nemá, jestliže zaměstnanec nebyl ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou práci, kterou mu zaměstnavatel před výpovědí nabídl. Tyto povinnosti zaměstnavatele zanikají, jestliže zaměstnanec odmítne bez vážného důvodu nové vhodné zaměstnání, do kterého mohl nastoupit.

Zákaz výpovědi

§ 48

(1) Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je

a) v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně neschopným práce pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto neschopnost úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o šest měsíců po propuštění z ústavního ošetřování,

b) při povolání ke službě v ozbrojených silách ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz, až do uplynutí dvou týdnů po jeho propuštění z takové služby; to platí obdobně v případě civilní služby,16)

c) v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce,

d) v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou.

e) v době, kdy je zaměstnanec pracující v noci uznán na základě lékařského posudku dočasně nezpůsobilým pro noční práci.

(2) Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v této době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

§ 49

Zákaz výpovědi se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci

a) pro organizační změny uvedené v § 46 odst. 1 písm. a) a b),

b) z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené (§ 157 odst. 1) nebo o zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou žena je oprávněna čerpat mateřskou dovolenou; byla-li dána zaměstnankyni nebo zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď před nástupem mateřské dovolené (rodičovské dovolené) tak, že by výpovědní doba uplynula v době této mateřské dovolené (rodičovské dovolené), skončí výpovědní doba současně s mateřskou dovolenou (rodičovskou dovolenou),

c) pro jiné porušení pracovní kázně [§ 46 odst. 1 písm. f)], pokud nejde o těhotnou zaměstnankyni nebo o zaměstnankyni anebo zaměstnance, kteří trvale pečují o dítě mladší než tři roky.

§ 50zrušeno

§ 51

Výpověď daná zaměstnancem

Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.

§ 52

Hromadné propouštění

(1) Hromadným propouštěním se rozumí skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí daných zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) nejméně

a) deseti zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 20 do 100 zaměstnanců, nebo

b) 10 % zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 101 do 300 zaměstnanců, nebo

c) 30 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 300 zaměstnanců.

Skončí-li za podmínek uvedených ve větě první pracovní poměr alespoň pět zaměstnanců, započítávají se do celkového počtu zaměstnanců uvedených v písmenech a) až c) i zaměstnanci, s nimiž zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr v tomto období z týchž důvodů dohodou.

(2) Před dáním výpovědí jednotlivým zaměstnancům je zaměstnavatel povinen o svém záměru včas, nejpozději 30 dnů předem, písemně informovat příslušný odborový orgán nebo radu zaměstnanců a projednat s nimi za účelem dosažení shody zejména opatření směřující k předejití či omezení hromadného propouštění, zmírnění jeho nepříznivých důsledků pro zaměstnance, především možnosti jejich zařazení ve vhodném zaměstnání na jiných pracovištích zaměstnavatele. Před zahájením jednání je zaměstnavatel povinen poskytnout příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců potřebné informace a podklady.

(3) Zaměstnavatel je současně povinen písemně informovat příslušný úřad práce o opatřeních uvedených v odstavci 2, zejména o důvodech těchto opatření, o celkovém počtu zaměstnanců, o počtu a struktuře zaměstnanců, jichž se tato opatření mají týkat, o období, v jehož průběhu dojde k hromadnému propouštění, o navržených hlediscích pro výběr propouštěných zaměstnanců a o zahájení jednání s příslušným odborovým orgánem nebo s radou zaměstnanců. Jedno vyhotovení písemné informace doručí příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců.

(4) Zaměstnavatel je povinen prokazatelně doručit příslušnému úřadu práce písemnou zprávu o svém rozhodnutí o hromadném propouštění a výsledcích jednání s příslušným odborovým orgánem nebo s radou zaměstnanců. Ve zprávě je povinen dále uvést celkový počet zaměstnanců a počet a strukturu zaměstnanců, jichž se hromadné propouštění týká. Jedno vyhotovení této zprávy doručí příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců. Příslušný odborový orgán nebo rada zaměstnanců mají právo se k písemné zprávě zaměstnavatele samostatně vyjádřit a toto vyjádření doručit příslušnému úřadu práce. Zaměstnavatel, na kterého byl prohlášen konkurs, je povinen doručit úřadu práce písemnou zprávu pouze na jeho žádost.

(5) V případě, že u zaměstnavatele není ustaven nebo nepůsobí příslušný odborový orgán ani rada zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen plnit povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 4 vůči každému zaměstnanci, jehož se hromadné propouštění týká.

(6) Pracovní poměr hromadně propuštěného zaměstnance skončí výpovědí nejdříve po uplynutí doby 30 dnů od doručení písemné zprávy zaměstnavatele podle odstavce 4 příslušnému úřadu práce, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. To neplatí, byl-li na zaměstnavatele prohlášen konkurs nebo povoleno vyrovnání.

(7) Zaměstnavatel je povinen sdělit zaměstnanci den doručení písemné zprávy zaměstnavatele úřadu práce podle odstavce 6.

Okamžité zrušení

§ 53

(1) Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr jen výjimečně, a to pouze tehdy,

a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců,

b) porušil-li zaměstnanec pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem.

(2) Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. O počátku a běhu měsíční lhůty platí obdobně ustanovení § 46 odst. 3 a 4.

(3) Zaměstnavatel nemůže okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní ani se zaměstnankyní nebo zaměstnancem, pokud trvale pečují o dítě mladší než tři roky; může však s nimi, s výjimkou zaměstnankyně na mateřské dovolené (§ 157 odst. 1) nebo zaměstnance v době rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, z důvodů uvedených v odstavci 1 rozvázat pracovní poměr výpovědí.

§ 54

(1) Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže

a) podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel jej nepřevedl v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku na jinou pro něho vhodnou práci,

b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy do 15 dnů po uplynutí její splatnosti.

(2) Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

(3) Zaměstnanec, který okamžitě zrušil pracovní poměr, má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu.

§ 55

Okamžité zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec provést písemně, musí v něm skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným a musí je ve stanovené lhůtě doručit druhému účastníku, jinak je neplatné; uvedený důvod nesmí dodatečně měnit.

Skončení pracovního poměru sjednaného na určitou dobu

§ 56

(1) Pracovní poměr sjednaný na určitou dobu končí uplynutím této doby. Byla-li doba trvání pracovního poměru určena na dobu konání určitých prací, má zaměstnavatel upozornit zaměstnance na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň tři dny předem.

(2) Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se tento pracovní poměr změnil v pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou.

§ 57

Před uplynutím sjednané doby může skončit pracovní poměr na dobu určitou také ostatními způsoby uvedenými v § 42.

§ 58

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době

(1) Ve zkušební době může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec zrušit pracovní poměr písemně z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.

(2) Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhé straně zpravidla alespoň tři dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit.

§ 59

Účast odborových orgánů při rozvázání pracovního poměru

(1) Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s příslušným odborovým orgánem.

(2) Jde-li o člena příslušného odborového orgánu, který je oprávněn spolurozhodovat se zaměstnavatelem, v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení, je zaměstnavatel povinen požádat příslušný odborový orgán o předchozí souhlas k opatření podle předchozího odstavce. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže příslušný odborový orgán písemně neodmítl udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byl o něj zaměstnavatelem požádán.

(3) Zaměstnavatel může použít souhlasu podle předchozího odstavce jen ve lhůtě dvou měsíců od jeho udělení.

(4) Jestliže příslušný odborový orgán odmítl udělit souhlas podle odstavce 2, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu neplatné; pokud jsou však ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení splněny a soud ve sporu podle § 64 shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné.

(5) S jinými případy rozvázání pracovního poměru je zaměstnavatel povinen seznámit příslušný odborový orgán ve lhůtách s ním dohodnutých.

§ 60

Pracovní posudky a potvrzení o zaměstnání

(1) Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti (pracovní posudek), je zaměstnavatel povinen do 15 dnů zaměstnanci tento posudek vydat; zaměstnavatel však není povinen vydat mu jej dříve, než v době dvou měsíců před skončením jeho pracovního poměru. Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce.

(2) Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm skutečnosti stanovené prováděcím právním předpisem a další písemnosti týkající se osobních údajů o zaměstnanci.

(3) Jiné informace je zaměstnavatel oprávněn o zaměstnanci podávat pouze s jeho souhlasem, pokud právní předpis nestanoví jinak.

(4) Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem pracovního posudku nebo potvrzení o zaměstnání, může se domáhat ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o jejich obsahu dověděl, u soudu, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně je upravit.

Odstupné

§ 60a

(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě, popřípadě ve vnitřním předpisu lze odstupné podle předchozí věty zvýšit o další násobky průměrného výdělku, popřípadě stanovit další podmínky, za nichž zaměstnanci přísluší zvýšené odstupné. To se vztahuje i na zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.

(2) V kolektivní smlouvě lze sjednat, popřípadě ve vnitřním předpisu stanovit, že zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné za podmínek a ve výši násobku průměrného výdělku stanovených kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem.

(3) Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.32)

(4) Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy, pokud se se zaměstnancem nedohodne na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

§ 60b

(1) Pokud zaměstnanec po skončení pracovního poměru nastoupí opět do zaměstnání u dosavadního zaměstnavatele před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného podle § 60a odst. 1 a 2, je povinen tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část.

(2) Poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby podle odstavce 1.

§ 60c

Odstupné nenáleží zaměstnanci,

a) u něhož při organizačních změnách dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele,

b) který koná u zaměstnavatele práci ve vedlejším pracovním poměru.

Oddíl čtvrtý

Nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru

§ 61

(1) Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy. Tato náhrada přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

(2) Přesahuje-li celková doba, za kterou by měla být zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy, šest měsíců, může soud na žádost zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy za další dobu přiměřeně snížit, popřípadě náhradu mzdy zaměstnanci vůbec nepřiznat; soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil.

(3) Rozvázal-li zaměstnavatel pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnanec netrvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, platí, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně jinak, že jeho pracovní poměr skončil dohodou,

a) byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby,

b) byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit; v těchto případech má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby.

§ 62

(1) Dal-li zaměstnanec neplatnou výpověď nebo zrušil-li neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a zaměstnavatel mu oznámil, že trvá na tom, aby dál konal svou práci, pracovní poměr trvá i nadále. Nevyhoví-li zaměstnanec této jeho výzvě, může zaměstnavatel na něm požadovat náhradu škody, která mu tím vznikla (§ 179) ode dne, kdy mu oznámil, že trvá na dalším konání práce; za dobu před uplatněním neplatnosti rozvázání pracovního poměru u soudu mu však tato náhrada přísluší nejdéle za jeden měsíc.

(2) Rozvázal-li zaměstnanec pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnavatel netrvá na tom, aby zaměstnanec u něho dále pracoval, platí, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak, že jeho pracovní poměr skončil dohodou,

a) byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby,

b) byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit.

(3) V případech uvedených v předchozím odstavci nemůže zaměstnavatel vůči zaměstnanci uplatňovat náhradu škody.

§ 63

Při neplatné dohodě o rozvázání pracovního poměru se postupuje při posuzování nároků zaměstnance na náhradu ušlé mzdy obdobně jako při neplatné výpovědi dané zaměstnanci zaměstnavatelem (§ 61). Zaměstnavatel nárok na náhradu škody pro neplatnost dohody uplatňovat nemůže.

§ 64

Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

Oddíl pátý

Volba a jmenování

§ 65

(1) Pracovní poměr založený volbou nebo jmenováním vzniká dnem, který byl stanoven k nástupu do funkce. Práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, u něhož je tento zaměstnanec dosud v pracovním poměru, tím nejsou dotčena, nedohodnou-li se jinak. Je-li však pracovní poměr založen volbou do veřejné funkce, je zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec v době zvolení do funkce v pracovním poměru, povinen mu umožnit výkon funkce a poskytnout mu za tím účelem pracovní volno bez náhrady mzdy nebo na jeho žádost s ním rozvázat pracovní poměr.

(2) Zaměstnance, který byl do funkce zvolen nebo jmenován, lze z této funkce odvolat. Zaměstnanec se může této funkce též vzdát. Odvolání a vzdání se funkce musí být písemné a doručeno druhému účastníku, jinak je neplatné. Výkon funkce končí dnem následujícím po doručení odvolání nebo vzdání se funkce, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se funkce uveden den pozdější.

(3) Uplynutím volebního období, odvoláním z funkce ani vzdáním se funkce pracovní poměr nekončí. Zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne jeho další pracovní zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci, popřípadě na jinou pro něho vhodnou práci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele (§ 130) a současně je dán výpovědní důvod podle § 46 odst. 1 písm. c); odstupné poskytované zaměstnancům při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z funkce v souvislosti s jejím zrušením v důsledku organizační změny. Pro skončení tohoto pracovního poměru platí jinak ustanovení o skončení pracovního poměru sjednaného pracovní smlouvou.

§ 66, § 67zrušeno

§ 68

Pro pracovní poměry založené volbou nebo jmenováním platí jinak ustanovení o pracovním poměru sjednaném pracovní smlouvou.

Oddíl šestý

Souběžné pracovní poměry a vedlejší činnost

§ 69

Sjednal-li zaměstnanec několik pracovních poměrů, posuzují se práva a povinnosti z nich vyplývající samostatně, pokud tento zákoník nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak.

Vedlejší pracovní poměr

§ 70

(1) Koná-li zaměstnanec za trvání pracovního poměru, v němž je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 83a), výjimečně práce také v dalším pracovním poměru, jde o hlavní a vedlejší pracovní poměr. Vedlejší pracovní poměr lze sjednat pouze na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu.

(2) Jako vedlejší pracovní poměr se neposuzuje pracovní poměr sjednaný se zaměstnancem na dobu, kdy čerpá dovolenou na zotavenou.

(3) Vláda může stanovit nařízením

a) nejvyšší rozsah pracovní doby, na který lze sjednat vedlejší pracovní poměr,

b) celkový nejvyšší rozsah sjednané pracovní doby ve dvou nebo více vedlejších pracovních poměrech, popřípadě v dohodách o pracovní činnosti.

§ 70azrušeno

§ 70b

(1) Výpovědí může rozvázat vedlejší pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Výpovědní doba činí 15 dnů a začíná dnem, v němž byla výpověď doručena.

(2) Na vedlejší pracovní poměr se nevztahují ustanovení § 30 odst. 2 až 5, § 46 odst. 2, § 47, 48, 49, § 53 odst. 3, § 59 a 155.

(3) Souhlasí-li s tím zaměstnanec, může mu zaměstnavatel ve vedlejším pracovním poměru rozvrhnout pracovní dobu rovnoměrně nebo nerovnoměrně na delší období než týden, nejdéle však na období 12 měsíců, za podmínek stanovených pro rozvržení jinak vhodně upravené pracovní doby (§ 86 odst. 2 a 3). Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby se posuzuje dodržení sjednaného rozsahu pracovní doby za celou dobu, na kterou byl vedlejší pracovní poměr sjednán, nejdéle však za období 12 měsíců.

(4) Zaměstnavatel nesmí ve vedlejším pracovním poměru zaměstnávat mladistvé zaměstnance.

(5) Jako vedlejší se posuzuje též pracovní poměr sjednaný členem družstva, kde součástí členství je též pracovní vztah, jestliže má tento člen družstva plný pracovní úvazek.

§ 71

Vedlejší činnost

Vedlejší činností je činnost, kterou vykonává zaměstnanec u zaměstnavatele, u něhož je v pracovním poměru, mimo pracovní dobu stanovenou pro tento pracovní poměr a která záleží v pracích jiného druhu, než byly sjednány v pracovní smlouvě. Vedlejší činnost může být konána jen v dalším pracovním poměru (§ 69 a § 70 odst. 1) nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

HLAVA DRUHÁ

PRACOVNÍ KÁZEŇ A PRACOVNÍ ŘÁD

§ 72zrušeno

§ 73

Základní povinnosti zaměstnanců

(1) Zaměstnanci jsou povinni zejména

a) pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a dodržovat zásady spolupráce s ostatními zaměstnanci,

b) plně využívat pracovní doby a výrobních prostředků k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly,

c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni,

d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

(2) Zaměstnanci orgánů státní správy, územních samosprávných celků zařazení do obecního úřadu, městského úřadu, magistrátu statutárního města nebo magistrátu územně členěného statutárního města, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, krajského úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy a úřadu městské části hlavního města Prahy, s výjimkou úředníků územních samosprávných celků podle zvláštního právního předpisu16a), zaměstnanci územních samosprávných celků zařazení v obecní policii, soudů a státních zastupitelství, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, ozbrojených sil,16b) Bezpečnostní informační služby, Vězeňské služby, Probační a mediační služby, Kanceláře prezidenta republiky, Kanceláře Poslanecké sněmovny a Kanceláře Senátu, Kanceláře Veřejného ochránce práv, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení, Úřadu vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu, Úřadu pro ochranu osobních údajů, České národní banky a státních fondů, zaměstnanci chráněných krajinných oblastí a národních parků jsou dále povinni:

a) jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,

b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní zákon20) jinak,

c) v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni nebo na základě právních předpisů a kolektivních smluv,

d) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.

(3) Zaměstnanci uvedení v odstavci 2 nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost; to neplatí pokud do takového orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnání, a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost.

(4) Zaměstnanci uvedení v odstavci 2 mohou vykonávat podnikatelskou činnost jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni.

(5) Omezení stanovené v předchozím odstavci se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku.

(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.20a)

§ 74

Základní povinnosti vedoucích zaměstnanců

Vedoucí zaměstnanci jsou dále povinni zejména

a) řídit a kontrolovat práci a pravidelně hodnotit poměr zaměstnanců k práci a k pracovnímu kolektivu a jejich pracovní výsledky,

b) v zájmu zvyšování produktivity práce co nejlépe organizovat práci a dbát, aby výroba odpovídala podle hospodářských a technických možností požadavkům technickoekonomického rozvoje,

c) vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

d) zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle mzdových předpisů a kolektivních smluv, popřípadě vnitřních mzdových předpisů nebo pracovních smluv, a diferencovat mzdu zaměstnanců podle jejich výkonnosti a zásluh o konečné výsledky práce,

e) vytvářet příznivé podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců a pro uspokojování jejich kulturních a sociálních potřeb,

f) zabezpečovat dodržování právních a jiných předpisů, zejména vést zaměstnance k pracovní kázni, oceňovat jejich iniciativu a pracovní úsilí, zajišťovat, aby nedocházelo k porušování pracovní kázně a k neplnění povinností,

g) zabezpečovat přijetí včasných a účinných opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.

§ 75

Výkon jiné výdělečné činnosti

(1) Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

(2) Zaměstnavatel může udělený souhlas písemně odvolat. V písemném odvolání souhlasu je zaměstnavatel povinen uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů.

(3) Omezení stanovené v odstavci 1 se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.20a)

Kárná opatření a jejich ukládánízrušeno

§ 76, § 77zrušeno

Ukládání kárných opatřenízrušeno

§ 78 – § 81, § 79azrušeno

§ 82

Pracovní řád

(1) Zaměstnavatelé mohou vydávat pracovní řády. Zaměstnavatelé uvedení v § 73 odst. 2 jsou povinni vydat pracovní řád.

(2) Pracovní řád blíže rozvádí v souladu s právními předpisy ustanovení tohoto zákoníku podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele.

(3) Pracovní řád může zaměstnavatel vydat, pokud orgán nadřízený zaměstnavateli nevydal pracovní řád pro zaměstnavatele jím řízené. Orgán nadřízený zaměstnavateli a zaměstnavatelé vydávají pracovní řády s předchozím souhlasem příslušných odborových orgánů, jinak jsou tyto pracovní řády neplatné.

(4) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá vyhlášku, kterou stanoví pro zaměstnance škol a školských zařízení4a) zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a svazkem obcí pracovní řád. Věta první odstavce 3 se nepoužije.

(5) Pracovní řád je závazný pro zaměstnavatele a pro všechny jeho zaměstnance. Nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven, nejdříve však dnem, kdy byl u zaměstnavatele vyhlášen. Věta druhá se v případě odstavce 4 nepoužije.

(6) Všichni zaměstnanci musí být s pracovním řádem seznámeni. Pracovní řád musí být všem zaměstnancům zaměstnavatele veřejně přístupný.

HLAVA TŘETÍ

PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU

Oddíl první

Pracovní doba a přestávky v práci

§ 83

Vymezení pojmů

(1) Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci.

(2) Doba odpočinku je doba, která není pracovní dobou.

(3) Směna je část stanovené týdenní pracovní doby (§ 83a odst. 5) bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.

(4) Dvousměnný pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají ve dvou směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Třísměnný pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají v rámci 24 hodin po sobě jdoucích ve třech směnách. Nepřetržitý pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v nepřetržitém provozu zaměstnavatele; nepřetržitý provoz je takový provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po sedm dnů v týdnu.

(5) Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby provedena nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn.

(6) Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn (§ 84, 85 a § 87 odst. 1). U zaměstnanců s kratší pracovní dobou (§ 86 odst. 1) je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 83a); těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.

§ 83a

(1) Délka pracovní doby činí nejvýše 40 hodin týdně.

(2) Délka pracovní doby zaměstnanců

a) pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu činí nejvýše 37,5 hodiny týdně,

b) s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem činí nejvýše 37,5 hodiny týdně,

c) s dvousměnným pracovním režimem činí nejvýše 38,75 hodiny týdně,

d) mladších 16 let činí nejvýše 30 hodin týdně s tím, že pracovní doba v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout šest hodin.

(3) Zavedení zkrácené pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pod rozsah stanovený v odstavcích 1 a 2 povoluje Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví a po projednání s příslušným ústředním odborovým orgánem a příslušnou organizací zaměstnavatelů.

(4) Další zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah stanovený podle předchozích odstavců lze dohodnout v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu.

(5) Stanovená týdenní pracovní doba je pracovní doba podle odstavců 1 až 4.

Rozvržení pracovní doby

§ 84

(1) O rozvržení týdenní pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. Pracovní doba se zpravidla rozvrhuje do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby přihlíží zaměstnavatel k možnostem zabezpečení plynulé dopravy zaměstnanců do zaměstnání, zásobování elektřinou, plynem, topnou parou a k tomu, aby rozvržení pracovní doby nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdravé práce a se zájmy obyvatelstva a aby nebyla narušena činnost navazujících zaměstnavatelů.

(2) Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny se stanovená týdenní pracovní doba rozvrhuje tak, aby délka směny nepřesáhla devět hodin.

§ 85

(1) Nedovoluje-li povaha práce nebo podmínky provozu, aby pracovní doba byla rozvržena rovnoměrně na jednotlivé týdny (§ 84 odst. 2), může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem rozvrhnout pracovní dobu nerovnoměrně na určité období sjednané v kolektivní smlouvě, popřípadě nerovnoměrné rozvržení pracovní doby dohodnout se zaměstnancem. Týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit v průměru stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.

(2) Délka směny nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit 12 hodin.

(3) Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak.

§ 85a

Pružná pracovní doba

(1) V zájmu lepšího využívání pracovní doby a uspokojování osobních potřeb zaměstnanců může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem uplatňovat pružnou pracovní dobu, a to také pouze na některých pracovištích, popřípadě u některých zaměstnanců.

(2) Konkrétní podmínky pro uplatňování pružné pracovní doby stanoví zaměstnavatel v pracovním řádu a s těmito podmínkami je povinen zaměstnance předem seznámit.

(3) Při uplatňování pružné pracovní doby si zaměstnanec volí sám začátek, popřípadě i konec pracovní doby v jednotlivých dnech v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem (dále jen "volitelná pracovní doba"). Mezi dva úseky volitelné pracovní doby je vložen časový úsek, v němž je zaměstnanec povinen být na pracovišti, (dále jen "základní pracovní doba").

(4) Začátek a konec základní pracovní doby stanoví zaměstnavatel tak, aby při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činila v jednotlivých dnech nejméně pět hodin. Volitelnou pracovní dobu rozvrhne zaměstnavatel na začátek a konec směny tak, aby úsek volitelné pracovní doby na začátku směny činil při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin nejméně jednu hodinu. Při zkrácené pracovní době (§ 83a odst. 2 až 4) a při kratší pracovní době (§ 86 odst. 1, § 156 odst. 2 a § 270), popřípadě při rozvržení týdenní pracovní doby na jiný počet než pět dnů v týdnu se délka úseků základní a volitelné pracovní doby stanoví v poměru k týdenní pracovní době.

(5) Pružná pracovní doba se neuplatní zejména při pracovní cestě zaměstnanců, při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu v rámci směny, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, a v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy, ale peněžité dávky podle předpisů o nemocenském pojištění; v takových případech platí pro zaměstnance předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit.

§ 85b

Formy pružné pracovní doby

(1) Pružná pracovní doba může být uplatněna jako

a) pružný pracovní den, při němž si zaměstnanec sám volí začátek směny a je povinen v příslušný pracovní den odpracovat celou směnu připadající na tento den podle rozvrhu týdenní pracovní doby do směn stanovených zaměstnavatelem,

b) pružný pracovní týden, při němž si zaměstnanec sám volí začátek a konec směn a je povinen v příslušném týdnu odpracovat celou týdenní pracovní dobu,

c) pružné čtyřtýdenní pracovní období, při němž si zaměstnanec sám volí začátek a konec směn a je povinen v období čtyř po sobě jdoucích týdnů stanoveném zaměstnavatelem odpracovat pracovní dobu připadající podle rozvržené týdenní pracovní doby na toto čtyřtýdenní období.

(2) K případnému výkonu práce přesahujícímu při uplatnění pružného pracovního dne délku pracovní směny, při uplatnění pružného pracovního týdne délku týdenní pracovní doby a při uplatnění pružného čtyřtýdenního období čtyřtýdenní pracovní dobu se nepřihlíží, pokud nejde o práci přesčas nebo o napracování neodpracované části pracovní doby.

§ 85c

Překážky v práci při pružné pracovní době

(1) Překážky v práci na straně zaměstnance se při uplatnění pružné pracovní doby posuzují jako výkon práce pouze v rozsahu, ve kterém nezbytně zasáhly do základní pracovní doby; v rozsahu, v němž zasáhly do volitelné pracovní doby, se posuzují jako omluvené, nikoliv však jako výkon práce, a neposkytuje se za ně náhrada mzdy. Pokud právní předpis u překážek v práci na straně zaměstnance stanoví přesnou délku nezbytně nutné doby, po kterou zaměstnanci přísluší pracovní volno, nebo jde-li o činnost zástupců zaměstnanců, posuzuje se jako výkon práce celá tato doba.

(2) Překážky v práci na straně zaměstnavatele se posuzují jako výkon práce, pokud zasáhly do směny zaměstnance, a to za každý jednotlivý den při uplatnění

a) pružného pracovního dne nejvýše v rozsahu délky směny připadající zaměstnanci na příslušný den,

b) pružného pracovního týdne a pružného čtyřtýdenního pracovního období nejvýše v rozsahu průměrné délky pracovní směny vyplývající ze stanovené, popřípadě z kratší pracovní doby zaměstnance.

(3) Jestliže zaměstnanec neodpracoval pro omluvené překážky v práci uvedené v odstavci 1 v části věty první za středníkem celou denní pracovní dobu při uplatnění pružného pracovního dne nebo celou týdenní pracovní dobu při uplatnění pružného pracovního týdne, popřípadě celou pracovní dobu připadající na čtyřtýdenní období, protože mu v tom bránila překážka v práci na jeho straně, je povinen tuto neodpracovanou část pracovní doby napracovat v pracovních dnech nejpozději v době do konce příštího kalendářního měsíce, jestliže se zaměstnavatelem nedohodl jinou dobu napracování. Pokud zaměstnanec nemohl napracovat tuto neodpracovanou část pracovní doby v době uvedené ve větě první pro překážky v práci na své straně, je povinen tak učinit bez zbytečného odkladu po jejich odpadnutí, jestliže se zaměstnavatelem nedohodl jinou dobu napracování. Napracování podle věty první a druhé je možné pouze ve volitelné pracovní době, jestliže nebyla dohodnuta jiná doba, a není prací přesčas.

§ 85d

Práce přesčas při pružné pracovní době

(1) Prací přesčas (§ 83 odst. 6) je při uplatnění

a) pružného pracovního dne práce konaná nad délku směny připadající na příslušný den podle rozvrhu týdenní pracovní doby do směn stanovených zaměstnavatelem,

b) pružného pracovního týdne a pružného čtyřtýdenního pracovního období práce konaná nad základní pracovní dobu stanovenou na příslušný den,

pokud zaměstnanec konal práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu a při uplatnění čtyřtýdenního pracovního období podle § 85b odst. 1 písm. c) nad stanovenou pracovní dobu připadající na toto čtyřtýdenní období.

(2) O práci přesčas nejde, jestliže zaměstnanec

a) prací podle odstavce 1 plnil v rámci téhož týdne povinnost odpracovat týdenní pracovní dobu, popřípadě stanovenou pracovní dobu připadající na čtyřtýdenní období při uplatnění pružného čtyřtýdenního pracovního období v rámci tohoto období,

b) konal nad stanovenou týdenní pracovní dobu práci, kterou mu zaměstnavatel jako práci přesčas nenařídil ani k ní nedal souhlas, a bez svého zavinění nemohl zaměstnanec této práce v průběhu zbývajících částí týdne (čtyřtýdenního období) použít ke splnění své povinnosti odpracovat stanovenou týdenní (čtyřtýdenní) pracovní dobu, protože mu v tom zabránily důvody, které se posuzují jako výkon práce.20b) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za tento výkon práce mzdu a započte mu jej do odpracované doby v týdnu (čtyřtýdenním období) zpravidla bezprostředně následujícím po odpadnutí uvedených důvodů. Při postupu podle písmene a) a podle věty druhé je zaměstnanec povinen dodržet základní pracovní dobu stanovenou na příslušný den.

§ 86

Kratší pracovní doba a jiná úprava pracovní doby

(1) Zaměstnavatel může se zaměstnancem z provozních důvodů sjednat v pracovní smlouvě kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu. Může ji také se zaměstnancem sjednat, popřípadě mu ji povolit, ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů na straně zaměstnance, jestliže to dovoluje provoz zaměstnavatele. Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet podmínky, aby takovým žádostem mohlo být vyhověno. Kratší pracovní doba nemusí být rozvržena na všechny pracovní dny. Zaměstnanci s kratší pracovní dobou náleží mzda odpovídající této kratší pracovní době.

(2) Dovoluje-li to provoz zaměstnavatele, může zaměstnavatel povolit zaměstnanci na jeho žádost ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů na jeho straně jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní nebo kratší pracovní doby, popřípadě ji s ním za týchž podmínek na jeho žádost sjednat v pracovní smlouvě.

(3) Se souhlasem zaměstnance může pracovní doba podle předchozího odstavce v jednotlivých dnech výjimečně přesáhnout devět hodin (§ 84 odst. 2) a její nerovnoměrné rozvržení není vázáno na podmínky stanovené v § 85.

Začátek a konec pracovní doby

§ 87

(1) Začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn stanoví zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem.

(2) Pracovní dobu téže směny může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem rozdělit na dvě části; v zemědělství, v dopravě, ve spojích, v kulturních zařízeních a v obchodě může být pracovní doba téže směny takto rozdělena i na více částí. Zaměstnavatel přitom přihlíží k možnostem zabezpečení plynulé dopravy pracujících do zaměstnání, zásobování elektřinou, plynem, topnou parou a k tomu, aby tato rozdělení pracovní doby nebyla v rozporu se zájmy obyvatelstva.

§ 88

(1) Zaměstnanec je povinen být na začátku pracovní doby již na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení pracovní doby.

(2) V kolektivní smlouvě lze sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit, jakou dobu z doby potřebné k osobní očistě po skončení práce lze započítat do pracovní doby. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.

§ 89

Přestávky v práci

(1) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvým musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po čtyři a půl hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba pro oddech a jídlo; mladistvým musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle věty první.

(2) Zaměstnavatel může po projednání s příslušným odborovým orgánem stanovit přiměřeně dlouhou přestávku na jídlo.

(3) Začátek a konec těchto přestávek stanoví zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem.

(4) Přestávky na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby.

(5) Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

§ 90

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami

(1) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin.

(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zkrácen až na osm hodin po sobě jdoucích během 24 hodin zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku

a) v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas,

b) v zemědělství,

c) ve veřejném stravování, v kulturních zařízeních a při poskytování jiných služeb obyvatelstvu,

d) u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců,

e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech.

Ženám pracujícím v nepřetržitých provozech může však být tento odpočinek zkrácen pouze na 11 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.

Dny pracovního klidu

§ 91

(1) Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, a svátky.

(2) Práci ve dnech pracovního klidu lze nařídit jen výjimečně, a to po projednání s příslušným odborovým orgánem.

(3) V den nepřetržitého odpočinku v týdnu lze zaměstnanci nařídit jen tyto nutné práce, které nemohou být provedeny v pracovních dnech:

a) naléhavé opravné práce,

b) nakládací a vykládací práce,

c) inventurní a závěrkové práce,

d) práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,

e) práce k odvrácení hrozícího nebezpečí pro život nebo zdraví nebo při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,

f) práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních a kulturních potřeb obyvatelstva,

g) práce lodních posádek,

h) krmení a ošetřování hospodářských zvířat.

(4) Ve svátek lze zaměstnanci nařídit jen práce, které lze nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.

§ 92

Nepřetržitý odpočinek v týdnu

(1) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin.

(2) Pokud to umožňuje provoz zaměstnavatele, stanoví se nepřetržitý odpočinek v týdnu všem zaměstnancům na stejný den a tak, aby do něho spadala neděle.

(3) V případech

a) nutnosti podstatně zvýšit stav zaměstnanců na přechodnou dobu nepřesahující pět měsíců po sobě jdoucích v kalendářním roce,

b) prací ve spojích, v kulturních zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociální péče a v nepřetržitých provozech,

c) prací, u nichž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, a prací, které jsou konány k odvrácení následků živelních událostí, v důsledku havárií stavebních objektů nebo při technologických procesech, které nemohou být přerušeny,

může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem rozvrhnout pracovní dobu zaměstnanců starších 18 let tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu bude činit nejméně 24 hodin, s tím, že zaměstnancům bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období dvou týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin.

(4) V zemědělství může být v kolektivní smlouvě sjednáno nebo se zaměstnancem dohodnuto poskytnutí nepřetržitého odpočinku tak, že za období tří týdnů bude tento odpočinek činit celkem alespoň 105 hodin.

§ 93

Při veškerých úpravách pracovní doby podle předchozích ustanovení je nutné brát zřetel na situaci v energetice a v dopravě; zaměstnavatelé musí proto dbát pokynů příslušného orgánu státní správy vydaných po projednání s příslušným odborovým orgánem k zabezpečení plynulé dopravy pracujících a zásobování elektřinou, plynem a topnou párou.

§ 94

Evidence pracovní doby

Zaměstnavatel je povinen vést evidenci pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovosti a noční práce u jednotlivých zaměstnanců. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit mu nahlédnout do evidence jeho pracovní doby.

