Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Sdělení č. 14/2020 Sb. m. s.Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Dohoda o posíleném partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Kazachstán na straně druhé

Datum vyhlášení 01.04.2020
Uzavření smlouvy 21.12.2015
Ratifikace Smlouvy 14.11.2016
Platnost od 01.03.2020
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

14

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. prosince 2015 byla v Astaně podepsána Dohoda o posíleném partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Kazachstán na straně druhé.

S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního sekretariátu Rady Evropské unie, depozitáře Dohody, dne 14. listopadu 2016.

Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 281 odst. 1 dne 1. března 2020 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.

České znění Dohody ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně.


DOHODA O POSÍLENÉM PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCI

mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Kazachstán na straně druhé

OBSAH

NÁZEV

PREAMBULE

HLAVA I OBECNÉ ZÁSADY A CÍLE TÉTO DOHODY
HLAVA II POLITICKÝ DIALOG; SPOLUPRÁCE V OBLASTI ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY
HLAVA III OBCHOD A PODNIKÁNÍ
KAPITOLA 1OBCHOD SE ZBOŽÍM
KAPITOLA 2CLA
KAPITOLA 3TECHNICKÉ PŘEKÁŽKY OBCHODU
KAPITOLA 4SANITÁRNÍ A FYTOSANITÁRNÍ ZÁLEŽITOSTI
KAPITOLA 5OBCHOD SE SLUŽBAMI A USAZOVÁNÍ
ODDÍL 1OBECNÁ USTANOVENÍ
ODDÍL 2USAZOVÁNÍ A PŘESHRANIČNÍ POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB
PODODDÍL 1 VŠECHNY HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI
PODODDÍL 2 HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI JINÉ NEŽ SLUŽBY
ODDÍL 3DOČASNÁ PŘÍTOMNOST FYZICKÝCH OSOB ZA ÚČELEM PODNIKÁNÍ
ODDÍL 4DOMÁCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY
ODDÍL 5ZVLÁŠTNÍ ODVĚTVOVÁ USTANOVENÍ
ODDÍL 6VÝJIMKY
ODDÍL 7INVESTICE
KAPITOLA 6POHYB KAPITÁLU A PLATBY
KAPITOLA 7DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ
ODDÍL 1ZÁSADY
ODDÍL 2NORMY TÝKAJÍCÍ SE PRÁV DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ
ODDÍL 3VYMÁHÁNÍ PRÁV DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ
ODDÍL 4ODPOVĚDNOST POSKYTOVATELŮ ZPROSTŘEDKOVATELSKÝCH SLUŽEB
KAPITOLA 8VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
KAPITOLA 9SUROVINY A ENERGIE
KAPITOLA 10OBCHOD A UDRŽITELNÝ ROZVOJ
KAPITOLA 11HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ
KAPITOLA 12STÁTNÍ PODNIKY, STÁTEM OVLÁDANÉ PODNIKY A PODNIKY SE ZVLÁŠTNÍMI NEBO VÝLUČNÝMI PRÁVY
ČI VÝSADAMI
KAPITOLA 13TRANSPARENTNOST
KAPITOLA 14ŘEŠENÍ SPORŮ
ODDÍL 1CÍL A OBLAST PŮSOBNOSTI
ODDÍL 2KONZULTACE A MEDIACE
ODDÍL 3POSTUPY ŘEŠENÍ SPORŮ
PODODDÍL 1 ROZHODČÍ ŘÍZENÍ
PODODDÍL 2 SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ
PODODDÍL 3 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
ODDÍL 4OBECNÁ USTANOVENÍ
HLAVA IV SPOLUPRÁCE V OBLASTI HOSPODÁŘSKÉHO A UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
KAPITOLA 1HOSPODÁŘSKÝ DIALOG
KAPITOLA 2SPOLUPRÁCE V OBLASTI FINANČNÍHO ŘÍZENÍ VČETNĚ AUDITU VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ A VNITŘNÍ
KONTROLY
KAPITOLA 3SPOLUPRÁCE V OBLASTI DANÍ
KAPITOLA 4SPOLUPRÁCE V OBLASTI STATISTIKY
KAPITOLA 5SPOLUPRÁCE V OBLASTI ENERGETIKY
KAPITOLA 6SPOLUPRÁCE V OBLASTI DOPRAVY
KAPITOLA 7SPOLUPRÁCE V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
KAPITOLA 8SPOLUPRÁCE V OBLASTI ZMĚNY KLIMATU
KAPITOLA 9SPOLUPRÁCE V OBLASTI PRŮMYSLU
KAPITOLA 10SPOLUPRÁCE V OBLASTI MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ
KAPITOLA 11SPOLUPRÁCE V OBLASTI PRÁVA OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ
KAPITOLA 12SPOLUPRÁCE V OBLASTI BANKOVNICTVÍ, POJIŠŤOVNICTVÍ A DALŠÍCH FINANČNÍCH SLUŽEB
KAPITOLA 13SPOLUPRÁCE V OBLASTI INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI
KAPITOLA 14SPOLUPRÁCE V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
KAPITOLA 15SPOLUPRÁCE V OBLASTI ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJE VENKOVA
KAPITOLA 16SPOLUPRÁCE V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI, PRACOVNÍCH VZTAHŮ, SOCIÁLNÍ POLITIKY A ROVNÝCH PŘÍ-
LEŽITOSTÍ
KAPITOLA 17SPOLUPRÁCE V OBLASTI ZDRAVÍ
HLAVA VSPOLUPRÁCE V OBLASTI SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA
HLAVA VIPOLITIKY V DALŠÍCH OBLASTECH SPOLUPRÁCE
KAPITOLA 1SPOLUPRÁCE V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÉ PŘÍPRAVY
KAPITOLA 2SPOLUPRÁCE V OBLASTI KULTURY
KAPITOLA 3SPOLUPRÁCE VE VÝZKUMU A INOVACÍCH
KAPITOLA 4SPOLUPRÁCE V MEDIÁLNÍ A AUDIOVIZUÁLNÍ OBLASTI
KAPITOLA 5SPOLUPRÁCE OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI
KAPITOLA 6SPOLUPRÁCE V OBLASTI SPORTU A TĚLESNÉ AKTIVITY
KAPITOLA 7SPOLUPRÁCE V OBLASTI CIVILNÍ OCHRANY
KAPITOLA 8SPOLUPRÁCE VE VESMÍRNÝCH ČINNOSTECH
KAPITOLA 9SPOLUPRÁCE V OBLASTI OCHRANY SPOTŘEBITELE
KAPITOLA 10REGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
KAPITOLA 11SPOLUPRÁCE V OBLASTI STÁTNÍ SLUŽBY
HLAVA VIIFINANČNÍ A TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE
HLAVA VIIIINSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC
HLAVA IXUSTANOVENÍ OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ
PŘÍLOHA IVÝHRADY V SOULADU S ČLÁNKEM 46
PŘÍLOHA IIOMEZENÍ UPLATŇOVANÁ REPUBLIKOU KAZACHSTÁN V SOULADU S ČL. 48 ODST. 1
PŘÍLOHA IIIOBLAST PŮSOBNOSTI KAPITOLY 8 (VEŘEJNÉ ZAKÁZKY) HLAVY III (OBCHOD A PODNIKÁNÍ)
PŘÍLOHA IVMÉDIA PRO ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ A OZNÁMENÍ O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH PODLE KAPITOLY 8 (VE-
ŘEJNÉ ZAKÁZKY) HLAVY III (OBCHOD A PODNIKÁNÍ)
PŘÍLOHA VPRAVIDLA ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ PODLE KAPITOLY 14 (ŘEŠENÍ SPORŮ) HLAVY III (OBCHOD A PODNIKÁNÍ)
PŘÍLOHA VIKODEX CHOVÁNÍ PRO ČLENY ROZHODČÍCH TRIBUNÁLŮ A MEDIÁTORY PODLE KAPITOLY 14 (ŘEŠENÍ SPORŮ)
HLAVY III (OBCHOD A PODNIKÁNÍ)
PŘÍLOHA VIIMECHANISMUS MEDIACE PODLE KAPITOLY 14 (ŘEŠENÍ SPORŮ) HLAVY III (OBCHOD A PODNIKÁNÍ)
PROTOKOL O VZÁJEMNÉ SPRÁVNÍ POMOCI V CELNÍCH ZÁLEŽITOSTECH

PREAMBULE

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

CHORVATSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKO,

REPUBLIKA MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

smluvní strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, dále jen „členské státy“, a

EVROPSKÁ UNIE

na jedné straně a

REPUBLIKA KAZACHSTÁN,

na straně druhé,

společně dále jen „strany“,

S OHLEDEM na silné vazby mezi stranami, jejich společné hodnoty a jejich přání dále posilovat a rozšiřovat v minulosti navázané vztahy prováděním Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Kazachstán na straně druhé, podepsané dne 23. ledna 1995 v Bruselu, a prováděním Strategie EU pro nové partnerství se Střední Asií, přijaté Evropskou radou v červnu 2007, jakož i státního programu Kazachstánu „Cesta do Evropy“, přijatého v roce 2008,

S OHLEDEM na závazek stran plně provádět zásady a ustanovení Charty Organizace spojených národů (dále jen „Charta OSN“), Všeobecné deklarace lidských práv a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), zejména Helsinského závěrečného aktu, jakož i další všeobecně uznávané normy mezinárodního práva,

S OHLEDEM na pevné odhodlání stran posilovat prosazování, ochranu a provádění základních svobod a lidských práv a úctu k demokratickým principům, právnímu státu a řádné správě věcí veřejných,

UZNÁVAJÍCE, že strany pevně dodržují tyto zásady při spolupráci v oblasti lidských práv a demokracie: podpora společných cílů, otevřený a konstruktivní politický dialog, transparentnost a dodržování mezinárodních norem v oblasti lidských práv,

S OHLEDEM na odhodlání stran dodržovat zásady tržního hospodářství,

UZNÁVAJÍCE rostoucí význam obchodních a investičních vztahů mezi Evropskou unií a Republikou Kazachstán,

S OHLEDEM na to, že tato dohoda dále posílí jejich úzké hospodářské vztahy mezi stranami a vytvoří nové prostředí a lepší podmínky pro další rozvoj obchodu a investic mezi nimi, mimo jiné i v oblasti energetiky,

S OHLEDEM na cíl rozšířit obchod a investice ve všech odvětvích na vyšším právním základě, zejména na základě této dohody a Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (dále jen „Dohoda o WTO“),

S OHLEDEM na odhodlání stran podporovat mezinárodní mír a bezpečnost a mírové řešení sporů, zejména prostřednictvím účinné spolupráce vyvíjené za tímto účelem v rámci OSN a OBSE,

S OHLEDEM na vůli stran dále rozvíjet pravidelný politický dialog o dvoustranných a mezinárodních otázkách společného zájmu,

S OHLEDEM na odhodlání stran dodržovat mezinárodní závazky a bojovat proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů a spolupracovat v oblasti nešíření jaderných zbraní, jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení,

S OHLEDEM na odhodlání stran bojovat proti nedovolenému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi a jejich hromadění a majíce na paměti, že Valné shromáždění OSN přijalo Smlouvu o obchodu se zbraněmi (ATT),

S OHLEDEM na význam aktivní účasti Republiky Kazachstán při provádění Strategie Evropské unie pro nové partnerství se Střední Asií,

S OHLEDEM na odhodlání stran bojovat proti organizované trestné činnosti a obchodování s lidmi a posilovat spolupráci v boji proti terorismu,

S OHLEDEM na odhodlání stran posílit vzájemný dialog a spolupráci v záležitostech týkajících se migrace a zaujmout komplexní přístup, jehož cílem je spolupráce v oblasti legální migrace a řešení nelegální migrace a obchodování s lidmi, a uznávajíce význam doložky o zpětném přebírání osob v této dohodě,

PŘEJÍCE SI zajistit vyváženost v dvojstranných obchodních vztazích mezi Evropskou unií a Republikou Kazachstán,

S OHLEDEM na odhodlání stran dodržovat práva a povinnosti vyplývající z členství ve Světové obchodní organizaci (WTO) a provádět tato práva a povinnosti transparentním a nediskriminačním způsobem,

S OHLEDEM na závazek stran dodržovat zásadu udržitelného rozvoje, včetně podpory provádění mnohostranných mezinárodních dohod a regionální spolupráce,

PŘEJÍCE si rozšířit vzájemně výhodnou spolupráci ve všech oblastech vzájemného zájmu a vhodně posilovat její rámec,

UZNÁVAJÍCE potřebu širší spolupráce v oblasti energetiky, zabezpečení dodávek energie a usnadňování rozvoje odpovídající infrastruktury na základě memoranda o porozumění o spolupráci v oblasti energetiky mezi Evropskou unií a Republikou Kazachstán, podepsaného v Bruselu dne 4. prosince 2006, a v rámci Smlouvy o energetické chartě,

UZNÁVAJÍCE, že veškerá spolupráce v oblasti mírového využití jaderné energie se řídí Dohodou o spolupráci mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a Republikou Kazachstán v oblasti jaderné bezpečnosti, podepsanou v Bruselu dne 19. července 1999, a nespadá do působnosti této dohody,

S OHLEDEM na odhodlání stran zvyšovat úroveň veřejného zdraví a ochrany lidského zdraví jako základního předpokladu udržitelného rozvoje a hospodářského růstu,

S OHLEDEM na odhodlání stran rozšiřovat kontakty mezi lidmi, mezi jiným cestou spolupráce a výměn v oblasti vědy a techniky, rozvoje inovací, vzdělávaní a kultury,

S OHLEDEM na to, že strany podporují vzájemné porozumění a sbližování svých právních předpisů a regulačního rámce s cílem dále posilovat vzájemně výhodné vazby a udržitelný rozvoj,

KONSTATUJÍCE, že pokud se strany v rámci této dohody dohodly, že uzavřou zvláštní dohody v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, které by měly být uzavřeny Evropskou unií podle hlavy V části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie, nebudou ustanovení těchto budoucích dohod závazná pro Spojené království ani Irsko, pokud Evropská unie spolu se Spojeným královstvím nebo Irskem, pokud jde o jejich příslušné předchozí dvoustranné vztahy, neinformuje Republiku Kazachstán, že Spojené království nebo Irsko jsou těmito dohodami vázány jako součást Evropské unie v souladu s Protokolem (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Podobně i jakákoli následná vnitřní opatření Evropské unie, jež mají být přijata v souladu s výše uvedenou hlavou V za účelem provedení této dohody, nebudou zavazovat Spojené království nebo Irsko, pokud neoznámí své přání účastnit se takových opatření či je přijmout v souladu s protokolem č. 21. Konstatujíce rovněž, že by tyto budoucí dohody nebo tato následná vnitřní opatření Evropské unie spadaly do působnosti Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného k uvedeným smlouvám,

SE DOHODLY TAKTO:

HLAVA I

OBECNÉ ZÁSADY A CÍLE TÉTO DOHODY

Článek 1

Obecné zásady

Dodržování demokratických zásad a lidských práv, jak jsou zakotveny ve Všeobecné deklaraci lidských práv, Helsinském závěrečném aktu OBSE, Pařížské chartě pro novou Evropu a v příslušných mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv, a dodržování zásady právního státu je základem vnitřní a zahraniční politiky obou stran a představuje základní prvek této dohody.

Strany opakují svou oddanost zásadám volného tržního hospodářství, podpoře udržitelného rozvoje a hospodářského růstu.

Provádění této dohody je založeno na zásadách dialogu, vzájemné důvěry a úcty, rovného partnerství a vzájemného prospěchu a plného respektování zásad a hodnot zakotvených v Chartě OSN.

Článek 2

Cíle této dohody

1. Tato dohoda zakládá posílené partnerství a spolupráci mezi stranami v rámci jejich příslušných pravomocí na základě společného zájmu a prohlubování vztahů ve všech oblastech svého uplatňování.

2. Tato spolupráce je procesem, který probíhá mezi stranami a přispívá k míru a stabilitě na mezinárodní i regionální úrovni a k hospodářskému rozvoji, a její struktura vychází ze zásad, které strany potvrzují také svými mezinárodními závazky, zejména v rámci OSN a OBSE.

Článek 3

Spolupráce v regionálních a mezinárodních organizacích

Strany se dohodly, že budou spolupracovat a vyměňovat si názory v rámci regionálních a mezinárodních fór a organizací.

HLAVA II

POLITICKÝ DIALOG; SPOLUPRÁCE V OBLASTI ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY

Článek 4

Politický dialog

Strany dále rozvíjejí a posilují efektivní politický dialog ve všech oblastech společného zájmu s cílem prosazovat mezinárodní mír, stabilitu a bezpečnost, a to i na eurasijském kontinentu, na základě mezinárodního práva, účinné spolupráce v rámci multilaterálních institucí a společných hodnot.

Strany spolupracují s cílem posílit úlohu OSN a OBSE a zvyšovat efektivnost příslušných mezinárodních a regionálních organizací.

Strany prohlubují spolupráci a dialog v oblasti mezinárodní bezpečnosti a řízení krizí za účelem zvládání aktuálních globálních a regionálních výzev a hlavních hrozeb.

Strany se zavazují posilovat spolupráci ve všech otázkách společného zájmu, a zejména v dodržování mezinárodního práva, přísnějším dodržování demokratických zásad, právního státu, lidských práv a řádné správy věcí veřejných. Strany se dohodly, že budou pracovat na zlepšení podmínek pro další regionální spolupráci, zejména ve vztahu ke Střední Asii a dalším regionům.

Článek 5

Demokracie a právní stát

Strany se dohodly, že budou spolupracovat při podpoře a účinné ochraně lidských práv a právního státu, a to i prostřednictvím příslušných mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv.

Této spolupráce je dosahováno prostřednictvím činností, na nichž se strany vzájemně dohodnou, mimo jiné přísnějším dodržováním zásad právního státu, dalším zlepšováním stávajícího dialogu o lidských právech, dalším rozvojem demokratických institucí, šířením povědomí o lidských právech a širší spoluprací v orgánech pro lidská práva OSN a OBSE.

Článek 6

Zahraniční a bezpečnostní politika

Strany zintenzívní dialog a spolupráci v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky a budou se zabývat zejména otázkami předcházení konfliktům a řešení krizí, regionální stability, nešíření zbraní, odzbrojení, kontroly zbraní, jaderné bezpečnosti a kontroly vývozu zbraní a zboží dvojího užití.

Spolupráce je založena na společných hodnotách a společných zájmech a usiluje o větší účinnost a další sblížení politik a o využití dvoustranných, regionálních a mezinárodních fór.

Strany stvrzují svůj závazek respektovat zásady územní celistvosti, neporušitelnosti hranic, svrchovanosti a nezávislosti, jak jsou stanoveny v Chartě Organizace spojených národů a v Helsinském závěrečném aktu OBSE, a svůj závazek prosazovat tyto zásady ve svých dvoustranných a mnohostranných vztazích.

Článek 7

Vesmírná bezpečnost

Strany podporují posílení ochrany, bezpečnosti a udržitelnosti veškeré činnosti ve vesmíru a dohodly se, že budou spolupracovat na dvoustranné, regionální a mezinárodní úrovni s cílem zajistit využívání vesmíru k mírovým účelům. Obě strany zdůrazňují význam předcházení závodům ve zbrojení v kosmickém prostoru.

Článek 8

Závažná trestná činnost s mezinárodním dosahem

Strany potvrzují, že nejzávažnější trestné činy, které znepokojují celé mezinárodní společenství, by neměly zůstat nepotrestány a jejich stíhání by mělo být zajištěno přijetím opatření na vnitřní nebo mezinárodní úrovni, včetně Mezinárodního trestního soudu.

Strany náležitě dbají na zachování integrity Římského statutu a dohodly se, že povedou dialog a budou usilovat o přijetí kroků směřujících k tomu, aby se k Římskému statutu připojily všechny státy, v souladu se svými právními předpisy, včetně poskytnutí pomoci při budování kapacit.

Článek 9

Předcházení konfliktům a řešení krizí

Strany posilují spolupráci v oblasti předcházení konfliktům, urovnávání regionálních konfliktů a řešení krizí v zájmu vytvoření mírového a stabilního prostředí.

Článek 10

Regionální stabilita

Strany zintenzívní své společné úsilí o podporu stability a bezpečnosti ve Střední Asii a o zlepšení podmínek pro další regionální spolupráci na základě zásad stanovených v Chartě OSN, Helsinském závěrečném aktu OBSE a dalších příslušných mnohostranných dokumentech, k nimž obě strany přistoupily.

Článek 11

Boj proti šíření zbraní hromadného ničení

Strany zastávají názor, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů do rukou státních i nestátních aktérů představuje jednu z nej závažnějších hrozeb pro mezinárodní stabilitu a bezpečnost.

Strany spolupracují a přispívají k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že plně dodržují a provádějí své závazky vyplývající z mezinárodních smluv a další příslušné mezinárodní závazky v oblasti odzbrojení a nešíření. Strany se dohodly, že toto ustanovení představuje základní prvek této dohody.

Spolupráce v této oblasti se provádí mimo jiné:

a) dalším rozvojem systémů kontroly vývozu vojenského zboží a technologií a zboží a technologií dvojího užití;

b) navázáním pravidelného politického dialogu o otázkách, na něž se vztahuje tento článek.

Článek 12

Ruční palné a lehké zbraně

Strany spolupracují a zajišťují koordinaci, komplementaritu a synergii svého úsilí o potírání nezákonného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi, včetně střeliva pro tyto zbraně, na všech příslušných úrovních a dohodly se, že budou pokračovat v pravidelném politickém dialogu, a to i v mnohostranném rámci.

Tuto spolupráci strany provádějí při plném dodržování stávajících mezinárodních dohod a rezolucí Rady bezpečnosti OSN, jakož i svých závazků vyplývajících z jiných mezinárodních nástrojů platných v této oblasti, k nimž strany přistoupily. V tomto ohledu jsou obě strany přesvědčeny o hodnotě Smlouvy o obchodu se zbraněmi.

Článek 13

Boj proti terorismu

Strany se dohodly, že budou spolupracovat na dvoustranné, regionální a mezinárodní úrovni s cílem předcházet terorismu a bojovat proti němu v plném souladu se zásadami právního státu, mezinárodního práva, mezinárodních norem v oblasti lidských práv, humanitárního práva a příslušnými rozhodnutími OSN, včetně globální strategie OSN pro boj proti terorismu.

Spolupráce mezi stranami se zaměří na:

a) provádění rezolucí OSN, globální strategie OSN pro boj proti terorismu a závazků vyplývajících z dalších mezinárodních úmluv a nástrojů v oblasti boje proti terorismu;

b) výměnu informací o plánovaných nebo spáchaných teroristických činech, o formách a metodách jejich páchání a o teroristických skupinách, které plánují, páchají nebo spáchaly trestný čin na území druhé strany, v souladu s mezinárodním právem a s vnitřními právními předpisy stran;

c) výměnu zkušeností při předcházení všem formám terorismu, včetně veřejného podněcování na internetu ke spáchání teroristického trestného činu, jakož i na výměnu zkušeností s prostředky a metodami boje proti terorismu, zkušeností získaných v technických oblastech a odborné přípravě, kterou nabízejí nebo hradí orgány, instituce a jiné subjekty Evropské unie;

d) posílení společného úsilí v boji proti financování terorismu a výměnu názorů na radikalizaci a nábor; a

e) sdílení osvědčených postupů v oblasti ochrany lidských práv při boji proti terorismu.

HLAVA III

OBCHOD A PODNIKÁNÍ

KAPITOLA 1

Obchod se zbožím

Článek 14

Zacházení podle doložky nejvyšších výhod

1. Každá strana poskytuje zboží druhé strany zacházení podle doložky nejvyšších výhod v souladu s článkem I Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT 1994) včetně jeho vysvětlujících poznámek, které se přiměřeně začleňují do této dohody a stávají se její součástí.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na preferenční zacházení, jež kterákoli strana přizná zboží jiné země v souladu s GATT 1994.

Článek 15

Národní zacházení

Každá strana poskytuje zboží druhé strany národní zacházení v souladu s článkem III GATT 1994 včetně jeho vysvětlujících poznámek, které se přiměřeně začleňují do této dohody a stávají se její součástí.

Článek 16

Dovozní a vývozní cla

Každá strana používá dovozní a vývozní cla podle svých celních závazků v rámci WTO.

Článek 17

Dovozní a vývozní omezení

V souladu s článkem XI GATT 1994 včetně jeho vysvětlujících poznámek, které se přiměřeně začleňují do této dohody a stávají se její součástí, žádná strana na dovoz jakéhokoli zboží druhé strany nebo na vývoz či prodej na vývoz jakéhokoli zboží určeného pro území druhé strany nezavede ani neponechá v platnosti jiné zákazy nebo omezení než cla, daně nebo jiné dávky, ať už jsou uvedeny v platnost v podobě kvót, dovozních či vývozních licencí nebo jiných opatření.

Článek 18

Dočasný dovoz zboží

Každá strana poskytne druhé straně osvobození od dovozních poplatků a cel na dočasně dovezené zboží, v případech a podle postupů stanovených kteroukoli mezinárodní úmluvou o dočasném dovozu zboží, která je pro ni závazná. Toto osvobození se použije v souladu s právními předpisy strany poskytující osvobození.

Článek 19

Tranzit

Strany souhlasí s tím, že nezbytnou podmínkou pro dosažení cílů této dohody je zásada volného tranzitu zboží. V této souvislosti každá strana zajišťuje volný tranzit přes své území pro zboží zasílané z celního území druhé strany nebo tam určené v souladu s článkem V dohody GATT 1994 včetně jeho vysvětlujících poznámrk, které se přiměřeně začleňují do této dohody a stávají se její součástí.

Článek 20

Ochranná opatření

Žádným ustanovením této dohody nejsou dotčena práva a povinnosti každé strany podle článku XIX GATT 1994 a podle Dohody WTO o ochranných opatřeních.

Článek 21

Zvláštní ochranná opatření v zemědělství

Žádným ustanovením této dohody nejsou dotčena práva a povinnosti každé strany podle článku 5 (Zvláštní ochranná opatření) Dohody WTO o zemědělství.

Článek 22

Antidumpingová a vyrovnávací opatření

1. Žádným ustanovením této dohody nejsou dotčena práva a povinnosti každé strany podle článku VI GATT 1994, Dohody WTO o provádění článku VI GATT 1994 a Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

2. Před konečným rozhodnutím strany zajistí zpřístupnění všech základních skutkových okolností, které tvoří základ rozhodnutí o uplatnění opatření, aniž je dotčen článek 6.5 Dohody WTO o provádění článku VI dohody GATT 1994 a článek 12.4 dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Při zpřístupnění dostanou zúčastněné strany dostatek času k vyjádření.

3. Nezdrží-li to zbytečně šetření, poskytne se všem zúčastněným stranám během antidumpingového šetření nebo šetření o vyrovnávacích clech možnost být slyšen a vyjádřit svá stanoviska.

4. Na tento článek se nevztahují ustanovení této dohody o řešení sporů.

Článek 23

Stanovení cen

Každá strana zajistí, aby podniky nebo subjekty, kterým přiznává zvláštní nebo výlučná práva nebo které ovládá a které prodávají zboží na domácím trhu a které stejný výrobek rovněž vyvážejí, vedly oddělené účetnictví, aby bylo možné přesně zjistit:

a) náklady a výnosy spojené s domácími a mezinárodními činnostmi a

b) podrobný popis způsobů, kterými jsou náklady a výnosy přičítány domácím a mezinárodním činnostem nebo rozdělovány mezi ně.

Toto oddělené účetnictví musí být vedeno na základě účetních principů kauzality, objektivity, transparentnosti a konsistence a v souladu s mezinárodně uznávanými účetními standardy a mělo by být založeno na údajích ověřených auditem.

Článek 24

Výjimky

1. Strany potvrzují, že jejich stávající práva a povinnosti podle článku XX GATT 1994 včetně jeho vysvětlujících poznámek se přiměřeně vztahují na obchod se zbožím, které je předmětem této dohody. Za tímto účelem se článek XX GATT 1994 včetně jeho vysvětlujících poznámek začleňují do této dohody a stávají se obdobně její součástí.

2. Strany jsou srozuměny s tím, že dříve než přijmou jakákoli opatření stanovená v článku XX písm. i) a j) GATT 1994, poskytne strana, která hodlá přijmout opatření, druhé straně veškeré relevantní informace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany. Strany se mohou dohodnout na jakýchkoli prostředcích potřebných pro odstranění obtíží. Nedosáhnou-li strany dohody do 30 dnů od poskytnutí uvedených informací, může strana na dotčené zboží uplatnit opatření podle tohoto článku. Pokud podání informací předem nebo provedení posouzení znemožňují výjimečné a vážné okolnosti vyžadující okamžité jednání, může strana, která hodlá přijmout opatření, začít ihned uplatňovat preventivní opatření nezbytná k řešení situace a neprodleně o tom informuje druhou stranu.

3. Republika Kazachstán může ponechat v platnosti některá opatření, jež nejsou v souladu s články 14, 15 a 17 této dohody a jež jsou uvedena v Protokolu o přistoupení Republiky Kazachstán k WTO, až do uplynutí přechodných období stanovených pro uvedená opatření ve zmíněném protokolu.

KAPITOLA 2

Cla

Článek 25

Celní spolupráce

1. Strany posilují spolupráci v oblasti cel s cílem zajistit transparentní obchodní prostředí, usnadnění obchodu, vyšší bezpečnost dodavatelského řetězce, vyšší bezpečnost spotřebitelů, zastavení toků zboží, při nichž jsou porušována práva duševního vlastnictví, a potírat pašování a podvody.

2. Za účelem dosažení těchto cílů a v rámci dostupných zdrojů strany spolupracují mimo jiné:

a) na zdokonalování celních předpisů a harmonizaci a zjednodušení celních režimů v souladu s mezinárodními úmluvami a normami platnými v oblasti cel a usnadňování obchodu, včetně těch, které vypracovaly Evropská unie (včetně celních blueprintů), Světová obchodní organizace a Světová celní organizace (konkrétně revidovaná Kjótská úmluva);

b) při zavádění moderních celních systémů, včetně technologií pro moderní celní odbavování, předpisů pro schválené hospodářské subjekty, automatizovaných analýz rizik a kontrol, zjednodušených postupů pro propuštění zboží, kontroly po propuštění zboží, transparentního určení celní hodnoty a předpisů pro partnerství mezi celními orgány a podniky;

c) při podpoře vysoké úrovně integrity v oblasti cel, zejména na hranicích, uplatňováním opatření, jež zohledňují zásady stanovené v prohlášení Světové celní organizace z Arushe;

d) při sdílení osvědčených postupů a poskytování odborné přípravy a technické podpory pro plánování a budování kapacit a pro zajišťování vysoké úrovně bezúhonnosti;

e) při výměně, bude-li to vhodné, významných informací a údajů s výhradou dodržování pravidel stran o zachování důvěrnosti citlivých informací a ochrany osobních údajů;

f) při účasti na koordinovaných celních akcích mezi celními orgány stran;

g) při zavádění tam, kde je to relevantní a vhodné, vzájemného uznávání programů schválených hospodářských subjektů a celních kontrol, včetně rovnocenných opatření na usnadnění obchodu;

h) při využívání možností vzájemného propojení svých systémů celního tranzitu tam, kde je to relevantní a vhodné.

3. Rada pro spolupráci zřídí Podvýbor pro celní spolupráci.

4. O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se vede pravidelný dialog. Výbor pro spolupráci může stanovit pravidla pro vedení tohoto dialogu.

Článek 26

Vzájemná správní pomoc

Aniž jsou dotčeny jiné formy spolupráce, které předpokládá tato dohoda, zejména článek 25, poskytují si strany vzájemnou správní pomoc v celních záležitostech v souladu s Protokolem o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech.

Článek 27

Určení celní hodnoty

Pravidla pro určení celní hodnoty uplatňovaná v obchodě mezi stranami se řídí Dohodou o provádění článku VII GATT 1994. Její ustanovení se přiměřeně začleňují do této dohody a stávají se její součástí.

KAPITOLA 3

Technické překážky obchodu

Článek 28

Dohoda WTO o technických překážkách obchodu

Strany potvrzují, že ve svých vztazích budou ctít práva a povinnosti vyplývající z Dohody WTO o technických překážkách obchodu, která se přiměřeně začleňují do této dohody a stávají se její součástí.

Článek 29

Technické předpisy, normalizace, metrologie, akreditace, dozor nad trhem a posuzování shody

1. Strany se dohodly, že:

a) sníží rozdíly, které mezi nimi existují v oblasti technických předpisů, normalizace, legální metrologie, akreditace, dozoru nad trhem a posuzování shody, mimo jiné tím, že podpoří využívání mezinárodně dohodnutých nástrojů v těchto oblastech;

b) podpoří využívání akreditace v souladu s mezinárodními pravidly s cílem podpořit subjekty posuzování shody a jejich činnost; a

c) podpoří účast a pokud možno členství Republiky Kazachstán a jejích příslušných orgánů v evropských organizacích, jejichž činnost souvisí s normalizací, metrologií, posuzováním shody a souvisejícími funkcemi.

2. Strany usilují o zavedení a udržení procesu sbližování svých technických předpisů, norem a postupů posuzování shody.

3. V oblastech, v nichž bylo dosaženo sblížení, mohou strany zvážit sjednání dohod o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků.

Článek 30

Transparentnost

1. Aniž ja dotčena kapitola 13 (Transparentnost) této hlavy, zajistí každá strana, aby její postupy pro vypracovávání technických předpisů a postupů posuzování shody umožňovaly veřejnou konzultaci zúčastněných stran ve vhodné rané fázi, kdy mohou být ještě podány a vzaty v úvahu připomínky z veřejné konzultace, ledaže to není možné kvůli naléhavosti nebo hrozící mimořádné události související s bezpečností, zdravím, ochranou životního prostředí nebo národní bezpečností.

2. V souladu s čl. 2 odst. 9 Dohody o technických překážkách obchodu poskytne každá strana lhůtu pro připomínky ve vhodné rané fázi po oznámení návrhu technických předpisů nebo postupů pro posuzování shody. Pokud je konzultace o návrzích technických předpisů nebo postupů posuzování shody přístupná veřejnosti, povolí každá strana druhé straně nebo fyzickým či právnickým osobám z území druhé strany, aby se konzultace zúčastnily za podmínek, které nejsou méně příznivé než podmínky, které mají fyzické nebo právnické osoby z území dané strany.

3. Každá strana zajistí, aby jí přijaté technické předpisy a postupy posuzování shody byly veřejně dostupné.

KAPITOLA 4

Sanitární a fytosanitární záležitosti

Článek 31

Cíl

Cílem této kapitoly je stanovit zásady týkající se sanitárních a fytosanitárních opatření a dobrých životních podmínek zvířat v obchodu mezi stranami. Strany tyto zásady uplatňují způsobem, který dále usnadňuje obchod a přitom u každé strany zachovává úroveň ochrany života nebo zdraví lidí, zvířat či rostlin.

Článek 32

Zásady

1. Strany zajistí, aby sanitární a fytosanitární opatření byla vypracováána a uplatňována na základě zásad proporcionality, transparentnosti a nediskriminace a na základě vědeckého zdůvodnění.

2. Každá strana zajistí, aby její sanitární a fytosanitární opatření svévolně nebo neoprávněně nediskriminovala mezi jejím územím a územím druhé strany, pokud na nich panují stejné nebo podobné podmínky. Sanitární a fytosanitární opatření se nesmějí uplatňovat způsobem, který by vytvářel skrytá omezení obchodu.

3. Strany zajistí, aby sanitární a fytosanitární opatření, postupy nebo kontroly byly prováděny a aby příslušné orgány každé strany vyřizovaly žádosti o informace bez zbytečného prodlení a způsobem, který pro dovážené produkty není méně příznivý než pro obdobné domácí produkty.

Článek 33

Dovozní požadavky

1. Požadavky dovážející strany jsou použitelné na celém území vyvážející strany s výhradou článku 35 této kapitoly. Dovozní požadavky stanovené v osvědčeních musí vycházet ze zásad Komise pro Codex Alimentarius, Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) a Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin (IPPC), ledaže jsou podloženy vědeckým posouzením rizika provedeným v souladu s platnými mezinárodními pravidly stanovenými v Dohodě WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

2. Požadavky stanovené v dovozních povoleních nesmějí obsahovat přísnější hygienické a veterinární podmínky, než jsou podmínky stanovené v osvědčeních podle odstavce 1 tohoto článku.

Článek 34

Rovnocennost

Na žádost vyvážející strany a s výhradou uspokojivého hodnocení dovážející stranou strany na základě příslušných mezinárodních postupů uznávají rovnocennost jednotlivých opatření nebo skupin opatření nebo systémů použitelných obecně nebo na odvětví nebo část odvětví.

Článek 35

Opatření týkající se zdraví zvířat a rostlin

1. Strany uznávají pojetí oblastí prostých škůdců nebo nemocí a oblastí s nízkým výskytem škůdců nebo nemocí v souladu s Dohodou o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a příslušnými normami, pokyny nebo doporučeními Codex Alimentarius, OIE a IPPC.

2. Při určování oblastí prostých škůdců nebo nemocí a oblastí s nízkým výskytem škůdců nebo nemocí zváží strany takové faktory, jako je zeměpisné vymezení, ekosystémy, epidemiologický dohled a efektivnost sanitárních nebo fytosanitárních kontrol v těchto oblastech.

Článek 36

Usnadňování obchodu

1. Strany vypracovávají a používají nástroje pro usnadnění obchodu na základě uznávání inspekčních a certifikačních systémů vyvážející strany dovážející stranou.

2. Tyto nástroje pro usnadnění obchodu mají za cíl vyhnout se tomu, aby dovážející strana kontrolovala každou zásilku nebo každé vyvážející zařízení na území vyvážející strany podle platných právních předpisů. Mohou zahrnovat schválení vyvážejícího zařízení a sestavení seznamů vyvážejících zařízení na území vyvážející strany na základě záruk poskytnutých vyvážející stranou.

Článek 37

Kontroly a audity

Kontroly a audity prováděné dovážející stranou na území vyvážející strany za účelem posouzení jejích inspekčních a certifikačních systémů se provádějí podle příslušných mezinárodních norem, pokynů a doporučení. Náklady kontrol a auditů nese strana, která je provádí.

Článek 38

Výměna informací a spolupráce

1. Strany projednávají a vyměňují si informace o stávajících sanitárních a fytosanitárních opatřeních a opatřeních týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a o jejich vývoji a provádění. V rámci těchto jednání a výměny informací podle potřeby přihlížejí k Dohodě o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a normám, pokynům nebo doporučením Codexu Alimentarius, OIE a IPPC.

2. Strany se dohodly, že budou spolupracovat v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a rostlin prostřednictvím výměny informací, odborných znalostí a zkušeností s cílem budovat kapacity v této oblasti. Tato spolupráce bude odpovídat specifickým potřebám stran a jejím účelem bude pomoci jednotlivým stranám s dodržováním právních předpisů druhé strany.

3. Na žádost kterékoli strany o zvážení sanitárních a fytosanitárních otázek a dalších naléhavých záležitostí, které tvoří předmět této kapitoly, strany včas naváží dialog o sanitárních a fytosanitárních otázkách. Výbor pro spolupráci může stanovit pravidla pro vedení takových dialogů.

4. Strany určí a pravidelně aktualizují kontaktní místa pro komunikaci o záležitostech spadajících do oblasti působnosti této kapitoly.

KAPITOLA 5

Obchod se službami a usazování

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 39

Cíl, rozsah a oblast působnosti

1. Strany potvrzují své závazky podle Dohody o WTO a stanoví tímto nezbytná ujednání pro zlepšování vzájemných podmínek obchodu se službami a pro usazování.

2. Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že by ukládalo jakékoli povinnosti, pokud jde o veřejné zakázky, na něž se vztahuje kapitola 8 (Veřejné zakázky) této hlavy.

3. Tato kapitola se nevztahuje na subvence poskytované stranami.

4. V souladu s ustanoveními této dohody si každá strana zachovává právo regulovat a zavádět nové předpisy v zájmu dosažení legitimních cílů politik.

5. Tato kapitola se nevztahuje na opatření týkající se fyzických osob usilujících o vstup na pracovní trh Evropské unie nebo Republiky Kazachstán, ani na opatření týkající se občanství, trvalého pobytu nebo zaměstnávání v trvalém pracovním poměru.

6. Žádné ustanovení této hlavy nebrání stranám uplatňovat opatření pro regulaci vstupu fyzických osob na své území nebo jejich dočasného pobytu, včetně opatření potřebných pro ochranu integrity a zajištění řádného pohybu fyzických osob přes jejich hranice, pokud tato opatření nejsou uplatňována způsobem, který by rušil nebo omezoval výhody, které kterákoli strana nabývá na základě této kapitoly (1).

7. Tato kapitola se nepoužije na opatření, jež byla přijata či ponechána v platnosti oběma stranami a jež ovlivňují obchod se službami a usazování v audiovizuálním odvětví.

Článek 40

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a) „opatřením“ každé opatření strany ve formě zákona, nařízení, pravidla, postupu, rozhodnutí, správního aktu nebo v jakékoli jiné formě;

b) „opatřeními přijatými nebo ponechanými v platnosti stranou“ opatření přijatá:

i) ústředními, regionálními nebo místními orgány veřejné správy nebo samosprávy jedné strany; a

ii) nevládními subjekty jedné strany při výkonu pravomocí přenesených na ně ústředními, regionálními nebo místními orgány veřejné správy nebo samosprávy;

c) „fyzickou osobou Evropské unie“ nebo „fyzickou osobou Republiky Kazachstán“ státní příslušník některého členského státu Evropské unie nebo Republiky Kazachstán podle jejich příslušných právních předpisů;

d) „právnickou osobou“ jakýkoli právní subjekt řádně založený nebo jinak organizovaný podle platného práva, za účelem zisku nebo z jiného důvodu, v soukromém nebo státním vlastnictví, včetně jakékoli korporace, jakéhokoli trustu, partnerství, společného podniku, podniku jednotlivce nebo sdružení;

e) „právnickou osobou strany“ právnická osoba Evropské unie nebo Republiky Kazachstán založená podle platného práva členského státu Evropské unie nebo Republiky Kazachstán, se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou na území, na něž se vztahuje Smlouva o fungování Evropské unie nebo na území Republiky Kazachstán;

Má-li právnická osoba založená v souladu s právními předpisy členského státu Evropské unie nebo Republiky Kazachstán na území, na něž se vztahuje Smlouva o fungování Evropské unie nebo na území Republiky Kazachstán pouze své sídlo nebo ústřední správu, není považována za právnickou osobu Evropské unie či právnickou osobu Republiky Kazachstán, pokud na území, na něž se vztahuje Smlouva o fungování Evropské unie, nebo na území Republiky Kazachstán nevyvíjí významnou podnikatelskou činnost;

f) bez ohledu na písmeno e), pokud jde o mezinárodní námořní dopravu, včetně kombinované dopravy, která se zčásti skládá z dopravy námořní, se ustanovení této kapitoly vztahují rovněž na přepravní společnosti usazené mimo Evropskou unii nebo Republiku Kazachstán a řízené státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo Republiky Kazachstán, jsou-li jejich plavidla v souladu s příslušnými právními předpisy registrována v daném členském státě Evropské unie nebo v Republice Kazachstán a plují-li pod vlajkou členského státu Evropské unie nebo Republiky Kazachstán;

g) „dohodou o hospodářské integraci“ dohoda podstatně liberalizující obchod službami včetně práva usazování ve smyslu Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), zejména článků V a Va GATS, nebo článků obsahujících ustanovení, jež podstatně liberalizují usazování v jiných hospodářských činnostech, které obdobně splňují kritéria článků V a Va GATS týkající se těchto činností;

h) „hospodářskými činnostmi“ mimo jiné činnosti hospodářského charakteru, kromě hospodářských činností prováděných při výkonu veřejné moci;

i) „hospodářskými činnostmi prováděnými při výkonu veřejné moci“ činnosti, které se neprovádí ani na obchodním základě, ani v soutěži s jedním či více hospodářskými subjekty;

j) „operacemi“ provozování a udržování hospodářských činností;

k) „dceřinou společností“ právnické osoby právnická osoba, která je skutečně ovládána jinou právnickou osobou téže strany (1);

l) „pobočkou“ právnické osoby provozovna, která nemá právní subjektivitu, budí dojem trvalosti, například jako rozšíření mateřského subjektu, má své vedení a je materiálně vybavena pro sjednávání obchodů se třetími stranami, takže tyto strany, ačkoli vědí, že v případě potřeby existuje právní vazba s mateřským subjektem, jehož správní ústředí se nachází v zahraničí, nemusejí jednat přímo s tímto mateřským subjektem, ale mohou uzavírat obchodní transakce v provozovně, která je rozšířením mateřského subjektu;

m) „usazením“ jakýkoli druh obchodní nebo komerční přítomnosti, včetně

i) založení, nabytí nebo udržování právnické osoby (1); nebo

ii) vytvoření nebo udržování pobočky nebo zastoupení (2) na území strany za účelem vykonávání hospodářské činnosti;

n) „investorem“ strany právnická či fyzická osoba, která se snaží provádět či provádí hospodářskou činnost prostřednictvím usazení;

o) „službami“ mimo jiné jakékoli služby (3) v jakémkoli odvětví kromě služeb poskytovaných při výkonu veřejné moci;

p) „službou poskytovanou při výkonu veřejné moci“ jakákoli služba, která není poskytována ani na komerčním základě, ani v soutěži s jedním nebo více poskytovateli služeb;

q) „poskytovatelem služby“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba poskytující službu;

r) „dodávkou služby“ mimo jiné produkce, distribuce, marketing, prodej a poskytování služby.

Oddíl 2

Usazování a přeshraniční poskytování služeb

Pododdíl 1

Všechny hospodářské činnosti

Článek 41

Rozsah a oblast působnosti

1. Tento pododdíl se týká opatření stran, jež mají dopad na usazování ve všech hospodářských činnostech a na přeshraniční poskytování služeb.

2. Strany potvrzují svá příslušná práva a povinnosti vyplývající z jejich závazků podle GATS.

V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že pokud jde o služby, listiny specifických závazků podle Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) (4), včetně výhrad a seznamů výjimek ze zacházení podle doložky nejvyšších výhod, se začleňují do této dohody, stávají se její součástí a použijí se.

Článek 42

Postupné zlepšování podmínek pro usazování

1. Výbor pro spolupráci ve složení pro obchod podá stranám doporučení pro další liberalizaci usazování za podmínek této dohody.

2. Strany se snaží zabránit přijetí jakýchkoli opatření, která více omezují podmínky pro usazování ve srovnání se situací existující ke dni předcházejícímu dni podpisu této dohody.

Článek 43

Postupné zlepšování podmínek pro přeshraniční poskytování služeb

1. Strany plně uznávají význam liberalizace přeshraničního poskytování služeb mezi stranami.

2. Zasedání Výboru pro spolupráci ve složení pro obchod dává stranám doporučení pro další liberalizaci přeshraničního poskytování služeb za podmínek této dohody.

Pododdíl 2

Hospodářské činnosti jiné než služby

Článek 44

Rozsah a oblast působnosti

Tento pododdíl se týká opatření stran, jež mají dopad na usazování ve všech hospodářských činnostech kromě služeb.

