Vyhláška č. 134/1964 Sb.Vyhláška ministerstva dopravy o přepravním řádu vodní dopravy

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1964-134
Částka 59/1964
Platnost od 29.06.1964
Účinnost od 01.07.1964
Zrušeno k 01.10.1995 (114/1995 Sb.)
Minulé znění 01.04.1984 - 30.09.1995

134

VYHLÁŠKA

Ministerstva dopravy

ze dne 29. června 1964

o přepravním řádu vodní dopravy

Ministerstvo dopravy stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 19 a 24 zákona č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě, a k provedení příslušných ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.:


Všeobecná ustanovení

§ 1

Rozsah platnosti

Přepravní řád vodní dopravy (dále jen "přepravní řád") platí pro veřejnou přepravu zboží a cestujících prováděnou plavebními podniky (§ 2). *) Pro přepravu se zahraničím platí tento přepravní řád jen potud, pokud není tato přeprava upravena zvláštními dohodami. **)

§ 2

Základní ustanovení

Přepravní řád stanoví práva, povinnosti a odpovědnost provozovatele plavidla, který provádí veřejnou přepravu (dále jen "plavební podnik"), jakož i práva, povinnosti a odpovědnost přepravců a cestujících.

§ 3

Povinnosti plavebního podniku a přepravců

Povinností plavebního podniku a přepravců je splnit státní plán přepravy. Plavební podnik a přepravci jsou povinni plánovat, organizovat a provádět přepravy co nejhospodárněji; prosazovat nejprogresivnější způsob přepravy a balení, jako například rychlodopravu sběrného a kusového zboží, kontejnerů, manipulaci kontejnerů, palet a svazkování; jsou povinni zabezpečovat neporušenost přepravovaných zásilek a dodržovat stanovené lhůty.

§ 4

Přijímání zboží k přepravě při zastavení nebo omezení přepravy

(1) Plavební podnik může zastavit nebo omezit přepravu

a) při nebezpečí chodu ledu a zamrznutí vodní cesty,

b) jsou-li sklopeny jezy na kanalizovaných vodních cestách,

c) při přerušení plavby vyhlášeném příslušnými orgány pobřežních států na jednotlivých úsecích vodní cesty,

d) při živelních pohromách,

e) při klesání vody a nízkých vodních stavech, které znemožňují dopravu plavidly o větším ponoru než 100 cm na labské vodní cestě a 140 cm na dunajské vodní cestě,

f) při povodňovém stavu.

(2) Zastavení nebo omezení přepravy jakož i zahájení přepravy a zrušení omezení přepravy se oznamuje v Přepravním a tarifním věstníku.

(3) V době zastavení přepravy může být zboží převzato k přepravě, dovolí-li to plavební podmínky, jen po předchozí dohodě mezi přepravcem a plavebním podnikem.

Přeprava cestujících

§ 5

Druhy přepravy . Jízdní řády. Tarify

(1) Přeprava osob ve vodní dopravě je prováděna v pravidelných a nepravidelných jízdách. Rozsah přepravy se řídí skutečnou potřebou s přihlédnutím k provozním možnostem plavebního podniku.

(2) Pro pravidelné jízdy lodí ve vnitrozemí sestavuje a uveřejňuje plavební podnik po projednání s příslušným okresním národním výborem a po schválení Státní plavební správou jízdní řády. Jízdní řády je plavební podnik povinen vyvěsit v přístavištích.

(3) Pro pravidelné jízdy lodí s cestujícími do zahraničí (mezinárodní přeprava) sestavuje a vydává plavební podnik vývěsné, případně i knižní jízdní řády, které schvaluje ministerstvo dopravy. Vývěsné jízdní řády je povinen plavební podnik vyvěsit v přístavištích a kancelářích cestovního ruchu.

(4) Zahájení a ukončení přepravy osob je plavební podnik povinen oznámit v přístavištích vývěskami , případně jiným obvyklým způsobem.

(5) Zpoždění a nekonání pravidelné jízdy není důvodem k náhradě škody. Cestující má však nárok na vrácení zaplaceného jízdného, nepoužije-li k jízdě jiné lodi.

(6) Při nepravidelné přepravě osob odpovídá plavební podnik objednateli přepravy za škodu vzniklou tím, že přeprava nebyla provedena vůbec nebo včas, pokud plavební podnik neodřekl přepravu tři dny před sjednaným termínem přepravy, případně v dohodnuté době. Plavební podnik uhradí v takovém případě objednateli vzniklou škodu, nejvýše však do výše stanoveného nebo zaplaceného jízdného.

(7) Při nepravidelné přepravě osob odpovídá objednatel přepravy plavebnímu podniku za škodu vzniklou odřeknutím nebo neuskutečněním přepravy, pokud přepravu neodřekl tři dny před sjednaným termínem přepravy, případně v dohodnuté době. Objednatel přepravy uhradí v takovém případě plavebnímu podniku vzniklou škodu, nejvýše však do výše stanoveného nebo zaplaceného jízdného.

(8) Ceny jízdného všech druhů přeprav cestujících stanoví příslušné tarify.

§ 6

Péče o cestující

Plavební podnik je povinen pečovat o bezpečnost a pohodlí cestujících a udržovat všechny prostory na přístavištích a lodích, určené pro cestující, v čistotě a řádném technickém stavu.

§ 7

Přeprava dětí

(1) Cestující má právo vzít s sebou bezplatně jedno dítě ve věku do 5 let, nezaujímá-li místo k sezení. Za každé další dítě do 5 let, případně za dítě od dovršených 5 let do dovršených 10 let zaplatí se polovina stanoveného jízdného.

(2) Přeprava dětí do 6 let bez doprovodu cestujícího staršího 15 let není dovolena.

§ 8

Osoby z přepravy vyloučené

Na loď nemají přístup nebo mohou být z přepravy vyloučeny

a) opilé osoby, dále osoby, které nezachovávají ustanovení přepravního řádu, které nedbají právních předpisů nebo pokynů a příkazů, dávaných zaměstnanci plavebního podniku při výkonu jejich služby v zájmu zachování bezpečnosti, klidu a pořádku v lodní dopravě, jakož i osoby, které s e chovají neslušně,

b) osoby, které by pro nemoc nebo z jiných důvodů mohly být na obtíž.

§ 9

Povinnosti cestujících

(1) Cestující je povinen zachovávat ustanovení tohoto řádu a uposlechnout příkazů a pokynů, které dávají zaměstnanci plavebního podniku při výkonu služby v zájmu zachování bezpečnosti, klidu a pořádku na lodi.

(2) Cestující jsou povinni chovat se na lodích, při nastupování i vystupování, jakož i v čekárnách a na nástupištích tak, aby nebyli na obtíž ostatním cestujícím, a v zájmu bezpečnosti vlastní i jiných osob zachovávat opatrnost přiměřenou povaze provozu a zdržet se všeho, co by mohlo rušit nebo ohrozit provoz, bezpečnost plavebního zařízení nebo zdraví ostatních cestujících.

(3) Cestující se mohou zdržovat jen na částech paluby a v prostorách lodi, vyhrazených pro cestující . Prodlévat v jiných prostorách (na kapitánském můstku, v blízkosti komínu, ve strojovně, u kotevního a kormidelního zařízení, v místnostech posádky apod.) není dovoleno.

(4) Na lodích je dovoleno kouřit pouze v prostorách pro kuřáky zvlášť určených. Kdo poruší toto ustanovení, zaplatí pokutu 4.-Kčs.

(5) Vstup na přístavní můstky je dovolen pouze k nastupování a vystupování. Na přístavní můstek (včetně lávky) lze vstoupit až po přistání lodi a po vystoupení cestujících z lodi. Při vystupování a nastupování jsou cestující povinni řídit se pokyny zaměstnanců plavebního podniku.

(6) Úraz nebo jiná škoda, kterou utrpěl cestující, musí být neprodleně ohlášeny vůdci lodi, případně zástupci plavebního podniku, který o tom vyhotoví zápis, který spolupodepíší dva svědci.

(7) Ztrátu věcí na lodi hlásí cestující vůdci lodi, kterému je nutno odevzdat též věci nalezené na lodi. Nalezené věci se uloží u plavebního podniku a vydají tomu, kdo prokáže, že je jejich vlastníkem. Nalezené věci, o které se majitel nepřihlásí, odevzdají se příslušnému národnímu výboru.

§ 10

Jízdenky

(1) Každý cestující je povinen opatřit si platnou jízdenku a prokázat se jí při prováděné kontrole a při odchodu z lodi. Není-li v nástupní stanici jízdenková pokladna, je cestující povinen zakoupit si jízdenku ihned po příchodu na loď u lodního pokladníka.

(2) Cestující, který se při kontrole nemůže prokázat platnou jízdenkou, zaplatí jízdné a pokutu 40.--Kčs. Nelze-li nástupní stanici bezpečně zjistit, je cestující povinen zaplatit jízdné z výchozí stanice lodi do své cílové stanice.

(3) Při pravidelných jízdách podle jízdního řádu platí jednoduchá jízdenka pro jednu jízdu v den zakoupení, zpáteční jízdenka též pro návrat do 3 dnů ode dne vydání. Při silném provozu nebo za nejistých plavebních podmínek (nižší vodní stavy apod.) může být prodej zpátečních jízdenek omezen nebo zcela zastaven.

§ 11

Přeprava zavazadel a zvířat

(1) Cestující má právo vzít s sebou na loď bezplatně jako cestovní zavazadlo předměty snadno přenosné, nebrání-li tomu zvláštní předpisy a nemohou-li tyto předměty poškodit nebo znečistit cestující, loď nebo její zařízení. Za zavazadlo, které zaujme místo určené pro cestující, musí být zaplacen poplatek podle tarifu.

(2) Dohled na cestovní zavazadlo přísluší cestujícímu, který odpovídá za škodu způsobenou zavazadlem nebo jeho vlastnostmi.

(3) Cestujícím není dovoleno brát s sebou na loď nabité zbraně nebo nebezpečné látky a předměty, za něž se pokládají takové, které svými vlastnostmi mohou způsobit výbuch, oheň, poškození lodi a jejího zařízení nebo dopravovaných zásilek, jakož i úraz, otravu, popálení nebo onemocnění lidí nebo zvířat. Za nebezpečné se pokládají i látky hnilobné, zapáchající nebo odpor vzbuzující. Osoby oprávněné k nošení střelné zbraně, mohou vzít s sebou i příruční střelivo, tj. střelivo uschované v bezpečných obalech, např. v opascích na náboje, loveckých brašnách apod. Orgánům ozbrojených sborů při výkonu služby je dovoleno vzít s sebou nabitou zbraň.