§ 95

Pracovní pohotovost

(1) Podmínkou pracovní pohotovosti je předpoklad výkonu neodkladné práce mimo rámec pracovní doby zaměstnance. Pracovní pohotovost může být na pracovišti nebo na jiném se zaměstnancem dohodnutém místě.

(2) Zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout pracovní pohotovost na pracovišti v rozsahu nejvýše 400 hodin v kalendářním roce. Zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout pracovní pohotovost také na jiném dohodnutém místě. V rámci dohodnuté pracovní pohotovosti může zaměstnavatel zaměstnanci pracovní pohotovost nařídit. V podnikové kolektivní smlouvě lze snížit rozsah pracovní pohotovosti na pracovišti, případně stanovit rozsah pracovní pohotovosti na jiném se zaměstnancem dohodnutém místě.

(3) Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda; výkon práce v rámci pracovní pohotovosti nad rozsah stanovené týdenní pracovní doby je prací přesčas a zahrnuje se do limitů práce přesčas.

(4) Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává; zaměstnanci za tuto dobu přísluší odměna podle zvláštního právního předpisu.34)

Oddíl druhý

Práce přesčas a noční práce

§ 96

(1) Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen ve výjimečných případech, jde-li o vážné provozní důvody, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.

(2) Konat práce nad rámec uvedený v odstavci 1 lze pouze výjimečně, pokud k výkonu takové práce dá souhlas zaměstnanec. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než osm hodin týdně; v podnikové kolektivní smlouvě lze stanovit nižší rozsah práce přesčas, k jejímuž výkonu dá souhlas zaměstnanec, než stanoví zákon.

(3) Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas v roce se nezahrnují práce přesčas, za které bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.

(4) Období, ve kterém práce přesčas nesmí překročit v průměru osm hodin týdně, může být v kolektivní smlouvě nebo na základě dohody zaměstnance se zaměstnavatelem stanoveno u rovnoměrného rozvržení pracovní doby nejvýše na čtyři kalendářní měsíce po sobě jdoucí a u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby nejvýše na šest kalendářních měsíců po sobě jdoucích. V kolektivní smlouvě lze stanovit období, ve kterém práce přesčas nesmí v průměru překročit osm hodin týdně, až na 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.

(5) Práce přesčas nemůže být vykonávána zaměstnanci, jimž je zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů bez snížení mzdy.

§ 97zrušeno

§ 98

Celkový rozsah přesčasové práce pro zaměstnavatele, jednotlivé organizační útvary nebo pracoviště a jeho případné překročení stanoví zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem.

§ 99

(1) Noční práce je práce konaná v noční době. Noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou.

(2) Zaměstnancem pracujícím v noci se pro účely tohoto zákoníku rozumí zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně tři hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích; tím nejsou dotčeny zvláštní zákony.34)

(3) Pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit osm hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích; není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila osm hodin v období nejdéle šesti kalendářních měsíců po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne.

(4) Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem

a) před zařazením na noční práci,

b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně,

c) kdykoliv během zařazení na noční práci pro zdravotní poruchy vyvolané výkonem noční práce, pokud o to zaměstnanec požádá.

Úhradu poskytnuté zdravotní péče nelze po zaměstnanci požadovat.

(5) Zaměstnavatel je povinen pravidelně projednávat s příslušným odborovým orgánem otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizace práce v noci a zajišťovat pro zaměstnance pracující v noci přiměřené sociální služby, zejména možnost občerstvení.

(6) Pracoviště, na kterém se pracuje v noci, je zaměstnavatel povinen vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.

§ 99a

Pokud opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby (§ 84 odst. 1, § 85 odst. 1, § 85a odst. 1, § 85b, § 87 odst. 2 a 3 a § 89 odst. 2 a 3), nařízení práce ve dnech pracovního klidu (§ 91 odst. 2) a práce přesčas (§ 98) jsou upravena v kolektivní smlouvě, nevyžaduje se k jejich uplatnění projednání s příslušným odborovým orgánem.

Oddíl třetí

Dovolená na zotavenou

§ 100

Zaměstnanci vzniká za stanovených podmínek nárok na

a) dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část,

b) dovolenou za odpracované dny,

c) dodatkovou dovolenou,

d) další dovolenou.

Dovolená za kalendářní rok

§ 101

(1) Zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, má nárok na dovolenou za kalendářní rok, popřípadě na její poměrnou část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.

(2) Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

§ 102

(1) Základní výměra dovolené činí čtyři týdny.

(2) V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu lze zaměstnancům zaměstnavatelů, kteří provozují podnikatelskou činnost, prodloužit dovolenou o další týdny nad výměru uvedenou v odstavci 1. Zaměstnancům zaměstnavatelů, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, přísluší dovolená o jeden týden delší než výměra uvedená v odstavci 1.

(3) Vláda může stanovit nařízením prodloužení dovolené podle předchozího odstavce u zaměstnavatelů, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.

(4) Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí osm týdnů v kalendářním roce.17)

(5) Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku (§ 85), přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.

§ 103zrušeno

§ 104

Dovolená za odpracované dny

Zaměstnanci, jemuž nevznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, náleží dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 22 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce (§ 101 odst. 1 věta druhá).

§ 105

Dodatková dovolená a další dovolená

(1) Zaměstnanec, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanec, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé, má nárok na dodatkovou dovolenou v délce jednoho týdne. Pracuje-li zaměstnanec za podmínek uvedených ve větě první jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 22 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené. Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtížných nebo zdraví škodlivých přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i když má nárok na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.

(2) Za zaměstnance, kteří konají práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé, se pro účely dodatkové dovolené považují zaměstnanci, kteří

a) trvale pracují ve zdravotnických zařízeních nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy,

b) jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy,

c) jsou při práci vystaveni ve významné míře nepříznivým účinkům ionizujícího záření,

d) pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně postižených alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

e) jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek nebo jako zdravotničtí zaměstnanci pracují ve zdravotnické službě Vězeňské služby České republiky alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

f) pracují nepřetržitě alespoň jeden rok v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech; zaměstnanec, který dovršil jeden rok nepřetržité práce v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech, má nárok na dodatkovou dovolenou již za tento rok,

g) konají mimořádně namáhavé práce, při nichž jsou vystaveni působení škodlivých fyzikálních nebo chemických vlivů v takovém rozsahu, že mohou ve významné míře působit nepříznivě na zdraví zaměstnance,

h) ve Vězeňské službě České republiky vykonávají práci alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby v přímém styku s obviněnými ve výkonu vazby nebo odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody.

(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví druhy prací zvlášť obtížných nebo zdraví škodlivých a pracovišť a oblastí, kde jsou takové práce vykonávány; přitom může blíže určit okruh zaměstnanců, jimž se dodatková dovolená poskytuje, a vymezit druh a rozsah podmínek, které odůvodňují její poskytování.

(4) Zaměstnancům s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou podle § 85, popřípadě dalším zaměstnancům, jejichž práce podstatně závisí na povětrnostních vlivech, přísluší za každý týden dovolené čerpané v období s nižší potřebou práce další dovolená v trvání dvou dnů, nejvýše však jeden týden. Období s nižší potřebou práce může stanovit zvláštním právním předpisem příslušný ústřední orgán; pokud takový předpis nebyl vydán, lze období s nižší potřebou práce stanovit v kolektivní smlouvě vyššího stupně.

Společná ustanovení o dovolené na zotavenou

§ 106

(1) Týdnem dovolené se rozumí sedm po sobě následujících kalendářních dnů.

(2) Za nepřetržité trvání pracovního poměru se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli.

§ 107

(1) Při krácení dovolené ztrácí zaměstnanec nárok na tu část dovolené, o kterou mu byla dovolená zkrácena.

(2) Vláda stanoví nařízením podmínky a rozsah krácení dovolené za neodpracovanou dobu.

§ 108

(1) Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle plánu dovolených stanoveného s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, pokud dále není stanoveno jinak. Při stanovení plánu dovolených je nutno přihlížet k úkolům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně dva týdny, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem; tato doba může být výjimečně zkrácena, dá-li k tomu souhlas příslušný odborový orgán.

(2) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.

(3) Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenskou činnou službu nebo civilní službu, kdy je uznán dočasně práce neschopným podle zvláštního právního předpisu,17a) ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit zaměstnanci čerpání dovolené jen na jeho žádost.

(4) Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené (§ 157 odst. 1), a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.

§ 109

(1) Zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik nároku na dovolenou, jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru.

(2) Jestliže si zaměstnanec nemohl dovolenou vyčerpat v kalendářním roce z naléhavých provozních důvodů nebo proto, že zaměstnavatel neurčil její čerpání nebo pro překážky v práci, je zaměstnavatel povinen poskytnout ji zaměstnanci tak, aby skončila nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Zaměstnavatel je však povinen určit zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, čerpání alespoň čtyř týdnů dovolené v kalendářním roce, pokud na ně má nárok. Neurčí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou podle věty druhé ani do 31. října příštího kalendářního roku, je dnem nástupu zaměstnance na tuto nevyčerpanou dovolenou nebo její část první následující pracovní den, pokud zaměstnanci v nástupu dovolené nebrání překážky v práci uvedené v § 108 odst. 3 větě první. Nevyčerpá-li zaměstnanec dovolenou podle věty druhé ani do konce příštího kalendářního roku, nárok na tuto dovolenou zaniká. Pokud zaměstnanec nemohl z důvodů uvedených ve větě první vyčerpat dovolenou, která přesahuje 4 týdny, ani do konce příštího kalendářního roku, může být s jeho písemným souhlasem tato část dovolené vyčerpána do konce dalšího kalendářního roku.

§ 110

(1) Nastoupí-li zaměstnanec během dovolené službu v ozbrojených silách nebo civilní službu, byl-li uznán práce neschopným pro nemoc nebo úraz nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny, dovolená se mu přerušuje; to neplatí, určil-li zaměstnavatel čerpání dovolené na dobu ošetřování nemocného člena rodiny na žádost zaměstnance. Dovolená zaměstnankyně se přerušuje také nástupem mateřské a rodičovské dovolené a zaměstnance také nástupem rodičovské dovolené.

(2) Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den.

§ 110a

Změní-li zaměstnanec v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání, může mu kterýkoliv ze zúčastněných zaměstnavatelů poskytnout dovolenou (část dovolené), na kterou mu vznikl (vznikne) nárok u druhého zaměstnavatele, jestliže o to zaměstnanec požádá nejpozději před skončením pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a zúčastnění zaměstnavatelé se dohodnou na úhradě vyplacené náhrady mzdy za dovolenou (její část), na niž zaměstnanci u zaměstnavatele poskytujícího dovolenou (její část) nárok nevznikl. Změnou zaměstnání podle předchozí věty se rozumí skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a nástup zaměstnance bez zbytečného průtahu do nového pracovního poměru u jiného zaměstnavatele.

§ 110b

(1) Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku a případné naturální požitky.

(2) Náhradu mzdy za 4 týdny nevyčerpané dovolené je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pouze v případě skončení pracovního poměru. Náhradu mzdy za tu část nevyčerpané dovolené, která přesahuje 4 týdny, je zaměstnavatel povinen poskytnout nejen v případě skončení pracovního poměru, ale i v případě, že zaměstnanec nemohl tuto dovolenou vyčerpat do doby uvedené v § 109 odst. 2 větách první a páté.

(3) Pokud vznikne zaměstnanci nárok na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku.

(4) Zaměstnancům uvedeným v § 102 odst. 4 přísluší náhrada mzdy nejvýše za čtyři týdny nevyčerpané dovolené.

(5) Zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy za dovolenou nebo její část, na niž ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl.

(6) Náhradu mzdy za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou nelze poskytnout; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně.

§ 110c

Vláda stanoví nařízením, které doby se posuzují jako výkon práce, i když zaměstnanec nepracuje.

HLAVA ČTVRTÁ

MZDA, NÁHRADA MZDY A NÁHRADY VÝDAJŮ

Oddíl první

Mzda

§ 111

(1) Zaměstnanci náleží za vykonanou práci mzda nebo plat podle zvláštního právního předpisu.34)

(2) Pokud tento zákoník obsahuje ustanovení o mzdě, rozumí se tím i plat, není-li výslovně stanoveno jinak.

(3) Mzda nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy se pro tyto účely nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek.

(4) Vláda stanoví nařízením výši, popřípadě podmínky pro určení minimální mzdy a její výše zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k indexu spotřebitelských cen. V kolektivní smlouvě lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než stanoví nařízení vlády podle věty první.

§ 112 – § 118, § 116azrušeno

§ 119

Splatnost mzdy

(1) Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo na některou její složku, pokud nebylo v pracovní smlouvě, v jiné smlouvě nebo v kolektivní smlouvě sjednáno kratší než měsíční období splatnosti mzdy. Kratší než měsíční období splatnosti nelze sjednat pro splatnost platu.

(2) V rámci období uvedeného v odstavci 1 určí zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem pravidelný termín výplaty mzdy, není-li tento termín sjednán v kolektivní smlouvě.

(3) Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené na zotavenou mzdu splatnou během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mzdy, poskytne mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dovolené.

(4) Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost mzdu splatnou za měsíční období v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí mu mzdu nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dni skončení pracovního poměru.

§ 120

Výplata mzdy

(1) Mzda se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích.17b) Naturální mzdu může zaměstnavatel zaměstnanci poskytovat pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem.17c)

(2) Mzda se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(3) Mzda se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě dohodnuto jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu v den stanovený pro její výplatu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak.

(4) Při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě byla mzda vypočtena.

(5) Zaměstnanec může k přijetí mzdy písemně zmocnit jinou osobu. Manželu lze mzdu vyplatit jen na základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit mzdu jiné osobě než zaměstnanci, jen pokud to stanoví zákon.8)

§ 121

Srážky ze mzdy

(1) Srážky ze mzdy lze provést jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Jinak může zaměstnavatel srazit ze mzdy jen

a) zálohu na daň z příjmů fyzických osob,

b) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné veřejného zdravotního pojištění,

c) zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy,

d) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, správním úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,

e) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,

f) náborové a jiné příspěvky, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru a které je zaměstnanec povinen podle právních předpisů vrátit,

g) náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou, na niž zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,

h) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.

(2) Pro srážky z odměny za pracovní pohotovost a z náhrady mzdy platí obdobně odstavec 1.

(3) Pořadí srážek ze mzdy stanoví vláda nařízením.

§ 122, § 123zrušeno

Oddíl druhý

Náhrada mzdy při překážkách v práci

Překážky na straně zaměstnance

§ 124

Překážky z důvodů obecného zájmu

(1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu.

(2) Krátkodobě uvolněnému zaměstnanci k výkonu veřejné funkce a občanské povinnosti poskytne zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanci uvolněnému dlouhodobě pro výkon veřejné funkce poskytne zaměstnavatel, pro kterého byl uvolněn, přiměřenou odměnu, která se posuzuje jako mzda; náhrada mzdy od zaměstnavatele, u něhož je v pracovním poměru, mu nepřísluší.

(3) Vláda může stanovit nařízením, kdy při krátkodobém uvolnění zaměstnance mu poskytne náhradu mzdy zaměstnavatel, pro něhož je v té době činný, nebo kdy tento zaměstnavatel uhradí náhradu mzdy zaměstnavateli, který jej uvolnil.

(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou jiné úkony v obecném zájmu, rozsah a podmínky krátkodobého uvolnění a poskytování náhrady mzdy.

(5) V kolektivních smlouvách nebo ve vnitřních předpisech lze zvýšit nároky zaměstnanců na pracovní volno, popřípadě náhradu mzdy nad rozsah stanovený v pracovněprávním předpisu vydaném podle odstavce 4, popřípadě rozšířit jejich okruh o další případy, které zaměstnavatel posuzuje jako jiné úkony v obecném zájmu, a stanovit pro zaměstnance příznivější podmínky poskytování pracovního volna a náhrady mzdy; náhrada mzdy nesmí přitom překročit výši průměrného výdělku. Pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, lze takto stanovit pouze nároky na pracovní volno bez náhrady mzdy, popřípadě stanovit příznivější podmínky pro jeho poskytování.

§ 125

Náhrada mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby

(1) Zaměstnanci, který nastupuje vojenskou základní (náhradní) službu nebo civilní službu, poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu prvních dvou týdnů této služby; v kolektivních smlouvách nebo ve vnitřních předpisech lze stanovit nárok zaměstnance na náhradu mzdy za další dobu, popřípadě možnost zaměstnavatele náhradu mzdy za další dobu poskytnout. Tato náhrada mzdy je splatná nejpozději tři dny před dnem stanoveným k nástupu služby.

(2) Za každou směnu (pracovní den) nebo její převážnou část, kterou zaměstnanec neomluveně zamešká v době čtyř týdnů bezprostředně předcházejících nástupu vojenské služby nebo civilní služby, může mu zaměstnavatel zkrátit náhradu mzdy za jeden až tři dny; zamešká-li zaměstnanec neomluveně směnu nebo její převážnou část v době po vyplacení náhrady mzdy, je povinen vrátit zaměstnavateli částku odpovídající zkrácení náhrady mzdy.

(3) Při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách, s výjimkou vojenské základní (náhradní) služby, a při výkonu civilní služby místo vojenského cvičení, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele po dobu této služby náhrada mzdy ve výši stanovené nařízením vlády. V kolektivních smlouvách nebo ve vnitřních předpisech lze výši náhrady mzdy stanovené podle předchozí věty zvýšit; náhrada mzdy nesmí přitom překročit výši průměrného výdělku.

(4) Vykonává-li zaměstnanec po skončení jednoho druhu služby v ozbrojených silách bezprostředně službu téhož nebo jiného druhu nebo civilní službu, posuzuje se navazující služba z hlediska nároku na náhradu mzdy jako pokračování předcházející služby; vykonává-li vojenskou základní (náhradní) službu ve dvou nebo více částech, přísluší mu před nastoupením druhé nebo další části této služby od zaměstnavatele náhrada mzdy za jeden týden ode dne stanoveného k nastoupení druhé nebo další části této služby.

(5) Po skončení služby v ozbrojených silách nebo civilní služby přísluší zaměstnanci mzda ode dne opětovného nastoupení do práce.

(6) Vláda stanoví nařízením, v jakém rozsahu lze poskytovat zaměstnancům v souvislosti s nástupem služby v ozbrojených silách nebo civilní služby pracovní volno s nárokem na náhradu mzdy.

(7) Náhradu mzdy vyplacenou zaměstnanci podle odstavce 1 až 4 při výkonu služby v ozbrojených silách uhradí zaměstnavateli příslušný státní orgán vojenské správy a při výkonu civilní služby příslušný orgán státní správy. Nehradí se náhrada mzdy vyplacená zaměstnavatelem, který je rozpočtovou organizací, a náhrada mzdy vyplývající z kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu nad rozsah stanovený právním předpisem.

§ 126

Školení a studium při zaměstnání

(1) Účast na školení a studiu při zaměstnání, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon práce sjednané v pracovní smlouvě, je překážkou v práci na straně zaměstnance.

(2) Účast na školení a studiu při zaměstnání za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě (§ 141a) je výkonem práce, za který přísluší zaměstnanci mzda.

(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpečení zaměstnanců studujících při zaměstnání a zaměstnanců při účasti na školení uvedených v odstavci 1, popřípadě i výši náhrady mzdy poskytované po dobu tohoto školení.

(4) Nejsou-li pracovní úlevy a hmotné zabezpečení zaměstnanců při účasti na školení a studiu při zaměstnání uvedených v odstavci 2 upraveny právním předpisem, lze je stanovit v kolektivní smlouvě vyššího stupně; lze v ní též stanovit pro zaměstnance příznivější podmínky poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpečení, než stanoví právní předpis. Náhrada mzdy nesmí přitom překročit výši průměrného výdělku a náhrada cestovních výdajů výši stanovenou pracovněprávními předpisy. Pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, lze takto stanovit či příznivěji upravit pouze nároky na pracovní volno bez náhrady mzdy.

Důležité osobní překážky v práci

§ 127

Zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti podle zvláštního právního předpisu17a), lázeňskou péči nebo přijetí do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení,24) po dobu mateřské a rodičovské dovolené, karantény, ošetřování nemocného člena rodiny a po dobu péče o dítě mladší než deset let, které nemůže být z důležitých důvodů v péči dětského výchovného zařízení nebo školy, v jejichž péči dítě jinak je, nebo jestliže osoba, jež jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření) popřípadě se podrobila vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance. Po tuto dobu nepřísluší zaměstnanci náhrada mzdy; nárok na dávky nemocenského pojištění a státní sociální podpory náležející po tuto dobu upravují zvláštní právní předpisy.24)

§ 128

(1) Nemůže-li zaměstnanec konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, poskytne mu zaměstnavatel pracovní volno.

(2) Vláda stanoví nařízením, v kterých případech, za jakých podmínek a v jakém rozsahu se toto pracovní volno poskytuje a kdy a v jakém rozsahu přísluší zaměstnancům po dobu tohoto pracovního volna náhrada mzdy.

(3) V kolektivních smlouvách nebo ve vnitřních předpisech lze zvýšit nároky zaměstnanců na pracovní volno, popřípadě náhradu mzdy nad rozsah stanovený v pracovněprávním předpisu vydaném podle odstavce 2, popřípadě rozšířit jejich okruh o další případy, kdy zaměstnanci vznikne nárok na pracovní volno, popřípadě na náhradu mzdy; náhrada mzdy nesmí přitom překročit výši průměrného výdělku. Pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, lze takto stanovit pouze nároky na pracovní volno bez náhrady mzdy.

Překážky na straně zaměstnavatele

§ 129

Prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy

(1) Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými podobnými provozními příčinami (prostoj) a nebyl-li převeden na jinou práci [§ 37 odst. 4 písm. a)], přísluší mu náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku. V kolektivních smlouvách lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit náhradu mzdy nad uvedenou výši, nejvýše však do výše průměrného výdělku; to platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.

(2) Nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy a nebyl-li převeden na jinou práci [§ 37 odst. 4 písm. a)], přísluší mu náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. V kolektivních smlouvách lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit náhradu mzdy nad uvedenou výši, nejvýše však do výše průměrného výdělku; to platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.

§ 130

Ostatní překážky na straně zaměstnavatele

(1) Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v předchozím ustanovení, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud předpisy uvedené v § 131 nestanoví jinou výši náhrady mzdy.

(2) O jinou překážku na straně zaměstnavatele podle odstavce 1 jde také, pokud zaměstnavatel v písemné dohodě s příslušným odborovým orgánem vymezí vážné provozní důvody, pro které nemůže zaměstnanci přidělovat práci, a stanoví výši náhrady mzdy v rozsahu 60 % až 80 % průměrného výdělku, která zaměstnanci v těchto případech náleží. Dohodu podle věty první nelze nahradit rozhodnutím zaměstnavatele.

Oddíl třetí

Náhrady výdajů poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce

§ 131

Zaměstnavatel poskytuje za podmínek a ve výši stanovené zvláštním zákonem35) zaměstnancům náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které jim vzniknou při plnění pracovních povinností. Za podmínek a ve výši dohodnuté v kolektivní smlouvě nebo stanovené ve vnitřním předpisu poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, pokud jich používají s jeho souhlasem; to se nevztahuje na používání motorového vozidla, používaného se souhlasem zaměstnavatele pro výkon práce. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.

HLAVA PÁTÁ

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

§ 132

Základní ustanovení

(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika").

(2) Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

(3) Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci odpovídají vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. Tyto úkoly jsou rovnocennou a neoddělitelnou součástí jejich pracovních povinností.

(4) Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a vzájemně spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Každý ze zaměstnavatelů je přitom povinen

a) zajistit, aby jeho činnosti a práce jeho zaměstnanců byly organizovány a prováděny tak, aby současně byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele, a

b) spolupracovat při zajištění bezpečného, nezávadného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí pro všechny zaměstnance na pracovišti.

(5) Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel.

§ 132a

Prevence rizik

(1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik.

(2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

(3) Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržet metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.24a)

(4) Nelze-li rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.

(5) Při přijímání a provádění technických, technologických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vychází zaměstnavatel ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí

a) omezování vzniku rizik,

b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu,

c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,

d) nahrazování fyzicky namáhavých prací a prací ve ztížených pracovních podmínkách novými technologickými a pracovními postupy,

e) nahrazování nebezpečných technologií, pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,

f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení faktorů překračujících nejvyšší přípustné hodnoty a dalších škodlivých faktorů na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,

g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,

h) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany,

i) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,24b)

j) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(6) Zaměstnavatel přijímá opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiné vážné nebezpečí a evakuace zaměstnanců; při poskytování první pomoci spolupracuje se zařízením poskytujícím závodní preventivní péči. Rozsah opatření podle věty první stanoví vláda nařízením. Zaměstnavatel je povinen zajistit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména lékařské pomoci, hasičů a policie a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel zajistí ve spolupráci se zařízením poskytujícím závodní preventivní péči jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti.

(7) Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a dbát o zlepšování pracovních podmínek.

§ 132b

Odborná způsobilost

(1) Zaměstnavatel je povinen provádět úkoly v prevenci rizik; tyto úkoly zajišťuje především svým odborně způsobilým zaměstnancem. Nemá-li odborně způsobilého zaměstnance a není-li sám odborně způsobilý, je povinen zajistit provádění úkolů v prevenci rizik prostřednictvím jiné odborně způsobilé osoby.

(2) Předpokladem odborné způsobilosti je

a) dosažení věku 18 let,

b) získání odborného vzdělání a doby odborné praxe.

(3) Zaměstnavatel je povinen poskytnout odborně způsobilému zaměstnanci k plnění jeho úkolů k provádění prevence rizik potřebnou součinnost, prostředky a informace.

(4) Vláda stanoví nařízením bližší předpoklady získání odborné způsobilosti podle odstavce 2.

§ 133

Povinnosti zaměstnavatele

(1) Zaměstnavatel je povinen

a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,

b) informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis,24c)

c) zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem24c) vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají zdravotní průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze,

d) sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým lékařským preventivním prohlídkám souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním a účastnit se lékařských preventivních prohlídek a mimořádných preventivních prohlídek v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy24c) nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví,

e) zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jejich práce a pracoviště; pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování,

f) zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, mladistvým a jejich zákonným zástupcům, podle potřeb vykonávané práce ve vhodných intervalech dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště. Těhotné a kojící ženy a matky do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství nebo kojení a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají snížení rizika duševní a tělesné únavy a jiných druhů tělesné a duševní zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo jejich zdraví. Informace a pokyny je třeba zajistit zejména při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů,

g) umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

h) zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci,

i) nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců,

j) zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy.24d)

O školeních, informacích a pokynech vede zaměstnavatel dokumentaci.

(2) Zaměstnavatel je povinen těhotným a kojícím ženám přizpůsobovat na pracovišti prostory pro jejich odpočinek.

(3) Zaměstnavatel je povinen pro zaměstnance se zdravotním postižením4b) zajišťovat na svůj náklad technickými a organizačními opatřeními zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných dílen, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání.

§ 133a

Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje

(1) Nelze-li rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.24e)

(2) V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.

(3) Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě zhodnocení rozsahu znečištění zaměstnanců při práci nebo jejich ohrožení dráždícími látkami a na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, též ochranné nápoje.24f)

(4) Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.

(5) Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.

(6) Vláda stanoví nařízením rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů.

§ 133b

Bezpečnostní značky a signály

(1) Nelze-li rizika možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné.

(2) Vláda stanoví nařízením vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.

§ 133c

Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání

(1) Zaměstnavatel je povinen vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, a za účasti příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu.

(2) Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo

a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, nebo

b) k úmrtí zaměstnance.

Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá zaměstnavatel postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.

(3) Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech pracovních úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující tři kalendářní dny.

(4) Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

(5) Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů.

(6) Zaměstnavatel vede evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na pracovištích zaměstnavatele, a zajistí odstraňování takových pracovních podmínek, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoci z povolání.

(7) Vláda stanoví nařízením způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.

§ 134

Pracoviště a pracovní prostředí

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví při práci, odpovídaly bezpečnostním požadavkům a hygienickým limitům na pracovní prostředí a pracoviště, zejména aby

a) místnosti pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané,

b) pracoviště byla řádně osvětlena, pokud možno denním světlem, měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou,

c) prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení,

d) nouzové východy a dopravní komunikace k nim byly stále volné,

e) v prostorách uvedených v písmenech a) až d) byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění,

f) pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným zařízením poskytujícím závodní preventivní péči prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání zdravotnické záchranné služby.

§ 134a

Výrobní a pracovní prostředky a zařízení

(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky, přístroje a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky, přístroje a nářadí musí být

a) vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců,

b) vybaveny nebo upraveny tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni zejména nepohodlné pracovní pozici a nežádoucím účinkům hluku a vibrací,c) pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

(2) Vláda stanoví nařízením bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků, přístrojů a nářadí.

§ 134b

Zvláštní odborná způsobilost

(1) Technická zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, mohou obsluhovat jen zdravotně a zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci.

(2) Činnosti, které představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, mohou vykonávat jen zdravotně a zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci.

(3) Předpokladem zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců podle odstavců 1 a 2, kteří budou příslušným zařízením poskytujícím závodní preventivní péči uznáni zdravotně způsobilými pro výkon výše uvedených činností, je

a) dosažení věkové hranice stanovené zvláštními právními předpisy,24g)

b) získání odborného vzdělání a doby odborné praxe.

(4) Vláda stanoví nařízením, která technická zařízení a které činnosti představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, a stanoví bližší předpoklady zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců podle odstavců 1 až 3.

§ 134c

Rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma

(1) Pokud se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru, a při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot postupovat podle zvláštních právních předpisů. Rizikovými faktory jsou zejména faktory fyzikální (například hluk, vibrace), chemické (například karcinogeny), biologické činitele (například viry, bakterie, plísně) a nepříznivé mikroklimatické podmínky (například extrémní chlad, teplo a vlhkost). Nelze-li výskyt biologických činitelů a překročení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů vyloučit, je zaměstnavatel povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů.

(2) Vyskytnou-li se biologické činitele nebo překročí-li výsledky měření rizikových faktorů stanovené nejvyšší přípustné hodnoty, je zaměstnavatel povinen zjistit příčiny tohoto stavu, a nelze-li výskyt biologických činitelů odstranit nebo hodnoty rizikových faktorů snížit pod stanovené nejvyšší přípustné hodnoty a odstranit tak riziko pro zaměstnance, je zaměstnavatel povinen postupovat podle § 133a odst. 1. Současně je povinen neprodleně informovat zaměstnance. Nelze-li ochranu zdraví zaměstnance zajistit opatřeními uvedenými v odstavci 1, popřípadě opatřeními podle zvláštního právního předpisu24h) je zaměstnavatel povinen zdroj rizikového faktoru vyřadit z provozu, a není-li to možné, práci zastavit.

(3) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby práce s azbestem, s chemickými karcinogeny a biologickými činiteli a pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity byly v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vždy prováděny v kontrolovaných pásmech, která budou označena a zajištěna tak, aby do nich nevstupovali zaměstnanci, kteří v něm nevykonávají práci, opravy, údržbu, zkoušky, revize, kontrolu nebo dozor. Do kontrolovaných pásem budou zaměstnavatelem zařazeny i další práce podle míry výskytu rizikových faktorů.

(4) O kontrolovaných pásmech a zaměstnancích, kteří vstupují do kontrolovaných pásem nebo zde konají práce uvedené v odstavci 3, je zaměstnavatel povinen vést evidenci a ukládat ji po dobu stanovenou zvláštním právním předpisem.24c) Evidence obsahuje

a) jméno, příjmení a rodné číslo zaměstnance,

b) název kontrolovaného pásma, den jeho zřízení a zrušení,

c) charakteristiku vykonávané práce,

d) účel vstupu a dobu pobytu v kontrolovaném pásmu,

e) počet odpracovaných směn,

f) druhy provedených lékařských preventivních prohlídek a zvláštních očkování souvisejících s vykonávanou prací,

g) údaje o výsledcích sledování zátěže organismu způsobené rizikovými faktory,

h) výčet nebezpečných chemických látek a přípravků, se kterými se v kontrolovaném pásmu zachází,

i) záznam o mimořádných situacích a změnách údajů uvedených v evidenci s datem jejich provedení.

(5) V kontrolovaném pásmu je zakázáno jíst, pít a kouřit; pro tyto účely zaměstnavatel vyhradí zvláštní prostory. Vstupovat do kontrolovaného pásma lze jen s osobními ochrannými pracovními prostředky určenými pro výkon práce v kontrolovaném pásmu.

(6) V kontrolovaném pásmu nesmějí pracovat mladiství, a to ani z důvodu přípravy na povolání, dále těhotné a kojící ženy a ženy do konce devátého měsíce po porodu.

(7) Vláda stanoví nařízením rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance.

§ 134d

Zákazy některých prací

(1) Zakázány jsou práce s 2-naftylaminem a jeho solemi, 4-aminobifenylem a jeho solemi, benzidinem a jeho solemi, 4-nitrodifenylem a polychlorovanými bifenyly, s výjimkou mono- a dichlorovaných bifenylů, a práce s přípravky obsahujícími více než 0,1 % 2-naftylaminu a jeho solí, 4-aminobifenylu a jeho solí, benzidinu a jeho solí nebo 4-nitrodifenylu nebo více než 0,005 % polychlorovaných bifenylů. Zákaz těchto prací neplatí, jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci nepotřebných zásob, odpadů a zařízení, která obsahují tyto látky a přípravky, a práce při zneškodňování uvedených látek, pokud vznikají jako nežádoucí průvodní látka při zpracování jiné látky nebo přípravku.

(2) Zakázány jsou práce s azbestem. Zákaz těchto prací neplatí, jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest, a práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest.

(3) Aplikace azbestu nástřikem a pracovní postupy, které zahrnují použití tepelně nebo zvukově izolačních materiálů s hustotou menší než 1 g/cm3 obsahujících azbest, jsou zakázány.

§ 134e

Organizace práce a pracovní postupy

(1) Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit a provádět pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci zejména

a) nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus; nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami, které jsou výkonem práce; v případech stanovených zvláštním právním předpisem24i) musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena, musí být vedena evidence o době výkonu činnosti a době bezpečnostních přestávek,

b) nebyli ohroženi padajícími nebo klouzajícími předměty či materiály,

c) byli chráněni proti pádu či zřícení,

d) nebyli ohroženi dopravou na pracovištích,

e) na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak,

f) nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která vytvářejí možnost poškození zdraví, zejména páteře.24j)

(2) Vláda stanoví nařízením způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit.

§ 135

Práva a povinnosti zaměstnanců

(1) Zaměstnanci mají právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jejich práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením.

(2) Zaměstnanci jsou oprávněni odmítnout výkon práce, o níž mají důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jejich život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných osob; takové odmítnutí nelze posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.