Článek 45

Zacházení podle doložky nejvyšších výhod

1. Každá strana poskytne právnickým osobám druhé strany zacházení, které není méně příznivé než zacházení, které poskytuje právnickým osobám jakékoli třetí země, pokud jde o jejich usazování.

2. Každá strana poskytne právnickým osobám druhé strany zacházení, které není méně příznivé než zacházení, které poskytuje právnickým osobám jakékoli třetí země, pokud jde o operace právnických osob druhé strany usazených na jejím území.

3. Jakákoli výhoda, přednost, výsada nebo imunita, kterou Republika Kazachstán na základě požadavků místního podílu přiznává právnickým osobám členského státu WTO usazeným v Republice Kazachstán ve formě právnické osoby, je ihned a bezpodmínečně poskytnuta právnickým osobám Evropské unie usazeným v Republice Kazachstán ve formě právnické osoby.

4. Zacházení přiznané podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na zacházení poskytované stranou podle dohody o hospodářské integraci, dohody o volném obchodu, dohody o zamezení dvojího zdanění a dohody upravující především daňové záležitosti, ani nesmí být vykládáno tak, že se vztahuje na ochranu investic, kromě zacházení plynoucího z článku 46, včetně postupů řešení sporů mezi investory a státem.

5. Aniž je dotčen odstavec 4, pokud jde o strategické zdroje a objekty, Republika Kazachstán v žádném případě neposkytne dceřiným společnostem právnických osob Evropské unie usazeným v Republice Kazachstán ve formě právnické osoby méně příznivé zacházení, než jaké poskytla po dni, kdy se začala uplatňovat tato hlava, dceřiným společnostem právnických osob ze třetích zemí usazených v Republice Kazachstán ve formě právnické osoby.

Článek 46

Národní zacházení

S výhradami stran obsaženými v příloze I:

a) každá strana poskytne dceřiným společnostem právnických osob druhé strany usazeným na jejím území zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované jejím vlastním právnickým osobám, pokud jde o jejich operace;

b) Republika Kazachstán poskytne právnickým osobám a pobočkám Evropské unie zacházení, které není méně příznivé, než zacházení poskytované právnickým osobám a pobočkám Republiky Kazachstán, pokud jde o jejich usazování a operace týkající se jiných hospodářských činností než služeb. Národním zacházením poskytovaným Republikou Kazachstán nejsou dotčeny podmínky protokolu o přistoupení Republiky Kazachstán k WTO.

Oddíl 3

Dočasná přítomnost fyzických osobb za účelem podnikání

Článek 47

Oblast působnosti a definice

1. Tento oddíl se vztahuje na opatření stran týkající se vstupu a dočasného pobytu účastníků obchodních návštěv za účelem zřízení provozovny, osob převedených v rámci společnosti a smluvních poskytovatelů služeb v souladu s čl. 39 odst. 5 a 6.

2. Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

a) „účastníky obchodních návštěv za účelem usazení“ fyzické osoby, které jsou zaměstnanci právnické osoby strany ve vedoucím postavení a odpovídají za zřízení provozovny na území druhé strany. Tyto osoby nenabízejí a neposkytují služby ani nevyvíjejí žádnou jinou hospodářskou činnost kromě té, jež je nutná k usazení. Rovněž nedostávají odměnu ze zdroje nacházejícího se na území hostitelské strany;

b) „osobami převedenými v rámci společnosti“ fyzické osoby zaměstnávané právnickou osobou nebo působící v ní jako partneři (1) nejméně jeden rok, které jsou dočasně převedeny do provozovny, jež může být dceřinou společností, pobočkou nebo hlavní společností právnické osoby na území druhé strany.

Dotyčná fyzická osoba musí náležet k jedné z kategorií definovaných v příslušných listinách GATS, které se pro účely tohoto oddílu vztahují na všechny hospodářské činnosti;

c) „smluvními poskytovateli služeb“ fyzické osoby zaměstnávané právnickou osobou jedné strany, která není agenturou pro zprostředkování práce a zajišťování personálu ani nepůsobí prostřednictvím takové agentury, nemá provozovnu na území druhé strany a v dobré víře uzavřela smlouvu (2) o poskytování služeb s koncovým spotřebitelem z druhé strany, která vyžaduje dočasnou přítomnost jejích zaměstnanců na území dané strany za účelem plnění smlouvy o poskytování služeb;

d) „kvalifikací“ diplomy, osvědčení a jiné doklady (formální kvalifikace) vystavené orgánem k tomu určeným právními nebo správními předpisy osvědčující úspěšné dokončení odborného vzdělávání.

Článek 48

Osoby převedené v rámci společnosti a účastníci obchodních návštěv za účelem usazení

1. Co se týče služeb, strany potvrzují své povinnosti vyplývající z jejich závazků podle Všeobecné dohody o obchodu se službami (GATS), pokud jde o vstup a dočasný pobyt osob převedených v rámci společnosti nebo účastníků obchodních návštěv za účelem usazení. Použijí se výhrady v ní uvedené (3).

2. Pokud jde o hospodářské činnosti jiné než služby a s výhradami obsaženými v příloze II:

a) každá strana umožní investorům zabývajícím se výrobou zboží na území druhé strany provádět v rámci společnosti převody osob ve smyslu čl. 47 odst. 2 písm. b) této kapitoly a vysílat účastníky obchodních návštěv za účelem usazení ve smyslu čl. 47 odst. 2 písm. a). Osobám převedeným v rámci společnosti bude umožněn vstup a dočasný pobyt po dobu nejvýše tří let a účastníkům obchodních návštěv za účelem usazení provozovny bude umožněn vstup a dočasný pobyt po dobu nejvýše 90 dnů v kterémkoli dvanáctiměsíčním období;

b) žádná strana neponechá v platnosti ani nepřijme opatření spočívající v diskriminačním omezení celkového počtu fyzických osob, které může investor převést jako osoby převáděné v rámci společnosti, nebo počtu účastníků obchodních návštěv za účelem usazení v podobě číselných kvót nebo požadavku na provedení testu ekonomické potřebnosti.

Článek 49

Smluvní poskytovatelé služeb

1. Republika Kazachstán povolí poskytování služeb na svém území právnickými osobami Evropské unie prostřednictvím přítomnosti fyzických osob, které jsou občany členských států Evropské unie, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) fyzické osoby vstupující na území Republiky Kazachstán mají:

i) vysokoškolský diplom nebo vyšší technické vzdělání dokládající znalosti na rovnocenné úrovni a

ii) odbornou kvalifikaci, pokud je vyžadována k výkonu činnosti v dotčeném sektoru podle zákonů, právních předpisů nebo požadavků Republiky Kazachstán;

b) během svého pobytu v Republice Kazachstán nedostávají fyzické osoby za poskytnutí služby jinou odměnu, než je odměna vyplácená právnickou osobou Evropské unie;

c) fyzické osoby vstupující na území Republiky Kazachstán jsou zaměstnanci právnické osoby Evropské unie nejméně rok před datem podání žádosti o vstup na území Republiky Kazachstán. Fyzické osoby navíc mají ke dni podání žádosti o vstup na území Republiky Kazachstán nejméně pětiletou odbornou praxi v oblasti, která je předmětem smlouvy;

d) Republika Kazachstán může použít test ekonomické potřebnosti a roční kvótu pro pracovní povolení vyhrazenou pro smluvní poskytovatele služeb z Evropské unie, kteří mohou získat přístup na trh služeb Republiky Kazachstán. Celkový počet smluvních poskytovatelů služeb Evropské unie, kteří vstoupí na trh služeb Republiky Kazachstán, nepřekročí 800 osob ročně;

e) po uplynutí pěti let po přistoupení Republiky Kazachstán k WTO se nebude používat test ekonomické potřebnosti (1). Během období, kdy Republika Kazachstán používá test ekonomické potřebnosti (2), nesmí vstup a dočasný pobyt fyzických osob na území Republiky Kazachstán v souladu s plněním smlouvy v souhrnu přesáhnout délku čtyř měsíců v kterémkoli dvanáctiměsíčním období nebo po dobu trvání smlouvy, podle toho, co je kratší. Po uplynutí pěti let po přistoupení Republiky Kazachstán k WTO nesmí vstup a dočasný pobyt v souhrnu přesáhnout délku šesti měsíců v kterémkoli dvanáctiměsíčním období nebo dobu trvání smlouvy, podle toho, co je kratší. Právnické osoby Evropské unie odpovídají za včasné odeslání svých zaměstnanců z území Republiky Kazachstán.

2. Republika Kazachstán povolí poskytování služeb na svém území právnickými osobami Evropské unie prostřednictvím přítomnosti fyzických osob, pokud smlouva o poskytování služeb splňuje tyto podmínky:

a) smlouva o poskytování služeb:

i) byla uzavřena přímo mezi právnickou osobu Evropské unie a koncovým spotřebitelem, který je právnickou osobou Republiky Kazachstán;

ii) vyžaduje dočasnou přítomnost zaměstnanců dané právnické osoby na území Republiky Kazachstán za účelem poskytování služby; a

iii) je v souladu s právními předpisy a požadavky Republiky Kazachstán;

b) smlouva o poskytování služeb byla uzavřena v jednnou z následujících odvětví činností, které jsou zahrnuty a definovány v listině závazků GATS pro Republiku Kazachstán:

i) právní služby,

ii) účetní služby a služby vedení účetnictví,

iii) služby daňového poradenství,

iv) architektonické služby,

v) inženýrské služby,

vi) integrované inženýrské služby,

vii) územní plánování a služby v oblasti krajinné architektury,

viii) počítačové a související služby,

ix) reklamní služby,

x) průzkum trhu,

xi) podnikové poradenství,

xii) služby související s podnikovým poradenstvím,

xiii) služby zkušeben a provádění analýz,

xiv) poradenské služby související s těžbou,

xv) související vědecké a technické poradenství,

xvi) překladatelské a tlumočnické služby,

xvii) opravy a údržba zařízení, včetně dopravních zařízení, v rámci smlouvy o poprodejním servisu,

xviii) environmentální služby;

c) přístup udělený na základě tohoto odstavce se vztahuje pouze na činnost v oblasti služby, která je předmětem smlouvy; jeho součástí není právo používat profesní označení na území Republiky Kazachstán.

3. Evropská unie potvrzuje své povinnosti vyplývající z jejích závazků podle GATS, pokud jde o vstup a dočasný pobyt smluvních poskytovatelů služeb. Použijí se výhrady v ní uvedené (1).

Článek 50

Zacházení podle doložky nejvyšších výhod

1. Zacházení poskytnuté Evropskou unií smluvním poskytovatelům služeb z Republiky Kazachstán není méně příznivé než zacházení poskytnuté smluvním poskytovatelům služeb z jakékoli třetí země.

2. Z působnosti odstavce 1 se vyjímá zacházení poskytnuté podle jiných dohod uzavřených Evropskou unií s třetí stranou, které bylo oznámeno podle článku V GATS nebo na které se vztahuje seznam výjimek ze zacházení podle doložky nejvyšších výhod přiložený ke GATS. Zacházení odvozené od harmonizace předpisů opírající se o dohody uzavřené Evropskou unií a stanovující vzájemné uznání podle článku VII GATS se z působnosti odstavce 1 rovněž vyjímá.

3. Poskytne-li Republika Kazachstán příznivější zacházení, než je stanoveno v této dohodě, smluvním poskytovatelům služeb kteréhokoli jiného členského státu WTO, kromě zemí Společenství nezávislých států (SNS) a zemí, jež jsou stranami dohod o hospodářské integraci s Republikou Kazachstán, se toto zacházení použije na smluvní poskytovatele služeb Evropské unie. Zacházení odvozené od harmonizace předpisů opírající se o dohody uzavřené Republikou Kazachstán a stanovující vzájemné uznání podle článku VII GATS se z působnosti tohoto ustanovení rovněž vyjímá.

Článek 51

Postupné zlepšování podmínek pro dočasnou přítomnost fyzických osob za účelem podnikání

Zasedání Výboru pro spolupráci ve složení pro obchod dává stranám doporučení pro další liberalizaci dočasné přítomnosti fyzických osob za účelem podnikání.

Oddíl 4

Domácí právní předpisy

Článek 52

Rozsah a oblast působnosti

1. Pravidla uvedená v článku 53 se vztahují na opatření stran týkající se licenčního a kvalifikačního řízení, které má vliv na:

a) přeshraniční poskytování služeb;

b) usazování;

c) poskytování služby prostřednictvím přítomnosti fyzických osob na území druhé strany v souladu s oddílem 3 této kapitoly.

2. Pravidla uvedená v článku 53 se vztahují na všechny hospodářské činnosti spadající do oblasti působnosti této kapitoly. V případě služeb se použijí, pokud se jich týkají příslušné specifické závazky příslušné strany podle GATS (1). Tato pravidla se nepoužijí na opatření, pokud představují omezení, jež musí být zapsána do seznamu podle článků XVI nebo XVII GATS.

Článek 53

Udělování licencí a kvalifikací

1. Každá strana zajistí, aby licenční a kvalifikační řízení za účelem získání povolení k poskytování služby nebo k usazení byla přiměřená, jasná a souvisela s cíli příslušné politiky, aby přihlížela k povaze požadavků, které je třeba splnit, a kritériím, která mají být posouzena, a aby sama o sobě nepředstavovala omezení poskytování služeb nebo usazování.

2. Pokud jsou pro podání žádosti stanoveny konkrétní lhůty, musí být doba k podání žádosti poskytnutá žadateli přiměřená. Příslušný orgán zahájí vyřizování žádosti bez zbytečného odkladu. Bude-li to možné, měly by se žádosti přijímat v elektronické podobě za stejných podmínek umožňujících ověřit jejich pravost jako žádosti podané v papírové podobě.

3. Místo originálů by se pokud možno měly přijímat jejich ověřené kopie.

4. Každá strana zajistí, aby vyřizování žádosti, včetně konečného rozhodnutí, skončilo v přiměřené době stanovené v jejích právních předpisech nebo každopádně bez zbytečného prodlení. Každá strana usiluje o zavedení obvyklé lhůty pro vyřízení žádosti. Každá strana zajistí, aby udělená licence nebo povolení nabyly účinnosti bez zbytečného odkladu v souladu s podmínkami v nich uvedenými.

5. Každá strana zajistí, aby licenční poplatky (1) byly přiměřené z hlediska nákladů vynaložených příslušným orgánem a aby samy o sobě neomezovaly poskytování služeb nebo usazování.

6. Pokud příslušný orgán usoudí, že žádost je neúplná, nebo rozhodne, že potřebuje dodatečné informace, v přiměřené lhůtě:

a) informuje o této skutečnosti žadatele;

b) v nejvyšší možné míře upřesní, jaké informace požaduje; a

c) v nejvyšší možné míře poskytne možnost napravit nedostatky.

7. Pokud příslušný orgán žádost zamítne, sdělí to žadateli bez zbytečného odkladu a pokud možno písemně. Příslušný orgán by měl informovat žadatele na jeho žádost o důvodech zamítnutí žádosti a, je-li to možné, o všech zjištěných nedostatcích. Měl by informovat žadatele o postupech odvolání proti rozhodnutí v souladu s odpovídajícími právními předpisy. Příslušný orgán by měl umožnit žadateli, aby podal novou žádost v souladu s příslušnými zavedenými postupy orgánu, s výjimkou případů, kdy příslušný orgán vydává omezený počet licencí nebo osvědčení o způsobilosti.

8. Každá strana zajistí, aby byly postupy a rozhodnutí příslušného orgánu v licenčním nebo schvalovacím řízení vůči všem žadatelům nestranné. Příslušný orgán by měl dospět k rozhodnutí nezávisle a neměl by se zodpovídat žádnému poskytovateli služeb či investorovi, pro něhož se vyžaduje licence nebo schválení.

Oddíl 5

Zvláštní odvětvová ustanovení

Článek 54

Mezinárodní námořní doprava

1. Tento článek stanoví zásady týkající se liberalizace služeb v mezinárodní námořní dopravě. Tento článek se použije, aniž jsou dotčena práva a povinnosti stran vyplývající ze závazků podle GATS.

2. Pro účely tohoto článku pojem „mezinárodní námořní doprava“ zahrnuje operace typu „z domu do domu“ a multimodální dopravní operace, tedy přepravu zboží, při níž je použito více než jednoho způsobu dopravy pod jedním přepravním dokladem a která zahrnuje námořní úsek, a za tímto účelem právo mezinárodních přepravců přímo uzavírat smlouvy s poskytovateli jiných způsobů dopravy.

3. Co se týče činností uvedených v odstavci 4, které vykonávají lodní dopravci při poskytování služeb v souvislosti s mezinárodní námořní dopravou, každá strana povolí právnickým osobám druhé strany zřizovat dceřiné společnosti nebo pobočky na svém území za podmínek usazování a provozování neméně příznivých, než jaké poskytuje svým dceřiným společnostem nebo pobočkám či dceřiným společnostem nebo pobočkám kterékoli třetí země, podle toho, které jsou výhodnější.

Tento odstavec se nepoužije na podnik pro účely provozování flotily pod státní vlajkou některého členského státu Evropské unie nebo Republiky Kazachstán.

4. Taková činnost rovněž zahrnuje, ale neomezuje se na:

a) marketing a prodej služeb námořní dopravy a souvisejících služeb prostřednictvím přímého styku se zákazníky, od cenových nabídek až po fakturaci; bez ohledu na to, zda jsou tyto služby poskytovány nebo nabízeny samotným poskytovatelem služeb nebo je poskytují dodavatelé služeb, s nimiž má prodejce služeb uzavřeny stálé obchodní dohody;

b) nákup a využití, na svůj účet nebo na účet svých zákazníků (a další prodej svým zákazníkům), jakýchkoli dopravních a souvisejících služeb, včetně vnitrostátní dopravy jakéhokoli druhu, které jsou nezbytné pro zajištění intermodální dopravy;

c) přípravu přepravních dokladů, celních dokladů nebo dalších dokladů, které se vztahují k původu a druhu dopravovaného zboží;

d) poskytování obchodních informací všemi komunikačními prostředky, včetně elektronického informačního systému a systému výměny elektronických dat (s výhradou jakýchkoli nediskriminačních omezení, které se týkají telekomunikačních služeb);

e) uzavírání obchodních ujednání s ostatními lodními dopravci; včetně kapitálové účasti a zaměstnávání pracovníků najatých na místě (nebo zahraničních pracovníků s výhradou příslušných ustanovení této dohody) s místním lodním dopravcem;

f) jednání jménem právnických osob, organizování přivolání plavidla nebo převzetí nákladu, je-li to vyžadováno;

5. S ohledem na stávající úroveň liberalizace přeshraničního poskytování služeb mezi stranami v oblasti mezinárodní námořní dopravy:

a) strany účinně uplatňují zásadu neomezeného přístupu na mezinárodní trhy a obchodní trasy na komerčním a nediskriminačním základě;

b) každá strana poskytne plavidlům, která provozují poskytovatelé služeb druhé strany, zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje vlastním plavidlům či plavidlům kterékoli třetí země, podle toho, které je lepší, mimo jiné pokud jde o přístup do přístavů, využití infrastruktury a služby v přístavech a pomocných námořních služeb, a rovněž o související platby a poplatky, celní služby a přidělení prostoru pro kotvení a vybavení pro nakládku a vykládku.

6. Při používání zásad uvedených v odstavci 5 strany:

a) od vstupu této dohody v platnost neuplatňují žádná ustanovení o sdílení nákladu, která jsou součástí dvoustranných dohod uzavřených mezi členským státem Evropské unie a Republikou Kazachstán;

b) nezačlení do budoucích bilaterálních dohod s třetími zeměmi klauzule o sdílení nákladu, kromě výjimečných situací, kdy by společnosti provozující liniovou námořní dopravu z jedné ze stran této dohody jinak neměly účinnou příležitost ucházet se o obchod do dotčené třetí země a z ní;

c) zakazují ujednání o sdílení nákladu v budoucích dvoustranných dohodách v případě suchého sypkého a kapalného nákladu;

d) dnem vstupu této dohody v platnost zruší všechna jednostranná opatření, správní, technické a ostatní překážky, které by mohly představovat skryté omezování nebo by mohly mít diskriminační účinky na svobodné poskytování služeb v mezinárodní námořní dopravě, a upustí od jejich zavádění.

7. Fyzické a právnické osoby Evropské unie poskytující služby v mezinárodní námořní dopravě mohou svobodně poskytovat mezinárodní námořně-říční dopravní služby v rámci vnitrozemských vodních cest Republiky Kazachstán a naopak.

8. Každá strana zpřístupní poskytovatelům služeb v mezinárodní námořní dopravě druhé strany za přiměřených a nediskriminačních podmínek tyto služby v přístavu: lodivodské služby, pomoc při vlečení a tažení lodí, dodávky zásob, paliva a vody, likvidaci odpadů a balastní vody z vypouštění nádrží, služby kapitána přístavu, navigační služby, provozní služby na pobřeží nezbytné pro provoz plavidla, včetně komunikace, dodávek vody a elektrické energie, zařízení pro nouzové opravy, kotvení a přistání.

9. Pokud Republika Kazachstán poskytne příznivější zacházení pro námořní dopravu jinému členskému státu WTO, s výjimkou pobřežních států Kaspického moře a zemí SNS, použijí se tyto podmínky i na fyzické a právnické osoby Evropské unie.

Článek 54 bis

Silniční, železniční, vnitrozemská vodní a letecká doprava

Aby byl zajištěn koordinovaný rozvoj dopravy mezi stranami přizpůsobený jejich recipročním obchodním potřebám, mohou být podmínky pro vzájemný přístup na trh služeb v silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravě, případně i v letecké dopravě, upraveny budoucími zvláštními dohodami, které strany sjednají po vstupu této dohody v platnost.

Oddíl 6

Výjimky

Článek 55

Obecné výjimky

1. Za podmínky, že tato opatření nebudou použita způsobem, který by představoval prostředek svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi zeměmi, kde panují podobné podmínky, nebo skryté omezení usazování, včetně operací, nebo přeshraničního poskytování služeb, nelze ustanovení této kapitoly vykládat tak, aby to kterékoli straně bránilo v přijetí nebo vymáhání opatření:

a) nutných pro ochranu veřejné bezpečnosti, veřejné mravnosti nebo pro udržení veřejného pořádku (1);

b) nutných k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat a rostlin;

c) vztahujících se k ochraně vyčerpatelných přírodních zdrojů, jsou-li tato opatření uplatňována ve spojení s omezením domácích investorů nebo domácí nabídky nebo spotřeby služeb;

d) nezbytných pro ochranu národních památek umělecké, historické nebo archeologické hodnoty;

e) nezbytných k zajištění souladu s právními nebo správními předpisy, jež nejsou neslučitelné s touto hlavou, včetně opatření týkajících se:

i) předcházení klamavým a podvodným praktikám nebo opatření nezbytných k řešení následků neplnění závazků ze smluv,

ii) ochrany soukromí jednotlivců, pokud jde o zpracovávání a šíření osobních údajů, a ochrany důvěrnosti záznamů a účtů jednotlivých osob,

iii) bezpečnosti;

f) která jsou v rozporu s článkem 46, za předpokladu, že cílem odlišného zacházení je zajištění účinného nebo nestranného ukládání nebo vybírání přímých daní ve vztahu k hospodářským činnostem, investorům nebo poskytovatelům služeb druhé strany (1).

2. Tato kapitola se nevztahuje na systémy sociálního zabezpečení stran nebo na činnosti na území každé strany, které jsou spojeny, byť jen příležitostně, s výkonem veřejné moci.

Oddíl 7

Investice

Článek 56

Přezkum a konzultace

Strany do tří let ode dne, kdy se začne uplatňovat tato hlava, společně přezkoumají právní rámec investic s cílem určit případné překážky pro investice. Na základě tohoto přezkumu posoudí možnost zahájit jednání ohledně řešení těchto překážek za účelem doplnění této dohody, a to rovněž pokud jde o obecné zásady ochrany investic.

KAPITOLA 6

Pohyb kapitálu a platby

Článek 57

Běžný účet

Každá strana povolí veškeré platby a převody na běžném účtu platební bilance mezi stranami ve volně směnitelné měně v souladu s Dohodou o Mezinárodním měnovém fondu.

Článek 58

Pohyb kapitálu

1. Pokud jde o transakce na kapitálovém a finančním účtu platební bilance a aniž jsou dotčena jiná ustanovení této dohody, strany se zavazují neuložit žádná omezení na volný pohyb kapitálu souvisejícího s přímými investicemi prováděnými v souladu s právními předpisy hostitelské země, s hospodářskými činnostmi, na něž se vztahuje kapitola 5 (Služby a usazování), a s likvidací či repatriací takto investovaného kapitálu a veškerého z něho plynoucího zisku.

2. Pokud jde o transakce na kapitálovém a finančním účtu platební bilance, na které se nevztahuje odstavec 1, a aniž jsou dotčena jiná ustanovení této dohody, každá strana v souladu se svými právními předpisy zajistí volný pohyb kapitálu týkající se mimo jiné:

a) úvěrů spojených s obchodními transakcemi, včetně poskytování služeb, jichž se účastní rezident jedné ze stran;

b) finančních půjček a úvěrů; nebo

c) kapitálové účasti v právnické osobě bez záměru navázat nebo udržovat dlouhodobé hospodářské vztahy.

3. Aniž jsou dotčena jiná ustanovení této dohody, nezavedou strany nová omezení v souvislosti s pohybem kapitálu mezi rezidenty stran a nezpřísní stávající úpravy.

4. Strany mohou vést konzultace s cílem ještě více usnadnit pohyb kapitálu mezi nimi.

Článek 59

Výjimky

Za podmínky, že se taková opatření neuplatňují způsobem, který by vytvářel nástroj svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi zeměmi, kde převládají podobné podmínky, nebo skrytého omezení pohybu kapitálu, žádná ustanovení této kapitoly se nevykládají tak, aby kterékoli straně bránila v přijetí nebo provádění opatření, jež jsou:

a) nezbytná pro ochranu bezpečnosti veřejnosti a veřejné mravnosti nebo pro udržení veřejného pořádku nebo

b) nezbytných k zajištění souladu s právními nebo správními předpisy, jež nejsou neslučitelné s ustanoveními této hlavy, včetně ustanovení týkajících se:

i) předcházení trestným činům, klamavým a podvodným praktikám nebo řešení důsledků neplnění smluvních závazků (úpadek, platební neschopnost a ochrana práv věřitelů);

ii) opatření přijatých či ponechaných v platnosti k zajišťování integrity a stability finančního systému strany;

iii) vydávání, obchodování nebo podnikání s cennými papíry, opcemi, termínovanými obchody (futures) nebo jinými deriváty;

iv) účetního výkaznictví nebo vedení záznamů o převodech v zájmu pomoci orgánům činným v trestním řízení nebo finančním regulačním orgánům v případě potřeby; nebo

v) zajištění souladu s příkazy nebo rozsudky v soudním nebo správním řízení.

Článek 60

Dočasná ochranná opatření týkající se pohybu kapitálu, plateb nebo převodů

Pokud výjimečné okolnosti způsobí nebo hrozí způsobit v případě Republiky Kazachstán vážné potíže s prováděním měnové a kurzové politiky, a v případě Evropské unie s fungováním hospodářské a měnové unie, může dotčená strana přijmout ochranná opatření týkající se pohybu kapitálu, plateb nebo převodů na dobu nepřesahující jeden rok. Strana, jež ponechává v platnosti nebo přijímá taková opatření, o nich bezodkladně informuje druhou stranu a co nejdříve předloží harmonogram pro jejich zrušení.

KAPITOLA 7

Duševní vlastnictví

Článek 61

Cíle

Cílem této kapitoly je:

a) usnadňovat výrobu a uvádění na trh inovativních a tvůrčích produktů mezi stranami; a

b) dosáhnout přiměřené a účinné úrovně ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví.

Oddíl 1

Zásady

Článek 62

Povaha a rozsah povinností

1. Strany opětovně potvrzují závazek zajistit přiměřené a účinné provádění mezinárodních dohod týkajících se duševního vlastnictví, jejichž jsou smluvními stranami, včetně Dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „Dohoda TRIPS“). Ustanovení této kapitoly doplňují a dále upřesňují vzájemná práva a povinnosti stran podle Dohody TRIPS a dalších mezinárodních dohod v oblasti duševního vlastnictví.

2. Pro účely této dohody se výrazem „duševní vlastnictví“ rozumí mimo jiné všechny kategorie duševního vlastnictví uvedené v článcích 65 až 96.

3. Ochrana duševního vlastnictví zahrnuje ochranu před nekalou soutěží podle článku 10bis revidované a pozměněné Pařížské úmluvy o ochraně průmyslového vlastnictví z roku 1883 (dále jen „Pařížská úmluva“).

4. Tato kapitola nebrání stranám, aby ve svých právních předpisech stanovily vyšší úroveň ochrany práv duševního vlastnictví a jejich vymáhání za předpokladu, že uvedené předpisy nejsou v rozporu s touto kapitolou.

Článek 63

Převod technologií

1. Strany se dohodly na výměně názorů a informací týkajících se jejich právní úpravy a mezinárodních postupů ohledně ochrany a vymáhání práv duševního vlastnictví, jež mají vliv na převod technologií. Zahrnuje to zejména výměnu informací o opatřeních pro usnadnění informačních toků, obchodních partnerství, udělování dobrovolných licencí a subdodavatelských smluv. Zvláštní pozornost bude věnována podmínkám nezbytným pro vytvoření odpovídajícího příznivého prostředí pro převod technologií v hostitelských zemích, včetně takových otázek, jako je vnitřní právní rámec stran a rozvoj lidského kapitálu.

2. Pokud jsou přijata opatření pro přenos technologií, musí být chráněny oprávněné zájmy držitelů práv duševního vlastnictví.

Článek 64

Vyčerpání práva

Každá strana musí uplatňovat vnitrostátní nebo regionální (1) režim vyčerpání práv duševního vlastnictví v souladu se svým vnitřním právem ve vztahu k autorskému právu a právům s ním souvisejícím, (průmyslovým) vzorům a ochranným známkám.

Oddíl 2

Normy týkající se práv duševního vlastnictví

AUTORSKÉ PRÁVO A PRÁVA S NÍM SOUVISEJÍCÍ

Článek 65

Poskytovaná ochrana

Každá strana musí dodržovat práva a povinnosti stanovené v těchto mezinárodních dohodách:

a) Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (dále jen „Bernská úmluva“);

b) Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací (dále jen „Římská úmluva“);

c) Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o právu autorském;

d) Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech;

e) Dohoda TRIPS.

Článek 66

Autoři

Každá strana poskytne autorům výlučné právo udělit svolení nebo zakázat:

a) přímo nebo nepřímo, dočasné nebo trvalé rozmnožování jejich děl vcelku nebo zčásti jakýmikoli prostředky a v jakékoli podobě;

b) jakoukoliv formu veřejného šíření originálu jejich děl nebo jejich kopií prodejem či jinak;

c) jakékoliv sdělování jejich děl veřejnosti po drátě nebo bezdrátově, včetně zpřístupnění jejich děl veřejnosti tak, aby k nim veřejnost měla přístup z osobně vybraného místa a v osobně vybraném čase.

Článek 67

Výkonní umělci

Každá strana poskytne výkonným umělcům výlučné právo udělit svolení nebo zakázat:

a) záznam (1) jejich výkonů;

b) přímo nebo nepřímo, dočasné nebo trvalé rozmnožování záznamů jejich výkonů vcelku nebo zčásti jakýmikoli prostředky a v jakékoli podobě;

c) šíření ve veřejnosti záznamů jejich výkonů prodejem nebo jinak;

d) zpřístupnění záznamů jejich výkonů veřejnosti po drátě nebo bezdrátově tak, aby k nim veřejnost měla přístup z osobně vybraného místa a v osobně vybraném čase;

e) bezdrátové vysílání a sdělování jejich výkonů veřejnosti, s výjimkou případů, kdy výkon sám je již výkonem vysílaným nebo kdy se tak děje ze záznamu.

Článek 68

Výrobci zvukových záznamů

Každá strana poskytne výrobcům zvukových záznamů výlučné právo povolit nebo zakázat:

a) přímo nebo nepřímo, dočasné nebo trvalé rozmnožování jejich zvukových záznamů vcelku nebo zčásti jakýmikoli prostředky a v jakékoli podobě;

b) veřejné šíření jejich zvukových záznamů prodejem nebo jinak, včetně jejich kopií;

c) zpřístupnění jejich zvukových záznamů veřejnosti po drátě nebo bezdrátově tak, aby k nim veřejnost měla přístup z osobně vybraného místa a v osobně vybraném čase.

Článek 69

Vysílací organizace

Každá strana poskytne vysílacím organizacím výlučné právo povolit nebo zakázat:

a) záznam jejich vysílání;

b) reprodukci záznamu jejich vysílání;

c) zpřístupnění záznamů jejich vysílání veřejnosti po drátě nebo bezdrátově tak, aby k nim veřejnost měla přístup z osobně vybraného místa a v osobně vybraném čase; a

d) opakované vysílání jejich vysílání bezdrátově, jakož i sdělování jejich vysílání veřejnosti, pokud je takové sdělování prováděno na místech přístupných veřejnosti po zaplacení vstupného.

Článek 70

Vysílání a sdělování veřejnosti

Každá strana stanoví právo, kterým se zajistí, že uživatel zaplatí jednu spravedlivou odměnu, pokud je užito zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům nebo rozmnoženiny takového záznamu k bezdrátovému vysílání nebo jakémukoliv jinému sdělování veřejnosti, a že uvedená odměna bude rozdělena mezi dotčené výkonné umělce a výrobce zvukových záznamů. Pokud nedojde mezi výkonnými umělci a výrobci zvukových záznamů k dohodě, může každá strana stanovit podmínky pro rozdělování uvedené odměny mezi ně.

Článek 71

Doba ochrany

1. Práva autora literárního nebo uměleckého díla ve smyslu článku 2 Bernské úmluvy trvají po dobu autorova života a nejméně 70 let po jeho smrti.

2. U díla spoluautorů se doba stanovená v odstavci 1 počítá od smrti posledního žijícího autora.

3. Práva výkonných umělců uplynou nejdříve za 50 let ode dne podání výkonu. Pokud je však záznam výkonu oprávněně zveřejněn nebo oprávněně sdělen veřejnosti v průběhu této doby, uplynou práva nejdříve za 50 let ode dne, kdy došlo k prvnímu takovému zveřejnění nebo prvnímu takovému sdělení veřejnosti, podle toho, co nastalo dříve.

4. Práva výrobců zvukových záznamů uplynou nejdříve za 50 let po pořízení záznamu. Pokud je však zvukový záznam oprávněně zveřejněn v průběhu této doby, uvedená práva uplynou nejdříve za 50 let ode dne prvního oprávněného zveřejnění. Pokud během doby uvedené v první větě nedojde k žádnému oprávněnému zveřejnění a pokud byl během této doby zvukový záznam oprávněně sdělen veřejnosti, uvedená práva uplynou nejdříve za 50 let ode dne, kdy došlo k prvnímu oprávněnému sdělení veřejnosti.

5. Práva vysílacích organizací uplynou nejdříve za 50 let ode dne prvního přenosu vysílání, ať již jde o vysílání po drátě nebo o bezdrátové vysílání, pomocí kabelu nebo družice.

6. Lhůty stanovené v tomto článku se počítají od 1. ledna roku následujícího po události, od které běží.

7. Doba ochrany může být delší, než jsou lhůty stanovené v tomto článku.

Článek 72

Ochrana technologických prostředků

1. Každá strana zajistí odpovídající právní ochranu před obcházením jakýchkoliv účinných technologických prostředků, které dotyčná osoba provádí s vědomím, že takový cíl sleduje, nebo nebo má dostatečné důvody to vědět.

2. Každá strana zajistí odpovídající právní ochranu před výrobou, dovozem, rozšiřováním, prodejem, pronájmem, reklamou týkající se prodeje nebo pronájmu nebo před držbou zařízení, výrobků nebo součástek nebo před poskytováním služeb pro komerční účely, které jsou přednostně určeny pro obcházení jakýchkoli technologických prostředků nebo které to umožňují.

3. Pro účely této dohody se „technologickými prostředky“ rozumí jakákoliv technologie, zařízení nebo součástka, které jsou při své obvyklé funkci určeny k tomu, aby zabraňovaly úkonům nebo omezovaly úkony ve vztahu k dílům nebo jiným předmětům ochrany, ke kterým nebylo uděleno svolení držitele jakýchkoliv autorských práv nebo práv s nimi souvisejících stanovených vnitřními právními předpisy stran. Technologické prostředky se považují za „účinné“, pokud je použití díla nebo jiného předmětu kontrolováno držiteli práv uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu, jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo jiného předmětu nebo mechanismu kontroly rozmnožování, který dosahuje cíle ochrany.

Článek 73

Ochrana informací týkajících se správy práv

1. Každá strana poskytne odpovídající právní ochranu proti každé osobě, která bez svolení:

a) odstraňuje nebo pozměňuje jakékoli elektronické informace týkající se správy práv;

b) rozšiřuje, dováží za účelem rozšiřování, vysílá, sděluje nebo zpřístupňuje veřejnosti díla nebo jiné předměty ochrany chráněné podle této dohody, ze kterých byly bez svolení odstraněny nebo na nichž byly bez svolení pozměněny elektronické informace týkající se správy práv,

pokud taková osoba ví nebo má dostatečné důvody vědět, že takovým jednáním způsobuje, umožňuje, usnadňuje nebo zatajuje porušování jakéhokoliv autorského práva nebo práv s ním souvisejících podle vnitřních právních předpisů stran.

2. Pro účely této kapitoly se „informacemi týkajícími se správy práv“ rozumí jakékoli informace poskytnuté nositelem práv, které identifikují dílo nebo jiný předmět chráněný autorským právem nebo právy s ním souvisejícími, autorem nebo jiným nositelem práv, nebo informace o podmínkách použití díla nebo jiného předmětu a jakákoli čísla nebo kódy, které takovou informaci reprezentují.

3. Odstavec 1 se použije, pokud jakékoli informace uvedené v odstavci 2 souvisí s kopií díla nebo jiného předmětu chráněného autorským právem a souvisejícími právy nebo se objeví v souvislosti se sdělením veřejnosti tohoto díla nebo předmětu chráněného autorským právem a právy s ním souvisejícími.

Článek 74

Výjimky a omezení

1. V souladu s úmluvami a mezinárodními dohodami, jichž jsou stranami, může každá strana stanovit omezení nebo výjimky týkající se práv uvedených v článcích 66 až 70 pouze v určitých zvláštních případech, které nejsou v rozporu s obvyklým používáním díla nebo jiného předmětu a nepoškozují nepřiměřeně oprávněné zájmy nositelů práv.

2. Každá strana zajistí, aby dočasné rozmnožování uvedené v článcích 66 až 70, které je přechodné nebo příležitostné a je nedílnou a podstatnou součástí technologického procesu a jeho jediným účelem je umožnit:

a) přenos v rámci sítě mezi třetími stranami uskutečněný zprostředkovatelem nebo

b) oprávněné užití

díla nebo jiného předmětu ochrany a které nemá žádný samostatný hospodářský význam, bylo vyloučeno z práva na rozmnožování ve smyslu článků 66 až 69 této kapitoly.

Článek 75

Právo na opětný prodej

Každá strana stanoví ve prospěch autora originálu uměleckého díla, který je státním příslušníkem druhé strany, a jeho právního nástupce právo na opětný prodej, vymezené jako nezcizitelné právo, kterého se nelze do budoucna vzdát, na autorskou odměnu založenou na prodejní ceně získané z jakéhokoli opětného prodeje díla následujícího po prvním převodu díla autorem. Minimální výše a sazby inkasa autorské odměny se určují podle vnitřního práva strany, kde se opětný prodej uskutečňuje (1).

Článek 76

Spolupráce v oblasti kolektivní správy práv

Strany přijmou taková přiměřená opatření, jaká mají k dispozici k tomu, aby usnadnily zavedení mechanismů mezi svými příslušnými kolektivními správci práv za účelem zajištění snadnějšího vzájemného přístupu k dílům a jiným předmětům ochrany a jejich dodávání mezi územími stran a také za účelem převodu autorských honorářů za užití těchto děl nebo jiných předmětů ochrany. Strany rovněž přijmou taková přiměřená opatření, která mají k dispozici k tomu, aby dosáhly vysoké úrovně racionalizace a transparentnosti, pokud jde o plnění úkolů jejich příslušných kolektivních správců práv.

OCHRANNÉ ZNÁMKY

Článek 77

Mezinárodní dohody

Každá strana:

a) budou dodržovat Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek a Smlouvu o známkovém právu WIPO a

b) vynaloží veškeré přiměřené úsilí, aby přistoupila k Singapurské smlouvě o známkovém právu.

Článek 78

Postup registrace

1. Každá strana stanoví systém zápisu ochranných známek, v němž musí být každé konečné rozhodnutí přijaté příslušným orgánem pro ochranné známky řádně zdůvodněno a písemně sděleno žadateli, který musí mít možnost odvolat se k příslušnému orgánu pro ochranné známky a podat opravný prostředek k soudu.

2. Každá strana stanoví pro nositele práv možnost vznést námitku proti žádostem o ochranné známky nebo jejich zápis. Námitkové řízení musí být sporné.

3. Každá strana zpřístupní veřejnosti elektronickou databázi zapsaných ochranných známek.

Článek 79

Všeobecně známé ochranné známky

Strany spolupracují za účelem účinné ochrany všeobecně známých ochranných známek uvedených v článku 6a Pařížské úmluvy a v čl. 16 odst. 2 a 3 Dohody TRIPS.

Článek 80

Výjimky z práv vyplývajících z ochranné známky

Každá strana stanoví omezené výjimky z práv vyplývajících z ochranné známky, jako je správné užití popisných výrazů, užití zeměpisných označení, nebo jiné omezené výjimky, které berou zřetel na oprávněné zájmy majitele ochranné známky a třetích stran.

ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

Článek 81

Definice

Pro účely této dohody jsou zeměpisná označení označeními, která identifikují zboží jakožto pocházející z území některé ze stran, jejího regionu nebo lokality na daném území, jestliže lze danou jakost, pověst nebo jiné charakteristické znaky zboží připsat v podstatě jeho zeměpisnému původu.

Článek 82

Zásady ochrany zeměpisných označení

1. Každá strana zajistí odpovídající a časově neomezenou ochranu zeměpisných označení pomocí ochranného systému sni generis a v souladu se svým vnitřním právem, pokud zeměpisné označení požívá právní ochrany v zemi původu.

2. Za tímto účelem strany spolupracují v oblasti zeměpisných označení na základě tohoto článku, která doplňují minimální normy stanovené v příslušných ustanoveních Dohody TRIPS.

3. Každá strana zajistí, aby její systém ochrany zeměpisných označení byl druhé straně přístupný pro zápis do rejstříku zeměpisných označení. Každá strana zpřístupní veřejnosti elektronickou databázi zapsaných zeměpisných označení.

4. Pokud jde o zeměpisná označení chráněná na jejím území, každá strana zakáže a zabrání:

a) jakémukoli přímému či nepřímému obchodnímu užití zapsaného názvu pro produkty, na které se zápis nevztahuje, pokud:

i) jsou tyto produkty srovnatelné s produkty chráněnými pod daným názvem nebo

ii) používání daného názvu umožňuje těžit z dobré pověsti chráněného názvu;

b) jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí zapsaného názvu, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ výrobku nebo je-li chráněný název přeložen, přepsán nebo transliterován či doprovázen výrazy jako „druh“ „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, nebo podobnými výrazy;

c) jakémukoli jinému nepravdivému nebo zavádějícímu údaji o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech produktu použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného produktu, jakož i proti použití přepravního obalu, který by mohl vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ produktu; nebo

d) všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ zboží.

5. Každá strana vymáhá ochranu podle článků 81 až 83, mimo jiné také na na žádost zainteresované strany, pomocí vhodného správního vymáhání v souladu se svým vnitřním právem.

6. Každá strana zajistí, aby chráněné zeměpisné označení mohl používat každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh zboží, jež je v souladu s odpovídající specifikací.

7. Každá strana zajistí, aby názvy, které jsou chráněny podle jejího vnitřního práva, nezdruhověly.

8. Strany nemají povinnost zapsat zeměpisné označení, pokud by s ohledem na všeobecně známou ochrannou známku mohl zápis uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity zboží.

9. Aniž je dotčen tento článek, každá strana chrání zeměpisná označení i v případě, že již existuje předchozí ochranná známka. Předchozí ochrannou známkou se rozumí ochranná známka, jejíž použití odpovídá jedné ze situací uvedených v odstavci 4, která byla přihlášena, zapsána nebo zavedena používáním, umožňují-li to příslušné vnitřní právo strany, před dnem, kdy byla žádost o zápis zeměpisného označení podána u příslušného orgánu dotyčné strany. Taková předchozí ochranná známka může být nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu zeměpisného označení, pokud na základě právních předpisů dané strany o ochranných známkách, kde je ochranná známka zapsána nebo používána, neexistují důvody k jejímu prohlášení za neplatnou nebo k jejímu zrušení.

Článek 83

Jednání

Strany zahájí nejpozději do sedmi let ode dne, kdy se začne uplatňovat tato hlava, jednání za účelem uzavření dohody o ochraně zeměpisných označení na jejich příslušných územích.

(PRŮMYSLOVÉ) VZORY

Článek 84

Mezinárodní dohody

Evropská unie opětovně potvrzuje svůj závazek, že bude dodržovat Ženevský akt Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů z roku 1999. Republika Kazachstán vynaloží přiměřené úsilí, aby k němu přistoupila.

Článek 85

Požadavky na ochranu zapsaných průmyslových vzorů

1. Každá strana zajistí ochranu nezávisle vytvořených průmyslových vzorů, které jsou nové a původní. Tato ochrana musí být zajištěna zápisem a musí majiteli průmyslového vzoru udělovat výlučná práva v souladu s vnitřním právem strany. Pro účely tohoto článku platí, že kterákoli strana může uvážit, že průmyslový vzor, který má individuální povahu, je původní.

2. Průmyslový vzor použitý u některého výrobku nebo ztělesněný ve výrobku, který je součástí složeného výrobku, je uznán za nový a mající individuální povahu:

a) pokud součást, začleněná do složeného výrobku, zůstává viditelná při obvyklém používání složeného výrobku s výjimkou údržby, servisu nebo opravy; a

b) pouze pokud tyto viditelné znaky součásti samy splňují předpoklady novosti a individuální povahy.

Článek 86

Práva udělená zápisem

Majitel zapsaného průmyslového vzoru musí mít výlučné právo používat jej a zabránit třetím stranám, které nemají jeho souhlas, aby mimo jiné vyráběly, nabízely k prodeji, prodávaly, dovážely, vyvážely, skladovaly nebo využívaly výrobek, který nese nebo ztělesňuje chráněný průmyslový vzor, pokud se takové jednání uskutečňuje pro komerční účely.

Článek 87

Ochrana nezapsaných průmyslových vzorů

Republika Kazachstán nejpozději od sedmi let ode dne, kdy se začne uplatňovat tato hlava, poskytuje účinnou právní ochranu proti kopírování nezapsaných průmyslových vzorů, avšak za podmínky, že Evropská unie nejpozději dva roky před koncem tohoto sedmiletého období poskytne příslušné školení zástupcům oprávněných orgánů a organizací a soudcům.