(4) Cestovní zavazadla nevyhovující předchozím ustanovením je cestující povinen odstranit z lodi hned v nástupní stanici, nebo, bylo-li to zjištěno cestou, v nejbližší stanici, kde loď zastaví.

(5) Má-li vůdce lodi, nebo lodní personál důvodné podezření, že jako cestovní zavazadla byly s sebou vzaty nebezpečné látky, předměty vyloučené z přepravy, anebo že cestující má s sebou nabité zbraně, vyzve cestujícího, aby zavazadla otevřel. Nevyhoví-li cestující vyzvání, vyloučí jej vůdce lodi z další přepravy a zařídí, aby zavazadla byla vyložena v nejbližší stanici, kde loď zastaví.

(6) Cestující, který vzal s sebou na loď nebezpečné látky nebo předměty, odpovídá za škodu z toho vzniklou; kromě toho zaplatí pokutu.

(7) Pokuta za přepravu nebezpečných látek nebo předmětů činí za každý kg hrubé váhy kusů, ve které byly

a) látky nebo předměty výbuchem nebezpečné, samozápalné a lehce zápalné 20,- Kčs,

b) ostatní nebezpečné látky nebo předměty 4,- Kčs.

(8) Dětské kočárky, jízdní kola a jiná nemotorová vozítka se nepřepravují při zvýšeném provozu, zejména ve dnech pracovního klidu; skládací kočárky musí být vždy složeny. Rozhodnutí o tom, zda a v jakém počtu je možné dětské kočárky, jízdní kola a jiná nemotorová vozítka převzít k přepravě, přísluší vůdci lodi nebo dozorčímu zaměstnanci plavebního podniku. Jejich opatrování přísluší cestujícímu, který odpovídá za škody během přepravy těmito předměty způsobené.

(9) Psi mohou být bráni jen na palubu, musí být opatřeni náhubkem a drženi na krátké šňůře. Vstupovat s nimi do jiných prostor určených pro cestující není dovoleno. Za každého psa nutno zaplatit přepravné.

(10) Z přepravy mohou být vyloučeni psi mimořádné velikosti (řezničtí, dogy, bernardýni apod.) a psi, kteří by mohli být cestujícím na obtíž.

§ 12

Hudební a zábavní produkce a obchodní činnost na lodích

(1) Hudební a zábavní produkce je možno konat jen při sjednaných zábavních jízdách. Pořádající je povinen předložit příslušné úřední povolení ke konání a ručí za dodržení všech předpisů a podmínek povolení.

(2) Odstavec 1 se nevztahuje na rozhlasové a reprodukční zařízení na lodích a používané plavebním podnikem pro zvýšení kultury cestování.

(3) K provozování jakékoliv obchodní činnosti na lodích a přístavních zařízeních a jejich používání k reklamním účelům je třeba předchozího souhlasu plavebního podniku.

Přeprava zboží

§ 13

Plánování přepravy.Hmotná odpovědnost za plnění plánu přepravy

(1) Nároky na přepravu zboží ve vodní dopravě předkládají přepravci plavebnímu podniku ve stanovených lhůtách jednak na celý rok, jednak na jednotlivé měsíce. Roční nároky jsou přepravci povinni rozdělit na jednotlivá čtvrtletí. Odesílatelé odpovídají za to, že nároky v návrzích plánu přepravy jsou v souladu se skutečnými přepravními potřebami vzhledem k jejich výrobním, zásobovacím a odbytovým plánům a že jsou rovnoměrně rozvrženy s přihlédnutím k sezónnosti některých přeprav, žádoucímu předzásobení apod.

(2) Plavební podnik je povinen oznámit přepravcům, zda s předloženými nároky souhlasí. Nesouhlasí-li, je povinen projednat nároky s přepravci. Nedojde-li mezi nimi k dohodě, předloží plavební podnik rozpor ministerstvu dopravy, které rozhodne v dohodě s nadřízeným ústředním orgánem přepravce.

(3) Lhůty, ve kterých jsou přepravci povinni předkládat plavebnímu podniku přepravní nároky podle odstavce 1, lhůty, ve kterých je plavební podnik povinen sdělit svůj souhlas, projednat přepravní nároky s přepravci, jakož i ve kterých mají být případné rozpory projednány ministerstvem dopravy s nadřízeným orgánem přepravce podle odstavce 2, stanoví směrnice pro plánování přepravy ve vodní dopravě, vydané ministerstvem dopravy v dohodě se Státní plánovací komisí a ústředními orgány přepravců. Směrnice pro plánování přepravy ve vodní dopravě uveřejňuje ministerstvo dopravy v Přepravním a tarifním věstníku.

(4) Nepřihlásí-li přepravce zboží k přepravě nebo neodevzdá-li k přepravě množství zboží určené měsíčním přepravním plánem, zaplatí plavebnímu podniku za každou tunu zboží, o kterou bylo proti tomuto plánu naloženo méně, pokutu ve výši 1 Kčs.

(5) Neprovedené přepravy zboží není dovoleno znovu uplatňovat do plánu přepravy na příští měsíc; plavební podnik je však podle provozních možností na žádost odesílatele po splnění podrobného měsíčního plánu přepravy přednostně přepraví během příštího měsíce. Závazek plavebního podniku zaniká koncem běžného roku.

(6) Nepřistaví-li plavební podnik na základě přihlášky přepravce lodní prostor, potřebný k přepravě zboží podle měsíčního plánu přepravy, zaplatí za každou tunu zboží, o kterou bylo oproti tomuto plánu převzato k přepravě méně, pokutu ve výši 1,- Kčs.

(7) Plavební podnik neplatí pokutu pro nepřistavení lodního prostoru potřebného k přepravě podle měsíčního plánu

a) po dobu zastavení nebo omezení přepravy podle § 4 odst. 1, za poměrné množství z měsíčního plánu připadající na tuto dobu,

b) při vyšších vodních stavech na vltavsko-labské vodní cestě za jednu třetinu poměrného množství z měsíčního plánu, připadajícího na dny vodního stavu nad 155 cm vodočtu Modřany,

c) na Labi pod Střekovem při nízkých vodních stavech za jednu třetinu poměrného množství z měsíčního plánu, připadajícího na dny vodního stavu pod 180 cm vodočtu Ústí nad Labem,

d) za množství zboží, o které přihlášky v jedné polovině měsíce přesahovaly polovinu objemu určeného měsíčním plánem.

(8) Přepravce neplatí pokutu, nemohl-li přihlásit nebo odevzdat k přepravě množství zboží určené měsíčním plánem

a) pro požár, mimořádné sněhové závěje, povodně, u dolů také pro sesutí nadložních vrstev nebo explose, u lomů a pískoven také pro zaplavení pracoviště nebo pro poruchy na dopravním zařízení přepravce, pokud je sám nezpůsobil; přepravce neplatí též pokutu při nehodách na závodech, které měly za následek přerušení výroby na dobu alespoň 48 hodin,

b) po dobu zastavení nebo omezení plavby podle § 4 odst. 1, za poměrné množství z měsíčního plánu připadající na dobu trvání příčin uvedených v tomto odstavci.

(9) Předcházející odstavce týkající se pokut za neobjednání a nepřistavení lodního prostoru a za neodevzdání množství zboží k přepravě určeného měsíčním plánem se nevztahují na zahraniční přepravy.

§ 14

Přihlašování zboží k přepravě

(1) Plavební podnik přijímá zboží k přepravě na podkladě přihlášek odesílatele, ve kterých je nutno uvést

a) druh a množství zboží, jehož přeprava se požaduje,

b) místo nakládky a vykládky (přístav, překladiště),

c) den, kdy má být lodní prostor přichystán v místě nakládky,

d) jméno a adresa odesílatele,

e) jméno a adresa příjemce, f) kusy delší než 7 m nebo těžší než 1 000 kg, v přepravě se zahraničím v přístavu Praha Holešovice těžší než 2 000 kg a v ostatních přístavech těžší než 3 000 kg.

(2) Přihláška zboží k přepravě musí být podána písemně, ústně, telefonicky nebo telegraficky nejméně 10 dní před zamýšlenou nakládkou. Ústní, telefonické a telegrafické přihlášky musí být písemně potvrzeny.

(3) Plavební podnik je povinen vyjádřit se k přihlášce do dvou dnů po jejím obdržení způsobem stanoveným v odstavci 2.

(4) Plavební podnik může dohodnout s odesílatelem, že přihláška zboží k přepravě nebude předkládána u zásilek do určité váhy nebo pro každý lodní náklad u opakující se přepravy hromadného zboží stejného druhu v dohodnuté přepravní relaci.

(5) Potvrzením přihlášky plavebním podnikem uzavírá se mezi plavebním podnikem a odesílatelem přepravní smlouva. Nepředkládá-li se přihláška zboží k přepravě podle odstavce 4, vzniká přepravní smlouva převzetím přepravní listiny a zboží k přepravě.

(6) Kusové zásilky ve vnitrostátní přepravě se přepravují jen po předchozí dohodě přepravce s plavebním podnikem. Na tyto zásilky se § 13 nevztahuje.

§ 15

Věci vyloučené z přepravy. Podmíněná přeprava zboží

(1) Z přepravy jsou vyloučeny

a) látky a předměty, jejichž přeprava je zakázána právními předpisy, nebo opatřeními orgánů státní správy,

b) látky a předměty nebezpečné, které jsou vyloučeny z přepravy železniční podle Železničního přepravního řádu nebo tarifu pokud jde o přepravu vnitrostátní a podle přílohy č. 1 k Mezinárodní úmluvě o přepravě zboží po železnici (CIM) popřípadě podle přílohy č. 4 k Dohodě o mezinárodní železniční přepravě zboží (SMGS), pokud jde o přepravu se zahraničím.