(3) Zaměstnanci mají právo a povinnost podílet se na vytváření zdravého a bezpečného pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(4) Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je zejména povinen

a) účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobit se ověření jejich znalostí,

b) podrobit se lékařským prohlídkám, očkování, vyšetření a diagnostickým zkouškám stanoveným zvláštními právními předpisy,24c)

c) dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele,

d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a tato svévolně neměnit a nevyřazovat z provozu,

e) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky24k) na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích, kde pracují také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance v horkých provozech, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno,

f) oznamovat svému nadřízenému nedostatky a závady na pracovišti, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci, a podle svých možností se účastnit na jejich odstraňování; bezodkladně oznamovat svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiné osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při vyšetřování jeho příčin,

g) podrobit se na pokyn příslušného vedoucího zaměstnance stanoveného v pracovním řádu zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

(5) Odstavce 1 až 4 se vztahují přiměřeně na osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích.

§ 136

Kontrola odborových orgánů

(1) Příslušné odborové orgány mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů; přitom mají zejména právo

a) kontrolovat, jak zaměstnavatelé plní své povinnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zda soustavně vytvářejí podmínky bezpečné a zdravotně nezávadné práce, pravidelně prověřovat pracoviště a zařízení zaměstnavatelů pro zaměstnance a kontrolovat hospodaření zaměstnavatelů s osobními ochrannými pracovními prostředky,

b) kontrolovat, zda zaměstnavatelé řádně vyšetřují pracovní úrazy, účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popřípadě je samy vyšetřovat,

c) požadovat od zaměstnavatele závazným pokynem odstranění závad v provozu na strojích a zařízeních, při pracovních postupech a v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců zakázat další práci,

d) zakázat práci přesčas a práci v noci, která by ohrožovala bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců,

e) zúčastňovat se jednání o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(2) O opatřeních provedených podle předchozího odstavce písm. c) nebo d) jsou odborové orgány povinny neprodleně vyrozumět orgán inspekce práce. Požádá-li o to zaměstnavatel orgán inspekce práce, je tento orgán povinen přezkoumat opatření odborového orgánu; až do jeho rozhodnutí platí opatření odborového orgánu.

(3) Náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci hradí stát.

§ 136a

Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

(1) Zaměstnanci se účastní na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím příslušných odborových orgánů nebo zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 18).

(2) Zaměstnavatel je povinen umožnit příslušným odborovým orgánům nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo přímo zaměstnancům účast při jednáních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo jim poskytnout informace o takovém jednání. Je povinen je informovat zejména o

a) vyhodnocení rizik a přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení,

b) organizaci školení, instruktážích a pokynech k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,

c) určení zaměstnanců k organizování poskytnutí první pomoci, k zajištění přivolání lékařské pomoci, hasičů a policie a k organizování evakuace zaměstnanců,

d) výběru a zajišťování závodní preventivní péče,

e) výběru a zajišťování odborně způsobilých zaměstnanců k prevenci rizik (§ 132b),

f) každé další záležitosti, která může podstatně ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Zaměstnavatel je povinen vyslechnout jejich informace, připomínky a návrhy na opatření.

(3) Příslušný odborový orgán nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo zaměstnanci jsou povinni spolupracovat se zaměstnavatelem a s odborně způsobilými zaměstnanci k prevenci rizik tak, aby zaměstnavatel mohl zajistit bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní podmínky a plnit veškeré povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy a opatřeními orgánů, kterým přísluší výkon inspekce práce podle zvláštních právních předpisů.24l)

(4) Zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zjištěné nedostatky odstraňovat.

(5) Zaměstnavatel je povinen příslušným odborovým orgánům a zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zajistit školení umožňující jim řádný výkon jejich funkce a zpřístupnit jim právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a doklady o

a) vyhledávání a vyhodnocení rizik, o opatřeních k odstranění rizik a k omezení jejich působení na zaměstnance a k vhodné organizaci bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci,

b) evidenci a hlášení pracovních úrazů a uznaných nemocí z povolání,

c) výkonu kontroly a opatřeních orgánů, kterým přísluší výkon inspekce práce podle zvláštních právních předpisů.24l)

(6) Zaměstnavatel je povinen umožnit příslušným odborovým orgánům a zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon inspekce práce podle zvláštních právních předpisů,24l) přednést své připomínky.

§ 137

Ustanovení části druhé hlavy páté platí přiměřeně pro

a) zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje,

b) fyzickou osobu, která podniká podle zvláštního předpisu37) a nikoho nezaměstnává,

c) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené v písmenu a) nebo b).

§ 138zrušeno

HLAVA ŠESTÁ

PÉČE O ZAMĚSTNANCE

Oddíl první

Pracovní a životní podmínky zaměstnanců a jejich odborný rozvoj

§ 139

(1) Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, odstraňovat rizikové a namáhavé práce a zřizovat, udržovat a zlepšovat zařízení pro zaměstnance, včetně vzhledu a úpravy pracovišť.

(2) Zaměstnavatelé zřizují, provozují a udržují zdravotnická zařízení v rozsahu a za podmínek stanovených právními předpisy.

§ 140

(1) Zaměstnavatelé jsou povinni umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemají vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.

(2) V kolektivní smlouvě lze sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit bližší vymezení okruhu zaměstnanců (bývalých zaměstnanců), kterým se stravování poskytuje, organizaci tohoto stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, pokud nejsou tyto otázky upraveny obecně nebo pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním předpisem. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost. Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.38)

Péče o kvalifikaci zaměstnanců a její zvyšování

§ 141zrušeno

§ 141a

Zaměstnanec je povinen prohlubovat si soustavně kvalifikaci k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě; prohlubováním kvalifikace se rozumí též její udržování a obnovování. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení k prohloubení kvalifikace.

§ 142

(1) Zaměstnanci, který vstupuje do pracovního poměru bez kvalifikace, zabezpečuje zaměstnavatel získání kvalifikace zaškolením nebo zaučením. Po skončení zaškolení nebo zaučení vydá o tom zaměstnavatel zaměstnanci osvědčení.

(2) Zaměstnavatel je rovněž povinen zaškolit nebo zaučit zaměstnance, který přechází na nové pracoviště nebo na nový druh práce nebo způsob práce, pokud je to třeba zejména při změnách v organizaci práce nebo jiných racionalizačních opatřeních.

§ 142azrušeno

§ 142b

(1) Zaměstnavatel může poskytovat zaměstnanci pracovní úlevy a hmotné zabezpečení podle § 126 odst. 4 je-li předpokládané zvýšení kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele; zvýšením kvalifikace se rozumí též její získání nebo rozšíření.

(2) Zaměstnavatel je povinen kontrolovat průběh a výsledky zvyšování kvalifikace zaměstnance; může zastavit poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpečení, jestliže

a) zaměstnanec se stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšuje kvalifikaci; v takovém případě mu zaměstnavatel může poskytovat pracovní volno bez náhrady mzdy,

b) zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele po delší dobu neplní bez vážného důvodu podstatné povinnosti při zvyšování kvalifikace.

§ 143

(1) Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít dohodu, kterou se zaměstnavatel zavazuje umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace poskytováním pracovních úlev a hmotného zabezpečení a zaměstnanec se zavazuje zvýšit si kvalifikaci a setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu, nejdéle po dobu pěti let, v pracovním poměru nebo uhradit mu náklady spojené se zvyšováním kvalifikace, a to i tehdy, jestliže zaměstnanec rozváže pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Dohodu nelze sjednat, jde-li o prohlubování kvalifikace pro práci sjednanou v pracovní smlouvě, které je povinností zaměstnance (§ 141a).

(2) Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít dohodu podle předchozího odstavce také při prohlubování kvalifikace, jestliže předpokládané náklady dosahují alespoň 100000 Kč; v takovém případě nelze prohloubení kvalifikace zaměstnanci uložit.

(3) Dohoda musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny

a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení,

b) doba, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru,

c) druhy nákladů, které bude povinen zaměstnanec uhradit zaměstnavateli, jestliže nesplní svůj závazek setrvat u něho v pracovním poměru,

d) nejvyšší celková částka, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit,

jinak je dohoda neplatná.

(4) Do doby setrvání v pracovním poměru se nezapočítává doba základní (náhradní) vojenské služby a civilní služby konané místo ní, doba rodičovské dovolené v rozsahu rodičovské dovolené matky dítěte (§ 158). Nezapočítává se též nepřítomnost v práci pro výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody a vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení.

(5) Nesplní-li zaměstnanec svůj závazek pouze zčásti, povinnost nahradit náklady se poměrně sníží.

(6) Rozváže-li zaměstnanec v době trvání závazku podle odstavce 1 pracovní poměr a nastoupí do něj u jiného zaměstnavatele, může tento zaměstnavatel, jakož i každý další zaměstnavatel, k němuž zaměstnanec později nastoupil, převzít za něj povinnost uhradit zcela nebo zčásti náklady spojené se zvyšováním kvalifikace, jestliže se zaměstnanec zaváže po odpovídající dobu setrvat u něho v pracovním poměru nebo vrátit příslušnou část nákladů, které za něj uhradil; odstavec 2 platí i zde.

(7) Povinnost zaměstnance k úhradě nákladů nevzniká, jestliže

a) zaměstnavatel v průběhu zvyšování kvalifikace zastavil poskytování hmotného zabezpečení, protože zaměstnanec se bez svého zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci,

b) pracovní poměr skončil výpovědí danou zaměstnavatelem, pokud nejde o výpověď z důvodů, pro které lze zrušit okamžitě pracovní poměr nebo z důvodu závažného porušení pracovní kázně, popřípadě dohodou z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c),

c) zaměstnanec nemůže vykonávat podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení práci, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci, popřípadě pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d),

d) zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně šesti měsíců kvalifikace, kterou si zaměstnanec zvýšil.

(8) V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu lze vymezit další případy, kdy nevzniká povinnost zaměstnance k úhradě nákladů; přitom je rozhodná kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis, které byly účinné v době uzavření dohody podle odstavce 1. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.

§ 144

Zaměstnavatelé zabezpečují absolventům středních a vysokých škol v pracovním poměru přiměřenou odbornou praxi k získání praktických zkušeností a znalostí potřebných pro dobrý a spolehlivý výkon práce a pro další odborný růst. Absolventem se rozumí zaměstnanec vstupující do pracovního poměru na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) dvou let, přičemž se do této doby nezapočítává doba vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby nahrazující tuto službu a doba mateřské nebo rodičovské dovolené.

§ 145

Uložení svršků a dopravních prostředků

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání, jakož i obvyklých dopravních prostředků, pokud jich zaměstnanci používají k cestě do zaměstnání a zpět; za obvyklý dopravní prostředek k cestě do zaměstnání a zpět se pro tento účel nepovažuje osobní automobil. Tuto povinnost má i vůči všem ostatním osobám, pokud jsou pro něj činny na jeho pracovištích.

Oddíl druhý

Zabezpečení při pracovní neschopností a ve stáří a zaměstnávání po návratu do práce

§ 146

Zabezpečení zaměstnanců při neschopnosti k práci v důsledku nemoci, úrazu, těhotenství a mateřství upravují předpisy o nemocenském pojištění, jejich zabezpečení při invaliditě a ve stáří upravují předpisy o sociálním zabezpečení; preventivní a léčebnou péči o ně upravují předpisy o péči o zdraví lidu.

§ 147

Vrátí-li se do práce zaměstnanec po skončení výkonu veřejné funkce nebo jiné činnosti pro odborovou organizaci, po školení nebo skončení služby v ozbrojených silách,s výjimkou vojenské základní služby a civilní služby, nebo zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené (§ 157 odst. 1) nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, nebo vrátí-li se do práce zaměstnanec po skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (karanténního opatření), je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že tato práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musí je zaměstnavatel zařadit na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě.

§ 148

(1) Zaměstnavatelé jsou povinni zaměstnávat zaměstnance se zdravotním postižením4b) na vhodných pracovních místech a umožňovat jim výcvikem nebo studiem získání potřebné kvalifikace, jakož i pečovat o její zvyšování. Jsou dále povinni vytvářet podmínky, aby tito zaměstnanci měli možnost co nejširšího a trvalého pracovního uplatnění, a zlepšovat vybavení pracovišť, aby mohli dosahovat pokud možno stejných pracovních výsledků jako ostatní zaměstnanci a aby jim byla práce co nejvíce usnadněna.

(2) Pro zaměstnance se zdravotním postižením,4b) které nelze zaměstnat za obvyklých pracovních podmínek, se u některých zaměstnavatelů vyhrazují nebo zřizují chráněné dílny (pracoviště) a umožňuje se jim získat potřebnou kvalifikaci.

(3) Povinnosti zaměstnavatelů souvisící se zaměstnáváním zaměstnanců se zdravotním postižením,4b) uvedené v předchozích odstavcích, blíže upravují zvláštní předpisy.

§ 148azrušeno

HLAVA SEDMÁ

PRACOVNÍ PODMÍNKY ŽEN A MLADISTVÝCH

Oddíl první

Pracovní podmínky žen

§ 149

Zaměstnavatelé jsou povinni zřizovat, udržovat a zlepšovat hygienická a jiná zařízení pro ženy.

§ 150

Zákazy některých prací

(1) Ženy nesmějí být zaměstnávány pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, s výjimkou žen, které vykonávají

a) odpovědné a řídící funkce a nekonají přitom manuální práci,

b) zdravotnické a sociální služby,

c) provozní praxi při studiu,

d) práce nikoli manuální, které je nutno občas konat pod zemí, zejména práce spojené s dozorčí, kontrolní nebo studijní činností.

(2) Ženy nesmějí být též zaměstnávány pracemi, které ohrožují jejich mateřství. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou práce a pracoviště, které jsou zakázány ženám, které kojí, těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu.

(3) Těhotná žena nesmí být zaměstnávána též pracemi, které podle lékařského posudku ohrožují její těhotenství ze zdravotních příčin tkvících v její osobě. To platí obdobně o ženě, která kojí a matce do konce devátého měsíce po porodu.

§ 151, § 152zrušeno

Oddíl druhý

Pracovní podmínky těhotných žen a matek

§ 153

Převedení na jinou práci

(1) Koná-li těhotná žena práci, která je těhotným ženám zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. Požádá-li těhotná žena pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o matkách do konce devátého měsíce po porodu a ženách, které kojí.

(3) Dosahuje-li žena při práci, na niž byla převedena, bez svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek podle předpisů o nemocenském pojištění.

§ 154

Pracovní cesty a přeložení

(1) Těhotné ženy a ženy pečující o děti do věku osmi let smějí být vysílány na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem; přeložit je může zaměstnavatel jen na jejich žádost.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí i pro osamělou ženu pečující o dítě, dokud dítě nedosáhlo věku 15 let.

§ 155

Rozvázání pracovního poměru

Výpovědí může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní a se zaměstnankyní trvale pečující o dítě mladší než tři roky jen zcela výjimečně v případech uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) a b) a v § 53.

§ 156

Úprava pracovní doby

(1) Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám žen pečujících o děti.

(2) Požádá-li žena pečující o dítě mladší než 15 let nebo těhotná žena o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět její žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody (§ 86); přitom zaměstnavatel postupuje v součinnosti s příslušným odborovým orgánem.

(3) Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat těhotné ženy a ženy, které pečují o dítě mladší než jeden rok, prací přesčas.

Mateřská a rodičovská dovolená

§ 157

Mateřská dovolená

(1) V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě náleží zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň dvě nebo více dětí nebo jde-li o zaměstnankyni osamělou, náleží mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.

(2) Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.

(3) Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, náleží mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí doby stanovené v odstavci 1. Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů z jiného důvodu, poskytne se jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň dvě nebo více dětí nebo o zaměstnankyni osamělou.

(4) Jestliže se dítě narodilo mrtvé, náleží zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.

(5) Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena (§ 160 odst. 2) před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

§ 158

Rodičovská dovolená

K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let.

§ 159

Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte

(1) Nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou má též zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela; rozhodnutím příslušného orgánu se rozumí rozhodnutí, které se považuje za rozhodnutí o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů pro účely státní sociální podpory.38a)

(2) Mateřská dovolená podle odstavce 1 se poskytuje zaměstnankyni ode dne převzetí dítěte po dobu 22 týdnů, a převzala-li zaměstnankyně dvě nebo více dětí nebo jde-li o zaměstnankyni osamělou, po dobu 31 týdnů, nejdéle však do dne, kdy dítě dosáhne věku osmi měsíců.

(3) Rodičovská dovolená podle odstavce 1 se poskytuje ode dne převzetí dítěte až do dne, kdy dítě dosáhne věku 3 let; zaměstnankyni, která čerpala mateřskou dovolenou podle odstavce 2, se rodičovská dovolená poskytuje až po skončení této mateřské dovolené. Bylo-li dítě převzato po dosažení věku 3 let, nejdéle však do 7 let jeho věku, přísluší rodičovská dovolená po dobu 22 týdnů. Při převzetí dítěte před dosažením věku 3 let tak, že by doba 22 týdnů uplynula po dosažení 3 let věku, se rodičovská dovolená poskytuje do uplynutí 22 týdnů ode dne převzetí dítěte.

§ 160

Společná ustanovení o mateřské a rodičovské dovolené

(1) Mateřskou a rodičovskou dovolenou jsou zaměstnankyně a zaměstnanec oprávněni čerpat současně.

(2) Jestliže dítě bylo ze zdravotních důvodů převzato do péče kojeneckého nebo jiného léčebného ústavu a zaměstnanec nebo zaměstnankyně zatím nastoupí do práce, přeruší se tímto nástupem mateřská nebo rodičovská dovolená; její nevyčerpaná část se poskytne ode dne opětovného převzetí dítěte z ústavu do své péče, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let.

(3) Jestliže se zaměstnankyně nebo zaměstnanec přestane starat o dítě, a dítě bylo z toho důvodu svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, jakož i zaměstnankyni nebo zaměstnanci, jejichž dítě je v dočasné péči kojeneckého, popřípadě obdobného ústavu z jiných než zdravotních důvodů, nenáleží mateřská nebo rodičovská dovolená po dobu, po kterou o dítě nepečují.

(4) Jestliže dítě zemře v době, kdy je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo zaměstnanec na rodičovské dovolené, poskytuje se mateřská nebo rodičovská dovolená ještě po dobu dvou týdnů ode dne úmrtí dítěte, nejdéle do dne, kdy by dítě dosáhlo věku jednoho roku.

§ 161

Přestávky ke kojení

(1) Matce, která kojí své dítě, je zaměstnavatel povinen poskytnout kromě přestávek v práci zvláštní přestávky ke kojení.

(2) Matce, která pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, přísluší na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku dvě půlhodinové přestávky a v dalších třech měsících jedna půlhodinová přestávka za směnu. Pracuje-li po kratší pracovní dobu, avšak alespoň polovinu stanovené týdenní pracovní doby, přísluší jí pouze jedna půlhodinová přestávka, a to na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku.

(3) Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a poskytuje se za ně náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

§ 162zrušeno

Oddíl třetí

Pracovní podmínky mladistvých

§ 163

Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců též zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek. Při řešení důležitých otázek týkajících se mladistvých zaměstnavatelé úzce spolupracují s rodiči mladistvých.

§ 164

(1) K uzavření pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen si vyžádat vyjádření zákonného zástupce, jde-li o mladistvého zaměstnance.

(2) Výpověď daná mladistvému zaměstnanci i okamžité zrušení pracovního poměru s mladistvým zaměstnancem ze strany zaměstnavatele musí být dány na vědomí též jeho zákonnému zástupci. Rozvazuje-li pracovní poměr mladistvý zaměstnanec nebo má-li být jeho pracovní poměr rozvázán dohodou, je zaměstnavatel povinen vyžádat si vyjádření zákonného zástupce.

§ 165

Zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a poskytují jim při práci zvýšenou péči; totéž platí i pro školy, popřípadě pro sdružení občanů podle zvláštního zákona29), pokud v rámci své účasti na výchově mládeže organizují práce mladistvých.

§ 166

Zákaz práce přesčas a práce v noci

(1) Zaměstnavatel nesmí mladistvé zaměstnávat prací přesčas a prací v noci. Výjimečně mohou mladiství starší než 16 let konat noční práci nepřesahující jednu hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání. Noční práce mladistvého musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu pracovních směn na denní dobu.

(2) Zaměstnavatel nesmí používat takový způsob odměňování prací, při kterých jsou mladiství zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu, jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti mladistvých zaměstnanců.

(3) Nesmí-li zaměstnavatel zaměstnávat mladistvého prací, pro kterou se mu dostalo výchovy k povolání, protože je její výkon mladistvým zakázán nebo protože podle lékařského posudku ohrožuje jeho zdraví, je zaměstnavatel povinen do doby, než bude mladistvý moci tuto práci konat, poskytnout mu jinou přiměřenou práci odpovídající pokud možno jeho kvalifikaci.

§ 167

Práce zakázané mladistvým

(1) Mladiství nesmějí být zaměstnáváni pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.

(2) Mladiství nesmějí být zaměstnáváni pracemi, které se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou v dohodě s Ministerstvem hospodářství a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání.

(3) Zaměstnavatelé nesmějí zaměstnávat mladistvé také pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví spoluzaměstnanců nebo jiných osob.

(4) Zákazy některých prací mohou být rozšířeny vyhláškou podle odstavce 2 i na zaměstnance ve věku blízkém věku mladistvých.

§ 168

Lékařské vyšetření

(1) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby mladiství byli vyšetřeni lékařem:

a) před vstupem do pracovního poměru a před převedením na jinou práci na dobu delší než jeden měsíc,

b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně, pokud ministerstvo zdravotnictví nestanoví pro některý pracovní obor častější lékařská vyšetření.

(2) Mladiství jsou povinni podrobit se stanoveným lékařským vyšetřením.

(3) Při ukládání pracovních úkolů mladistvým se zaměstnavatel řídí též lékařskými posudky.

§ 169zrušeno

HLAVA OSMÁ

NÁHRADA ŠKODY

Oddíl první

Předcházení škodám

§ 170

(1) Zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění.

(2) Zaměstnavatel je povinen soustavně kontrolovat, zda zaměstnanci plní své pracovní úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám.

(3) K ochraně majetku zaměstnavatele je zaměstnavatel oprávněn provádět v nezbytném rozsahu kontrolu věcí, které zaměstnanci vnášejí nebo odnášejí od zaměstnavatele, popřípadě prohlídky zaměstnanců. Bližší podmínky stanoví zaměstnavatel v pracovním řádu. Při kontrole a prohlídce podle věty první musí být dodrženy právní předpisy o ochraně osobní svobody39) a nesmí být ponižována lidská důstojnost. Osobní prohlídky může provádět jen osoba stejného pohlaví.

§ 171

(1) Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani k bezdůvodnému obohacení na úkor společnosti nebo jednotlivce. Hrozí-li škoda, je povinen na ni zaměstnanec upozornit vedoucí zaměstnance.

(2) Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby sobě blízké.

(3) Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinen oznámit závadu svému nadřízenému.

Oddíl druhý

Odpovědnost zaměstnance za škodu

Obecná odpovědnostzrušeno

§ 172

Obecná odpovědnost

(1) Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

(2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí.

(3) Zaměstnavatel je povinen prokázat zaměstnancovo zavinění, s výjimkou případů uvedených v § 176 a 178.

§ 173, § 174zrušeno

§ 175

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody

Na zaměstnanci, který vědomě ani neupozornil vedoucího zaměstnance na hrozící škodu ani nezakročil proti hrozící škodě (§ 171), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě škody v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možno uhradit jinak. Přitom se přihlédne zejména k tomu, co bránilo splnění povinnosti a jaký je společenský význam škody, jakož i k osobním a majetkovým poměrům zaměstnance, který povinnost nesplnil. Výše náhrady škody nesmí však přesáhnout částku rovnající se trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat

§ 176

(1) Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec odpovědnost za svěřené hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které je povinen vyúčtovat, odpovídá za vzniklý schodek. V dohodách může být se zaměstnanci současně ujednáno, že budou-li pracovat na pracovišti s více zaměstnanci, kteří uzavřeli dohodu o hmotné odpovědnosti, odpovídají s nimi za schodek společně (společná hmotná odpovědnost).

(2) Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

(3) Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

(4) Ústřední orgány mohou stanovit pracovněprávním předpisem zásady pro vymezení okruhu prací, pro jejichž výkon je nezbytné uzavření písemné dohody o hmotné odpovědnosti; se zaměstnanci vykonávajícími tyto práce je zaměstnavatel povinen dohodu uzavřít.

§ 177

(1) Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, může od ní odstoupit, je-li převáděn na jinou práci, zařazován na jiné pracoviště, překládán, nebo pokud zaměstnavatel v době do jednoho měsíce od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné hmotné odpovědnosti může zaměstnanec od dohody také odstoupit, jestliže na pracoviště je zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí, popřípadě jeho zástupce. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně.

(2) Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem odstoupení od této dohody.

§ 178

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů

(1) Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení.

(2) Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

Společná ustanovení o odpovědnosti zaměstnance

§ 178a

(1) Zaměstnanec, který je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, jen je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky.

(2) Zaměstnanec, který se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu v tomto stavu způsobenou.

(3) Za škodu odpovídá i zaměstnanec, který ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

§ 178b

(1) Zaměstnanec neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal-li si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.

(2) Zaměstnanec neodpovídá za škodu, která vyplývá z hospodářského rizika.

Rozsah náhrady škody

§ 179

(1) Zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle § 172, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže škodu neodčiní uvedením v předešlý stav.

(2) Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena v opilosti, kterou si sám přivodil, nebo po zneužití jiných omamných prostředků.

(3) Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat náhradu i jiné škody.

(4) Byla-li škoda způsobena také zaměstnavatelem, je zaměstnanec povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

(5) Odpovídá-li zaměstnavateli za škodu několik zaměstnanců, je každý z nich povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

§ 180

Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození.

§ 181

Zaměstnanec, který odpovídá za schodek (§ 176) nebo za ztrátu svěřených předmětů (§ 178), je povinen nahradit schodek nebo ztrátu v plné výši.

§ 182

(1) Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.

(2) Podíl náhrady stanovený podle předchozího odstavce nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků.

(3) Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně odpovědných zaměstnanců, hradí schodek tento zaměstnanec podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní zaměstnanci podíly určenými podle předchozích odstavců.

§ 183

Z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud náhradu škody přiměřeně snížit.

§ 184

(1) Zaměstnanec, který způsobil z nedbalosti zaměstnavateli škodu vyrobením zmetku (vadného výrobku), je povinen nahradit mu náklady vynaložené na materiál a mzdy, popřípadě na nutné opravy zmetku i stroje, jestliže jej při výrobě zmetku poškodil, a to až do částky rovnající se polovině jeho průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnanec tuto povinnost nemá, nebylo-li mu po oznámení závady uloženo zastavit práci.

(2) Škody způsobené v jednom kalendářním měsíci se pro určení výše náhrady škody sčítají.

(3) Vznikl-li zmetek omluvitelnou chybou zaměstnance, který je jinak v práci svědomitý, může mu zaměstnavatel náhradu škody přiměřeně snížit. Výše náhrady musí však činit nejméně jednu třetinu skutečné škody, a přesahuje-li škoda polovinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, nejméně částku rovnající se jedné šestině jeho průměrného měsíčního výdělku.

(4) Byla-li škoda způsobena v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek, hradí se skutečná škoda. Ustanovení § 183 platí i zde.

(5) Podle předchozích odstavců se posuzuje také povinnost zaměstnance nahradit škodu způsobenou zaměstnavateli vadnou manuální prací při montážích, opravách, úpravách a stavebních pracích.

§ 185

(1) Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel; způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem, popřípadě jeho zástupce, sám nebo společně s podřízeným zaměstnancem, určí výši této náhrady nadřízený orgán.

(2) Zaměstnavatel projedná výši požadované náhrady škody se zaměstnancem a oznámí mu ji zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá.

(3) Uzná-li zaměstnanec závazek nahradit škodu v určené výši a dohodne-li s ním zaměstnavatel způsob úhrady, je zaměstnavatel povinen uzavřít dohodu písemně, jinak je dohoda neplatná. Zvláštní písemné dohody není však třeba, jestliže již byla škoda uhrazena.

(4) Výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její úhrady, s výjimkou náhrady škody způsobené vyrobením zmetku nebo náhrady nepřesahující 1000 Kčs, je zaměstnavatel povinen projednat s příslušným odborovým orgánem. Způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem, popřípadě jeho zástupce, sám nebo společně s podřízeným zaměstnancem, určí výši této náhrady nadřízený orgán po projednání s vyšším odborovým orgánem.

§ 186zrušeno

Oddíl třetí

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu

§ 187

Obecná odpovědnost

(1) Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

(2) Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci též za škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem (§ 9 a 10).

(3) Zaměstnavatel neodpovídá zaměstnanci za škodu na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu.

§ 188, § 189zrušeno

Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání

§ 190

(1) Došlo-li u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození na zdraví nebo k jeho smrti úrazem (pracovní úraz), odpovídá za škodu tím vzniklou zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru.

(2) Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

(3) Za škodu způsobenou zaměstnanci nemocí z povolání odpovídá zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec pracoval naposledy před jejím zjištěním v pracovním poměru za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v právních předpisech o sociálním zabezpečení (seznam nemocí z povolání), jestliže vznikly za podmínek tam uvedených.

(4) Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše tří let před jejím zařazením do seznamu.

(5) Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti nezprostí podle § 191.

§ 191

(1) Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že

a) škoda byla způsobena tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo

b) škodu si přivodil postižený zaměstnanec svou opilostí nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit,

a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

(2) Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že

a) postižený zaměstnanec porušil svým zaviněním právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen, a že toto porušení bylo jednou z příčin škody,

b) jednou z příčin škody byla opilost postiženého zaměstnance nebo zneužití jiných návykových látek postiženým zaměstnancem,

c) zaměstnanci vznikla škoda proto, že si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ač neporušil právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně a musel si přitom být vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem vědom, že si může přivodit újmu na zdraví.

(3) Zprostí-li se zaměstnavatel odpovědnosti zčásti (odstavec 2), určí se část škody, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. c) uhradí však zaměstnavatel alespoň jednu třetinu škody.

(4) Při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [odstavec 1 písm. a) a odstavec 2 písm. a)], není možno dovolávat se jen všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

(5) Za lehkomyslné jednání [odstavec 2 písm. c)] nelze považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

§ 192

Zaměstnavatel se nemůže zprostit odpovědnosti, utrpěl-li zaměstnaněc pracovní úraz při odvracení škody hrozící tomuto zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav sám úmyslně nevyvolal.

§ 193

(1) Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout náhradu za

a) ztrátu na výdělku,

b) bolest a ztížení společenského uplatnění,

c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením,

d) věcnou škodu; ustanovení § 187 odst. 3 platí i zde.

(2) Způsob a rozsah náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s příslušným odborovým orgánem a se zaměstnancem.

§ 193a

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z téhož důvodu jsou samostatné nároky, které nepřísluší vedle sebe.

§ 194

(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti zaměstnance činí rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší nemocenského.

(2) Náhrada škody podle předchozího odstavce přísluší i při další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání; přitom se vychází z průměrného výdělku zaměstnance před vznikem této další škody. Jestliže však zaměstnanci před vznikem této další škody příslušela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, poskytne se mu náhrada podle předchozího odstavce do výše částky, do které by mu příslušela náhrada podle § 195, kdyby nebyl neschopen práce; přitom se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje nemocenské.

§ 195

(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity se poskytne zaměstnanci v takové výši, aby spolu s jeho výdělkem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního nebo částečného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu se rovnala jeho průměrnému výdělku před vznikem škody. Přitom se nepřihlíží ke zvýšení invalidního důchodu pro bezmocnost, ke snížení tohoto důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím.

(2) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci i při pracovní neschopnosti z jiného důvodu, než je původní pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Přitom se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského.

(3) Zaměstnanci, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, která mu byla zajištěna, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku podle předchozích odstavců pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené zaměstnanci úrazem nebo nemocí z povolání a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna. Zaměstnavatel zaměstnanci neuhradí škodu do výše částky, kterou si bez vážných důvodů opomenul vydělat.

(4) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku.

§ 195a

Škodou podle tohoto zákoníku není případná ztráta na důchodu.

§ 196

Náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění, které vznikly zaměstnanci následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, se poskytují jednorázově.

§ 197

(1) Jestliže zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout:

a) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením,

b) náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem,

c) náhradu nákladů na výživu pozůstalých,

d) jednorázové odškodnění pozůstalých.

e) náhradu věcné škody; ustanovení § 187 odst. 3 platí i zde.

(2) Nároky vyplývající z předchozího odstavce nejsou závislé na tom, zda postižený zaměstnanec uplatnil ve stanovené lhůtě své nároky na náhradu škody.

§ 198

Náklady spojené s léčením a náklady spojené s pohřbem se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle zákona o státní sociální podpoře.

§ 199

(1) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat.

(2) Při výpočtu této náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku podle § 195, a nesmí být poskytována déle než by příslušela zemřelému podle § 195 odst. 4.

(3) Náhrada nákladů přísluší, pokud není uhrazena dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu.

§ 200

(1) Jednorázové odškodnění přísluší manželu a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod. Dítěti přísluší ve výši 80 000 Kč, manželu ve výši 50 000 Kč. V odůvodněných případech se jednorázové odškodnění v úhrnné výši 50 000 Kč poskytne též rodičům zemřelého. V kolektivní smlouvě lze sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit částky vyšší. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.

(2) Náhrada věcné škody přísluší dědicům zaměstnance.

§ 201zrušeno

§ 202

(1) Změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností.

(2) Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravit podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání; to se vztahuje i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých.

§ 203

Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškami výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech.

Odpovědnost ve zvláštních případech

§ 204

Odpovědnost za škodu na odložených věcech

(1) Zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, odpovídá za škodu na věcech, které u tohoto zaměstnavatele zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají.

(2) Za věci, které do zaměstnání obvykle zaměstnanci nenosí (větší částky peněz, klenoty a jiné cennosti) a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel jen do částky 5000 Kč. Zjistí-li se však, že škoda na těchto věcech byla způsobena jiným zaměstnancem zaměstnavatele, nebo převzal-li zaměstnavatel tyto věci do zvláštní úschovy, hradí zaměstnavatel škodu bez omezení.

(3) Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže zaměstnanec o ní neuvědomil zaměstnavatele bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl.

§ 205

Odpovědnost při odvracení škody

(1) Zaměstnanec, který při odvracení škody hrozící zaměstnavateli utrpěl věcnou škodu, má vůči němu nárok na její náhradu, jakož i na náhradu účelně vynaložených nákladů, jestliže nebezpečí sám úmyslně nevyvolal a počínal-li si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.

(2) Tento nárok má i zaměstnanec, který takto odvracel nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže by za škodu odpovídal zaměstnavatel.