Článek 88

Doba ochrany

Doba ochrany trvá nejméně deset let ode dne podání žádosti. Každá strana může stanovit, že doba ochrany může být na žádost majitele práv obnovena vždy na jedno nebo více pětiletých období, ale nejvýše na dobu odpovídající maximální době ochrany stanovené v jejím vnitřním právu.

Článek 89

Výjimky

1. Každá strana může stanovit omezené výjimky z ochrany (průmyslových) vzorů za předpokladu, že takové výjimky nejsou nepřiměřeně v rozporu s obvyklým využíváním chráněných (průmyslových) vzorů a nezpůsobují neospravedlni-telnou újmu oprávněným zájmům majitele chráněného (průmyslového) vzoru, s přihlédnutím k oprávněným zájmům třetích stran.

2. Ochrana (průmyslového) vzoru se nevztahuje na vzhledové znaky diktované pouze technickými funkcemi výrobku ani na vzhledové znaky výrobku, které jsou nezbytné k zajištění interoperability s jiným výrobkem (1).

3. Právo k průmyslovému vzoru nevznikne, pokud by tento vzor byl v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy.

Článek 90

Vztah k autorskému právu

Průmyslový vzor chráněný právem zapsaný v některé straně může požívat ochrany také podle právních předpisů o autorském právu dané strany, a to ode dne, kdy byl průmyslový vzor vytvořen nebo v jakékoliv formě zachycen. Míru, ve které, a podmínky, za jakých je tato ochrana poskytnuta včetně úrovně požadované původnosti, stanoví každá strana.

PATENTY

Článek 91

Mezinárodní dohody

Každá strana vynaloží veškeré přiměřené úsilí k dosažení souladu s články 1 až 16 Smlouvy o patentovém právu.

Článek 92

Patenty a veřejné zdraví

1. Strany uznávají význam Prohlášení ministerské konference WTO o Dohodě TRIPS a veřejném zdraví ze dne 14. listopadu 2001. Při výkladu a provádění práv a povinností podle této kapitoly zajistí každá strana soulad s uvedeným prohlášením.

2. Každá strana respektuje rozhodnutí Generální rady WTO ze dne 30. srpna 2003 o odstavci 6 prohlášení uvedeného v odstavci 1.

Článek 93

Dodatková ochranná osvědčení

1. Strany uznávají, že léčivé přípravky a přípravky na ochranu rostlin chráněné patentem na jejich území mohou před uvedením na trh podléhat správnímu řízení o registraci. Strany uznávají, že období, jež uplyne mezi podáním žádosti o patent a prvním povolením uvést produkt na trh, jak je za tímto účelem definováno v příslušných vnitřních právních předpisech strany, může zkrátit dobu účinné patentové ochrany.

2. Každá strana zajistí další dobu ochrany léčivých přípravků nebo přípravků na ochranu rostlin, které jsou patentově chráněny a podléhají správnímu řízení o registraci, rovnající se době uvedené v odstavci 1 tohoto článku druhé větě, zkrácené o pět let.

3. Bez ohledu na odstavec 2 nepřesáhne doba trvání dalšího období ochrany pět let.

Článek 94

Ochrana údajů předkládaných k získání registrace léčivého přípravku (1)

1. Každá strana zavede komplexní systém zaručující, že údaje předkládané k získání registrace léčivého přípravku zůstanou důvěrné, nebudou zveřejněny a nepoužijí se pro jiné účely.

2. Každá strana zajistí, aby jakékoli informace předložené k získání registrace léčivého přípravků ve smyslu čl. 39 odst. 3 Dohody TRIPS zůstaly důvěrné, nebyly zpřístupněny třetím stranám a byly chráněny před nepoctivými komerčními praktikami nejméně po dobu šesti let počínaje dnem udělení registrace na území jedné ze stran.

Za tímto účelem:

a) po dobu nejméně šesti let ode dne rozhodnutí o registraci se žádná osoba nebo veřejný či soukromý subjekt, jiný než je osoba či subjekt, které předložily tyto neveřejné údaje, nesmí přímo či nepřímo využívat tyto údaje bez výslovného souhlasu osoby nebo subjektu, které předložily tyto údaje na podporu žádosti o povolení registrace léčivého přípravku;

b) po dobu nejméně šesti let ode dne vydání rozhodnutí o registraci nesmí být kladně vyřízena žádná následná žádost o registraci, pokud další žadatel nepředloží vlastní údaje (nebo údaje použité se souhlasem držitele prvního povolení), které splňují stejné požadavky jako v případě prvního žadatele. Během tohoto šestiletého období musí být přípravky registrované bez předložení takových údajů staženy z trhu až do splnění příslušných požadavků.

Článek 95

Ochrana údajů o přípravcích na ochranu rostlin a pravidla zamezení opakovaného provádění zkoušek

1. Strany stanoví požadavky na bezpečnost a účinnost, dříve než povolí uvést na trh přípravky na ochranu rostlin.

2. Každá strana přizná držiteli protokolu o zkoušce nebo studii předloženému poprvé s cílem získat registraci přípravku na ochranu rostlin časově omezené právo na ochranu údajů.

Během doby platnosti práva na ochranu údajů se protokol o zkoušce či studii nesmí použít ve prospěch jiné osoby, která usiluje o registraci přípravku na ochranu rostlin, ledaže k tomu majitel protokolu vydá výslovný souhlas. Toto právo se dále uvádí jako „ochrana údajů“.

3. Protokol o zkoušce či studii musí:

a) být nezbytný pro registraci či změnu registrace s cílem umožnit použití na jiné plodině a

b) mít ověření, že splňuje zásady správné laboratorní praxe nebo správné praxe při provádění pokusů.

4. Doba ochrany údajů o přípravcích na ochranu rostlin trvá v straně nejméně deset let ode dne první registrace na území této strany. Každá strana může přiznat delší časové období, aby tak podnítila registraci například nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin nebo pro méně významná použití.

5. Na zkoušku nebo studii se rovněž vztahuje ochrana, pokud byla nezbytná pro obnovení či přezkoumání povolení.

6. Strany stanoví pravidla k zamezení opakování zkoušek na obratlovcích. Všichni žadatelé, kteří hodlají provést zkoušky a studie na obratlovcích, podniknou veškeré nezbytné kroky, aby ověřily, zda již tyto zkoušky a studie nebyly provedeny či zahájeny.

7. Potenciální žadatel a držitel nebo držitelé povolení vynaloží veškeré úsilí, aby zajistili sdílení zkoušek a studií prováděných na obratlovcích. Náklady spojené se sdílením protokolů o zkouškách a studiích se určí spravedlivě a transparentním a nediskriminačním způsobem. Od potenciálního žadatele se ke splnění požadavků pro registraci vyžaduje pouze, aby se podílel na nákladech týkajících se informací, které musí předložit.

8. Pokud potenciální žadatel a držitel nebo držitelé registrace přípravku na ochranu rostlin nemohou dosáhnout dohody o sdílení protokolů o zkouškách či studiích na obratlovcích, musí o tom potenciální žadatel informovat příslušný orgán dotčené strany.

9. Nebude-li dosaženo dohody o sdílení protokolů o zkouškách či studiích na obratlovcích, nebrání to příslušnému orgánu strany, aby tyto protokoly použil pro účely žádosti potenciálního žadatele.

Držitel nebo držitelé příslušného povolení mohou od potenciálního žadatele vyžadovat, aby se spravedlivě podílel na vzniklých nákladech. Strana může zúčastněným stranám nařídit, aby záležitost vyřešily prostřednictvím formálního a závazného rozhodčího řízení vedeného podle jejího vnitřního práva.

Článek 96

Odrůdy rostlin

Evropská unie znovu potvrzuje svůj závazek dodržovat Mezinárodní úmluvu na ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) a Republika Kazachstán vynaloží přiměřené úsilí k tomu, aby k této úmluvě přistoupila.

Oddíl 3

Vymáhání práv duševního vlastnictví

Článek 97

Obecné povinnosti

1. Strany znovu potvrzují své povinnosti vyplývající z Dohody TRIPS, zejména z části III uvedené dohody, a stanoví doplňková opatření, postupy a nápravná opatření uvedená v tomto oddíle, která jsou potřebná k zajištění vymáhání práv duševního vlastnictví (1).

2. Tato opatření, řízení a nápravná opatření musí být spravedlivá a nestranná a nesmí být nadměrně složitá nebo nákladná, nesmí obsahovat nepřiměřené lhůty ani nesmí mít za následek bezdůvodná zdržení. Musí být rovněž účinné, přiměřené a odrazující a musí být používány způsobem, který zabraňuje vzniku překážek legálního obchodu a poskytuje záruky proti jejich zneužití.

Článek 98

Způsobilí žadatelé

Každá strana uznává jako osoby způsobilé žádat o použití opatření, postupů a nápravných opatření uvedených v tomto oddílš a v části III Dohody TRIPS:

a) nositele práv duševního vlastnictví v souladu s jejím vnitřním právem,

b) všechny ostatní osoby oprávněné užívat tato práva, zejména držitelé licencí, v rozsahu stanoveném jejím vnitřním právem a v souladu s tímto právem,

c) kolektivní správci práv duševního vlastnictví, kteří jsou řádně uznáváni jako osoby oprávněné zastupovat nositele práv duševního vlastnictví, v rozsahu stanoveném jejím vnitřním právem a v souladu s tímto právem;

d) profesní subjekty ochrany práv či jiné osoby, které jsou řádně uznávány jako osoby oprávněné zastupovat nositele práv duševního vlastnictví, v rozsahu stanoveném jejím vnitřním právem a v souladu s tímto právem.

Článek 99

Důkazy

1. Pokud strana, která předložila přiměřeně dostupné důkazy dostatečně podporující její tvrzení a při opodstatnění svých nároků uvedla důkazy, které jsou v držení protistrany, mají soudní orgány každé strany pravomoc nařídit, aby protistrana takové důkazy předložila, s výhradou ochrany důvěrných informací.

2. Za podmínek uvedených v odstavci 1 přijme každá strana opatření nezbytná k tomu, aby v případě porušení práva duševního vlastnictví, ke kterému došlo v obchodním měřítku, mohly příslušné soudní orgány, případně na žádost, nařídit předložení bankovních, finančních nebo obchodních dokumentů, které jsou v držení protistrany, s výhradou ochrany důvěrných informací.

Článek 100

Opatření k zajištění důkazů

1. Každá strana zajistí, aby příslušné soudní orgány i před zahájením řízení ve věci mohly na žádost nositele práva, který předložil přiměřeně dostupné důkazy podporující jeho tvrzení, že bylo porušeno jeho právo duševního vlastnictví nebo že toto porušení hrozí, nařídit okamžitá a účinná předběžná opatření k zajištění relevantních důkazů údajného porušování, s výhradou ochrany důvěrných informací.

2. Tato opatření mohou zahrnovat podrobný popis, včetně odebrání vzorků nebo bez něj, či fyzické zabavení zboží údajně porušujícího právo duševního vlastnictví, a ve vhodných případech i materiálů a nástrojů použitých k výrobě nebo distribuci tohoto zboží a dokumentů vztahujících se k uvedenému zboží. Tato opatření se přijmou i bez vyslechnutí druhé strany, je-li to nezbytné, zvláště když by jakýkoli odklad pravděpodobně způsobil nenapravitelnou újmu držiteli práv nebo když hrozí prokazatelné nebezpečí, že důkazní prostředek bude zničen.

Článek 101

Právo na informace

1. Každá strana zajistí, aby v souvislosti s řízením o porušení práva duševního vlastnictví a na základě odůvodněné a přiměřené žádosti žadatele mohly příslušné soudní orgány nařídit, že informace o původu a distribučních sítích zboží či služeb, kterými je porušováno právo duševního vlastnictví, musí poskytnout porušovatel nebo každá jiná osoba, která:

a) prokazatelně v obchodním měřítku držela zboží porušující práva;

b) prokazatelně v obchodním měřítku užívala služby porušující práva;

c) prokazatelně v obchodním měřítku poskytovala služby využívané při činnostech porušujících práva; nebo

d) byla označena osobou uvedenou v písmeni a), b) nebo c) jako osoba podílející se na výrobě, zpracování nebo distribuci zboží či poskytování služeb.

2. Informace uvedené v odstavci 1 musí obsahovat:

a) jména a adresy producentů, výrobců, distributorů, dodavatelů a jiných předchozích držitelů zboží nebo služeb, stejně jako zamýšlených velkoobchodníků a maloobchodníků;

b) údaje o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, přijatém nebo objednaném množství a o ceně za dané zboží nebo služby.

3. Odstavce 1 a 2 se použijí, aniž jsou dotčeny jiné právní předpisy, které:

a) přiznávají nositeli práv právo na získání podrobnějších informací;

b) upravují použití informací poskytnutých na základě tohoto článku v občanskoprávním či trestním řízení;

c) upravují odpovědnost za zneužití práva na informace;

d) poskytují možnost odepřít poskytnutí informací, které by nutily osobu uvedenou v odstavci 1 přiznat svou účast nebo účast svého blízkého příbuzného na porušení práva duševního vlastnictví; nebo

e) upravují ochranu důvěrnosti informačních zdrojů nebo zpracování osobních údajů.

Článek 102

Předběžná a zajišťovací opatření

1. Každá strana zajistí, aby soudní orgány na žádost žadatele mohly vydat proti údajnému porušiteli prozatímní soudní zákaz s cílem zamezit hrozícímu porušení práva duševního vlastnictví nebo prozatímně zakázat, případně pod pokutou, pokud to vnitřní právo strany umožňuje, pokračování v údajném porušování tohoto práva, nebo podmínit takové pokračování složením záruky k zajištění odškodnění nositele práva. Prozatímní soudní zákaz lze vydat za stejných podmínek a v souladu s vnitřním právem i vůči zprostředkovateli, jehož služeb využívá třetí osoba k porušování práv duševního vlastnictví.

2. Prozatímní soudní zákaz lze rovněž vydat za účelem nařízení zabavení nebo vydání zboží, u kterého je podezření, že jsou jím porušována práva duševního vlastnictví, aby se zabránilo jeho vstupu do obchodních kanálů nebo oběhu v nich.

3. V případě porušení, ke kterému došlo v obchodním měřítku, zajistí každá strana, prokáže-li poškozený okolnosti, které by mohly ohrozit náhradu škody, aby soudní orgány mohly v souladu s vnitřním právem strany nařídit předběžnou konfiskaci či zabavení movitého nebo nemovitého majetku údajného porušovatele práv, včetně zmrazení jeho bankovních účtů nebo jiného majetku. K tomuto účelu mohou soudní orgány nařídit předání bankovních, finančních nebo obchodních dokladů nebo přiměřený přístup k souvisejícím informacím.

Článek 103

Nápravná opatření

1. Každá strana zajistí, aby příslušné soudní orgány mohly na žádost žadatele, a aniž je dotčena náhrada škody, která vznikla nositeli práv porušením práv, a aniž je dotčeno odškodnění jiného druhu, nařídit stažení, konečné odstranění z obchodních kanálů nebo zničení zboží, u něhož bylo prokázáno, že porušuje právo duševního vlastnictví. Příslušný soud může rovněž, je-li to vhodné, nařídit zničení materiálu a nástrojů použitých převážně při vytváření nebo výrobě tohoto zboží.

2. Soudní orgány každé strany mají pravomoc nařídit, aby tato opatření byla provedena na náklady porušovatele práv, ledaže tomu odporují zvláštní důvody.

Článek 104

Soudní zákazy

Každá strana zajistí, aby v případě vydání soudního rozhodnutí zjišťujícího porušení práva duševního vlastnictví mohly soudní orgány vydat vůči porušovateli práv soudní zákaz dalšího porušování práva. Stanoví-li tak vnitřní právo strany, může být za nedodržení tohoto zákazu případně uložena opakovaná pokuta k zajištění jeho dodržování. Každá strana rovněž zajistí, aby nositelé práv měli možnost žádat o soudní zákaz ve vztahu ke prostředníkům, jejichž služby jsou třetí stranou využívány k porušování práva duševního vlastnictví.

Článek 105

Alternativní opatření

Každá strana může v souladu se svým vnitřním právem stanovit, že ve vhodných případech a na žádost osoby, na niž se vztahují opatření uvedená v článku 103 nebo 104, mohou příslušné soudní orgány nařídit, aby bylo poškozené straně vyplaceno peněžní vyrovnání namísto použití opatření uvedených v článku 103 nebo 104, pokud tato osoba nejednala úmyslně ani z nedbalosti, výkon dotyčných opatření by jí způsobil nepřiměřenou újmu a pokud se peněžní vyrovnání poškozené straně jeví přiměřeně dostatečným.

Článek 106

Náhrada škody

1. Každá strana zajistí, že soudní orgány při stanovení náhrady škody:

a) přihlédnou ke všem vhodným aspektům, jako jsou nežádoucí hospodářské důsledky, včetně ztráty zisku, kterou poškozená strana utrpěla, k neoprávněným ziskům porušovatele práv a případně i k jiným než hospodářským hlediskům, včetně morální újmy způsobené nositeli práv porušením práv; nebo

b) mohou ve vhodných případech stanovit náhradu škody jako paušální částku na základě takových hledisek, jako je alespoň výše licenčních poplatků nebo poplatků, které by musely být zaplaceny, kdyby porušovatel práv požádal o udělení oprávnění k užívání příslušných práv duševního vlastnictví.

2. Jestliže porušovatel při výkonu činností nevěděl, ani důvodně nemohl vědět, že se dopouští porušení práv, může každá strana stanovit, že soudní orgány mohou nařídit navrácení zisků nebo náhradu škody, které mohou být předem určeny, poškozené straně.

Článek 107

Náklady řízení

Každá strana zajistí, aby odpovídající a přiměřené náklady na řízení a jiné náklady, jež vznikly straně, jež ve sporu uspěla, byly v zásadě uhrazeny stranou, která ve sporu neuspěla, je-li to spravedlivé.

Článek 108

Zveřejnění soudních rozhodnutí

Každá strana zajistí, aby v případě soudního řízení zahájeného pro porušení práva duševního vlastnictví byly soudní orgány oprávněny nařídit na žádost navrhovatele a na náklady porušovatele práv vhodná opatření k rozšíření informací týkajících se rozhodnutí, včetně zveřejnění celého rozhodnutí nebo jeho části.

Článek 109

Domněnka autorství nebo vlastnictví

Pro účely použití opatření, řízení a nápravných opatření podle tohoto oddílu stačí k tomu, aby byl autor literárního nebo uměleckého dílapovažován za autora a v důsledku toho oprávněn zahájit řízení o porušení práv, není-li prokázán opak a je-li jeho jméno uvedeno na díle obvyklým způsobem. To platí přiměřeně i pro nositele práv souvisejících s autorským právem, pokud jde o jejich předmět ochrany.

Článek 110

Správní postupy

Pokud lze v důsledku správního řízení ve věci nařídit občanskoprávní nápravné opatření, musí toto řízení odpovídat zásadám, jež se ve své podstatě rovnají zásadám stanoveným v příslušných ustanoveních tohoto oddílu.

Článek 111

Opatření na hranicích

1. Při provádění opatření na hranicích za účelem vymáhání práv duševního vlastnictví každá strana zajistí plnění svých povinností podle GATT 1994 a Dohody TRIPS.

2. V zájmu zajištění ochrany práv duševního vlastnictví na celním území každé ze stran přijmou celní orgány v mezích svých pravomocí rozmanité přístupy k identifikaci zásilek obsahujících zboží, u něhož je podezření z porušení práv duševního vlastnictví uvedených v odstavcích 3 a 4. Patří k nim způsoby analýzy rizika mezi jiným na základě informací od nositelů práv, získané zpravodajské informace a prohlídky nákladu.

3. Celní orgány mají pravomoc přijímat na žádost nositele práva opatření za účelem zadržení či pozastavení propuštění zboží pod celním dohledem, u něhož je podezření z porušení ochranné známky, autorských práv a práv s nimi souvisejících nebo zeměpisných označení.

4. Celní orgány Republiky Kazachstán, budou mít nejpozději do tří let ode dne, kdy se začne používat tato hlava, pravomoc přijímat na žádost nositele práva opatření za účelem zadržení nebo pozastavení propuštění zboží pod celním dohledem, u něhož je podezření z porušení patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, topografií integrovaných obvodů nebo odrůdových práv, za podmínky, že Evropská unie poskytne před skončením druhého roku tohoto tříletého období přiměřené školení zástupcům oprávněných orgánů, jako jsou celní úředníci, státní zástupci, soudci a další personál podle potřeby.

5. Celní orgány mají pravomoc přijímat z vlastní iniciativy opatření za účelem zadržení či pozastavení propuštění zboží pod celním dohledem, u něhož je podezření z porušení ochranné známky, autorských práv a práv s nimi souvisejících nebo zeměpisných označení.

6. Celní orgány Republiky Kazachstán budou mít nejpozději do pěti let ode dne, kdy se začne používat tato hlava, pravomoc přijímat z vlastní iniciativy opatření o zadržení nebo pozastavení propuštění zboží pod celní kontrolou, u něhož je podezření z porušení patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, topografií integrovaných obvodů nebo odrůdových práv, za podmínky, že Evropská unie poskytne nejpozději dva roky před koncem tohoto pětiletého období přiměřené školení zástupcům oprávněných orgánů, jako jsou celní úředníci, státní zástupci, soudci a další personál podle potřeby.

7. Bez ohledu na odstavce 3 až 6 neexistuje povinnost uplatnit opatření k zadržení nebo pozastavení při dovozu zboží, které bylo uvedeno na trh v jiné zemi nositelem práv nebo s jeho souhlasem.

8. Strany se dohodly na účinném provedení článku 69 Dohody TRIPS, pokud jde o mezinárodní obchod se zbožím podezřelým z porušení práv duševního vlastnictví. Za tímto účelem bude každá strana připravena zřídit a oznámit druhé straně kontaktní místo v rámci své celní správy s cílem usnadnit vzájemnou spolupráci. Tato spolupráce může zahrnovat výměnu informací o mechanismech pro přijímání informací od nositelů práv, osvědčených postupech a zkušenostech se strategiemi řízení rizik, jakož i informací, které mohou napomoci rozpoznávat zásilky, u nichž je podezření, že obsahují zboží porušující práva.

9. Celní orgány každé strany budou na požádání druhé strany či z vlastní iniciativy spolupracovat při poskytování významných dostupných informací celním orgánům druhé strany, zejména o zboží procházejícím územím strany, kam zboží směřuje, nebo o zboží pocházejícím z druhé strany.

10. Aniž jsou dotčeny další formy spolupráce, na odstavce 8 a 9 tohoto článku, které se týkají porušování celních předpisů, jež se vztahují k právům duševního vlastnictví, se použije protokol o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech.

11. Aniž jsou dotčeny pravomoci Rady pro spolupráci, za zajištění řádného fungování a provádění tohoto článku je odpovědný Podvýbor pro celní spolupráci uvedený v čl. 25 odst. 3. Podvýbor pro celní spolupráci stanoví priority a vhodné postupy pro spolupráci mezi příslušnými orgány obou stran.

Oddíl 4

Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb

Článek 112

Využití služeb zprostředkovatelů

Strany uznávají, že třetí strany mohou využívat služeb zprostředkovatelů pro protiprávní činnosti. V zájmu zajištění volného pohybu informačních služeb a současně v zájmu vymáhání práv duševního vlastnictví v digitálním prostředí zajistí každá strana opatření popsaná v tomto oddíle, jež se týkají poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, nejsou-li žádným způsobem spojeni s přenášenými informacemi.

Článek 113

Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb: „prostý přenos“

1. Každá strana zajistí, aby v případě poskytování služby informační společnosti spočívající v přenosu informací poskytnutých příjemcem služby komunikační sítě nebo ve zprostředkování přístupu ke komunikační síti nebyl poskytovatel služby odpovědný za přenášené informace, pokud:

a) není původcem přenosu;

b) nevolí příjemce přenášené informace a

c) nevolí a nemění obsah přenášených informací.

2. Přenos informací a zprostředkování přístupu ve smyslu odstavce 1 zahrnuje automatické krátkodobé a přechodné ukládání přenášených informací, pokud toto ukládání slouží výhradně pro uskutečnění přenosu v komunikační síti a pokud jeho délka nepřesahuje obvyklou dobu přenosu.

3. Tímto článkem není dotčena možnost soudu nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s vnitřním právem strany, aby ukončil porušování práv nebo mu předešel.

Článek 114

Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb: ukládání do vyrovnávací paměti („caching“)

1. Každá strana zajistí, aby v případě poskytování služby informační společnosti spočívající v přenosu informací v komunikační síti poskytovaných příjemcem služby nebyl poskytovatel služby odpovědný za automatické dočasné přechodné ukládání informací, které slouží pouze pro co možná nejúčinnější následný přenos informací na žádost jiných příjemců služby, pokud:

a) poskytovatel služby informace nemění;

b) poskytovatel služby vyhoví podmínkám přístupu k informacím;

c) poskytovatel služby dodržuje pravidla o aktualizaci informací, která jsou stanovena způsobem obecně uznávaným a používaným v průmyslu;

d) poskytovatel služby nepřekročí povolené používání technologie obecně uznávané a používané v průmyslu s cílem získat údaje o užívání informace a

e) poskytovatel služby ihned přijme opatření vedoucí k odstranění jím uložené informace nebo ke znemožnění přístupu k ní, jakmile zjistí, že informace byla na výchozím místě přenosu ze sítě odstraněna nebo k ní byl znemožněn přístup nebo soud nebo správní orgán nařídil odstranění této informace nebo znemožnění přístupu k ní.

2. Tímto článkem není dotčena možnost soudu nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s vntřním právem strany, aby ukončil porušování práv nebo mu předešel.

Článek 115

Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb: ukládání informací („hosting“)

1. Každá strana zajistí, aby v případě služby informační společnosti spočívající v ukládání informací poskytovaných příjemcem služby nebyl poskytovatel služby odpovědný za informace ukládané na žádost příjemce služby, pokud:

a) poskytovatel nebyl účinně seznámen s protiprávní činností nebo informací a ani s ohledem na nárok na náhradu škody si není vědom skutečností nebo okolností, z nichž by byla zjevná protiprávní činnost nebo informace; nebo

b) poskytovatel, jakmile se o tomto dozvěděl, okamžitě jednal s cílem odstranit tyto informace nebo k nim znemožnit přístup.

2. Odstavec 1 se nepoužije, pokud je příjemce služby závislý na poskytovateli nebo podléhá jeho dohledu.

3. Tímto článkem není dotčena možnost soudu nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s vnitřním právem strany, aby ukončil protiprávní jednání nebo mu předešel, ani možnost kterékoli strany zavést postupy, které umožní odstranění informace nebo znemožní přístup k ní.

Článek 116

Neexistence obecné povinnosti dohledu

1. Strany neukládají poskytovatelům služeb uvedených v článcích 113 až 115 obecnou povinnost dohlížet na jimi přenášené nebo ukládané informace nebo obecnou povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti nebo okolnosti poukazující na protiprávní činnost.

2. Kterákoli strana může zavést pro poskytovatele služeb informační společnosti povinnost neprodleně informovat příslušné orgány veřejné moci o pravděpodobných protiprávních činnostech příjemců jejich služby nebo o protiprávních informacích, které tito příjemci poskytují. Kterákoli strana může rovněž stanovit pro poskytovatele služeb informační společnosti povinnost sdělit příslušným orgánům na jejich žádost informace, na jejichž základě lze zjistit totožnost příjemců jejich služby, s nimiž uzavřel dohody o ukládání infomací.

Článek 117

Datum použitelnosti článků 112 až 116

Republika Kazachstán plně provede povinnosti stanovené v článcích 112 až 116 ve lhůtě pěti let ode dne, kdy se začne tato hlava používat.

Článek 118

Spolupráce

1. Strany podporují rozvoj spolupráce mezi obchodními nebo profesními sdruženími či organizacemi, jejichž cílem je ochrana a vymáhání práv duševního vlastnictví.

2. Strany se dohodly, že budou spolupracovat, aby podpořily provádění povinností podle této kapitoly. Mezi oblasti spolupráce patří mimo jiné tyto činnosti:

a) výměna informací o jejich příslušných právních rámcích týkajících se práv duševního vlastnictví a příslušných pravidlech jejich ochrany a prosazování; výměna zkušeností z legislativního pokroku v těchto oblastech;

b) výměna zkušeností s ochranou a vymáháním práv duševního vlastnictví;

c) výměna zkušeností s ochranou a vymáháním práv celními orgány, policií, správními a soudními orgány a zúčastněnými organizacemi; koordinace v zájmu předcházení vývozu padělaného zboží;

d) budování kapacit, a

e) podpora a šíření informací a znalostí o právech duševního vlastnictví, mimo jiné v podnikatelských kruzích a v občanské společnosti; podpora veřejného povědomí a znalostí spotřebitelů a nositelů práv.

KAPITOLA 8

Veřejné zakázky

Článek 119

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a) „komerčním zbožím či službami“ typ zboží nebo služeb, které se běžně prodávají nebo nabízejí na obchodním trhu nebo které obvykle kupují nestátní odběratelé k nestátním účelům;

b) „stavební službou“ služba, jejímž cílem je jakákoli realizace inženýrských staveb nebo stavebních prací, na základě oddílu 51 prozatímní ústřední klasifikace produkce vypracované OSN;

c) „dny“ dny kalendářní;

d) „elektronickou aukcí“ opakující se proces, který zahrnuje elektronické zařízení pro předkládání nových, snížených cen nebo nových hodnot, které se týkají určitých prvků nabídek, k němuž dochází po prvním úplném vyhodnocení nabídek, a který umožňuje sestavit jejich pořadí při použití automatických metod vyhodnocení. Určité zakázky na služby a na stavební práce, jejichž předmětem jsou plnění týkající se duševního vlastnictví, jako je koncepce díla, proto nemohou být předmětem elektronických aukcí.

e) „písemně“ nebo „písemný“ jakékoli slovní nebo číselné vyjádření, které lze číst, reprodukovat a posléze sdělovat. Může se jednat i o elektronicky předávané nebo uchovávané informace;

f) „omezeným nabídkovým řízením“ se rozumí řízení, ve kterém zadavatel kontaktuje jednoho nebo více dodavatelů dle svého výběru;

g) „opatřením“ jakýkoli právní předpis, postup, administrativní pokyny či praxe nebo jakýkoli jiný krok zadavatele ve vztahu k zahrnuté zakázce;

h) „stálým seznamem“ seznam dodavatelů, kteří podle zadavatele splňují podmínky pro účast na tomto seznamu a které zadavatel zamýšlí využít více než jednou;

i) „oznámením zamýšlené zakázky“ oznámení uveřejněné zadavatelem vyzývající dodavatele, kteří mají zájem, k podání žádosti o účast, nabídky nebo obojího;

j) „otevřeným nabídkovým řízením“ se rozumí řízení, při němž může nabídku předložit jakýkoli zainteresovaný dodavatel;

k) „osobou“ buď fyzická osoba, nebo právnická osoba;

l) „zadavatelem“ subjekt, na který se vztahují části 1 až 3 přílohy III;

m) „kvalifikovaným dodavatelem“ dodavatel, jehož zadavatel uznává jako splňujícího podmínky účasti;

n) „výběrovým zadávacím řízením“ řízení, v němž zadavatel vyzve k předložení nabídky pouze kvalifikované dodavatele;

o) „službami“ se rozumí i stavební služby, není-li uvedeno jinak;

p) „normou“ dokument, schválený uznaným orgánem, který nabízí pro obecné a opakované použití pravidla, pokyny nebo charakteristiky výrobků či služeb nebo k nim se vztahující postupy a výrobní metody, jejichž dodržování není závazné. Norma může také zahrnovat požadavky na terminologii, symboly, obal, značení nebo označování výrobku, pokud se týkají zboží, služby, postupu nebo výrobní metody, nebo se jimi výlučně zabývat;

q) „dodavatelem“ osoba nebo skupina osob, která poskytuje nebo by mohla poskytovat zboží či služby;

r) „technickou specifikací“ se rozumí požadavek nabídkového řízení, který:

i) stanoví vlastnosti zboží nebo služeb, které jsou předmětem nabídky, včetně kvality, výkonnosti, bezpečnosti a rozměrů nebo postupů a metod jejich výroby nebo poskytování, nebo

ii) se týká požadavků na terminologii, symboly, obaly, značení nebo označování výrobku, pokud se týkají zboží či služby.

Článek 120

Rozsah a oblast působnosti

Uplatňování této kapitoly

1. Tato kapitola se vztahuje na jakékoli opatření týkající se zadávání zahrnutých zakázek bez ohledu na to, zda se uskutečňuje výhradně nebo částečně elektronickými prostředky.

2. Pro účely této kapitoly se „zahrnutou veřejnou zakázkou“ rozumí zakázka pro státní účely:

a) na pořízení zboží, služeb nebo jejich kombinace:

i) jak je uvedeno v příloze III; a

ii) za účelem jiným, než je komerční prodej či další prodej nebo použití v souvislosti s výrobou nebo dodávkou zboží či poskytováním služeb pro komerční prodej či další prodej;

b) uskutečňovaná prostřednictvím všech smluvních prostředků včetně: koupě; nájmu a pronájmu nebo koupě na splátky, pronájmu či nájmu s právem následné koupě nebo bez něj;

c) jejichž hodnota je v okamžiku uveřejnění oznámení v souladu s čl. 124 stejná nebo vyšší než příslušná prahová hodnota uvedená v příloze III;

d) vypsaná zadavatelem a

e) která není z působnosti jinak vyloučena v odstavci 3 tohoto článku nebo v příloze III.

Pokud je hodnota zakázky nejistá, musí být odhadnuta v souladu s odstavci 6 až 8.

3. Není-li v příloze III stanoveno jinak, bevztahuje se tato kapitola na:

a) nabývání nebo pronájem pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo práv k nim;

b) mimosmluvní ujednání nebo jakoukoli formu pomoci, kterou strany poskytují, včetně dohod o spolupráci, grantů, půjček, kapitálových injekcí, záruk a daňových pobídek;

c) pořizování nebo získávání služeb finančních agentur nebo depozitních služeb, konkurzních služeb a služeb pro řízení v případě regulovaných finančních institucí nebo odbytových, výplatních a distribučních služeb pro cenné papíry vydané orgány veřejné správy, včetně půjček a vládních dluhopisů, směnek a jiných cenných papírů;

d) smlouvy na zajišťování veřejné zaměstnanosti;

e) zadávací řízení prováděná:

i) za konkrétním účelem poskytování mezinárodní pomoci, včetně rozvojové pomoci;

ii) v rámci konkrétního postupu nebo podmínky mezinárodní dohody o rozmisťování vojsk nebo o společném provádění projektu stranami, nebo

iii) podle zvláštního postupu nebo podmínky mezinárodní organizace nebo nabídková řízení financovaná mezinárodními granty, půjčkami nebo jinou pomocí, kde by platný postup nebo podmínka byla v rozporu s touto kapitolou.

4. Příloha III stanoví pro každou stranu tyto informace:

a) v části 1 ústřední orgány státní správy, na jejichž zakázky se vztahuje tato kapitola;

b) v části 2 orgány státní správy na nižší úrovni, na jejichž veřejné zakázky se vztahuje tato kapitola;

c) v části 3 všechny ostatní subjekty, na jejichž veřejné zakázky se vztahuje tato kapitola;

d) v části 4 zboží, na které se vztahuje tato kapitola;

e) v části 5 služby, jiné než stavební, na které se vztahuje tato kapitola;

f) v části 6 stavební služby, na které se vztahuje tato kapitola; a

g) v části 7 jakékoli všeobecné poznámky.

5. Pokud zadavatel v souvislosti se zahrnutou zakázkou vyžaduje, aby osoby, které nejsou uvedeny v příloze III, zadávaly zakázky v souladu s určitými požadavky, použije se na tyto požadavky přiměřeně článek 122.

Ocenění

6. Při odhadování hodnoty zakázky za účelem zjištění, zda jde o zahrnutou zakázku, zadavatel:

a) zakázku nerozdělí na dílčí zakázky ani nevybere či nepoužije určitou oceňovací metodu pro odhad její hodnoty s cílem zakázku úplně nebo částečně vyloučit z působnosti této kapitoly; a

b) uvede odhadovanou maximální celkovou hodnotu zakázky za celou dobu jejího trvání, bez ohledu na to, zda bude zadána jednomu či více dodavatelům, přičemž zohlední všechny formy odměňování, včetně:

i) prémií, honorářů, provizí a úroků, a

ii) pokud zakázka stanoví možnost opcí, celkové hodnoty těchto opcí.

7. Pokud je při jediném požadavku na zakázku zadáno více zakázek nebo je zadána zakázka v samostatných částech (dále jen „opakující se zakázky“), základem pro výpočet odhadované maximální celkové hodnoty je buď:

a) hodnota opakujících se zakázek na zboží nebo služby téhož druhu zadaných během předcházejících dvanácti měsíců nebo předcházejícího rozpočtového roku zadavatele, přičemž tato hodnota je pokud možno upravena s ohledem na očekávané změny množství či hodnoty zboží nebo služeb pořizovaných v následujících dvanácti měsících; nebo

b) odhadovaná hodnota opakujících se zakázek na zboží nebo služby téhož druhu, jež mají být zadány během dvanácti měsíců, které následují po zadání první zakázky, či v rozpočtovém roce zadavatele.

8. V případě zakázky zadávané prostřednictvím koupě na splátky, pronájmu či nájmu zboží nebo služeb nebo zakázky, jejíž celková cena není stanovena, je základem pro ocenění:

a) v případě zakázek na dobu určitou:

i) pokud tato doba trvá nejvýše dvanáct měsíců, celková odhadovaná maximální hodnota zakázky za celou dobu trvání; nebo

ii) pokud tato doba přesahuje dvanáct měsíců, její celková odhadovaná maximální hodnota včetně odhadované zůstatkové hodnoty;

b) v případě zakázek na dobu neurčitou odhadovaná měsíční splátka vynásobená 48 a

c) není-li jisté, zda má být smlouva na dobu určitou, použije základem pro ocenění podle písmene b).

Článek 121

Obecné výjimky

Za podmínky, že tato opatření nebudou použita způsobem, který by představoval prostředek svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi stranami nebo skryté omezení mezinárodního obchodu, nelze ustanovení této kapitoly vykládat tak, že by kterékoli straně bránila v ukládání nebo vymáhání opatření:

a) nutná k ochraně veřejné mravnosti, pořádku nebo bezpečnosti;

b) nutných k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat a rostlin;

c) nutná k ochraně duševního vlastnictví nebo

d) vztahující se ke zboží nebo službám osob se zdravotním postižením, dobročinným institucím nebo práci vězňů.

Článek 122

Obecné zásady

Zákaz diskriminace

1. V případě jakéhokoli opatření týkajícího se zahrnuté zakázky musí každá strana, včetně svých zadavatelů, bezpodmínečně zajistit pro zboží a služby druhé strany a pro dodavatele druhé strany nabízející takové zboží nebo služby zacházení, které není méně příznivé, než jaké daná strana, včetně svých zadavatelů, poskytuje domácímu zboží, službám a dodavatelům usazeným na jejím území.

2. Pokud jde o jakákoli opatření týkající se zahrnutých zakázek, nesmí žádná strana, včetně jejích zadavatelů:

a) zacházet s dodavatelem usazeným na jejím území méně příznivě než s jiným dodavatelem usazeným na jejím území na základě stupně cizího přidružení nebo vlastnictví; nebo

b) diskriminovat žádného dodavatele usazeného na jejím území na základě toho, že zboží nebo služby, které pro určitou veřejnou zakázku nabízí, jsou zbožím nebo službami druhé strany.

Používání elektronických prostředků

3. Při zadávání zahrnuté zakázky elektronickými prostředky je zadavatel povinen:

a) zajistit, aby byla veřejná zakázka zadána s použitím takových technologií a softwaru (včetně technologií a softwaru pro ověřování pravosti a kódování informací), které jsou obecně dostupné a interoperabilní s ostatními běžně dostupnými technologickými a softwarovými produkty; a

b) udržovat mechanismy, které zajišťují neporušenost žádostí o účast a nabídek, včetně registrace času příjmu, a brání neoprávněnému přístupu k nim.

Provádění zadávacího řízení

4. Zadavatel zadává zahrnuté zakázky transparentním a nestranným způsobem, který:

a) je v souladu s touto kapitolou, s využitím metod, jako je otevřené zadávací řízení, výběrové zadávací řízení, omezené zadávací řízení a elektronické aukce;

b) brání střetu zájmů a

c) brání korupčním praktikám.

Pravidla původu

5. Pro účely zahrnutých zakázek neuplatňuje žádná strana pro zboží nebo služby dovážené z druhé strany nebo dodávané druhou stranou pravidla původu, která se liší od pravidel původu, jež daná strana ve stejné době uplatňuje na dovoz nebo dodávky stejného zboží nebo služeb od téže strany při běžném obchodování.

Opatření, jež nejsou specifická pro zadávání zakázek

6. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na: cla a poplatky jakéhokoli druhu ukládané na dovoz nebo v souvislosti s ním; způsob výběru takových cel a poplatků, ostatní dovozní předpisy nebo náležitosti a opatření ovlivňující obchodování se službami, jiná než opatření týkající se zahrnutých zakázek.

Článek 123

Informace o systému zadávání zakázek

1. Každá strana:

a) neprodleně uveřejnit každý právní předpis, soudní rozhodnutí, obecně závazné správní opatření a standardní smluvní doložky, které jsou stanoveny právním předpisem a jsou začleněny v podobě odkazu do oznámení nebo zadávací dokumentace a do postupu vztahujícího se k zahrnutým zakázkám, jakož i veškeré jejich úpravy, a to v oficiálně určených elektronických či tištěných médiích, která jsou široce distribuována a jsou veřejnosti snadno dostupná, a

b) poskytnout druhé straně na požádání jejich vysvětlení.

2. Část 1 přílohy IV uvádí:

a) seznam elektronických a tištěných médií, v nichž každá strana zveřejní informace podle odstavce 1 tohoto článku;

b) seznam elektronických a tištěných médií, v nichž každá strana zveřejní oznámení podle článku 124, čl. 126 odst. 7 a čl. 133 odst. 2; a

c) adresu nebo adresy internetových stránek, kde každá strana zveřejňuje své oznámení týkající se zadaných zakázek ve smyslu čl. 133 odst. 2.

3. Každá strana bezodkladně oznámí Výboru pro spolupráci veškeré úpravy svých informací uvedených v části 1 přílohy IV. Výbor pro spolupráci pravidelně přijímá rozhodnutí zohledňující úpravy části 1 přílohy IV.

Článek 124

Oznámení

Oznámení zamýšlené zakázky

1. U každé zahrnuté veřejné zakázky zadavatel zveřejní oznámení zamýšlené veřejné zakázky v příslušném tištěném nebo elektronickém médiu uvedeném v části 2 přílohy IV, s výjimkou okolností popsaných v článku 130. Toto médium musí být široce distribuováno a oznámení musí být veřejnosti snadno dostupná nejméně do uplynutí lhůty uvedené v oznámení. V případě zadavatelů, na které se vztahují části 1, 2 a 3 přílohy III, musí být oznámení přístupná bezplatně v elektronické podobě z jednotného přístupového místa nejméně po dobu stanovenou v části 2 přílohy IV.

2. Není-li v této kapitole stanoveno jinak, musí každé oznámení zamýšlené zakázky obsahovat tyto údaje:

a) jméno a adresu zadavatele a další informace potřebné pro jeho kontaktování a pro získání všech relevantních dokumentů, které se zakázkou souvisejí, případně jejich cenu a platební podmínky;

b) popis zakázky včetně povahy a množství pořizovaného zboží či služeb, nebo není-li toto množství známo, množství odhadovaného;

c) v případě opakujících se zakázek pokud možno přibližné údaje o načasování navazujících oznámení;

d) popis všech opcí;

e) lhůty pro dodání zboží či poskytnutí služeb nebo dobu trvání smlouvy;

f) metodu zadávacího řízení, která se použije, a informace o tom, zda se v jejím rámci uplatní jednání či elektronická aukce;

g) kde je to vhodné, adresu a lhůtu pro podávání žádostí o účast v zadávacím řízení;

h) adresu a lhůtu pro podávání nabídek;

i) jazyk či jazyky, v nichž mohou být nabídky nebo žádosti o účast podány, pokud mohou být podány v jiném jazyce než v úředním jazyce strany zadavatele;

j) seznam a stručný popis veškerých podmínek pro účast dodavatelů, včetně jakýchkoli požadavků na konkrétní dokumenty nebo osvědčení, jež musí dodavatelé v souvislosti s řízením předložit, pokud nejsou informace o těchto požadavcích zahrnuty do zadávací dokumentace, která je všem dodavatelům, kteří mají zájem, dostupná současně s oznámením zamýšlené zakázky; a

k) informace o kritériích, která se použijí pro výběr, případně o jakémkoli omezení počtu dodavatelů, kteří budou do řízení připuštěni, pokud zadavatel podle článku 126 hodlá do řízení přizvat jen omezený počet vybraných kvalifikovaných dodavatelů.

Souhrnné oznámení

3. U každé zamýšlené zakázky uveřejní zadavatel souhrnné oznámení, které bude snadno dostupné v anglickém nebo francouzském jazyce v okamžiku uveřejnění oznámení zamýšlené zakázky. Souhrnné oznámení musí obsahovat přinejmenším tyto informace:

a) předmět zakázky;

b) nejzazší lhůtu pro předložení nabídky nebo případně nejzazší lhůtu pro podání žádosti o účast v nabídkovém řízení nebo o zařazení na stálý seznam a

c) adresu, na které je možno žádat o dokumenty související se zakázkou.

Oznámení plánovaných zakázek

4. Zadavatelé se vyzývají, aby v každém účetním roce v příslušném tištěném nebo elektronickém médiu uvedeném v části 2 přílohy IV co nejdříve zveřejnili oznámení plánovaných zakázek (dále jen „oznámení plánovaných zakázek“). Oznámení plánovaných zakázek by mělo obsahovat předmět zakázek a plánované datum uveřejnění oznámení zamýšlené zakázky.

5. Zadavatelé uvedení v části 3 přílohy III mohou využívat oznámení plánovaných zakázek jako oznámení zamýšlené zakázky za předpokladu, že toto oznámení obsahuje všechny informace stanovené v odstavci 2, které jsou zadavateli dostupné, a také prohlášení, že dodavatelé, kteří mají o zakázku zájem, jej mají vyjádřit zadavateli.

Článek 125

Podmínky účasti

1. Zadavatelé omezí podmínky účasti v zadávacím řízení na podmínky, které jsou zásadní pro zajištění toho, aby měl dodavatel pro realizaci dané zakázky právní a finanční kapacitu i podnikatelské a odborné schopnosti.

2. Při stanovování podmínek účasti zadavatel:

a) nepodmiňuje účast dodavatele v zadávacím řízení tím, zda mu byla v předchozích zadávacích řízeních zadavatelem strany zadána jedna nebo více zakázek;

b) může vyžadovat odpovídající předchozí zkušenosti, pokud jsou zásadní pro splnění podmínek zakázky a

c) nepodmiňuje účast dodavatele ve veřejné zakázce nebo uzavření smlouvy s dodavatelem dřívějším zadáním jedné nebo více zakázek zadavatelem zakázek druhé strany nebo předchozími zkušenostmi dodavatele na území dotčené strany, kromě případů, kdy jsou předchozí zkušenosti nezbytné ke splnění požadavků zakázky.