(2) Přeprava plynů v obalech, kyselin, jedů, látek žíravých, leptavých, vzbuzujících odpor, látek a předmětů snadno zápalných, výbušných, samozápalných, rozšiřujících oheň nebo výbuch, látek a předmětů, které pro svoje vlastnosti nebo svůj stav mohou poškodit či znečistit loď nebo jiné zásilky v lodi naložené, látek, které se samy rozkládají a jiných látek a předmětů, které jsou vyloučeny z přepravy železniční podle Železničního přepravního řádu a tarifů, pokud jde o přepravu vnitrostátní a podle přílohy č. 1 k Úmluvě CIM popřípadě podle přílohy č. 4 k Dohodě SMGS, pokud jde o přepravu se zahraničím, lze uskutečnit jedině po předchozí dohodě s plavebním podnikem. Stejně tak přepravu zboží, které pro své rozměry nebo váhu vyžaduje zvláštních zařízení pro nakládání a vykládání nebo úpravu lodi, lze uskutečnit jen po předchozí dohodě s plavebním podnikem.

(3) Zboží uvedené v odstavci 2 musí být baleno a označeno podle příslušných ustanovení Železničního přepravního řádu pokud jde o přepravu vnitrostátní a podle příslušných ustanovení přílohy čís. 1 k Mezinárodní úmluvě o přepravě zboží po železnici (CIM), pokud jde o přepravu se zahraničím. Na kusech, jejichž hrubá váha převyšuje 500 kg, musí být váha zřetelně a nesmazatelně napsána číslicemi nejméně 6 cm vysokými.

(4) Nebezpečné druhy zboží podle odstavce 2 je odesílatel povinen zvlášť vyznačit v přihlášce zboží k přepravě, v přihlášce zboží k nakládce a v nákladním (náložném) listu. K názvu zboží je nutné připojit stručné upozornění na druh nebezpečí, a to ve všech dílech uvedených listin; název zboží je třeba červeně podtrhnout.

§ 16

Přepravní listiny

(1) Ve vnitrostátní přepravě i v přepravě se zahraničím je přepravní listinou nákladní list.

(2) Odesílatel je povinen řádně vyplnit nákladní list ve všech jeho částech, jejichž vyplnění přísluší odesílateli. Odesílatel odpovídá za správnost a úplnost údajů a prohlášení, které zapsal do nákladního listu a odpovídá za všechny následky, jestliže údaje a prohlášení jsou nesprávné, nepřesné a neúplné.

(3) Potvrzením nákladního listu ověřuje plavební podnik, že zboží uvedené v nákladním listu bylo naloděno a převzato k přepravě a zavazuje se dopravit zboží do místa určení a vydat je oprávněnému příjemci.

(4) Originál nákladního listu doprovází zboží a vydá se spolu se zbožím oprávněnému příjemci. Odesílateli se vrátí druhopis nákladního listu.

(5) Nákladní list musí obsahovat

a) místo a den vystavení,

b) označení a vlastnickou značku lodi, popřípadě jméno vůdce lodi,

c) jméno a adresu odesílatele,

d) místo určení a jméno a adresu příjemce,

e) označení zboží podle druhu, váhy, čísel a značek tak, jak bylo k přepravě převzato; u zásilek neskladných též jejich objem,

f) údaj odesílatele o tom, kdo platí dovozné a vedlejší poplatky,

g) označení průvodních dokladů, které jsou k nákladnímu listu připojeny,

h) podpis odesílatele a plavebního podniku.

(6) Při přepravě se zahraničím může být místo nákladního listu na návrh odesílatele vydán plavebním podnikem na naložené a k přepravě převzaté zboží náložný list.

(7) Odesílatel je povinen řádně vyplnit návrh na vydání náložného listu ve všech jeho částech, jejichž vyplnění přísluší odesílateli. Odesílatel odpovídá za správnost údajů a prohlášení, které zapsal do návrhu na vydání náložného listu a odpovídá za všechny následky toho, pokud jsou nesprávné, nepřesné a neúplné.

(8) Náložný list je listina představující nárok ze závazku dopravce vydat zásilku převzatou k přepravě osobě oprávněné podle listiny, která plavebnímu podniku předloží náložný list a na něm potvrdí přijetí zásilky.

(9) Náložný list může být vydán na doručitele, na jméno určité osoby nebo na její řad. Zní-li náložný list na řad, představuje oprávnění odesílatele přenést práva z přepravní smlouvy na další osoby jím na rubu náložného listu jmenované (rubopis), které jsou oprávněny k dalšímu takovému převodu. Takový převod má účinky postupu pohledávky, plavební podnik však nemusí být o postupu vyrozuměn. Plavební podnik není povinen zkoumat pravost rubopisů, kontroluje však nepřerušenost jejich řady.

(10) Zní-li náložný list na řad nebo doručitele, je odesílatel povinen sdělit plavebnímu podniku jméno a adresu prostředníka, který po příchodu zboží do místa určení oznámí jméno držitele náložného listu.

(11) Náložný list je rozhodný pro právní vztah mezi plavebním podnikem a osobou oprávněnou požadovat vydání zásilky při předložení náložného listu. Plavební podnik se nemůže vůči ní dovolávat ustanovení přepravní smlouvy, pokud nejsou v náložném listě obsažena, nebo pokud se tam na ně výslovně nepoukazuje. Proti osobě oprávněné k přijetí zásilky podle náložného listu může plavební podnik vznést jen námitky, které vyplývají z obsahu náložného listu nebo z vlastního vztahu plavebního podniku k oprávněnému.

(12) Plavební podnik je povinen v náložném listě uvést

a) označení přepravované věci (zásilky) podle druhů, množství, značek a čísel,

b) jméno a sídlo plavebního podniku,

c) jméno odesílatele,

d) jméno příjemce nebo údaj, že náložný list byl vydán na řad nebo na doručitele,

e) místo určení,

f) místo a den vydání náložného listu a podpis plavebního podniku.

(13) Je-li k provedení přepravy třeba zvláštních listin, stanovených příslušnými přístavními, celními, zdravotními, veterinárními, rostlinolékařskými nebo jinými předpisy, je odesílatel povinen je odevzdat plavebnímu podniku při předání zboží k přepravě. Odesílatel odpovídá za škody, které plavebnímu podniku vzniknou neodevzdáním nebo opožděným odevzdáním takových listin nebo jejich nesprávností nebo nedostatečností.

(14) Plavební podnik odpovídá za škody vzniklé ztrátou dokladů, pokud byly uvedeny jako příloha k nákladnímu nebo náložnému listu.

(15) Tiskopisy nákladních a náložných listů vydává plavební podnik vlastním nákladem a prodává je za cenu stanovenou tarifem.

§ 17

Hlášení o pohotovosti k nakládce

(1) Pohotovostí k nakládce se rozumí pohotovost plavebního podniku přistavit loď na sjednaném místě a ve sjednané době.

(2) Plavební podnik je povinen podat odesílateli hlášení o pohotovosti lodi k nakládce

a) v přepravě vnitrostátní

- nejméně 6 hodin před přistavením lodi k nakládce,

b) v přepravě se zahraničím

- v přístavech Německé demokratické republiky a Polské lidové

republiky podle v místě platných předpisů pokud nebylo mezi

plavebním podnikem a přepravcem sjednáno jinak,

- v ostatních přístavech nejméně 12 hodin před přistavením lodi

k nakládce.

(3) Hlášení může být provedeno i telefonicky. Plavební podnik v případě pochybností musí dokázat, že telefonická zpráva byla podána.

§ 18

Místo naložení

(1) Plavební podnik přistaví loď pro převzetí nákladu k místu sjednanému s odesílatelem. Nedovoluje-li hloubka vody, bezpečnost lodi (zejména za hrozící ledové tříště) nebo stanovená místní úprava, aby v rozhodné době byla loď přistavena na sjednaném místě, podá o tom plavební podnik zprávu přepravci ihned, jakmile se o překážkách dověděl. Plavební podnik sjedná s přepravcem jiné místo, nebo může s přihlédnutím k jeho zájmům přistavit loď k místu obvykle vyhrazenému k nakládání. Délka nakládací doby se případně přizpůsobí náhradnímu překladišti.

(2) Nakládka do jedné lodi na různých místech je možná jen po předchozí dohodě mezi odesílatelem a plavebním podnikem. Výlohy spojené s přemístěním lodi nejdou k tíži přepravce, pokud nakládka na různých místech byla provedena z provozních důvodů plavebního podniku aneb v jeho zájmu.

§ 19

Nakládání zboží

(1) Odesílatel je povinen dodat zboží přihlášené k přepravě k převzetí plavebním podnikem na sjednaném místě podle § 18.

(2) Převzetí zboží se provádí za účasti plavebního podniku a odesílatele, nebo jejich zástupců.

(3) Nakládání zboží do lodi provádí

a) plavební podnik nebo jeho zástupce na účet odesílatele nebo příjemce,

b) odesílatel nebo jím určená organizace na jeho účet.

(4) Při sjednání přepravy musí být dohodnuto, kdo provede nakládku zboží (§ 14). Přitom, pokud jde o provádění nakládacích a vykládacích prací v československých přístavech, platí ustanovení Překladního a skladního řádu pro československé vnitrozemní přístavy.

(5) Skladní prostory lodí, ve kterých se zboží přepravuje, musí být plavebním podnikem řádně připraveny a musí zajišťovat podmínky nutné pro přepravu daného zboží. Vyžaduje-li zvláštní povaha zboží podkladový nebo upevňovací materiál, je povinen jej dodat odesílatel, nebo jeho zástupce, případně bylo-li to předem dohodnuto, plavební podnik za úhradu vzniklých výloh.

(6) Plavební podnik odpovídá za rozmístění zboží ve skladních prostorech lodi, zajišťující neporušenost zboží a správné vytížení lodi. Jestliže nakládání lodi provádí odesílatel, je povinen splnit všechny požadavky vůdce lodi, týkající se nakládky, rozmístění a uložení zboží ve skladních prostorech lodi a na palubě lodi.

(7) Před započetím nakládky je odesílatel povinen předat zástupci plavebního podniku příkaz k nakládání, který musí zejména obsahovat

a) přesné označení k přepravě podávaného zboží podle druhu, množství, značek a čísel; přitom nutno zvlášť uvést kusy delší než 7 m, nebo těžší než 1 000 kg, v přepravě se zahraničím v přístavu Praha Holešovice těžší než 2 000 kg, v ostatních přístavech těžší než 3 000 kg,

b) prohlášení, resp. údaje důležité pro převzetí zboží, jeho uložení v lodi, zacházení s ním a údaje pro jeho vydání.