Společná ustanovení o odpovědnosti zaměstnavatele

§ 205a

Prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec, jeho odpovědnost se poměrně omezí; při odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání se postupuje podle ustanovení § 191.

§ 205b

(1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci skutečnou škodu, a to v penězích, pokud škodu neodčiní uvedením v předešlý stav. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnanec požadovat i náhradu jiné škody. Jde-li o jinou škodu na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (§ 187), platí pro způsob a rozsah její náhrady ustanovení o pracovních úrazech s tím omezením, že jednorázové odškodnění pozůstalým nepřísluší.

(2) Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození.

(3) Náhradu za ztrátu na výdělku vyplácí zaměstnavatel pravidelně jednou měsíčně.

§ 205c

(1) Zaměstnavatel, který nahradil poškozenému škodu, má nárok na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá podle občanského zákoníku, a to v rozsahu odpovídajícím míře této odpovědnosti vůči poškozenému, pokud nebylo předem dohodnuto jinak.

(2) Jde-li o náhradu škody při nemoci z povolání, má zaměstnavatel, který škodu uhradil, nárok na náhradu vůči všem zaměstnavatelům, u nichž postižený zaměstnanec pracoval za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen, a to v rozsahu odpovídajícím době, po kterou pracoval u těchto zaměstnavatelů za uvedených podmínek.

§ 205d

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

(1) Zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance jsou pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištěni (dále jen "zákonné pojištění") u České pojišťovny, akciová společnost, pokud s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. prosinci 1992. Ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativy, československé družstevní pojišťovny, akciová společnost, případně jejího právního nástupce v České republice (dále jen "pojišťovny"). To se nevztahuje na organizační složky státu40).

(2) Vznikne-li pojišťovnám provozováním zákonného pojištění majetková újma, mají právo na úhradu této újmy ze státního rozpočtu. Přebytek vzniklý z tohoto pojištění odvedou pojišťovny do státního rozpočtu.

(3) Majetkovou újmou se rozumí ztráta pojišťovny vzniklá provozováním zákonného pojištění. Tou je záporný rozdíl mezi kalkulovanými náklady na pojistná plnění a skutečnými náklady na vyplacená pojistná plnění, vykázaný pojišťovnami k 31. prosinci každého roku.

(4) Přebytkem pojišťovny vzniklým z provozování zákonného pojištění se rozumí kladný rozdíl mezi kalkulovanými náklady na pojistné plnění a skutečnými náklady na vyplacená pojistná plnění vykázaný pojišťovnami k 31. prosinci každého roku.

(5) Pojišťovna sdělí ekonomické výsledky provozu zákonného pojištění vždy za předchozí rok ministerstvu financí České republiky nejpozději do 31. března následujícího roku. Ministerstvo uhradí vykázanou majetkovou újmu za předchozí rok nejpozději do 30. června běžného roku. Ve stejném termínu odvedou pojišťovny přebytky pojistného do státního rozpočtu.

(6) Evidenci o zákonném pojištění vedou pojišťovny v účetnictví odděleně od evidence ostatních činností pojišťoven. Kooperativa, československá družstevní pojišťovna, akciová společnost, kromě toho vede evidenci o zákonném pojištění v účetnictví odděleně za Českou republiku a Slovenskou republiku.

(7) Bližší podmínky a sazby pojistného stanoví vyhláškou ministerstvo financí České republiky.

(8) Pokud při zániku zaměstnavatele nepřejdou práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu na jiného zaměstnavatele, má poškozený (pozůstalý) právo přímo vůči pojišťovně, aby mu škodu nahradila v témže rozsahu, v jakém mu ji byl povinen uhradit sám pojištěný zaměstnavatel.

(9) V rozsahu, v jakém se na zaměstnavatele vztahuje zákonné pojištění, zaniká jeho povinnost sjednat smluvní pojištění podle zvláštních předpisů.

§ 206

Ustanovení této hlavy se vztahují na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce a v rozsahu stanoveném nařízením vlády i na fyzické osoby se zdravotním postižením,4b) které nejsou v pracovním poměru a jejichž příprava pro povolání se provádí podle zvláštních předpisů, na žáky základních škol, základních uměleckých škol, středních škol, studenty vyšších odborných škol, studenty vysokých škol, členy dobrovolných požárních sborů a báňských záchranných sborů, fyzické osoby, které na výzvu orgánu státní správy nebo orgánu obce nebo velitele zásahu a podle jeho pokynů, popřípadě s jeho vědomím osobně pomáhají při zásahu proti živelní události nebo při odstraňování jejích následků, fyzické osoby, které dobrovolně v rámci akce organizované obcí vypomáhají při plnění důležitých úkolů v zájmu společnosti, členy družstev, kteří utrpí úraz při výkonu funkce nebo při dohodnuté činnosti pro družstvo, zdravotníky Červeného kříže, dárce krve, členy Horské služby, fyzické osoby, které na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhají při záchranné akci v terénu, fyzické osoby, které dobrovolně vykonávají pečovatelskou službu sociálního zabezpečení, fyzické osoby, které byly zaměstnavatelem pověřeny určitou funkcí nebo činností, jestliže utrpěly úraz při plnění úkolů souvisejících s výkonem příslušné funkce nebo činnosti.

HLAVA DEVÁTÁ

PRACOVNÍ SPORY

Pravomoc k projednávání pracovních sporůzrušeno

§ 207

Spory mezi zaměstnavatelem se zaměstnancem o nároky z pracovního poměru projednávají a rozhodují soudy.

§ 208zrušeno

Rozhodčí řízenízrušeno

§ 209 – § 216zrušeno

ČÁST TŘETÍ

§ 217 – § 221zrušeno

Skončení učebního poměruzrušeno

§ 222 – § 226zrušeno

Povinnosti organizace při skončení učebního poměruzrušeno

§ 227 – § 231, § 227azrušeno

ČÁST ČTVRTÁ

DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR

§ 232

(1) Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Jen výjimečně mohou k plnění svých úkolů nebo k zabezpečení svých potřeb uzavírat s fyzickými osobami také dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti), jestliže jde o práci,

a) jejíž pravidelný výkon nemůže zaměstnavatel zabezpečit v rámci předem stanoveného rozvržení pracovní doby a rozvrhu pracovních směn tak, aby její řízení, sledování jejího provádění a kontrola dodržování pracovní doby byly účelné a hospodárné,

b) jejíž výkon v pracovním poměru by byl z hlediska zájmů společnosti pro zaměstnavatele neúčelný nebo nehospodárný z jiných důvodů.

(2) S mladistvými lze tyto dohody uzavírat, jen pokud tím nebude ohrožen jejich zdravý vývoj nebo výchova k povolání.

§ 233

(1) Na základě uzavřených dohod jsou zaměstnanci povinni zejména

a) konat práce svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, a dodržovat podmínky sjednané v dohodě,

b) konat práce osobně, popřípadě za pomoci rodinných příslušníků uvedených v dohodě,

c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, zejména právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, zejména předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byli řádně seznámeni,

d) řádně hospodařit se svěřenými prostředky a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím.

(2) Na základě uzavřených dohod jsou zaměstnavatelé povinni zejména

a) vytvářet zaměstnancům přiměřené pracovní podmínky zajišťující řádný a bezpečný výkon práce, zejména poskytovat potřebné základní prostředky, materiál, nářadí a osobní ochranné pracovní prostředky,

b) seznámit zaměstnance s právními a jinými předpisy vztahujícími se k práci jimi vykonávané, zejména s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

c) přiměřeně kontrolovat řádný výkon práce,

d) poskytnout zaměstnancům za vykonanou práci sjednanou odměnu, která nesmí být v rozporu s pracovněprávním předpisem,

e) dodržovat i ostatní podmínky sjednané v dohodě; případné další sjednané nároky zaměstnance nebo jiná plnění v jeho prospěch však nelze dohodnout pro zaměstnance příznivěji, než jsou obdobné nároky a plnění vyplývající z pracovního poměru.

(3) Zákazy některých prací pro ženy a mladistvé platí i pro práce konané na základě těchto dohod.

§ 234

(1) Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli, s nímž uzavřel dohodu, za škodu způsobenou zaviněným porušením povinností při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ním stejně jako zaměstnanec v pracovním poměru, i když tuto škodu způsobili jeho rodinní příslušníci, kteří mu při práci pomáhali. Jde-li o práci konanou na základě dohody o provedení práce, nesmí výše náhrady škody způsobené z nedbalosti přesáhnout třetinu skutečné škody a nesmí být ani vyšší než třetina odměny sjednané za provedení této práce, s výjimkou případů podle § 176 až 178.

(2) Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, kterou utrpěl při výkonu práce podle uzavřené dohody nebo v přímé souvislosti s ním, stejně jako zaměstnancům v pracovním poměru; rodinným příslušníkům odpovídá zaměstnavatel podle občanského zákoníku.

§ 235

Spory vyplývající z těchto dohod se projednávají stejně jako spory z pracovního poměru.

§ 236

Dohoda o provedení práce

(1) Dohodu o provedení práce může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 100 hodin. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konané zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce; vláda může stanovit nařízením, v kterých výjimečných případech se do předpokládaného rozsahu práce tato doba nezapočítává.

(2) Dohoda o provedení práce se uzavírá písemně nebo ústně. V dohodě musí být vymezen pracovní úkol, sjednaná odměna za jeho provedení a zpravidla se v ní sjednává též doba, v níž má být pracovní úkol proveden; v písemné dohodě, popřípadě v písemném záznamu o ústně uzavřené dohodě, má zaměstnavatel mimoto uvést předpokládaný rozsah práce podle předchozího odstavce, pokud její rozsah nevyplývá přímo z vymezení pracovního úkolu.

(3) Pracovní úkol musí být proveden ve sjednané době, jinak může zaměstnavatel od dohody odstoupit. Zaměstnanec může od dohody odstoupit, nemůže-li pracovní úkol provést proto, že mu zaměstnavatel nevytvořil sjednané pracovní podmínky; zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, která mu tím vznikla.

(4) Odměna za provedení pracovního úkolu je splatná po dokončení a odevzdání práce. Mezi účastníky lze dohodnout, že část odměny bude splatná již po provedení určité části pracovního úkolu. Zaměstnavatel může odměnu po projednání se zaměstnancem přiměřeně snížit, neodpovídá-li provedená práce sjednaným podmínkám.

(5) Zemře-li zaměstnanec před splněním pracovního úkolu, nároky na odměnu přiměřenou vykonané práci, pokud může zaměstnavatel jejich výsledků použít, a nároky na náhradu účelně vynaložených nákladů nezanikají a stávají se součástí dědictví.

Dohoda o pracovní činnosti

§ 237

(1) Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když předpokládaný rozsah práce nepřesahuje 100 hodin.

(2) Na základě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby; do tohoto rozsahu se nezapočítává doba případné pracovní pohotovosti, za kterou zaměstnanci nepřísluší odměna, a pracovní pohotovost doma. Vláda může stanovit nařízením, ve kterých výjimečných případech lze na základě dohody o pracovní činnosti vykonávat práci nad rozsah pracovní doby uvedený v předchozí větě.

(3) Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu pracovní doby podle předchozího odstavce se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena (§ 238 odst. 2), nejdéle však za období 12 měsíců.

§ 238

(1) Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být uvedeny sjednaná práce, sjednaná odměna za vykonanou práci, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Jedno vyhotovení dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci. Před uzavřením dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen postupovat podle § 1 odst. 3 až 5.

(2) Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá na dobu určitou, popřípadě na dobu neurčitou. V dohodě lze sjednat způsob jejího zrušení. Okamžité zrušení dohody lze sjednat jen pro případy, v nichž lze okamžitě zrušit pracovní poměr. Nevyplývá-li způsob zrušení přímo z uzavřené dohody, lze ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni a jednostranně jen výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla písemná výpověď doručena.

§ 239zrušeno

§ 239a

Odměna za vykonanou práci je splatná ve výplatních termínech určených u zaměstnavatele pro výplatu mzdy (§ 119), a je-li sjednána jednorázová splatnost odměny, až po provedení celého pracovního úkolu v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce. Mezi účastníky lze dohodnout splatnost odměny jinak.

§ 239b

(1) Výši odměny a podmínky pro její poskytování v závislosti na druhu a způsobu vykonávané práce nebo činnosti sjedná zaměstnavatel se zaměstnancem v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti. Při sjednání výše odměny je zaměstnavatel povinen dbát ustanovení § 1 odst. 3 až 5 a § 7 odst. 2 až 6.

(2) Je-li obsahem dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti poskytování náhrad výdajů spojených s výkonem práce, které se řídí zvláštními předpisy,35) sjedná se vždy odděleně od ujednání o odměně za vykonanou práci.

ČÁST PÁTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA PRVNÍ

PRÁVNÍ ÚKONY

§ 240

(1) Právní úkon (pracovní smlouva, výpověď, dohoda o náhradě škody apod.) je projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

(2) Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit. K písemným právním úkonům těch, kteří nemohou psát nebo číst, je třeba úředního zápisu nebo zápisu opatřeného potvrzením dvou současně přítomných funkcionářů příslušného odborového orgánu o tom, že právní úkon odpovídá projevené vůli.

(3) Projev vůle je třeba vykládat tak, jak to se zřetelem k okolnostem, za kterých byl učiněn, odpovídá dobrým mravům.

§ 241

(1) Vznik, změnu nebo zánik práva či povinnosti lze vázat na splnění podmínky. K podmínce nemožné, na kterou je vázán zánik práva nebo povinnosti, se nepřihlíží.

(2) Jestliže účastník, jemuž je nesplnění podmínky na prospěch, její splnění záměrně zmaří, stane se právní úkon nepodmíněným.

(3) K splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně účastník, který neměl právo tak učinit a jemuž je její splnění na prospěch.

Neplatnost

§ 242

(1) Neplatný je právní úkon,

a) který se svým obsahem nebo účelem příčí zákonu nebo jej obchází nebo se jinak příčí dobrým mravům,

b) který nebyl učiněn svobodně, vážně, určitě nebo srozumitelně,

c) kterým se zaměstnanec předem vzdává svých práv,

d) který učinil zaměstnanec jednající v duševní poruše, která ho činí k tomuto právnímu úkonu neschopným,

e) nemá-li ten, kdo jej učinil, způsobilost k právním úkonům.

(2) Právní úkon, k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu nebo který nebyl učiněn formou předepsanou tímto zákoníkem, je neplatný, jen stanoví-li to výslovně tento zákoník, popřípadě zvláštní zákon. Požaduje-li tento zákoník, aby právní úkon byl s příslušným orgánem pouze projednán, není právní úkon neplatný, i když k tomuto projednání nedošlo.

(3) Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatná jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

§ 243

(1) Získá-li zaměstnanec bezdůvodné obohacení na úkor zaměstnavatele nebo zaměstnavatel na úkor zaměstnance, musí je vydat.

(2) Bezdůvodným obohacením je prospěch získaný plněním bez právního důvodu nebo plněním z neplatného právního úkonu.

(3) Vrácení neprávem vyplacených částek může však zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě tří let od jejich výplaty.

(4) Neplatnost právního úkonu nemůže být zaměstnanci na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám; vznikne-li zaměstnanci následkem takového neplatného právního úkonu škoda, je zaměstnavatel povinen ji nahradit.

§ 243azrušeno

Smlouvy (dohody)

§ 244

(1) Smlouva (dohoda) sjednaná podle příslušných ustanovení pracovněprávních předpisů je uzavřena, jakmile se účastníci shodli na jejím obsahu.

(2) Návrh na uzavření smlouvy je třeba přijmout ve lhůtě určené navrhovatelem. Není-li lhůta určena, je třeba návrh přijmout ihned, jednají-li účastníci přímo; jinak je třeba jej přijmout bez zbytečného odkladu. Návrh je přijat okamžikem, kdy přijetí návrhu došlo navrhovateli.

(3) K uzavření smlouvy nedojde, je-li návrh přijat opožděně nebo požaduje-li druhý účastník změny; takový projev je novým návrhem.

(4) Dokud návrh nebo jeho přijetí nedojde druhému účastníku, mohou účastníci od svých projevů odstoupit.

(5) Pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému přijetí. Projevy účastníků nemusí být na téže listině.

§ 245

(1) Od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoníku stanoveno nebo účastníky dohodnuto.

(2) Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li tímto zákoníkem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak.

(3) Účastník, který jednal v omylu, který druhému účastníku musel být znám, má právo od smlouvy odstoupit, jestliže se omyl týká takové okolnosti, že by bez něho ke smlouvě nedošlo.

(4) Od pracovní smlouvy lze odstoupit (§ 33 odst. 2), jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce.

HLAVA DRUHÁ

ZAJIŠTĚNÍ PRÁV A POVINNOSTÍ Z PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ

§ 246

(1) Uspokojení nároku zaměstnavatele lze zajistit dohodou mezi ním a zaměstnancem o srážkách ze mzdy; srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí.10) Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí i pro jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou.

§ 247

(1) Vznikla-li zaměstnanci povinnost nahradit škodu na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, může se jiná fyzická osoba zaručit písemným prohlášením, že tento nárok zaměstnavatele uspokojí, jestliže tak neučiní zaměstnanec.

(2) Zaměstnavatel je povinen kdykoliv a bez zbytečného odkladu sdělit ručiteli na požádání výši svého nároku.

(3) Ručitel je povinen nárok zaměstnavatele uspokojit, jestliže jej neuspokojil zaměstnanec, ač k tomu byl zaměstnavatelem písemně vyzván.

(4) Ručitel, který nárok zaměstnavatele uspokojil, je oprávněn požadovat na zaměstnanci náhradu za plnění poskytnuté zaměstnavateli.

§ 248

(1) Nárok na náhradu škody na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a nárok na náhradu škody, kterou zaměstnanec způsobil zaměstnavateli úmyslně, může zaměstnavatel zajistit též písemnou smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitosti, kterou vlastní zaměstnanec.

(2) Ke smlouvě podle odstavce 1 je třeba vkladu do katastru nemovitostí. Zástavní právo vzniká dnem vkladu do katastru nemovitostí. Řízení o povolení vkladu se zahajuje na návrh zaměstnavatele.

(3) Dokud zástavní právo trvá, je převod nemovitosti bez souhlasu zaměstnavatele neplatný.

(4) Pořadí a způsob uspokojení nároků zajištěných zástavním právem při výkonu rozhodnutí upravuje občanský zákoník.

(5) Zánikem nároku podle odstavce 1 zástavní právo zanikne.

HLAVA TŘETÍ

PŘECHOD PRÁV A POVINNOSTI Z PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ

§ 249

(1) K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít jen v případech stanovených tímto zákoníkem nebo zvláštním právním předpisem.

(2) Dochází-li k převodu zaměstnavatele nebo části zaměstnavatele nebo k převodu úkolů nebo činnosti zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele. Za úkoly nebo činnost zaměstnavatele se pro tyto účely považují zejména úkoly související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Za přejímajícího zaměstnavatele se bez ohledu na právní důvod převodu a na to, zda dochází k převodu vlastnických práv, považuje právnická nebo fyzická osoba, která je způsobilá jako zaměstnavatel (§ 8 a 8a) pokračovat v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.

(3) Práva a povinnosti dosavadního zaměstnavatele vůči zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztahy do dne převodu zanikly, zůstávají nedotčeny, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

§ 250

(1) Před přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů k jinému zaměstnavateli jsou dosavadní zaměstnavatel a přejímající zaměstnavatel povinni informovat příslušný odborový orgán nebo radu zaměstnanců o této skutečnosti a projednat s nimi za účelem dosažení shody datum nebo navrhované datum převodu, důvody převodu, právní, ekonomické a sociální důsledky převodu a připravovaná opatření ve vztahu k zaměstnancům.

(2) Pokud u zaměstnavatele není ustaven nebo nepůsobí příslušný odborový orgán ani rada zaměstnanců, je dosavadní a přejímající zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance, kteří budou převodem přímo dotčeni, a projednat s nimi skutečnosti uvedené v odstavci 1.

§ 251

(1) Dochází-li ke zrušení zaměstnavatele rozdělením, orgán, který rozhodl o rozdělení zaměstnavatele, určí, který z nově vzniklých zaměstnavatelů přejímá od dosavadního zaměstnavatele práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů.

(2) Ruší-li se zaměstnavatel, určí orgán, který zaměstnavatele ruší, který zaměstnavatel je povinen uspokojit nároky zaměstnanců zrušeného zaměstnavatele, popřípadě uplatňovat jeho nároky. Provádí-li se při zrušení zaměstnavatele jeho likvidace, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.23)

(3) Dochází-li podle § 249 k převodu zaměstnavatele, u něhož řídící působnost při plnění úkolů vykonává nadřízený orgán (§ 272 odst. 3), uplynutím doby, na kterou byl založen, nebo splněním úkolu, ke kterému byl založen, určí tento orgán, na kterého zaměstnavatele přecházejí jeho práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů.

§ 251a

Smrtí zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, přecházejí na jeho dědice práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů.

§ 251b

(1) Stanoví-li zvláštní právní předpis, že organizační složka státu40) zaniká sloučením nebo splynutím s jinou organizační složkou státu, přechází výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímající organizační složku státu.

(2) Stanoví-li zvláštní právní předpis, že organizační složka státu zaniká rozdělením, přechází výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů na organizační složky státu nově vzniklé. Zvláštní právní předpis stanoví, která z nově vzniklých organizačních složek státu přejímá od dosavadní organizační složky státu výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů, které do dne jejího rozdělení zanikly.

(3) Stanoví-li zvláštní právní předpis, že organizační složka státu se zřizuje na určitou dobu, stanoví tento předpis též, na kterou organizační složku státu přechází výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů při zániku organizační složky státu uplynutím této doby. Zanikne-li organizační složka státu zřízená podle rozhodnutí zřizovatele na určitou dobu uplynutím této doby, přechází výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů na zřizovatele, pokud zřizovatel nerozhodl, že tato práva a povinnosti bude vykonávat jiná organizační složka státu jím zřízená.

§ 251c

(1) Stanoví-li zvláštní právní předpis, že část organizační složky státu40) se převádí do jiné organizační složky státu, přechází výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů týkajících se této části organizační složky státu na přejímající organizační složku státu. Převádí-li se podle rozhodnutí zřizovatele v souvislosti se změnou zřizovací listiny část organizační složky státu do jiné organizační složky státu, přechází výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů týkajících se této části organizační složky státu na přejímající organizační složku státu.

(2) Práva a povinnosti z těch pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům části organizační složky státu převáděné podle odstavce 1, které do dne převodu zanikly, vykonává dosavadní organizační složka státu.

§ 251d

(1) Stanoví-li zvláštní právní předpis, že organizační složka státu se ruší,40) stanoví tento předpis též, na kterou organizační složku státu přechází výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zrušené organizační složky státu a která organizační složka státu uspokojí nároky zaměstnanců zrušené organizační složky státu, popřípadě uplatní nároky vůči těmto zaměstnancům.

(2) Ruší-li se podle rozhodnutí zřizovatele organizační složka státu, přechází výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů ze zrušené organizační složky státu na zřizovatele, pokud zřizovatel nerozhodl, že tato práva a povinnosti bude vykonávat jiná organizační složka státu jím zřízená.

HLAVA ČTVRTÁ

ZÁNIK PRÁV A POVINNOSTÍ Z PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ

Uspokojení nároku

§ 252

(1) Uspokojením nárok zanikne.

(2) Nároky musí být uspokojeny řádně a včas.

§ 253

(1) Nárok je třeba uspokojit na místě určeném tímto zákoníkem nebo dohodou účastníků. není-li místo plnění takto určeno, je jím bydliště nebo sídlo toho, jehož nárok má být uspokojen.

(2) Není-li doba uspokojení nároku stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí nebo dohodnuta, musí být nárok uspokojen do tří dnů ode dne, kdy o uspokojení oprávněný účastník požádal.

(3) Uspokojuje-li se nárok prostřednictvím držitele poštovní licence nebo peněžního ústavu, je nárok uspokojen okamžikem doručení plnění.

(4) Připouští-li to povaha plnění, lze je z důležitých důvodů týkajících se toho, jehož nárok má být uspokojen, složit do soudní úschovy, zejména odpírá-li přijmout plnění nebo není-li přítomen.

§ 254

(1) Zaměstnanec i zaměstnavatel jsou povinni přijmout i částečné plnění.

(2) Jestliže zaměstnavatel nebo zaměstnanec jsou povinni uspokojit více peněžitých nároků a plnění nestačí na vyrovnání všech, je vyrovnán ten nárok, o němž účastník při plnění prohlásí, že jej chce uspokojit; neučiní-li tak, je plněním uspokojen nárok nejdříve splatný.

§ 255

(1) Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele, aby mohl nárok uspokojit ve splátkách, může mu zaměstnavatel povolit přiměřené splátky. Plní-li je v dohodnutých lhůtách, jde o včasné a řádné plnění.

(2) Neplní-li zaměstnanec některou ze splátek v určené lhůtě, může zaměstnavatel žádat zaplacení celého nároku jen tehdy, bylo-li to dohodnuto nebo určeno v pravomocném rozhodnutí. Tohoto práva však může zaměstnavatel použít nejpozději do splatnosti nejbližší příští splátky.

(3) Je-li dohodnuto plnění ve splátkách a chce-li zaměstnanec nárok uspokojit zcela, je zaměstnavatel povinen plnění od něho přijmout.

§ 256

(1) Účastník, který včas a řádně neuspokojí nárok druhého účastníka, je v prodlení.

(2) Účastník, jehož peněžitý nárok nebyl včas a řádně uspokojen, může požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené pro občanskoprávní vztahy.11) Jde-li o prodlení s plněním věci, odpovídá účastník, který včas a řádně neplnil, za její ztrátu, poškození nebo zničení, ledaže by k této škodě došlo i jinak.

(3) K prodlení nedojde, jestliže druhý účastník včas a řádně nabídnuté plnění nepřijme nebo neposkytne součinnost potřebnou k uspokojení svého nároku. Jde-li o plnění věci, nese nebezpečí její ztráty, zničení nebo poškození.

§ 257

(1) Zaměstnavatel nebo zaměstnanec, jejichž nárok byl uspokojen, jsou povinni vydat o tom potvrzení, požádá-li o ně ten, kdo nárok uspokojil.

(2) Jestliže ten, jehož nárok má být uspokojen, odepře vydat zároveň s přijetím plnění o tom potvrzení, je ten, kdo chce nárok uspokojit, oprávněn uspokojení nároku odepřít.

§ 258

Uplynutí doby

Práva i povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny.

§ 259

Dohoda o sporných nárocích

Účastníci mohou upravit nároky mezi nimi sporné dohodou, která musí být učiněna písemně, jinak je neplatná.

§ 260

Smrt zaměstnance

(1) Nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí zaměstnance zaniká.

(2) Ostatní peněžité nároky zaměstnance jeho smrtí nezanikají; do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdové nároky z pracovního poměru postupně přímo na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.

(3) Peněžité nároky zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance, s výjimkou nároků, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo které byly zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznány co do důvodu i výše, a nároků na náhradu škody způsobené úmyslně nebo ztrátou předmětů svěřených zaměstnanci na písemné potvrzení.

HLAVA PÁTÁ

LHŮTY A DOBY

§ 261

(1) Nárok se promlčí, jestliže nebyl uplatněn u soudu ve lhůtě v tomto zákoníku stanovené. K promlčení se přihlédne, jen jestliže se ten, vůči němuž se nárok uplatňuje, promlčení dovolá; v takovém případě nelze promlčený nárok účastníku, který jej uplatňuje, přiznat.

(2) Nepromlčují se nároky zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (§ 194 a 195) nebo jiné škody na zdraví (§ 187) a nároky na náhradu nákladů na výživu pozůstalých (§ 199). Nároky na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují.

(3) Uplatní-li účastník u soudu svůj nárok a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí lhůta po dobu řízení neběží. Totéž platí o nároku, který byl pravomocně přiznán a pro který byl u soudu navržen výkon rozhodnutí.

(4) K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě uplatněno, dochází jen v případech uvedených v § 30 odst. 4, § 46 odst. 3 a 4, § 53 odst. 2, § 54 odst. 2, § 59 odst. 3, § 60 odst. 4, § 64, § 109 odst. 2, § 204 odst. 3, § 270a odst. 4 a § 270b odst. 1. Bylo-li právo uplatněno po uplynutí stanovené lhůty, přihlédne soud k zániku práva, i když to účastník řízení nenamítne.

§ 262

(1) Lhůta počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

(2) Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet lhůta k uplatnění nároku na jednotlivé splátky ode dne jejich splatnosti. Stane-li se nesplněním některé ze splátek splatným celý nárok, počne lhůta běžet ode dne splatnosti nesplněné splátky.

§ 263

(1) Pokud není v tomto zákoníku stanoveno jinak, činí lhůta k uplatnění peněžitých nároků tři roky.

(2) Lhůta k uplatnění peněžitých nároků písemně uznaných co do důvodu a výše tím, kdo je povinen nárok uspokojit, a nároků zajištěných omezením převodu nemovitosti činí deset let. Týká-li se uznání nároku na opětující se plnění, činí lhůta k uplatnění nároku na jednotlivá plnění tři roky od jejich splatnosti.

(3) Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody činí dva roky; počne běžet ode dne, kdy se poškozený doví o tom, že škoda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu škody se však promlčí, nebyl-li uplatněn ve lhůtě tří let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, deseti let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

(4) Jestliže škoda vznikla porušením právní povinnosti v důsledku poskytnutí, nabídnutí nebo přislíbení úplatku11a) jiným než poškozeným, anebo v důsledku přímého nebo nepřímého vyžadování úplatku od poškozeného (dále jen "korupční jednání"), právo na náhradu takto vzniklé škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, nejdéle však za deset let ode dne, kdy došlo ke korupčnímu jednání.

§ 264

(1) Přísluší-li nárok na základě pravomocného rozhodnutí nebo schváleného smíru, musí ten, jehož nárok má být uspokojen, požádat o výkon rozhodnutí ve lhůtě 10 let ode dne, kdy nárok měl být podle pravomocného rozhodnutí nebo schváleného smíru uspokojen. Bylo-li plnění rozloženo na splátky, počíná lhůta k požádání o výkon rozhodnutí u jednotlivých splátek běžet ode dne jejich splatnosti. Stane-li se neplněním některé ze splátek splatný celý nárok, počne běžet desetiletá lhůta od splatnosti nesplněné splátky.

(2) Nároky na jednotlivá opětující se plnění příslušející na základě pravomocného rozhodnutí nebo schváleného smíru se promlčují, nebylo-li požádáno o výkon rozhodnutí do tří let ode dne jejich splatnosti.

(3) Požádá-li účastník ve lhůtách stanovených v předchozích odstavcích o výkon rozhodnutí, nezapočítává se do běhu těchto lhůt doba, po kterou trvá řízení o výkonu rozhodnutí.

§ 265

Jde-li o nároky zaměstnanců, kteří musí mít opatrovníka, nebo o nároky proti nim, nezapočítává se do běhu lhůty stanovené pro uplatnění nároku doba, po kterou jim opatrovník nebyl ustanoven.

§ 266

Počítání času

(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.

(2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci. Polovinou měsíce se rozumí 15 dnů.

(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

(4) Návrh soudu a písemný projev vůle druhému účastníku je nutno ve stanovené lhůtě doručit, pokud tento zákoník nebo pracovněprávní předpis vydaný k jeho provedení nestanoví jinak.

(5) Ustanovení předchozích odstavců se netýkají doby, na kterou byly omezeny práva nebo povinnosti (§ 258), ani doby, jejímž uplynutím je podmíněn vznik práva nebo povinnosti; tyto doby počínají prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby.

§ 266a

Doručování

(1) Písemnosti zaměstnavatele, týkající se vzniku a zániku pracovního poměru nebo vzniku, změn a zániku povinností zaměstnance vyplývajících z pracovní smlouvy, musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. To platí obdobně o písemnostech týkajících se vzniku, změn a zániku práv a povinností vyplývajících z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Písemnosti doručuje zaměstnavatel zaměstnanci na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen; není-li to možné, lze písemnost doručit držitelem poštovní licence.

(2) Písemnosti doručované držitelem poštovní licence zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa, jako doporučenou zásilku s doručenkou s poznámkou "do vlastních rukou".

(3) Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel uloží písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo u orgánu obce a zaměstnance o tom vhodným způsobem uvědomí. Písemnost se uloží po dobu 10 dnů. Počátek doby uložení musí být na písemnosti vyznačen. Není-li písemnost v době uvedené ve větě druhé zaměstnancem vyzvednuta, vrátí ji držitel poštovní licence odesílajícímu zaměstnavateli jako nedoručitelnou. Odmítne-li zaměstnanec písemnost převzít, držitel poštovní licence na ni tuto skutečnost vyznačí a odesílajícímu zaměstnavateli písemnost vrátí.

(4) Povinnost zaměstnavatele doručit písemnost je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme nebo jakmile byla držitelem poštovní licence vrácena odesílajícímu zaměstnavateli jako nedoručitelná a zaměstnanec svým jednáním nebo opomenutím doručení písemnosti zmařil. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne.

ČÁST ŠESTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Zvláštní úprava pracovního poměru některých zaměstnanců

§ 267

(1) Pokud to vyžaduje účinná ochrana státních zájmů nebo důležité hospodářské zájmy, může vláda stanovit nařízením odchylky od ustanovení tohoto zákoníku pro zaměstnance vysílané do ciziny, pokud jde o

a) přeložení na pracoviště v cizině a odvolání z něho,

b) délku stanovené týdenní pracovní doby, její rozvržení a práci ve dnech pracovního klidu v cizině a její odměňování, popřípadě poskytování mzdy (odměny), náhrady mzdy a náhrad výdajů v jiné než československé měně,

c) uzavírání vedlejších pracovních poměrů a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

(2) Pracovní poměry zaměstnanců, kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě pro něj vykonávají sjednané práce doma v pracovní době, kterou si sami rozvrhují (dále jen "domáčtí zaměstnanci"), se řídí ustanoveními tohoto zákoníku s těmito odchylkami:

a) na tyto zaměstnance se nevztahují ustanovení o rozvržení stanovené týdenní pracovní doby a o prostojích,

b) při důležitých osobních překážkách v práci jim nenáleží od zaměstnavatele náhrada mzdy,

b) při důležitých osobních překážkách v práci jim nenáleží od zaměstnavatele náhrada mzdy,

c) nenáleží jim příplatek za práci přesčas ani příplatek za práci ve svátek, popřípadě ani další složky mzdy stanovené mzdovým předpisem.

(3) Vláda může stanovit nařízením další odchylky pro domácké zaměstnance, pokud to budou vyžadovat jejich odlišné pracovní podmínky, popřípadě stanovit, že při některých důležitých osobních překážkách v práci jim náleží od zaměstnavatele náhrada mzdy.

§ 268, § 267azrušeno

§ 269

Pracovněprávní vztah nemůže vzniknout mezi manžely nebo mezi partnery11d).