3. Při posuzování, zda dodavatel splňuje podmínky účasti, zadavatel:

a) hodnotí finanční, podnikatelské a odborné schopnosti dodavatele na základě jeho podnikatelských aktivit jak na území strany zadavatele, tak mimo ně a

b) při hodnocení vychází z podmínek, které předem blíže určil v oznámeních či v zadávací dokumentaci.

4. Jsou-li k dispozici příslušné důkazy, může strana, včetně jejích zadavatelů, vyloučit dodavatele z důvodů, jako je:

a) úpadek;

b) lživá prohlášení;

c) závažné nebo přetrvávající nedostatky při plnění některého zásadního požadavku nebo povinnosti vyplývající z předchozí smlouvy či smluv;

d) pravomocné rozsudky související se závažnými trestnými činy či jinými závažnými delikty;

e) profesní pochybení nebo jednání či opomenutí, která mají nepříznivý dopad na obchodní bezúhonnost dodavatele; nebo

f) neplacení daní.

Článek 126

Kvalifikace dodavatelů

Registrační systémy a kvalifikační postupy

1. Každá strana, včetně jejích zadavatelů, může spravovat systém registrace dodavatelů, do něhož se dodavatelé, kteří mají zájem, musí zaregistrovat a poskytnout určité informace.

2. Každá strana zajistí, aby:

a) její zadavatelé vynaložili úsilí k minimalizaci rozdílů ve svých kvalifikačních postupech a

b) pokud její zadavatelé spravují systémy registrace, vynaložili úsilí k minimalizaci rozdílů ve svých systémech registrace.

3. Žádná strana, včetně jejích zadavatelů, nesmí přijmout ani používat systém registrace nebo kvalifikační postup za účelem nebo s účinkem vytvoření zbytečných překážek pro účast dodavatelů druhé strany v jejích zadávacích řízeních.

Výběrové nabídkové řízení

4. Pokud zadavatel hodlá využít výběrového nabídkového řízení:

a) zahrne do oznámení zamýšlené zakázky přinejmenším informace uvedené v čl. 124 odst. 2 písm. a), b), f), g), j) a k) a vyzve dodavatele k podání žádosti o účast a

b) do zahájení běhu lhůty pro předkládání nabídek poskytne přinejmenším informace uvedené v čl. 124 odst. 2 písm. c), d), e), h) a i) kvalifikovaným dodavatelům a sdělí je tak, jak je stanoveno v čl. 128 odst. 3 písm. b).

5. Zadavatel umožní všem kvalifikovaným dodavatelům účastnit se daného zadávacího řízení, ledaže by zadavatel v oznámení zamýšlené zakázky stanovil jakékoliv omezení počtu dodavatelů, jimž bude dovoleno podat nabídku, a kritéria pro výběr tohoto omezeného počtu dodavatelů.

6. Pokud zadávací dokumentace není veřejně přístupná od data uveřejnění oznámení podle odstavce 4, zadavatel zajistí, aby tyto dokumenty byly poskytnuty všem kvalifikovaným dodavatelům vybraným v souladu s odstavcem 5 ve stejnou dobu.

Stálé seznamy

7. Zadavatel může vést stálý seznam dodavatelů za předpokladu, že oznámení vyzývající dodavatele, kteří mají zájem, k podání žádosti o zařazení na tento seznam:

a) je zveřejňováno každý rok a

b) je-li uveřejněno v elektronické podobě, je nepřetržitě k dispozici,

v příslušném médiu uvedeném v části 2 přílohy IV.

8. Oznámení uvedené v odstavci 7 musí obsahovat:

a) popis zboží či služeb nebo jejich kategorií, pro něž lze seznam využívat;

b) podmínky účasti, které musí dodavatelé splňovat, aby byli zařazeni na seznam, a způsob, jakým bude zadavatel ověřovat splnění těchto podmínek;

c) jméno a adresu zadavatele a další údaje potřebné pro jeho kontaktování a pro získání všech relevantních dokumentů, které se seznamem souvisejí;

d) dobu platnosti seznamu a způsob jeho obnovení nebo ukončení, nebo není-li uvedena doba platnosti, popis způsobu, jakým bude oznámeno, že je používání seznamu ukončeno;

e) informaci o tom, že seznam lze použít pro zakázky, na něž se vztahuje tato kapitola.

9. Nečiní-li doba platnosti stálého seznamu více než tři roky, může zadavatel bez ohledu na odstavec 7 uveřejnit oznámení podle odstavce 7 pouze jednou, a sice na začátku doby jeho platnosti, za předpokladu:

a) že v oznámení je uvedena doba platnosti a že žádná další oznámení již nebudou uveřejněna a

b) že je uveřejněno v elektronické podobě a je nepřetržitě k dispozici po celou dobu platnosti.

10. Zadavatel umožní dodavatelům požádat kdykoliv o zařazení na stálý seznam a všechny kvalifikované dodavatele na tento seznam zapíše v přiměřeně krátké době.

11. Pokud dodavatel, který není zařazen na stálý seznam, podá žádost o účast v zadávacím řízení založeném na stálém seznamu a předloží všechny požadované dokumenty ve lhůtě stanovené v čl. 128 odst. 2, zadavatel jeho žádost posoudí. Při zvažování zadání dané zakázky nesmí zadavatel vyloučit dodavatele pouze z toho důvodu, že na posouzení žádosti nemá dostatek času, ledaže není ve výjimečných případech kvůli složitosti zakázky schopen dokončit posouzení žádosti ve lhůtě stanovené pro podávání nabídek.

Subjekty, na které se vztahuje část 3 přílohy III

12. Zadavatel, na něhož se vztahuje část 3 přílohy III, může oznámení vyzývající dodavatele k podání žádosti o zařazení na stálý seznam použít jako oznámení zamýšlené veřejné zakázky za předpokladu, že:

a) oznámení je zveřejněno v souladu s odstavcem 7 tohoto článku a obsahuje informace stanovené v odstavci 8 tohoto článku a co nejvíce dostupných informací požadovaných podle čl. 124 odst. 2 a sdělení, že se jedná o oznámení zamýšlené veřejné zakázky nebo že pouze dodavatelé na stálém seznamu obdrží další oznámení o vyhlášení zakázky, na něž se vztahuje stálý seznam a

b) zadavatel neprodleně poskytne dodavatelům, kteří u něho projevili o danou zakázku zájem, informace, jež jim budou postačovat pro posouzení jejich zájmu o zakázku, včetně všech zbývajících dostupných informací stanovených v čl. 124 odst. 2.

13. Zadavatel, na něhož se vztahuje část 3 přílohy III, může dodavateli, který požádal o zařazení na stálý seznam v souladu s odstavcem 10 tohoto článku, umožnit předložení nabídky pro danou zakázku, pokud má zadavatel dostatek času na posouzení, zda tento dodavatel splňuje podmínky účasti.

Informování o rozhodnutí zadavatelů

14. Zadavatel neprodleně informuje všechny dodavatele, kteří podají žádost o účast nebo o zařazení na stálý seznam, o svém rozhodnutí ohledně jejich žádostí.

15. Pokud zadavatel zamítne dodavatelovu žádost o účast v zadávacím řízení nebo žádost o zařazení na stálý seznam, přestane dodavatele považovat za kvalifikovaného nebo jej vyškrtne ze stálého seznamu, neprodleně o této skutečnosti dotyčného dodavatele vyrozumí a na jeho žádost mu neprodleně poskytne písemné odůvodnění svého rozhodnutí.

Článek 127

Technické specifikace a zadávací dokumentace

Technické specifikace

1. Zadavatel nesmí vypracovávat, přijímat ani uplatňovat žádné technické specifikace nebo předepisovat žádný postup pro posuzování shody za účelem nebo s účinkem vytvoření zbytečných překážek pro mezinárodní obchod.

Technické specifikace musí dodavatelům vytvořit podmínky pro rovný přístup a nesmějí vést k vytváření neodůvodněných překážek pro otevření trhu zakázek hospodářské soutěži.

2. Při předepisování technických specifikací pořizovaného zboží nebo služby zadavatel, je-li to vhodné:

a) stanoví technické specifikace spíše ve smyslu výkonnostních a funkčních požadavků než vzhledových nebo popisných charakteristik a

b) založí technické specifikace na mezinárodních normách, pokud takové normy existují; jinak na vnitrostátních technických předpisech, uznávaných vnitrostátních normách nebo na stavebních předpisech.

3. Pokud se v technických specifikacích použijí vzhledové nebo popisné charakteristiky, měl by zadavatel uvést, je-li to vhodné, že bude brát v úvahu nabídky rovnocenného zboží či služeb, které prokazatelně splňují podmínky dané zakázky, a to použitím například slov „nebo rovnocenné“ v zadávací dokumentaci.

4. Zadavatel nesmí v technických specifikacích uvádět požadavek nebo odkaz na určitou ochrannou známku nebo obchodní jméno, patent, autorské právo, průmyslový vzor nebo typ, specifický původ, výrobce nebo dodavatele, pokud existuje jiný dostatečně přesný nebo srozumitelný způsob, jak požadavky na danou zakázku popsat; pokud takový způsob neexistuje, musí zadavatel v zadávací dokumentaci použít například slova „nebo rovnocenný“.

5. Zadavatel nesmí způsobem, který by ve svém důsledku bránil hospodářské soutěži, vyžadovat ani přijímat rady, které by mohly být použity při vypracovávání nebo přijímání technických specifikací pro určitou zakázku, od osoby, která může mít na dotyčné zakázce obchodní zájem.

6. Z důvodu větší jistoty se uvádí, že strany, včetně jejich zadavatelů, mohou v souladu s tímto článkem vypracovávat, přijímat či uplatňovat technické specifikace s cílem podporovat zachování přírodních zdrojů nebo ochranu životního prostředí.

Zadávací dokumentace

7. Zadavatel poskytne dodavatelům zadávací dokumentaci, která obsahuje všechny informace potřebné k tomu, aby dodavatelé mohli připravit a předložit odpovídající nabídky. Pokud nebyly tyto údaje poskytnuty již v oznámení zamýšlené zakázky, musí zadávací dokumentace obsahovat úplné informace:

a) o zakázce, včetně povahy a množství pořizovaného zboží či služeb, nebo není-li toto množství známo, množství odhadovaného, a o veškerých požadavcích, které musí být splněny, včetně jakýchkoli technických specifikací, osvědčení o posouzení shody, plánů, nákresů nebo instrukčních materiálů;

b) o všech podmínkách účasti, které musí dodavatelé splňovat, včetně seznamu informací a dokumentů, jež musí dodavatelé za tímto účelem předložit;

c) pokud není jediným kritériem cena, o všech hodnotících kritériích, která vezme zadavatel při zadávání zakázky v úvahu, a o jejich relativním významu;

d) pokud zadavatel provádí zadávací řízení elektronicky, o všech požadavcích na ověřování pravosti a kódování nebo jiných požadavcích souvisejících s elektronickým příjmem informací;

e) pokud zadavatel provádí elektronickou aukci, o pravidlech, podle nichž bude aukce probíhat, včetně určení prvků nabídky souvisejících s hodnotícími kritérii;

f) datu, čase, místě, případně o osobách, jejichž přítomnost bude povolena (pokud bude nabídkové řízení veřejně zahájeno);

g) o všech ostatních podmínkách, včetně platebních podmínek a jakýchkoli omezení prostředků, kterými lze nabídky podávat, například v papírové nebo elektronické podobě, a

h) o všech lhůtách pro dodání zboží či poskytnutí služeb.

8. Při stanovování data pro dodání pořizovaného zboží nebo poskytnutí pořizovaných služeb vezme zadavatel v úvahu takové faktory, jako je složitost zakázky, předpokládaný rozsah subdodávek nebo reálná doba nezbytná pro výrobu, vyskladnění a přepravu zboží z dodacích míst nebo nezbytná pro poskytnutí služeb.

9. Hodnotící kritéria uvedená v oznámení zamýšlené zakázky nebo zadávací dokumentaci mohou zahrnovat mimo jiné cenu a jiné nákladové faktory, kvalitu, technickou úroveň, vlastnosti z hlediska vlivu na životní prostředí a dodací podmínky.

10. Zadavatel neprodleně:

a) poskytne zadávací dokumentaci, aby bylo zajištěno, že dodavatelé, kteří mají zájem, mají dostatek času, aby mohli předložit odpovídající nabídky;

b) poskytne zadávací dokumentaci na požádání kterémukoli dodavateli, který má zájem, a

c) reaguje na každou přiměřenou žádost o důležité informace, kterou podá dodavatel mající zájem nebo účastnící se zadávacího řízení, za předpokladu, že těmito informacemi nebude daný dodavatel zvýhodněn v porovnání s ostatními dodavateli.

Změny

11. Pokud zadavatel před zadáním zakázky změní kritéria nebo požadavky stanovené v oznámení zamýšlené zakázky nebo v zadávací dokumentaci poskytnuté zúčastněným dodavatelům nebo pokud provede v oznámení či v zadávací dokumentaci úpravy nebo je vydá znovu, předá veškeré takové změny nebo upravená či znovu vydaná oznámení nebo zadávací dokumentaci v písemné podobě:

a) všem dodavatelům, kteří se v době provedení změny, úpravy nebo nového vydání účastní řízení, pokud jsou zadavateli známi, a ve všech ostatních případech stejným způsobem jako u původních informací a

b) ve vhodnou dobu tak, aby tito dodavatelé měli možnost příslušně upravit své nabídky a znovu je podat.

Článek 128

Lhůty

Obecné informace

1. Zadavatel v souladu se svými vlastními přiměřenými potřebami poskytne dodavatelům dostatek času na přípravu a podání žádosti o účast, jakož i na podání odpovídající nabídky, přičemž vezme v úvahu takové faktory, jako je:

a) povaha a náročnost zakázky;

b) předpokládaný rozsah subdodávek a

c) doba nutná pro předání nabídky ze zahraničního i domácího místa, pokud k předání není použito elektronických prostředků.

Tyto lhůty, včetně jakýchkoli prodloužení, jsou stejné pro všechny zainteresované nebo zúčastněné dodavatele.

Jednotlivé lhůty

2. Zadavatel, který použije výběrové zadávací řízení, stanoví lhůtu pro podávání žádostí o účast v zásadě ne kratší než 25 dní ode dne uveřejnění oznámení zamýšlené zakázky. Pokud zadavatel z naléhavého a náležitě opodstatněného důvodu nemůže tento termín dodržet, lhůta může být zkrácena na nejméně deset dnů.

3. S výjimkou případů stanovených v odstavcích 4, 5, 7 a 8 zadavatel nestanoví lhůtu pro podávání nabídek kratší než 40 dní ode dne, kdy:

a) bylo zveřejněno oznámení o zamýšlené veřejné zakázce (v případě otevřeného nabídkového řízení), nebo

b) zadavatel oznámil dodavatelům, že budou vyzváni k podávání nabídek, nezávisle na tom, zda zadavatel vede či nevede stálý seznam, v případě výběrového nabídkového řízení.

4. Zadavatel může lhůtu pro podávání nabídek stanovenou v souladu s odstavcem 3 zkrátit na nejméně deset dnů, jestliže:

a) nejméně 40 dní a nejvýše dvanáct měsíců před uveřejněním oznámení zamýšlené zakázky uveřejnil oznámení plánovaných zakázek podle čl. 124 odst. 4 a jestliže toto oznámení plánovaných zakázek obsahovalo:

i) popis zakázky;

ii) přibližnou lhůtu pro podávání nabídek nebo žádostí o účast v nabídkovém řízení;

iii) prohlášení, že dodavatelé, kteří mají o zakázku zájem, jej mají vyjádřit zadavateli;

iv) adresu, na které je možno žádat o dokumenty související s veřejnou zakázkou, a

v) tolik informací, které se požadují u oznámení zamýšlené zakázky podle čl. 124 odst. 2, kolik je k dispozici;

b) zadavatel u zakázek, po nichž budou následovat zakázky další, v počátečním oznámení zamýšlené veřejné zakázky uvedl, že v následných oznámeních budou stanoveny lhůty pro předkládání nabídek na základě tohoto odstavce, nebo

c) řádně doloží naléhavost, kvůli níž je nepoužitelná lhůta pro podávání nabídek stanovená v souladu s odstavcem 3.

5. V případě některé z následujících okolností může zadavatel lhůtu pro podávání nabídek stanovenou v souladu s odstavcem 3 zkrátit o sedm dní:

a) oznámení zamýšlené zakázky je uveřejněno elektronicky;

b) je-li veškerá zadávací dokumentace od data zveřejnění zamýšlené veřejné zakázky elektronicky dostupná; a

c) zadavatel přijímá nabídky podané elektronicky.

6. Použití odstavce 5 ve spojení s odstavcem 4 v žádném případě nesmí vést ke zkrácení lhůty pro podávání nabídek stanovené v souladu s odstavcem 3 na méně než sedm dní od data, kdy bylo zveřejněno oznámení o zamýšlené veřejné zakázce.

7. Jestliže zadavatel nakupuje komerční zboží či služby nebo jejich kombinaci, může bez ohledu na ostatní ustanovení tohoto článku zkrátit lhůtu pro podávání nabídek stanovenou v souladu s odstavcem 3 na ne méně než třináct dní za předpokladu, že elektronicky a současně uveřejní jak oznámení zamýšlené zakázky, tak zadávací dokumentaci. Pokud navíc zadavatel přijímá nabídky na komerční zboží či služby podané elektronicky, může zkrátit lhůtu stanovenou v souladu s odstavcem 3 na ne méně než sedm dnů.

8. Pokud zadavatel, na něhož se vztahuje část 3 přílohy III, vybral pro zadávací řízení všechny kvalifikované dodavatele nebo jejich omezený počet, může být lhůta pro podávání nabídek určena na základě vzájemné dohody mezi zadavatelem a vybranými dodavateli. Jestliže k dohodě nedojde, lhůta nesmí být kratší než 7 dnů.

Článek 129

Jednání

1. Každá strana může stanovit, aby její zadavatelé vedli jednání:

a) pokud zadavatel v oznámení zamýšlené veřejné zakázky podle čl. 124 odst. 2 uvedl, že hodlá vést jednání; nebo

b) pokud se na základě vyhodnocení jeví, že žádná nabídka není zjevně nejvýhodnější z hlediska zvláštních hodnotících kritérií stanovených v oznámení zamýšlené zakázky nebo v zadávací dokumentaci.

2. Zadavatel je povinen:

a) zajistit, aby každé vyloučení dodavatelů, kteří se účastní jednání, bylo provedeno v souladu s hodnotícími kritérii stanovenými v oznámeních zamýšlené zakázky nebo v zadávací dokumentaci a

b) po ukončení jednání poskytnout zbývajícím zúčastněným dodavatelům společnou lhůtu pro podání nových nebo přepracovaných nabídek.

Článek 130

Omezené nabídkové řízení

1. Není-li toto ustanovení použito s cílem zabránit hospodářské soutěži mezi dodavateli nebo způsobem, který diskriminuje dodavatele druhé strany či chrání domácí dodavatele, může zadavatel použít omezené zadávací řízení a může se rozhodnout nepoužít články 124, 125, 126, čl. 127 odst. 7 až 11, články 128, 129, 131 a 132 pouze za těchto okolností:

a) za předpokladu, že požadavky uvedené v zadávací dokumentaci nejsou podstatně změněny, pokud

i) nebyly podány žádné nabídky nebo o účast nepožádal žádný dodavatel,

ii) nebyly podány žádné nabídky, které by odpovídaly základním požadavkům zadávací dokumentace,

iii) žádný dodavatel nesplnil podmínky účasti, nebo

iv) předložené nabídky byly předem dohodnuty,

b) pokud zboží či služby mohou být dodány pouze určitým dodavatelem a neexistuje k nim žádná přiměřená alternativa nebo náhrada z těchto důvodů:

i) požadavkem je umělecké dílo,

ii) ochrana patentů, autorských práv nebo jiných výhradních práv nebo

iii) kvůli neexistenci hospodářské soutěže z technických důvodů;

c) pokud jde o dodatečné dodávky od původního dodavatele obsahující zboží a služby, které nebyly do prvotní zakázky zahrnuty, a pokud změna dodavatele tohoto dodatečného zboží či služeb:

i) není možná z ekonomických nebo technických důvodů, jako jsou například požadavky na zaměnitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, softwarem, službami nebo instalacemi pořízenými v rámci původní zakázky; a

ii) by zadavateli způsobila značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů;

d) v nezbytně nutných případech, pokud z důvodů krajní naléhavosti vyvolaných událostmi, které zadavatel nemohl předvídat, by výrobky nebo služby nemohly být získány včas prostřednictvím otevřeného nebo výběrového nabídkového řízení;

e) v případě zboží zakoupeného na komoditním trhu;

f) pokud zadavatel pořizuje prototypy nebo první zboží nebo službu, které jsou vyvinuty na jeho žádost v průběhu plnění nebo pro plnění určité zakázky na výzkum, pokus, studii nebo původní vývoj. Původní vývoj prvního výrobku nebo služby může zahrnovat omezenou výrobu nebo dodávku, jejímž účelem je zahrnout výsledky provozních zkoušek a prokázat, že výrobky nebo služby jsou vhodné pro výrobu či dodávku v odpovídajícím množství a přijatelné kvalitě, nezahrnuje však výrobu nebo dodávku ve velkém s cílem dosáhnout hospodářské životaschopnosti nebo pokrýt náklady na výzkum a vývoj;

g) v případě nákupů za výjimečně výhodných podmínek, které jsou nabízeny pouze krátkodobě v souvislosti s neobvyklým prodejem, jako je likvidace, nucená správa nebo úpadek, a kdy nejde o běžné nákupy od pravidelných dodavatelů; nebo

h) v případě zadání zakázky vítězi soutěže o návrh, pokud:

i) soutěž byla uspořádána způsobem, který je v souladu se zásadami této kapitoly, zejména co se týká uveřejnění oznámení zamýšlené zakázky, a

ii) soutěžící jsou hodnoceni nezávislou porotou a s cílem zadat zakázku na návrh vítězi.

2. Zadavatel vyhotoví o každé zakázce zadané podle odstavce 1 písemnou zprávu. Zpráva obsahuje jméno zadavatele, hodnotu a druh pořizovaného zboží nebo služeb a informace o okolnostech a podmínkách popsaných v odstavci 1, které odůvodňují použití omezeného zadávacího řízení.

Článek 131

Elektronické aukce

1. Zadavatelé mohou používat elektronické aukce.

2. V otevřených, omezených nebo jednacích řízeních mohou zadavatelé rozhodnout, že zadání zakázky bude předcházet elektronická aukce, pokud mohou být přesně stanoveny specifikace zakázky.

Elektronická dražba je založena

a) pouze na cenách, pokud je zakázka zadávána nejnižší ceně; nebo

b) na cenách a nových hodnotách parametrů nabídek uvedených v zadávací dokumentaci, pokud je zakázka zadávána nejvýhodnější nabídce.

3. Zadavatel, který rozhodne o použití elektronické aukce, to uvede v oznámení zamýšlené zakázky.

Zadávací dokumentace obsahuje, mimo jiné, následující informace:

a) prvky, jejichž hodnota bude předmětem elektronické aukce, přičemž tyto prvky jsou kvantifikovatelné a mohou být vyjádřeny v číslech nebo procentech;

b) případná omezení hodnot, která mohou být navržena, a která vyplývají ze specifikací předmětu veřejné zakázky;

c) informace, které budou uchazečům poskytnuty v průběhu elektronické aukce, a případně, kdy jim budou poskytnuty;

d) příslušné informace týkající se postupu elektronické aukce;

e) podmínky, za kterých budou uchazeči moci při aukci podávat nabídky, a zejména minimální rozdíly, které budou případně vyžadovány pro zvýšení nabídky;

f) příslušné informace týkající se používaného elektronického zařízení a opatření a technických specifikací spojení.

4. Předtím, než zadavatelé přistoupí k elektronické aukci, provedou úplné prvotní vyhodnocení nabídek v souladu s jedním nebo více kritérii pro zadání zakázky a s poměrnou vahou, která jim byla přidělena. Uchazeči, kteří podají vyhovující nabídky, jsou elektronickými prostředky všichni současně vyzváni, aby nabídli nové ceny a/nebo nové hodnoty; výzva obsahuje všechny podstatné informace o individuálním připojení k použitému elektronickému zařízení a uvádí datum a hodinu zahájení elektronické aukce. Elektronická aukce může probíhat ve více navazujících fázích. Nesmí být zahájena dříve než dva pracovní dny po dni, kdy byly výzvy rozeslány.

5. Má-li být zakázka zadána nejvýhodnější nabídce, musí výzva obsahovat i výsledek úplného vyhodnocení nabídky dotyčného uchazeče. Výzva uvede rovněž matematický vzorec, který se při elektronické aukci použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových cen nebo nových hodnot. Tento vzorec pracuje i s poměrnou váhou všech kritérií stanovených pro určení nejvýhodnější nabídky, jak je uvedeno v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci; za tímto účelem musí být jakákoli případná rozpětí dopředu vyjádřena určitou hodnotou.

6. Během každé fáze elektronické aukce veřejní zadavatelé okamžitě musí sdělit všem uchazečům přinejmenším ty informace, které jim umožní zjistit v každém okamžiku své relativní pořadí. Mohou jim též sdělit jiné informace týkající se jiných nabízených cen nebo hodnot, za podmínky, že je to uvedeno ve specifikaci. Mohou rovněž nabízených oznámit počet účastníků aukce. V žádném případě však nesmějí během žádné fáze elektronické aukce zveřejnit totožnost uchazečů.

7. Zadavatelé uzavírají elektronické aukce jedním nebo více z těchto způsobů:

a) uvedou ve výzvě k účasti na aukci předem stanovené datum a hodinu;

b) pokud neobdrží žádné nové ceny nebo nové hodnoty, které splňují požadavky na minimální rozdíly, uvedou ve výzvě k účasti na aukci dobu, která může uplynout od přijetí posledního podání do uzavření elektronické aukce;

c) ukončí aukci, pokud proběhl počet kol aukce stanovený ve výzvě k účasti na aukci.

8. Rozhodnou-li se zadavatelé ukončit elektronickou aukci způsobem podle odst. 7 písm. c), případně v kombinaci se způsobem podle odst. 7 písm. b), musí být ve výzvě k účasti na aukci uveden časový rozvrh jednotlivých kol aukce.

9. Po uzavření elektronické aukce zadá zadavatel zakázku v souladu s článkem 132 na základě výsledků elektronické aukce.

10. Zadavatelé nesmějí elektronických aukcí zneužívat ani je používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval nebo měnil předmět zakázky, jenž byl stanoven v uveřejněném oznámení zamýšlené zakázky a v zadávací dokumentaci.

Článek 132

Zacházení s nabídkami a zadávání zakázek

Zacházení s nabídkami

1. Zadavatel všechny nabídky přijímá, otevírá a nakládá s nimi podle postupů, které zaručí spravedlnost a nestrannost nabídkového řízení, jakož i zachování důvěrnosti nabídek.

2. Zadavatel nepenalizuje žádného dodavatele, jehož nabídka je přijata po uplynutí určené lhůty, pokud je toto zpoždění způsobeno pouze zanedbáním ze strany zadavatele.

3. Jestliže zadavatel v době od zahájení nabídkového řízení do zadání zakázky umožní některému dodavateli opravit nechtěné chyby formálního rázu, poskytne stejnou možnost všem zúčastněným dodavatelům.

Zadávání zakázek

4. Nabídka, která má být hodnocena z hlediska možnosti zadání zakázky, musí mít písemnou podobu a musí v době otevření odpovídat nezbytným požadavkům stanoveným v oznámeních a v zadávací dokumentaci a musí být podána dodavatelem, který splňuje podmínky účasti.

5. S výjimkou případů, kdy zadavatel rozhodne, že zadání zakázky není ve veřejném zájmu, zadá zakázku tomu dodavateli, o kterém rozhodl, že je schopen splnit podmínky zakázky, a který výlučně na základě hodnotících kritérií stanovených v oznámeních a v zadávací dokumentaci podal:

a) nejvýhodnější nabídku nebo

b) je-li jediným kritériem cena, nabídku cenové nej nižší.

6. Pokud zadavatel obdrží nabídku s cenou, která je ve srovnání s cenami ostatních podaných nabídek mimořádně nízká, může u dodavatele ověřit, zda splňuje podmínky účasti a zda je schopen splnit podmínky zakázky.

7. Zadavatel nevyužívá opce, neruší zakázku ani neupravuje zadanou zakázku způsobem, který by znamenal obcházení povinností vyplývajících z této kapitoly.

Článek 133

Transparentnost informací o zakázce

Informace poskytované dodavatelům

1. Zadavatel zúčastněné dodavatele neprodleně seznámí se svým rozhodnutím o zadání zakázky a na žádost dodavatele tak učiní písemně. S výhradou čl. 134 odst. 2 a 3 poskytne zadavatel neúspěšným dodavatelům na jejich žádost odůvodnění, proč nevybral jejich nabídku, a uvede relativní přednosti, které měla nabídka vítězného dodavatele.

Uveřejnění informací o zadání zakázky

2. Do 72 dnů po zadání zakázky, na kterou se vztahuje tato kapitola, zadavatel zveřejní oznámení prostřednictvím příslušného tištěného nebo elektronického média uvedeného v části 2 přílohy IV. Uveřejní-li zadavatel oznámení pouze v elektronickém médiu, musí informace zůstat snadno dostupné po přiměřenou dobu. Oznámení obsahuje přinejmenším tyto informace:

a) popis zboží nebo služeb, které jsou předmětem zakázky;

b) jméno a adresu zadavatele;

c) jméno a adresu vítězného dodavatele;

d) hodnotu vítězné nabídky nebo nejvyšší a nej nižší nabídky, která byla při zadání zakázky vzata v úvahu;

e) datum přidělení; a

f) použitý druh zadávacího řízení a v případě použití omezeného zadávacího řízení podle článku 130 popis okolností odůvodňujících použití tohoto postupu.

Uchovávání dokumentace a zpráv a elektronická zpětná sledovatelnost

3. Každý zadavatel uchovává nejméně po dobu tří let od zadání zakázky:

a) dokumentaci a zprávy týkající se zadávacích řízení a zadaných zakázek ve vztahu k zahrnutým zakázkám, včetně zpráv vyžadovaných podle článku 130; a

b) údaje, které zajišťují náležitou zpětnou sledovatelnost provedených nabídkových řízení týkajících se zahrnutých zakázek elektronickými prostředky.

Článek 134

Zpřístupnění informací

Poskytování informací stranám

1. Každá strana poskytne na žádost druhé strany neprodleně jakékoli informace potřebné ke zjištění, zda bylo zadávací řízení provedeno spravedlivě, nestranně a v souladu s touto kapitolou, včetně informací o vlastnostech a relativních výhodách vítězné nabídky. V případech, kdy by sdělení těchto informací poškodilo hospodářskou soutěž při nabídkových řízeních v budoucnosti, nezpřístupní strana, která informace přijala, tyto informace žádnému dodavateli bez konzultace se stranou, která dané informace poskytla, a bez jejího souhlasu.

Neuveřejňování informací

2. Strany, včetně jejich zadavatelů, neposkytnou žádnému dodavateli informace, jež by mohly poškodit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi dodavateli, bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení této dohody.

3. Žádná ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že by byly strany, včetně jejich zadavatelů, orgánů a přezkumných subjektů, povinny zpřístupňovat důvěrné informace, pokud by takové zpřístupnění:

a) bránilo prosazování práva;

b) mohlo poškodit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi dodavateli;

c) pokud by poškodilo legitimní podnikatelské zájmy konkrétních osob, včetně ochrany duševního vlastnictví; nebo

d) bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem.

Článek 135

Vnitřní přezkumná řízení

1. Každá ze stran zajistí včasný, účinný, transparentní a nediskriminační postup pro správní či soudní přezkum, pomocí něhož bude moci dodavatel, v souvislosti se zahrnutou zakázkou, na které daný dodavatel má nebo měl zájem, napadnout:

a) porušení ustanovení této kapitoly, nebo

b) pokud dodavatel nemá podle vnitřního práva strany právo přímo napadnout porušení ustanovení této kapitoly, nedodržení opatření, kterými některá strana tuto kapitolu provádí,

2. Procesní pravidla pro veškeré námitky podle odstavce 1 musí mít písemnou podobu a musí být obecně dostupná.

3. V případě námitky dodavatele vznesené v souvislosti se zahrnutou zakázkou, na které má nebo měl zájem, že došlo k porušení dohody nebo k nedodržení prováděcích opatření, jak je uvedeno v odstavci 1, strana zadavatele, který provádí zadávací řízení, vyzve zadavatele a dodavatele, aby se snažili vyřešit stížnost prostřednictvím konzultací. Zadavatel každou takovou stížnost včas a nestranně zváží, a to způsobem, který nepoškodí dodavatelovu účast v probíhajícím nebo budoucím zadávacím řízení nebo jeho právo domáhat se nápravy ve správním nebo soudním přezkumném řízení.

4. Každému dodavateli se na vypracování a podání námitky poskytne dostatek času, v každém případě nejméně deset dní od doby, kdy se dodavatel o důvodech pro stížnost dozvěděl nebo se rozumně dozvědět mohl.

5. Každá strana zřídí nebo pověří nejméně jeden nestranný správní či soudní orgán, který je nezávislý na zadavatelích a který bude přijímat a přezkoumávat stížnosti podané dodavatelem v souvislosti se zahrnutou zakázkou.

6. Pokud námitku prvotně přezkoumává jiný subjekt než orgán uvedený v odstavci 5 tohoto článku, zajistí strana dodavateli možnost odvolat se proti prvotnímu rozhodnutí k nestrannému správnímu nebo soudnímu orgánu, který je nezávislý na zadavateli, jehož zadávací řízení je předmětem stížnosti.

7. Každá strana zajistí, aby rozhodnutí orgánu, který provádí přezkum a který není soudem, podléhala soudnímu přezkumu nebo aby měl tento orgán postupy, které zajistí, aby:

a) zadavatel odpověděl na stížnost písemně a zpřístupnil orgánu, který provádí přezkum, veškerou relevantní dokumentaci;

b) účastníci řízení (dále jen „účastníci“) měli právo být slyšeni předtím, než orgán, který provádí přezkum o námitce, vynese rozhodnutí;

c) účastníci měli právo na zastoupení a doprovod;

d) účastníci měli přístup na všechna řízení;

e) účastníci měli právo požadovat, aby řízení probíhalo veřejně a mohli při něm být přítomni svědci; a

f) orgán provádějící přezkum vydával svá rozhodnutí nebo doporučení včas, písemně a s odůvodněním základu pro každé rozhodnutí či doporučení.

8. Každá strana přijme nebo ponechá v platnosti postupy pro:

a) rychlá dočasná opatření, která zajistí, že dodavatel neztratí příležitost účastnit se zadávacího řízení a

b) nápravu nebo náhradu utrpěné ztráty či škody, která může být omezena buď na náklady spojené s přípravou nabídky, nebo na náklady související s námitkou, nebo na obojí, pokud orgán, který provádí přezkum, rozhodl, že došlo k porušení dohody nebo k nedodržení prováděcích opatření, jak je uvedeno v odstavci 1.

9. Rychlá dočasná opatření uvedená v odst. 8 písm. a) mohou vést k pozastavení zadávacího řízení. Postupy uvedené v odstavci 8 mohou stanovit, že při rozhodování, zda by se taková opatření měla uplatnit, mohou být zohledněny převažující nepříznivé důsledky pro dotyčné zájmy, včetně veřejného zájmu. Neuplatnění opatření musí být řádně písemně zdůvodněno.

Článek 136

Úpravy a opravy oblasti působnosti

1. Kterákoli strana může navrhnout změnu nebo opravu prvků uvedených v příloze III, které se jí týkají.

Změny

2. Strana, která navrhne změnu, musí:

a) vyrozumět písemně druhou stranu a

b) ve vyrozumění uvést návrh přiměřené vyrovnávací úpravy ve vztahu ke druhé straně, aby byl rozsah působnosti zachován na srovnatelné úrovni jako před změnou.

3. Bez ohledu na odst. 2 písm. b) platí, že žádná strana nemusí poskytovat vyrovnávací úpravy, pokud:

a) předmětná změna má zanedbatelné účinky; nebo

b) změna se týká subjektu, nad nímž daná strana fakticky ztratila kontrolu nebo vliv.

4. Bude se mít za to, že druhá strana uznala změnu, včetně pro účely kapitoly 14 (Řešení sporů) této hlavy, pokud proti ní nevznese písemnou námitku do 45 dnů po obdržení vyrozumění uvedeného odst. 2 písm. a), že:

a) úprava navržená podle odst. 2 písm. b) je přiměřená, aby byla zachována srovnatelná úroveň vzájemně dohodnuté působnosti;

b) změna má zanedbatelné účinky ve smyslu odst. 3 písm. a); nebo

c) změna se týká subjektu, nad nímž daná strana fakticky ztratila kontrolu nebo vliv ve smyslu odst. 3 písm. b).

Opravy

5. Za opravu lze považovat následující změny částí 1 až 3 přílohy III, pokud nemají vliv na vzájemně dohodnutou působnost stanovenou v této kapitole:

a) změna názvu subjektu;

b) spojení dvou či více subjektů uvedených v téže části přílohy III; a

c) rozdělení subjektu na dva či více subjektů za předpokladu, že všechny nové subjekty jsou zařazeny do stejné části přílohy III jako původní subjekt.

6. Strana navrhující opravu to oznámí druhé straně každé dva roky ode dne, kdy se začne uplatňovat tato hlava (1).

7. Každá strana může druhé straně oznámit námitku proti navrhované opravě do 45 dnů od obdržení oznámení uvedeného v odstavci 6. Pokud strana vznese námitku, musí uvést důvody, proč se domnívá, že navrhovaná oprava není změnou ve smyslu odstavce 5, a musí popsat účinek navrhované opravy na vzájemně dohodnutou působnost stanovenou v této dohodě. Pokud nepodá písemnou námitku do 45 dnů od okamžiku, kdy obdrží oznámení, má se za to, že strana s navrhovanou opravou souhlasí.

Výbor pro spolupráci

8. Není-li podána žádná námitka proti navrhované změně nebo opravě ve lhůtě stanovené v odstavcích 4 a 7, Výbor pro spolupráci změní přílohu III tak, aby se v ní promítla tato změna nebo oprava. Změna nebo oprava je účinná ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty uvedené v odstavcích 4 a 7.

9. Pokud byla podána námitka proti navrhované změně nebo opravě, Výbor pro spolupráci záležitost projedná. Výbor pro spolupráci může svým rozhodnutím schválit změnu nebo opravu přílohy III.

Článek 137

Přechodné období

Tato kapitola se začne používat pět let po dni, kdy se začne uplatňovat tato hlava. Co se týče zboží uvedeného v části 4 přílohy III a služeb uvedených v části 6 přílohy III, tato kapitola se začne používat osm let po dni, kdy se začne uplatňovat tato hlava.

KAPITOLA 9

Suroviny a energie

Článek 138

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a) „surovinami“ látky používané při výrobě průmyslových výrobků, s výjimkou energetického zboží, zpracovaných zemědělských produktů nebo produktů rybolovu, avšak včetně přírodního kaučuku, surové kůže a kožky, dřeva, buničiny, hedvábí, vlny, bavlny a jiných rostlinných textilních vstupů;

b) „energetickým zbožím“ na základě Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží Světové celní organizace (HS) a kombinované nomenklatury Evropské unie, zemní plyn, zkapalněný zemní plyn, zkapalněný ropný plyn (LPG) (HS 27.11), elektrická energie (HS 27.16), ropa a ropné produkty (HS 27.09-27.10 a 27.13-27.15) a uhlí a jiná tuhá paliva (HS 27.01-27.04);

c) „partnerstvím“ jakýkoli právní subjekt, který je obchodní organizací, nad níž má pravomoc či kontrolu jedna ze stran, a může to být například korporace, trust, partnerství, společný podnik nebo sdružení;

d) „poskytovatelem služeb“ poskytovatel služeb ve smyslu čl. 40 písm. q);

e) „opatřením“ opatření ve smyslu čl. 40 písm. a);

f) „dopravou“ přenos a distribuce energetického zboží prostřednictvím přenosových ropovodů, potrubí pro ropné produkty, vysokotlakých plynovodů, elektrických přenosových sítí a vedení vysokého napětí, železnic, silnic a jiných zařízení, po nichž se přepravuje energetické zboží;

g) „nepovoleným odběrem“ činnost spočívající v neoprávněném odběru energetického zboží z přenosových ropovodů, potrubí pro ropné produkty, vysokotlakých plynovodů, elektrických přenosových sítí a vedení vysokého napětí, železnic, silnic a jiných zařízení, po nichž se přepravuje energetické zboží;

h) „mimořádnou situací“ situace, jež má za důsledek závažné narušení nebo fyzické přerušení dodávek zemního plynu, ropy nebo elektrické energie mezi Evropskou unií a Republikou Kazachstán, včetně dodávek přes území třetích zemí, nebo situace výjimečně vysoké poptávky po energetickém zboží v Evropské unii nebo v Republice Kazachstán, kdy tržní opatření nejsou dostatečná a je nutno dodatečně zavést netržní opatření;

i) „požadavkem na místní podíl“

i) pokud jde o zboží, požadavek, aby podnik nakupoval nebo používal zboží domácího původu nebo z domácích zdrojů, specifikovaného buď podle konkrétních výrobků, objemu či hodnoty výrobků nebo podle poměrné části objemu či hodnoty jeho domácí výroby;

ii) pokud jde o služby, požadavek, který omezuje výběr poskytovatele služeb nebo poskytované služby na úkor služeb nebo poskytovatelů služeb druhé strany;

j) „státním podnikem“ podnik, který se účastní obchodní činnosti a v němž některá strana na ústřední nebo nižší úrovni přímo nebo nepřímo vlastní více než 50 % upsaného kapitálu nebo hlasů, které plynou z podílů či akcií vydaných podnikem;

k) „právnickou osobou“ právnická osoba ve smyslu čl. 40 písm. d);

l) „právnickou osobou strany“ právnická osoba některé strany ve smyslu čl. 40 písm. e).

Článek 139

Regulace cen

1. Strany usilují o to, aby cena za dodávku surovin nebo energetického zboží pro průmyslové uživatele, pokud je vládou strany regulována, pokrývala náklady a zajišťovala přiměřený zisk.

2. Pokud se cena surovin nebo energetického zboží prodávaného na domácím trhu liší od vývozní ceny stejného výrobku, poskytne vyvážející strana na požádání druhé strany informace o tomto rozdílu, kromě přepravních nákladů a vývozních daní.

Článek 140

Obchodní a vývozní monopoly

Strany si nezachovávají ani nezřídí obchodní nebo vývozní monopol na suroviny či energetické zboží s výjimkou případů, kdy strana uplatňuje své přednostní právo nakupovat nečištěný a suchý plyn a zlato.

Článek 141

Přístup k uhlovodíkům a právo vyhledávat, prozkoumávat a těžit uhlovodíky (ropa a zemní plyn)

1. Žádné ustanovení této dohody nemá vliv na plnou svrchovanost stran v souladu s mezinárodním právem, pokud jde o zdroje uhlovodíků na jejich území a v jejich vnitrozemských, souostrovních a teritoriálních vodách, jakož i na jejich svrchovaná práva za účelem průzkumu a využívání zdrojů uhlovodíku nacházejících se v jejich výlučné ekonomické zóně a kontinentálním šelfu.

2. Strany si zachovávají právo určit na svých územích, jakož i ve svých vnitrozemských, souostrovních a teritoriálních vodách, ve svých výlučných ekonomických zónách a svém kontinentálním šelfu, oblasti kde lze provádět vyhledávání, průzkum a těžbu uhlovodíků.

3. Pokud je přijato svrchované rozhodnutí strany popsané v odstavci 2, zajistí každá strana, aby podniky druhé strany nebyly diskriminovány, pokud jde o přístup a výkon práv na vyhledávání, průzkum nebo těžbu uhlovodíků, za předpokladu, že daný podnik je usazen jakožto právnická osoba na území hostitelské strany, která uděluje přístup.

4. Každá strana může od podniku, jenž obdržel povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků, vyžadovat finanční příspěvek nebo příspěvek ve formě uhlovodíků.

5. Strany přijmou nezbytná opatření zajišťující, aby licence či jiná povolení, která dávají podniku práva na vyhledávání, průzkum a těžbu uhlovodíků, byly uděleny na základě zveřejněného řízení nebo oznámením výzvy, aby případní zájemci ze stran podali žádosti. V oznámení se uvede druh licence nebo povolení, příslušná zeměpisná oblast a předpokládané datum nebo lhůta pro udělení licence nebo jiné formy povolení.

6. Odstavce 3 až 5 se použijí, aniž je dotčeno právo státního podniku získat přístup k uhlovodíkům a práva na jejich vyhledávání, průzkum nebo těžbu prostřednictvím přímých jednání se svou stranou. Pokud se takový státní podnik rozhodne převést zcela nebo zčásti své právo na vyhledávání, průzkum nebo těžbu uhlovodíků, použijí se povinnosti stanovené v odstavcích 3 a 5.

7. Článek 53 se použije na licenční podmínky a postup schvalování licence.

Článek 142

Podmínky pro investice do surovin a energetického zboží

Aby se posílily investice do vyhledávání, průzkumu a těžby surovin a energetického zboží, nesmí žádná strana:

a) ponechat v platnosti nebo přimout opatření, která stanoví požadavky na místní podíl, jež ovlivňují výrobky, poskytovatele služeb, investory nebo investice druhé strany, nestanoví-li Protokol o přistoupení Republiky Kazachstán k WTO a listiny specifických závazků Evropské unie a jejích členských států podle GATS jinak;

b) ponechat v platnosti nebo přijmout opatření, v jejichž rámci je podnik druhé strany povinen převést nebo sdílet práva duševního vlastnictví za účelem prodeje výrobků, poskytování služeb nebo investování na území uvedené strany. Stranám se nebrání v sjednávání smluv o takových dobrovolných převodech s investory, kteří usilují o práva na vyhledávání, průzkum a těžbu surovin a energetického zboží, pokud jsou uzavřeny za tržních podmínek a za tržní cenu.

Článek 143

Tranzit

1. Strany přijmou veškerá opatření nezbytná k usnadnění tranzitu energetického zboží, která jsou v souladu se zásadou volného tranzitu a s čl. 7 odst. 1 a 3 Smlouvy o energetické chartě.

2. Každá strana zakáže neoprávněný odběr surovin a energetického zboží přenášeného či přepravovaného přes její území jakýmkoli subjektem podléhajícím jeho kontrole nebo pravomoci a přijme veškerá vhodná opatření s cílem řešit takový neoprávněný odběr.

Článek 144

Přerušení

1. Každá strana přijme veškerá možná opatření k zajištění toho, aby provozovatelé hlavních energetických tranzitních nebo přepravních potrubí a sítí:

a) minimalizovali riziko náhodného přerušení, snížení či zastavení tranzitu nebo přepravy;

b) okamžitému obnovení přenosu či přepravy, jež byly náhodně přerušeny, sníženy či zastaveny.