(8) Odesílatel odpovídá za správnost a úplnost údajů o naloženém zboží.

(9) Vyžaduje-li to povaha zboží, je odesílatel povinen podat zásilku k přepravě v řádném obalu, který chrání zboží za přepravy před ztrátou a poškozením.

(10) Plavební podnik může odmítnout převzít k přepravě zboží v nevhodném nebo poškozeném obalu nebo s nedostatečným označením. Jestliže na návrh odesílatele převzal plavební podnik k přepravě zboží v nevhodném nebo poškozeném obalu anebo nedostatečně označené, odpovídá odesílatel za škody, které vznikly následkem těchto závad. O zjištěných nedostatcích je plavební podnik povinen sepsat s odesílatelem zápis a učinit záznam na nákladním (náložném) listu.

(11) Plavební podnik není povinen zkoumat obsah nebo povahu baleného zboží, je však oprávněn přesvědčit se o správnosti údajů uvedených odesílatelem a provést i přezkoušení obsahu zásilky za účasti přepravce. Nedostaví-li se přepravce k přezkoušení obsahu zásilky, provede se prohlídka při přepravě vnitrostátní za účasti orgánů Státní plavební správy, při přepravě se zahraničím za účasti orgánů celní správy, o čemž zúčastněné organizace sepíší příslušný zápis.

(12) Plavební podnik přejímá množství zboží od odesílatele:

a) podle váhy udané odesílatelem v příkazu k nakládce; za účelem stanovení přepravného je plavební podnik oprávněn přešetřit udanou váhu jakýmkoliv způsobem jak při nakládání, tak i při vykládání;

b) podle ponorových tabulek lodi na základě ponoru lodi před a po naložení, o čemž se vyhotoví zápis, který podepíše vůdce lodi nebo zástupce plavebního podniku a odesílatel zboží nebo jeho zástupce; zápis se přiloží k nákladnímu (náložnému listu);

c) podle váhy zjištěné na váze (decimální, kolejové, násypkové, elevátorové, anebo jiné), úředně ověřené;

d) podle počtu kusů, přičemž se váha zboží pro výpočet přepravného stanoví podle písm. a), b), nebo c); plavební podnik nepřebírá zboží podle jednotlivých kusů zboží těžko počitatelného, kupř. řeziva, dýh, parketových vlysů, lahví, kamenů apod. Toto zboží může být přebíráno jen podle počtu svazků, palet, kontejnerů apod.

(13) U tekutého zboží, přepravovaného v tankových lodích se stanoví množství přebírané od odesílatele podle dohody mezi plavebním podnikem a odesílatelem

a) podle měření množství zboží před a po přečerpání v podzemních nádržích, pokud tyto mají příslušnými orgány ověřené kalibrační tabulky;

b) podle měření množství zboží v tankových lodích, pokud tyto mají kalibrační tabulky, ověřené příslušnými orgány;

c) podle měření výšky zboží v tankových lodích po jejich naložení, pokud tyto nemají kalibrační tabulky; přitom pro výpočet přepravného platí váha udaná odesílatelem;

d) podle váhy udané odesílatelem; za účelem stanovení přepravného je plavební podnik oprávněn přešetřit odesílatelem udanou váhu jakýmkoliv způsobem.

(14) Má-li být na základě dohody mezi odesílatelem a plavebním podnikem provedeno převzetí jednotlivých kusů zásilky podle značek a čísel, je odesílatel povinen opatřit jednotlivé kusy zásilky znatelně a trvanlivě značkami a čísly; označení musí být umístěno tak, aby při přejímání umožňovalo kontrolu.

(15) Zboží, které vyžaduje při nakládání, přepravě a vykládání zvláštního zacházení, je odesílatel povinen opatřit každý kus příslušným označením, např. "vrch", "neklopit" apod. Na kusech o váze větší než 500 kg je nutno uvést hrubou váhu a vyznačit místa pro zachycení překladních zařízení, jakož i těžiště kusu. Přitom u zásilek podávaných k přepravě v ČSSR je odesílatel povinen označit každý kus příslušnou manipulační značkou technické normy *) pro označování přepravních obalů.

(16) Plavební podnik je oprávněn přepravovat zboží na palubě lodi, nebo v nekryté lodi, dohodne-li se o takovém způsobu přepravy s odesílatelem.

§ 20

Přeprava zboží. Dodací lhůty

(1) Plavební podnik je povinen při manipulaci se zbožím a při jeho přepravě postupovat řádným a pečlivým způsobem. Bez zvláštní dohody není plavební podnik povinen zvlášť zboží ošetřovat a kontrolovat. Hrozí-li nebezpečí vzniku škody, je plavební podnik povinen učinit opatření, aby škodě bylo zabráněno; vznikne-li škoda, je povinen usilovat o to, aby se dále nezvětšovala a podle svých možností přispět k jejímu odstranění. Je též povinen bezodkladně vyrozumět odesílatele.

(2) Pokud to provozní potřeby nevyhnutelně vyžadují, je plavební podnik oprávněn na svůj účet přeložit již naložené zboží v odesílacím přístavu anebo na cestě zcela nebo částečně do jiných plavidel, případně odlehčovacích lodí, anebo se souhlasem odesílatele uložit dočasně do skladiště. O provedeném překladu zboží do jiných plavidel, případně odlehčovacích lodí, je plavební podnik povinen podat ihned zprávu odesílateli. Je-li však nutnost překladu dána některou z okolností uvedených v § 4 odst. 1 písmen a) - d) a f), provede se překlad na účet odesílatele nebo příjemce, pokud nejde o společnou havárii.

(3) Plavební podnik je povinen dodat k přepravě přijaté zboží do místa určení v dodacích lhůtách stanovených v příloze č. 1. V přepravě se zahraničím mohou být sjednány zvláštní dodací lhůty.

(4) Dodací lhůta počíná uplynutím 24. hodiny toho dne, kdy byly odesílateli vydány veškeré druhopisy nákladních listů nebo náložné listy k naloženým zásilkám v dané lodi a končí podáním zprávy příjemci ve smyslu § 21 odst. 3. Pokud ve vnitrostátní přepravě nejsou potvrzovány nákladní listy v místě nakládky, počíná dodací lhůta uplynutím 24. hodiny dne, kdy byl člun naložen.

(5) Za překročení dodací lhůty zaplatí plavební podnik přepravci na jeho žádost pokutu

a) v přepravě vnitrostátní ve výši jedné desetiny dovozného za každých započatých 24 hodin, o které byla dodací lhůta překročena, nejvýše však polovinu dovozného,

b) v přepravě se zahraničím ve výši -,25 Kčs za tunu zboží za každých započatých 24 hodin, o které byla dodací lhůta překročena, nejvýše však 25 % dovozného.

(6) Vznikne-li překročením dodací lhůty jiná škoda, než je škoda na přepravované zásilce, která je vyšší, než činí právo na pokutu, zaplatí plavební podnik přepravci tuto škodu, nejvýše však do částky zaplaceného dovozného. Do náhrady škody se započítává pokuta za překročení dodací lhůty.

(7) Plavební podnik se své odpovědnosti za překročení dodací lhůty zprostí, bylo-li způsobeno

a) některou z okolností uvedených v § 4 odst. 1 s výjimkou písmene e), pokud nebyla přeprava zastavena,

b) okolnostmi, které plavební podnik nemohl odvrátit,

c) z příčin na straně přepravce (odesílatele nebo příjemce).

(8) Veškerá zdržení, o která plavební podnik má právo prodloužit dodací lhůtu, musí být zaznamenána v nákladním listu (kopii náložného listu, který provází zásilku) s udáním dne a hodiny počátku a konce zdržení a podepsána příslušným pracovníkem plavebního podniku.

(9) Odesílatel je oprávněn žádat, aby přeprava zboží byla přerušena a zboží mu bylo vráceno nebo bylo dodáno jinému příjemci, anebo s ním bylo naloženo jinak, pokud plavební podnik ještě nevydal zboží ani nákladní list příjemci. Byl-li však vydán náložný list, může takové příkazy udělit plavebnímu podniku jen osoba oprávněná k přijetí zboží při předložení náložného listu.

(10) Odesílatel si může vyhradit, že příjemce dovozní zásilky v zahraniční přepravě má právo dodatečně určit po dohodě s plavebním podnikem konečný přístav vykládky v Československé socialistické republice. Výhradu provede poznámkou "opce" u přístavu určení v nákladním listu. U zásilek podaných k přepravě náložným listem není "opce" dovolena. Příjemce je povinen dohodnout s plavebním podnikem skutečný přístav určení tak včas,aby nedošlo k zdržení plavidla za jízdy a k překročení vykládací lhůty. Pokud je k dosažení navrhovaného přístavu nutno plavidlo odlehčit, zařídí příjemce vyložení potřebného množství na vagóny, auta nebo do skladu. Plavební podnik není povinen přistavit k odlehčení další lodní prostor.

(11) Plavební podnik není oprávněn přepravované zboží vydat příjemci, jestliže by to bylo v rozporu s pokyny, které mu byly dány podle odstavce 9.

§ 21

Vykládání zboží

(1) Odesílatel je povinen informovat příjemce o pravděpodobném doplutí lodi do místa určení a oznámit mu všechny potřebné údaje o lodi a nákladu.

(2) Plavební podnik ohlašuje předem příjemci zboží, nebo jiné organizaci udané odesílatelem doplutí lodi do místa určení

a) ve vnitrozemské přepravě ve lhůtě dohodnuté s odesílatelem nebo příjemcem,

b) v přepravě se zahraničím 1 den při plavbě po proudu a 2 dny při plavbě proti proudu před skutečným doplutím lodi.

(3) O příchodu zboží do místa určení a o pohotovosti k vykládce je plavební podnik povinen podat příjemci (u zásilek, u nichž náložné listy znějí na řad nebo na doručitele, prostředníkovi) zprávu telefonicky, dálnopisně, poštou nebo poslem.

(4) Pohotovostí k vykládce se rozumí pohotovost plavebního podniku přistavit loď k místu vykládky, uvedenému v nákladním (náložném) listu, popřípadě k místu dohodnutému s příjemcem. Není-li takové dohody, je plavební podnik oprávněn přistavit loď k obvyklému vykládacímu místu v místě určení.