§ 270

(1) Paragrafy 154, 155 a § 156 odst. 1 a 2 se vztahují také na zaměstnance pečující o dítě.

(2) Ustanovení § 53 odst. 3, § 154 odst. 3 a § 156 odst. 2 se vztahují také na zaměstnance, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě soustavně pečuje o převážně nebo úplně bezmocnú fyzickú osobu.

Kontrola dodržování pracovněprávních předpisůzrušeno

§ 270a

Inspekce práce a státní zdravotní dozor

Inspekci práce a státní zdravotní dozor upravují zvláštní právní předpisy11b).

§ 270bzrušeno

Výklad některých pojmů

§ 271

Ohrožením nemocí z povolání se rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání,11c) avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání. Lékařský posudek o ohrožení nemocí z povolání vydává zdravotnické zařízení příslušné k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání.11d) Vláda může stanovit nařízením, které změny zdravotního stavu jsou ohrožením nemocí z povolání.

§ 272

(1) Právními, pracovněprávními, zvláštními a mzdovými předpisy uvedenými v tomto zákoníku se rozumějí obecně závazné právní předpisy. Pro účely ustanovení § 27 odst. 4, kdy vedoucího zaměstnance jmenuje do funkce orgán nadřízený zaměstnavateli, se rozumí zvláštním předpisem též usnesení vlády.

(2) Pokud jde o vydávání pracovněprávních předpisů, rozumějí se ústředními orgány uvedenými v tomto zákoníku ústřední orgány státní správy.

(3) Nadřízeným orgánem se pro účely tohoto zákoníku rozumí ten orgán, který je podle zvláštních předpisů oprávněn vykonávat vůči zaměstnavateli řídící působnost při plnění jeho úkolů.

(4) Příslušným odborovým orgánem, příslušným vyšším odborovým orgánem, nebo příslušným ústředním odborovým orgánem se pro účely tohoto zákona rozumí orgán, který je oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem příslušné odborové organizace; příslušným ústředním odborovým orgánem se rozumí též orgán, který je oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem příslušného svazu odborových organizací.19)

§ 273

(1) Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, předpisy o bezpečnosti technických zařízení a normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

(2) Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní pokyny dané zaměstnanci jeho nadřízenými.

§ 274

(1) Osamělými se rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní, ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných důvodů, nežijí-li s druhem, popřípadě s družkou nebo nežijí-li s partnerem11d).

(2) Mladiství zaměstnanci jsou zaměstnanci mladší než 18 let.

(3) Kdo je zákonným zástupcem mladistvého zaměstnance, stanoví zákon o rodině.

§ 275

Průměrný výdělek

(1) Zjišťování a používání průměrného výdělku upravuje zvláštní zákon.32)

(2) Průměrným výdělkem zaměstnance pro pracovněprávní účely se rozumí průměrný hrubý výdělek, pokud pracovněprávní předpisy nestanoví jinak.

(3) V případech, kdy se pro účely výpočtu peněžitých plnění vychází podle obecně závazných právních předpisů z průměrného měsíčního čistého výdělku zaměstnance, zjišťuje se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku25) odečtením zálohy na daň z příjmu fyzických osob,26) pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti27) a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,28) vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se tento výdělek zjišťuje.

Přechodná ustanovení

§ 276

(1) Podle tohoto zákoníku se posuzují také pracovněprávní vztahy vzniklé před 1. lednem 1966, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Podle dosavadních předpisů se posuzují nároky vzniklé z pracovního poměru do 31. prosince 1965 a právní úkony týkající se změny a skončení pracovního poměru učiněné před 1. lednem 1966 a jejich právní účinky, i když nastanou po tomto dni; platnost vzniku pracovního poměru sjednávaného pracovní smlouvou se však posuzuje vždy podle tohoto zákoníku.

(3) U zaměstnanců, jejichž pracovní poměr se dosud řídil zákonem č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců, se považuje napříště za sjednaný druh práce taková práce, která odpovídá pracovní náplni funkce, do které byli trvale ustanoveni přede dnem 1. ledna 1966; totéž platí i o místu výkonu práce.

(4) Porušení pracovní kázně, k němuž došlo před 1. lednem 1966, se posuzuje podle tohoto zákoníku, jestliže rozhodnutí o uložení kárného opatření nenabylo dosud právní moci. Ustanovení § 79 odst. 2 se však vztahuje i na kárná opatření uložená před tímto dnem.

§ 277

(1) Pracovní spory, o nichž bylo zahájeno řízení před 1. lednem 1966, projednají a rozhodnou orgány příslušné podle dosavadních předpisů.

(2) V zahájených pracovních sporech, jejichž projednávání se dosud řídilo vládním nařízením č. 120/1950 Sb., o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích, ve znění vládního nařízení č. 12/1961 Sb., se postupuje takto:

a) nechce-li osobní úřad vyhovět podaným námitkám, postoupí je orgánu, který je podle tohoto zákoníku příslušný k projednání sporu,

b) stížnosti a odvolání, o nichž nebylo do 31. prosince 1965 pravomocně rozhodnuto, postoupí orgány, u nichž byly podány, příslušnému okresnímu soudu, který na jejich podkladě spor projedná.

(3) Navrhne-li státní zástupce zrušení pravomocného rozhodnutí vydaného v pracovním sporu uvedeném v předchozím odstavci, protože je v rozporu s právními předpisy, rozhodne o jeho zrušení ústřední výbor příslušného odborového svazu. Zruší-li takové rozhodnutí, postoupí spor příslušnému soudu.

§ 278

(1) Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují lhůty, které počaly běžet před 1. lednem 1966.

(2) Promlčecí doby, které počaly běžet před 1. lednem 1966, se posuzují podle dosavadních předpisů. Stanoví-li však tento zákoník k uplatnění nároku lhůtu kratší než dosavadní předpisy, končí lhůta nejpozději dnem 31. prosince 1966. Lhůta k uplatnění neplatnosti rozvázání pracovního poměru končí nejpozději do tří měsíců od počátku účinnosti tohoto zákoníku. Po uplynutí těchto dob nároky zanikají.

(3) Nárok na náhradu škody úmyslně způsobené, z níž měl pachatel majetkový prospěch, zaniká uplynutím desetileté lhůty počítané ode dne, kdy počala běžet původní lhůta.


§ 279

Zrušovací ustanovení

(1) Zrušují se:

1. XXVI. hlava obecného zákoníku občanského vyhlášeného dne 1. června 1811 ve znění předpisů jej měnících a doplňujících;

2. živnostenský řád č. 227/1859 ř. z. ve znění předpisů jej měnících a doplňujících;

3. zákon č. 115/1884 ř. z. o zaměstnávání mladistvých dělníků a žen, o denní pracovní době a o nedělním klidu při hornictví, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících;

4. zákon č. 21/1895 ř. z., jímž se upravuje nedělní a sváteční klid v živnostech, ve znění zákona č. 125/1905 ř. z.;

5. nařízení č. 160/1906 ř. z., o službě při strojích na námořských parnících obchodního loďstva;

6. nařízení č. 180/1908 ř. z., o úpravě pracovních podmínek zaměstnanců v olovárnách a zinkovnách;

7. zákon č. 9/1914 ř. z., o služební smlouvě osob ustanovených v hospodářských a lesnických podnicích ke službám vyššího druhu (zákon o statkových úřednících);

8. nařízení č. 206/1914 ř. z., jímž se doplňují ustanovení o přisluhování a dohledu k parním kotlům a parním strojům;

9. zákon č. 91/1918 Sb., o osmihodinové době pracovní;

10. nařízení č. 11/1919 Sb., jímž se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o osmihodinové době pracovní;

11. zákon č. 420/1919 Sb., o práci dětí;

12. zákon č. 29/1920 SB., o úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce, ve znění vládního nařízení č. 44/1951 Sb.,

13. nařízení č. 499/1921 Sb., o úpravě pracovní doby v lékárnách;

14. zákon č. 244/1922 Sb., kterým se všeobecně upravují právní poměry mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na Slovensku, ve znění zákona č. 217/1924 Sb.,

15. zákon č. 137/1924 Sb., jímž se vydávají předpisy o ochraně života a zdraví osob zaměstnaných v živnostech natěračských, lakýrnických a malířských;

16. živnostenský zákon pro území Slovenska č. 259/1924 Sb., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících;

17. ustanovení části druhé vládního nařízení č. 15/1927 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců Československých státních drah;

18. vládní nařízení č. 16/1927 Sb., o úpravě služebních a platových poměrů řemeslných zaměstnanců v technické službě stavební a udržovací a v automobilním provozu Československé pošty, ve znění nařízení č. 111/1945 Sb., nařízení č. 140/1946 Sb. a nařízení č. 220/1946 Sb.;

19. zákon č. 39/1928 Sb., o ochraně domácího trhu práce;

20. zákon č. 154/1934 Sb., o pracovním poměru soukromých úředníků, obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení (zákon o soukromých zaměstnancích);

21. zákon č. 189/1936 Sb., o pracovním poměru redaktorů;

22. ustanovení § 62, § 80 odst. 1 a § 146 odst. 2 vládního nařízení č. 41/1938 Sb., jímž se vydávají všeobecné předpisy na ochranu života a zdraví pomocných dělníků;

23. zákon č. 333/1939 Slov. zák., o zaměstnávání cizinců;

24. ustanovení § 6 nařízení č. 181/1940 Sb., jímž se vydávají předpisy na ochranu života a zdraví zaměstnanců pracujících ve stlačeném vzduchu;

25. nařízení č. 261/1942 Sb., o domácké práci, ve znění nařízení č. 76/1944 Sb.;

26. vládní nařízení č. 15/1945 Sb., o hlášení pracovního poměru a jeho zrušení;

27. dekret č. 71/1945 Sb., o pracovní povinnosti osob, které pozbyly československého státního občanství;

28. dekret č. 88/1945 Sb., o všeobecné pracovní povinnosti;

29. vyhláška č. 652/1945 Ú. l., o úpravě pracovněprávních otázek v souvislosti s prováděním opatření k urychlení nakládky a vykládky vozů a plavidel;

30. zákon č. 29/1946 Sb., kterým se zavádějí pracovní průkazy;

31. zákon č. 177/1946 Sb., o úpravě pracovní doby v pekárnách;

32. vyhláška č. 184/1946 Sb., o vydávání pracovních průkazů a přihláškách k nemocenskému pojištění, ve znění vyhlášky č. 198/1948 Sb.;

33. zákon č. 16/1947 Sb., o umístění a jiném zaopatření zaměstnanců na zkonfiskovaném zemědělském majetku a jejich rodinných příslušníků;

34. zákon č. 45/1947 Sb., o úpravě pracovní doby v hornictví;

35. zákon č. 103/1947 Sb., kterým se živnost foukače technického skla prohlašuje za řemeslnou;

36. zákon č. 110/1947 Sb., kterým se živnost vulkanizérská prohlašuje za živnost řemeslnou;

37. zákon č. 244/1948 Sb., o státní mzdové politice;

38. vyhláška č. 1153/1948 Ú. l., upravující pracovní a mzdové podmínky pekařského dělnictva;

39. zákon č. 4/1949 Sb., o pracovním poměru domovnickém;

40. vládní nařízení č. 40/1949 Sb., kterým se zaměstnání v dílnách a autodílnách železniční správy při některých řemeslných výkonech prohlašuje za rovnocenné zaměstnání učňovskému;

41. zákon č. 234/1949 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů;

42. vládní nařízení č. 278/1949 Sb., kterým se upravuje výše některých náhrad podle zákona o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů;

43. ustanovení § 3 až 10 zákona č. 64/1950 Sb., o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 43/1956 Sb.;

44. zákon č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 60/1956 Sb.;

45. zákon č. 67/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů (soudcovský zákon);

46. ustanovení § 6 odst. 3 a 4 a § 17, 18, 20, 23, 25 a 26 vládního nařízení č. 68/1950 Sb., kterým se vydává platový řád pro správní zaměstnance, a doplňující vládní nařízení č. 38/1953 Sb.;

47. vládní nařízení č. 102/1950 Sb., kterým se stanoví počátek účinnosti zákona o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů;

48. vládní nařízení č. 115/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech a o penzijním zabezpečení bývalých pragmatikálních zaměstnanců převzatých do služeb národních nebo komunálních podniků, pokud upravuje pracovní a platové poměry;

49. vládní nařízení č. 120/1950 Sb., o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích, ve znění vládního nařízení č. 12/1961 Sb.;

50. ustanovení § 4 a 8 vládního nařízení č. 131/1950 Sb., jímž se provádí zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků, ve znění vládního nařízení č. 18/1953 Sb.;

51. ustanovení § 12 odst. 2 občanského zákoníku č. 141/1950 Sb.;

52. vládní nařízení č. 19/1951 Sb., o úpravě pracovní doby k zabezpečení plynulé dopravy pracujících a zásobování elektřinou, plynem a topnou parou, ve znění vládního nařízení č. 30/1959 Sb.;

53. ustanovení § 6 zákona č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech;

54. vládní nařízení č. 39/1952 Sb., o zákazu přijímání pracovníků do zaměstnání, kteří nemají řádně rozvázán předchozí pracovní poměr;

55. ustanovení § 3, 16, 19, 20 a 21 vládního nařízení č. 17/1954 Sb., o platových poměrech zaměstnanců státního aparátu, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 60/1956 Sb.;

56. ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2 vládního nařízení č. 44/1954 Sb., o organizaci veřejné dopravy v oboru ministerstva dopravy;

57. vyhláška č. 77/1954 Ú. l., o náhradě výdělku zaměstnanců za dny pracovního klidu a o odměně za práci v těchto dnech;

58. vyhláška č. 124/1954 Ú. l., o úpravě pracovněprávních poměrů učňů a o přípravě mládeže pro povolání v pracovním poměru v závodech;

59. vyhláška č. 213/1955 Ú. l., o rozvázání některých pracovních poměrů bez souhlasu odboru pracovních sil rady okresního národního výboru;

60. zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 26/1956 Sb., o sjednocení disciplinárních předpisů v oboru ministerstva spojů;

61. ustanovení § 13 až 15 zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 30/1956 Sb., o úpravě platových poměrů učitelů a vychovatelů;

62. ustanovení § 15 až 17 a 20 až 22 zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 31/1956 Sb., o úpravě platových poměrů zdravotnických pracovníků;

63. zákon č. 45/1956 Sb., o zkrácení pracovní doby;

64. ustanovení § 50 odst. 2 a 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců;

65. zákon č. 24/1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, a prováděcí směrnice č. 136/1958 Ú. l.;

66. ustanovení § 14 zákona č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly;

67. zákon č. 71/1958 Sb., o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru;

68. ustanovení § 1 až 23 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon);

69. vyhláška č. 15/1958 Ú. l., o rozvazování některých pracovních poměrů bez souhlasu odboru pracovních sil rady okresního národního výboru;

70. vyhláška č. 165/1958 Ú. l., o hmotné odpovědnosti obchodních zaměstnanců;

71. zákon č. 81/1959 Sb., o placené dovolené na zotavenou;

72. vyhláška č. 82/1959 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o placené dovolené na zotavenou;

73. vládní vyhláška č. 40/1959 Ú. l., o zadávání prací a služeb socialistickými organizacemi jednotlivcům;

74. vyhláška č. 184/1959 Ú. l., kterou se vydávají směrnice pro rozhodování pracovních sporů v závodech;

75. vládní nařízení č. 28/1960 Sb., o dodatkové dovolené zaměstnanců;

76. vyhláška č. 135/1960 Sb., kterou se vydávají za účelem dodatkové dovolené zaměstnanců seznamy některých druhů prací a pracovišť;

77. vyhláška č. 13/1961 Sb., kterou se vydávají směrnice o provádění rozhodčího řízení v pracovních sporech státních zaměstnanců;

78. zákon č. 65/1961 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci;

79. zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 101/1961 Sb., o náhradě mzdy při vojenském cvičení;

80. vyhláška č. 98/1962 Sb., o pracovních poměrech, výkonu služby a kárné odpovědnosti příslušníků veřejných požárních útvarů;

81. ustanovení § 1 a 9 až 13 zákona č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky;

82. zákon č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání;

83. vyhláška č. 31/1965 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.

(2) Mzdové předpisy, předpisy upravující náhrady při překážkách v práci z důvodů obecného zájmu a předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se nezrušují podle předchozího odstavce, zůstávají v platnosti, pokud neodporují tomuto zákoníku.

(3) Předpisy, které upravují délku pracovní doby výhodněji pro zaměstnance než § 83 tohoto zákoníku, zůstávají v platnosti.


§ 280

Účinnost

Tento zákoník nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.


Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 153/1969 Sb. Čl. II

(1) Změny vyplývající z tohoto zákona se nevztahují, pokud není dále stanoveno jinak, na nároky vzniklé z pracovněprávních vztahů do 31. prosince 1969 a na právní úkony učiněné před 1. lednem 1970, i když jejich právní účinky nastanou po tomto dni.

(2) Pro narušení socialistického společenského řádu lze dát zaměstnanci výpověď (§ 46 odst. 1 písm. e)), popřípadě okamžitě s ním zrušit pracovní poměr (§ 53 odst. 1 písm. c)) i tehdy, došlo-li k takové činnosti před počátkem účinnosti tohoto zákona.

(3) Po dobu od nabytí účinnosti tohoto zákona do konce roku 1971 není okamžité zrušení pracovního poměru pro narušení socialistického společenského řádu podle § 53 odst. 1 písm. c) vázáno lhůtami uvedenými v § 53 odst. 2.

(4) Částky omezující podle dřívějších předpisů způsob výpočtu a poskytování náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se pro náhrady náležející za dobu od 1. ledna 1970 zvyšují na jednotnou částku 2500 Kčs. Invalidním důchodem, částečným invalidním důchodem a důchodem pozůstalých se rozumějí od 1. ledna 1970 tyto důchody po odečtení případné zvláštní daně z důchodu. Na žádost poškozeného se případná úprava náhrady provede i tam, kde o uvedených náhradách bylo již pravomocně rozhodnuto nebo kdy jejich výše byla již dohodnuta.

(5) Pracovní spory, pokud nebyly do 31. prosince 1969 pravomocně ukončeny v řízení před odborovými orgány, postoupí tyto orgány k dalšímu jednání okresnímu soudu, v jehož obvodu mají sídlo. Bude-li podán návrh na zrušení pravomocného rozhodnutí vydaného v pracovním sporu odborovým orgánem nebo na jeho změnu nebo na zrušení schválení smíru tímto orgánem, rozhodne o návrhu soud.

(6) Pokud lhůty stanovené pro uplatnění nároků počaly běžet před 1. lednem 1970, posuzují se od tohoto dne jako lhůty promlčecí s výjimkou lhůt stanovených v § 46 odst. 3, § 52, § 53 odst. 2, § 60 odst. 2, § 64, § 79 odst. 1, § 101 odst. 4 a § 204 odst. 3.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 20/1975 Sb. Čl. II

1. Pracovní spory, o nichž bylo zahájeno řízení před 1. červencem 1975 u soudu, projednají soudy; bylo-li řízení o sporu zahájeno u komise pro pracovní spory a nedošlo k jeho pravomocnému skončení před 1. červencem 1975, komise pro pracovní spory postoupí spor soudu, v jehož obvodu má sídlo.

2. Návrhy na zrušení schválení smíru nebo rozhodnutí komise pro pracovní spory podle dosavadního znění § 215 zákoníku práce a námitky proti rozhodnutí, kterým byla zaměstnanci uložena důtka a o kterých zaměstnavatel nerozhodl do 1. července 1975, projedná rozhodčí komise, popřípadě soud. Návrhy na zrušení schváleného smíru nebo rozhodnutí komise pro pracovní spory podle dosavadního znění § 214 zákoníku práce projedná soud.

3. Změny vyplývající z tohoto zákona se nevztahují, pokud není dále stanoveno jinak, na nároky vzniklé z pracovněprávních vztahů do 30. června 1975 a na právní úkony učiněné před 1. červencem 1975, i když jejich právní účinky nastanou až po tomto dni.

4. Na návrh poškozeného, podaný do 30. června 1976, rozhodne rozhodčí komise, popř. soud o náhradě za ztrátu na důchodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání i v těch případech, v nichž bylo o náhradě škody pravomocně rozhodnuto nebo došlo k dohodě před 1. červencem 1975.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 22/1985 Sb. Čl. II

Vláda po dohodě s Ústřední radou odborů může stanovit, že zvláštní dodatková dovolená podle § 105 odst. 3 písm. b) se poprvé poskytne za rok 1985.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 188/1988 Sb. Čl. II

1. Ustanoveními tohoto zákona se řídí také pracovní poměry vzniklé a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr uzavřené před 1. lednem 1989, pokud není dále stanoveno jinak; jejich vznik, jakož i nároky z nich vzniklé a právní úkony učiněné před 1. lednem 1989 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

2. Podle dosavadních předpisů se posuzuje skončení pracovních poměrů na dobu určitou vzniklých před 1. lednem 1989 nebo na dobu určitou změněných s účinností před tímto dnem pouze tehdy, jestliže vznikly nebo byly změněny vzhledem k přidělení podnikového nebo služebního bytu, bytu vystavěného v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku a bytu přiděleného ve státním zájmu.

3. Za vedoucí zaměstnance ve funkcích, do nichž jsou jmenováni orgánem nadřízeným zaměstnavateli nebo vedoucím u zaměstnavatele (§ 27 odst. 4), se od 1. ledna 1989 považují také vedoucí zaměstnanci, kteří k tomuto dni podle dosavadních předpisů vykonávají tyto funkce na základě pracovní smlouvy.

4. Podle dosavadních předpisů se postupuje při ukládání kárných opatření za porušení pracovní kázně, k němuž došlo před 1. lednem 1989.

5. Lhůty uvedené v § 261 odst. 1, které počaly běžet před 1. lednem 1989 a neskončily před tímto dnem, se prodlužují podle ustanovení tohoto zákona. Lhůty uvedené v § 261 odst. 4, které počaly běžet před 1. lednem 1989 a neskončily před tímto dnem, se řídí dosavadními předpisy.

6. Nepromlčitelnost nároků zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (§ 194 a 195) nebo jiné škody na zdraví (§ 187) a nároku na náhradu nákladů na výživu pozůstalých (§ 199) se vztahuje i na nároky vzniklé před 1. lednem 1989, jestliže před tímto dnem neskončila promlčecí lhůta podle dosavadních předpisů.

7. Částky omezující podle dosavadních předpisů způsob výpočtu a poskytování náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se pro náhrady příslušející zaměstnancům, kteří před 1. lednem 1989 nedovršili (nebo by nedovršili) věk 65 let, za dobu od 1. ledna 1989 zvyšují na částku 3000 Kčs a u zaměstnanců, jejichž průměrný výdělek před vznikem škody na zdraví byl vyšší než 3000 Kčs, se tato částka zvyšuje o 75 % rozdílu mezi tímto výdělkem a částkou 3000 Kčs; na žádost postiženého nebo pozůstalých se případná úprava náhrady provede i tam, kde o uvedených náhradách bylo již před 1. lednem 1989 pravomocně rozhodnuto nebo jejich výše byla dohodnuta. Zaměstnancům, kteří dovrší věk 65 let po 31. prosinci 1988, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovršili tento věk; totéž platí i pro náhradu nákladů na výživu pozůstalých (§ 199) po zaměstnanci zemřelém po 31. prosinci 1988. Nároky zaměstnanců uvedené v tomto bodě, kteří před 1. lednem 1989 dovršili věk 65 let, se řídí dosavadními předpisy; totéž platí pro náhradu nákladů na výživu pozůstalých (§ 199) po zemřelém zaměstnanci, který by dovršil věku 65 let před tímto dnem.

8. Podle dosavadních předpisů se posuzuje náhrada za ztrátu na důchodu zaměstnanců, jimž byl přiznán starobní důchod před 1. lednem 1989 a jejich nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti částečně nebo úplně zanikl po 31. prosinci 1989.

9. Pracovní spory o náhradu škody způsobené zaměstnavateli, jestliže za ni vedle zaměstnance odpovídá také další fyzická osoba podle jiných než pracovněprávních předpisů, o nichž bylo zahájeno řízení před 1. lednem 1989 u rozhodčí komise, se řídí dosavadními předpisy.

10. Až do vydání nařízení vlády Československé socialistické republiky podle § 20 odst. 7 se postupuje podle dosavadních Zásad vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů pro uzavírání, obsah a kontrolu kolektivních smluv.13)

11. Až do vydání vyhlášky federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé podle § 119 odst. 1 se postupuje podle usnesení vlády č. 509/1965 o výplatních termínech.

12. Nárok na další mateřskou dovolenou až do tří let věku dítěte přísluší i zaměstnankyni jejíž dítě se narodilo před 1. lednem 1989.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 3/1991 Sb. Čl. II

1. Ustanoveními tohoto zákona se řídí také pracovní poměry vzniklé a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr uzavřené před 1. únorem 1991, pokud není dále stanoveno jinak. Jejich vznik, jakož i nároky z nich vzniklé a právní úkony učiněné před 1. únorem 1991 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

2. Řízení o uložení kárného opatření, popřípadě o přezkoumání kárného opatření rozhodčí komisí nebo soudem, zahájené před 1. únorem 1991, se k tomuto dni zastavuje. Výkon rozhodnutí o kárném opatření, které nabylo právní moci před tímto dnem, se neprovede. Rozhodnutí o uloženém kárném opatření se vyřadí z osobního spisu pracovníka. V žádných informacích, dokladech ani posudcích týkajících se zaměstnance nelze uvádět, že mu bylo uloženo kárné opatření.

3. Rozhodčí řízení, které nebylo pravomocně skončeno před 1. únorem 1991, se považuje za bezvýsledné. Příslušný odborový orgán je povinen nejpozději do 28. února 1991 postoupit spor k dalšímu projednání soudu, v jehož obvodu má sídlo. To neplatí o sporech podle bodu 2, kde bylo řízení zastaveno. Řízení u soudu je zahájeno dnem, kdy postoupená věc došla soudu. Nesplní-li příslušný odborový orgán tuto povinnost, může se navrhovatel obrátit přímo na soud, a to nejpozději do 30. června 1991.

4. Pravomocné rozhodnutí rozhodčí komise a schválení smíru touto komisí může být zrušeno soudem, jestliže je v rozporu s právními předpisy. Dojde-li ke zrušení, rozhodne soud také ve věci samé. Návrh na zrušení může podat účastník sporu nejpozději ve lhůtě tří let od právní moci schváleného smíru nebo rozhodnutí.

5. Zprošťovací důvod podle § 227a odst. 4 písm. f) se uplatní i tehdy, byla-li dohoda sjednána před 1. únorem 1991, pokud bylo potvrzení o zaměstnání vydáno po 31. lednu 1991.

6. Podle dosavadních předpisů se postupuje při rozhodování o návrzích státního zástupce podle dosavadního § 243a podaných u soudu před 1. únorem 1991.

7. Po 31. lednu 1991 se posuzuje noční práce žen podle dosavadního povolení platného k tomuto dni, a to nejdéle do 30. června 1991.

8. U mladistvých zaměstnanců starších než 16 let se při pracích v podzemí nezbytných pro jejich přípravu na povolání do 30. září 1991 postupuje podle dosavadního ustanovení § 83 odst. 2 věty druhé a § 167 odst. 1 část věty za středníkem.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 231/1992 Sb. Čl. III

1. Převedení zaměstnance na jinou práci nebo přeložení do jiného místa výkonu práce, k nimž došlo podle ustanovení § 37 odst. 4 písm. c) a § 38 odst. 3 a 4 zákoníku práce přede dnem účinnosti tohoto zákona bez souhlasu zaměstnance, pozbývá účinnosti nejpozději uplynutím doby 15 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak.

2. Zaměstnanec uvedený v ustanovení § 73 odst. 2 zákoníku práce, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává podnikatelskou činnost, je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona požádat písemně zaměstnavatele o udělení souhlasu k výkonu takové činnosti. Zaměstnavatel je povinen do jednoho měsíce ode dne podání této žádosti zaměstnanci písemně sdělit, zda souhlas uděluje či nikoliv; není-li zaměstnanci takový souhlas udělen nebo zaměstnanec ve lhůtě podle předchozí věty o souhlas nepožádal, je povinen bez zbytečného odkladu takovou činnost skončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních předpisů, pokud neučinil právní úkon směřující ke skončení pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán. Pokud se zaměstnavatel ve stanovené lhůtě k žádosti zaměstnance písemně nevyjádří, má se za to, že uděluje souhlas k takové činnosti.

3. Zaměstnanec uvedený v ustanovení § 73 odst. 2 zákoníku práce, který ke dni účinnosti tohoto zákona je členem řídícího nebo kontrolního orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost a nebyl do takového orgánu vyslán zaměstnavatelem, u něhož je zaměstnán, je povinen bez zbytečného odkladu toto členství ukončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních předpisů, pokud neučinil právní úkon směřující ke skončení pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán.

4. Zaměstnanec zaměstnavatele, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává vedle pracovněprávního vztahu výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán (§ 75 odst. 1 zákoníku práce), je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona požádat písemně zaměstnavatele o udělení souhlasu k výkonu takové činnosti. Zaměstnavatel je povinen do jednoho měsíce ode dne podání této žádosti zaměstnanci písemně sdělit, zda souhlas uděluje či nikoliv; není-li zaměstnanci takový souhlas udělen nebo zaměstnanec ve lhůtě podle předchozí věty o souhlas nepožádal, je povinen bez zbytečného odkladu takovou činnost skončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních předpisů, pokud neučinil právní úkon směřující ke skončení pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán. Pokud se zaměstnavatel ve stanovené lhůtě k žádosti zaměstnance písemně nevyjádří, má se za to, že uděluje souhlas k takové činnosti.

5. Vedoucí u zaměstnavatele a vedoucí zaměstnanci v jeho přímé řídící působnosti, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají vedle svého zaměstnání činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni (§ 75 odst. 3 zákoníku práce), jsou povinni po dni účinnosti tohoto zákona bez zbytečného odkladu takovou činnost skončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních předpisů, pokud neučinili právní úkon směřující ke skončení pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni.

6. Příspěvek zaměstnancům k částečnému vyrovnání poklesu mzdy podle vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 347/1991 Sb., ve znění vyhlášky č. 2/1992 Sb. a vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské republiky č. 407/1991 Sb., ve znění vyhlášky č. 36/1992 Sb., na který vznikl nárok přede dnem účinnosti tohoto zákona, se poskytuje podle dosavadních předpisů nejdéle do 30. června 1992. Po dobu poskytování tohoto příspěvku nelze použít ustanovení § 130 odst. 3 zákoníku práce.

7. Povinné smluvní pojištění, které vzniklo podle zvláštních předpisů přede dnem 1. 1. 1993, zaniká dnem 31. 12. 1992 v rozsahu, v jakém se na zaměstnavatele vztahuje zákonné pojištění podle § 205d zákoníku práce, pokud nezaniklo již před tímto dnem.

8. Podle dosavadního ustanovení § 251 zákoníku práce se řídí povinnost uspokojit nároky zaměstnanců zrušeného zaměstavatele, pokud jde o nároky na náhradu škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, na jejichž uspokojování se nevztahuje zákonné pojištění podle tohoto zákona nebo povinné smluvní pojištění podle zvláštních předpisů.

9. Nejde-li o nároky na náhradu škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, podle dosavadního ustanovení § 251 zákoníku práce se řídí povinnost uspokojit nároky zaměstnanců zrušeného zaměstnavatele, které vznikly přede dnem účinnosti tohoto zákona.

10. Ustanovením § 2 odst. 4 zákona o zaměstnanosti není dotčeno vykonávání práce cizincem (osobou bez státní příslušnosti) na území České republiky na základě obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené přede dnem účinnosti tohoto zákona.

11. Podle ustanovení § 16a odst. 2 zákona o zaměstnanosti se postupuje, vznikl-li nárok na hmotné zabezpečení uchazečům o zaměstnání nejdříve dnem účinnosti tohoto zákona.

12. Skončení pracovních poměrů vzniklých před 1. lednem 1989 na dobu určitou nebo s účinností před tímto dnem na dobu určitou změněných vzhledem k přidělení podnikového nebo služebního bytu, bytu vystavěného v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku a bytu přiděleného ve státním zájmu se od účinnosti tohoto zákona posuzuje podle stejných ustanovení zákoníku práce jako skončení ostatních pracovních poměrů sjednaných na dobu určitou.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 74/1994 Sb. Čl. VI

(1) Nárok na odstupné zaměstnance, jemuž byla dána výpověď podle § 46 odst. 1 písm. a) až c) nebo s nímž byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru z týchž důvodů přede dnem účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními předpisy a kolektivními smlouvami.

(2) Povolení výkonu dohodnuté práce přesčas podle dosavadního znění § 97 odst. 4 zůstávají v platnosti nejdéle do 31.srpna 1994.

(3) Do doby nabytí účinnosti zvláštní právní úpravy se řídí závodní stravování zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří mají povahu rozpočtové a příspěvkové organizace1) nařízením vlády ČSSR č. 137/1989 Sb., o závodním stravování.

(4) Dohody sjednané podle § 143 před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy.

(5) Podle dosavadního znění § 179 odst. 2 se posuzuje výše náhrady škody způsobené z nedbalosti, jestliže škoda vznikla před účinností tohoto zákona.

(6) Úprava náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (§ 195) a náhrady nákladů na výživu pozůstalých (§ 199), je-li to pro zaměstnance či pozůstalé příznivější, se provede i u zaměstnanců a pozůstalých, kterým náhrada příslušela před 1. červnem 1994; to platí i pro náhrady, o nichž bylo před 1. červnem 1994 pravomocně rozhodnuto nebo jejichž výše byla dohodnuta.

(7) Dohody uzavřené podle § 227a před účinností tohoto zákona, jakož i povinnost zaměstnavatele stanovená dosavadním § 227a odst. 2, se řídí dosavadními předpisy.

(8) Pracovní poměry, sjednané podle dosavadního ustanovení § 269 odst. 1 a 2, se ode dne účinnosti tohoto zákona posuzují podle tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 155/2000 Sb. Čl. II

1. Tímto zákonem se řídí také pracovní poměry vzniklé a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr uzavřené před 1. lednem 2001, pokud není dále stanoveno jinak; jejich vznik, jakož i nároky z nich vzniklé a právní úkony učiněné před 1. lednem 2001 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

2. Ustanovení o hromadném propouštění se nepoužijí, jestliže právní úkony směřující ke skončení pracovního poměru byly učiněny před 1. lednem 2001.

3. Pracovněprávní předpisy vydané ústředním orgánem před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 85, 85a, § 90 odst. 3, § 95 odst. 2, § 96 odst. 3 a § 102 odst. 7 věta druhá zůstávají v platnosti do 31. prosince 2000.