2. Před uzavřením postupu řešení sporů podle příslušné smlouvy nebo postupu řešení sporů stanoveného v kapitole 14 (Řešení sporů) této hlavy, který se týká mimořádných situací ve smyslu čl. 138 odst. h), nesmí strana, přes jejíž území se energetické zboží přepravuje či prochází v tranzitu nebo na jejímž území se přijímá a skladuje v rámci přepravní či tranzitní trasy, v případě sporu ohledně jakékoli záležitosti týkající se stran nebo jednoho či více subjektů, které podléhají kontrole nebo spadají do pravomoci jedné ze stran, přerušit nebo snížit ani jakémukoli subjektu, který podléhá její kontrole nebo spadá do její pravomoci, povolit pozastavení nebo omezení stávající tranzitní přepravy, přenosu, příjmu a skladování energetického zboží v rámci přepravní či tranzitní trasy, s výjimkou případů, kdy s tím výslovně počítá smlouva nebo jiná dohoda o tranzitu, přepravě, přijmu a skladování v rámci přepravní či tranzitní trasy.

3. Za přerušení či snížení ve smyslu tohoto článku z důvodu vyšší moci nebo z důvodu neschopnosti dodávat energetické zboží ne bo zajišťovat jeho tranzit v důsledku činností, jež lze připsat třetí zemi nebo subjektu podléhajícímu kontrole nebo spadajícímu do pravomoci třetí země, nenesou strany odpovědnost.

Článek 145

Přístup k elektrickým přenosovým sítím a vedení vysokého napětí

1. Každá strana poskytne podnikům druhé strany usazeným ve formě právnických osob na území strany, která uděluje přístup, v rámci dostupné kapacity sítí a vedení nediskriminační přístup k elektrickým přenosovým sítím a vedení vysokého napětí, které jsou částečně nebo zcela ve vlastnictví strany, která uděluje přístup, a jsou touto stranou regulovány. Tento přístup bude přidělován spravedlivým a nestranným způsobem.

2. Při uplatňování opatření týkajících se těchto přenosových sítí a vedení strana zajistí, aby byly dodržovány tyto zásady:

a) všechna právní a správní opatření týkající se přístupu a přepravních tarifů musí být plně transparentní;

b) opatření nesmějí být diskriminační z hlediska původu výroby elektřiny na území dané strany ani z hlediska místa určení elektřiny; a

c) použijí se nediskriminační přepravní sazby pro podniky Evropské unie a Republiky Kazachstán.

Článek 146

Regulační orgány pro elektřinu a plyn

1. Každá strana určí regulační orgány a vybavil je pravomocí regulovat trhy s elektřinou a plynem na svém území. Tyto regulační orgány musí být právně odlišeny od jakýchkoli veřejných orgánů nebo účastníků na trhu a musí na nich být funkčně nezávislé.

2. Rozhodnutí regulačního orgánu a postupy, jež používá, musí být nestranné vůči všem účastníkům na trhu.

3. Účastník na trhu, který je dotčen jakýmkoli rozhodnutím regulačního orgánu, má právo podat k odvolacímu orgánu opravný prostředek proti rozhodnutí. Pokud odvolací orgán není nezávislý na zúčastněných stranách nebo nemá charakter soudu, jeho rozhodnutí podléhají přezkumu nestranným a nezávislým soudním orgánem. Rozhodnutí odvolacího orgánu a soudního orgánu musí uvádět důvody a být vyhotovena písemně. Strany zajistí, aby bylo konečné rozhodnutí odvolacího orgánu nebo soudního orgánu, podle toho, který rozhoduje v poslední instanci, účinně vymáháno.

Článek 147

Odvětví obnovitelné energetiky

1. Tento článek se vztahuje na opatření, která mohou ovlivnit obchod a investice mezi stranami, jež se týkají výroby energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, mimo jiné větrné, solární a vodní energie, ale nevztahuje se na produkty, z nichž je taková energie vyráběna.

2. Každá strana:

a) neponechá v platnosti ani nepřijme opatření vyžadující vytvoření partnerství s místními obchodními společnostmi, ledaže jsou tato partnerství považována za nezbytná z technických důvodů a strana, která ponechává v platnosti nebo přijímá taková opatření, může na žádost druhé strany tyto technické důvody prokázat;

b) zajistí, aby ustanovení týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a licencí, jsou-li použitelná, zejména pokud jde o zařízení, podniky a související infrastruktury přenosových sítí, byla objektivní a transparentní, vylučovala svévoli a nediskriminovala žadatele druhé strany;

c) zajistí, aby správní poplatky v odvětví energie z obnovitelných zdrojů, například ty, které platí spotřebitelé, projektanti, architekti, stavební firmy a subjekty zajišťující instalaci a dodávky zařízení, byly transparentní a svou výší se omezovaly na přibližné náklady poskytnutých služeb;

d) zajistí, aby se na dovoz a použití zboží pocházejícího z druhé strany nebo na dodávky zboží dodavatelů druhé strany vztahovala ustanovení kapitoly 1 (Obchod se zbožím) této hlavy;

e) zajisté, aby se na poskytování služeb ze strany dodavatelů druhé strany vztahoval článek 53;

f) zajistí, aby podmínky a postupy pro připojení k přenosové síti elektrické energie a přístup do této sítě byly transparentní a nediskriminovaly dodavatele druhé strany ani elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Strany zajistí, aby opatření související s příslušnými sítěmi a trhy byla přijímána za účelem minimalizace krácení (omezování) elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie;

g) neukládají ani nezachovávají požadavek, aby podnik druhé strany:

i) nakupoval nebo používal výrobky domácího původu nebo z domácích zdrojů strany, která tento požadavek ukládá, specifikovaný bud’ podle konkrétních výrobků, objemu či hodnoty výrobků nebo podle poměrné části objemu či hodnoty jeho domácí výroby; nebo

ii) omezil nákupy či používání dovezených výrobků na množství v poměru k objemu či hodnotě domácích výrobků, které podnik vyváží.

3. Pokud existují mezinárodní nebo regionální normy týkající se zařízení a systémů pro výrobu energie z obnovitelných a nefosilních zdrojů, strany použijí tyto normy nebo jejich příslušné části jako základ pro své technické předpisy s výjimkou případů, kdy by takové mezinárodní normy nebo příslušné části nebyly účinným či vhodným prostředkem k dosažení stanovených legitimních cílů. Pro účely použití tohoto odstavce se za příslušné mezinárodní normotvorné orgány považují Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) a Mezinárodní elektrotechnická komise (IEC).

4. Strany v případě potřeby upřesní technické předpisy na základě požadavků na funkční způsobilost výrobku, včetně dopadu na životní prostředí, spíše než na základě návrhu nebo popisu výrobku.

5. Žádné ustanovení tohoto článku nelze vykládat tak, že by kterékoli straně bránilo přijímat nebo vymáhat opatření nezbytná pro bezpečný provoz dotčených energetických sítí nebo pro bezpečnost dodávek energie, s výhradou požadavku, aby tato opatření nebyla použita způsobem, který by představoval prostředek svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi výrobky, poskytovateli služeb nebo investory stran, pokud převládají stejné podmínky, nebo skryté omezení obchodu a investic mezi stranami.

Článek 148

Spolupráce v oblasti surovin a energetického zboží

1. Aniž jsou dotčeny články 204 až 208, strany se dohodly, že mezi sebou posílí spolupráci a podporu vzájemného porozumění v oblasti obchodu se surovinami a energetickým zbožím.

2. Strany uznávají, že nejlepším způsobem, jak vytvořit podmínky příznivé pro přímé zahraniční investice do výroby a obchodu se surovinami a energetickým zbožím, je dodržování zásad transparentnosti a zákazu diskriminace a zajištění toho, aby pravidla nenarušovala obchod. Obecněji řečeno, takové prostředí podporuje účinné přidělování a účinné využívání surovin a energetického zboží.

3. Spolupráce a podpora vzájemného porozumění se týkají dvoustranných obchodních otázek a také otázek společného zájmu spojených s mezinárodním obchodem. Mezi tyto otázky patří narušení obchodu, která mají dopad na světové trhy, otázky životního prostředí a rozvoje spojené zvláště s obchodem se surovinami a energetickým zbožím a rovněž sociální odpovědnost podniků v souladu s mezinárodně uznávanými standardy, jako jsou například Směrnice OECD pro nadnárodní podniky a Pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí. Spolupráce a podpora vzájemného porozumění zahrnuje výměnu údajů a informací o regulačním rámci v oblasti surovinového a energetického odvětví. Toto nelze vykládat jako povinnost stran poskytovat informace, jejichž odtajnění je podle jejich názoru v rozporu s jejich bezpečnostními zájmy.

4. Během zasedání Výboru pro spolupráci si každá strana může vyžádat uspořádání ad hoc schůzky v souvislosti se surovinami a energetickým zbožím nebo ad hoc zasedání o surovinách a energetickém zboží. Dvoustranná spolupráce by mohla být případně rozšířena na příslušná vícestranná nebo mnohostranná fóra, jichž se obě strany účastní.

Článek 149

Mechanismus včasného varování

1. Strany zřizují mechanismus včasného varování za účelem přijetí praktických opatření, jejichž cílem je bránit vzniku mimořádných situací a rychle na ně nebo na jejich hrozbu reagovat.

2. Strany společně podniknou kroky k:

a) včasnému vyhodnocení možných rizik a problémů spojených s nabídkou zemního plynu, ropy nebo elektřiny a poptávkou po nich a

b) předcházení hrozící či vzniklé mimořádné situaci a rychlé reakci na ni.

3. Pokud jedna ze stran zjistí mimořádnou situaci nebo situaci, která by podle jejího názoru k takové situaci mohla vést, vyrozumí o tom v nejkratším možném čase druhou stranu.

4. Pro účely tohoto článku se strany dohodly, že odpovědnými orgány jsou člen Evropské komise příslušný za energetiku a ministr Republiky Kazachstán příslušný pro dotčené energetické záležitosti.

5. Po oznámení si strany vzájemně vymění hodnocení situace.

6. Každá strana může do tří kalendářních dnů od oznámení požádat o konzultace za účelem:

a) vypracování společného hodnocení situace;

b) vypracování doporučení, jak odstranit mimořádnou situaci a minimalizovat její dopady;

c) vytvoření zvláštní monitorovací skupiny mimo jiné k monitorování energetických toků na významných bodech dotčené infrastruktury.

7. Strany budou podle potřeby spolupracovat se třetími zeměmi na odstranění hrozby mimořádné situace či na překonávání takové situace.

8. V případě, že mimořádná situace přetrvává, může kterákoli strana zahájit řízení pro řešení naléhavých sporů v souladu se zvláštním mechanismem podle kapitoly 14 (Řešení sporů) této hlavy.

9. Od okamžiku oznámení se strany zdrží jednání, které by mohlo, vzhledem k dané situaci, mimořádnou situaci prohloubit nebo zhoršit.

10. Žádná strana nepoužívá jako důkaz v postupech řešení sporů podle této dohody a nespoléhá na:

a) stanoviska či návrhy přijaté druhou stranou během postupu stanoveného v tomto článku; ani

b) skutečnost, že druhá strana naznačila ochotu přijmout řešení mimořádné situace uvedené v tomto článku.

11. Výbor pro spolupráci může v případě potřeby vypracovat prováděcí ustanovení pro používání tohoto článku.

Článek 150

Výjimky

1. Tato kapitola se použije, aniž jsou dotčeny výjimky, výhrady nebo omezení stanovené v této dohodě.

2. Tato kapitola se nevztahuje na výzkumné a vývojové projekty ani na demonstrační projekty nekomerční povahy.

3. Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že by kterékoli straně bránila přijímat nebo vymáhat opatření nezbytná pro bezpečný provoz energetické infrastruktury, včetně energetických přepravních a výrobních zařízení v zájmu národní bezpečnosti nebo veřejné bezpečnosti, včetně prevence, reakce na mimořádnou situaci, s výhradou požadavku, aby tato opatření nebyla použita způsobem, který by představoval prostředek svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi výrobky, poskytovateli služeb nebo investory stran, pokud převládají stejné podmínky, nebo skryté omezení obchodu a investic mezi stranami.

KAPITOLA 10

Obchod a udržitelný rozvoj

Článek 151

Souvislosti a cíle

1. Strany se odvolávají na Agendu 21 Konference OSN o životním prostředí a rozvoji z roku 1992, Deklaraci MOP o zásadách a základních právech při práci z roku 1998, Johannesburský prováděcí plán o udržitelném rozvoji z roku 2002, ministerské prohlášení Hospodářské a sociální rady Organizace spojených národů o plné zaměstnanosti a důstojné práci z roku 2006, Deklaraci MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci z roku 2008 a výsledný dokument konference Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji z roku 2012 začleněný do rezoluce č. 66/288, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 27. července 2012 pod názvem „Budoucnost, jakou chceme“.

2. Strany potvrzují svůj závazek podporovat rozvoj mezinárodního obchodu tak, aby přispíval k cíli udržitelného rozvoje pro blaho současných a budoucích pokolení. Strany se snaží zajistit, aby byl tento cil součástí jejich obchodního vztahu a zohledňován na všech jeho úrovních.

Článek 152

Mnohostranné normy a dohody v oblasti životního prostředí a práce

1. Strany uznávají hodnotu mezinárodní správy a dohod v oblasti životního prostředí jakožto reakci mezinárodního společenství na globální nebo regionální problémy životního prostředí.

2. Strany uznávají plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny jako klíčový prvek udržitelného rozvoje pro všechny země a jako prvořadý cíl mezinárodní spolupráce.

3. V této souvislosti strany znovu potvrzují svůj závazek účinně provádět ve svých právních předpisech a postupech mnohostranné dohody v oblasti životního prostředí, k nimž se připojily, a úmluvy MOP, které ratifikovaly členské státy Evropské unie a Republika Kazachstán.

Článek 153

Právo regulovat a úroveň ochrany

1. Strany uznávají, že má každá z nich právo stanovit vlastní úroveň ochrany životního prostředí a práce na svém území a přijmout či měnit příslušné předpisy a politiky v souladu s mezinárodně uznávanými normami a dohodami uvedenými v článku 152. Strany usilují o vysokou úroveň ochrany v oblasti životního prostředí a práce.

2. Strany uznávají, že je nevhodné podporovat obchod nebo investice oslabením nebo snížením úrovní ochrany, které poskytují jejich pracovněprávní předpisy nebo předpisy v oblasti ochrany životního prostředí.

3. Žádná strana nebude pobízet obchod či investice svou setrvalou nebo opakující se činností či nečinností při účinném prosazování svých pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, neodchýlí se od nich a neupustí od jejich prosazování.

Článek 154

Obchod a investice podporující udržitelný rozvoj

1. Strany znovu potvrzují svůj závazek zvyšovat příspěvek obchodu k plnění cíle udržitelného rozvoje v jeho hospodářském, sociálním a environmentálním rozměru. Proto se dohodly, že budou podporovat

a) obchod s ekologickým zbožím a službami a investice do nich a do výrobků a technologií šetrných ke klimatu;

b) používání koncepcí, jež zaručují udržitelnost, jako jsou spravedlivý a etický obchod nebo označování ekoznačkami; a

c) sociální odpovědnost podniků.

2. Strany si budou vyměňovat informace a sdílet zkušenosti ohledně svých kroků na podporu soudržnosti a vzájemné podpory mezi obchodem, sociálními a environmentálními cíli. Kromě toho strany posílí svou spolupráci a dialog o otázkách udržitelného rozvoje, jež mohou vzniknout v rámci jejich obchodních vztahů, včetně příslušných aspektů uvedených v hlavě IV (Spolupráce v oblasti hospodářského a udržitelného rozvoje).

3. Do spolupráce a dialogu uvedených v odstavci 2 tohoto článku se zapojí příslušné zúčastněné strany, zejména sociální partneři, jakož i další organizace občanské společnosti, prostřednictvím spolupráce občanské společnosti navázané podle článku 251.

4. Výbor pro spolupráci může přijmout pravidla pro takovou spolupráci a dialog.

Článek 155

Řešení sporů

Pododdíl 2 oddílu 3 kapitoly 14 (Řešení sporů) této hlavy se na spory podle této kapitoly nevztahuje. V případě takového sporu, poté, co rozhodčí tribunál vydá svou závěrečnou zprávu podle článků 180 a 182, strany vezmou tuto zprávu v úvahu a projednají vhodná opatření, která by se měla provést. Výbor pro spolupráci bude sledovat provádění těchto opatření a bude tuto záležitost nadále sledovat, mimo jiné prostřednictvím mechanismu uvedeného v čl. 154 odst. 3.

KAPITOLA 11

Hospodářská soutěž

Článek 156

Zásady

Strany uznávají význam volné a nenarušené hospodářské soutěže ve svých obchodních vztazích. Strany uznávají, že obchodní postupy a státní zásahy včetně subvencí narušující hospodářskou soutěž mohou narušit řádné fungování trhů a ohrozit přínosy liberalizace obchodu.

Článek 157

Antitrustové předpisy a předpisy o spojování podniků a jejich provádění

1. Každá strana udržuje na svém území v platnosti komplexní právní předpisy na ochranu hospodářské soutěže, jež účinně řeší protisoutěžní dohody, jednání ve vzájemné shodě a protisoutěžní jednostranné jednání podniků s dominantní tržní silou a které zajišťují účinný dohled nad spojováním podniků.

2. Každá strana udržuje v chodu funkčně nezávislé a náležitě vybavené orgány odpovídající za účinné vymáhání právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže uvedených v odstavci 1.

3. Strany uznávají význam transparentního a nediskriminačního uplatňování svých předpisů o ochraně hospodářské soutěže při dodržování zásad nestranného řízení a respektování práva dotčených podniků na obhajobu.

Článek 158

Státní monopoly, státní podniky a podniky se zvláštními či výlučnými právy či výsadami

1. Žádné ustanovení této kapitoly nebrání kterékoli straně v tom, aby zřídila či zachovala státní monopoly nebo státní podniky nebo aby vybavila podniky zvláštními či výlučnými právy či výsadami podle svých právních předpisů.

2. Každá strana zajistí, aby se na státní monopoly, státní podniky a podniky se zvláštními či výlučnými právy či výsadami vztahovaly právní předpisy na ochranu hospodářské soutěže uvedené v článku 157. Pro účely této kapitoly spočívá hospodářská činnost v nabízení zboží a služeb na trhu. Nezahrnuje činnosti prováděné při výkonu státní správy, tj. činnosti neprováděné ani na komerčním základě, ani v soutěži s jedním nebo více hospodářskými subjekty.

3. Použití právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže by nemělo právně nebo fakticky bránit plnění zvláštních úkolů ve veřejném zájmu, jež byly dotčeným podnikům svěřeny. Výjimky by měly být omezené a transparentní. Obchod a investice by neměly být ovlivněny do té míry, aby to ohrožovalo cíle této dohody.

Článek 159

Subvence

1. Pro účely tohoto článku se „subvencí“ rozumí opatření, jež splňuje podmínky stanovené v článku 1 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, bez ohledu na to, zda je poskytnuto podniku na výrobu zboží nebo poskytování služeb, a které je specifické ve smyslu článku 2 uvedené dohody.

2. Každá strana zajistí v oblasti subvencí transparentnost. Za tímto účelem každá strana podává každé dva roky ode dne, od kterého se použije tato hlava, druhé straně zprávu o právním základě, včetně politického cíle nebo účelu subvence, doby trvání či jiných lhůt, formy a, pokud je to možné, o výši nebo rozpočtu a o příjemci subvence poskytnuté jeho vládou nebo veřejným orgánem. Tato zpráva se považuje za poskytnutou, jestliže ji strana zpřístupní na veřejně dostupné internetové adrese nebo prostřednictvím mechanismu oznamování, který zavedla WTO.

3. Pokud se jedna strana domnívá, že subvence poskytnutá druhou stranou negativně ovlivňuje její zájmy, může požádat o konzultace v této věci. Dožádaná strana věnuje této žádosti náležitou pozornost. Konzultace by měly být zaměřeny zejména na upřesnění politického účelu subvence, zda má subvence povzbuzující účinek a zda je úměrná, a na všechna opatření přijatá s cílem omezit možný negativní účinek na obchod a investice dožadující se strany (1).

4. Za účelem usnadnění konzultací poskytne dožádaná strana informace o dotyčné subvenci do 90 dnů ode dne přijetí žádosti. Pokud dožadující se strana poté, co obdrží informace o dotyčné subvenci, má za to, že tato subvence negativně ovlivňuje nebo může negativně ovlivnit nepřiměřeným způsobem její obchodní nebo investiční zájmy, vynaloží dožádaná strana veškeré úsilí, aby řešila negativní účinky pro obchodní nebo investiční zájmy dožadující se strany způsobené dotyčnou subvencí.

5. Odstavce 3 a 4 se nevztahují na subvence týkající se rybolovu a obchodu se zbožím, na něž se vztahuje příloha 1 Dohody WTO o zemědělství.

Článek 160

Řešení sporů

Kapitola 14 (Řešení sporů) této hlavy se nevztahuje na články 156 až 158 a čl. 159 odst. 3 a 4.

Článek 161

Vztah k WTO

Touto kapitolou nejsou dotčena práva a povinnosti kterékoli strany podle Dohody o WTO, zejména podle Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů.

Článek 162

Důvěrnost informací

Při výměně informací podle této kapitoly berou strany v úvahu omezení vyplývající z požadavků služebního a obchodního tajemství.

KAPITOLA 12

Státní podniky, státem ovládané podniky a podniky se zvláštními nebo výlučnými právy či výsadami

Článek 163

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a) „státním podnikem“ podnik, který se zabývá obchodní činností a v němž některá strana na ústřední nebo nižší úrovni vlastní více než 50 % upsaného kapitálu nebo hlasů spojených s akciemi vydanými podnikem;

b) „státem ovládaným podnikem“ jakýkoli podnik zabývající se obchodní činností, v němž strana na ústřední nebo nižší úrovni vykonává nebo má možnost vykonávat rozhodující vliv z důvodu své finanční účasti v něm, díky pravidlům či postupům týkajícím se jeho fungování nebo pomocí jiných prostředků, které zajišťují takový rozhodující vliv. Rozhodující vliv strany se předpokládá, jestliže strana může přímo či nepřímo jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu podniku;

c) „podnikem se zvláštními nebo výlučnými právy či výsadami“ veřejný nebo soukromý podnik, který se zabývá obchodní činností a jemuž strana na ústřední nebo nižší úrovni udělila právně nebo fakticky zvláštní nebo výlučná práva či výsady. Tato práva či výsady mohou zahrnovat právo jednat jako distributor, poskytovatel sítě či jiný zprostředkovatel nákupu nebo prodeje zboží nebo poskytování či přijímání služeb. Mezi podniky se zvláštními nebo výlučnými právy či výsadami patří monopoly, které se účastní obchodní činnosti;

d) „monopolem“ subjekt, který se zabývá obchodní činností, včetně sdružení, který je na relevantním trhu na území strany určen na ústřední nebo nižší úrovni za jediného dodavatele nebo obstaravatele zboží nebo služeb; není jím subjekt, jemuž bylo uděleno výlučné právo duševního vlastnictví, pouze v důsledku tohoto udělení;

e) „zvláštními právy“ práva udělená stranou na ústřední nebo nižší úrovni omezenému počtu podniků v dané zeměpisné oblasti nebo na daném trhu zboží nebo služeb, která ve svém důsledku podstatně omezují možnost jiného podniku vykonávat svou činnost v téže zeměpisné oblasti v zásadě za stejných podmínek. Udělení licence nebo povolení omezenému počtu podniků na přidělení vzácného zdroje pomocí objektivních, úměrných a nediskriminačních kritérií není samo o sobě zvláštním právem;

f) „nediskriminačním zacházením“ národní zacházení nebo zacházení podle doložky nejvyšších výhod, jak jsou stanovena v této dohodě, podle toho, které je výhodnější;

g) „souladem s obchodními úvahami“ soulad s běžnými obchodními postupy soukromého podniku, který se chová podle zásad tržní ekonomiky v mezinárodním obchodu;

h) „ustanoviením“ zřízení nebo povolení monopolu nebo rozšíření jeho oblasti působnosti, ať právně, nebo fakticky.

Článek 164

Oblast působnosti

1. Strany potvrzují svá práva a povinnosti podle čl. XVII odst. 1 až 3 GATT 1994, ujednání o výkladu článku XVII GATT 1994, jakož i podle čl. VIII odst. 1, 2 a 5 dohody GATS a podle kapitoly týkající se státních nebo státem ovládaných podniků a podniků se zvláštními nebo výlučnými výsadami v Protokolu o přistoupení Republiky Kazachstán k WTO, jež se tímto začleňují do této dohody, stávají se její součástí a použijí se.

2. Tato kapitola se nevztahuje na zahrnuté zakázky strany nebo jejích zadavatelů ve smyslu článku 120.

3. Tato kapitola se vztahuje na všechny hospodářské činnosti, na něž se vztahuje tato dohoda. Na služby, které nejsou uvedeny v listině specifických závazků některé strany podle GATS, se nevztahují články 166 a 167.

Článek 165

1. Aniž jsou dotčena práva a povinnosti stran podle této kapitoly, nebrání žádné ustanovení této kapitoly stranám ve zřízení nebo zachování státních nebo státem ovládaných podniků ani v ustavení či zachování monopolů nebo v udělování zvláštních nebo výlučných práv či výhod podnikům.

2. Pokud podnik spadá do oblasti působnosti této kapitoly, nesmějí strany vyžadovat ani vybízet k tomu, aby takový podnik jednal způsobem, který by byl v rozporu s touto dohodou.

Článek 166

Zákaz diskriminace

Není-li stanoveno jinak v článku 142 nebo v listině specifických závazků některé strany podle GATS nebo ve výhradách některé strany k národnímu zacházení uvedených v příloze I, zajistí každá strana na svém území, aby podnik, který splňuje podmínky stanovené v čl. 163 písm. c) a d), při nákupu nebo prodeji zboží nebo služby přiznával nediskriminační zacházení zboží, službám nebo poskytovatelům služeb druhé strany.

Článek 167

Obchodní úvahy

Kromě plnění účelu, například povinnosti veřejné služby, pro který byla zvláštní nebo výlučná práva či výsady udělena, a v případě státních či státem ovládaných podniků kromě plnění jejich veřejného mandátu a za předpokladu, že chování podniků při plnění tohoto účelu nebo mandátu je v souladu s článkem 166 a kapitolou 11 (Hospodářská soutěž), zajistí každá strana, aby všechny podniky uvedené v čl. 163 písm. a) až d) přihlížely při svých nákupech a prodeji zboží k obchodním úvahám na daném území, včetně ceny, jakosti, dostupnosti, prodejnosti, dopravy a jiných podmínek nákupu nebo prodeje, jakož i při svých nákupech nebo poskytování služeb, včetně případů, kdy jsou toto zboží nebo tyto služby poskytovány investici investora druhé strany nebo touto investicí.

Článek 168

Stanovení cen

Účtování různých cen na různých trzích nebo na stejném trhu, pokud tyto rozdíly vycházejí z obvyklých obchodních úvah, jako jsou pdomínky poptávky a nabídky, není samo o sobě v rozporu s články 166 a 167.

Článek 169

Správa a řízení společnosti

1. Strany zajistí, aby podniky uvedené v čl. 163 písm. a) až d) dodržovaly vysoký standard transparentnosti a správy a řízení společností v souladu s Pokyny OECD pro řízení a správu státních podniků z roku 2005. Další rozvoj politiky správy a řízení společností v podnicích uvedených v čl. 163 písm. a) až d) by měl probíhat v souladu s těmito pokyny.

2. Každá strana zajistí, aby regulační orgán příslušný pro regulaci podniků uvedených v čl. 163 písm. a) až d) byl právně samostatný, funkčně nezávislý a nebyl odpovědný žádnému z podniků uvedených v čl. 163 písm. a) až d).

3. Každá strana zajistí vymáhání právních předpisů konzistentním a nediskriminačním způsobem na všech úrovních veřejné správy, ať již ústřední nebo místní, včetně v podnicích uvedených v čl. 163 písm. a) až d). Výjimky musí být omezené a transparentní.

Článek 170

Výměna informací

1. Strana, která má důvod se domnívat, že její zájmy podle této dohody jsou negativně ovlivňovány operacemi podniku nebo podniků druhé strany uvedených v čl. 163 písm. a) až d), může druhou stranu požádat o informace o operacích jejího podniku týkajících se provádění ustanovení této dohody. Tyto informace mohou zahrnovat organizační, firemní a finanční informace.

2. Každá strana na žádost druhé strany poskytne dostupné informace týkající se konkrétních podniků uvedených v čl. 163 písm. a) až d), které podle práva dožádané strany nejsou malými a středními podniky. V žádostech o takové informace musí být uveden dotčený podnik, výrobky či služby a trhy a musí obsahovat údaje o tom, že daný podnik se účastní praktik, které maří obchod nebo investice mezi stranami.

3. Každá strana na žádost druhé strany poskytne informace týkající se výjimek, osvobození od povinnosti dodržovat shodu, imunit a dalších opatření, včetně příznivějšího zacházení, použitelných na území dožádané strany pro podniky uvedené v čl. 163 písm. a) až d).

4. Odstavce 1 až 3 nevyžadují od žádné strany, aby zveřejnila důvěrné informace, které by bránily vymáhání právních předpisů, byly jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo byly na újmu oprávněným obchodním zájmům určitých podniků.

KAPITOLA 13

Transparentnost

Článek 171

1. Každá srana bezodkladně odpoví na všechny žádosti druhé strany o konkrétní informace o kterémkoli svém obecně závazném opatření nebo mezinárodních dohodách, které se týkají této hlavy nebo ji ovlivňují. Každá strana zřídí jedno nebo více informačních míst, která zájemcům z druhé strany na požádání poskytnou konkrétní informace o všech takových otázkách (1). Strany si navzájem oznámí svá informační místa do tří měsíců po dni, kdy se začne uplatňovat tato hlava. Na informačních místech nemusí být uloženy právní předpisy.

2. Všechny zákony, nařízení, vyhlášky, rozhodnutí a správní rozhodnutí s obecnou působností stran týkající se jakékoli záležitosti či ovlivňující jakoukoli záležitost, na kterou se vztahuje tato hlava, musí být neprodleně zveřejněny způsobem, který splňuje použitelné požadavky dohody o WTO, včetně článku X dohody GATT 1994, článku III dohody GATS a článku 63 Dohody TRIPS. Strany pravidelně aktualizují zveřejněné zdroje, včetně internetových stránek, obsahující uvedená opatření, aby byla snadno dostupná všem zájemcům. Tato opatření musí být dostupná po dobu své platnosti a ještě přiměřenou dobu poté, co jejich platnost uplyne.

3. Strany zveřejní všechny zákony, nařízení, vyhlášky, rozhodnutí a správní rozhodnutí s obecnou působností týkající se jakékoli záležitosti či ovlivňující jakoukoli záležitost, na kterou se vztahuje tato hlava, před jejich přijetím. Před dokončením dotyčných opatření nebo před jejich předložením příslušným orgánům k přijetí strany poskytnou zúčastněným osobám přiměřenou dobu, obvykle nejméně 30 kalendářních dnů, k podání připomínek. Veškeré připomínky došlé během lhůty pro připomínky musí být zohledněny.

4. Žádný zákon, nařízení, vyhláška, rozhodnutí nebo správní rozhodnutí s obecnou působností týkající se jakékoli záležitosti či ovlivňující jakoukoli záležitost, na kterou se vztahuje tato hlava, nesmí vstoupit v platnost před svým zveřejněním.

5. Žádné ustanovení této dohody nevyžaduje od kterékoli strany, aby poskytla důvěrné informace, jejichž zveřejnění by narušilo vymáhání zákonů nebo by bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo by bylo na újmu oprávněným obchodním zájmům jednotlivých veřejných či soukromých podniků.

6. Na tuto kapitolu se vztahuje článek 55.

KAPITOLA 14

Řešení sporů

Oddíl 1

Cíl a oblast působnosti

Článek 172

Cíl

Cílem této kapitoly je zavést účinný a účelný mechanismus pro předcházení a řešení sporů mezi stranami ohledně výkladu a použití této dohody s cílem dosáhnout pokud možno oboustranně přijatelného řešení.

Článek 173

Oblast působnosti

Tato kapitola se použije v případě jakéhokoli sporu ohledně výkladu či použití této hlavy, není-li stanoveno jinak.

Oddíl 2

Konzultace a mediace

Článek 174

Konzultace

1. Strany se snaží řešit spory uvedené v článku 17 3 v dobré víře konzultacemi s cílem dohodnout se na oboustranně přijatelném řešení.

2. Strana, jež si přeje zahájit konzultace, podá druhé straně písemnou žádost s kopií pro Výbor pro spolupráci, ve které označí sporné opatření a ta ustanovení uvedená v článku 173, jež považuje za použitelná.

3. Strana, jíž je žádost adresována, odpoví na žádost o konzultace do deseti dnů ode dne jejího doručení, pokud není v této dohodě stanoveno jinak nebo pokud se strany nedohodnou jinak.

4. Konzultace se uskuteční do 30 dnů ode dne obdržení žádosti a probíhají na území dožádané strany, pokud se strany nedohodnou jinak. Konzultace se považují za ukončené do 30 dnů ode dne obdržení žádosti, pokud se obě strany nedohodnou, že budou v konzultacích pokračovat. Konzultace a zejména veškeré informace zveřejněné a stanoviska přijatá stranami během těchto konzultací jsou důvěrné a nejsou jimi dotčena práva žádné ze stran v jakémkoli dalším řízení.

5. Konzultace v naléhavých záležitostech se považují za ukončené do 15 dnů ode den obdržení žádosti dožádanou stranou, pokud se obě strany nedohodnou, že budou v konzultacích pokračovat.

6. Pokud strana, jíž byla žádost adresována, neodpoví na žádost o konzultace do deseti dnů od jejího obdržení, pokud se konzultace neuskuteční ve lhůtách uvedených v odstavci 3 nebo 4 tohoto článku, pokud se strany na konzultacích nedohodnou, nebo pokud konzultace skončily bez oboustranně přijatelného řešení, může strana, která žádala o konzultace, uplatnit článek 176.

7. V průběhu konzultací poskytne každá strana dostatek věcných informací, jež umožní úplné posouzení toho, jak by sporné opatření mohlo ovlivnit fungování a uplatňování této dohody.

8. Pokud se strany nedohodnou jinak, považují se konzultace o mimořádných situací ve smyslu čl. 138 odst. h) za ukončené do pěti pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o konzultace.

Článek 175

Mediace

Kterákoli ze stran může požádat druhou stranu, aby se zúčastnila mediačního řízení podle přílohy VII ve vztahu k opatření, které má nepříznivý vliv na obchod nebo investice mezi stranami.

Oddíl 3

Postupy řešení sporů

pododdíl 1

Rozhodčí řízení

Článek 176

Zahájení rozhodčího řízení

1. Pokud se stranám nepodaří vyřešit spor na základě konzultací podle článku 174, může strana, která žádala o konzultace, požádat o ustavení rozhodčího tribunálu v souladu s tímto článkem.

2. Žádost o ustavení rozhodčího tribunálu se podává písemnou formou druhé straně a Výboru pro spolupráci. Žalující strana ve své žádosti uvede sporné opatření a dostatečně jasně vysvětlí, jak toto opatření porušuje ustanovení uvedená v článku 173, aby byl zřejmý dostačující právní základ pro stížnost.

Článek 177

Ustavení rozhodčího tribunálu

1. Rozhodčí tribunál se skládá ze tří rozhodců.

2. Do deseti dnů ode dne, kdy žalovaná strana obdrží písemnou žádost o ustavení rozhodčího tribunálu, zahájí strany konzultace s cílem dosáhnout dohody ohledně složení rozhodčího tribunálu.

3. Nejsou-li strany schopny dohodnout se na složení rozhodčího tribunálu ve lhůtě stanovené v odstavci 2 tohoto článku, může kterákoli strana do pěti dnů od uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2 tohoto článku jmenovat rozhodce ze své části seznamu sestaveného podle článku 196. Pokud některá ze stran nejmenuje rozhodce, vybere jej na žádost druhé strany předseda Výboru pro spolupráci nebo jím pověřená osoba, a to losem z kandidátů z té části seznamu rozhodců sestaveného podle článku 196, kteriou navrhla dotyčná strana.

4. Pokud se strany nedohodnou na osobě předsedy rozhodčího tribunálu ve lhůtě stanovené v odstavci 2 tohoto článku, vybere jej na žádost kterékoli ze stran předseda Výboru pro spolupráci nebo jím pověřená osoba, a to losem z kandidátů na předsedu uvedených v příslušné části seznamu sestaveného podle článku 196.

5. Předseda Výboru pro spolupráci nebo jím pověřená osoba vybere rozhodce do pěti dnů od podání žádosti některou ze stran podle odstavce 3 nebo 4.

6. Za den ustavení rozhodčího tribunálu se považuje den, kdy poslední ze tří vybraných rozhodců přijal své jmenování v souladu s jednacím řádem stanoveným v příloze V.

7. Pokud v době podání žádosti podle odstavce 3 nebo 4 tohoto článku není sestaven žádný seznam uvedený v článku 196 nebo neobsahuje dostatečný počet jmen, vylosují se rozhodci z řad osob, které byly formálně navrženy jednou či oběma stranami.

8. Nedohodnou-li se strany jinak, pokud jde o spor týkající se mimořádných situací mezi nimi ve smyslu čl. 138 odst. h), použije se, bez možnosti využití odstavce 2 tohoto článku, druhá věta odstavce 3 a odstavec 4 tohoto článku a lhůta podle odstavce 5 tohoto článku činí dva dny.

Článek 178

Předběžný nález ve věci naléhavosti

Pokud o to požádá některá strana, rozhodčí tribunál vydá do deseti dnů od svého ustavení předběžný nález, zda daný případ považuje za naléhavý.

Článek 179

Smírčí řízení v naléhavých sporech týkajících se energetiky

1. Pokud jde o spor týkající se mimořádných situací ve smyslu čl. 138 odst. h), může kterákoli strana podáním žádosti rozhodčímu tribunálu požádat jeho předsedu, aby v jakékoli záležitosti související se sporem převzal úlohu smírčího rozhodce.

2. Smírčí rozhodce usiluje o nalezení dohody o řešení sporu nebo o postupu, jak takového řešení dosáhnout. Pokud se smírčímu rozhodci do patnácti dnů od svého jmenování takovou dohodu nepodaří zajistit, doporučí sám řešení sporu nebo postup k dosažení takového řešení a rozhodne o podmínkách, které se musí dodržovat ode dne, který stanoví, až do vyřešení sporu.

3. Strany a subjekty podléhající jejich kontrole nebo spadající do jejich pravomoci se řídí doporučeními ohledně podmínek učiněnými podle odstavce 2 po dobu tři měsíců od rozhodnutí smírčího rozhodce nebo do vyřešení sporu, podle toho, co nastane dříve.

4. Smírčí rozhodce se řídí kodexem chování pro členy rozhodčích tribunálů a mediátory (dále jen „kodex chování“) stanoveným v příloze VI.

Článek 180

Zprávy rozhodčího tribunálu

1. Rozhodčí tribunál vydá stranám předběžnou zprávu obsahující zjištěné skutečnosti, použitelnost příslušných ustanovení a základní odůvodnění svých zjištění a doporučení.

2. Kterákoli strana může pdat rozhodčímu tribunálu písemnou žádost, aby přezkoumal určitý aspekt předběžné zprávy do čtrnácti dnů od jejího vydání.

3. Rozhodčí tribunál posoudí písemné připomínky stran k předběžné zprávě a poté může svou předběžnou zprávu změnit a provést jakékoli další šetření, jež považuje za nezbytné.

4. Závěrečná zpráva rozhodčího tribunálu musí obsahovat zjištěné skutečnosti, použitelnost příslušných ustanovení uvedených v článku 173 a základní odůvodnění zjištění a učiněných závěrů. Závěrečná zpráva musí zahrnovat dostatečný rozbor argumentů vznesených v průběhu fáze prozatímního přezkoumání a jasné odpovědi na otázky a připomínky stran.

Článek 181

Předběžná zpráva rozhodčího tribunálu

1. Rozhodčí tribunál vydá stranám první předběžnou zprávu do 90 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu. Pokud rozhodčí tribunál usoudí, že tuto lhůtu není možno dodržet, vyrozumí o tom jeho předseda písemně strany a Výbor pro spolupráci s uvedením důvodů zpoždění a dne předpokládaného vydání předběžné zprávy. Za žádných okolností by předběžná zpráva neměla být vydána později než 120 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu.

2. V naléhavých případech vynaloží rozhodčí tribunál veškeré úsilí, aby vydal svou předběžnou zprávu do 45 dnů, avšak v každém případě ne později než 60 dnů po dni svého ustavení. Kterákoli strana může podat rozhodčímu tribunálu písemnou žádost, aby přezkoumal určité aspekty předběžné zprávy podle čl. 180 odst. 2 do sedmi dnů od jejího vydání.

3. V případě sporu mezi stranami, který se týká mimořádných situací ve smyslu čl. 138 odst. h), musí být předběžná zpráva vydána do 20 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu a každá žádost podle čl. 180 odst. 2 musí být předána do pěti dnů od vydání předběžné zprávy. Rozhodčí tribunál může také rozhodnout, že předběžnou zprávu nebude vyžadovat.

Článek 182

Závěrečná zpráva rozhodčího tribunálu

1. Rozhodčí tribunál vydá stranám a Výboru pro spolupráci závěrečnou zprávu do 120 dnů ode dne svého ustavení. Pokud rozhodčí tribunál usoudí, že tuto lhůtu není možno dodržet, vyrozumí o tom jeho předseda písemně strany a Výbor pro spolupráci s uvedením důvodů zpoždění a dne předpokládaného vydání závěrečné zprávy. Za žádných okolností by závěrečná zpráva neměla být vydána později než 150 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu.

2. V naléhavých případech vynaloží rozhodčí tribunál veškeré úsilí, aby svou závěrečnou zprávu vydal do 60 dnů ode dne svého ustavení. Za žádných okolností by závěrečná zpráva neměla být vydána později než 7 5 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu.

3. V případě sporu mezi stranami, který se týká mimořádných situací ve smyslu čl. 138 odst. h), vydá rozhodčí tribunál svou závěrečnou zprávu do 40 dnů ode dne svého ustavení.

Pododdíl 2

Splnění požadavků

Článek 183

Splnění požadavků závěrečné zprávy rozhodčího tribunálu

Žalovaná strana přijme veškerá opatření nezbytná k bezodkladnému splnění požadavků závěrečné zprávy rozhodčího tribunálu v dobré víře.

Článek 184

Přiměřená lhůta pro splnění požadavků

1. Není-li okamžité splnění možné, strany se vynasnaží dohodnout na lhůtě pro splnění požadavků závěrečné zprávy. V takovém případě musí žalovaná strana nejpozději 30 dnů od obdržení závěrečné zprávy rozhodčího tribunálu oznámit žalující straně a Výboru pro spolupráci, jakou lhůtu potřebuje ke splnění požadavků (dále jen „přiměřená lhůta“).

2. Pokud se strany nemohou dohodnout na přiměřené lhůtě, může žalující strana do dvaceti dnů od obdržení oznámení podle odstavce 1 tohoto článku písemně požádat původní rozhodčí tribunál ustavený podle článku 177 této kapitoly (dále jen „původní rozhodčí tribunál“), aby délku přiměřené lhůty určil. Tato žádost musí být současně doručena také druhé straně a Výboru pro spolupráci. Rozhodčí tribunál vydá stranám a Výboru pro spolupráci svou zprávu do 20 dnů od obdržení žádosti.

3. Žalovaná strana písemně informuje žalující stranu o vývoji při plnění požadavků závěrečné zprávy rozhodčího tribunálu. Toto oznámení musí být poskytnuto písemně a doručeno nejméně jeden měsíc před uplynutím přiměřené lhůty.

4. Přiměřenou lhůtu lze na základě vzájemné dohody mezi stranami prodloužit.

Článek 185

Přezkum opatření přijatých ke splnění požadavků závěrečné zprávy rozhodčího tribunálu

1. Žalovaná strana oznámí žalující straně a Výboru pro spolupráci všechna opatření, která přijala v zájmu splnění požadavků závěrečné zprávy rozhodčího tribunálu. Toto oznámení musí být doručeno před uplynutím přiměřené lhůty.

2. V případě neshody mezi stranami ohledně existence nebo souladu jakéhokoli opatření oznámeného podle odstavce 1 tohoto článku s ustanoveními uvedenými v článku 173 může žalující strana písemně požádat původní rozhodčí tribunál o rozhodnutí v této věci. V této žádosti uvede konkrétní sporné opatření a způsobem postačujícím k jasnému představení právních důvodů žádosti vysvětlí, jak toto opatření porušuje ustanovení uvedená v článku 173. Rozhodčí tribunál vydá svou zprávu stranám a Výboru pro spolupráci do 45 dnů od obdržení žádosti.

Článek 186

Dočasná nápravná opatření v případě nesplnění požadavků

1. Pokud žalovaná strana neoznámí žádné opatření přijaté ke splnění požadavků závěrečné zprávy rozhodčího tribunálu před uplynutím přiměřené lhůty nebo pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že nebylo přijato žádné opatření ke splnění požadavků nebo že opatření oznámené podle čl. 185 odst. 1 je v rozporu s povinnostmi dané strany podle ustanovení uvedených v článku 173, žalovaná strana na žádost žalující strany a po konzultaci s ní předloží nabídku vyrovnání.

2. Pokud se žalující strana rozhodne nežádat o nabídku vyrovnání podle odstavce 1 tohoto článku, nebo v případě, že takovou žádost podá, ale dohody o vyrovnání není dosaženo do 30 dnů od uplynutí přiměřené lhůty nebo od vydání zprávy rozhodčího tribunálu podle čl. 185 odst. 2, je žalující strana po oznámení zaslaném druhé straně a Výboru pro spolupráci oprávněna přijmout opatření na úrovni odpovídající zrušení nebo zmenšení výhod (1) způsobenému tímto porušením. V tomto oznámení uvede přesně úroveň pozastavení plnění závazků. Žalující strana může provést tato opatření kdykoli po uplynutí deseti dnů ode dne obdržení oznámení žalovanou stranou, pokud žalovaná strana nepožádala o rozhodčí řízení podle odstavce 3 tohoto článku.

3. Domnívá-li se žalovaná strana, že úroveň opatření není úměrná zrušení nebo zmenšení způsobenému porušením povinností uvedené strany podle ustanovení uvedených v článku 173, může písemně požádat původní rozhodčí tribunál, aby rozhodl v této věci. Taková žádost se oznámí žalující straně a Výboru pro spolupráci před uplynutím desetidenní lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku. Původní rozhodčí tribunál vydá svou zprávu o opatřeních oznámených žalující stranou stranám a Výboru pro spolupráci do 30 dnů ode dne podání žádosti. Žalující strana nesmí uvést oznámená opatření v účinnost do té doby, než původní rozhodčí tribunál vydá svou zprávu. Opatření uvedená v účinnost po vydání zprávy musí být v souladu se zprávou rozhodčího tribunálu.