(5) Hlášení o příchodu zboží a o pohotovosti k vykládce musí plavební podnik podat příjemci (prostředníkovi) nejméně 2 hodiny před ukončením jeho obvyklé pracovní doby v místě určení a v místech určení mimo území Československé socialistické republiky ve lhůtách stanovených tamními předpisy nebo zvyklostmi, pokud nebylo mezi plavebním podnikem a odesílatelem dohodnuto jinak.

(6) Rozhodujícím pro to, zda a kdy byla podána zpráva telefonicky, je záznam plavebního podniku, který zprávu podal. Příjemce je oprávněn dokázat nesprávnost záznamu.

(7) Nelze-li příjemce (u zásilek na řad nebo doručitele prostředníka) vypátrat, provede plavební podnik oznámení podle odstavce 3 veřejnou vyhláškou způsobem obvyklým v místě určení a zpraví o tom ihned odesílatele.

(8) Vykládání z lodi provádí

a) plavební podnik nebo jeho zástupce na účet příjemce nebo odesílatele,

b) odesílatel nebo příjemce (nebo jimi určená organizace) na svůj účet.

(9) O provádění nakládacích a vykládacích prací v československých přístavech platí ustanovení Překladního a skladního řádu pro československé vnitrozemní přístavy. *)

(10) Vůdce plavidla je oprávněn požadovat s ohledem na bezpečnost lodi vykládku z jednotlivých skladních prostorů lodi v určitém pořadí.

(11) V případě, že stání lodi při vykládce

a) v důsledku pomalé a nedostatečné vykládky, která se provádí prostředky příjemce, nebo jím určené organizace, nebo

b) v důsledku nevčasného nebo nedostatečného odběru zásilek příjemcem, který znemožňuje včasnou vykládku prováděnou prostředky plavebního podniku nebo jeho zástupce, dosáhne dvojnásobku vykládací lhůty, nejméně však 5 dní, jakož i v případě, že příjemce odmítne zásilky vyložit nebo převzít, nebo nelze-li příjemce zásilky vypátrat, vyrozumí o tom plavební podnik ihned odesílatele a vyžádá si jeho příkazy.

(12) Není-li možné odesílatele vyrozumět nebo otálí tento s příkazem, anebo jeho příkazy jsou neproveditelné, je plavební podnik oprávněn zásilky vyložit a uložit do skladů. O vyložení a uložení zásilek na sklad je plavební podnik povinen podat ihned zprávu odesílateli. Není-li možno zásilky vyložit a uložit do skladu v místě určení, může se tak stát v nejbližším místě, kde je to proveditelné. Veškeré výdaje plavebního podniku, vzniklé při vyložení a uskladnění zboží, přepravné, jakož i zdržné, je povinen v tomto případě zaplatit plavebnímu podniku odesílatel zboží.

(13) Při přepravě se zahraničím má plavební podnik zástavní právo na zboží.

(14) Množství zboží odevzdané plavebním podnikem příjemci určuje se stejným způsobem jako při převzetí od odesílatele, pokud mezi plavebním podnikem a odesílatelem nebylo dohodnuto jinak. Plavebním podnikem a odesílatelem dohodnutý způsob určení množství přepravovaného zboží je závazný pro příjemce zboží. Jestliže se váha zboží bez zvláštní dohody mezi plavebním podnikem a odesílatelem zjišťuje v místě vykládky jiným způsobem než v místě nakládky, zprostí se plavební podnik odpovědnosti za případné zjištěné váhové rozdíly. Byly-li zásilky přijaty k přepravě podle § 19 odst. 12 písm. c), není rozhodující, jakého druhu úředně ověřené váhy bylo použito.

(15) V případech, ve kterých zboží pro svou přirozenou povahu nebo vadnost obalu znečistí nad obvyklou míru ložné prostory lodi, je příjemce povinen zajistit po odběru zboží odstranění znečištění lodi. Po zboží napadeném škůdci je příjemce povinen zajistit desinfekci člunů, a pokud došlo k zavlečení hlodavců, zajistit deratizaci. U tankových lodí je přepravce povinen zajistit uvedení lodních prostorů do původního stavu. Při opakované přepravě téhož druhu zboží pro téhož přepravce je tento povinen provést vyčištění lodi po vyložení poslední zásilky.

(16) Čas potřebný k čištění plavidel se nezapočítává do vykládací lhůty.

§ 22

Ložný přebytek

(1) Ložný přebytek (větší počet kusů,vyšší váha) je zboží zjištěné navíc proti údajům v nákladních (náložných) listech. Plavební podnik vydá ložný přebytek na potvrzení příjemci té zásilky, ke které přebytek zjevně patří, proti doplatku přepravného a úhradě vzniklých výloh. Přitom lze přebytku použít k vyrovnání ložného schodku, vzniklého u zboží téhož druhu a jakosti, téhož odesílatele, téhož příjemce, avšak jen tehdy, jde-li o části téže zásilky. Odmítne-li příjemce převzít ložný přebytek, provede plavební podnik likvidaci přebytku podle zvláštních předpisů.

(2) Ložný přebytek zboží,který zjevně nepatří v žádném směru k přepraveným druhům zboží nebo zásilkám jakéhokoliv druhu, uloží plavební podnik na sklad. Nelze-li do tří měsíců od uskladnění ložného přebytku zjistit oprávněného příjemce, anebo jestliže odmítne ložný přebytek převzít, provede plavební podnik likvidaci přebytku podle zvláštních předpisů.

(3) O zjištění ložného přebytku a o tom, jak s ním bylo naloženo, sepíše plavební podnik zápis.

§ 23

Nakládací a vykládací lhůty. Zdržné. Prémie

(1) Nakládací a vykládací lhůty se stanoví podle norem nakládky a vykládky v jednotlivých přístavech uveřejňovaných v Přepravním a tarifním věstníku.

(2) Normy pro nakládku nebo vykládku plavidel v přístavech neuvedených v Přepravním a tarifním věstníku se stanoví dohodou mezi přepravcem (odesílatelem, příjemcem) a plavebním podnikem. V takových případech je nutno stanovit normy nakládky a vykládky se zřetelem k místním poměrům a kapacitě v úvahu přicházejícího překladního zařízení, jakož i k zajištění maximální obratovosti lodí.

(3) Nakládací a vykládací lhůty lodí v hodinách se vypočtou ze stanovených norem tak, že se váha nákladu lodí násobí číslem 24 a výsledek se dělí číslem udávajícím normu nakládky nebo vykládky. Zlomek do 0,4 hodiny se neuvažuje, od 0,5 se zaokrouhlí na celou vyšší hodinu.

(4) Nakládací lhůta začíná

a) v přepravě vnitrostátní

- přistavením lodi k místu nakládky,

b) v přepravě se zahraničím

- v přístavech Německé demokratické republiky a Polské lidové republiky podle v místě platných předpisů, pokud mezi plavebním podnikem a přepravcem nebylo sjednáno jinak,

- v ostatních přístavech přistavením lodi k nakládce.

(5) Je-li loď přistavena dříve, než bylo uvedeno v hlášení o pohotovosti lodi k nakládce, počítá se nakládací lhůta od okamžiku přistavení, pokud bylo s nakládkou skutečně započato.

(6) Vykládací lhůta začíná

a) v přepravě vnitrostátní

- po uplynutí 3 hodin po doručení hlášení o pohotovosti k vykládce,

b) v přepravě se zahraničím

- v přístavech Německé demokratické republiky a Polské lidové republiky podle v místě platných předpisů, pokud nebylo mezi plavebním podnikem a přepravcem nebylo sjednáno jinak,

- v ostatních přístavech o 6. hodině dne následujícího po dni hlášení.

(7) Jestliže v okamžiku připlutí lodi do přístavu (místa nakládky nebo vykládky) je v nakládce nebo vykládce nejméně takový počet plavidel, kolik jich stanoví norma současně manipulujících plavidel, řídí se začátek nakládací nebo vykládací lhůty dané lodi podle skončení nakládacích nebo vykládacích lhůt posledních lodí stanovených normou, které v pořadí předcházejí. Předcházejí-li v pořadí plavidla jiného přepravce (odesílatele nebo příjemce), začíná nakládací nebo vykládací lhůta daného plavidla po uvolnění polohy předcházejícími plavidly.

(8) Pro pořadí lodí je rozhodující doba jejich připlutí do přístavu (místa nakládky nebo vykládky). Lodi s vlastním pohonem se nakládají nebo vykládají mimo pořadí. Začátek nakládacích nebo vykládacích lhůt těchto lodí začíná okamžikem, kdy nejdříve ukončí nakládku nebo vykládku podle normy současně manipulujících plavidel některé z právě manipulujících plavidel bez vlastního pohonu.

(9) Nakládací nebo vykládací lhůty vypočtené podle odstavce 3 se prodlužují o dobu, kdy nebylo možno provádět nakládku (vykládku) z příčin na straně plavebního podniku, anebo v důsledku nepříznivého počasí, jestliže se nakládka (vykládka) v této době skutečně neprováděla. V případě, že zdržení nakládky nebylo způsobeno přepravcem, prodlužují se v zájmu uceleného naložení zásilky u keramických surovin přepravovaných do zahraničí nakládací lhůty o polovinu.

(10) Pokud tento přepravní řád nestanoví jinak, anebo pokud mezi plavebním podnikem a přepravcem nebylo dohodnuto jinak, musí být nakládka nebo vykládka lodí prováděna v kteroukoliv denní i noční dobu v pracovních dnech, dnech pracovního klidu a o sobotách (nepřetržitá nakládka a vykládka).

(11) Povinnost nakládky a vykládky v noční době se nevztahuje na zboží nebezpečné, jako kyseliny, hořlaviny, výbušniny, dále na řezivo, železné zboží delší než 7 m, bedny anebo kusy těžší než 4 000 kg, zboží ve skleněných obalech, jakož i zboží, které se přejímá podle značek a čísel.

(12) Noční doba počíná v letním období tj. od 1. května do 30. září ve 22 hodin a končí v 5,59 hodin a v zimním období tj. od 1. října do 30. dubna v 19 hodin a končí v 5,59 hodin.

(13) Nakládají-li se zásilky prostředky odesílatele a na jeho účet, odpovídá odesílatel za dodržení nakládací lhůty a je povinen v případě překročení nakládací lhůty zaplatit plavebnímu podniku zdržné. Nakládají-li se zásilky prostředky plavebního podniku nebo jeho zástupce na účet odesílatele, je odesílatel povinen dodat zásilky tak včas, aby nakládací lhůta mohla být dodržena. Neučiní-li tak, je odesílatel povinen zaplatit plavebnímu podniku zdržné.