4. Mzda, kterou zaměstnavatel zaměstnanci určil nebo sjednal v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě nebo v kolektivní smlouvě před 1. lednem 2001, nesmí být v důsledku změny stanovené týdenní pracovní doby (§ 83a) snížena; to platí i o náhradách mzdy a dalších nárocích zaměstnanců zjišťovaných z průměrného hodinového výdělku v 1. čtvrtletí 2001.

5. Doba čerpání další mateřské dovolené se ode dne účinnosti tohoto zákona posuzuje jako doba čerpání rodičovské dovolené.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 136/2002 Sb. Čl. III

1. Promlčení práva na náhradu škody v případech uvedených v části první čl. I bodu 4 a v části druhé čl. II, která vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 46/2004 Sb. Čl. II

Smlouvy o konkurenční doložce sjednané podle § 29 odst. 2 věty druhé a třetí a ujednání o odchodném sjednané podle § 29 odst. 3 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a pracovní poměry na dobu určitou, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními předpisy.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 436/2004 Sb. Čl. IV

Dohody o dočasném přidělení uzavřené podle § 38 odst. 4 zákoníku práce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 563/2004 Sb. § 39

Do vydání pracovního řádu podle zákoníku práce se postupuje podle § 58 písm. b) zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 169/2005 Sb. Čl. II

Došlo-li k převzetí dítěte přede dnem účinnosti tohoto zákona, posuzují se nároky na rodičovskou dovolenou podle dosavadních právních předpisů.


Novotný v. r.

Laštovička v. r.

Lenárt v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 226 obchodního zákoníku.

1c) § 15a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí.

3) Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice.

4a) § 16 odst. 3 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.

4a) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

4b) § 67 zákona č. 435/2004 Sb.

4b) § 66 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.

5) § 4 odst. 1 zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům.

5a) § 60 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb.

5b) § 261 obchodního zákoníku.

6) § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.

7) Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti.

8) § 11 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.

9) Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 153/1983 Sb., o ostraze majetku v socialistickém společenském vlastnictví.

10) § 278 zákona č. 99/1963 Sb., o občanském soudním řízení.

11) § 1 odst. 1 vyhlášky č. 45/1964 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení občanského zákoníku.

11a) § 162a odst. 1 trestního zákona.

11b) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11c) Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají.

11d) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

11d) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

12) Nařízení vlády ČSR č. 1/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.
Nařízení vlády SSR č. 2/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.

13) § 9 zákona č. 111/1990 Sb ., o státním podniku
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 210/1989 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

14) Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání.

15) Např. § 2 obchodního zákoníku, § 2 živnostenského zákona.

16) Zákon č. 73/1990 Sb., o civilní službě.

16a) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.

16b) § 3 odst. 2 a 7 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

17) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

17a) § 57 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

17a) § 2 vyhlášky č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení.

17b) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

17c) § 13 zákona č. 1/1992 Sb.

18) § 61 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., a č. 260/1990 Sb.

19) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb.

20) Např. § 54 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.

20a) Zákon ČNR č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu (zákon o střetu zájmů), ve znění zákona č. 287/1995 Sb.

20b) § 40 odst. 1 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

21) Například § 23 odst. 1 část věty za středníkem zákona ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, § 19 odst. 1 věta druhá zákona SNR č. 129/1991 Sb., o komerčních právnících.

22) Například zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.

23) Například obchodní zákoník, zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

24) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

24) § 15 odst. 1 věta první zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb.

24a) Například vyhláška č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích.

24b) Například vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

24a) Například vyhláška č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích.

24b) Například vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

24c) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

24d) Například zákon č. 37/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 213/1991 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel.

24e) Nařízení vlády č. 172/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky.

24f) Směrnice o poskytování ochranných nápojů při práci v horkých provozech č. j. HE-340. 2-6. 12. 63, registrované v částce 29/1964 Sb.

24g) Například vyhláška č. 42/1985 Sb., o zajištění bezpečnosti práce s ručními motorovými pilami, vyhláška č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění pozdějších předpisů.

24h) Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění pozdějších předpisů.

24i) Vyhláška č. 213/1991 Sb.

24j) Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění vyhlášky č. 185/1998 Sb.Směrnice o hygienických požadavcích na stacionární stroje a technická zařízení č. j. HEM-341-20. 7. 76, registrovaná v částce 20/1976 Sb.

24k) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

24l) Například zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

25) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.

26) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č.35/1993 Sb.

27) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.

28) Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.

29) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.

30) § 11 občanského zákoníku.
Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.

30a) § 200x občanského soudního řádu.

30b) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 17 obchodního zákoníku.

30c) § 21 obchodního zákoníku.

30d) Například § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

30e) § 66 zákona č. 435/2004 Sb.

31) § 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.

32) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.

33) § 7 zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 272/1992 Sb.

34) Zákon č. 1/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

35) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.

36) Např. zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

37) Např. živnostenský zákon.

38) § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

38a) § 7 odst. 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

39) Např. § 11 občanského zákoníku.

40) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

40a) § 121 až 124 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

1) § 31 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.