4. Opatření uvedená v účinnost žalující stranou a vyrovnání uvedená v tomto článku jsou dočasná a nepoužijí se:

a) poté, co strany dosáhly oboustranně přijatelného řešení podle článku 191;

b) poté, co se strany dohodly, že opatřením oznámeným podle čl. 185 odst. 1 žalovaná strana plní ustanovení uvedená v článku 173; nebo

c) poté, co bylo opatření, o němž rozhodčí tribunál v souladu s čl. 185 odst. 2 shledal, že je v rozporu s ustanoveními uvedenými v článku 173, zrušeno nebo změněno s cílem uvést je do souladu s těmito ustanoveními.

Článek 187

Přezkum opatření přijatých ke splnění požadavků po přijetí dočasných nápravných opatření v případě nesplnění požadavků

1. Žalovaná strana oznámí žalující straně a Výboru pro spolupráci opatření, které přijala s cílem splnit požadavky závěrečné zprávy rozhodčího tribunálu po použití vyrovnání nebo případně po přijetí vhodného opatření žalující stranou podle článku 186. S výjimkou případů podle odstavce 2 tohoto článku žalující strana ukončí opatření do 30 dnů od obdržení oznámení. V případech, kdy bylo použito vyrovnání, a s výjimkou případů podle odstavce 2 tohoto článku může žalovaná strana ukončit používání vyrovnání do 30 dnů od obdržení oznámení, že žalovaná strana splnila požadavky závěrečné zprávy rozhodčího tribunálu.

2. Pokud strany do 30 dnů od obdržení oznámení podle odstavce 1 tohoto článku nedospějí k dohodě o tom, zda žalovaná strana plní požadavky zprávy rozhodčího tribunálu, žalující strana písemně požádá původní rozhodčí tribunál o rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí být současně doručena druhé straně a Výboru pro spolupráci. Zpráva rozhodčího tribunálu musí být doručena stranám a Výboru pro spolupráci do 45 dnů ode dne podání žádosti. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že žalovaná strana plní požadavky závěrečné zprávy rozhodčího tribunálu, žalující strana ukončí vhodné opatření přijaté podle článku 186 nebo žalovaná strana ukončí vyrovnání dohody, podle okolností. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že žalovaná strana nesplnila zcela požadavky závěrečné zprávy rozhodčího tribunálu, musí být vyrovnání nebo vhodné opatření přijaté podle článku 186 upraveno s ohledem na zprávu rozhodčího tribunálu.

Článek 188

Nápravná opatření v naléhavých sporech týkajících se energetiky

1. Pokud jde o spor mezi stranami týkající se mimořádných situací ve smyslu čl. 138 písm. h), použije se tento článek.

2. Odchylně od článků 184, 185 a 186 může žalující strana přijmout vhodná opatření na úrovni odpovídající zrušení nebo zmenšení výhod způsobenému tím, že druhá strana nesplnila požadavky závěrečné zprávy rozhodčího tribunálu do patnácti dnů od jejího vydání. Tato opatření mohou nabýt okamžitého účinku. Taková opatření lze ponechat v platnosti, dokud žalovaná strana nesplní požadavky závěrečné zprávy rozhodčího tribunálu.

3. Rozporuje-li žalovaná strana existenci nesplnění požadavků nebo přiměřenost opatření přijatého žalující stranou kvůli nesplnění požadavků, může dát podnět k zahájení řízení podle čl. 186 odst. 3 a článku 187 a její podnět bude urychleně přezkoumán. Žalující strana může opatření ponechat v platnosti po celou dobu řízení a k jejich odstranění či úpravě bude vyzvána až poté, co rozhodčí tribunál ve věci rozhodl.

Pododdíl 3

Společná ustanovení

Článek 189

Nahrazení rozhodců

Pokud původní rozhodčí tribunál nebo některý z jeho členů není schopen účastnit se rozhodčího řízení podle této kapitoly, nebo pokud odstoupí, nebo nastane potřeba jeho výměny kvůli tomu, že nesplňuje požadavky kodexu chování stanoveného v příloze VI, použije se postup uvedený v článku 177. Lhůtu pro vydání zprávy lze prodloužit na dobu nezbytnou pro jmenování nového rozhodce, ale ne více než o dvacet dnů.

Článek 190

Přerušení a ukončení rozhodčího řízení a řízení o splnění požadavků

Rozhodčí tribunál přeruší svou práci na písemnou žádost stran kdykoliv na dobu, na které se strany shodnou, která však nepřesáhne dvanáct po sobě následujících měsíců. Rozhodčí tribunál obnoví svou činnost před uplynutím této doby na písemnou žádost stran, nebo po uplynutí této doby na písemnou žádost kterékoli strany. Žádající strana informuje odpovídajícím způsobem předsedu Výboru pro spolupráci a druhou stranu. Pokud některá strana nepožádá o obnovení práce rozhodčího tribunálu po uplynutí dohodnuté doby přerušení, rozhodčí řízení skončí. Přerušením a ukončením práce rozhodčího tribunálu nejsou dotčena práva kterékoli strany v jiném řízení, na které se vztahuje článek 197.

Článek 191

Oboustranně přijatelná řešení

Strany se mohou kdykoli dohodnout na oboustranně přijatelném řešení sporu podle této kapitoly. Toto řešení společně oznámí Výboru pro spolupráci případně i předsedovi rozhodčího tribunálu. Pokud je nutné, aby řešení bylo schváleno podle příslušných vnitřních postupů kterékoli strany, musí oznámení obsahovat odkaz na tento požadavek a postup řešení sporů se přeruší. Postup řešení sporů se ukončí, pokud se takové schválení nevyžaduje, nebo po oznámení dokončení všech těchto vnitřních postupů.

Článek 192

Jednací řád

1. Postupy řešení sporů podle této kapitoly se řídí jednacím řádem stanoveným v příloze V a kodexem chování stanoveným v příloze VI.

2. Jednání rozhodčího tribunálu jsou přístupná veřejnosti, pokud jednací řád stanovený v příloze V nestanoví jinak.

Článek 193

Informace a odborné poradenství

Na žádost jedné ze stran nebo z vlastního podnětu může rozhodčí tribunál požádat o informace z jakéhokoli zdroje, včetně od stran sporu, které považuje pro účely rozhodčího řízení za vhodné. Rozhodčí tribunál má také právo si vyžádat znalecké posudky, považuje-li to za vhodné. Rozhodčí tribunál konzultuje výběr těchto znalců se stranami. Fyzické nebo právnické osoby usazené na území kterékoli strany jsou oprávněny v souladu s jednacím řádem stanoveným v příloze V předkládat rozhodčímu tribunálu stanoviska amicus curiae. Informace získané podle tohoto článku se zpřístupní a předloží každé ze stran k vyjádření.

Článek 194

Pravidla výkladu

Rozhodčí tribunál vykládá ustanovení uvedená v článku 173 podle obvyklých pravidel výkladu mezinárodního práva veřejného, včetně pravidel kodifikovaných Vídeňskou úmluvou o smluvním právu z roku 1969. Rozhodčí tribunál vezme také v úvahu příslušné výklady uvedené ve zprávách tribunálů WTO a ve zprávách odvolacího orgánu schválených Orgánem pro řešení sporů Světové obchodní organizace WTO. Zprávami rozhodčího tribunálu nelze rozšířit ani omezit práva a povinnosti stran podle této dohody.

Článek 195

Rozhodnutí a zprávy rozhodčího tribunálu

1. Jednání rozhodčího tribunálu jsou důvěrná. Rozhodčí tribunál se vynasnaží dospět ke každému rozhodnutí cestou konsensu. Pokud však není k rozhodnutí možné dospět cestou konsensu, rozhodne o sporné záležitosti většinovým hlasováním. Nesouhlasná stanoviska rozhodců nejsou v žádném případě zveřejňována.

2. Předlohy zpráv rozhodčího tribunálu se sepisují v nepřítomnosti stran. Zprávy musí obsahovat zjištěné skutečnosti, použitelnost příslušných ustanovení uvedených v článku 173 a základní odůvodnění zjištění a učiněných závěrů.

3. Zprávy rozhodčího tribunálu musí strany přijmout bezpodmínečně. Nezakládají se jimi žádná práva ani povinnosti pro fyzické či právnické osoby.

4. Strany zpřístupní zprávy rozhodčího tribunálu veřejnosti, s výhradou ochrany důvěrných informací, jak je stanoveno v jednacím řádu stanoveném v příloze V.

Oddíl 4

Obecná ustanovení

Článek 196

Seznamy rozhodců

1. Výbor pro spolupráci do šesti měsíců od vstupu této dohody v platnost sestaví na návrh stran seznam nejméně patnácti osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci rozhodce. Tento seznam sestává ze tří částí: jedna část za každou stranu a jedna obsahuje jména osob, které nejsou státními příslušníky žádné strany a mohou plnit funkci předsedy rozhodčího tribunálu. V každé části je obsaženo nejméně pět jmen. Výbor pro spolupráci zajistí, aby byl tento seznam vždy udržován na uvedené úrovni.

2. Rozhodci musí mít odborné znalosti a zkušenosti v oblasti práva a mezinárodního obchodu. Jsou nezávislí, zastávají tuto funkci jako soukromé osoby, nejednají podle pokynů žádné organizace nebo vlády ani nejsou spojeni s vládou žádné ze stran, a jednají ve shodě s kodexem chování stanoveným v příloze VI.

3. Výbor pro spolupráci může sestavit další seznamy 15 osob se znalostmi a zkušenostmi v konkrétních odvětvích, na které se vztahuje tato dohoda. S výhradou dohody mezi stranami se tyto další seznamy použijí k sestavení rozhodčího tribunálu v souladu s postupem stanoveným v článku 177.

Článek 197

Vztah k závazkům v rámci WTO

1. Uplatněním ustanovení této kapitoly o řešení sporů není dotčeno žádné opatření v rámci WTO, včetně řízení o řešení sporů.

2. Žádná strana se však v žádném případě nesmí domáhat kompenzace závazku, který je v této dohodě a v Dohodě o WTO v podstatě stejný, na obou fórech. V takovém případě strana po zahájení řízení k urovnání sporu nevznese požadavek, aby se porušení v podstatě stejného závazku odškodnilo podle jiné dohody v rámci jiného fóra, ledaže by fórum vybrané jako první z procesních nebo jurisdikčních důvodů neučinilo ve vztahu k žádosti o řešení dotčeného závazku žádné zjištění.

3. Pro účely tohoto článku se:

a) řízení o řešení sporu podle Dohody o WTO považuje za zahájené žádostí strany o ustanovení rozhodčího tribunálu podle článku 6 Ujednání WTO o pravidlech a řízení při řešení sporů;

b) postup řešení sporu podle této kapitoly považuje za zahájený žádostí strany o ustavení rozhodčího tribunálu podle čl. 176 odst. 1.

4. Žádné ustanovení této dohody nebrání kterékoli straně, aby uplatnila pozastavení závazků schválených Orgánem pro řešení sporů. Dohody o WTO se nelze dovolávat s cílem zabránit jedné straně v uplatnění dočasných nápravných opatření v případě nesplnění požadavků podle této kapitoly.

Článek 198

Lhůty

1. Všechny lhůty stanovené v této kapitole, včetně lhůt pro vydání zpráv rozhodčích tribunálů, se počítají v kalendářních dnech ode dne následujícího po opatření nebo skutečnosti, které se týkají, není-li stanoveno jinak.

2. Veškeré lhůty uvedené v této kapitole mohou být změněny po vzájemné dohodě stran sporu. Rozhodčí tribunál může kdykoli navrhnout stranám změnu jakékoliv lhůty uvedené v této kapitole s uvedením důvodů.

HLAVA IV

SPOLUPRÁCE V OBLASTI HOSPODÁŘSKÉHO A UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

KAPITOLA 1

Hospodářský dialog

Článek 199

Strany se drží zásad volného tržního hospodářství, zajišťují zdravé makroekonomické politiky a rozvíjejí a posilují pravidelný hospodářský dialog zaměřený na další rozšíření a prohloubení vzájemně výhodných hospodářských vazeb, jakož i na udržitelný rozvoj a hospodářský růst.

Článek 200

Strany pravidelně přezkoumávají stav dvoustranné spolupráce a pravidelně si vyměňují informace, odborné znalosti a osvědčené postupy v oblasti hospodářských politik, hospodářského a finančního rozvoje a statistiky.

KAPITOLA 2

Spolupráce v oblasti finančního řízení včetně auditu veřejných prostředků a vnitřní kontroly

Článek 201

Strany spolupracují v oblasti řízení veřejných financí, včetně auditu veřejných prostředků a vnitřní kontroly, s cílem dále rozvíjet systém řádného řízení veřejných financí v souladu se zásadami hospodárnosti, účinnosti a účelnosti a také transparentnosti a odpovědnosti.

Spolupráce zahrnuje:

a) podporu provádění přijatelných a obecně uznávaných mezinárodních standardů, jakož i sbližování s osvědčenými postupy Evropské unie v této oblasti;

b) výměnu informací a zkušeností v této oblasti.

KAPITOLA 3

Spolupráce v oblasti daní

Článek 202

Strany se snaží zlepšovat mezinárodní spolupráci v oblasti daní, zejména usnadňovat výběr zákonných daňových výnosů a rozvíjet opatření v souladu s mezinárodními standardy pro účinné uplatňování zásad řádné daňové správy, včetně transparentnosti a výměny informací. Strany posilují dialog a výměnu zkušeností s cílem vyhnout se škodlivým daňovým praktikám.

KAPITOLA 4

Spolupráce v oblasti statistiky

Článek 203

Strany podporují harmonizaci statistických metod a postupů včetně sestavování a šíření statistik. Statistická spolupráce se zaměřuje na výměnu znalostí, podporu osvědčených postupů a dodržování hlavních zásad oficiálních statistik OSN a Kodexu evropské statistiky.

Evropská unie přispívá k dosažení tohoto cíle poskytováním technické pomoci Republice Kazachstán.

KAPITOLA 5

Spolupráce v oblasti energetiky

Článek 204

Strany pokračují ve své současné spolupráci v energetických otázkách a dále ji zintenzivňují s cílem posílit energetickou bezpečnost, účinnost, udržitelnost a konkurenceschopnost. Tato spolupráce se zakládá na komplexním partnerství a řídí se zásadami společného zájmu, vzájemnosti, transparentnosti a předvídatelnosti podle zásad tržní ekonomiky a stávajících mnohostranných a dvoustranných dohod.

Článek 205

Spolupráce zahrnuje mimo jiné tyto oblasti:

a) provádění energetické strategie a politik, tvorba prognóz a scénářů, včetně globálních tržních podmínek pro energetické produkty, jakož i zkvalitňování statistického systému v odvětví energetiky;

b) vytvoření atraktivního a stabilního investičního prostředí a podpora vzájemných investic v oblasti energetiky na nediskriminačním a transparentním základě;

c) účinná spolupráce s Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a dalšími mezinárodními finančními organizacemi a nástroji na podporu energetické spolupráce mezi stranami;

d) posilování vědecké a technické spolupráce a výměny informací pro rozvoj energetických technologií se zvláštním zřetelem k energeticky účinným a k životnímu prostředí šetrným technologiím, v souladu s kapitolou 3 (Spolupráce v oblasti výzkumu a inovací) hlavy VI;

e) řízení a technická odborná příprava v odvětví energetiky, mimo jiné usnadněním výměny stážistů ve specializovaných kurzech na vysokých školách v Evropské unii a Republice Kazachstán, jakož i rozvoj společných programů odborné přípravy v souladu s osvědčenými postupy;

f) rozšiřování spolupráce na mnohostranných enegretických fórech a v energetických iniciativách a institucích;

g) spolupráce na výměně znalostí a zkušeností, jakož i předávání technologií v oblasti inovací, mimo jiné v oblasti řízení a energetických technologií.

Článek 206

Uhlovodíková energetika

Spolupráce v oblasti uhlovodíkové energetiky zahrnuje tyto oblasti:

a) modernizace a zdokonalování stávajících a vývoj budoucích energetických infrastruktur společného zájmu podle tržních zásad, včetně těch, jejichž cílem je diverzifikace energetických zdrojů, dodavatelů, dopravních tras a přepravních metod, jakož i zřízení nových výrobních kapacit a integrita, účinnost, bezpečnost a zabezpečení energetických infrastruktur, včetně infrastruktur pro elektřinu;

b) rozvoj konkurenceschopných, transparentních a nediskriminačních trhů s energií v souladu s osvědčenými postupy cestou reforem právních předpisů;

c) podpora a posilování dlouhodobé stability a bezpečnosti obchodu s energiemi, včetně zajištění předvídatelnosti a stability poptávky po energii, na nediskriminačním základě a při současné minimalizaci dopadů a rizik, pokud jde o životní prostředí;

d) podpora vysoké úrovně ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje v odvětví energetiky, včetně těžby, výroby, distribuce a spotřeby;

e) posilování bezpečnosti průzkumu a těžby uhlovodíků v pobřežních vodách prostřednictvím výměny zkušeností týkajících se předcházení haváriím, pohavarijních analýz, reakcí na havárii a sanační politiky, jakož i osvědčených postupů týkajících se právní odpovědnosti a právní praxe v případě katastrofy.

Článek 207

Obnovitelné zdroje energie

Spolupráce probíhá v těchto oblastech:

a) rozvoj obnovitelných zdrojů energie hospodárným a k životnímu prostředí šetrným způsobem, včetně spolupráce v otázkách regulace, osvědčování a normalizace a při technologickém rozvoji;

b) usnadňování výměn mezi kazašskými a evropskými institucemi, laboratořemi a soukromými subjekty, mimo jiné prostřednictvím společných programů zaměřených na provádění osvědčených postupů při vytváření energetické budoucnosti a zeleného hospodářství;

c) pořádání společných seminářů, konferencí, programů odborné přípravy a pravidelná výměna informací a volně přístupných statistických údajů, jakož i informace o rozvoji obnovitelných zdrojů energie.

Článek 208

Energetická účinnost a úspory energie

Spolupráce při podpoře energetické účinnosti a úspor energie, včetně v uhelném průmyslu, spalování plynu (a využívání doprovodného plynu), budov, zařízení a dopravy, probíhá mimo jiné prostřednictvím:

a) výměny informací ohledně politiky zaměřené na energetickou účinnost a právních a regulačních rámců a akčních plánů;

b) usnadňování výměny zkušeností a know-how v oblasti energetických úspor a energetické účinnosti;

c) podněcování a uskutečňování projektů, včetně demonstračních projektů, pro zavádění inovativních technologií a řešení v oblasti energetické účinnosti a úspor energie;

d) vzdělávacích programů a školení v oblasti energetické účinnosti za účelem dosažení cílů tohoto článku.

KAPITOLA 6

Spolupráce v oblasti dopravy

Článek 209

Strany v rámci své spolupráce:

a) rozšiřují a posilují spolupráci v oblasti dopravy s cílem přispět k rozvoji udržitelných dopravních systémů;

b) zaměřují se na sociální a environmentální aspekty dopravních systémů;

c) podporují účinný, bezpečný a zabezpečený dopravní provoz;

d) posilují hlavní dopravní spojení mezi svými územími.

Článek 210

Spolupráce podle této kapitoly se mimo jiné týká těchto oblastí:

a) výměny osvědčených postupů v oblasti dopravní politiky;

b) zlepšení pohybu osob a zboží, zvyšování plynulosti dopravních toků odstraňováním správních, technických a jiných překážek, užší integrací trhu, zkvalitňováním dopravních sítí a rozšiřováním infrastruktury;

c) výměny informací a společných činností na regionální a mezinárodní úrovni a provádění příslušných mezinárodních dohod a úmluv;

d) výměny osvědčených postupů týkajících se bezpečnosti a udržitelného rozvoje námořní dopravy.

Republika Kazachstán uvede své dvoustranné dohody o letectví s členskými státy Evropské unie do souladu s právními předpisy Evropské unie.

Článek 211

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se vede pravidelný dialog.

KAPITOLA 7

Spolupráce v oblasti životního prostředí

Článek 212

Strany rozšiřují a posilují svou spolupráci v oblasti životního prostředí, čímž přispívaík udržitelnému rozvoji a řádné správě při ochraně životního prostředí.

Spolupráce probíhá v těchto oblastech:

a) environmentální hodnocení, monitorování a kontrola;

b) environmentální vzdělávání a osvěta, zlepšování přístupu k informacím, účast veřejnosti na rozhodování a přístup ke spravedlnosti v záležitostech životního prostředí;

c) právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí;

d) kvality ovzduší;

e) nakládání s odpady;

f) řízení kvality vod, včetně mořského prostředí;

g) integrované hospodaření s vodními zdroji, včetně podpory moderních technologií na úsporu vody;

h) zachování a ochrana biologické a krajinné rozmanitosti;

i) udržitelná správa lesů;

j) průmyslové znečištění a průmyslové emise;

k) klasifikace chemických látek a bezpečné nakládání s nimi;

l) iniciativy Evropské unie a Republiky Kazachstán v oblasti zeleného hospodářství a

m) vzájemná výměna zkušeností s politikami udržitelného rozvoje rybolovu.

Článek 213

Spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí se provádí po vzájemné dohodě stran, mimo jiné těmito formami:

a) výměna technologií, vědeckých a technických informací a výzkumná činnost v oblasti ochrany životního prostředí;

b) výměna zkušeností se zlepšováním právních předpisů a metodik v oblasti životního prostředí.

Článek 214

Strany věnují zvláštní pozornost spolupráci a jejímu provádění v otázkách životního prostředí v rámci příslušných mnohostranných dohod o životním prostředí a dohodly se na posílení spolupráce na regionální úrovni.

Strany si vyměňují zkušenosti s podporou integrace problematiky životního prostředí do dalších odvětví, včetně výměny osvědčených postupů, zvyšování informovanosti a odborné způsobilosti, environmentálního vzdělávání a zvyšování informovanosti v oblastech uvedených v této kapitole.

KAPITOLA 8

Spolupráce v oblasti změny klimatu

Článek 215

Strany rozvíjejí a upevňují svou spolupráci v boji proti změně klimatu a přizpůsobení se změně klimatu. Spolupráce bude probíhat s ohledem na zájmy stran na základě rovnosti a oboustranného prospěchu a s ohledem na provázanost dvoustranných a mnohostranných závazků v této oblasti.

Článek 216

Spolupráce podporuje opatření na vnitřní a mezinárodní úrovni, mimo jiné v těchto oblastech:

a) zmírňování změny klimatu;

b) přizpůsobení se změně klimatu;

c) tržní a netržní přístupy k problematice změny klimatu;

d) výzkum, vývoj, demonstrace, zavádění a šíření nových, bezpečných a udržitelných nízkouhlíkových technologií a adaptačních technologií;

e) výměna odborných znalostí v oblasti klimatu a podpora dalších odvětví;

f) zvyšování povědomí, vzdělávání a odborná příprava.

Článek 217

Strany si mimo jiné vyměňují informace a odborné znalosti, provádějí společné výzkumné činnosti a vyměňují si informace o čistších technologiích, provádějí společné činnosti na regionální a mezinárodní úrovni, mimo jiné s ohledem na mnohostranné dohody o životním prostředí platné pro obě strany, jako je Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, a případně provádějí společné činnosti v rámci příslušných agentur.

KAPITOLA 9

Spolupráce v oblasti průmyslu

Článek 218

Strany rozvíjejí a posilují svou spolupráci v oblasti průmyslu, včetně vypracování účinných pobídek a příznivých podmínek pro další diverzifikaci a zvýšení konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu.

Strany za tímto účelem spolupracují, mimo jiné cestou výměny osvědčených postupů a zkušenostím v těchto oblastech:

a) produktivita a efektivní využívání zdrojů;

b) veřejná podpůrná opatření pro průmyslová odvětví na základě požadavků WTO a jiných použitelných pravidel stran;

c) provádění průmyslové politiky v rámci prohlubování integrace;

d) nástroje pro vyšší účinnost provádění průmyslové politiky;

e) investiční činnost ve zpracovatelském průmyslu, snižování jeho energetické spotřeby, výměna zkušeností se zaváděním politik zaměřench na produktivitu práce;

f) podmínky pro rozvoj nových výrobních technologií, technicky vyspělých odvětví a přenosu znalostí a technologií, jakož i další rozvoj základní infrastruktury a příznivého prostředí pro inovační seskupení;

g) investice a obchod v těžebním průmyslu a výrobě surovin s cílem napomoci vzájemnému porozumění a zvýšit transparentnost, zlepšit podnikatelské prostředí a podpořit výměnu informací a spolupráci v oblasti těžebního průmyslu pro neenergetické účely, zejména těžby kovových rud a průmyslových nerostných surovin;

h) rozvoj kapacity lidských zdrojů ve zpracovatelském průmyslu;

i) podpora podnikatelských iniciativ a průmyslové spolupráce mezi podniky Evropské unie a Republiky Kazachstán.

Tato dohoda nevylučuje širší průmyslovou spolupráci mezi stranami; mohou být uzavřena samostatná ujednání.

KAPITOLA 10

Spolupráce v oblasti malých a středních podniků

Článek 219

Strany rozvíjejí a posilují svou spolupráci v oblasti malých a středních podniků s cílem podpořit podnikatelské prostředí příznivé pro úspěšný rozvoj a zakládání malých a středních podniků.

Za tímto účelem spolupracují strany v těchto oblastech:

a) výměna informací o politice rozvoje malých a středních podniků;

b) výměna osvědčených postupů týkajících se iniciativ na posílení podnikavosti coby klíčové dovednosti;

c) podpora lepších kontaktů mezi podnikatelskými sdruženími obou stran prostřednictvím užšího dialogu;

d) výměna zkušeností při podporování schopnosti malých a středních podniků vstupovat na mezinárodní trhy;

e) výměna zkušeností v oblasti zlepšování dopadu právního rámce na malé a střední podniky;

f) výměna osvědčených postupů týkajících se přístupu malých a středních podniků k financování.

KAPITOLA 11

Spolupráce v oblasti práva obchodních společností

Článek 220

Strany uznávají význam účinného souboru pravidel a postupů v oblasti práva obchodních společností, správy a řízení obchodních společností, účetnictví a auditů ve funkčním tržním hospodářství s předvídatelným a transparentním podnikatelským prostředím, a zdůrazňují význam podpory sbližování právních předpisů v této oblasti.

Strany spolupracují v těchto oblastech:

a) výměna osvědčených postupů pro zajištění snadné a transparentní dostupnosti informací o organizaci a zastupování zapsaných společnosti a přístupu k nim;

b) další rozvíjení politiky správy a řízení obchodních společností v souladu s mezinárodními standardy, zejména standardy OECD;

c) podpora provádění a důsledného uplatňování mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) v konsolidovaných účetních závěrkách kótovaných společností;

d) sbližování účetních pravidel a finančního výkaznictví, včetně malých a středních podniků;

e) právní úprava profesí auditorů a účetních a regulaci dohledu a dozoru;

f) mezinárodní auditorské standardy a etický kodex Mezinárodní federace účetních s cílem zlepšit odbornou úroveň auditorů prostřednictvím dodržování standardů a etických norem profesními organizacemi, auditorskými firmami a auditory.

KAPITOLA 12

Spolupráce v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a dalších finančních služeb

Článek 221

Strany se shodly na významu účinných právní předpisů a postupů a dohodly se na spolupráci v oblasti finančních služeb s cílem:

a) zlepšit regulaci finančních služeb;

b) zajistit účinnou a přiměřenou ochranu investorů a zákazníků finančních služeb;

c) přispívat ke stabilitě a integritě celosvětového finančního systému;

d) podporovat spolupráci mezi různými aktéry finančního systému, včetně regulačních orgánů a orgánů dohledu;

e) zajistit nezávislý a účinný dohled.

Strany podporují sbližování právních předpisů s uznávanými mezinárodními standardy pro zdravé finanční systémy.

KAPITOLA 13

Spolupráce v oblasti informační společnosti

Článek 222

Strany podporují spolupráci na rozvoji informační společnosti k prospěchu občanů a podniků prostřednictvím široké dostupnosti informačních a komunikačních technologií a zvyšování kvality služeb za dostupné ceny. Cílem této spolupráce je podpora hospodářské soutěže na trzích informačních a komunikačních technologií a otevřenost těchto trhů, jakož i podněcování investic v tomto odvětví.

Článek 223

Spolupráce zahrnuje mimo jiné výměnu informací a osvědčených postupů týkajících se provádění iniciativ v oblasti informační společnosti, zejména se zaměřením na:

a) vypracování účinného právního rámce pro odvětví informačních a komunikačních technologií;

b) podporu širokopásmového přístupu;

c) rozvoj interoperabilních elektronických služeb;

d) zajištění ochrany údajů a

e) rozvoj roamingových služeb.

Článek 224

Strany podporují spolupráci mezi regulačními orgány v oblasti informačních a komunikačních technologií, včetně elektronických komunikací, v Evropské unii a Republice Kazachstán.

KAPITOLA 14

Spolupráce v oblasti cestovního ruchu

Článek 225

Strany spolupracují v oblasti cestovního ruchu s cílem posílit rozvoj konkurenceschopného a udržitelného odvětví cestovního ruchu jakožto zdroje hospodářského růstu, posilování odpovědnosti, zvyšování zaměstnanosti a devizových příjmů.

Článek 226

Spolupráce je založena na těchto zásadách:

a) respektování integrity a zájmů místních společenství zejména na venkově;

b) význam zachování kulturního a historického dědictví a

c) pozitivní interakce mezi cestovním ruchem a ochranou životního prostředí.

Článek 227

Spolupráce se zaměřuje na:

a) výměnu informací, osvědčených postupů, zkušeností a know-how, mimo jiné o inovativních technologiích;

b) vytváření strategických partnerství mezi zúčastněnými stranami z řad veřejných subjektů, soukromých subjektů a místních společenství s cílem podpořit udržitelný rozvoj cestovního ruchu;

c) propagaci a rozvoj výrobků, trhů, infrastruktury, lidských zdrojů a institucionálních struktur v oblasti cestovního ruchu, jakož i odhalování a odstraňování překážek cestovního ruchu;

d) vypracovávání a provádění účinných politik a strategií, včetně vhodných právních, správních a finančních aspektů;

e) odbornou přípravu v oblasti cestovního ruchu a budování kapacit v zájmu lepší kvality služeb a

f) udržitelný rozvoj a podporu cestovního ruchu se zapojením místních obyvatel a dalších druhů cestovního ruchu.

KAPITOLA 15

Spolupráce v oblasti zemědělství a rozvoje venkova

Článek 228

Strany spolupracují při podpoře zemědělství a rozvoje venkova především za pomoci postupného sbližování politik a právních předpisů.

Článek 229

Spolupráce se týká mimo jiné těchto oblastí:

a) usnadňování vzájemného porozumění zemědělské politice a politice rozvoje venkova;

b) výměna osvědčených postupů při plánování, hodnocení a provádění zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova;

c) sdílení znalostí a osvědčených postupů v souvislosti s politikami rozvoje venkova s cílem napomoci vytváření hospodářského blahobytu venkovských obyvatel;

d) podpory moderní a udržitelné zemědělské výroby;

e) zvyšování konkurenceschopnosti v zemědělství, jakož i účinnosti a transparentnosti trhů;

f) výměny zkušeností se zeměpisnými označeními zemědělských produktů a potravin, s politikami jakosti a jejich kontrolními mechanismy, se zajišťováním bezpečnosti potravin a s rozvojem výroby ekologických zemědělských produktů;

g) šíření poznatků a podpory školících služeb pro zemědělské výrobce;

h) podpory spolupráce v zemědělsko-průmyslových investičních projektech, zejména v oblasti rozvoje živočišné a rostlinné výroby;

i) výměny zkušeností s politikami týkajícími se udržitelného rozvoje zemědělského podnikání a zpracování a distribuce zemědělských produktů.

KAPITOLA 16

Spolupráce v oblasti zaměstnanosti, pracovních vztahů, sociální politiky a rovných příležitostí

Článek 230

Strany podporují rozvoj dialogu a spolupracují při prosazování agendy důstojné práce MOP, politiky zaměstnanosti, životních a pracovních podmínek, ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, sociálního dialogu, sociální ochrany, sociálního začleňování, zákazu diskriminace, jakož i spravedlivého zacházení s pracovníky, kteří legálně pobývají a pracují v druhé straně.

Článek 231

Strany plní cíle uvedené v článku 230 mimo jiné spoluprací a výměnou osvědčených postupů v těchto oblastech:

a) zlepšování kvality života a zajišťování lepšího sociálního prostředí;

b) zvyšování sociálního začleňování a úrovně sociální ochrany pro všechny pracovníky a modernizace systémů sociální ochrany, pokud jde o jejich kvalitu, dostupnost a finanční udržitelnost;

c) snižování chudoby, posilování sociální soudržnosti a ochrana zranitelných osob;

d) boj proti diskriminaci v zaměstnávání a sociálních věcech v souladu se závazky každé strany vyplývajících z mezinárodních standardů a úmluv;

e) podpora aktivních opatření na trhu práce a zvyšování efektivnosti služeb zaměstnanosti;

f) úsilí o větší počet a vyšší kvalitu pracovních míst s důstojnými pracovními podmínkami;

g) zlepšování životních a pracovních podmínek, jakož i úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti při práci;

h) posilování rovnosti žen a mužů podporou účasti žen na sociálním a ekonomickém životě a zajištěním rovných příležitostí pro ženy a muže v zaměstnání, vzdělávání, odborné přípravě, hospodářství, společnosti a při rozhodování;

i) zlepšování kvality pracovního práva a zajišťování lepší ochrany pracovníků;

j) posilování a podpora sociálního dialogu, včetně zvyšování kapacity sociálních partnerů.

Článek 232

Strany opětovně potvrzují své závazky účinně provádět příslušné úmluvy MOP.

S ohledem na ministerské prohlášení Hospodářské a sociální rady Organizace spojených národů o plné zaměstnanosti a důstojné práci z roku 2006 strany uznávají, že plná a produktivní zaměstnanost a důstojná práce pro všechny jsou klíčovým předpokladem udržitelného rozvoje,

V souladu s Deklaraci MOP o zásadách a základních právech při práci z roku 1998 strany podporují zapojení všech příslušných zúčastněných stran, zejména sociálních partnerů, do tvorby příslušných sociálních politik stran a do spolupráce mezi Evropskou unií a Republikou Kazachstán podle této dohody.

Strany usilují o posílení spolupráce v otázkách důstojné práce, zaměstnanosti a sociální politiky na všech příslušných fórech a ve všech příslušných organizacích.

KAPITOLA 17

Spolupráce v oblasti zdraví

Článek 233

Strany rozvíjejí svou spolupráci v oblasti veřejného zdraví v zájmu zvyšování úrovně ochrany veřejného zdraví a ochrany zdraví lidí a s cílem snižovat nerovnosti v oblasti zdraví, v souladu se společnými hodnotami a zásadami v oblasti zdraví jako předpokladu udržitelného rozvoje a hospodářského růstu.

Článek 234

Spolupráce se zaměřuje na prevenci a kontrolu přenosných a nepřenosných nemocí, mimo jiné prostřednictvím výměny informací týkajících se zdraví, začleňováním zdraví do všech politik, spoluprací s mezinárodními organizacemi, zejména se Světovou zdravotnickou organizací, a prováděním mezinárodních dohod v oblasti zdraví, jako je Rámcová úmluva Světové zdaravtnické organizace o kontrole tabáku z roku 2003 a Mezinárodní zdravotnické předpisy.

HLAVA V

SPOLUPRÁCE V OBLASTI SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA

Článek 235

Právní stát a dodržování lidských práv a základních svobod

V rámci své spolupráce podle této hlavy přikládají strany zvláštní význam prosazování právního státu, včetně nezávislosti soudů, přístupu ke spravedlnosti, práva na spravedlivý soudní proces a dodržování lidských práv a základních svobod.

Strany spolupracují při posilování fungování institucí, včetně donucovacích orgánů, státního zastupitelství, správy soudnictví a prevence a potírání korupce.

Článek 236

Právní spolupráce

Strany rozvíjejí spolupráci v občanských a obchodních záležitostech, zejména co se týká sjednávání, ratifikace a provádění relevantních mnohostranných úmluv o justiční spolupráci v občanskoprávních věcech, především pak úmluv Haagské konference mezinárodního práva soukromého.

Strany posilují spolupráci v trestních věcech, včetně vzájemné právní pomoci. Tato spolupráce může zahrnovat, kde je to vhodné a s výhradou použitelných postupů, přistoupení Republiky Kazachstán k úmluvám Rady Evropy o trestním řízení a jejich provádění, provádění příslušných mezinárodních nástrojů OSN a spolupráci s Eurojustem.

Článek 237

Ochrana osobních údajů

Strany spolupracují s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů se zřetelem na evropské a mezinárodní právní nástroje a normy cestou výměny osvědčených postupů a zkušeností.

Tato spolupráce může zahrnovat, kde je to vhodné a s výhradou použitelných postupů, přistoupení Republiky Kazachstán k Úmluvě Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů (CETS č. 108) a Dodatkovému protokolu k ní (CETS č. 181) a jejich provádění.

Článek 238

Spolupráce v oblasti migrace, azylu a správy hranic

1. Strany potvrzují význam, který přikládají řízení migračních toků. Spolupráce vychází ze vzájemných konzultací mezi stranami a probíhá v souladu s příslušnými platnými právními předpisy.

2. Strany se dohodly, že v rámci spolupráce zaměřené na prevenci a potírání nelegální migrace:

a) Republika Kazachstán zpětně přebere své státní příslušníky, kteří se protiprávně zdržují na území některého členského státu Evropské unie, a to na žádost tohoto členského státu a bez zbytečného prodlení; a

b) každý členský stát Evropské unie zpětně přebere své státní příslušníky, kteří se protiprávně zdržují na území Republiky Kazachstán, a to na její žádost a bez zbytečného prodlení.

3. Členské státy Evropské unie a Republika Kazachstán vybaví své státní příslušníky pro účely odstavce 2 řádnými doklady totožnosti bez dalších formalit, kromě těch, které jsou uvedeny v tomto článku, a bez zbytečného prodlení. Pokud osoba, která má být převzata zpět, nemá žádný doklad ani jinak neprokáže svou státní příslušnost, zařídí příslušná diplomatická nebo konzulární zastoupení dotčeného členského státu Evropské unie či Republiky Kazachstán na žádost Republiky Kazachstán nebo dotčeného členského státu Evropské unie bez dalších formalit a zbytečného prodlení pohovor s dotyčnou osobou za účelem zjištění její státní příslušnosti.

4. Strany se dohodly, že naváží komplexní dialog o příslušných otázkách týkajících se migrace v souladu s globálním přístupem k migraci a mobilitě, mimo jiné s cílem zvážit možnost sjednat dohodu mezi Evropskou unií a Republikou Kazachstán upravující zvláštní povinnosti členských států Evropské unie a Republiky Kazachstán, pokud jde o zpětné přebírání, včetně povinnosti zpětného přebírání státních příslušníků jiných zemí a osob bez státní příslušnosti, jakož i s cílem zvážit možnost souběžného sjednání dohody o zjednodušení vízového režimu pro občany Evropské unie a Republiky Kazachstán.

Článek 239

Konzulární ochrana

Republika Kazachstán souhlasí s tím, že diplomatické a konzulární úřady kteréhokoli členského státu Evropské unie zastoupeného v Republice Kazachstán poskytnou ochranu státním příslušníkům kteréhokoli členského státu Evropské unie, který nemá dostupné stálé zastoupení v Republice Kazachstán, za stejných podmínek jako svým státním příslušníkům.

Článek 240

Boj proti praní peněz a financování terorismu

Strany spolupracují s cílem předcházet využívání svých finančních a relevantních nefinančních odvětví k praní výnosů z trestné činnosti obecně, a zvlášť z trestné činnosti související s drogami, a k financování terorismu v souladu s mezinárodními normami o boji proti praní peněz a financování terorismu přijatými Finančním akčním výborem. Tato spolupráce se vztahuje také na vymáhání, zabavování, konfiskaci a navracení majetku nebo finančních prostředků pocházejících z trestné činnosti.

Spolupráce umožní výměnu důležitých informací v rámci příslušných právních předpisů a mezinárodních závazků stran.

Článek 241

Nedovolené drogy

Strany spolupracují, aby zajistily vyvážený a integrovaný přístup k drogové problematice, zejména v otázkách týkajících se nedovoleného obchodu s omamnými látkami, psychotropními látkami a jejich prekurzory. Protidrogové politiky a opatření se zaměří na posílení struktur pro řešení nabídky nedovolených drog a psychotropních látek a jejich prekurzorů a poptávky po nich posílením koordinace a lepší spoluprací mezi příslušnými orgány, jejichž cílem je snížení obchodu s nedovolenými drogami, jejich nabídky a poptávky po nich, posílením preventivních opatření, léčbou a rehabilitací, při náležitém zohlednění lidských práv.

Spolupráce se zaměří také na snižování škodlivých účinků drog, řešení problému výroby a užívání syntetických drog a na účinnou prevenci zneužívání prekurzorů drog používaných k nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek.

Strany se dohodnou na způsobech spolupráce pro dosažení těchto cílů. Opatření budou vycházet ze společně dohodnutých zásad ve shodě s příslušnými mezinárodními úmluvami a nástroji a s protidrogovým akčním plánem Evropská unie - Střední Asie.

Článek 242

Boj proti organizovanému a nadnárodnímu zločinu a korupci

Strany spolupracují s cílem předcházet a bojovat proti všem formám organizované, hospodářské, finanční a nadnárodní trestné činnosti, včetně pašeráctví, obchodu s lidmi, obchodu s drogami, obchodování se zbraněmi, zpronevěry, podvodu, padělání, padělání listin a korupce ve veřejném i soukromém sektoru, v plném souladu se svými stávajícími mezinárodními závazky v této oblasti.

Strany podporují posílení dvoustranné, regionální a mezinárodní spolupráce mezi donucovacími orgány, včetně výměny osvědčených postupů a možné spolupráce s agenturami Evropské unie.

Strany jsou odhodlány účinně provést příslušné mezinárodní normy, zejména ty, které jsou zakotveny v Úmluvě Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (UNTOC) z roku 2000 a jejích třech protokolech a Úmluvě Organizace spojených národů proti korupci z roku 2003. Tato spolupráce může zahrnovat, kde je to vhodné a s výhradou použitelných postupů, přistoupení Republiky Kazachstán k příslušným nástrojům Rady Evropy o předcházení korupci a boji proti ní a provádění těchto nástrojů.

Článek 243

Boj proti kyberkriminalitě

Strany posilují spolupráci, mimo jiné prostřednictvím výměny osvědčených postupů, za účelem prevence trestné činnosti páchané za použití elektronických komunikačních sítí a informačních systémů či trestné činnosti páchané proti takovým sítím a systémům a boje proti této trestné činnosti.

HLAVA VI

POLITIKY V DALŠÍCH OBLASTECH SPOLUPRÁCE

KAPITOLA 1

Spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy

Článek 244

Strany spolupracují v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem podporovat modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy v Republice Kazachstán a jejich sbližování s politikami a postupy Evropské unie. Strany spolupracují na podpoře celoživotního učení a podněcují spolupráci a transparentnost na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy. Strany budou dále klást důraz na opatření zaměřená na podporu institucionální spolupráce, mobility studentů, akademických a administrativních pracovníků, výzkumníků a mladých lidí a podporu výměny informací a zkušeností.

Strany podporují jednotnou koordinaci činností vzdělávacích systémů podle evropských a mezinárodních norem a osvědčených postupů.

KAPITOLA 2

Spolupráce v oblasti kultury

Článek 245

Strany podporují kulturní spolupráci, která respektuje kulturní různorodost, s cílem zlepšovat vzájemné porozumění a znalosti o svých kulturách.

Strany usilují o přijetí vhodných opatření na podporu kulturní výměny a podněcují společné iniciativy v různých oblastech kultury.

Strany se radí a rozvíjejí vzájemně prospěšnou spolupráci v rámci mnohostranných mezinárodních smluv a mezinárodních organizací, jako jsou Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (Unesco). Strany si dále vyměňují názory na kulturní rozmanitost, mimo jiné s cílem prosazovat zásady Úmluvy Unesco o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů a provádět projekty v rámci mezinárodní dekády pro sblížení kultur 2013-2022, kterou vyhlásilo Valné shromáždění OSN.

Strany podporují společné činnosti, programy a plány, jakož i výměnu osvědčených postupů v oblasti odborné přípravy a budování kapacit pro umělce a kulturní pracovníky a kulturní organizace.

KAPITOLA 3

Spolupráce ve výzkumu a inovacích

Článek 246

Strany podporují spolupráci:

a) ve všech oblastech civilního výzkumu a vědeckého a technologického vývoje na základě oboustranného prospěchu a s výhradou náležité a účinné ochrany práv duševního vlastnictví a

b) při podpoře rozvoje inovací.

Článek 247

Spolupráce zahrnuje:

a) dialog o politice a výměnu vědeckotechnických informací;

b) výměnu informací a osvědčených postupů v oblasti inovací a komercializace výzkumu a vývoje, včetně nástrojů podpory pro technologický rozjezd nových podniků, rozvoje klastrů a přístupu k financování;

c) usnadnění přiměřeného přístupu do příslušných výzkumných a inovačních programů druhé strany;

d) zvyšování výzkumné kapacity ve výzkumných zařízeních Republiky Kazachstán a usnadňování jejich účasti na rámcovém programu pro výzkum a inovace Evropské unie a na dalších možných iniciativách financovaných Evropskou unií;

e) rozvoj a podporu společných projektů v oblasti výzkumu a inovací;

f) podporu komercializace výsledků společných výzkumných a inovačních projektů;

g) usnadňování přístupu nových technologií na domácí trhy stran;

h) pořádání vzdělávacích činností a programů mobility pro vědce, výzkumníky a další pracovníky působící v obou stranách ve výzkumu a inovacích;

i) v rámci platných právních předpisů usnadňování volného pohybu výzkumných pracovníků, kteří se účastní činností upravených touto dohodou, a přeshraniční přepravy zboží určeného pro použití při těchto činnostech;

j) jiné formy spolupráce v oblasti výzkumu a inovací, mimo jiné prostřednictvím regionálních přístupů a iniciativ, na základě vzájemné dohody.

Článek 248

Při provádění spolupráce uvedené v článku 247 by se mělo usilovat o součinnost s regionálními a dalšími činnostmi prováděnými v širším rámci finanční spolupráce mezi Evropskou unií a Republikou Kazachstán, jak je stanoveno v článcích 261 a 262.

KAPITOLA 4

Spolupráce v mediální a audiovizuální oblasti

Článek 249

Strany podporují spolupráci v mediální a audiovizuální oblasti, mimo jiné prostřednictvím výměny informací a odborné přípravy novinářů a dalších pracovníků ve sdělovacích prostředcích, kinematografii a audiovizuálních prostředcích.

Článek 250

Strany si vyměňují informace a osvědčené postupy při podpoře nezávislosti a profesionality sdělovacích prostředků, kde je to vhodné na základě norem stanovených v příslušných mezinárodních úmluvách, včetně úmluv Unesco a Rady Evropy.

KAPITOLA 5

Spolupráce občanské společnosti

Článek 251

Strany pokračují ve vzájemném dialogu a posilují jej formou schůzek a konzultací a spolupracují na úloze občanské společnosti s těmito cíli:

a) rozšířit kontakty a výměnu informací a zkušeností mezi všemi sektory občanské společnosti v Evropské unii a Republice Kazachstán a umožnit zástupcům občanské společnosti z kterékoli strany, aby se mohli seznámit s procesem konzultací a dialogu s veřejnými institucemi a sociálními partnery u druhé strany, především s cílem ještě více zapojit občanskou společnost do tvorby veřejné politiky;

b) zajistit zapojení občanské společnosti do vztahů mezi Evropskou unií a Republikou Kazachstán, zejména při provádění této dohody;

c) podnítit intenzivnější budování kapacit, nezávislost a transparentnost občanské společnosti a podporovat její úlohu při hospodářském, sociálním a politickém rozvoji stran.