(14) Vykládají-li se zásilky prostředky příjemce a na jeho účet, odpovídá za dodržení vykládací lhůty v plném rozsahu a je povinen v případě překročení vykládací lhůty zaplatit plavebnímu podniku zdržné. Vykládají-li se zásilky prostředky plavebního podniku nebo jeho zástupce na účet příjemce, je příjemce povinen zajistit odběr zásilek tak včas, aby vykládací lhůta mohla být dodržena. Neučiní-li tak, je příjemce povinen zaplatit plavebnímu podniku zdržné.

(15) Zdržné činí za každou hodinu, o kterou byla nakládací nebo vykládací lhůta překročena

a) do 24 hodin předržení ve vnitrostátní přepravě
- vlečného člunu jakékoli nosnosti 150 Kčs
- tlačného člunu do 400 t nosnosti 150 Kčs
- tlačného člunu od 400 t nosnosti výše 300 Kčs
- motorové nákladní lodi 500 Kčs,
b) přes 24 hodin předržení ve vnitrostátní přepravě
- vlečného člunu jakékoli nosnosti 400 Kčs
- tlačného člunu do 400 t nosnosti 400 Kčs
- tlačného člunu od 400 t nosnosti výše 800 Kčs
- motorové nákladní lodi 1 300 Kčs,
c) do 6 hodin předržení plavidel všeho druhu zařazených do přepravy energetického uhlí 210 Kčs,
d) přes 6 hodin předržení plavidel všeho druhu zařazených do přepravy energetického uhlí 420 Kčs,
e) do 48 hodin předržení při přepravě se zahraničím
- vlečného člunu jakékoli nosnosti 90 Kčs
- tlačného člunu do 400 t nosnosti 90 Kčs
- tlačného člunu od 400 t nosnosti výše 180 Kčs
- motorové nákladní lodi 300 Kčs,
f) přes 48 hodin předržení při přepravě se zahraničím
- vlečného člunu jakékoli nosnosti 240 Kčs
- tlačného člunu do 400 t nosnosti 240 Kčs
- tlačného člunu od 400 t nosnosti výše 480 Kčs
- motorové nákladní lodi 780 Kčs

(16) Při výpočtu zdržného se k předržení do 30 minut nepřihlíží, od 30 minut se zaokrouhluje na celou hodinu.

(17) Při dočasném přerušení nebo zastavení plavby se zdržné neúčtuje; výjimku tvoří plavidla v námořních přístavech. Při přepravě energetického uhlí nemusí plavební podnik v havarijních případech technologického vykládacího zařízení přepravce, trvajících déle než jednu směnu, účtovat a vymáhat zdržné až do výše 50 %, popřípadě ve zvláště závažných případech nemusí zdržné účtovat a vymáhat vůbec.

(18) Pro zahraniční přístavy může být sjednána s přihlédnutím k místním podmínkám jiná výše zdržného.

(19) Provedl-li odesílatel naložení do lodi nebo příjemce vyložení zásilek z lodi v době kratší , než jakou stanoví nakládající nebo vykládající lhůta, poskytne plavební podnik

a) prémie ve výši 50 procent zdrženého u zboží zahraničního obchodu,

b) prémii ve výši 210 Kčs při přepravě energetického uhlí, vyloží-li příjemce v jedné osmihodinové směně více lodí, než je stanoveno plánem obsluh, a to za každou vyloženou loď přesahující plán obsluhy,

c) bonifikaci ve výši 0,50 Kčs ve vnitrostátní přepravě za naložení nebo vyložení zboží o sobotách1) a ve dnech pracovního klidu odesílateli případně příjemci za každou naloženou popřípadě vyloženou tunu zboží; bonifikace náleží z předpokladu, že

1. plavidlo bylo zcela naloženo a odesílatel odevzdal plavebnímu podniku všechny doklady, které mají provázet zásilku, a podepsal záznam o nakládce do 6 hodin následujícího dne (§ 23 odst. 20), nebo plavidlo bylo zcela vyloženo a příjemce potvrdil příjem zásilek a podepsal záznam o vykládce do 6 hodin následujícího dne (§ 23 odst. 21);

2. byla splněna sjednaná (vyhlášená) denní norma nakládky popřípadě vykládky;

3. byla splněna sjednaná (vyhlášená) denní norma nakládky popřípadě vykládky v den předcházející sobotě nebo dnu pracovního klidu.

Podmínka č. 1 a č. 2 nemusí být splněna, pokud neplnění denní normy nakládky popřípadě vykládky bylo způsobeno plavebním podnikem (nepřistavení plavidla, apod.).

Prémie a bonifikace se neposkytují, jestliže naložení zásilek do lodi nebo vyložení zásilek z lodi bylo prováděno prostřednictvím plavebního podniku anebo jeho zástupcem na účet odesílatele nebo příjemce.

(20) Nakládka se nepovažuje za skončenou, pokud odesílatel neodevzdal plavebnímu podniku všechny doklady, které mají provázet zásilku, a nepodepsal záznam o nakládce, ve kterém musí být uvedeny den a hodina přistavení lodi na místo nakládky a den a hodina začátku a ukončení nakládky.

(21) Vykládka se nepovažuje za skončenou, pokud příjemce nepotvrdil příjem zásilek a nepodepsal záznam o vykládce, ve kterém musí být uvedeny den a hodina přistavení lodi k místu vykládky a den a hodina začátku a ukončení vykládky.

(22) Po skončení nakládky nebo vykládky plavidla má přepravce k dispozici 2 hodiny pro vyhotovení potřebných dokladů. Na tuto dobu nemají strany nárok na zdržné ani prémie.

§ 24

Výpočet a placení přepravného

(1) Plavební podnik počítá přepravné (dovozné, přirážka k dovoznému a doplňující poplatky).

(2) Dovozné se počítá zásadně podle váhy uvedené v nákladním (náložném) listu. Byly-li zásilky převzaty plavebním podnikem k přepravě podle váhy udané odesílatelem, je plavební podnik oprávněn přezkoušet údaje odesílatele o váze. Zjistí-li se, že byla udána váha nižší než skutečná, musí plátce přepravného uhradit plavebnímu podniku příslušný rozdíl.

(3) Přepravné je povinen zaplatit

a) v přepravě vnitrostátní odesílatel,

b) v přepravě se zahraničím odesílatel nebo příjemce podle záznamu v nákladním (náložném) listu.

(4) Je-li povinen zaplatit přepravné odesílatel, zaplatí všechny částky přepravného, jež lze při podeji zásilky vypočítat. Částky přepravného, které nebyly vybrány při podeji,jakož i částky, které vznikly v souvislosti s přepravou zásilky, je povinen zaplatit její příjemce.

(5) Přepravné se platí v přepravě vnitrostátní nebo v přepravě se zahraničím, je-li plátcem přepravného československý občan nebo československá socialistická organizace, v hotovosti nebo bezhotovostním způsobem podle směrnic Státní banky československé, v přepravě se zahraničím, je-li plátcem přepravného zahraniční právnická nebo fyzická osoba, způsobem dohodnutým mezi plavebním podnikem a plátcem přepravného.

(6) Dobírky a zálohy nejsou dovoleny.

§ 25

Odpovědnost odesílatele za přihlášky zboží k přepravě a plavebního podniku za převzetí zboží k přepravě

(1) Jestliže odesílatel nedodá zboží k přepravě nebo ho dodá v menším množství než jak bylo dohodnuto podle ustanovení § 14, zaplatí plavebnímu podniku pokutu ve výši 50 % z dovozného za nedodané množství zboží. Tato pokuta se snižuje na 1/3, jestliže odesílatel uvědomil plavební podnik o nedodání zboží 7 dní předem.

(2) Odesílatel neplatí pokutu, jestliže nahradí původní zboží jiným zbožím, pro jehož přepravu není třeba přistavovat loď jiného typu, anebo jestliže pro prázdnou loď na cestě do původního místa nakládky zajistil náhradní zboží k přepravě.

(3) Odmítne-li plavební podnik převzít k přepravě sjednané množství zboží (§ 14) anebo nepřistaví-li lodní prostor k převzetí zboží, zaplatí odesílateli pokutu ve výši 50 % z dovozného za nepřevzaté množství zboží. Tato pokuta se snižuje na 1/3, jestliže plavební podnik uvědomil odesílatele o nepřevzetí zboží 7 dní předem.

(4) Za opožděné podání zboží k přepravě oproti termínu dohodnutému v přihlášce zaplatí odesílatel plavebnímu podniku zdržné. Po uplynutí 8 dní od dohodnutého termínu začátku nakládky má plavební podnik právo odmítnout provedení přepravy a vybrat od odesílatele pokutu ve výši 50 % z dovozného. Přitom se do pokuty započítá částka zdržného příslušející plavebnímu podniku za opožděný podej zboží.

(5) Za opožděné přistavení lodi oproti lhůtě dohodnuté při přijetí přihlášky zaplatí plavební podnik odesílateli za prvních 8 dní zpoždění pokutu ve výši zdržného. Po uplynutí 8 dní zpoždění má odesílatel právo vzdát se přepravy a vybrat od plavebního podniku pokutu ve výši 50 % z dovozného. Přitom se do částky započítává zdržné za opožděné přistavení lodi.

(6) Odesílatel a plavební podnik neplatí pokuty uvedené v odstavcích 1, 3, 4 a 5 též v případech, kdy plavební podnik omezí nebo zastaví přepravu (§ 4 odst. 1).

§ 26

Dočasné přerušení přepravy. Zastavení přepravy v zimním období

(1) Dojde-li po naložení lodi před jejím vyplutím k dočasnému přerušení přepravy, může odesílatel odstoupit od přepravní smlouvy a dát na svůj účet zásilku vyložit. Zprávu o odstoupení od přepravní smlouvy a o vyložení zboží je odesílatel povinen podat plavebnímu podniku do 10 dní ode dne, kdy ho plavební podnik zpravil o dočasném přerušení přepravy.

(2) Přepravce má právo při dočasném přerušení přepravy odstoupit od smlouvy a dát na svůj účet zboží vyložit i v případě, kdy je již loď na cestě. V takovém případě je odesílatel nebo příjemce povinen zaplatit plavebnímu podniku dovozné odpovídající projeté trati. Zprávu o odstoupení od smlouvy a o vyložení zboží je přepravce povinen podat plavebnímu podniku do 10 dní ode dne, kdy ho plavební podnik zpravil o dočasném přerušení přepravy.