Souvislosti

Je prováděn předpisem
557/2006 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady)
148/2006 Sb. Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
534/2005 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady)
362/2005 Sb. Nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
101/2005 Sb. Nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
67/2005 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady)
406/2004 Sb. Nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu
482/2003 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
288/2003 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání
60/2003 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
168/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky
28/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru
27/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat
11/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů
495/2001 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
494/2001 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu
464/2001 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
440/2001 Sb. Vyhláška o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění
378/2001 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
178/2001 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci
18/2001 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
502/2000 Sb. Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
499/2000 Sb. Nařízení vlády o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě
480/2000 Sb. Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
222/2000 Sb. Vyhláška o nerovnoměrném rozvržení pracovní doby některých zaměstnanců v civilním letectví
367/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se stanoví období s nižší potřebou práce provozovatelům a dopravcům na dráze celostátní a regionální
283/1999 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
320/1998 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
318/1997 Sb. Nařízení vlády, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
261/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání
298/1996 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
303/1995 Sb. Nařízení vlády o minimální mzdě
291/1995 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
12/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí o zajištění bezpečnosti práce a provozu u skladovacích zařízení sypkých hmot
264/1994 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se stanoví podmínky pro nerovnoměrné rozvržení pracovní doby v zařízeních sociální péče
263/1994 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
204/1994 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
108/1994 Sb. Nařízení vlády, kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony
275/1993 Sb. Vyhláška ministerstva obrany, kterou se stanoví období s nižší potřebou práce organizací vojenských lesů a statků
191/1993 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
125/1993 Sb. Vyhláška ministerstva financí, kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
104/1993 Sb. Vyhláška ministerstva zemědělství, kterou se stanoví období s nižší potřebou práce organizací lesního hospodářství ve vlastnictví státu
100/1993 Sb. Vyhláška ministerstva spravedlnosti o nařizování a odměňování pracovní pohotovosti soudců krajských a okresních soudů, justičních čekatelů a o nařizování pracovní pohotovosti zaměstnancům odborného aparátu krajských a okresních soudů
514/1992 Sb. Oznámení ministerstva průmyslu České republiky o vydání výnosu o nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
354/1992 Sb. Oznámení Státní banky československé o vydání výnosu, kterým se zrušují směrnice předsedy Státní banky československé o určování pracovní doby řidičů silničních motorových vozidel ve Státní bance československé
131/1992 Sb. Oznámení ministerstva spravedlnosti České republiky o vydání výnosu o nařizování a odměňování pracovní pohotovosti soudců, justičních čekatelů a pracovníků odborného aparátu krajských a okresních soudů
53/1992 Sb. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o minimální mzdě
524/1991 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o odmeňovaní prác vykonávaných na základe dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru
425/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o odměňování prací konaných mimo pracovní poměr
407/1991 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o zabezpečení pracovníkov organizácií, ktorí pracujú po kratší ako určený týždenný pracovný čas z dôvodov prechodných odbytových a finančných ťažkostí organizácií
406/1991 Sb. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o prodloužení dovolené na zotavenou v organizacích, které neprovozují podnikatelskou činnost
377/1991 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o spôsobe odmeňovania pracovníkov v organizáciách kultúry
372/1991 Sb. Oznámení ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky o vydání výnosu, kterým se zrušuje výnos, kterým se vydává disciplinární řád pro pracovníky organizací veřejné silniční a městské dopravy, silničního hospodářství a automobilového opravárenství v České socialistické republice
368/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o zjednodušeném způsobu odměňování pracovníků v organizacích kultury
347/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o zabezpečení pracovníků organizací, kteří pracují po kratší pracovní dobu pro přechodné odbytové a finanční potíže
343/1991 Sb. Nařízení vlády České republiky o prodloužení dovolené pracovníkům organizací, které neprovozují podnikatelskou činnost
325/1991 Sb. Oznámení Federálního výboru pro životní prostředí o vydání výnosu o nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
276/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o poskytování věrnostních stabilizačních odměn pracovníkům ve vybraných okresech a místech České republiky
249/1991 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o poskytovaní príplatku na čiastočné vyrovnanie rastu životných nákladov pracovníkom organizácií, ktoré nevykonávajú podnikateľskú činnosť
225/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o poskytování příplatku k částečnému vyrovnání růstu životních nákladů v organizacích, které neprovozují podnikatelskou činnost
177/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o poskytování příplatku k částečnému vyrovnání růstu životních nákladů pracovníkům organizací řízených federálními ústředními orgány, které neprovozují podnikatelskou činnost
151/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o poskytování příplatku k částečnému vyrovnání růstu životních nákladů pracovníkům organizací s podnikatelskou činností
147/1991 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o poskytovaní ročných odmien a osobného ohodnotenia riaditeľom rozpočtových a príspevkových organizácií
146/1991 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o odmeňovaní riaditeľov organizácií, ktoré vykonávajú podnikateľskú činnosť
145/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací
119/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o poskytování ročních odměn a osobního ohodnocení ředitelům rozpočtových a příspěvkových organizací
118/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o odměňování ředitelů organizací, které provozují podnikatelskou činnost
99/1991 Sb. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o stanovení minimální mzdy
75/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o poskytování ročních odměn ředitelům rozpočtových a příspěvkových organizací
74/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o odměňování ředitelů organizací, které provozují podnikatelskou činnost
58/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o vymezení obsahu mzdových prostředků
19/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci
18/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o jiných úkonech v obecném zájmu
571/1990 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o odměňování učitelů náboženství
405/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva paliv a energetiky o vydání výnosu o době osobní očisty horníků po skončení práce v podzemí
269/1990 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o zjednodušení úpravy odměňování dělníků, obchodně provozních a technickohospodářských pracovníků
213/1990 Sb. Nařízení vlády České republiky, kterým se stanoví pro pracovníky ve zvláštním zapojení odchylky od zákoníku práce
154/1990 Sb. Oznámení ministerstva výstavby a stavebnictví České republiky o vydání výnosu, kterým se stanoví období s nižší potřebou práce
135/1990 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o odměňování pracovníků při soukromém podnikání občanů
122/1990 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o odměňování pracovníků aparátu politických stran a společenských organizací
121/1990 Sb. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů
19/1990 Sb. Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky o usmerňovaní mzdových prostriedkov v družstevných organizáciách
203/1989 Sb. Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky o usměrňování mzdových prostředků v družstevních organizacích
196/1989 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o pružné pracovní době
195/1989 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání
o6/c34/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
146/1989 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o odměňování pracovníků v malých organizacích
145/1989 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdových prostředků
137/1989 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o závodním stravování
111/1989 Sb. Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky o usměrňování mzdových prostředků v družstevních organizacích nesdružených do svazu družstev
o3/c24/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c24/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
82/1989 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o kolektivních smlouvách
41/1989 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdových prostředků podniků s obchodní činností, bytového hospodářství a místní výroby a služeb
o11/c50/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
236/1988 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o jiných úkonech v obecném zájmu
235/1988 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o zjišťování a používání průměrného výdělku
223/1988 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se provádí zákoník práce
o1/c41/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c34/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o7/c26/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c26/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c23/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c17/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c17/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o7/c16/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c6/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o8/c4/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o20/c1/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c1/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c25/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
102/1987 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci
99/1987 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o pracovněprávních vztazích pracovníků mezinárodních hospodářských organizací
96/1987 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o zásadách pro zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pracovníkům, kteří pracují s chemickými karcinogeny
95/1987 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o dodatkové dovolené pracovníků, kteří pracují s chemickými karcinogeny
o1/c22/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o7/c18/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c18/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o23/c17/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c17/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c14/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c11/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
45/1987 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o zásadách pro zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pracovníkům do 21 let věku v podzemí hlubinných dolů
o10/c7/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o9/c6/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c6/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c1/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c27/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c24/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c18/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c14/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o9/c13/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c9/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o10/c7/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o9/c7/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o8/c7/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
23/1986 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o dodatkové dovolené pracovníků, kteří pracují s chemickými karcinogeny
o4/c5/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c5/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o30/c4/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
6/1986 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o zavedení letního času v letech 1986 až 1988
o7/c1/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
89/1985 Sb. Vyhláška federálního ministerstva dopravy o úpravě některých práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů členů posádek československých námořních lodí
84/1985 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravách pracovní doby v letech 1986 až 1990
45/1985 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se stanoví podrobnosti o provádění záznamů o vzniku a skončení pracovních vztahů do občanských průkazů
o11/c8/1985 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o10/c8/1985 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c7/1985 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
26/1985 Sb. Nařízení vlády České socialistické republiky o odchylném poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu některým pracovníkům
25/1985 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o zvláštní dodatkové dovolené některých pracovníků organizací stavební výroby
o2/c1/1985 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c32/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o11/c30/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o9/c30/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c28/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
131/1983 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o výchově a vzdělávání pracovníků v socialistických organizacích
129/1983 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby v letech 1984 a 1985
o5/c25/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o21/c24/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o14/c24/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o13/c24/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c24/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c24/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c24/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o8/c23/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c21/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c19/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c19/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c16/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c15/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c14/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c13/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c12/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c12/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c12/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o9/c10/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c10/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c10/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o14/c9/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o12/c9/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o10/c9/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c8/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c7/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o8/c6/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o7/c6/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o8/c5/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o6/c5/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c5/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
18/1983 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o zavedení letního času v letech 1983 až 1985
127/1982 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o závodním stravování
121/1982 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o některých úpravách pracovní doby
75/1982 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o zvláštní dodatkové dovolené pracovníků pracujících v podzemí hlubinných uhelných a lignitových dolů
60/1982 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
118/1981 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky o odměňování některých prací konaných mimo pracovní poměr
17/1981 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o zavedení letního času v letech 1981 a 1982
5/1981 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o závěrečných učňovských zkouškách v učebních a studijních oborech
147/1980 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v letech 1981 a 1982
129/1979 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci
93/1979 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech
84/1979 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1980
36/1979 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o zavedení letního času v letech 1979 a 1980
43/1978 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1979
32/1977 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1978
159/1976 Sb. Nařízení vlády České socialistické republiky o výjimečném zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu
138/1976 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
53/1976 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby v roce 1977
38/1976 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o poskytování dovolené na zotavenou některým pracovníkům v souvislosti s jejich pobytem v cizině
126/1975 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1976
112/1975 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se upravují některé podrobnosti o zjišťování průměrného výdělku
54/1975 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se provádí zákoník práce
42/1975 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů o projednávání a rozhodování pracovních sporů rozhodčími komisemi
77/1974 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1975
25/1974 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o závodním stravování
102/1973 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1974
58/1973 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o internátních středních školách pro pracující a o hospodářském zabezpečení studujících na těchto školách
51/1973 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních
81/1972 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1973
89/1971 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o přesunu pracovního volna a pracovní doby a o její úpravě v roce 1972 a ve dnech 24. a 31. prosince 1971
121/1970 Sb. Nařízení vlády České socialistické republiky o povinnostech organizací a občanů při zabezpečování práce občanům
110/1970 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky o finančním a hmotném zabezpečení učňů v internátních učňovských školách pro mládež vyžadující zvláštní péče a v učňovských školách navštěvovaných učni z ústavů sociální péče pro tělesně vadnou mládež
106/1970 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v souvislosti se svátky v roce 1971
87/1970 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů
24/1970 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o přechodném prodloužení pracovní doby a o přesunech pracovního volna v souvislosti se svátky v roce 1970
23/1970 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o projednávání pracovních sporů komisemi pro pracovní spory
61/1969 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky o finančním a hmotném zabezpečení učňů
151/1968 Sb. Vyhláška o přesunech pracovní doby v souvislosti se svátky v podmínkách pětidenního pracovního týdne v letech 1968 až 1970
140/1968 Sb. Vyhláška ministerstva školství o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání
134/1968 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí
133/1968 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů o kolektivních smlouvách
111/1968 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě výše příplatku za práci v nočních směnách
63/1968 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem
48/1968 Sb. Vyhláška o přesunu pracovní doby v souvislosti s 9. květnem 1968
12/1968 Sb. Vládní nařízení o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů poslanců národních výborů a členů komisí a aktivů národních výborů
97/1967 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se provádějí některá další ustanovení zákoníku práce a předpisů o nemocenském pojištění
96/1967 Sb. Vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů
87/1967 Sb. Vyhláška ministerstva školství o finančním a hmotném zabezpečení učňů v internátních učňovských školách pro mládež vyžadující zvláštní péče a v učňovských školách navštěvovaných učni z ústavů sociální péče pro tělesně vadnou mládež
86/1967 Sb. Vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy, Státní plánovací komise, Státního úřadu sociálního zabezpečení a Ústřední rady odborů, kterou se upravuje uvolňování pracovníků a jejich umísťování a hmotné zabezpečení v souvislosti s likvidací neefektivních provozů a s jinými racionalizačními opatřeními
75/1967 Sb. Vyhláška ministerstev zdravotnictví a zahraničních věcí o dodatkové dovolené pracovníků, kteří konají práce zdraví škodlivé nebo zvlášť obtížné, a o náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti u některých nemocí z povolání
38/1967 Sb. Vládní nařízení o umísťování absolventů vysokých škol, konzervatoří, středních odborných a odborných škol
8/1967 Sb. Vyhláška ministerstva financí o poskytování pracovního volna a o hospodářském zabezpečení pracovníků při účasti na odborném školení organizovaném formou krátkodobého internátního soustředění
3/1967 Sb. Vyhláška, kterou se vydávají směrnice Ústřední rady odborů pro uzavírání, registraci a kontrolu kolektivních smluv
108/1966 Sb. Vyhláška Státní komise pro techniku o oprávnění k projektové činnosti
94/1966 Sb. Vyhláška ministerstva školství a kultury o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání
93/1966 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se vydávají směrnice o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí
91/1966 Sb. Vyhláška ministerstva financí o odměňování některých prací konaných mimo pracovní poměr
62/1966 Sb. Vyhláška Státní plánovací komise o zásadách pro zkracování pracovní doby a pro úpravu pracovních a provozních režimů
28/1966 Sb. Vyhláška ministerstva školství a kultury, kterou se vydávají předpisy o habilitačním a jmenovacím řízení a o obsazování volných pracovních míst učitelů vysokých škol
121/1965 Sb. Vyhláška ministerstva financí a Ústřední rady odborů o použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb a financování některých činností státních hospodářských organizací
120/1965 Sb. Vyhláška, kterou se vydávají směrnice Ústřední rady odborů pro uzavírání, registraci, evidenci a kontrolu kolektivních smluv v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství
111/1965 Sb. Vyhláška ministerstva školství a kultury o závěrečných učňovských zkouškách
82/1965 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se provádějí některá ustanovení zákoníku práce
66/1965 Sb. Vládní nařízení, kterým se provádí zákoník práce
Přechodná ustanovení zavedena předpisy (uvedena na konci textu)
189/2006 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění
169/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů
563/2004 Sb. Zákon o pedagogických pracovnících
436/2004 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti
46/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků a o změně některých zákonů
136/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
155/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
74/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
231/1992 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti
3/1991 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce
188/1988 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce
22/1985 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje §92 a 105 zákoníku práce
20/1975 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují některá další ustanovení zákoníku práce
153/1969 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce
Je dotčen nálezem Ústavního soudu
512/2004 Sb. Nález ÚS ČR o zamítnutí návrhu na zrušení č. 487/2001 Sb., kterou se mění č. 125/1993 Sb., a odmítnutí návrhu na zrušení § 205d ZP a na zrušení č. 125/1993 Sb.
164/1995 Sb. Nález ÚS ČR o zamítnutí návrhu na zrušení čl. I bodu 122 a čl. VI odst. 6 č. 74/1994 Sb., kterým se mění ZP a některé další zákony
Je měněn
308/2006 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evropské družstevní společnosti
189/2006 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění
115/2006 Sb. Zákon o registrovaném partnerství
79/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
72/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
413/2005 Sb. Zákon o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
342/2005 Sb. Zákon o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích
253/2005 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce
169/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů
628/2004 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evropské společnosti
563/2004 Sb. Zákon o pedagogických pracovnících
562/2004 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona
436/2004 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti
46/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků a o změně některých zákonů
274/2003 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví
312/2002 Sb. Zákon o úřednících uzemních samosprávných celků
311/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů
202/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů
136/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
6/2002 Sb. Zákon o soudech a soudcích
177/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., a zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
258/2000 Sb. Zákon o ochraně veřejného zdraví
257/2000 Sb. Zákon o Probační a mediační službě
238/2000 Sb. Zákon o Hasičském záchranném sboru ČR
220/2000 Sb. Zákon o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
155/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
29/2000 Sb. Zákon o poštovních službách
225/1999 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vojácích z povolání
167/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
138/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státáních orgánů a soudců
287/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu
118/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře
74/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
37/1993 Sb. Zákon o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů
590/1992 Sb. Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a některé další zákony
264/1992 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony
231/1992 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti
297/1991 Sb. Zákon o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé úrazem nebo nemocí z povolání
3/1991 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce
188/1988 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce
98/1987 Sb. Zákon o zvláštním příspěvku horníkům
52/1987 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákoníku práce
22/1985 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje §92 a 105 zákoníku práce
111/1984 Sb. Zákon o prodloužení základní výměry dovolené na zotavenou a o doplnění § 5 zákoníku práce
72/1982 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje § 105 zákoníku práce
20/1975 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují některá další ustanovení zákoníku práce
100/1970 Sb. Zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti
153/1969 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce
88/1968 Sb. Zákon o prodloužení mateřské dovolené o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění
Mění
58/1964 Sb. Zákon o zvýšení péče o těhotné ženy a matky
89/1958 Sb. Zákon o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon)
70/1958 Sb. Zákon o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly
54/1956 Sb. Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců
31/1956 Sb. Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění o úpravě platových poměrů zdravotnických pracovníků
30/1956 Sb. Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění o úpravě platových poměrů učitelů a vychovatelů
44/1954 Sb. Vládní nařízení o organisaci veřejné dopravy v oboru ministerstva dopravy
17/1954 Sb. Vládní nařízení o platových poměrech zaměstnanců státního aparátu
93/1951 Sb. Zákon o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech
141/1950 Sb. Občanský zákoník
131/1950 Sb. Vládní nařízení, jímž se provádí zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků
115/1950 Sb. Vládní nařízení o pracovních a platových poměrech a o pensijním zabezpečení bývalých pragmatikálních zaměstnanců převzatých do služeb národních nebo komunálních podniků
68/1950 Sb. Vládní nařízení, kterým se vydává platový řád pro správní zaměstnance
64/1950 Sb. Zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků
Je zrušen předpisem
262/2006 Sb. Zákoník práce
Ruší
31/1965 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání
30/1965 Sb. Zákon o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání
98/1962 Sb. Vyhláška ministerstva vnitra o pracovních poměrech, výkonu služby a kárné odpovědnosti příslušníků veřejných požárních útvarů
101/1961 Sb. Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění o náhradě mzdy při vojenském cvičení
65/1961 Sb. Zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
13/1961 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se vydávají směrnice o provádění rozhodčího řízení v pracovních sporech státních zaměstnanců
135/1960 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví, kterou se vydávají za účelem dodatkové dovolené zaměstnanců seznamy některých druhů prací a pracovišť
28/1960 Sb. Vládní nařízení o dodatkové dovolené zaměstnanců
82/1959 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o placené dovolené na zotavenou
81/1959 Sb. Zákon o placené dovolené na zotavenou
71/1958 Sb. Zákon o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru
24/1957 Sb. Zákon o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví
45/1956 Sb. Zákon o zkrácení pracovní doby
26/1956 Sb. Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění o sjednocení disciplinárních předpisů v oboru ministerstva spojů
39/1952 Sb. Vládní nařízení o zákazu přijímání pracovníků do zaměstnání, kteří nemají řádně rozvázán předchozí pracovní poměr
19/1951 Sb. Vládní nařízení o úpravě pracovní doby k zabezpečení plynulé dopravy pracujících a zásobování elektřinou, plynem a topnou parou
120/1950 Sb. Vládní nařízení o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích
102/1950 Sb. Vládní nařízení, kterým se stanoví počátek účinnosti zákona o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů
67/1950 Sb. Zákon o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů (soudcovský zákon)
66/1950 Sb. Zákon o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců
278/1949 Sb. Vládní nařízení, kterým se upravuje výše některých náhrad podle zákona o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů
234/1949 Sb. Zákon o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů
4/1949 Sb. Zákon o pracovním poměru domovnickém
244/1948 Sb. Zákon o státní mzdové politice
110/1947 Sb. Zákon, kterým se živnost vulkanisérská prohlašuje za řemeslnou
103/1947 Sb. Zákon, kterým se živnost foukače technického skla prohlašuje za řemeslnou
45/1947 Sb. Zákon o úpravě pracovní doby v hornictví
16/1947 Sb. Zákon o umístění a jiném zaopatření zaměstnanců na zkonfiskovaném zemědělském majetku a jejich rodinných příslušníků
184/1946 Sb. Vyhláška ministra sociální péče o vydávání pracovních průkazů a přihlášek k nemocenskému pojištění
177/1946 Sb. Zákon o úpravě pracovní doby v pekárnách
29/1946 Sb. Zákon, kterým se zavádějí pracovní průkazy
88/1945 Sb. Dekret presidenta republiky o všeobecné pracovní povinnosti
71/1945 Sb. Dekret presidenta republiky o pracovní povinnosti osob, které pozbyly československého státního občanství
15/1945 Sb. Vládní nařízení o hlášení pracovního poměru a jeho zrušení
Je odkazován z
165/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
321/2019 Sb. Nařízení o úpravě náhrady
111/2019 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů
110/2019 Sb. Zákon o zpracování osobních údajů
321/2018 Sb. Nařízení o úpravě náhrady
406/2017 Sb. Nařízení o úpravě náhrady
341/2017 Sb. Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
463/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhlášk ač. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů
433/2016 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady)
351/2015 Sb. Nařízení o úpravě náhrady
205/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony
204/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
199/2015 Sb. Nález ÚS ČR o zrušení ust. § 17 odst. 3 věty čtvrté č. 234/2014 Sb., o státní službě
306/2014 Sb. Nařízení o úpravě náhrady
439/2013 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady)
303/2013 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva
276/2013 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
483/2012 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady)
89/2012 Sb. Občanský zákoník (nový)
9/2012 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady)
375/2011 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě
357/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
181/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
180/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
118/2011 Sb. Úplné znění zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), jak vyplývá z pozdějších změn
417/2010 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady)
444/2009 Sb. Úplné znění zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn
355/2009 Sb. Úplné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, jak vyplývá z pozdějších změn
227/2009 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech
218/2009 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
67/2009 Sb. Úplné znění zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jak vyplývá z pozdějších změn
447/2008 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady)
192/2008 Sb. Úplné znění zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn
116/2008 Sb. Nález ÚS ČR o zrušení některých ust. č. 262/2006 Sb., zákoník práce
366/2007 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady)
362/2007 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
218/2007 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
566/2006 Sb. Nařízení vlády o úhradě osobních požitků duchovních církví a náboženských společností
564/2006 Sb. Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
557/2006 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady)
465/2006 Sb. Úplné znění zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), jak vyplývá z pozdějších změn
420/2006 Sb. Nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2007 až 2011
373/2006 Sb. Úplné znění zákona č. 359/2006 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, jak vyplývá z pozdějších změn
342/2006 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony
308/2006 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evropské družstevní společnosti
266/2006 Sb. Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců
264/2006 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce
262/2006 Sb. Zákoník práce
245/2006 Sb. Zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních
216/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákon
201/2006 Sb. Úplné znění zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, jak vyplývá z pozdějších změn
189/2006 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění
182/2006 Sb. Insolvenční zákon
179/2006 Sb. Zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání
153/2006 Sb. Úplné znění zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn
148/2006 Sb. Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
115/2006 Sb. Zákon o registrovaném partnerství
113/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů
112/2006 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi
90/2006 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti žádostí, oznámení a minimální výše finančních zdrojů poskytnutých pobočce zahraniční bankou
79/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
73/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb.
72/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
59/2006 Sb. Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky
45/2006 Sb. Úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších změn
2/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádí školský zákon pro školy zřizované Ministerstvem vnitra
549/2005 Sb. Nařízení vlády o stanovení kategorií obcí výkonu služby vojáků z povolání a koeficientů pro výpočet přídavku na bydlení
545/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony
534/2005 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady)
520/2005 Sb. Vyhláška o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení
513/2005 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů
471/2005 Sb. Úplné znění zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn
426/2005 Sb. Vyhláška o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích
413/2005 Sb. Zákon o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
404/2005 Sb. Vyhláška o náležitostech a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů a pravidlech pro sestavování regulačních výkazů
379/2005 Sb. Zákon o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami
362/2005 Sb. Nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
361/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
342/2005 Sb. Zákon o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích
341/2005 Sb. Zákon o veřejných výzkumných institucích
317/2005 Sb. Vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků
308/2005 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků, ve znění vyhlášky č. 155/2001 Sb.
253/2005 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce
251/2005 Sb. Zákon o inspekci práce
169/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů
127/2005 Sb. Zákon o elektronických komunikacích
101/2005 Sb. Nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
84/2005 Sb. Vyhláška o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky
82/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
80/2005 Sb. Úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších změn
67/2005 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady)
13/2005 Sb. Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři
699/2004 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů
678/2004 Sb. Nařízení vlády o stanovení kategorií obcí výkonu služby vojáků z povolání a koeficientů pro výpočet přídavku na bydlení
669/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
659/2004 Sb. Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů
628/2004 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evropské společnosti
627/2004 Sb. Zákon o evropské společnosti
580/2004 Sb. Úplné znění zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidel a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) jak vyplývá z pozdějších změn
568/2004 Sb. Nález ÚS ČR o zamítnutí návrhu na zrušení č. 405/2003 Sb., kterou se zrušuje č. 19/1991 Sb., o prac. uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci
563/2004 Sb. Zákon o pedagogických pracovnících
562/2004 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona
561/2004 Sb. Školský zákon
525/2004 Sb. Úplné znění zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn
519/2004 Sb. Vyhláška o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců
518/2004 Sb. Vyhláška, kterou se provádí zákon o zaměstnanosti
516/2004 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů
512/2004 Sb. Nález ÚS ČR o zamítnutí návrhu na zrušení č. 487/2001 Sb., kterou se mění č. 125/1993 Sb., a odmítnutí návrhu na zrušení § 205d ZP a na zrušení č. 125/1993 Sb.
500/2004 Sb. Správní řád
470/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a k výkonu povolání dalšího zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku (o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka)
462/2004 Sb. Úplné znění zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), jak vyplývá z pozdějších změn
441/2004 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.
439/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
436/2004 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti
435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti
410/2004 Sb. Úplné znění zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), jak vyplývá z pozdějších změn
406/2004 Sb. Nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu
405/2004 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů
374/2004 Sb. Úplné znění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), jak vyplývá z pozdějších změn
350/2004 Sb. Úplné znění zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), jak vyplývá z pozdějších změn
349/2004 Sb. Úplné znění zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), jak vyplývá z pozdějších změn
342/2004 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb.
232/2004 Sb. Vyhláška, kterou se provádí zákon o chemických látkách a chemických přípravcích
197/2004 Sb. Vyhláška k provedení zákona o rybářství
185/2004 Sb. Zákon o Celní správě České republiky
166/2004 Sb. Zákon o převodu některého majetku, se kterým je příslušný hospodařit Česká správa letišť, státní podnik, z vlastnictví České republiky do vlastnictví některých krajů
99/2004 Sb. Zákon o rybářství
96/2004 Sb. Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních
95/2004 Sb. Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu povolání lékařů a farmaceutů
90/2004 Sb. Úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších změn
88/2004 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
46/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků a o změně některých zákonů
31/2004 Sb. Úplné znění zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jak vyplývá z pozdějších změn
22/2004 Sb. Zákon o místním referendu
19/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
16/2004 Sb. Úplné znění zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), jak vyplývá z pozdějších změn
482/2003 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
481/2003 Sb. Nařízení vlády o stanovení kategorií obcí výkonu služby vojáků z povolání a koeficientů pro výpočet přídavku na bydlení
463/2003 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů
453/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
438/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
426/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
424/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
414/2003 Sb. Úplné znění zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá z pozdějších změn
369/2003 Sb. Nařízení vlády o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů určených přednostně pro zaměstnance příjemců investičních pobídek
362/2003 Sb. Zákon o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
330/2003 Sb. Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
288/2003 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání
274/2003 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví
269/2003 Sb. Úplné znění zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn
199/2003 Sb. Nález ÚS ČR o zrušení § 7 č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání
192/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
129/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
114/2003 Sb. Zákon o provádění referenda
60/2003 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
53/2003 Sb. Nález ÚS ČR o zamítnutí návrhu na zrušení bodů 2, 5, 6, 7, 8, 9 a 11 čl. CXVII č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů
50/2003 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění
41/2003 Sb. Úplné znění zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), jak vyplývá z pozdějších změn
40/2003 Sb. Nález ÚS ČR o zamítnutí návrhu na zrušení § 78 č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
14/2003 Sb. Úplné znění zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, jak vyplývá z pozdějších změn
3/2003 Sb. Úplné znění zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), jak vyplývá z pozdějších změn
2/2003 Sb. Úplné znění zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), jak vyplývá z pozdějších změn
582/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů
559/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů
523/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci
507/2002 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví
481/2002 Sb. Úplné znění zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, jak vyplývá z pozdějších změn
472/2002 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky
461/2002 Sb. Nařízení vlády o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji
420/2002 Sb. Zákon, kterým se zkracuje doba, po kterou je představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům a státním zástupcům poskytován plat při dočasné neschopnosti k výkonu funkce, a kterým se stanoví některá opatření v nemocenském pojištění (péči) a v důchodovém pojištění
408/2002 Sb. Úplné znění zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, jak vyplývá z pozdějších předpisů
407/2002 Sb. Úplné znění zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn
362/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra o postupech při provádění spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a o náležitostech spisové evidence při provádění spisové rozluky
356/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.
330/2002 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů
323/2002 Sb. Vyhláška o rozpočtové skladbě
322/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky, výše a způsob poskytnutí příspěvku k řešení sociálních důsledků transformace státní organizace České dráhy
320/2002 Sb. Zákon o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů
312/2002 Sb. Zákon o úřednících uzemních samosprávných celků
311/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů
309/2002 Sb. Zákon o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)
307/2002 Sb. Vyhláška o radiační ochraně
303/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů
290/2002 Sb. Zákon o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů
287/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky
285/2002 Sb. Transplantační zákon
279/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
257/2002 Sb. Nařízení vlády o stanovení kategorií obcí výkonu služby vojáků z povolání a koeficientů pro výpočet přídavku na bydlení
254/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů
244/2002 Sb. Vyhláška, kterou se provádí zákon o myslivosti
238/2002 Sb. Úplné znění zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn
231/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů
229/2002 Sb. Zákon o finančním arbitrovi
220/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
218/2002 Sb. Služební zákon
205/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
202/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů
201/2002 Sb. Zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
192/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů
181/2002 Sb. Nařízení vlády o příspěvku souvisejícím s restrukturalizací ocelářského průmyslu
168/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky
154/2002 Sb. Zákon o přechodném financování některých sociálně zdravotních dávek horníků
153/2002 Sb. Úplné znění zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, jak vyplývá z pozdějších změn
150/2002 Sb. Soudní řád správní
147/2002 Sb. Zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském
139/2002 Sb. Zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
136/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
121/2002 Sb. Úplné znění zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn
114/2002 Sb. Vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb
95/2002 Sb. Nález ÚS ČR o zamítnutí návrhu na zrušení č. 217/2000 Sb. (novela zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, č. 142/1992 Sb., o platu)
86/2002 Sb. Zákon o ochraně ovzduší
71/2002 Sb. Vyhláška o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu
68/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 86/1993 Sb., o osobních požitcích poskytovaných duchovním církví a náboženských společností, ve znění pozdějších předpisů
56/2002 Sb. Úplné znění zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jak vyplývá z pozdějších změn
47/2002 Sb. Zákon o podpoře malého a středního podnikání
28/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru
27/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat
15/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
14/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
13/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
11/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů
7/2002 Sb. Zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
6/2002 Sb. Zákon o soudech a soudcích
1/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů
495/2001 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
494/2001 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu
491/2001 Sb. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí
487/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů
486/2001 Sb. Nařízení vlády, kterým se zrušuje nařízení vlády č. 499/2000 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě
478/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, a kterým se mění některé další zákony
475/2001 Sb. Zákon o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě
474/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
468/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů
464/2001 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
447/2001 Sb. Vyhláška o báňské záchranné službě
440/2001 Sb. Vyhláška o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění
436/2001 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů
430/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva financí o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích
402/2001 Sb. Úplné znění zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jak vyplývá z pozdějších změn
378/2001 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
361/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o způsobu zjišťování mimořádných událostí v drážní dopravě
353/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
320/2001 Sb. Zákon o finanční kontrole
315/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
293/2001 Sb. Nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2002 až 2006
287/2001 Sb. Nařízení vlády o příspěvku souvisejícím s restrukturalizací a útlumem hnědouhelného hornictví
281/2001 Sb. Vyhláška, kterou se provádí krizový zákon
246/2001 Sb. Vyhláška o požární prevenci
231/2001 Sb. Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání
196/2001 Sb. Notářský tarif
178/2001 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci
177/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., a zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
155/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků
120/2001 Sb. Exekuční řád
99/2001 Sb. Úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších změn
88/2001 Sb. Nařízení vlády o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu
85/2001 Sb. Úplné znění zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, jak vyplývá z pozdějších změn
70/2001 Sb. Úplné znění zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, jak vyplývá z pozdějších změn
69/2001 Sb. Úplné znění zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jak vyplývá z pozdějších změn
67/2001 Sb. Úplné znění zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, jak vyplývá z pozdějších změn
55/2001 Sb. Úplné znění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, jak vyplývá z pozdějších změn
54/2001 Sb. Úplné znění zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, jak vyplývá z pozdějších změn
46/2001 Sb. Úplné znění zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jak vyplývá z pozdějších změn
45/2001 Sb. Úplné znění zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, jak vyplývá z pozdějších změn
39/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů
25/2001 Sb. Vyhláška o pravidlech bezpečnosti práce na námoční obchodní lodi
18/2001 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
7/2001 Sb. Nález ÚS ČR o zamítnutí ust. § 147 a 147a č. 140/1961 Sb., trestní zákon
502/2000 Sb. Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
499/2000 Sb. Nařízení vlády o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě
498/2000 Sb. Vyhláška o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy
496/2000 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dlaších organizací (služební platový řád), ve znění pozdějších předpisů
492/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
480/2000 Sb. Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
478/2000 Sb. Vyhláška, kterou se provádí zákon o silniční dopravě
472/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví správná klinická praxe a bližší podmínky klinického hodnocení léčiv
461/2000 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony
454/2000 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů
453/2000 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, ve znění pozdějších předpisů
436/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se zrušuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 100/1993 Sb., o nařizování pracovní pohotovosti soudců krajských a okresních soudů, justičních čekatelů a o nařizování pracovní pohotovosti zaměstnancům odborného aparátu krajských a okresních soudů, ve znění zákona č. 138/1996 Sb.
430/2000 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů
429/2000 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů
395/2000 Sb. Úplné znění zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 212/1996 Sb., nálezem Ústavního soudu uveřejněným pod č. 243/1999 Sb. a zákonem č. 204/2000 Sb.
370/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů
369/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
361/2000 Sb. Zákon o provozu na pozemních komunikacích
358/2000 Sb. Nařízení vlády o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev
357/2000 Sb. Nařízení vlády o vztahu Ministerstva vnitra k přednostům okresních úřadů při plnění úkolu zaměstnavatele a nadřízeného orgánu
310/2000 Sb. Nařízení vlády o některých opatřeních souvisejících s restrukturalizací ocelářského průmyslu
309/2000 Sb. Zákon o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu
258/2000 Sb. Zákon o ochraně veřejného zdraví
257/2000 Sb. Zákon o Probační a mediační službě
254/2000 Sb. Zákon o auditorech
247/2000 Sb. Zákon o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
240/2000 Sb. Krizový zákon
239/2000 Sb. Zákon o integrovaném záchranném systému
238/2000 Sb. Zákon o Hasičském záchranném sboru ČR
237/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
230/2000 Sb. Úplné znění zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 196/1993 Sb., zákonem č. 321/1993 Sb., zákonem č. 42/1994 Sb., zákonem č. 136/1994 Sb., zákonem č. 258/1994 Sb., zákonem č. 133/1995 Sb., zákonem č. 151/1997 Sb., zákonem č. 208/1997 Sb., zákonem č. 129/1999 Sb., zákonem č. 17/2000 Sb., zákonem č. 22/2000 Sb. a zákonem č. 100/2000 Sb.
228/2000 Sb. Nařízení vlády o stanovení povinného podílu počtu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele
222/2000 Sb. Vyhláška o nerovnoměrném rozvržení pracovní doby některých zaměstnanců v civilním letectví
220/2000 Sb. Zákon o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
219/2000 Sb. Zákon o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích
218/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech
217/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
211/2000 Sb. Zákon o Státním fondu podpory investic
162/2000 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů
161/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky
157/2000 Sb. Zákon o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku ČR do majetku krajů
155/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
154/2000 Sb. Plemenářský zákon
147/2000 Sb. Zákon o okresních úřadech
131/2000 Sb. Zákon o hlavním městě Praze
130/2000 Sb. Zákon o volbách do zastupitelstev krajů, kandidátky, uzavírací klauzule, preferenční hlasy
129/2000 Sb. Zákon o krajích
128/2000 Sb. Zákon o obcích
121/2000 Sb. Autorský zákon
118/2000 Sb. Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
115/2000 Sb. Zákon o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy
104/2000 Sb. Zákon o Státním fondu dopravní infrastruktury
101/2000 Sb. Zákon o ochraně osobních údajů
74/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů
72/2000 Sb. Zákon o investičních pobídkách
61/2000 Sb. Zákon o námořní plavbě
59/2000 Sb. Zákon o veřejné podpoře
r1/c16/2000 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v nálezu Ústavního soudu č. 192/1999 Sb.
29/2000 Sb. Zákon o poštovních službách
17/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
10/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů
367/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se stanoví období s nižší potřebou práce provozovatelům a dopravcům na dráze celostátní a regionální
365/1999 Sb. Nařízení vlády o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody
359/1999 Sb. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí
353/1999 Sb. Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)
352/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, a některé další zákony
349/1999 Sb. Zákon o Veřejném ochránci práv
313/1999 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů
311/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů
283/1999 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
230/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví správná klinická praxe a bližší podmínky klinického hodnocení léčiv
225/1999 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vojácích z povolání
222/1999 Sb. Zákon o zajišťování obrany ČR
221/1999 Sb. Zákon o vojácích z povolání
220/1999 Sb. Zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení vojáků v záloze
219/1999 Sb. Zákon o ozbrojených silách ČR
218/1999 Sb. Branný zákon
192/1999 Sb. Nález ÚS ČR o zamítnutí návrhu na zrušení § 202 odst. 2 č. 65/1965 Sb., zákoník práce
187/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
169/1999 Sb. Zákon o výkonu trestu odnětí svobody
168/1999 Sb. Zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla
167/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
153/1999 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství
131/1999 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů
33/1999 Sb. Opatření České národní banky, kterým se stanoví náležitosti žádosti o povolení působit jako banka
320/1998 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
317/1998 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění nařízení vlády č. 320/1997 Sb.
279/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška č. 204/1994 Sb., kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
239/1998 Sb. Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích
233/1998 Sb. Zákon o důchodovém pojištění (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
229/1998 Sb. Úmluva o placené dovolené (revidovaná)
210/1998 Sb. Zákon o rodině (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
201/1998 Sb. Zákon o cestovních náhradách (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
199/1998 Sb. Zákon o dani z přidané hodnoty (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
185/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání
163/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
157/1998 Sb. Zákon o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů
149/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb., a o změně a doplnění dalších zákonů
125/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.
119/1998 Sb. Nález ÚS ČR o zamítnutí návrhu na zrušení č. 68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a výchovné práce ostat. pedagog. pracovníků ve školství
116/1998 Sb. Nařízení vlády, kterým se provádí zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
111/1998 Sb. Zákon o vysokých školách
91/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů
82/1998 Sb. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem
48/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva dopravy č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě
45/1998 Sb. Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
41/1998 Sb. Nařízení vlády o zavedení letního času v letech 1998 až 2001
22/1998 Sb. Zákon České národní rady o daních z příjmů (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
15/1998 Sb. Zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu
320/1997 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě
318/1997 Sb. Nařízení vlády, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
311/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o chovu a využití pokusných zvířat
o2/c90/1997 Sb. Opatření Českého statistického úřadu k zavedení Klasifikace postavení v zaměstnání
261/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání
259/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků
258/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se vydávají pravidla přijímacího řízení a upravují některé podrobnosti týkající se hodnosti celníků
210/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
208/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
201/1997 Sb. Zákon o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců
154/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do zaměstnání, a o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení
134/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů
91/1997 Sb. Nařízení vlády o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody
79/1997 Sb. Zákon o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů
77/1997 Sb. Zákon o státním podniku
68/1997 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství
49/1997 Sb. Zákon o civilním letectví
48/1997 Sb. Zákon o veřejném zdravotním pojištění
22/1997 Sb. Zákon o technických požadavcích na výrobky
18/1997 Sb. Atomový zákon
303/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o školách v přírodě
298/1996 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
273/1996 Sb. Zákon o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
258/1996 Sb. Zákon o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon) - (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
238/1996 Sb. Zákon o konkursu a vyrovnání (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
217/1996 Sb. Zákon České národní rady o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
138/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státáních orgánů a soudců
104/1996 Sb. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
103/1996 Sb. Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
98/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb.
87/1996 Sb. Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
85/1996 Sb. Zákon o advokacii
79/1996 Sb. Vyhláška o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení
62/1996 Sb. Občanský soudní řád (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
61/1996 Sb. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů
55/1996 Sb. Vyhláška o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v podzemí
32/1996 Sb. Zákon o soudech a soudcích (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
28/1996 Sb. Zákon České národní rady o daních z příjmů (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
27/1996 Sb. Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
21/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně
7/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva obrany o peněžních a naturálních náležitostech vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří nejsou vojáky
310/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva financí o fondu kulturních a sociálních potřeb
303/1995 Sb. Nařízení vlády o minimální mzdě
294/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se podrobněji upravují některé pracovněprávní vztahy, stejnokroj a hodnosti příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky
291/1995 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
287/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu
282/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních
273/1995 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č. 86/1993 Sb., o osobních požitcích poskytovaných duchovním církví a náboženských společností
258/1995 Sb. Nařízení vlády, kterým se provádí občanský zákoník
247/1995 Sb. Zákon o volbách do Parlamentu České republiky
243/1995 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví rozsah úkolů Ministerstva vnitra ve vztahu k přednostům okresních úřadů při plnění úkolů zaměstnavatele a nadřízeného orgánu
236/1995 Sb. Zákon o platu představitelů státní moci, státních orgánů a soudců a poslanců Evr. parlamentu
224/1995 Sb. Vyhláška o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel
221/1995 Sb. Vyhláška o znaleckých komisích
220/1995 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 74/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony
202/1995 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při obsluze a práci na elektrických zařízeních při hornické činnosti a při činosti prováděné hornickým způsobem
165/1995 Sb. Nález ÚS ČR o zamítnutí návrhu na zrušení č. 15/1994 Sb., o bezplatném poskytování učebnic, učebních textů a základních školních potřeb
164/1995 Sb. Nález ÚS ČR o zamítnutí návrhu na zrušení čl. I bodu 122 a čl. VI odst. 6 č. 74/1994 Sb., kterým se mění ZP a některé další zákony
161/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škody, ve znění zákona č. 308/1993 Sb.
160/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění
155/1995 Sb. Zákon o důchodovém pojištění
149/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů
143/1995 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád)
142/1995 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění nařízení vlády č. 78/1994 Sb.
141/1995 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, ve znění nařízení vlády č. 76/1994 Sb.
138/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 49/1994 Sb. a zákona č. 256/1994 Sb., a zákon České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 31/1984 Sb., zákona České národní rady č. 390/1991 Sb. a zákona č. 190/1993 Sb.
118/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře
117/1995 Sb. Zákon o státní sociální podpoře
101/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy
91/1995 Sb. Zákon o požární ochraně (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
59/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
47/1995 Sb. Zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
43/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
19/1995 Sb. Nařízení vlády o zavedení letního času v letech 1995 až 1997
12/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí o zajištění bezpečnosti práce a provozu u skladovacích zařízení sypkých hmot
3/1995 Sb. Nález ÚS ČR o zamítnutí návrhu na zrušení některých ust. čl. I č. 74/1994 Sb. (novela ZP)
2/1995 Sb. Zákon České národní rady o státní podpoře výzkumu a vývoje (úplné znění, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 1/1995 Sb.)
264/1994 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se stanoví podmínky pro nerovnoměrné rozvržení pracovní doby v zařízeních sociální péče
263/1994 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
262/1994 Sb. Nařízení vlády o odměnách členům zastupitelstev v obcích
259/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů
254/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů
241/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předdpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů
204/1994 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
203/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb.
197/1994 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška Ministerstva školství č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání, ve znění zákona č. 188/1988 Sb.
187/1994 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se provádí zákon o silniční dopravě
183/1994 Sb. Zákon o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 1995
182/1994 Sb. Zákon, kterým se zvyšuje státní vyrovnávací příspěvek nezaopatřeným dětem a některé sociální dávky
154/1994 Sb. Zákon o bezpečnostní informační službě
149/1994 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění nařízení vlády České republiky č. 50/1993 Sb.
140/1994 Sb. Zákon o sociálním zabezpečení (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
132/1994 Sb. Nález ÚS ČR o zamítnutí návrhu na zrušení čl. II č. 216/1993 Sb. a § 27 odst. 8 č. 172/1990 Sb. o VŠ
126/1994 Sb. Zákoník práce (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
108/1994 Sb. Nařízení vlády, kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony
79/1994 Sb. Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád)
78/1994 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů
76/1994 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, ve znění nařízení vlády č. 288/1993 Sb.
75/1994 Sb. Zákon České národní rady o daních z příjmů (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
74/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
40/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
34/1994 Sb. Nález ÚS ČR o zamítnutí návrhu na zrušení č. 39/1993 Sb., o pokutách a kaucích za nedodržování zákonů o transformaci družstev
23/1994 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli
18/1994 Sb. Zákon o výkonu trestu odnětí svobody (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
333/1993 Sb. Nařízení vlády o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci
324/1993 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
323/1993 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 196/1993 Sb., zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., a zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb.
313/1993 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
308/1993 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů
307/1993 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
298/1993 Sb. Vyhláška ministerstva financí o stanovení výše nároku náhrady ušlého výdělku při správě daní
296/1993 Sb. Zákon České národní rady o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
293/1993 Sb. Zákon o výkonu vazby
283/1993 Sb. Zákon o státním zastupitelství
260/1993 Sb. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
240/1993 Sb. Občanský soudní řád (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
218/1993 Sb. Zákon České národní rady o Českých dráhách (úplné znění, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem ze dne 9. července 1993 č. 212/1993 Sb.)
212/1993 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách
191/1993 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
182/1993 Sb. Zákon o Ústavním soudu
174/1993 Sb. Nařízení vlády o jednorázovém mimořádném odškodnění za poškození zdraví nebo smrt v souvislosti s pomocí poskytnutou Policii České republiky nebo obecní policii
166/1993 Sb. Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu
161/1993 Sb. Zákon o změnách ve všeobecném zdravotním pojištění
160/1993 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony
157/1993 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 96/1993 Sb., zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., a zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
152/1993 Sb. Dohoda o společném postupu při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů ze státních orgánů a státních organizací mezi vládou České republiky a Slovenské republiky
127/1993 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zrušují některé pracovněprávní předpisy
125/1993 Sb. Vyhláška ministerstva financí, kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
122/1993 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání
117/1993 Sb. Nařízení vlády České republiky, kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
113/1993 Sb. Zákon o Fondu dětí a mládeže
100/1993 Sb. Vyhláška ministerstva spravedlnosti o nařizování a odměňování pracovní pohotovosti soudců krajských a okresních soudů, justičních čekatelů a o nařizování pracovní pohotovosti zaměstnancům odborného aparátu krajských a okresních soudů
99/1993 Sb. Nařízení vlády o zavedení letního času v letech 1993 a 1994
86/1993 Sb. Nařízení vlády o osobních požitcích poskytovaných duchovním církví a náboženských společností
54/1993 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky a ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se mění vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravednosti, Státního úřadu sociálního zabezpečení a Ústřední rady odborů č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky č. 84/1967 Sb. a vyhlášky č. 76/1981 Sb.
37/1993 Sb. Zákon o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů
31/1993 Sb. Vyhláška o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení
30/1993 Sb. Vyhláška o změnách některých prováděcích předpisů v nemocenském a sociálním zabezpečení
19/1993 Sb. Zákon o orgánech státní správy ČR v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů
13/1993 Sb. Celní zákon
10/1993 Sb. Zákon o státním rozpočtu ČR na rok 1993
9/1993 Sb. Zákon České národní rady o Českých dráhách
626/1992 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů
624/1992 Sb. Ústavní zákon o zániku funkce soudců a o skončení pracovních a služebních poměrů v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky
615/1992 Sb. Nařízení vlády České republiky, kterým se mění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, a některé další pracovněprávní předpisy
r1/c123/1992 Sb. Redakční sdělení o opravě chyb
600/1992 Sb. Zákon o cenných papírech
596/1992 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 222/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty
592/1992 Sb. Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
591/1992 Sb. Zákon o cenných papírech
590/1992 Sb. Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a některé další zákony
589/1992 Sb. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
588/1992 Sb. Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty
586/1992 Sb. Zákon o daních z příjmů
584/1992 Sb. Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy
527/1992 Sb. Zákon České národní rady o Bezpečnostní informační službě České republiky
517/1992 Sb. Zákon o České tiskové kanceláři
503/1992 Sb. Nařízení vlády České republiky, kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství
501/1992 Sb. Občanský soudní řád (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
480/1992 Sb. Zákon o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu
451/1992 Sb. Zákoník práce (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
450/1992 Sb. Zákon o zaměstnanosti (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
442/1992 Sb. Nařízení vlády České republiky, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 254/1992 Sb., o platových poměrech prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů prokuratury
440/1992 Sb. Zákon České národní rady o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
432/1992 Sb. Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky o střediscích pro volný čas dětí a mládeže
399/1992 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se stanoví bližší podmínky postupu při sjednávání dohod mezi zaměstnavateli a úřady práce při omezení provozní činnosti v souvislosti s přechodem na nový podnikatelský program
396/1992 Sb. Zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce (úplné znění s působností pro Českou republiku, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
393/1992 Sb. Vyhláška Československé akademie věd, kterou se mění a doplňuje vyhláška Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění pozdějších předpisů
389/1992 Sb. Vyhláška federálního ministerstva obrany o jednacím řádu pro vojenské obvodové a vyšší vojenské soudy
361/1992 Sb. Zákon o některých služebních poměrech vojáků (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
360/1992 Sb. Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
358/1992 Sb. Notářský řád
337/1992 Sb. Zákon o správě daní a poplatků
327/1992 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost
325/1992 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky, kterou se stanoví hygienické požadavky pro zacházení s prádlem a pro praní prádla ze zdravotnických zařízení
300/1992 Sb. Zákon České národní rady o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií
286/1992 Sb. Zákon o daních z příjmů
272/1992 Sb. Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 64/1991 Sb.
264/1992 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony
255/1992 Sb. Nařízení vlády České republiky o platových poměrech příslušníků Sboru požární ochrany České republiky
254/1992 Sb. Nařízení vlády České republiky o platových poměrech prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů prokuratury
253/1992 Sb. Nařízení vlády České republiky o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí
251/1992 Sb. Nařízení vlády České republiky o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací
o1/c51/1992 Sb. Organizační a jednací řád Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky
241/1992 Sb. Zákon o Státním fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie
239/1992 Sb. Zákon o Státním fondu kultury ČR
231/1992 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti
226/1992 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů
223/1992 Sb. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, kterým se provádí zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech
222/1992 Sb. Zákon o dani z přidané hodnoty
221/1992 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášek federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb., č. 359/1991 Sb., č. 470/1991 Sb. a č. 532/1991 Sb.
216/1992 Sb. Nařízení vlády České republiky, kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění
186/1992 Sb. Zákon České národní rady o služebním poměru příslušníků Policie České republiky
160/1992 Sb. Zákon o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních
159/1992 Sb. Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona České národní rady č. 575/1990 Sb.
143/1992 Sb. Zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových organizacích
119/1992 Sb. Zákon o cestovních náhradách
115/1992 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností
103/1992 Sb. Zákon České národní rady o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
70/1992 Sb. Občanský soudní řád (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
53/1992 Sb. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o minimální mzdě
47/1992 Sb. Občanský zákoník (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn, doplnění a úprav)
44/1992 Sb. Vyhláška o náhradách za vykonávání funkce přísedícího
43/1992 Sb. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci
42/1992 Sb. Zákon o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech
37/1992 Sb. Vyhláška o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy
24/1992 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 58/1991 Sb., o vymezení obsahu mzdových prostředků
18/1992 Sb. Zákon o civilní službě
2/1992 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se mění vyhláška č. 347/1991 Sb., o zabezpečení pracovníků organizací, kteří pracují po kratší pracovní dobu pro přechodné odbytové a finanční potíže
1/1992 Sb. Zákon o mzdě (1992-2006)
582/1991 Sb. Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
578/1991 Sb. Zákon o státním rozpočtu federace na rok 1992
568/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva vnitra, kterou se provádí zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie
563/1991 Sb. Zákon o účetnictví
556/1991 Sb. Oznámení federálního ministerstva práce a sociálních věcí o vydání výnosu o platových poměrech prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury Generální prokuratury České a Slovenské Federativní Republiky
553/1991 Sb. Zákon o obecní policii
532/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb., vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/1991 Sb. a vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 470/1991 Sb.
519/1991 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád
517/1991 Sb. Oznámení federálního ministerstva práce a sociálních věcí o vydání výnosu, kterým se mění a doplňuje výnos o věrnostních stabilizačních odměnách pracovníků ve vybraných okresech a místech Severočeského, Západočeského a Jihočeského kraje
513/1991 Sb. Obchodní zákoník
507/1991 Sb. Oznámení federálního ministerstva práce a sociálních věcí o vydání výnosu, kterým se mění výnos č. 202/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje výnos o odměňování redaktorů - novinářů
484/1991 Sb. Zákon o Českém rozhlasu
483/1991 Sb. Zákon o České televizi
471/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 276/1991 Sb., o poskytování věrnostních stabilizačních odměn pracovníkům ve vybraných okresech a místech České republiky