Strany podporují rozvoj vztahů mezi nevládními organizacemi z Evropské unie a Republiky Kazachstán.

Strany poskytnou podporu příslušným orgánům a nevládním organizacím, které jsou aktivní v oblasti lidských práv. Strany si oficiálně a pravidelně, nejméně jednou ročně, vymění veškeré důležité informace o programech spolupráce.

KAPITOLA 6

Spolupráce v oblasti sportu a tělesné aktivity

Článek 252

Strany podporují spolupráci v oblasti sportu a tělesné aktivity s cílem rozvíjet zdravý životní styl u všech věkových skupin, podporovat sociálních funkce a výchovné hodnoty sportu a bojovat proti hrozbám pro sport, jako je doping, rasismus a násilí. Tato spolupráce zahrnuje zejména výměnu informací a osvědčených postupů.

KAPITOLA 7

Spolupráce v oblasti civilní ochrany

Článek 253

Strany uznávají potřebu řídit jak domácí, tak globální rizika přírodních nebo člověkem způsobených katastrof.

S cílem zvýšit odolnost společnosti a infrastruktury ve svých zemích strany potvrzují svůj záměr zlepšit prevenci, snižování rizik, připravenost a opatření v reakci na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy a podle potřeby spolupracovat na dvoustranné a vícestranné politické úrovni na zlepšování výsledků řízení rizik globálních katastrof.

Spolupráce, s výhradou dostupnosti dostatečných zdrojů, podporují:

a) součinnost příslušných orgánů, dalších organizací a osob, které jsou činné v oblasti civilní ochrany;

b) koordinaci vzájemné pomoci, bude-li vyžádána, při katastrofách;

c) výměnu zkušeností při zvyšování informovanosti obyvatelstva o připravenosti na katastrofy;

d) odborné vzdělávání, rekvalifikaci, zvyšování kvalifikace a odbornou přípravu v oblasti civilní ochrany a ve využívání systémů včasného varování.

KAPITOLA 8

Spolupráce ve vesmírných činnostech

Článek 254

Tam, kde je to vhodné, strany podporují dlouhodobou spolupráci v oblasti civilního kosmického výzkumu a vývoje. Strany věnují zvláštní pozornost iniciativám, které předpokládají vzájemnou doplňkovost jejich činností v kosmickém prostoru.

Článek 255

Strany mohou spolupracovat v oblasti družicové navigace, pozorování Země, výzkumu vesmíru a v jiných oblastech podle svých zájmů.

KAPITOLA 9

Spolupráce v oblasti ochrany spotřebitele

Článek 256

Strany spolupracují za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele a dosažení slučitelnosti mezi svými systémy ochrany spotřebitele.

Tato spolupráce může případně zahrnovat:

a) výměnu osvědčených postupů ve spotřebitelské politice, včetně požadavků na jakost a bezpečnost výrobků, a organizování systému dohledu nad trhem a mechanismu výměny informací;

b) podporu výměny zkušeností se systémy ochrany spotřebitele, včetně právních předpisů na ochranu spotřebitele a jejich uplatňování, s bezpečností spotřebních výrobků, s informováním spotřebitelů, s posilováním jejich práv a s odškodňováním spotřebitelů;

c) odbornou přípravu správních úředníků a dalších osob zastupujících zájmy spotřebitelů;

d) podporu rozvoje nezávislých spotřebitelských sdružení a kontaktů mezi zástupci spotřebitelů.

KAPITOLA 10

Regionální spolupráce

Článek 257

Strany podporují vzájemné porozumění a dvoustrannou spolupráci v oblasti regionální politiky s cílem zlepšit životní podmínky a zvýšit účast všech regionů na sociálním a hospodářském rozvoji stran.

Článek 258

Strany podporují a posilují zapojení orgánů místní a regionální správy do regionální spolupráce v souladu se stávajícími mezinárodními dohodami a ujednáními s cílem vytvářet opatření pro budování kapacit a podporovat posílení regionálních hospodářských a podnikatelských sítí.

Článek 259

Strany posilují a povzbuzují rozvoj prvků regionální spolupráce v oblastech, na které se vztahuje tato dohoda, mimo jiné v dopravě, energetice, komunikačních sítích, kultuře, vzdělávání, výzkumu, cestovním ruchu, vodních zdrojích a životním prostředí, civilní ochraně a v dalších oblastech, které mají význam pro regionální spolupráci.

KAPITOLA 11

Spolupráce v oblasti státní služby

Článek 260

1. Strany usnadňují výměnu zkušeností a znalostí týkajících se provádění mezinárodních osvědčených postupů v oblasti státní služby a při budování kapacit pro úředníky veřejné správy a při jejich profesním rozvoji a odborné přípravě.

2. Strany usnadňují dialog o opatřeních zaměřených na zlepšení kvality veřejných služeb a o společném úsilí na podporu mnohostrannou spolupráci v rámci regionálního střediska státní služby v Republice Kazachstán.

3. V rámci uvedeném v odstavci 2 strany spolupracují mimo jiné usnadněním:

a) výměny odborníků,

b) organizace seminářů a

c) školení.

HLAVA VII

FINANČNÍ A TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE

Článek 261

Strany pokračují v současné finanční a technické spolupráci a posilují ji na základě komplexního partnerství a zásad společného zájmu, vzájemnosti, transparentnosti, předvídatelnosti a vzájemné ochrany zájmů stran.

K dosažení cílů této dohody může Republika Kazachstán obdržet finanční pomoc od Evropské unie ve formě grantů a půjček, případně ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a dalšími mezinárodními finančními institucemi.

Finanční pomoc může být poskytována v souladu s příslušnými předpisy, kterými se řídí víceletý finanční rámec Evropské unie (1), zejména formou výměny odborníků, prováděním výzkumu, pořádáním fór, konferencemi, semináři, vzdělávacími kurzy, granty na podporu rozvoje a provádění programů a projektů. Na financování ze strany Evropské unie se použijí finanční nařízení (2) a prováděcí pravidla (3).

Finanční pomoc vychází z ročních akčních programů, které zavede Evropská unie po konzultaci s Republikou Kazachstán.

Evropská unie a Republika Kazachstán mohou programy a projekty spolufinancovat. Strany koordinují programy a projekty o finanční a technické spolupráci a vyměňují si informace o všech zdrojích pomoci.

Při poskytování finanční pomoci Evropské unie Republice Kazachstán se vychází z účinnosti pomoci ve smyslu Pařížské deklarace OECD o účinnosti pomoci, rámcové strategie reformy technické spolupráce Evropské unie, zpráv Evropského účetního dvora a zkušeností získaných během provádění probíhajících programů spolupráce Evropské unie v Republice Kazachstán.

Článek 262

Strany provádějí finanční a technickou pomoc v souladu se zásadami řádného finančního řízení a budou spolupracovat při ochraně finančních zájmů Evropské unie a Republiky Kazachstán. Strany přijmou účinná opatření k předcházení nesrovnalostem (4), podvodům, korupci a všem dalším nezákonným činnostem ke škodě rozpočtu Evropské unie a rozpočtu Republiky Kazachstán a k jejich potírání prostřednictvím vzájemné právní a jiné pomoci v oblastech, které jsou předmětem této dohody.

Každá další dohoda nebo finanční nástroj uzavřený mezi stranami během provádění této dohody stanoví zvláštní ustanovení o finanční spolupráci zahrnující inspekce a kontroly na místě.

Článek 263

Za účelem optimálního využití dostupných zdrojů se strany zavazují, že zajistí, aby příspěvky Evropské unie byly poskytovány v úzké koordinaci s příspěvky z jiných zdrojů, třetích zemí a mezinárodních finančních institucí.

Článek 264

Prevence

Strany pravidelně kontrolují, zda jsou činnosti financované z finančních prostředků Evropské unie a spolufinancované z prostředků Republiky Kazachstán prováděny řádně, a přijmou veškerá vhodná opatření k prevenci nesrovnalostí, podvodů, korupce a jiných protiprávních činností ke škodě fondů Evropské unie a spolufinancujících fondů Republiky Kazachstán. Strany se navzájem informují o přijatých preventivních opatřeních.

Článek 265

Komunikace

Strany se navzájem informují, zejména oznámeními činěnými Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a příslušným orgánům Republiky Kazachstán, o podezřeních na případy či skutečných případech podvodů, korupce či o jakýchkoli dalších nesrovnalostí v souvislosti s prováděním fondů Evropské unie a spolufinancujících fondů Republiky Kazachstán.

Strany se navzájem informují o všech opatřeních přijatých ve vztahu k tomuto článku.

Článek 266

Inspekce na místě

Inspekce na místě ve vztahu k finanční pomoci Evropské unie, připravuje a vykonává Evropský úřad pro boj proti podvodům v úzké spolupráci s příslušnými orgány Republiky Kazachstán v souladu s právními předpisy Republiky Kazachstán.

V rámci této dohody je Evropský úřad pro boj proti podvodům oprávněn provádět inspekce na místě za účelem ochrany finančních zájmů Evropské unie v souladu s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (1) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (2).

Článek 267

Vyšetřování a trestní stíhání

Příslušné orgány Republiky Kazachstán vyšetřují a stíhají v souladu s platnými právními předpisy Republiky Kazachstán podezření na případy a skutečné případy podvodů, korupce a jakékoli jiné protiprávní činnosti, která poškozuje fondy Evropské unie a spolufinancující fondy Republiky Kazachstán. Tam, kde je to vhodné, může být Evropský úřad pro boj proti podvodům na základě oficiální žádosti nápomocen příslušným orgánům Republiky Kazachstán při plnění tohoto úkolu.

HLAVA VIII

INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC

Článek 268

Rada pro spolupráci

1. Zřizuje se Rada pro spolupráci. Dohlíží na provádění této dohody a pravidelně je hodnotí. Schází se na ministerské úrovni jednou ročně. Prověřuje veškeré důležité otázky, které vyvstanou v rámci této dohody, a všechny další dvoustranné či mezinárodní záležitosti oboustranného zájmu za účelem dosažení cílů této dohody.

2. K dosažení cílů této dohody je Rada pro spolupráci oprávněna přijímat rozhodnutí v oblasti působnosti této dohody v případech v ní uvedených. Tato rozhodnutí jsou pro strany závazná a strany přijmou vhodná opatření k provedení přijatých rozhodnutí. Rada pro spolupráci může vydávat také doporučení. Svá rozhodnutí a doporučení přijímá dohodou mezi stranami po dokončení jejich příslušných vnitřních postupů.

3. Rada pro spolupráci je oprávněna aktualizovat nebo měnit přílohy této dohody na základě dohody mezi stranami, aniž jsou dotčena konkrétní ustanovení hlavy III (Obchod a podnikání).

4. Rada pro spolupráci může na Výbor pro spolupráci přenést kteroukoli ze svých pravomocí, včetně pravomoci přijímat závazná rozhodnutí.

5. Rada pro spolupráci se skládá ze zástupců stran.

6. Radě pro spolupráci střídavě předsedá zástupce Evropské unie a zástupce Republiky Kazachstán.

7. Rada pro spolupráci přijme svůj jednací řád.

8. Každá strana může jakýkoli spor týkající se provádění či výkladu této dohody postoupit Radě pro spolupráci v souladu s článkem 278.

Článek 269

Výbor pro spolupráci a specializované podvýbory

1. Zřizuje se Výbor pro spolupráci. Výbor pro spolupráci je nápomocen Radě pro spolupráci při výkonu jejích povinností.

2. Výbor pro spolupráci se skládá ze zástupců stran, v zásadě na úrovni vyšších státních úředníků.

3. Výboru pro spolupráci střídavě předsedá zástupce Evropské unie a zástupce Republiky Kazachstán.

4. Výbor pro spolupráci přijímá rozhodnutí v případech stanovených v této dohodě a v oblastech, ve kterých na něj Rada pro spolupráci přenesla pravomoci. Tato rozhodnutí jsou pro strany závazná a strany přijmou vhodná opatření k provedení přijatých rozhodnutí. Výbor pro spolupráci přijímá rozhodnutí dohodou mezi stranami po dokončení jejich příslušných vnitřních postupů. Mezi jeho úkoly patří příprava zasedání Rady pro spolupráci.

5. Výbor pro spolupráci se může scházet ve zvláštním složení, aby se zabýval řešením relevantních otázek týkajících se hlavy III (Obchod a podnikání).

6. Rada pro spolupráci se může rozhodnout zřídit specializované podvýbory nebo jiné orgány, které jí mohou být nápomocny při plnění jejích povinností, a stanovit jejich složení, povinnosti a způsob jejich práce.

7. Rada pro spolupráci stanoví ve svém jednacím řádu povinnosti a fungování Výboru pro spolupráci a jakéhokoli podvýboru či orgánu, který zřídila.

Článek 270

Parlamentní výbor pro spolupráci

1. Zřizuje se Parlamentní výbor pro spolupráci. Tvoří jej poslanci Evropského parlamentu na jedné straně a poslanci Parlamentu Republiky Kazachstán na straně druhé a představuje pro ně fórum, na kterém se scházejí a vyměňují si názory. Schází se tak často, jak sám určí.

2. Cílem činnosti Parlamentního výboru pro spolupráci je rozvíjet vzájemně prospěšnou a účinnou parlamentní spolupráci mezi Evropským parlamentem a Parlamentem Republiky Kazachstán.

3. Parlamentní výbor pro spolupráci přijme svůj jednací řád.

4. Parlamentnímu výboru pro spolupráci střídavě předsedá zástupce Evropského parlamentu a zástupce Parlamentu Republiky Kazachstán v souladu s jeho jednacím řádem.

5. Parlamentní výbor pro spolupráci může od Rady pro spolupráci požadovat informace týkající se provádění této dohody; Rada pro spolupráci Parlamentnímu výboru tyto informace následně předá.

6. Parlamentní výbor pro spolupráci je informován o rozhodnutích a doporučeních Rady pro spolupráci.

7. Parlamentní výbor pro spolupráci může vydávat doporučení Radě pro spolupráci.

HLAVA IX

USTANOVENÍ OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Článek 271

Přístup k soudům a správním orgánům

V oblasti působnosti této dohody se každá strana zavazuje zajistit, aby fyzické a právnické osoby druhé strany neměly ve srovnání s vlastními státními příslušníky znevýhodněný přístup k příslušným soudům a správním orgánům za účelem hájení svých osobních a majetkových práv.

Článek 272

Přenesení pravomocí

Není-li v této dohodě stanoveno jinak, každá strana zajistí, aby jakákoli osoba, které strana svěřila regulační, správní či jinou pravomoc na kterékoli úrovni veřejné správy, například pravomoc udělovat dovozní nebo vývozní licence nebo licence pro jiné hospodářské činnosti, schvalovat obchodní transakce nebo ukládat kvóty, poplatky či jiné dávky, při výkonu uvedené pravomoci jednala v souladu s povinnostmi dané strany podle této dohody.

Článek 273

Omezení v případě potíží v platební bilanci a vnějších finančních potíží

1. Pokud má strana vážné potíže v platební bilanci nebo vnější finanční potíže nebo jí takové potíže hrozí, může přijmout nebo ponechat v platnosti ochranná či omezující opatření dotýkající se pohybu kapitálu, plateb nebo převodů.

2. Opatření uvedená v odstavci 1:

a) nesmějí být k některé straně méně příznivá než ke třetí straně v obdobných situacích;

b) musí být v souladu s použitelnými články Dohody o Mezinárodním měnovém fondu;

c) nesmějí působit zbytečnou újmu obchodním, hospodářským a finančním zájmům druhé strany;

d) musí být dočasná a postupně rušena podle toho, jak se bude zlepšovat situace uvedená v odstavci 1.

3. V případě obchodu se zbožím může kterákoli strana přijmout nebo ponechat v platnosti omezující opatření v zájmu udržení platební rovnováhy nebo vnější finanční pozice. Tato opatření musí být v souladu s GATT 1994 a Ujednáním o ustanoveních o platební bilanci GATT 1994.

4. V případě obchodu se službami může strana přijmout nebo ponechat v platnosti omezující opatření v zájmu udržení platební rovnováhy nebo vnější finanční pozice. Tato opatření musí být v souladu se Všeobecnou dohodou o obchodu službami (GATS).

5. Kterákoli strana, která ponechá v platnosti nebo přijme omezující opatření uvedená v odstavcích 1 a 2, o nich urychleně uvědomí druhou stranu a co nejdříve předloží časový plán pro jejich odstranění.

6. Jsou-li přijata nebo ponechána v platnosti omezení podle tohoto článku, konají se neprodleně konzultace ve Výboru pro spolupráci, pokud se již nekonají jinak mimo rámec této dohody.

7. V rámci konzultací jsou posouzeny potíže s platební bilancí nebo vnější finanční potíže, které vedly k přijetí příslušných opatření, přičemž se mimo jiné přihlíží k těmto faktorům:

a) povaha a rozsah potíží;

b) vnější hospodářské a obchodní prostředí; nebo

c) alternativní nápravná opatření, která by bylo možné využít.

8. V rámci konzultací se posuzuje soulad omezujících opatření s odstavci 1 a 2.

9. V průběhu konzultací strany přijmou všechna statistická zjištění a jiné skutečnosti předložené Mezinárodním měnovým fondem, které se vztahují k devizovým prostředkům, měnovým rezervám a platební bilanci, a jejich závěry budou vycházet z hodnocení platební bilance a vnější finanční pozice dotčené strany provedeného Mezinárodním měnovým fondem.

Článek 274

Opatření týkající se zásadních bezpečnostních zájmů

Ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že by:

a) se od kterékoli strany požadovalo, aby poskytovala informace, jejichž sdělení je podle ní v rozporu s jejími zásadními bezpečnostními zájmy;

b) bránila kterékoli straně učinit jakékoliv opatření, které považuje za potřebné pro ochranu svých zásadních bezpečnostních zájmů:

i) ve vztahu k výrobě zbraní, střeliva a zbrojního materiálu a obchodu s nimi,

ii) týkající se hospodářských činností prováděných přímo nebo nepřímo za účelem zásobování vojenských sil,

iii) vztahující se ke štěpným a termonukleárním materiálům nebo materiálům, které slouží k jejich výrobě,

iv) vztahující se k veřejným zakázkám nezbytným pro účely národní bezpečnosti nebo národní obrany, nebo

v) přijímaná v době války nebo jiné mimořádné situace v mezinárodních vztazích; nebo

c) bránila kterékoli straně přijmout opatření v zájmu plnění závazků, jež přijala za účelem zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

Článek 275

Zákaz diskriminace

1. V oblastech upravených touto dohodou a aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní ustanovení v ní obsažená:

a) nesmí úprava uplatňovaná Republikou Kazachstán vůči Evropské unii či jejím členským státům působit žádné znevýhodnění mezi členskými státy Evropské unie nebo jejich fyzickými či právnickými osobami;

b) nesmí úprava uplatňovaná Evropskou unií či jejími členskými státy vůči Republice Kazachstán působit žádné znevýhodnění mezi fyzickými či právnickými osobami Republiky Kazachstán.

2. Odstavcem 1 není dotčeno právo stran uplatňovat příslušná ustanovení svých daňových předpisů vůči daňovým poplatníkům, kteří se nenacházejí ve stejné situaci, pokud jde o jejich bydliště.

Článek 276

Daně

1. Tato dohoda se vztahuje na daňová opatření jen v míře nezbytné pro uvedení ustanovení této dohody v účinnost.

2. Ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že by stranám bránila přijímat nebo prosazovat jakákoli opatření, jejichž cílem je zabránit daňovým únikům podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění, jiných daňových ujednání nebo vnitřních daňových předpisů.

Článek 277

Plnění povinností

1. Strany přijmou jakákoli opatření nutná k plnění svých povinností podle této dohody. Zajistí, aby byly dosaženy cíle uvedené v této dohodě.

2. Strany se na žádost jedné z nich bezodkladně konzultují vhodnými cestami za účelem projednání veškerých záležitostí, které se týkají výkladu nebo provádění této dohody či dalších souvisejících hledisek vztahů mezi stranami.

3. Každá strana postoupí Radě pro spolupráci jakýkoli spor týkající se výkladu nebo provádění této dohody v souladu s článkem 278.

4. Rada pro spolupráci může urovnat spor v souladu s článkem 278 a formou závazného rozhodnutí.

Článek 278

Řešení sporů

1. Vznikne-li mezi stranami spor ohledně výkladu nebo provádění této dohody, předloží kterákoli strana druhé straně a Radě pro spolupráci oficiální žádost o vyřešení daného sporu. Odchylně od toho se spory ohledně výkladu nebo provádění hlavy III (Obchod a podnikání) řídí výhradně kapitolou 14 (Řešení sporů) uvedené hlavy.

2. Strany usilují o vyřešení sporu prostřednictvím konzultací v dobré víře v rámci Rady pro spolupráci zřízené článkem 268 s cílem co nejrychleji dospět k vzájemně přijatelnému řešení. Konzultace ohledně sporu mohou probíhat na zasedání Výboru pro spolupráci nebo kteréhokoli jiného příslušného podvýboru či orgánu zřízeného na základě článku 269, po dohodě stran nebo na žádost jedné z nich. Konzultace mohou probíhat také písemně.

3. Strany poskytnou Radě pro spolupráci, Výboru pro spolupráci či jinému příslušnému podvýboru nebo orgánu veškeré informace požadované za účelem důkladného zhodnocení situace.

4. Spor se považuje za vyřešený, pokud Rada pro spolupráci přijala závazné rozhodnutí k vyřešení dané záležitosti, jak je uvedeno v článku 277, nebo pokud prohlásila, že spor byl ukončen.

5. Veškeré informace sdělené během konzultací mají důvěrný charakter.

Článek 279

Vhodná opatření v případě neplnění povinností

1. Pokud se záležitost nevyřeší do tří měsíců ode dne oznámení oficiální žádosti o její vyřešení podle článku 278 a pokud se stěžující strana domnívá, že druhá strana nesplnila některou povinnost podle této dohody, může přijmout vhodná opatření, s výjimkou případu, kdy se spor týká výkladu nebo provádění hlavy III (Obchod a podnikání).

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku může kterákoli strana okamžitě přijmout vhodná opatření s ohledem na tuto dohodu v souladu s mezinárodním právem, pokud dojde k:

a) vypovězení této dohody, které není přípustné podle obecných pravidel mezinárodního práva ve smyslu čl. 60 odst. 3 Vídeňské úmluvy o smluvním právu z roku 1969, nebo

b) porušení základních prvků této dohody uvedených v článcích 1 a 11 této dohody druhou stranou.

V těchto případech musí být vhodné opatření neprodleně oznámeno druhé straně. Na žádost druhé strany jsou po dobu až dvaceti dnů vedeny konzultace. Po uplynutí této lhůty se opatření použije.

3. Při výběru vhodných opatření musí být dána přednost takovým opatřením, která co nejméně naruší fungování této dohody a která jsou úměrná povaze a závažnosti porušení dohody. Tato opatření se neprodleně oznámí Radě pro spolupráci a budou předmětem okamžitých konzultací, během nichž má každá strana právo odstranit dotyčné porušování.

Článek 280

Veřejný přístup k úředním dokumentům

Ustanoveními této dohody není dotčeno uplatňování příslušných právních předpisů stran týkajících se přístupu veřejnosti k úředním dokumentům

Článek 281

Vstup v platnost, prozatímní provádění, doba platnosti a ukončení

1. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni, kdy obě strany diplomatickou cestou oznámí Generálnímu sekretariátu Rady Evropské unie, že byly dokončeny postupy k tomu nezbytné.

2. Hlava III (Obchod a podnikání), není-li stanoveno jinak, se použije ode dne vstupu v platnost uvedeného v odstavci 1 za předpokladu, že Republika Kazachstán k uvedenému dni bude členem WTO. Stane-li se Republika Kazachstán členem WTO po dni vstupu této dohody v platnost, použije se hlava III (Obchod a podnikání), není-li stanoveno jinak, ode dne, kdy se Republika Kazachstán stala členem WTO.

3. Bez ohledu na odstavce 1 a 2 mohou Evropská unie a Republika Kazachstán prozatímně provádět tuto dohodu zcela nebo zčásti v souladu se svými příslušnými vnitřními postupy a právními předpisy.

4. Prozatímní provádění začíná prvním dnem prvního měsíce následujícího po dni, kdy:

a) Evropská unie oznámila Republice Kazachstán dokončení nezbytných postupů, případně i s určením těch částí dohody, které budou prozatímně prováděny; a

b) Republika Kazachstán oznámila Evropské unii ratifikaci této dohody.

5. Hlava III (Obchod a podnikání), není-li stanoveno jinak, se provádí prozatímně ode dne prozatímního provádění uvedeného v odstavci 4 za předpokladu, že Republika Kazachstán k uvedenému dni bude členem WTO. Stane-li se Republika Kazachstán členem WTO po dni prozatímního provádění této dohody, avšak před jejím vstupem v platnost, provádí se hlava III (Obchod a podnikání), není-li stanoveno jinak, prozatímně ode dne, kdy se Republika Kazachstán stala členem WTO.

6. Pro účely příslušných ustanovení této dohody, včetně jejích příloh a protokolů k ní, se jakýmkoli odkazem v těchto ustanoveních na „dnem vstupu této dohody v platnost“ rozumí den, od něhož je tato dohoda prozatímně prováděna v souladu s odstavci 4 a 5.

7. Ke dni vstupu této dohody v platnost se zrušuje Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Kazachstán na straně druhé, podepsaná dne 23. ledna 1995, která vstoupila v platnost dne 1. července 1999.

Po dobu prozatímního provádění této dohody se nadále uplatňují ta ustanovení Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Kazachstán na straně druhé, podepsané dne 23. ledna 1995 a vstoupivší v platnost dne 1. července 1999, která nejsou tímto prozatímním prováděním dotčena.

8. Tato dohoda nahrazuje dohodu uvedenou v odstavci 7. Odkazy na výše uvedenou dohodu ve všech ostatních dohodách uzavřených mezi stranami se považují za odkazy na tuto dohodu.

9. Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou; kterákoli strana ji může vypovědět písemným oznámením zaslaným druhé straně diplomatickou cestou. Vypovězení nabývá účinku šest měsíců poté, co některá ze stran obdrží oznámení o vypovězení této dohody. Výpověď nemá vliv na probíhající projekty, které byly zahájeny podle této dohody před obdržením oznámení.

10. Kterákoli strana může ukončit prozatímní provádění písemným oznámením zaslaným druhé straně diplomatickou cestou. Vypovězení nabývá účinku šest měsíců poté, co některá ze stran obdrží oznámení o ukončení prozatímního provádění této dohody. Výpověď nemá vliv na probíhající projekty, které byly zahájeny podle této dohody před obdržením oznámení.

Článek 282

Stávající dohody mezi stranami týkající se zvláštních oblastí spolupráce, které spadají do působnosti této dohody, se považují za součást celkových dvoustranných vztahů upravených touto dohodou a za součást společného institucionálního rámce.

Článek 283

1. Strany mohou ve vzájemné shodě změnit, revidovat a rozšířit tuto dohodu za účelem posílení spolupráce.

2. Strany mohou tuto dohodu doplnit uzavřením zvláštních mezinárodních dohod v jakékoli oblasti spadající do její působnosti. Tyto zvláštní mezinárodní dohody mezi stranami jsou nedílnou součástí celkových dvoustranných vztahů upravených touto dohodou a tvoří součást společného institucionálního rámce.

Článek 284

Přílohy a protokoly

Přílohy této dohody a protokoly k ní jsou její nedílnou součástí.

Článek 285

Definice stran

Pro účely této dohody se pojmem „strany“ rozumí Evropská unie, nebo její členské státy, nebo Evropská unie a její členské státy v souladu s jejich příslušnými pravomocemi na jedné straně a Republika Kazachstán na straně druhé.

Článek 286

Uzemní působnost

Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území, na které se vztahují Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, za podmínek v nich stanovených, a na straně druhé na území Kazachstánu.

Článek 287

Závazná znění

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském, kazašském a ruském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.


NA DŮKAZ ČEHOŽ podepsali zástupci stran tuto dohodu.

Съставено в Астана на двадесет и първи декември две хиляди и петнадесета година.

Hecho en Astana, el veintiuno de diciembre de dos mil quince.

V Astaně dne dvacátého prvního prosince dva tisíce patnáct.

Udfærdiget i Astana den enogtyvende december to tusind og femten.

Geschehen zu Astana am einundzwanzigsten Dezember zweitausendfünfzehn.

Kahe tuhande viieteistkümnenda aasta detsembrikuu kahekümne esimesel päeval Astanas.

Έγινε στην Άστανα, στις είκοσι μία Δεκεμβρίου δύο χιλιάδες δεκαπέντε.

Done at Astana on the twenty first day of December in the year two thousand and fifteen.

Fait à Astana, le vingt et un décembre deux mille quinze.

Sastavljeno u Astani dvadeset prvog prosinca dvije tisuće petnaeste.

Fatto a Astana, addì ventuno dicembre duemilaquindici.

Astanā, divi tūkstoši piecpadsmitā gada divdesmit pirmąjā decembrī.

Priimta du tūkstančiai penkioliktų metų gruodžio dvidešimt pirmą dieną Astanoje.

Kelt Asztanában, a kétezer-tizenötödik év december havának huszonegyedik napján.

Magħmul f’Astana, fil-wieħed u għoxrin jum ta’ Diċembru fis-sena elfejn u ħmistax.

Gedaan te Astana, eenentwintig december tweeduizend vijftien.

Sporządzono w Astanie dnia dwudziestego pierwszego grudnia roku dwa tysiące piętnastego.

Feito em Astana, em vinte e um de dezembro de dois mil e quinze.

Întocmit la Astana la douăzeci şi unu decembrie două mii cincisprezece.

V Asiane dvadsiateho prvého decembra dvetisícpätnásť.

V Astani, dne enaindvajsetega decembra leta dva tisoč petnajst.

Tehty Astanassa kahdentenakymmenentenäensimmäisenä päivänä joulukuuta vuonna kaksituhattaviisitoista.

Som skedde i Astana den tjugoförsta december år tjugohundrafemton.

2020c010z0014_o001.png

Совершено в Астане двадцать первого декабря две тысячи пятнадцатого года.

Voor het Koninkrijk België

Pour le Royaume de Belgique

Für das Königreich Belgien

Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.

Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.

Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.

За Република България

Za Českou republiku

For Kongeriget Danmark

Für die Bundesrepublik Deutschland

Eesti Vabariigi nimel

Thar cheann Na hÉireann

For Ireland

Για την Ελληνική Δημοκρατία

Por el Reino de España

Pour la République française

Za Republiku Hrvatsku

Per la Repubblica italiana

Για την Κυπριακή Δημοκρατία

Latvijas Republikas vārdā -

Lietuvos Respublikos vardu

Pour la Grand-Duché de Luxembourg

Magyarorszàg részéről

Għar-Repubblika ta’ Malta

Voor het Koninkrijk der Nederlanden

Für die Republik Österreich

W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej

Pela República Portuguesa

Pentru România

Za Republiko Slovenijо

Za Slovensku republiku

Suomen tasavallan puolesta

För Republiken Finland

För Konungariket Sverige

For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

За Европейския съюз

Рог la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l’Union européenne

Za Europsku uniju

Per l’Unione europea

Eiropas Savienības vārdā -

Europos Sąjungos vardu

Az Europai Unió részéről

Ghall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela Uniâo Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

Казакстан Республикасы ушiн

За Республику Казахстан

Poznámky pod čarou

(1) Pouhý vízový požadavek pro fyzické osoby z určitých zemí a nikoli pro fyzické osoby z jiných zemí se nepovažuje za opatření, jež ruší nebo omezuje výhody vyplývající z této dohody.

(1) Právnická osoba je ovládána jinou právnickou osobou, pokud má tato druhá právnická osoba pravomoc jmenovat většinu jejích ředitelů nebo jinak zákonně řídit její aktivity.

(1) „Ustavením“ a „nabytím“ právnické osoby se rozumí vložení kapitálové účasti do právnické osoby s cílem vytvořit nebo udržovat dlouhodobé hospodářské vztahy.

(2) Zastoupení právnické osoby druhé strany nesmějí na území Republiky Kazachstán vykonávat hospodářskou činnost na komerčním základě. Evropská unie si vyhrazuje právo postupovat v tomto ohledu recipročně.

(3) Pro větší jasnost je třeba uvést, že pro účely této kapitoly se za služby považují ty, které jsou uvedeny v dokumentu WTO MTN.GNS/W/120 v aktuálním znění.

(4) V případě Republiky Kazachstán zahrnuje tento odkaz kapitolu týkající se služeb v protokolu o přistoupení Republiky Kazachstán k WTO

(1) Pro větší jasnost je nutno uvést, že partneři jsou součástí téže právnické osoby.

(2) Smlouva o poskytování služeb musí být v souladu se zákony, předpisy a právními požadavky strany, kde se smlouva plní.

(3) Pro větší jasnost je třeba uvést, že výhrady zahrnují rovněž výhrady ve vymezení kategorie osob převedených v rámci společnosti a kategorie obchodních návštěv za účelem usazení.

(1) Nadále se použijí všechny ostatní požadavky, právní a správní předpisy, které se týkají vstupu, pobytu a práce.

(2) Pro větší jasnost se „testem ekonomické potřebnosti“, pokud jde o Republiku Kazachstán, rozumějí postupy vykonávané právnickou osobou z Republiky Kazachstán při lákání smluvních poskytovatelů služeb, přičemž je nutno zohlednit přijetí zahraničních pracovních sil na základě podmínek na domácím trhu práce. Jedná se o situaci, kdy po zveřejnění oznámení o volném pracovním místě v hromadných sdělovacích prostředcích a po hledání kvalifikované osoby v databázi příslušného orgánu nesplňuje žádný uchazeč požadavky popsané v oznámení o volném pracovním místě. Nemělo by to trvat déle než jeden měsíc. Pouze po tomto postupu může právnická osoba dokončit postup pro najímání smluvních poskytovatelů služeb.

(1) Pro větší jasnost, výhrady zahrnují rovněž výhrady ve vymezení kategorií osob.

(1) Pokud jde o Republiku Kazachstán, tento odkaz zahrnuje oddíl týkající se služeb v protokolu o přistoupení Republiky Kazachstán k WTO.

(1) Licenční poplatky nezahrnují platby za využívání přírodních zdrojů, aukce, tendry nebo jiné nediskriminační způsoby udělování koncesí nebo povinné příspěvky na poskytování univerzálních služeb.

(1) Výjimku týkající se veřejného pořádku lze uplatnit, pouze pokud je skutečně a dostatečně závažně ohrožen jeden ze základních zájmů společnosti.

(1) Opatření zaměřená na zajištění účinného nebo spravedlivého ukládání nebo vybírání přímých daní, zahrnují opatření, která přijala strana v rámci svých daňových systémů a která:
i) se vztahují na investory a poskytovatele služeb, kteří nejsou rezidenty, jako uznání skutečnosti, že daňová povinnost nerezidentů je určena s ohledem na zdanitelné položky vznikající nebo nacházející se na území strany;
ii) platí pro nerezidenty v zájmu zajištění uložení nebo výběru daní na území strany;
iii) se vztahují na nerezidenty nebo rezidenty s cílem zamezit vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům, včetně opatření pro zajištění shody;
iv) se vztahují na spotřebitele služeb poskytnutých na území nebo z území druhé strany s cílem zajistit uložení nebo výběr daní od těchto spotřebitelů pocházejících ze zdrojů na území strany;
v) rozlišují investory a poskytovatele služeb podléhající zdanění u celosvětově zdanitelných položek od jiných investorů a poskytovatelů služeb s ohledem na rozdílný charakter jejich daňového základu; nebo
vi) stanoví, vyměřují nebo rozdělují příjem, zisk, výnos, ztrátu, srážky nebo pohledávku osob nebo poboček, které jsou rezidenty, nebo mezi osobami ve spojení nebo pobočkami stejné osoby s cílem zachovat základ daně strany.
Výrazy nebo pojmy z oblasti daní uvedené v písmeni f) a v této poznámce pod čarou se stanoví podle definic nebo pojmů z oblasti daní podle vnitrostátního práva strany přijímající toto opatření nebo podle obdobných definic nebo pojmů.

(1) Výrazem „regionální“ se rozumí organizace pro regionální hospodářskou integraci, které zřizují vnitřní trh, na něm je zajištěn volný pohyb zboží a služeb.

(1) Pro účely této kapitoly se „záznamem“ rozumí zaznamenání zvuků a obrazů nebo jejich vyjádření na hmotný podklad, z něhož mohou být pomocí technického zařízení vnímány, rozmnožovány nebo sdělovány.

(1) Kterákoli strana může v souladu s vnitřním právem omezit právo na opětný prodej jen na úkony opětného prodeje, jehož se účastní obchodníci s uměleckými předměty.

(1) V Evropské unii se toto ustanovení nevztahuje na modulové výrobky.

(1) Pojem „léčivý přípravek“ v této kapitole odkazuje v případě Evropské unie na léčivé přípravky, jak jsou definovány ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků.

(1) Pro účely článků 98 až 110 zahrnuje pojem „práva duševního vlastnictví“ přinejmenším tato práva: autorské právo, práva příbuzná právu autorskému, zvláštní právo pořizovatele databází, práva tvůrce topografií polovodičových výrobků, práva k ochranným známkám, práva k (průmyslovým) vzorům, patentová práva včetně práv odvozených z dodatkových ochranných osvědčení, zeměpisná označení, práva k užitným vzorům, práva k odrůdám rostlin, a obchodní názvy, pokud jsou daným vnitrostátním právem chráněna jako výlučná vlastnická práva.

(1) Bude se mít za to, že Evropská unie tuto povinnost splnila, pokud oznámí veškeré opravy Republice Kazachstán současně s cyklem oznámení v rámci Dohody WTO o vládních zakázkách.

(1) Subvence je úměrná, jestliže se její výše omezuje na to, co je nezbytné pro dosažení cíle.

(1) Informační místo za Republiku Kazachstán je informační místo zřízené podle dohody GATS.

(1) „Zrušení a zmenšení výhod“ se vykládá jako „zrušení a zmenšení“ podle Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů WTO.

(1) Zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014-2020 (Úř. vést. L 77, 15.3.2014, s. 44) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti (Úř. věst. L 77,15.3.2014, s. 95).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012,s. 1).

(4) Podle definice v nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/9 5 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství se „nesrovnalostí“ rozumí jakékoli porušení právního předpisu Evropské unie, této dohody nebo následujících dohod a smluv vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty Evropskou unií spravované, a to buď snížením nebo ztrátou příjmů z vlastních zdrojů vybíraných přímo ve prospěch Evropské unie, nebo formou neoprávněného výdaje.

(1) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292,15.11.1996, s. 2).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).


PŘÍLOHA I

VÝHRADY V SOULADU S ČLÁNKEM 46

A. VÝHRADY REPUBLIKY KAZACHSTÁN

Republika Kazachstán si vyhrazuje právo přijmout nebo ponechat v platnosti jakékoli opatření, které není v souladu se závazky národního zacházení, jak je uvedeno níže:

1. Podzemí

1.1. Využívání povrchu a podzemí v Republice Kazachstán je podmíněno zřízením právnické osoby Republiky Kazachstán (tj. dceřiné společnosti).

1.2. Stát má předkupní právo k užívacímu právu na podzemí (nebo jeho části) nebo věcem souvisejícím s užívacím právem na podzemí.

2. Strategické zdroje a statky

Republika Kazachstán může odmítnout vydat povolení právnickým osobám kontrolovaným fyzickými nebo právnickými osobami z Evropské unie a jejich pobočkám usazeným na území Republiky Kazachstán k provádění transakcí týkajících se využívání strategických zdrojů nebo koupě strategických statků v Republice Kazachstán, jestliže toto užívání nebo koupě může vést k soustředění práv u jedné osoby nebo skupiny osob ze stejných zemí. Splnění této podmínky je povinné také ve vztahu k afilacím, jak jsou definovány v příslušných právních předpisech Republiky Kazachstán (1). Republika Kazachstán může zavést omezení vlastnických práv a převodu vlastnických práv ke strategickým zdrojům a statkům Republiky Kazachstán na základě národních bezpečnostních zájmů.

3. Nemovitosti

3.1. Právnické osoby ovládané fyzickými nebo právnickými osobami z Evropské unie a jejich pobočky usazené na území Republiky Kazachstán nesmějí soukromě vlastnit půdu používanou pro zemědělskou výrobu nebo hospodaření s lesy. Právnickým osobám ovládaným fyzickými nebo právnickými osobami z Evropské unie a jejich pobočkám usazeným na území Republiky Kazachstán může být přiznáno právo dočasného užívání půdy pro účely zemědělské výroby nejvýše na deset let s možností prodloužení.

3.2. Soukromé vlastnictví pozemků, které se nacházejí v hraniční zóně, pohraničí a v přístavech Republiky Kazachstán, je zakázáno právnickým osobám ovládaným fyzickými nebo právnickými osobami z Evropské unie a jejich pobočkám usazeným na území Republiky Kazachstán.

3.3. Pronájem pozemků, které se nacházejí blízko státních hranic Republiky Kazachstán, pro zemědělské účely je omezen pro právnické osoby ovládané fyzickými nebo právnickými osobami z Evropské unie a pro jejich pobočky usazené na území Republiky Kazachstán.

3.4. Právo trvalého užívání půdy nemůže být přiznáno právnickým osobám ovládaným fyzickými nebo právnickými osobami z Evropské unie a jejich pobočkám usazeným na území Republiky Kazachstán.

4. Živočichové

4.1. Není-li stanoveno jinak, přístup k biologickým zdrojům a lovištím ryb nacházejícím se v námořních a vnitrozemských vodách spadajících pod svrchovanost nebo do jurisdikce Republiky Kazachstán a jejich užívání jsou omezeny na rybářská plavidla plující pod vlajkou Republiky Kazachstán, která jsou registrována na území Republiky Kazachstán. Rybářským plavidlům ve vlastnictví dceřiných společností právnických osob z Evropské unie usazených ve formě právnické osoby Republiky Kazachstán nesmí být zakázáno plout pod vlajkou Republiky Kazachstán.

4.2. Právnické osoby Republiky Kazachstán dostávají přednostně povolení na využívání volně žijících zvířat v určité oblasti nebo vodní ploše.

5. Požadavek usazení pro účely licence

Společnosti vyrábějící zboží podléhající licenci z významných důvodů veřejného zdraví, bezpečnosti nebo národní bezpečnosti musí být usazeny ve formě právnické osoby Republiky Kazachstán.

6. Kontinentální šelf

V kontinentálním šelfu Republiky Kazachstán lze zavést omezení.

B. VÝHRADY EVROPSKÉ UNIE

Evropská unie si vyhrazuje právo ponechat v platnosti nebo přijmout jakékoli opatření, které není v souladu se závazky národního zacházení, jež se případně liší podle jejích členských států, jak je uvedeno níže.

1. Těžba a dobývání nerostných surovin včetně těžby ropy a zemního plynu

V některých členských státech Evropské unie mohou být zavedena omezení; Evropská unie může uplatnit omezení pro právnické osoby ovládané fyzickými nebo právnickými osobami z Republiky Kazachstán, které mají více než 5 % podíl na dovozu ropy nebo zemního plynu do Evropské unie.

2. Výroba ropných produktů, plynu, elektřiny, páry, teplé vody a tepla

V některých členských státech Evropské unie mohou být zavedena omezení; Evropská unie může uplatnit omezení pro právnické osoby ovládané fyzickými nebo právnickými osobami z Republiky Kazachstán, které mají více než 5 % podíl na dovozu ropy nebo zemního plynu do Evropské unie.

3. Rybolov

Není-li stanoveno jinak, přístup k biologickým zdrojům a lovištím ryb nacházejících se v námořních vodách spadajících pod svrchovanost nebo do jurisdikce členských států Evropské unie a jejich užívání jsou omezeny na rybářská plavidla plující pod vlajkou členského stát Evropské unie registrovaná na území Evropské unie.

4. Nabývání nemovitostí včetně pozemků

V některých členských státech Evropské unie mohou platit omezení na nabývání nemovitostí včetně pozemků právnickými osobami ovládanými fyzickými nebo právnickými osobami Republiky Kazachstán.

5. Zemědělství včetně lovu

V některých členských státech Evropské unie se neuplatňuje národní zacházení pro právnické osoby ovládané fyzickými nebo právnickými osobami z Republiky Kazachstán, které chtějí založit zemědělský podnik; nabytí vinic právnickou osobou ovládanou fyzickými nebo právnickými osobami z Republiky Kazachstán podléhá oznámení nebo případně povolení.

6. Činnosti v oblasti akvakultury

Národní zacházení se nevztahuje na akvakulturní činnosti na území Evropské unie.

7. Těžba a zpracování štěpných a termonukleárních materiálů nebo materiálů, které slouží k jejich výrobě.

V některých členských státech Evropské unie mohou platit omezení.

Poznámky pod čarou

(1) Článek 64 zákona č. 415 ze dne 13. května 2003 o akciových společnostech Republiky Kazachstán a článek 12 zákona č. 220-1 ze dne 22. dubna 1998 o společnostech s ručením omezeným a o společnostech s rozšířeným ručením Republiky Kazachstán.

PŘÍLOHA II

OMEZENÍ UPLATŇOVANÁ REPUBLIKOU KAZACHSTÁN V SOULADU S ČL. 48 ODST. 2

Právnická osoba Evropské unie, která nabírá osoby převáděné v rámci společnosti v jiných odvětvích než službách se musí zabývat výrobou zboží (1).

Zaměstnávání osob převedených v rámci společnosti jako vedoucích pracovníků a specialistů musí splňovat požadavky testu ekonomické potřebnosti (2). Po uplynutí pěti let po přistoupení Republiky Kazachstán k WTO se test ekonomické potřebnosti používat nebude (3).

Počet osob převedených v rámci společnosti je omezen na 50 % celkového počtu vedoucích pracovníků a specialistů v každé kategorii ve společnostech, minimálně na tři osoby.

Vstup a dočasný pobyt osob převedených v rámci společnosti strany je povolen na dobu tří let na základě povolení každoročně vydávaného oprávněným orgánem.

Poznámky pod čarou

(1) Osob převedené v rámci společnosti na pracovní smlouvy v podzemí musí být nabírány v souladu s protokolem o přístupu Republiky Kazachstán k WTO.

(2) Pracovní povolení se vydá pouze po vyhledání vhodných uchazečů v databázi příslušného orgánu a po zveřejnění oznámení o volném pracovním místě v hromadných sdělovacích prostředcích. Tyto postupy nesmí trvat déle než jeden měsíc. Povolení pro osobu převedenou v rámci společnosti se udělí poté, co byly tyto postupy ukončeny, ledaže společnost nalezla místního uchazeče, který vyhovoval jejím potřebám.

(3) Nadále se použijí všechny ostatní požadavky a právní předpisy, které se týkají vstupu, pobytu a práce.