(3) Nemůže-li při zastavení přepravy v zimním období loď se zbožím doplout až do stanice určení (chod ledu, zámraza), je plavební podnik oprávněn přistavit loď k přezimování na kterékoliv příhodné místo, kterého může být podle daných okolností dosaženo.

(4) O přistavení lodi se zbožím do zimního (ochranného) přístavu je plavební podnik povinen doručit přepravci do 3 dnů ode dne, kdy byla loď postavena do zimního (ochranného) přístavu, příslušnou zprávu. Ve stejné době ode dne, kdy zprávu obdržel, je odesílatel povinen oznámit plavebnímu podniku, jak má být se zbožím naloženo, zda má být vydáno v místě přezimování jinému příjemci než příjemci uvedenému v nákladním (náložném) listu, nebo bude-li to možné, odevzdáno jinému druhu dopravy k přepravě do místa určení, anebo uskladněno v přístavním skladišti apod. Veškeré výlohy spojené s prováděním příkazu odesílatele a nezaplacené při podeji zásilky k přepravě jdou k tíži odesílatele nebo příjemce. Při ponechání zásilek v plavidle až do zahájení plavby se skladné neúčtuje.

Odpovědnost plavebního podniku

§ 27

Odpovědnost plavebního podniku za ztrátu nebo poškození zboží

(1) Plavební podnik odpovídá za škody, které vzniknou na přepravované zásilce v době od převzetí k přepravě až do vydání oprávněnému příjemci, není-li odpovědnost plavebního podniku vyloučena podle odstavce 2.

(2) Plavební podnik se své odpovědnosti za ztrátu nebo poškození zásilky přijaté k přepravě zprostí, jestliže ztráta nebo poškození byly způsobeny

a) odesílatelem nebo příjemcem,

b) vadností zásilky,

c) vadností obalu zásilky, nebo jejího balení,

d) zvláštní povahou zásilky, např. výbušností, samozápalností, hořlavostí, křehkostí, rezivěním, hnitím, zapařením, zmrznutím, troušením, vysycháním apod.,

e) okolnostmi, které plavební podnik nemohl odvrátit,

f) v důsledku dohodnuté přepravy zásilek na palubě lodi (§ 19 odst. 16) a to okolnostmi, které plavební podnik nemohl odvrátit,

g) v důsledku zjišťování množství zboží podle ponoru lodi (§ 19 odst. 12 písm. b), jestliže úbytek nepřesahuje množství odpovídající 1 cm ponoru lodi,

h) tím, že odesílatel podal k přepravě věci vyloučené z přepravy nebo věci připuštěné k přepravě za zvláštních podmínek, a to s označením nesprávným, nepřesným, nebo neúplným, nebo nezachoval-li u předmětů připuštěných k přepravě za zvláštních podmínek předepsaná bezpečnostní opatření.

(3) Důkaz o tom, že ztráta nebo poškození vznikly z příčin uvedených v odstavci 2 písmen a, e, f, g, h, přísluší plavebnímu podniku. Mohla-li škoda podle okolností vzniknout z příčin uvedených v odstavci 2 písmen b až d, má se za to, že škoda vznikla z těchto příčin, nedokáže-li oprávněný opak.

(4) Plavební podnik odpovídá

a) za správnost váhy nebo míry nebo počtu kusů tak, jak byla zásilka podle § 19 odst. 12 a 13 převzata k přepravě a byl o tom vyhotoven záznam v nákladním (náložném) listu,

b) za správnost značek a čísel, pokud byla zásilka převzata k přepravě podle § 19 odst. 14 a byl o tom proveden záznam v nákladním (náložném) listu.

(5) Bylo-li zboží, které pro své přirozené vlastnosti ztrácí zpravidla na váze, převzato k přepravě podle § 19 odst. 12 písm. b) a c) a odst. 13 písm. a) a b), odpovídá plavební podnik bez zřetele na projetou vzdálenost jen za tu část ztráty na váze, která přesahuje

a) 4 % u zásilek hnědouhelného koksu podaného k přepravě ve vlhkém stavu,

b) 2 % u kapalin nebo u zboží podaného k přepravě ve vlhkém stavu, jakož i u

chemických surovin volně ložených,

klihovky,

koksu praného,

kostí celých a mletých,

kůží surových,

kůží zpracovaných (usní),

magnesie,

masa čerstvého,

plodů čerstvých, sušených nebo pražených,

rud manganových,

soli,

tabáku,

uhlí praného,

zeleniny čerstvé,

c) 1,5 % u

dříví,

hmot stavebních nerostného původu,

hmot keramických (jílů, lupků),

ryb solených a sušených,

tuků,

uhlí dřevěného,

d) 1 % u

hnojiv,

chmele,

koření,

kůry stromové,

masa zmrazeného,

mýdla,

paliv nerostných tuhých, vyjma uhlí a koksu uvedených pod

písmeny a) a b),

rud všeho druhu, vyjma rud manganových uvedených pod písmenem b),

srsti neprané,

vlny neprané,

e) 0,5 % u ostatního suchého zboží, které podléhá rovněž ztrátě na váze za přepravy.

(6) V případě, že bylo nutno během přepravy zboží překládat, zvyšuje se mez ztráty u zboží volně loženého, sypaného a u kapalin o 0,3 % za každý překlad.

(7) Při ztrátě zásilky nebo při ztrátě jednotlivých kusů zásilky nepřihlíží se při výpočtu náhrady k přípustné mezi ztráty na váze u ztracené zásilky nebo kusů.

§ 28

Náhrada škody. Určení ceny ztraceného nebo poškozeného zboží

(1) Při ztrátě nebo zničení přepravované zásilky nebo její části je plavební podnik povinen nahradit cenu, kterou měla ztracená nebo zničená zásilka v době, kdy byla převzata k přepravě.

(2) Při poškození nebo částečné ztrátě zásilky nahradí plavební podnik částku, o kterou byla cena zboží zmenšena.

(3) Cena zásilky, která má být nahrazena podle odstavce 1 socialistické organizaci s výjimkou podle odstavce 5 se prokazuje fakturou dodavatele, zaslanou odběrateli. Není-li faktury dodavatele, nebo jde-li o fakturu, ve které je uvedena cena bez daně z obratu, určuje se cena zásilky, která má být nahražena, podle platných cen, a podle okolností se připočítává daň z obratu. Uplatňuje-li oprávněný daň z obratu neuvedenou ve faktuře, musí uvést položku sazebníku daně z obratu, výši daně a datum jejího obvodu. Pokud nejsou obsaženy v ceně zásilky, připočítávají se

a) částky, které byly plavebnímu podniku zaplaceny za přepravu,

b) cena obalu podle cen uvedených v ceníku,

c) částka výdajů, zaplacených v souvislosti s dodávkou zboží až na loď v odesílacím přístavu.

(4) Nemohou-li být výdaje uvedené v odstavci 3 doloženy doklady a nebylo-li o jejich výši dosaženo dohody, zjistí se jejich výše znaleckým odhadem. Oprávněný hradí náklad znaleckého odhadu, je-li odhadnutá cena nižší než cena požadovaná.

(5) Má-li být náhrada vyplacena jednotlivému občanu, skupinám občanů a společenským organizacím a není-li faktury dodavatele nebo jiného dokladu o zaplacení, vypočítá se náhrada podle maloobchodních cen v místě a v době, kde a kdy byla zásilka podána k přepravě. Přitom se přihlédne k případnému opotřebení věci. Pokud nejsou obsaženy v ceně zásilky, připočítávají se

a) částky, které byly plavebnímu podniku zaplaceny za přepravu,

b) cena obalu podle cen uvedených v ceníku,

c) částka výdajů zaplacených v souvislosti s dodávkou zboží až na loď v odesílacím přístavu.

(6) Částka, o níž se poškozením zmenšila cena zásilky, kterou lze opravit, se v přepravě vnitrostátní určuje zpravidla fakturou za opravu, popřípadě znaleckým odhadem. Nelze-li opravu provést v místě určení, nahradí plavební podnik oprávněnému též přepravné za přepravu do nejbližšího místa, kde bylo možno opravu provést a zpět. Dále nahradí plavební podnik nezbytné výdaje za překlad, třídění, nebo úpravu poškozeného zboží. Částka celkové náhrady z důvodu poškození však nesmí být vyšší, než by činila náhrada za úplnou ztrátu.

(7) V přepravě se zahraničím je plavební podnik povinen nahradit cenu, kterou by mělo ztracené nebo zničené zboží v místě určení, uvedeném v nákladním (náložném) listu v době, kdy mělo být vydáno příjemci. (Pro socialistické organizace ve velkoobchodních cenách a pro občany v maloobchodních cenách, pokud je přístav určení v Československé socialistické republice.) Při poškození zboží je plavební podnik povinen nahradit rozdíl mezi cenou zboží poškozeného a cenou, kterou by zboží mělo ve stavu nepoškozeném v místě určení, uvedeném v nákladním (náložném) listu. Z náhrady se odečte částka, která byla v důsledku škody na věci uspořena na cle, přepravném a jiných nákladech.

Zápisy, reklamace, arbitrážní žádosti a žaloby

§ 29

Zápisy

(1) Okolnosti, které mohou zakládat odpovědnost plavebního podniku, cestujících a přepravců, se zjišťují zpravidla zápisem, který je podkladem pro uplatňování práv. Zápisy musí být sepsány nestranně podle zjištěných skutečností a musí podávat jasný a přesný popis všech okolností rozhodných pro zjištění odpovědnosti plavebního podniku nebo přepravce.

(2) Zjistí-li plavební podnik porušenost nebo neúplnost zásilky, nebo okolnosti tomu nasvědčující, je povinen zjistit stav zásilky a sepsat o tom zápis. Správnost zjištění obsažených v zápisu potvrdí podpisem osoby, které se zúčastnily jeho sepsání.

(3) Zjistí-li příjemce zásilky při jejím odběru zjevnou porušenost nebo neúplnost zásilky, anebo okolnosti tomu nasvědčující, je povinen požádat plavební podnik nejpozději při převzetí zásilky o sepsání zápisu. Dokud plavební podnik nesepíše požadovaný zápis, není příjemce povinen zásilku převzít.