470/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb. a vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/1991 Sb.
468/1991 Sb. Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání
460/1991 Sb. Oznámení federálního ministerstva obrany o vydání výnosu, kterým se mění a doplňuje výnos federálního ministerstva národní obrany o odměňování zdravotnických pracovníků
451/1991 Sb. Zákon, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích
428/1991 Sb. Oznámení ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o vydání výnosu o platových poměrech prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů prokuratury
426/1991 Sb. Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky o srážkách z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, a o výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení
425/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o odměňování prací konaných mimo pracovní poměr
406/1991 Sb. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o prodloužení dovolené na zotavenou v organizacích, které neprovozují podnikatelskou činnost
404/1991 Sb. Oznámení federálního ministerstva práce a sociálních věcí o vydání výnosu o poskytování příplatku k úhradě cestovních výdajů pracovníkům přijatým z České republiky do federálních orgánů na území Slovenské republiky
394/1991 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti ministerstva zdravotnictví České republiky
391/1991 Sb. Zákon České národní rady o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů
368/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o zjednodušeném způsobu odměňování pracovníků v organizacích kultury
362/1991 Sb. Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky o organizaci školního roku v základních školách, středních školách a speciálních školách
361/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu o zdravotní způsobilosti žadatelů o přijetí pro výkon práce příslušníka celní správy a organizaci a výkonu zdravotnických služeb v celní správě
359/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb.
351/1991 Sb. Oznámení ministerstva zdravotnictví České republiky o vydání výnosu, kterým se doplňuje výnos o odměňování zdravotnických pracovníků
347/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o zabezpečení pracovníků organizací, kteří pracují po kratší pracovní dobu pro přechodné odbytové a finanční potíže
343/1991 Sb. Nařízení vlády České republiky o prodloužení dovolené pracovníkům organizací, které neprovozují podnikatelskou činnost
335/1991 Sb. Zákon o soudech a soudcích
334/1991 Sb. Zákon o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie
328/1991 Sb. Zákon o konkursu a vyrovnání
324/1991 Sb. Vyhláška ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky, kterou se stanoví závazná osnova pro vypracování privatizačního projektu
315/1991 Sb. Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných učilišť, speciálních středních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť
308/1991 Sb. Zákon o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností
307/1991 Sb. Oznámení ministerstva zdravotnictví České republiky o vydání výnosu o přiznávání příplatku pracovníkům obecně ohroženým profesionální nákazou
306/1991 Sb. Zákon o změnách v sociálním zabezpečení
303/1991 Sb. Oznámení federálního ministerstva obrany o vydání výnosu o změně a doplnění výnosu, kterým se vydává platový řád pro učitele vysokých škol v působnosti federálního ministerstva národní obrany
297/1991 Sb. Zákon o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé úrazem nebo nemocí z povolání
288/1991 Sb. Zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
286/1991 Sb. Oznámení federálního ministerstva práce a sociálních věcí o vydání výnosu, kterým se vydává platový řád pro prokurátory a vyšetřovatele Generální prokuratury České a Slovenské Federativní Republiky
276/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o poskytování věrnostních stabilizačních odměn pracovníkům ve vybraných okresech a místech České republiky
274/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací
267/1991 Sb. Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady
260/1991 Sb. Vyhláška ministerstva vnitra České republiky o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků okresních úřadů a jejím ověřování
242/1991 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi
237/1991 Sb. Zákon o patentových zástupcích
225/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o poskytování příplatku k částečnému vyrovnání růstu životních nákladů v organizacích, které neprovozují podnikatelskou činnost
r1/c43/1991 Sb. Redakční sdělení o opravě chyb
202/1991 Sb. Oznámení federálního ministerstva práce a sociálních věcí o vydání výnosu, kterým se mění a doplňuje výnos o odměňování redaktorů - novinářů
195/1991 Sb. Zákon o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru
193/1991 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se provádí zákoník práce (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
191/1991 Sb. Oznámení ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o vydání výnosu, kterým se stanoví platový řád pro státní arbitry Státní arbitráže České republiky
190/1991 Sb. Oznámení ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o vydání výnosu, kterým se stanoví platový řád pro prokurátory a vyšetřovatele Generální prokuratury České republiky
185/1991 Sb. Zákon České národní rady o pojišťovnictví
182/1991 Sb. Prováděcí vyhláška zákona o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení
167/1991 Sb. Zákoník práce (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
145/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací
125/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva vnitra, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 119/1984 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech, ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 178/1988 Sb.
120/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se doplňují některé právní předpisy o cestovních náhradách
118/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o odměňování ředitelů organizací, které provozují podnikatelskou činnost
99/1991 Sb. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o stanovení minimální mzdy
87/1991 Sb. Zákon o mimosoudních rehabilitacích
77/1991 Sb. Oznámení federálního ministerstva dopravy o vydání výnosu, kterým se mění a doplňuje výnos o odměňování příslušníků Sboru ozbrojené ochrany železnic a příslušníků Sboru ozbrojené ochrany letišť
74/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o odměňování ředitelů organizací, které provozují podnikatelskou činnost
70/1991 Sb. Oznámení ministerstva spravedlnosti České republiky o vydání výnosu, kterým se vydává platový řád pro soudce z povolání Nejvyššího soudu České republiky
48/1991 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky o očkování proti přenosným nemocem
21/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců
20/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se stanoví bližší podmínky poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání
19/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci
18/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o jiných úkonech v obecném zájmu
16/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o zprostředkovatelích, rozhodcích a ukládání kolektivních smluv vyššího stupně
15/1991 Sb. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991
14/1991 Sb. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů
13/1991 Sb. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce
9/1991 Sb. Zákon České národní rady o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti
3/1991 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce
2/1991 Sb. Zákon o kolektivním vyjednávání
1/1991 Sb. Zákon o zaměstnanosti (1991-2004)
571/1990 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o odměňování učitelů náboženství
565/1990 Sb. Zákon o místních poplatcích
562/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva dopravy o vydání výnosu, kterým se mění výnos o odměňování posádek československých námořních lodí
538/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva dopravy o vydání výnosu o odměňování členů posádek civilních letadel a řídících letového provozu
531/1990 Sb. Zákon o územních finančních orgánech
514/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva obrany o vydání výnosu, kterým se mění výnos o odměňování odborných veterinárních pracovníků v organizacích rozpočtového úseku v působnosti federálního ministerstva národní obrany
513/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva obrany o vydání výnosu, kterým se mění a doplňuje výnos o odměňování technickohospodářských pracovníků v organizacích rozpočtového úseku v působnosti federálního ministerstva národní obrany
512/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva obrany o vydání výnosu, kterým se mění a doplňuje výnos o odměňování dělníků v organizacích rozpočtového úseku v působnosti federálního ministerstva národní obrany
511/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva obrany o vydání výnosu, kterým se mění a doplňuje výnos o odměňování technickohospodářských pracovníků ve výrobně hospodářských organizacích v působnosti federálního ministerstva národní obrany
504/1990 Sb. Oznámení ministerstva vnitra České republiky o vydání výnosu o odměňování a pracovní pohotovosti občanských pracovníků zdravotnické služby v oboru působnosti bezpečnostního úseku ministerstva vnitra České republiky
502/1990 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky, kterou se mění vyhláška č. 34/1965 Sb., kterou se provádí zákon o regresních náhradách, ve znění pozdějších předpisů
480/1990 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška č. 57/1979 Sb., o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, ve znění vyhlášek č. 2/1984 Sb., č. 251/1990 Sb. a č. 430/1990 Sb.
466/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva hospodářství o vydání výnosu o zákazu práce v podzemí hlubinných dolů pro pracovníky mladší než 21 let
462/1990 Sb. Oznámení ministerstva výstavby a stavebnictví České republiky o vydání výnosu o pracovní pohotovosti
455/1990 Sb. Oznámení ministerstva výstavby a stavebnictví České republiky o vydání výnosu o poskytování mycích, čistících a dezinfekčních prostředků
452/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva dopravy o vydání výnosu, kterým se mění a doplňuje výnos o poskytování letecké stravní normy členům posádek civilních letadel v organizacích v působnosti federálního ministerstva dopravy
451/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva dopravy o vydání výnosu, kterým se mění a doplňuje výnos o poskytování letecké stravní normy členům posádek civilních letadel trvale vykonávajícím řídící činnost technickohospodářského charakteru v organizacích v působnosti federálního ministerstva dopravy
433/1990 Sb. Oznámení ministerstva kultury České republiky o vydání výnosu o úpravě délky doby ve které lze v organizacích řízených ministerstvem kultury České republiky a v organizacích odvětví kultury spravovaných národními výbory poskytovat pracovníkům náhradní volno za práci přesčas
430/1990 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška č. 57/1979 Sb., o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, ve znění vyhlášek č. 2/1984 Sb., č. 251/1990 Sb. a č. 338/1990 Sb.
427/1990 Sb. Zákon o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby
425/1990 Sb. Zákon o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících
414/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva dopravy o vydání výnosu, kterým se mění a doplňuje výnos o zvláštních paušálních náhradách cestovních výdajů pro některé pracovníky dopravy, u nichž častá změna místa výkonu práce vyplývá ze zvláštní povahy povolání
398/1990 Sb. Oznámení ministerstva vnitra České republiky o vydání výnosu, kterým se mění a doplňuje výnos ministerstva vnitra České socialistické republiky o zvláštních paušálních náhradách cestovného pro kominíky a výkupčí druhotných surovin v organizacích místního hospodářství
397/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva obrany o vydání výnosu, kterým se mění výnos, kterým se pro pracovníky trustu podniků Vojenské lesy a statky v působnosti federálního ministerstva národní obrany upravují některé náhrady podle vyhlášky č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách
389/1990 Sb. Zákon o dani z příjmů obyvatelstva
371/1990 Sb. Zákon České národní rady o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady
362/1990 Sb. Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění o rozšíření okruhu vedoucích funkcí obsazovaných jmenováním
355/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva práce a sociálních věcí o vydání výnosu o odměňování a dalších náležitostech pracovníků Státního leteckého útvaru
345/1990 Sb. Oznámení ministerstva vnitra České republiky o vydání výnosu, kterým se mění výnos o zvláštních paušálních náhradách cestovních výdajů jízdních pracovníků silniční a městské dopravy
338/1990 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška č. 57/1979 Sb., o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, ve znění vyhlášek č. 2/1984 Sb., č. 90/1989 Sb. a č. 251/1990 Sb.
332/1990 Sb. Oznámení ministerstva lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu České republiky o vydání výnosu, kterým se upravuje poskytování naturálních požitků technickohospodářských pracovníků v organizacích lesního hospodářství a zařazování organizačních jednotek organizací v působnosti ministerstva lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu České republiky
331/1990 Sb. Oznámení ministerstva lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu České republiky o vydání výnosu, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým pracovníkům
324/1990 Sb. Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích
320/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva práce a sociálních věcí o vydání výnosu o odměňování odborných pracovníků v Agrobance a. s. Praha, Slovenské zemědělské bance a. s. Bratislava a Slovenské Tatra bance
312/1990 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání, ve znění zákona č. 162/1990 Sb.
306/1990 Sb. Zákonné opatření předsednictva České národní rady o zřízení úřadů práce
304/1990 Sb. Zákon o platu a náhradách výdajů poslanců Federálního shromáždění
293/1990 Sb. Oznámení ministerstva spravedlnosti České republiky o vydání výnosu, kterým se vydává platový řád pro soudce z povolání okresních a krajských soudů, státní notáře, justiční a notářské čekatele
292/1990 Sb. Oznámení ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o vydání výnosu, kterým se vydává platový řád pro státní arbitry a arbitrážní čekatele krajských státních arbitráží v České republice
291/1990 Sb. Oznámení ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o vydání výnosu, kterým se vydává platový řád pro prokurátory a vyšetřovatele krajské a okresní prokuratury a právní čekatele prokuratury v České republice
287/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva práce a sociálních věcí o vydání výnosu, kterým se mění výnos o zvláštní úpravě náhrad cestovních výdajů pracovníků přijatých ze Slovenské socialistické republiky do aparátu federálních institucí
286/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva financí o vydání výnosu o odměňování odborných pracovníků Investiční banky
284/1990 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky o správné výrobní praxi, řízení jakosti humánních léčiv a prostředků zdravotnické a obalové techniky
269/1990 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o zjednodušení úpravy odměňování dělníků, obchodně provozních a technickohospodářských pracovníků
255/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva dopravy o vydání výnosu o odměňování zdravotnických pracovníků v působnosti federálního ministerstva dopravy
251/1990 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách, ve znění vyhlášek č. 81/1988 Sb. a č. 241/1988 Sb., vyhláška č. 57/1979 Sb., o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, ve znění vyhlášek č. 2/1984 Sb. a č. 90/1989 Sb. a směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. srpna 1979 č. j. 316-1238/79-7305 o odměňování pracovníků, kteří v souvislosti s výkonem povolání řídí silniční motorová vozidla
245/1990 Sb. Zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
244/1990 Sb. Oznámení Státní banky československé o vydání výnosu o úpravě platových poměrů pracovníků bank přidělených k výkonu funkce do zahraničí
243/1990 Sb. Oznámení Státní banky československé o vydání výnosu o odměňování pracovníků ve Státní bance československé, Komerční bance, Všeobecné úvěrové bance, Československé obchodní bance, a. s. a Živnostenské bance
227/1990 Sb. Oznámení ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky o vydání výnosu o poskytování osobních ochranných pracovních prostředků
226/1990 Sb. Oznámení ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky o vydání výnosu o poskytování odměn za sběr žlučových kamenů
218/1990 Sb. Oznámení ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky o vydání výnosu o odměňování zdravotnických pracovníků
213/1990 Sb. Nařízení vlády České republiky, kterým se stanoví pro pracovníky ve zvláštním zapojení odchylky od zákoníku práce
210/1990 Sb. Zákon České národní rady o změnách v působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu
209/1990 Sb. Zákon České národní rady o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované
202/1990 Sb. Zákon o loteriích a jiných podobných hrách
189/1990 Sb. Oznámení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky o vydání výnosu o odměňování technickohospodářských pracovníků vysokých škol v oboru působnosti ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
188/1990 Sb. Oznámení ministerstva financí, cen a mezd České republiky o vydání výnosu o odměňování odborných a administrativních pracovníků České státní spořitelny
180/1990 Sb. Zákon o změnách předpisů o nemocenském a sociálním zabezpečení a mateřském příspěvku a některých dalších předpisů
179/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody
176/1990 Sb. Zákon o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví
166/1990 Sb. Zákon, kterým se zrušuje zákon č. 180/1980 Sb., o zřízení Federálního úřadu pro tisk a informace
162/1990 Sb. Zákon o zemědělském družstevnictví
152/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva národní obrany o vydání výnosu o odměňování zdravotnických pracovníků
151/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva národní obrany o vydání výnosu o odměňování technickohospodářských pracovníků ve státním podniku Československý armádní film
148/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva práce a sociálních věcí o vydání výnosu, kterým se doplňuje výnos o poskytování příspěvků a náhrad pracovníkům získaným náborem prováděným některými organizacemi
138/1990 Sb. Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České republiky, kterou se stanoví podmínky zákonného pojištění odpovědnosti podnikatele za škodu, která vznikne pracovníkovi při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním
135/1990 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o odměňování pracovníků při soukromém podnikání občanů
128/1990 Sb. Zákon České národní rady o advokacii
123/1990 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, a vyhláška č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců
122/1990 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o odměňování pracovníků aparátu politických stran a společenských organizací
121/1990 Sb. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů
120/1990 Sb. Zákon, kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli
111/1990 Sb. Zákon o státním podniku
110/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců
105/1990 Sb. Zákon o soukromém podnikání občanů
73/1990 Sb. Zákon o civilní službě
59/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva paliv a energetiky o vydání výnosu o deputátním uhlí a dříví
55/1990 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o zavedení letního času v letech 1990 až 1992
44/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva práce a sociálních věcí o vydání výnosu, kterým se mění a doplňuje výnos ústředního ředitele Československého filmu o odměňování technickohospodářských pracovníků v organizacích Československého filmu
33/1990 Sb. Oznámení ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky o vydání výnosu, kterým se mění platový řád pro soudce z povolání Nejvyššího soudu České socialistické republiky
32/1990 Sb. Oznámení federálního ministerstva práce a sociálních věcí o vydání výnosu o poskytování příspěvků a náhrad pracovníkům získaným náborem prováděným některými organizacemi
22/1990 Sb. Vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky o tvorbě a kontrole cen
211/1989 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí o financování některých zařízení společenské spotřeby a některých činností
210/1989 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky o fondu kulturních a sociálních potřeb
208/1989 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o finančním hospodaření státních podniků a některých dalších socialistických organizací
o4/c40/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
203/1989 Sb. Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky o usměrňování mzdových prostředků v družstevních organizacích
196/1989 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o pružné pracovní době
195/1989 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání
o6/c36/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c35/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c35/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
160/1989 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům
o4/c34/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c34/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c34/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c34/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
146/1989 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o odměňování pracovníků v malých organizacích
145/1989 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdových prostředků
137/1989 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o závodním stravování
130/1989 Sb. Zákon o Státní bance československé
o4/c29/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c29/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c29/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
121/1989 Sb. Vyhláška ministerstva Českého geologického úřadu o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu
o1/c28/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
108/1989 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 96/1987 Sb., o zásadách pro zkrácení pracovní doby bez snížení mezd ze zdravotních důvodů pracovníkům, kteří pracují s chemickými karcinogeny
103/1989 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
102/1989 Sb. Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky o školách v přírodě
o5/c26/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c26/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c26/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c24/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
90/1989 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška č. 57/1979 Sb., o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, ve znění vyhlášky č. 2/1984 Sb.
82/1989 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o kolektivních smlouvách
o2/c22/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
76/1989 Sb. Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce k zajištění bezpečnosti technických zařízení v jaderné energetice
o3/c18/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c18/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
63/1989 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí o ověřovatelích (auditorech) a jejich činnosti
o1/c17/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c15/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
53/1989 Sb. Redakční sdělení o opravě chyby
52/1989 Sb. Zákoník práce (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
o2/c14/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c14/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
51/1989 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů
o1/c11/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
41/1989 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdových prostředků podniků s obchodní činností, bytového hospodářství a místní výroby a služeb
37/1989 Sb. Zákon České národní rady o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
o2/c7/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c7/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
26/1989 Sb. Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu
o1/c6/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
22/1989 Sb. Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí
o2/c1/1989 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
246/1988 Sb. Redakční sdělení o opravě chyb
241/1988 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách, ve znění vyhlášky č. 81/1988 Sb.
240/1988 Sb. Zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
o10/c50/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
236/1988 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o jiných úkonech v obecném zájmu
235/1988 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o zjišťování a používání průměrného výdělku
234/1988 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 98/1985 Sb., o usměrňování mzdových prostředků
232/1988 Sb. Nařízení vlády České socialistické republiky, kterým se mění nařízení vlády České socialistické republiky č. 26/1985 Sb., o odchylném poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu některým pracovníkům
223/1988 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se provádí zákoník práce
222/1988 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o zavedení letního času v roce 1989
o12/c47/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
192/1988 Sb. Nařízení vlády České socialistické republiky o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví
189/1988 Sb. Zákon o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
188/1988 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce
o5/c41/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
178/1988 Sb. Vyhláška federálního ministerstva vnitra, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 119/1984 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech
o5/c35/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
152/1988 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
150/1988 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte
149/1988 Sb. Vyhláška, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
142/1988 Sb. Zákon České národní rady o vnitřním obchodě (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
o2/c26/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
119/1988 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí o hospodaření s národním majetkem
118/1988 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o mimořádném poskytování starobního důchodu
117/1988 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení
116/1988 Sb. Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě
114/1988 Sb. Zákon o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení
o2/c23/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
100/1988 Sb. Zákon o sociálním zabezpečení (1988-2011)
94/1988 Sb. Zákon o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví
o1/c19/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
90/1988 Sb. Zákon o zemědělském družstevnictví
88/1988 Sb. Zákon o státním podniku
82/1988 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s přestavbou národního hospodářství a ústředních orgánů
o7/c16/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
61/1988 Sb. Zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
44/1988 Sb. Horní zákon
o3/c7/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c7/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
31/1988 Sb. Zásady a postup přestavby organizačních struktur výrobně technické, vědeckovýzkumné a oběhové základny národního hospodářství na státní podniky schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 11. února 1988 č. 40
o17/c1/1988 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
102/1987 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci
99/1987 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o pracovněprávních vztazích pracovníků mezinárodních hospodářských organizací
98/1987 Sb. Zákon o zvláštním příspěvku horníkům
96/1987 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o zásadách pro zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pracovníkům, kteří pracují s chemickými karcinogeny
95/1987 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o dodatkové dovolené pracovníků, kteří pracují s chemickými karcinogeny
88/1987 Sb. Zákon o státní energetické inspekci
o4/c21/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
84/1987 Sb. Zákon o státním zkušebnictví (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
o6/c18/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c18/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o24/c17/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o15/c17/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
52/1987 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákoníku práce
51/1987 Sb. Zákon o změnách v nemocenském zabezpečení
o6/c11/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
47/1987 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o organizaci školního roku v základních školách, středních školách a školách pro mládež vyžadující zvláštní péči
45/1987 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o zásadách pro zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pracovníkům do 21 let věku v podzemí hlubinných dolů
o7/c6/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o6/c6/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c6/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c6/1987 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
3/1987 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky a ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných učilišť, středních odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť
o6/c24/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
64/1986 Sb. Zákon o České obchodní inspekci
63/1986 Sb. Zákon České národní rady o České zemědělské a potravinářské inspekci
61/1986 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí o prozatímní správě národního majetku
o5/c21/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c18/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c14/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
37/1986 Sb. Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně
o1/c11/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o8/c7/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
24/1986 Sb. Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy o fondu kulturních a sociálních potřeb jednotného zemědělského družstva
21/1986 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a Ústřední rady odborů o fondu kulturních a sociálních potřeb
o30/c4/1986 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c35/1985 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
133/1985 Sb. Zákon o požární ochraně
o4/c34/1985 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o12/c33/1985 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
119/1985 Sb. Zásady vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů pro uzavírání, obsah a kontrolu kolektivních smluv
113/1985 Sb. Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách
98/1985 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdových prostředků
89/1985 Sb. Vyhláška federálního ministerstva dopravy o úpravě některých práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů členů posádek československých námořních lodí
o8/c25/1985 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c25/1985 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
84/1985 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravách pracovní doby v letech 1986 až 1990
o4/c24/1985 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c20/1985 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c18/1985 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c16/1985 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c13/1985 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
45/1985 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se stanoví podrobnosti o provádění záznamů o vzniku a skončení pracovních vztahů do občanských průkazů
o13/c11/1985 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
42/1985 Sb. Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce o zajištění bezpečnosti práce s ručními motorovými řetězovými pilami
40/1985 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o výsluhovém přídavku ve stavebnictví
o14/c8/1985 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o6/c8/1985 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
25/1985 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o zvláštní dodatkové dovolené některých pracovníků organizací stavební výroby
24/1985 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se doplňuje §11 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce
22/1985 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje §92 a 105 zákoníku práce
o1/c1/1985 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c32/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
146/1984 Sb. Zákon České národní rady o notářských poplatcích
134/1984 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů o změnách vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění
o3/c29/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
119/1984 Sb. Vyhláška federálního ministerstva vnitra, kterou se provádí zákon o občanských průkazech
116/1984 Sb. Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky o projednávání a rozhodování hospodářských sporů rozhodcem
111/1984 Sb. Zákon o prodloužení základní výměry dovolené na zotavenou a o doplnění § 5 zákoníku práce
109/1984 Sb. Zákon o změnách v nemocenském zabezpečení
o19/c22/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o7/c22/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c22/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c22/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o32/c20/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o31/c20/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o30/c20/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o27/c20/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o7/c20/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o6/c20/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c20/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c19/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c19/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
91/1984 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o opatřeních proti přenosným nemocem
90/1984 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí o správě národního majetku
86/1984 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí o některých opatřeních na úseku daní placených obyvatelstvem
84/1984 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky, ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky a ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky o poskytování stipendií a hmotného zabezpečení žákům gymnázií a středních odborných škol
83/1984 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o poskytování stipendií a příspěvků studentům vysokých škol
o4/c15/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c15/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c15/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
78/1984 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů o změnách vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění
74/1984 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů
73/1984 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o změnách a doplněních vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
o20/c14/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o18/c14/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o17/c14/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o10/c14/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c14/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c14/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
57/1984 Sb. Zákon o některých změnách v nemocenském zabezpečení pracujících
56/1984 Sb. Zákon o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení
o1/c11/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c10/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
33/1984 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o cestovních náhradách
o11/c6/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o7/c6/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o6/c6/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c6/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c6/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
29/1984 Sb. Školský zákon
o6/c5/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c5/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
24/1984 Sb. Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách
o3/c4/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c3/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c1/1984 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c32/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
154/1983 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů o změnách vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění
148/1983 Sb. Zákon o sjednocení sazeb nemocenského
o11/c30/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o9/c30/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
141/1983 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o změnách a doplněních vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
135/1983 Sb. Vyhláška federálního ministerstva vnitra o ostraze majetku v socialistickém společenském vlastnictví
131/1983 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o výchově a vzdělávání pracovníků v socialistických organizacích
129/1983 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby v letech 1984 a 1985
o1/c26/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
113/1983 Sb. Vyhláška ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 1/1977 Sb., o srážkách z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, a o výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení
o22/c24/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o21/c24/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o19/c24/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o15/c19/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
88/1983 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech, ve znění pozdějších předpisů
78/1983 Sb. Občanský soudní řád (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších zákonných změn a doplňků)
o4/c14/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
67/1983 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se provádí zákon o věrnostním přídavku horníků
o1/c13/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
62/1983 Sb. Zákon o věrnostním přídavku horníků
o11/c10/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o15/c9/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o12/c9/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o10/c9/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c9/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
32/1983 Sb. Zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení (úplné znění zákona, jak vyplývá z pozdějších předpisů)
o8/c5/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c5/1983 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
30/1983 Sb. Zákon o sociálním zabezpečení (úplné znění zákona o sociálním zabezpečení, jak vyplývá z pozdějších zákonných změn a doplňků)
25/1983 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ústřední rady odborů č. 42/1975 Sb., o projednávání a rozhodování pracovních sporů rozhodčími komisemi
o1/c36/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o6/c35/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c34/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c34/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c33/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c33/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c33/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
145/1982 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků trvale nezpůsobilých k dosavadní práci v podzemí hlubinných dolů, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 21/1982 Sb.
o6/c32/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c32/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c32/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c32/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c32/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
142/1982 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
o14/c30/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o13/c30/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c28/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c28/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
133/1982 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád
127/1982 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o závodním stravování
o5/c26/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c26/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o16/c25/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o10/c25/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o9/c25/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o8/c25/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
121/1982 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o některých úpravách pracovní doby
o6/c24/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c24/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c24/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c23/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c21/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o12/c20/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o10/c20/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c20/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c20/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
105/1982 Sb. Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce k zajištění bezpečnosti technických zařízení v jaderné energetice
o4/c18/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
94/1982 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o hmotném a finančním zabezpečení studentů cizinců, kteří studují v řádném denním studiu na vysokých školách
o16/c17/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o12/c17/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o8/c17/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o6/c17/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c17/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c17/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c17/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
86/1982 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech, ve znění pozdějších předpisů
79/1982 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů o změnách vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění
78/1982 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o změnách vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
75/1982 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o zvláštní dodatkové dovolené pracovníků pracujících v podzemí hlubinných uhelných a lignitových dolů
74/1982 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o některých úpravách v nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení pracujících v hornictví
73/1982 Sb. Zákon o změnách zákona o sociálním zabezpečení a předpisů o nemocenském pojištění
72/1982 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje § 105 zákoníku práce
o10/c14/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
66/1982 Sb. Zásady kontroly v národním hospodářství a ve státní správě, schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 14. dubna 1982 č. 108, usnesením vlády České socialistické republiky ze dne 12. května 1982 č. 139 a usnesením vlády Slovenské socialistické republiky ze dne 28. dubna 1982 č. 129
o1/c13/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
60/1982 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
o7/c12/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c12/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c12/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c12/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c11/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o13/c10/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o7/c10/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
48/1982 Sb. Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
o4/c9/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
42/1982 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech, ve znění vyhlášky č. 166/1979 Sb. a vyhlášky č. 45/1981 Sb.
o4/c7/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c7/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c6/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c6/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c6/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c6/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c5/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c1/1982 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
127/1981 Sb. Zákon České národní rady o vnitřním obchodě
o27/c34/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o26/c34/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o18/c34/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o14/c34/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o12/c34/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o7/c34/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c34/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c34/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
118/1981 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky o odměňování některých prací konaných mimo pracovní poměr
o9/c33/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c33/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c33/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c32/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c29/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c28/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c28/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o6/c27/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c27/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c27/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c27/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c25/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o6/c24/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c24/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c24/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c23/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c23/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c23/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c22/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o15/c20/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o14/c20/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o9/c20/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o6/c20/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c20/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c20/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
77/1981 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví
76/1981 Sb. Vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky č. 84/1967 Sb.
74/1981 Sb. Vyhláška federálního ministerstva dopravy, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva dopravy č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu
o10/c18/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o9/c18/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o8/c18/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c18/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c18/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c18/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c18/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o12/c17/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o6/c17/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o15/c16/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o7/c16/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c16/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c14/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c14/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c13/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
45/1981 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech, ve znění vyhlášky č. 166/1979 Sb.
o10/c9/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c9/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o8/c4/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o9/c3/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
13/1981 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o zkouškách a posuzování odborné způsobilosti některých pracovníků
o14/c2/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c2/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
5/1981 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o závěrečných učňovských zkouškách v učebních a studijních oborech
o2/c1/1981 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c44/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c44/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
167/1980 Sb. Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu o postupu při likvidaci podniků zahraničního obchodu
165/1980 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí a Ústřední rady odborů o fondu kulturních a sociálních potřeb
o2/c41/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c41/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c38/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c38/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
147/1980 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v letech 1981 a 1982
o9/c37/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o8/c37/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c37/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
143/1980 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdových prostředků a odměňování práce
o1/c35/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
137/1980 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o odborné praxi a společensko-politické praxi studentů vysokých škol
o2/c32/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
130/1980 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o výchovném poradenství
121/1980 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky o finanční pomoci při převodu skupinových rodinných domků z družstevního do osobního vlastnictví
o4/c25/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
87/1980 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o mateřských školách, společných zařízeních jeslí a mateřské školy a dětských útulcích
o2/c22/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c20/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c19/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o7/c18/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o4/c11/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c11/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o3/c8/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c8/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o6/c7/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o5/c7/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o2/c4/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
o1/c4/1980 Sb. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů
11/1980 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům (úplné znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 135/1975 Sb., jak vyplývá z pozdějších změn a doplňků)
166/1979 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech
165/1979 Sb. Vyhláška o nemocenském pojištění některých pracovníků a poskytování dávek občanům ve zvl. případech
164/1979 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
163/1979 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 135/1975 Sb., o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 71/1978 Sb.
o2/c28/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o4/c26/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
129/1979 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci
o2/c24/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o6/c23/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c23/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o4/c23/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o9/c22/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o13/c20/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o8/c20/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
94/1979 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky a ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o poskytování stipendií a hmotného zabezpečení žákům gymnázií, odborných škol, středních odborných škol, konzervatoří a středních škol pro pracující
93/1979 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech
o10/c19/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
91/1979 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o organizaci a výchovně vzdělávací činnosti domů pionýrů a mládeže, stanic mladých techniků, stanic mladých přírodovědců a stanic mladých turistů
84/1979 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1980
o6/c17/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c17/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o4/c17/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c17/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o7/c16/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o6/c16/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c16/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o3/c15/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c15/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o3/c13/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c13/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c12/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c11/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c10/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c8/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o3/c7/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o6/c5/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c5/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c3/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o4/c2/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c2/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
4/1979 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o změně a doplnění vyhlášky č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření
o8/c1/1979 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o11/c34/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o6/c33/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c33/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c33/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o26/c32/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o16/c32/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c32/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
135/1978 Sb. Vyhláška federálního ministerstva vnitra, kterou se vydávají podrobnější předpisy o občanských průkazech
o12/c31/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o11/c31/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
123/1978 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí o provádění periodických revizí hospodaření
o8/c29/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
122/1978 Sb. Zákon o některých služebních poměrech vojáků (úplné znění zákona o některých služebních poměrech vojáků, jak vyplývá z pozdějších zákonných změn a doplňků)
o6/c28/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o13/c24/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o12/c24/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o11/c24/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o4/c24/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
100/1978 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům (úplné znění, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených nařízením vlády Československé socialistické republiky č. 71/1978 Sb.)
o10/c22/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o9/c22/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o8/c22/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o7/c22/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
94/1978 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o organizaci školního roku na základních a středních školách
93/1978 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o základní škole
o5/c20/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o3/c17/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
75/1978 Sb. Vyhláška ministerstva kultury České socialistické republiky, kterou se provádějí některá ustanovení divadelního zákona
o6/c16/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o8/c15/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o7/c15/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
65/1978 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů
o2/c14/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o8/c13/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o7/c13/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o6/c12/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c12/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
50/1978 Sb. Vyhláška o odborné způsobilosti v elektrotechnice
o11/c11/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o10/c11/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o3/c10/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c10/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
43/1978 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1979
o4/c9/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o3/c9/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
33/1978 Sb. Divadelní zákon
o4/c5/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c5/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c5/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o4/c4/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c3/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c3/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o11/c2/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o7/c2/1978 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c31/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c30/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
96/1977 Sb. Zákon o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství
o11/c28/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o9/c28/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c28/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
86/1977 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí o prozatímní správě národního majetku
o8/c26/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o6/c24/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o4/c24/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o3/c24/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c23/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c23/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o8/c21/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o7/c21/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
61/1977 Sb. Zákon o lesích
o10/c20/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o9/c20/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c20/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
54/1977 Sb. Vyhláška Československé akademie věd, kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií
o7/c16/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c16/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o11/c15/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o9/c15/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o6/c15/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c15/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o15/c14/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o14/c14/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o8/c14/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o3/c14/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
39/1977 Sb. Zákon o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků
o16/c12/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o15/c12/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c12/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o25/c11/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o24/c11/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o20/c11/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o17/c11/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o7/c11/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o6/c11/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c11/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o4/c11/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
32/1977 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1978
o4/c9/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o3/c9/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
27/1977 Sb. Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky, kterou se vydávají základní podmínky dodávky geodetických a kartografických prací
o11/c7/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o7/c7/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o6/c7/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c7/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c6/1977 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
13/1977 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
1/1977 Sb. Vyhláška ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky o srážkách z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, a o výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení
o10/c33/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o9/c33/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o8/c33/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c32/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
161/1976 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, kterou se provádí zákon o dani ze mzdy
o14/c31/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o13/c31/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o7/c31/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o6/c31/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
138/1976 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
o2/c29/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c27/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c27/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
124/1976 Sb. Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (úplné znění zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, jak vyplývá z pozdějších zákonných změn a doplňků)
o10/c25/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c25/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c24/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o12/c21/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c21/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c21/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o8/c20/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o7/c20/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
88/1976 Sb. Vyhláška FMTIR o oprávnění k projektové činnosti
75/1976 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
o1/c14/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o12/c13/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o6/c13/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
53/1976 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby v roce 1977
51/1976 Sb. Zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte (úplné znění zákona o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, jak vyplývá z pozdějších zákonných změn a doplňků)
o3/c8/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
38/1976 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o poskytování dovolené na zotavenou některým pracovníkům v souvislosti s jejich pobytem v cizině
o4/c5/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
22/1976 Sb. Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce o zajištění bezpečnosti práce u stabilních zásobníků na sypké hmoty
14/1976 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se doplňuje vyhláška ministerstva školství a kultury č. 111/1965 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách, ve znění vyhlášek č. 11/1968 Sb. a č. 143/1969 Sb.
o6/c2/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c2/1976 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
175/1975 Sb. Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky, kterou se provádějí některá ustanovení plynárenského zákona
o6/c39/1975 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o4/c39/1975 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
159/1975 Sb. Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy o spolupráci v zemědělství a jejích formách
157/1975 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdového vývoje a odměňování práce
156/1975 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí o správě národního majetku
155/1975 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí a Ústřední rady odborů o fondu kulturních a sociálních potřeb
138/1975 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se provádějí některá ustanovení zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví
137/1975 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se vydávají Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev a upravuje postup při vypracování a schvalování stanov družstva, jejich změn a doplňků
135/1975 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům
o8/c33/1975 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
130/1975 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
129/1975 Sb. Zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
128/1975 Sb. Vyhláška, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
122/1975 Sb. Zákon o zemědělském družstevnictví
121/1975 Sb. Zákon o sociálním zabezpečení
118/1975 Sb. Zákon České národní rady o advokacii
o6/c27/1975 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
113/1975 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění
112/1975 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se upravují některé podrobnosti o zjišťování průměrného výdělku
110/1975 Sb. Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení
o6/c26/1975 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c26/1975 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c26/1975 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o11/c24/1975 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
60/1975 Sb. Usnesení vlády České socialistické republiky o výjimečném zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu
59/1975 Sb. Zásady řízení a provádění účelové vědecké aspirantury, schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 19. května 1975 č. 150
55/1975 Sb. Zákoník práce (úplné znění zákoníku práce, jak vyplývá z pozdějších zákonných změn a doplňků)
o7/c16/1975 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
54/1975 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se provádí zákoník práce
o2/c13/1975 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
42/1975 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů o projednávání a rozhodování pracovních sporů rozhodčími komisemi
36/1975 Sb. Zákon České národní rady o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek
o4/c11/1975 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o4/c10/1975 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
27/1975 Sb. Nařízení vlády České socialistické republiky o ochraně před povodněmi
26/1975 Sb. Nařízení vlády České socialistické republiky o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství
20/1975 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují některá další ustanovení zákoníku práce
o2/c4/1975 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
9/1975 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 77/1974 Sb., o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1975
o9/c3/1975 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o8/c3/1975 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o7/c3/1975 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c3/1975 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c1/1975 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o13/c27/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o10/c27/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
130/1974 Sb. Zákon České národní rady o státní správě ve vodním hospodářství
o1/c20/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
97/1974 Sb. Zákon České národní rady o archivnictví
o1/c18/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c17/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c16/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c16/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c14/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
77/1974 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1975
o5/c13/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o7/c11/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c11/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o7/c10/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
60/1974 Sb. Směrnice Ústřední rady odborů o postavení a úkolech ROH při společenské kontrole závodního stravování a při zabezpečování jeho rozvoje
o7/c9/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o4/c9/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c9/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o12/c8/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
33/1974 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o příspěvcích a náhradách, které se poskytují pracovníkům získaným náborem prováděným národními výbory
o4/c4/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
25/1974 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o závodním stravování
o3/c3/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c3/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o11/c2/1974 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
172/1973 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů a federálního ministerstva financí o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí
o6/c41/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o4/c41/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c41/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o3/c40/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o6/c37/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
138/1973 Sb. Vodní zákon
124/1973 Sb. Směrnice Ústřední rady odborů o postavení a úkolech orgánů ROH v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci
o17/c32/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o16/c32/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c32/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c29/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c29/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
102/1973 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1974
101/1973 Sb. Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o projektových soutěžích
o15/c28/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o14/c28/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o10/c28/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c25/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c25/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c25/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o6/c22/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c22/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
73/1973 Sb. Zákon o branné výchově
o1/c18/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o6/c17/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c17/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
51/1973 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních
50/1973 Sb. Zákon o pěstounské péči
o3/c14/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c14/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o11/c12/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o10/c12/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o9/c12/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c12/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
24/1973 Sb. Nařízení vlády České socialistické republiky o závodních komisích lidové kontroly
o3/c8/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o4/c4/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o3/c4/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c4/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c3/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c2/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o3/c1/1973 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
118/1972 Sb. Vyhláška předsedy Státní banky československé a federálního ministerstva financí o pokladních operacích v socialistických organizacích
o2/c33/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o10/c29/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
93/1972 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů o smírčím řízení ve sporech o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory
90/1972 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí o financování některých zařízení podnikové společenské spotřeby a některých činností státních hospodářských organizací a organizací zahraničního obchodu
o8/c26/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o7/c26/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
81/1972 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1973
o3/c23/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o11/c22/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c21/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o10/c19/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o12/c16/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c13/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o9/c12/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o8/c12/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o6/c12/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o10/c11/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o8/c11/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c11/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c11/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o9/c8/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o8/c8/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o30/c7/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o27/c7/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o26/c7/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o25/c7/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o24/c7/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o7/c7/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c7/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o7/c6/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o3/c5/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o6/c4/1972 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
8/1972 Sb. Zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
2/1972 Sb. Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy o kooperačních vztazích při rozvoji specializace a koncentrace zemědělské výroby
163/1971 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí o provádění periodických revizí hospodaření
162/1971 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí a Ústřední rady Československého Revolučního odborového hnutí o fondu kulturních a sociálních potřeb
o1/c39/1971 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
155/1971 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí o inventarizacích hospodářských prostředků
146/1971 Sb. Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy
o7/c36/1971 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
138/1971 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky o správních poplatcích
127/1971 Sb. Nařízení vlády České socialistické republiky, kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 12/1968 Sb., o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů poslanců národních výborů a členů komisí a aktivů národních výborů
116/1971 Sb. Zákon České národní rady o výborech a komisích lidové kontroly
o3/c30/1971 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c30/1971 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c30/1971 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
89/1971 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o přesunu pracovního volna a pracovní doby a o její úpravě v roce 1972 a ve dnech 24. a 31. prosince 1971
o10/c24/1971 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o6/c22/1971 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
72/1971 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví
o2/c20/1971 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c18/1971 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c15/1971 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c11/1971 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c9/1971 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
14/1971 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o finančním hospodaření státních a dalších hospodářských organizací
o8/c5/1971 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
3/1971 Sb. Zásady vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady Československého revolučního odborového hnutí pro uzavírání, obsah a kontrolu kolektivních smluv
2/1971 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o výjimečném poskytování důchodů některým pracujícím důchodcům
159/1970 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích
158/1970 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce
137/1970 Sb. Vyhláška Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj, kterou se mění a doplňuje vyhláška Státní komise pro techniku č. 108/1966 Sb., o oprávnění k projektové činnosti
121/1970 Sb. Nařízení vlády České socialistické republiky o povinnostech organizací a občanů při zabezpečování práce občanům
o4/c37/1970 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c37/1970 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
106/1970 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v souvislosti se svátky v roce 1971
100/1970 Sb. Zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti
o9/c30/1970 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c30/1970 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c27/1970 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
87/1970 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů
o5/c25/1970 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
74/1970 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření
62/1970 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí
60/1970 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 66/1965 Sb.
o2/c18/1970 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o1/c17/1970 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o4/c14/1970 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o4/c13/1970 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
42/1970 Sb. Zákoník práce (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
o12/c10/1970 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c7/1970 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
24/1970 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o přechodném prodloužení pracovní doby a o přesunech pracovního volna v souvislosti se svátky v roce 1970
23/1970 Sb. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o projednávání pracovních sporů komisemi pro pracovní spory
19/1970 Sb. Zákon o organizaci soudů a o volbách soudců (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
17/1970 Sb. Vyhláška Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj a ministerstev výstavby a techniky České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky o udělování souhlasu k zahajování staveb
o16/c4/1970 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
14/1970 Sb. Vyhláška ministra spravedlnosti České socialistické republiky o náhradách příslušejících soudcům z lidu
174/1969 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Československé socialistické republiky o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce
168/1969 Sb. Nařízení vlády Československé republiky o přechodném zákazu zvyšování cen
o8/c50/1969 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o2/c50/1969 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
156/1969 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců
153/1969 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce
o2/c46/1969 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
143/1969 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva školství a kultury č. 111/1965 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách
o3/c42/1969 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o5/c34/1969 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
o4/c34/1969 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
99/1969 Sb. Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění o některých přechodných opatřeních nutných k upevnění a ochraně veřejného pořádku
84/1969 Sb. Zákon o výkonu trestu odnětí svobody (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
80/1969 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví
73/1969 Sb. Vládní nařízení Československé socialistické republiky o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům
o1/c27/1969 Sb. Oznámení o vydání obecných právních předpisů
61/1969 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky o finančním a hmotném zabezpečení učňů