(4) Při úplné ztrátě zásilky je odesílatel nebo příjemce povinen požádat o sepsání zápisu do jednoho měsíce od uplynutí dodací lhůty stanovené tímto přepravním řádem. Plavební podnik je povinen sepsat zápis ihned po uplynutí jednoho měsíce od uplynutí dodací lhůty stanovené tímto přepravním řádem.

§ 30

Oprávnění k reklamacím u plavebního podniku

(1) Podat reklamaci u plavebního podniku může

a) při úplné nebo částečné ztrátě anebo při poškození zásilky a při překročení dodací lhůty odesílatel nebo příjemce. S reklamací předloží odesílatel nebo příjemce nákladní (náložný) list, popřípadě jeho druhopis,

b) o vrácení přepravného, kdo příslušnou částku plavebnímu podniku zaplatil; odesílatel předloží druhopis nákladního listu (druhopis náložného listu), příjemce nákladní list (druhopis náložného listu),

c) o vrácení pokut a jiných částek nezapsaných v přepravní listině ten, kdo předloží doklad o zaplacení těchto částek,

d) v ostatních případech souvisejících s přepravní smlouvou přepravce nebo cestující.

(2) Podává-li reklamaci jménem oprávněného zástupce, musí předložit plnou moc vydanou oprávněným. Tuto plnou moc si plavební podnik ponechá.

(3) Tato ustanovení se nedotýkají práv Státní pojišťovny, byly-li jí nároky postoupeny odesílatelem nebo příjemcem, nebo přešly-li na ni podle zákonných ustanovení.

§ 31

Podávání reklamací u plavebního podniku a jejich vyřizování

(1) Reklamace se podávají u plavebního podniku.

(2) Reklamace musí být podána písemně s uvedením důvodů a výše požadované částky. K reklamaci je třeba připojit

a) doklady podle § 30,

b) zápis sepsaný plavebním podnikem (§ 29), byl-li přepravci předán,

c) doklad o ceně zboží nebo doklad o výši finančních nákladů souvisejících s opravou poškozené zásilky, pokud je výše škody v době reklamace již známa.

(3) Právo z přepravní smlouvy není dovoleno uplatnit fakturou místo reklamace.

(4) Nebudou-li k reklamaci připojeny stanovené doklady, vyzve plavební podnik ihned oprávněného k předložení chybějících dokladů a stanoví přiměřenou lhůtu, nikoliv však kratší než 8 dnů. Budou-li tyto doklady odeslány popřípadě předloženy ve stanovené lhůtě platí, že reklamace byla řádně podána.

(5) Výsledek projednání reklamace musí plavební podnik oznámit reklamujícímu písemně. Vyhoví-li reklamaci v plné výši, oznámí mu přiznanou částku a vrátí mu z předložených dokladů jen nákladní list nebo druhopis nákladního (náložného) listu anebo doklad o zaplacení pokuty. Vyhoví-li jen částečně, oznámí mu výši přiznané částky a sdělí důvody svého rozhodnutí a vrátí mu současně předložené doklady mimo doklad o ceně. Zamítne-li plavební podnik reklamaci zcela, oznámí důvody svého rozhodnutí a vrátí všechny předložené doklady.

(6) Plavební podnik je povinen vyřídit podanou reklamaci a zpravit oprávněného o uznání nebo zamítnutí jeho požadavku ve lhůtě tří měsíců od podání reklamace.

§ 32

Lhůty pro podávání reklamací, arbitrážních žádostí a návrhů u soudu. Zánik práva

(1) Je-li přepravcem socialistická organizace je povinna zaslat plavebnímu podniku reklamaci bez zbytečného odkladu nejpozději do šesti měsíců ode dne vzniku přepravní smlouvy (v zahraniční přepravě do jednoho roku) a nejde-li o nárok z přepravní smlouvy, do šesti měsíců od vzniku příslušného práva.

(2) Uplatnit svá práva z přepravy u hospodářské arbitráže může socialistická organizace, uplatnila-li svá práva již reklamací u plavebního podniku a plavební podnik jejímu požadavku nevyhověl nebo vyhověl jen částečně anebo neodpověděl na její reklamaci ve stanovené lhůtě.

(3) Práva oprávněné organizace z přepravy zanikají, neuplatnila-li je u hospodářské arbitráže do šesti měsíců od prvního dne měsíce následujícího po odeslání reklamace plavebnímu podniku.

(4) O promlčení a zániku práv občanů platí ustanovení občanského zákoníku.

§ 33

Lhůty pro uplatnění práv plavebního podniku. Zánik práva

Pro uplatnění a zánik práv plavebního podniku vůči přepravcům a cestujícím platí ustanovení hospodářského zákoníku a občanského zákoníku.


§ 34

Účinnost vyhlášky

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.


První náměstek ministra:

Vokáč v. r.


Příloha

Dodací lhůty

I. V přepravě vnitrostátní

1. Výpravní lhůta .....................................1 den

2. Přepravní lhůta za každých i započatých 50 km ..... 1 den

II. V přepravě se zahraničím

Přepravní relaceOd zahájení
přepravy
do 30.4.
Od 1.5.
do 30.9.
Od 1.10.
do 30.11.
Od 1.12 do
zastavení
přepravy
tamzpěttamzpěttamzpěttamzpět
ve dnech
při přepravě
a) vlečnými čluny
Děčín-Magdeburk 5 7 4 7 5 7 6 7
Děčín-Hamburk 9 13 7 12 10 13 10 14
Děčín-Štětín 12 15 10 15 12 15 14 16
b) nákladními loděmi s vlastním pohonem
Děčín-Magdeburk 4 5 3 4 4 5 4 5
Děčín-Hamburk 7 8 6 8 7 9 9 9
Děčín-Štětín 9 10 8 10 9 11 11 13

c) sběrné, kusové zboží a kontejnery v systému rychlodopravy

Děčín - Hamburkod 15.4. do 15.9.72 hodin
od 16.9. do 14.4.96 hodin
Ústí n. L. - Hamburkod 15.4. do 15.9.120 hodin
od 16.9. do 14.4. 144 hodin,

pokud se plavební podnik a přepravci nedohodnou jinak.

(1) Pro stanice nacházející se nad Děčínem ve směru proti proudu Labe a Vltavy zvyšují se dodací lhůty o 1 den za každých i započatých 50 km u vlečných člunů a za každých i započatých 75 km u nákladních lodí s vlastním pohonem.

(2) Při přepravách do stanice a ze stanice Lübeck zvyšují se dodací lhůty stanovené pro Hamburk o 2 dny.

(3) Při přepravách do stanic a ze stanic na Středozemním kanále zvyšují se dodací lhůty stanovené pro Magdeburk za každých i započatých 50 km o 1 den.

Poznámky pod čarou

*) Přímou sdruženou přepravu prováděnou plavebním podnikem společně se železnicí upraví Přepravní řád pro sdruženou železniční a vodní přepravu.

**) Pro přepravu se zahraničím na Dunaji platí Dohoda o jednotných přepravních podmínkách plaveb Bulharské říční plavby (BRP), Maďarské plavby, akciové společnosti (IMAHART), Rumunské námořní a říční plavby (NAVROM), Sovětské dunajské státní plavby (SDGP) a Československé plavby dunajské, národní podnik (ČSPD).

*) ČSN 01 9905.

*) Vyhláška ministerstva dopravy č. 66/1964 Sb., o překladním a skladním řádu pro přístavy určené pro veřejnou potřebu.

1) Pokud nejsou pracovním dnem.

Souvislosti

Provádí předpis
109/1964 Sb. Hospodářský zákoník
40/1964 Sb. Občanský zákoník (1964-2013)
26/1964 Sb. Zákon o vnitrozemské plavbě
Je měněn
23/1984 Sb. Vyhláška federálního ministerstva dopravy, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 134/1964 Sb., o přepravním řádu vodní dopravy, ve znění vyhlášky č. 31/1982 Sb.
31/1982 Sb. Vyhláška federálního ministerstva dopravy, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 134/1964 Sb., o přepravním řádu vodní dopravy
Je zrušen předpisem
114/1995 Sb. Zákon o vnitrozemské plavbě
Je odkazován z
408/2002 Sb. Úplné znění zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, jak vyplývá z pozdějších předpisů
114/1995 Sb. Zákon o vnitrozemské plavbě
440/1992 Sb. Zákon České národní rady o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
327/1992 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost
174/1992 Sb. Vyhláška o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi
61/1988 Sb. Zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
121/1987 Sb. Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů
118/1987 Sb. Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy o veterinární ochraně státního území
117/1987 Sb. Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy o péči o zdraví zvířat
23/1984 Sb. Vyhláška federálního ministerstva dopravy, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 134/1964 Sb., o přepravním řádu vodní dopravy, ve znění vyhlášky č. 31/1982 Sb.
9/1984 Sb. Vyhláška federálního ministerstva dopravy o kontejnerovém přepravním řádu
147/1983 Sb. Zákon o zbraních a střelivu
31/1982 Sb. Vyhláška federálního ministerstva dopravy, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 134/1964 Sb., o přepravním řádu vodní dopravy
59/1972 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o ochraně zdraví před ionizujícím zářením
156/1971 Sb. Vyhláška federálního ministerstva dopravy o hospodářských závazcích ve vnitrostátní vodní nákladní dopravě
24/1966 Sb. Vyhláška ministerstva dopravy a hlavního arbitra Československé socialistické republiky o hospodářských smlouvách ve vnitrostátní vodní nákladní dopravě
134/1964 Sb. Vyhláška ministerstva dopravy o přepravním řádu vodní dopravy
Odkazuje na
134/1964 Sb. Vyhláška ministerstva dopravy o přepravním řádu vodní dopravy
109/1964 Sb. Hospodářský zákoník
66/1964 Sb. Vyhláška ministerstva dopravy o překladním a skladním řádu pro přístavy určené pro veřejnou potřebu
40/1964 Sb. Občanský zákoník (1964-2013)
26/1964 Sb. Zákon o vnitrozemské plavbě

Verze

č. Znění od - do Novely Poznámka
3. 01.04.1984 - 30.09.1995 23/1984 Sb.
2. 01.04.1982 - 31.03.1984 31/1982 Sb.
1. 01.07.1964 - 31.03.1982
0. 29.06.1964 Vyhlášené znění