PŘÍLOHA III

OBLAST PŮSOBNOSTI KAPITOLY 8 (VEŘEJNÉ ZAKÁZKY) HLAVY III (OBCHOD A PODNIKÁNÍ)

ČÁST 1

ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY, NA JEJICHŽ ZAKÁZKY SE TATO KAPITOLA VZTAHUJE

Prahové hodnoty uvedené v čl. 120 odst. 2 písm. c) této dohody:

300 000 zvláštních práv čerpání (ZPČ) v případě zboží a služeb jiných než stavebních (části 4 a 5 této přílohy)

7 milionů ZPČ v případě stavebních služeb (část 6 této přílohy)

V případě Evropské unie:

Ústřední orgány státní správy členských států Evropské unie, které jsou uvedeny v příloze 1 Evropské unie dodatku č. 1 k Dohodě WTO o veřejných zakázkách. Oblast působnosti kapitoly 8 (Veřejné zakázky) hlavy III (Obchod a podnikání) této dohody nezahrnuje subjekty označené v uvedeném seznamu hvězdičkou (*) ani ministerstva obrany, která jsou v ní uvedena.

Poznámka:

Seznam zadavatelů zahrnuje rovněž všechny podřízené subjekty kteréhokoli zadavatele z členského státu Evropské unie za předpokladu, že nemá vlastní právní subjektivitu.

V případě Republiky Kazachstán:

Ministerstvo pro investice a rozvoj Republiky Kazachstán

Ministerstvo energetiky Republiky Kazachstán

Ministerstvo zemědělství Republiky Kazachstán

Ministerstvo národního hospodářství Republiky Kazachstán

Ministerstvo zahraničních věcí Republiky Kazachstán

Ministerstvo zdravotnictví a sociálního rozvoje Republiky Kazachstán

Ministerstvo financí Republiky Kazachstán

Ministerstvo spravedlnosti Republiky Kazachstán

Ministerstvo školství a vědy Republiky Kazachstán

Ministerstvo kultury a sportu Republiky Kazachstán

Finanční výbor pro kontrolu plnění republikového rozpočtu

Úřad pro státní službu a vymáhání protikorupčních předpisů Republiky Kazachstán

Národní středisko pro lidská práva.

Poznámka:

Zadávací řízení pro výše uvedené státní orgány může organizovat a provádět jedna instituce určená v souladu s platnými právními předpisy Republiky Kazachstán.

ČÁST 2

REGIONÁLNÍ A MÍSTNÍ ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY, NA JEJICHŽ ZAKÁZKY SE TATO KAPITOLA VZTAHUJE

Prahové hodnoty uvedené v čl. 120 odst. 2 písm. c) této dohody:

400 000 zvláštních práv čerpání (ZPČ) v případě zboží a služeb jiných než stavebních (části 4 a 5 této přílohy)

7 milionů ZPČ v případě stavebních služeb (část 6 této přílohy)

V případě Evropské unie:

Všechny regionální orgány veřejné správy členských států Evropské unie.

Poznámky:

Pro účely této dohody se „regionálními orgány veřejné správy“ rozumějí zadavatelé ze správních celků, které spadají pod NUTS 1 a 2 ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (1).

V případě Republiky Kazachstán:

Správa Almatinské oblasti

Správa Atyrauské oblasti

Správa Akťubinské oblasti

Správa Akmolské oblasti

Správa Východokazašské oblasti

Správa Žambylské oblasti

Správa Západokazašské oblasti

Správa Karagandské oblasti

Správa Kyzylordské oblasti

Správa Kostanajské oblasti

Správa Mangystauské oblasti

Správa Pavlodarské oblsti

Správa Severokazašské oblasti

Správa Jihokazašské oblasti

Správa města Astana

Správa města Almaty.

Poznámka: Zadávací řízení pro výše uvedené státní orgány může organizovat a provádět jedna instituce určená v souladu s platnými právními předpisy Republiky Kazachstán.

ČÁST 3

VŠECHNY OSTATNÍ SUBJEKTY, NA JEJICHŽ ZAKÁZKY SE TATO KAPITOLA VZTAHUJE

(nejsou)

ČÁST 4

ZAHRNUTÉ ZBOŽÍ

V případě Evropské unie a Republiky Kazachstán

1. Tato kapitola se vztahuje na zakázky týkající se veškerého zboží pořizovaného subjekty uvedenými v částech 1 až 3 této přílohy, není-li v této dohodě stanoveno jinak.

2. Seznam zboží, na které se odkazuje v článku 137 této dohody:

Zboží uvedené v článku 137 této dohody je identifikováno podle kódu nomenklatury Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží Světové celní organizace (HS) uvedeného v následující tabulce. Popis se uvádí pouze pro informaci.

č.Kódy HSSkupiny komodit
10401 až 0402Mléko a smetana
20701 až 0707Některá jedlá zelenina
32501 až 2530Ostatní nekovové minerální výrobky
42801 až 2940Některé chemické látky a chemické výrobky
53101 až 3826Některé chemické látky a chemické výrobky
63917Potrubí, trubky, hadice a jejich spojovací příslušenství, z plastů
74801Novinový papír, v kotoučích nebo listech (arších)
84803Toaletní nebo odličovací tenký papír, ručníkový nebo ubrouskový papír a podobné papíry
používané v domácnosti nebo pro hygienické účely
95101 až 6006Textilie a textilní výrobky
107201 až 8113Obecné kovy a výrobky z obecných kovů
118201 až 8311Hotové kovové výrobky, kromě strojů a zařízení
128429Samohybné buldozery, angldozery, srovnávače (grejdry), stroje na vyrovnávání terénu (nivelátory),
škrabače (skrejpry), mechanické lopaty, rypadla, lopatové nakladače, dusadla a silniční válce:
138501 až 8517Některé stroje a zařízení
148535 až 8548Některá elektrická zařízení
15870130Pásové traktory a tahače
16870190Ostatní traktory a tahače čísla 8701 (jiné než tahače čísla 8709)
178702Motorová vozidla pro dopravu deseti nebo více osob, včetně řidiče
188703Osobní automobily a jiná motorová vozidla konstruovaná především pro přepravu osob (jiná než čísla 8702),
včetně osobních dodávkových automobilů a závodních automobilů
198704Motorová vozidla pro přepravu nákladu
208705Motorová vozidla pro zvláštní účely, jiná než vozidla konstruovaná především pro dopravu osob nebo nákladu
(například vyprošťovací automobily, jeřábové automobily, požární automobily, nákladní automobily s míchačkou
na beton, zametači automobily, kropicí automobily, pojízdné dílny, pojízdné rentgenové stanice)
218716Přívěsy a návěsy; ostatní vozidla bez mechanického pohonu; jejich části a součásti
228802Vrtulníky a kosmické lodě
23940350Ložnicový dřevěný nábytek
249405svítidla a osvětlovací zařízení

ČÁST 5

ZAHRNUTÉ SLUŽBY

V případě Evropské unie a Republiky Kazachstán:

Tato dohoda se vztahuje na zadávání zakázek subjekty uvedenými v částech 1 až 3 této přílohy na níže uvedené služby, které jsou pojmenovány v souladu s 51. sekcí prozatímní ústřední klasifikace produktů vypracované OSN (CPCprov), jak je obsažena v seznamu odvětvové klasifikace služeb WTO (MTN.GNS/W/120): (1)

PopisReferenční číslo CPCprov
Telekomunikační služby752 (2)
Finanční auditorské služby86211
Účetní auditorské služby86212
Průzkum trhu86401
Podnikové poradenství865
Služby související s podnikovým poradenstvím866 (3)
Architektonické služby8671
Inženýrské služby8672
Integrované inženýrské služby8673
Urbanistické služby a služby v oblasti krajinářské architektury8674
Související vědecké a technické poradenství8675 (1)

Poznámka:

Zahrnuté služby podléhají omezením a podmínkám stanoveným pro každou stranu v listině specifických závazků GATS.

ČÁST 6

ZAHRNUTÉ STAVEBNÍ SLUŽBY

V případě Evropské unie a Republiky Kazachstán:

Tato dohoda se vztahuje na zakázky zadavatelů uvedených v částech 1 až 3 této přílohy na veškeré stavební služby uvedené v CPCprov.

Poznámka:

Zahrnuté služby podléhají omezením a podmínkám stanoveným pro každou stranu v listině specifických závazků GATS.

ČÁST 7

OBECNÉ POZNÁMKY

V případě Evropské unie:

1. Kapitola 8 (Veřejné zakázky) hlavy III (Obchod a podnikání) této dohody se nevztahuje na:

a) zakázky na zemědělské produkty v návaznosti na programy podpory zemědělství a programy výživy lidstva (například na potravinovou pomoc včetně programů okamžité pomoci); a

b) zakázky za účelem získání, vývoje, výroby nebo účasti na výrobě programového materiálu vysílacími společnostmi a smlouvy na poskytnutí vysílacího času.

2. Tato dohoda se nevztahuje na zakázky zadavatelů uvedených v částech 1 a 2 této přílohy v souvislosti s činnostmi v oblasti pitné vody, energetiky, dopravy a v poštovním odvětví, pokud nejsou předmětem přílohy 3 této přílohy.

3. Co se týče Alandských ostrovů, použijí se zvláštní podmínky protokolu č. 2 o Alandách ke Smlouvě o přistoupení Rakouska, Finska a Švédská k Evropské unii.

4. Pokud jde o zakázky zadavatelů v oblasti obrany a bezpečnosti, zahrnuto je pouze zboží, které není citlivé, a materiály nevojenského charakteru.

5. Zakázky zadavatelů na zboží nebo služby, na které se tato dohoda nevztahuje, se nepovažují za zahrnuté zakázky.

V případě Republiky Kazachstán:

1. Kapitola 8 (Veřejné zakázky) hlavy III (Obchod a podnikání) této dohody se nevztahuje na:

a) zakázky na zemědělské produkty v návaznosti na programy podpory zemědělství a programy výživy lidstva (například na potravinovou pomoc včetně programů okamžité pomoci);

b) zakázky za účelem získání, vývoje, výroby nebo účasti na výrobě programového materiálu vysílacími společnostmi a smlouvy na poskytnutí vysílacího času;

c) zakázky na zboží, práce a služby podle čl. 41 odst. 3 zákona č. 303 III o veřejných zakázkách ze dne 21. července 2007, jestliže obsahují informace tvořící státní tajemství;

d) zakázky v oblasti výzkumu a průzkumu vesmíru pro mírové účely, mezinárodní spolupráce při provádění společných projektů a programů v oblasti vesmírných činností;

e) zakázky na zboží, práce a služby, které jsou výlučně poskytovány přirozeným nebo státním monopolem; nebo

f) zakázky na finanční služby, pokud nejsou uvedeny v části 5 této přílohy.

2. Kapitola 8 (Veřejné zakázky) hlavy III (Obchod a podnikání) této dohody se nevztahuje na vyčlenění ve prospěch malých podniků nebo podniků ve vlastnictví menšin nebo podniků, které zaměstnávají lidi se zvláštními potřebami. Vyčleněním se rozumí jakákoli forma preference, jako je výlučné právo na poskytování zboží nebo služeb nebo cenové zvýhodnění.

3. Kapitola 8 (Veřejné zakázky) hlavy III (Obchod a podnikání) této dohody se nevztahuje na zakázky zadávané zahrnutým subjektem jménem nezahrnutého subjektu.

4. Zakázky zadavatelů na zboží nebo služby, na které se tato dohoda nevztahuje, se nepovažují za zahrnuté zakázky.

5. Tato dohoda se nevztahuje na zakázky zadavatelů uvedených v částech 1 a 2 této přílohy v souvislosti s činnostmi v oblasti pitné vody, energetiky, dopravy a v poštovním odvětví, pokud nejsou předmětem přílohy 3 této přílohy.

Poznámky pod čarou

(1) Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1.

(1) Kromě služeb, které musí zadavatelé nakoupit od jiných subjektů na základě výlučného práva založeného vyhlášenými právními nebo správními předpisy.

(2) Pokud jde o Republiku Kazachstán, s výjimkou místních telekomunikačních služeb a radiokomunikačních služeb, včetně satelitní komunikace, jiné než poskytované zahraničními provozovateli družic právnickým osobám Republiky Kazachstán, které jsou držiteli licence pro telekomunikační služby, jak je stanoveno v listině specifických závazků GATS Republiky Kazachstán.

(3) Kromě služeb v rozhodčím a smírčím řízení.

(1) S výjimkou vyměřování pozemků za účelem určení právně stanovených hranic, leteckého fotografování a leteckého mapování a s výjimkou CPC 86754 podle listiny specifických závazků GATS Republiky Kazachstán.

PŘÍLOHA IV

MÉDIA PRO ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ A OZNÁMENÍ O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH PODLE KAPITOLY 8 (VEŘEJNÉ ZAKÁZKY) HLAVY III (OBCHOD A PODNIKÁNÍ)

ČÁST 1

MÉDIA PRO ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH

V případě EVROPSKÉ UNIE:

ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÉ UNIE

http://simap.europa.eu

BELGIE

Zákony, královské výnosy, ministerské vyhlášky, ministerské oběžníky - le Moniteur belge

Judikatura - Pasicrisie

BULHARSKO

Právní předpisy - Държавен вестник (Státní věstník)

Soudní rozhodnutí - www.sac.government.bg

Správní rozhodnutí s obecnou působností a procesní předpisy - www.aop.bg a www.cpc.bg

ČESKÁ REPUBLIKA

Právní předpisy - Sbírka zákonů České republiky

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - Sbírka rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

DÁNSKO

Právní předpisy - Lovtidende

Soudní rozhodnutí - Ugeskrift for Retsvæsen

Správní rozhodnutí a procesní předpisy - Ministerialtidende

Rozhodnutí Odvolací komise pro veřejné zakázky - Konkurrenceråded Dokumentation

NĚMECKO

Právní předpisy - Bundesanzeiger

Soudní rozhodnutí: Entscheidungsammlungen des Bundesverfassungsgerichts, Bundesgerichtshofs, Bundesverwaltungsgerichts,

Bundesfinanzhofs sowie der Oberlandesgerichte

ESTONSKO

Právní předpisy a správní rozhodnutí s obecnou působností: Riigi Teataja

Rozhodnutí Nejvyššího soudu Estonska: Riigi Teataja (část 3)

IRSKO

Právní předpisy - Iris Oifigiuil (Irský úřední věstník)

ŘECKO

Úřední věstník Řecké republiky - Εφημερίδα της Κυβερνήσεως της Ελληνικής Δημοκρατίας

ŠPANĚLSKO

Právní předpisy - Boletín Oficial del Estado

Soudní rozhodnutí - bez úředního vyhlášení

FRANCIE

Právní předpisy - Journal Officiel de la République française

Soudní rozhodnutí - Recueil des arrêts du Conseil ďEtat

Revue des marchés publics

CHROVATSKO

Národně novině (Národní noviny) - http://www.nn.hr

ITÁLIE

Právní předpisy - Gazzetta Ufficiale

Judikatura - bez úředního vyhlášení

KYPR

Právní předpisy - Úřední věstník republiky (Επίσημη Εφημερίδα της Δημοκρατίας)

Soudní rozhodnutí: Rozhodnutí Nejvyššího soudu - Státní tiskárna (Αποφάσεις Ανωτάτου Δικαστηρίου 1999 - Τυπογραφείο της Δημοκρατίας)

LOTYŠSKO

Právní předpisy - Latvijas vēstnesis (Úřední věstník)

LITVA

Právní a správní předpisy - Úřední věstník („Valstybės Žinios“) Litevské republiky

Soudní rozhodnutí, judikatura - Věstník Nejvyššího soudu Litvy „Teismų praktika“; Věstník Nejvyššího správního soudu Litvy „Administracinių teismų praktika“

LUCEMBURSKO

Právní předpisy - Memorial

Judikatura - Pasicrisie

MAĎARSKO

Právní předpisy - Magyar Közlöny (Úřední věstník Maďarské republiky)

Judikatura - Közbeszerzési Értesítő - a Közbeszerzések Tanácsa

Hivatalos Lapja (Věstník veřejných zakázek - Úřední věstník Rady pro veřejné zakázky)

MALTA

Právní předpisy - Government Gazette (Vládní věstník)

NIZOZEMSKO

Právní předpisy - Nederlandse Staatscourant nebo Staatsblad

Judikatura - bez úředního vyhlášení

RAKOUSKO

Právní předpisy - Österreichisches Bundesgesetzblatt Amtsblatt zur Wiener Zeitung

Soudní rozhodnutí - Sammlung von Entscheidungen des Verfassungsgerichtshofes;

Sammlung der Entscheidungen des Verwaltungsgerichtshofes - administrativrechtlicher und finanzrechtlicher Teil;

Amtliche Sammlung der Entscheidungen des OGH in Zivilsachen

POLSKO

Právní předpisy - Dziennik Ustaw Rzeczypospolitej Polskiej (Sbírka zákonů Polské republiky)

Soudní rozhodnutí, judikatura - „Zamówienia publiczne w orzecznictwie. Wybrane orzeczenia zespołu arbitrów i Sądu Okręgowego w Warszawie“ (Výběr rozhodnutí rozhodčích komisí a Krajského soudu ve Varšavě)

PORTUGALSKO

Právní předpisy - Diário da República Portuguesa la Série A e 2a série

Soudní rozhodnutí - Boletim do Ministério da Justiça;

Colectânea de Acordos do SupremoTribunal Administrativo;

Colectânea de Jurisprudencia Das Relações

RUMUNSKO

Právní předpisy - Monitorul Oficial al României (Úřední věstník Rumunska)

Soudní rozhodnutí, správní rozhodnutí s obecnou působností a procesní předpisy - www.anrmap.ro

SLOVINSKO

Právní předpisy - Úřední list Republiky Slovinsko

Soudní rozhodnutí - bez úředního vyhlášení

SLOVENSKO

Právní předpisy - Zbierka zakonov (Sbírka zákonů)

Soudní rozhodnutí - bez úředního vyhlášení

FINSKO

Suomen Säädöskokoelma - Finlands Författningssamling (Sbírka zákonů Finska)

ŠVÉDSKO

Svensk Författningssamling (Švédská sbírka zákonů)

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Právní předpisy - HM Stationery Office (Kancelář Jejího Veličenstva pro úřední tisky)

Judikatura - Law Reports

„Veřejné orgány“ - HM Stationery Office (Kancelář Jejího Veličenstva pro úřední tisky)

V případě REPUBLIKY KAZACHSTÁN:

Internetové stránky Republiky Kazachstán o veřejných zakázkách http://goszakup.gov.kz

Právní informační systém o právních předpisech Republiky Kazachstán http://adilet.zan.kz

ČÁST 2

MÉDIA PRO ZVEŘEJŇOVÁNÍ OZNÁMENÍ

V případě Evropské unie:

TSI pro subsystém „Provoz a řízení dopravy“ http://simap.europa.eu

V případě Republiky Kazachstán:

Internetové stránky Republiky Kazachstán o veřejných zakázkách http://goszakup.gov.kz

PŘÍLOHA V

PRAVIDLA ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ PODLE KAPITOLY 14 (ŘEŠENÍ SPORŮ) HLAVY III (OBCHOD A PODNIKÁNÍ)

Obecná ustanovení

1. V kapitole 14 (Řešení sporů) hlavy III (Obchod a podnikání) této dohody a v těchto pravidlech se rozumí:

a) „poradcem“ osoba, kterou strana sporu najala, aby poskytovala poradenství nebo pomáhala dané straně v souvislosti s rozhodčím řízením;

b) „rozhodcem“ člen rozhodčího tribunálu ustaveného podle článku 177 této dohody;

c) „asistentem“ osoba, která za podmínek jmenování rozhodce vykonává asistenční práci, poskytuje pomoc nebo provádí zkoumání pro rozhodce;

d) „žalující stranou“ kterákoli strana, která požaduje zřízení rozhodčího tribunálu podle článku 176 této dohody;

e) „žalovanou stranou“ strana, která údajně porušila ustanovení uvedená v článku 173 této dohody;

f) „rozhodčím tribunálem“ tribunál ustavený podle článku 177 této dohody;

g) „zástupcem strany“ zaměstnanec nebo jiná osoba jmenovaná stranou pro účely sporu v rámci této dohody;

h) „dnem“ kalendářní den;

i) „pracovním dnem“ jakýkoli den kromě státního svátku, soboty a neděle.

2. Strany si rozdělí náklady vyplývající z organizačních záležitostí, včetně odměny a nákladů rozhodců.

Oznamování

3. Žádost o konzultace a žádost o ustavení tribunálu se zasílá druhé straně elektronickým sdělením, faxem, doporučenou poštovní zásilkou, kurýrem nebo jakýmikoli jinými telekomunikačními prostředky, které poskytují záznam o zaslání dokumentu.

4. Každá strana sporu a rozhodčí tribunál předá veškeré jiné dokumenty, než je žádost o konzultace a žádost o ustavení tribunálu, elektronickou poštou nebo faxem, doporučenou poštovní zásilkou, kurýrem nebo jakýmikoli jinými telekomunikačními prostředky, které poskytují záznam o zaslání dokumentu, druhé straně a případně každému rozhodci. Není-li dokázáno jinak, zpráva elektronické pošty se považuje za doručenou v den odeslání. Je-li kterýkoli z podkladů důvěrný nebo příliš velký na to, aby mohl být zaslán elektronickou poštou, musí strana zasílající dokument zajistit zaslání daného dokumentu druhé straně a případně každému rozhodci v jiném elektronickém formátu do jednoho dne od odeslání zprávy elektronickou poštou. V uvedených případech musí strana odesílající dokument informovat elektronickou poštou druhou stranu a případně každého rozhodce o zaslání dokumentu a o jeho obsahu.

5. Veškerá oznámení jsou adresována vládě Republiky Kazachstán a Generálnímu ředitelství pro obchod Evropské komise. Do 30 dnů od zahájení používání hlavy III (Obchod a podnikání) této dohody si strany vymění údaje týkající se elektronické komunikace v souladu s body 3 a 4 těchto pravidel. Jakákoli změna adresy elektronické pošty nebo jiné elektronické komunikace musí být neprodleně oznámena druhé straně a rozhodčímu tribunálu, je-li ustaven.

6. Drobné chyby - překlepy v žádostech, oznámeních, písemných podáních nebo jiných dokumentech vztahujících se k řízení rozhodčího tribunálu - mohou být opraveny rychlým doručením nového dokumentu s jasně označenými změnami.

7. Pokud poslední den pro doručení dokumentu připadne na sobotu, neděli nebo státní svátek Evropské unie nebo Republiky Kazachstán, je posledním dnem lhůty pro doručení následující pracovní den. Pokud je dokument doručen straně v den, který je v této straně státním svátkem, považuje se za doručený ve lhůtě následující pracovní den. Datum obdržení dokumentu se považuje za stejné jako datum jeho doručení.

Zahájení rozhodčího řízení

8. a) Pokud je podle článku 177 této dohody nebo bodů 19, 20 nebo 47 těchto pravidel rozhodce vybírán losem,

provede se losování v čase a na místě, o nichž rozhodne žalující strana a jež budou neprodleně sděleny žalované straně. Žalovaná strana se může, přeje-li si to, zúčastnit losování. V každém případě se výběr losem uskuteční ve spolupráci s kteroukoli stranou či stranami, které jsou přítomny.

b) Pokud je podle článku 177 této dohody nebo podle bodů 19, 20 nebo 47 těchto pravidel rozhodce vybírán losem a Výbor pro spolupráci má dva předsedy, vylosují rozhodce oba předsedové nebo jimi pověřené osoby nebo pouze jeden předseda, pokud se druhý předseda či jím pověřená osoba losování nechce účastnit.

c) Strany informují vybrané rozhodce o jejich jmenování.

d) Rozhodce, který byl jmenován v souladu s postupem stanoveným v článku 177 této dohody, potvrdí Výboru pro spolupráci, že je schopen vykonávat funkci rozhodce, a to do pěti dnů ode dne, kdy byl o svém jmenování informován.

e) Pokud se strany sporu nedohodnou jinak, sejdou se s rozhodčím tribunálem do sedmi dnů po datu jeho ustavení osobně nebo prostřednictvím jiného komunikačního prostředku. Strany a rozhodčí tribunál určí záležitosti, které považují za nezbytné, včetně odměn a výdajů, které se budou platit rozhodcům. Odměny a výdaje musí být v souladu s normami WTO.

9.

a) Nedohodnou-li se obě strany do pěti dnů ode dne výběru rozhodců jinak, bude mandátem rozhodčího tribunálu:

„s ohledem na odpovídající ustanovení dohody, jichž se dovolávají strany sporu, zkoumat záležitost, jež mu byla předložena v žádosti o ustavení rozhodčího tribunálu; rozhodnout o souladu zkoumaného opatření s ustanoveními uvedenými v článku 173 a vydat zprávu v souladu s články 180, 181, 182 a 195 této dohody.“

b) Strany oznámí dohodnutý mandát rozhodčímu tribunálu do tří dnů od jeho odsouhlasení.

Úvodní podání

10. Žalující strana doručí své první písemné podání nejpozději 20 dnů po dni ustavení rozhodčího tribunálu. Žalovaná strana předloží své písemné protipodání nejpozději 20 dnů po dni obdržení úvodního písemného podání.

Práce rozhodčích tribunálů

11. Předseda rozhodčího tribunálu předsedá všem jeho jednáním. Rozhodčí tribunál může předsedu zmocnit k provádění administrativních a procesních rozhodnutí.

12. Pokud není v kapitole 14 (Řešení sporů) hlavy III (Obchod a podnikání) této dohody stanoveno jinak, může rozhodčí tribunál vykonávat své činnosti libovolnými prostředky, například telefonem, faxem nebo počítačovým spojením.

13. Porad rozhodčího tribunálu se mohou zúčastnit pouze rozhodci, ale rozhodčí tribunál může přítomnost na těchto poradách dovolit svým asistentům.

14. Návrhy zpráv může vypracovávat pouze rozhodčí tribunál, který nesmí tuto svou pravomoc delegovat.

15. Pokud vyvstane procesní problém, který neřeší kapitola 14 (Řešení sporů) hlavy III (Obchod a podnikání) této dohody a přílohy V až VII této dohody, může rozhodčí tribunál po konzultaci stran přijmout odpovídající postup, který je s těmito ustanoveními v souladu.

16. Pokud se rozhodčí tribunál domnívá, že je nezbytné změnit jakoukoli lhůtu použitelnou při řízení, kromě lhůt stanovených v kapitole 14 (Řešení sporů) hlavy III (Obchod a podnikání) této dohody, nebo učinit jakoukoli jinou procesní nebo správní úpravu, informuje písemně strany o důvodech změny nebo úpravy a uvede, jaké období nebo jaká úprava jsou nutné.

Nahrazení

17. Není-li rozhodce schopen účastnit se rozhodčího řízení podle kapitoly 14 (Řešení sporů) hlavy III (Obchod a podnikání) této dohody, odstoupí nebo musí být nahrazen, protože nesplňuje požadavky kodexu chování obsaženého v příloze VI této dohody, vybere se náhradní osoba v souladu s článkem 177 této dohody a bodem 8 těchto pravidel.

18. Pokud se některá strana sporu domnívá, že rozhodce neplní požadavky kodexu chování, a z toho důvodu by měl být nahrazen, oznámí to dotčená strana druhé straně sporu do patnácti dnů ode dne, kdy obdržela důkaz o okolnostech závažného porušení kodexu chování rozhodcem.

19. Pokud se některá ze stran sporu domnívá, že rozhodce, který není předsedou, neplní požadavky kodexu chování, přistoupí strany sporu ke konzultaci, a pokud se dohodnou na nutnosti nahradit rozhodce, vyberou nového rozhodce v souladu s článkem 177 této dohody a bodem 8 těchto pravidel.

Pokud se strany sporu nedohodnou na nutnosti nahradit rozhodce, může kterákoli strana sporu požádat, aby byla záležitost postoupena předsedovi rozhodčího tribunálu, jehož rozhodnutí je konečné.

Pokud na základě takové žádosti předseda zjistí, že rozhodce neplní požadavky kodexu chování, je vybrán nový rozhodce v souladu s článkem 177 této dohody a bodem 8 těchto pravidel.

20. Pokud se některá ze stran domnívá, že předseda rozhodčího tribunálu neplní požadavky kodexu chování, přistoupí strany ke konzultaci, a pokud se dohodnou na nutnosti nahradit předsedu, vyberou nového předsedu v souladu s článkem 177 této dohody a bodem 8 těchto pravidel.

Pokud se strany nedohodnou na nutnosti nahradit předsedu, může kterákoli strana požádat, aby byla záležitost postoupena jedné ze zbývajících osob, které jsou uvedeny na seznamu osob a jež mohou zastávat funkci předsedy podle čl. 196 odst. 1 této dohody. Její jméno vylosuje předseda Výboru pro spolupráci nebo jím pověřená osoba. Rozhodnutí této osoby o nutnosti nahradit předsedu je konečné.

Pokud tato osoba rozhodne, že původní předseda neplní požadavky kodexu chování, vybere nového předsedu losem ze zbývajících osob, které jsou uvedeny na seznamu podle čl. 196 odst. 1 této dohody a jež mohou zastávat funkci předsedy. Výběr nového předsedy se provede do pěti dnů ode dne rozhodnutí uvedeného v tomto odstavci.

21. Řízení rozhodčího tribunálu se pozastaví na dobu potřebnou k provedení postupů uvedených v bodech 18, 19 a 20 těchto pravidel.

Slyšení

22. Předseda rozhodčího tribunálu stanoví datum a čas slyšení po konzultaci se stranami sporu a ostatními rozhodci a potvrdí tuto skutečnost stranám sporu písemně. Strana, která má na starosti logistické zabezpečení řízení, tyto informace zveřejní, pokud se jedná o veřejné slyšení. Pokud s tím strany souhlasí, může rozhodčí tribunál rozhodnout o tom, že se slyšení nesvolá.

23. Nedohodnou-li se strany jinak, koná se slyšení v Bruselu, je-li žalující stranou Republika Kazachstán, a v Astaně, je-li žalující stranou Evropská unie.

24. Pokud s tím strany souhlasí, může rozhodčí tribunál svolat dodatečná slyšení.

25. Všichni rozhodci musí být vždy přítomni po celou dobu slyšení.

26. Nezávisle na tom, zda je slyšení přístupné veřejnosti, se ho mohou zúčastnit tyto osoby:

a) zástupci stran sporu;

b) poradci stran sporu;

c) správní zaměstnanci, tlumočníci, překladatelé a soudní zapisovatelé a

d) asistenti rozhodců.

Oslovovat rozhodčí tribunál smějí pouze zástupci a poradci stran sporu.

27. Nejpozději pět dnů před datem slyšení doručí každá strana sporu rozhodčímu tribunálu seznam osob, které přednesou při slyšení argumenty nebo prezentace jménem této strany, a dalších zástupců nebo poradců, kteří se zúčastní slyšení.

28. Rozhodčí tribunál vede slyšení následujícím způsobem a přitom zajistí, aby žalující i žalovaná strana dostaly stejné množství času:

Argumenty:

a) argumenty žalující strany;

b) argumenty žalované strany.

Protiargumenty:

a) argumenty žalující strany;

b) replika žalované strany.

29. Rozhodčí tribunál může klást otázky kterékoli straně sporu kdykoli během slyšení.

30. Rozhodčí tribunál zajistí přepis každého slyšení a doručí jej stranám sporu co nejdříve. Strany sporu mohou k přepisu předložit poznámky a rozhodčí tribunál je zváží.

31. Každá strana sporu může předložit dodatečné písemné podání ohledně libovolné záležitosti, která vyvstala během slyšení, do deseti dnů ode dne slyšení.

Písemné dotazy

32. Rozhodčí tribunál může kdykoli během řízení adresovat písemné dotazy jedné nebo oběma stranám sporu. Každá strana sporu obdrží kopie všech dotazů rozhodčího tribunálu.

33. Strana sporu doručí kopii své písemné odpovědi na dotaz rozhodčího tribunálu rovněž druhé straně sporu. Každá strana sporu dostane příležitost písemně komentovat odpověď druhé strany ve lhůtě pěti dnů od data doručení této odpovědi.

Důvěrnost informací

34. Každá strana sporu a její poradci zacházejí se všemi informacemi, které druhá strana sporu předložila rozhodčímu tribunálu a označila za důvěrné, jako s důvěrnými informacemi. Pokud strana sporu předloží rozhodčímu tribunálu důvěrné znění písemného podání, poskytne na žádost druhé strany rovněž nedůvěrné shrnutí informací obsažených v jejím podání, které může být zveřejněno, a to nejpozději do 15 dnů po datu žádosti nebo podání, podle toho, k čemu došlo později, a vysvětlení, proč jsou nezveřejněné informace důvěrné. Žádné ustanovení těchto pravidel nebrání straně sporu zveřejnit prohlášení o svých vlastních postojích, a to do té míry, v níž při odkazování na informace podané druhou stranou nezveřejní žádné informace, které druhá strana označila za důvěrné.

Rozhodčí tribunál jedná v neveřejném zasedání v případech, kdy podání a argumenty některé strany obsahují důvěrné informace. Strany sporu a jejich poradci zachovají důvěrnost slyšení rozhodčího tribunálu, probíhá-li slyšení na uzavřeném zasedání.

Nedůvěrné znění zprávy rozhodčího tribunálu

35. Pokud zpráva rozhodčího tribunálu obsahuje informace označené některou stranou jako důvěrné, připraví rozhodčí tribunál nedůvěrné znění své zprávy. Stranám je poskytnuta příležitost vyjádřit se k nedůvěrnému znění a rozhodčí tribunál přihlédne k jejich připomínkám při vypracování konečného nedůvěrného znění své zprávy.

Jednostranné kontakty

36. Rozhodčí tribunál se nesejde s jednou stranou ani s ní nekomunikuje bez přítomnosti druhé strany.

37. Rozhodci nesmějí diskutovat o žádných aspektech předmětné záležitosti řízení s některou ze stran nebo s oběma stranami sporu v nepřítomnosti ostatních rozhodců.

Podání amiais curiae

38. Pokud se strany do tří dnů po datu ustavení rozhodčího tribunálu nedohodnou jinak, může rozhodčí tribunál obdržet nevyžádaná písemná podání od fyzických nebo právnických osob usazených na území některé ze stran sporu a nezávislých na vládách stran sporu za předpokladu, že jsou učiněna během deseti dnů následujících po datu ustavení rozhodčího tribunálu, že jsou stručná a v žádném případě nepřesahují 15 tištěných stran s řádkováním 2 a že přímo souvisejí s faktickými nebo právními otázkami, kterými se rozhodčí tribunál zabývá.

39. Podání obsahuje popis fyzické nebo právnické osoby, která podání činí, včetně její státní příslušnosti nebo místa, kde sídlí, povahu jejích činností, právní status, obecné cíle a zdroj jejího financování a specifikuje povahu zájmu, který tato osoba má na rozhodčím řízení. Vypracuje se v jazycích vybraných stranami sporu v souladu s body 42 a 43 těchto pravidel.

40. Rozhodčí tribunál ve své zprávě uvede veškerá podání, která obdržel a která jsou v souladu s body 38 a 39 těchto pravidel. Rozhodčí tribunál nemá povinnost se ve své zprávě zabývat argumenty uvedenými v takových podáních. Veškerá taková podání předloží rozhodčí tribunál stranám sporu k vyjádření. Strany sporu předloží své připomínky do deseti dnů po obdržení podání a rozhodčí tribunál je zváží.

Naléhavé případy

41. V naléhavých případech uvedených v kapitole 14 (Řešení sporů) hlavy III (Obchod a podnikání) této dohody rozhodčí soud po konzultaci se stranami případně upraví lhůty uvedené v těchto pravidlech a oznámí tyto úpravy stranám.

Překlady a tlumočení

42. Během konzultací uvedených v článku 174 této dohody a ne později než na schůzi uvedené v bodě 8 písm. e) těchto pravidel se strany sporu snaží dohodnout na společném pracovním jazyce pro řízení rozhodčího tribunálu.

43. Nejsou-li strany sporu schopny dohodnout se na společném pracovním jazyce, provádí každá strana svá písemná podání ve vybraném jazyce. V takovém případě poskytne dotčená strana současně překlad do jazyka, který si vybere druhá strana, nejsou-li taková podání napsána některým z pracovních jazyků WTO. Žalovaná strana zajistí tlumočení ústních podání do jazyků, které si strany sporu zvolily.

44. Zprávy rozhodčího tribunálu se vydají v jazyce nebo jazycích, které si strany sporu zvolily.

45. Kterákoli strana sporu může předložit připomínky k přesnosti překladu jakéhokoli přeloženého dokumentu, který byl vypracován podle těchto pravidel.

46. Každá strana nese náklady na překlad svých písemných podání. Veškeré náklady na překlad zprávy rozhodčího tribunálu ponesou obě strany sporu rovným dílem.

Ostatní postupy

47. Tato pravidla se použijí rovněž při postupech stanovených v článku 174, čl. 184 odst. 2, čl. 185 odst. 2, čl. 186 odst. 3 a čl. 187 odst. 2 této dohody. Lhůty stanovené v těchto pravidlech však rozhodčí tribunál upraví v souladu se zvláštními lhůtami stanovenými pro přijetí zprávy rozhodčího tribunálu v těchto jiných postupech.

PŘÍLOHA VI

KODEX CHOVÁNÍ PRO ČLENY ROZHODČÍCH TRIBUNÁLŮ A MEDIÁTORY PODLE KAPITOLY 14 (ŘEŠENÍ SPORŮ) HLAVY III (OBCHOD A PODNIKÁNÍ)

Definice

1. V tomto kodexu chování se rozumí:

a) „rozhodcem“ člen rozhodčího tribunálu ustaveného podle článku 177 této dohody;

b) „kandidátem“ osoba, jejíž jméno je na seznamu rozhodců, na které odkazuje článek 196 této dohody, a jejíž zvolení rozhodcem podle článku 177 této dohody je zvažováno;

c) „asistentem“ osoba, která za podmínek jmenování rozhodce vykonává asistenční práci, poskytuje pomoc nebo provádí zkoumání pro rozhodce;

d) „řízením“, pokud není uvedeno jinak, řízení rozhodčího tribunálu podle kapitoly 14 (Řešení sporů) hlavy III (Obchod a podnikání) této dohody;

e) „pracovníky“ ve vztahu k rozhodci osoby, které tento rozhodce řídí a kontroluje, avšak nejsou jeho asistenty;

f) „mediátorem“ osoba, která vede mediační řízení v souladu s přílohou VII této dohody.

Procesní povinnosti

2. Každý kandidát a rozhodce se vyvaruje nevhodného chování i vyvolávání dojmu nevhodného chování, je nezávislý a nestranný, vyvaruje se přímého i nepřímého střetu zájmů a dodržuje přísné normy chování tak, aby byla zachována nedotknutelnost a nestrannost mechanismu pro urovnávání sporů. Bývalí rozhodci musí splňovat závazky stanovené v bodech 15, 16, 17 a 18 tohoto kodexu chování.

Povinnost poskytnout informace

3. Předtím, než je jmenování kandidáta za rozhodce podle kapitoly 14 (Řešení sporů) hlavy III (Obchod a podnikání) této dohody potvrzeno, poskytne tento kandidát informace o jakýchkoli zájmech, vztazích nebo záležitostech, u nichž je pravděpodobné, že by mohly ovlivnit jeho nezávislost nebo nestrannost, nebo které by mohly důvodně vytvářet dojem nevhodnosti nebo podjatosti v řízení. Za tímto účelem kandidát vynaloží veškeré patřičné úsilí, aby si byl vědom všech takových zájmů, vztahů nebo záležitostí.

4. Kandidát nebo rozhodce písemně sdělí záležitosti týkající se skutečného nebo potenciálního porušení tohoto kodexu chování Výboru pro spolupráci ke zvážení stranami.

5. Jakmile je rozhodce vybrán, vynakládá i nadále veškeré patřičné úsilí, aby si byl vědom veškerých zájmů, vztahů nebo záležitostí uvedených v bodě 3 tohoto kodexu chování, a oznámí je. Oznamovací povinnost je trvalou povinností, která vyžaduje, aby rozhodce poskytoval informace o všech takových zájmech, vztazích nebo záležitostech, které mohou vzniknout v průběhu kterékoli fáze řízení. Rozhodce poskytne informace o takových zájmech, vztazích nebo záležitostech tím, že je písemně sdělí Výboru pro spolupráci, aby je strany mohly zvážit.

Povinnosti rozhodců

6. Rozhodce je po potvrzení svého jmenování k dispozici pro výkon svých povinností a vykonává je v průběhu řízení řádně a včas, spravedlivě a poctivě.

7. Rozhodce zvažuje pouze ty otázky, které byly vzneseny v rámci řízení a jsou nezbytné pro zprávu rozhodčího tribunálu, a tuto povinnost nedeleguje na žádnou jinou osobu.

8. Rozhodce podnikne všechny vhodné kroky k tomu, aby zajistil, že jeho asistent a pracovníci si jsou vědomi bodů 2, 3, 4, 5, 16, 17 a 18 tohoto kodexu chování a že tyto body splňují.

9. Rozhodce v souvislosti s řízením nenavazuje jednostranné kontakty.

Nezávislost a nestrannost rozhodců

10. Rozhodce je nezávislý, nestranný a vyvaruje se vytváření dojmu nevhodného jednání nebo podjatosti a není ovlivňován vlastními zájmy, vnějším tlakem, politickými zřeteli, voláním veřejnosti, loajalitou vůči některé straně ani obavami z kritiky.

11. Rozhodce se přímo ani nepřímo nezaváže ani nepřijme žádné výhody, které by jakkoli narušily řádný výkon jeho povinností nebo by budily dojem narušení řádného výkonu jeho povinností.

12. Rozhodce nevyužije svého postavení v rozhodčím tribunálu k prosazování jakýchkoli osobních nebo soukromých zájmů. Rozhodce se vyvaruje jednání, které by mohlo vytvořit dojem, že by ho v jeho postavení mohli ovlivnit jiné osoby.

13. Rozhodce nesmí umožnit, aby jeho jednání nebo úsudek ovlivňovaly finanční, obchodní, profesionální, osobní nebo sociální vztahy nebo odpovědnosti.

14. Rozhodce se musí vyvarovat toho, aby vstupoval do jakýchkoli vztahů nebo aby mu vznikl jakýkoli finanční zájem, u něhož je pravděpodobné, že by ovlivňoval jeho nestrannost, nebo který by mohl důvodně vyvolávat dojem nevhodného jednání nebo podjatosti.

Povinnosti bývalých rozhodců

15. Všichni bývalí rozhodci se vyvarují jednání, které by mohlo vyvolat dojem, že byli podjatí při plnění svých povinností nebo že získal výhody z rozhodnutí nebo zprávy rozhodčího tribunálu.

Důvěrnost informací

16. Rozhodce ani bývalý rozhodce nikdy nevyzradí ani nevyužije žádné neveřejné informace týkající se řízení nebo zjištěné v průběhu řízení s výjimkou případů, kdy je to pro účely tohoto řízení, a v žádném případě žádné takové informace nevyzradí ani nevyužije k získání osobních výhod nebo výhod pro jiné osoby ani k nepříznivému ovlivnění zájmů jiných osob.

17. Rozhodce nevyzradí zprávu rozhodčího tribunálu nebo její části před jejím zveřejněním v souladu s kapitolou 14 (Řešení sporů) hlavy III (Obchod a podnikání) této dohody.

18. Rozhodce nebo bývalý rozhodce nikdy neprozradí informace o jednání rozhodčího tribunálu ani o názorech kteréhokoli rozhodce.

Výdaje

19. Každý rozhodce si vede záznamy a předloží konečnou zprávu o tom, kolik času řízení věnoval, a o svých výdajích, jakož i o vynaloženém čase a výdajích svého asistenta a pracovníků.

Mediátoři

20. Pravidla popsaná v tomto kodexu chování platná pro rozhodce nebo bývalé rozhodce se obdobně použijí na mediátory.

PŘÍLOHA VII

MECHANISMUS MEDIACE PODLE KAPITOLY 14 (ŘEŠENÍ SPORŮ) HLAVY III (OBCHOD A PODNIKÁNÍ)

Článek 1

Cíl

Cílem této přílohy je napomoci nalezení vzájemně přijatelného řešení díky ucelenému a urychlenému řízení za pomoci mediátora.

Oddíl A

Řízení v rámci mechanismu mediace

Článek 2

Žádost o poskytnutí informací

1. Kterákoli ze stran může kdykoli před zahájením mediačního řízení písemně požádat o informace týkající se opatření, jež má nepříznivý vliv na obchod nebo investice mezi stranami. Strana, jíž je žádost určena, na ni písemně odpoví do dvaceti dnů od obdržení a v odpovědi uvede své připomínky k informacím uváděným v žádosti.

2. Pokud odpovídající strana považuje za nemožné odpovědět do dvaceti dnů od obdržení žádosti, neprodleně informuje žádající stranu o důvodech odkladu a uvede, v jaké nejkratší lhůtě předpokládá, že bude moci svou odpověď předložit.

Článek 3

Zahájení řízení

1. Kterákoli ze stran může kdykoli písemnou žádostí podanou druhé straně požádat o to, aby se strany zúčastnily mediačního řízení. Žádost musí být dostatečně podrobná, aby jasně uváděla důvody strany, která o mediaci žádá, a musí:

a) určit konkrétní opatření, o které se jedná;

b) upřesnit údajné nepříznivé účinky, které opatření podle strany žádající o mediaci má nebo bude mít na obchod nebo investice mezi stranami; a

c) objasnit, jaký mají podle názoru strany žádající o mediaci uvedené účinky na obchod a investice vztah k příslušnému opatření.

2. Mediační řízení lze zahájit pouze na základě vzájemné dohody mezi stranami. Strana, jíž je žádost podle odstavce 1 určena, ji příznivě zváží a písemně ji do deseti dnů od jejího obdržení schválí nebo zamítne.

Článek 4

Výběr mediátora

1. Strany usilují o to, aby se na osobě mediátora dohodly do patnácti dnů po doručení přijetí uvedeného v čl. 3 odst. 2 této přílohy.

2. Pokud se strany nemohou na mediátorovi dohodnout ve lhůtě stanovené v odstavci 1 tohoto článku, může kterákoli ze stran požádat předsedu Výboru pro spolupráci nebo jím pověřenou osobu, aby mediátora vybral losem ze seznamu stanoveného čl. 196 odst. 1 této dohody. Výběr losem se uskuteční za přítomnosti zástupců obou stran, kteří budou pozváni s náležitým předstihem. V každém případě se výběr losem uskuteční ve spolupráci se stranou či stranami, které jsou přítomny.

3. Předseda Výboru pro spolupráci nebo jím pověřená osoba vybere mediátora do pěti dnů od podání žádosti podle odstavce 2.

4. Pokud by v době podání žádosti podle článku 3 této přílohy nebyl seznam uvedený v čl. 196 odst. 1 této dohody vypracován, bude mediátor vylosován z osob, které byly formálně navrženy jednou či oběma stranami.

5. Mediátor nesmí být občanem žádné strany, nedohodnou-li se strany jinak.

6. Mediátor pomůže oběma stranám nestranným a transparentním způsobem objasnit opatření a jeho možné účinky na obchod a dospět k oboustranně přijatelnému řešení.

7. Kodex chování pro rozhodce a mediátory stanovený v příloze VI této dohody platí obdobně pro mediátory.

8. Body 3 až 7 (Oznamování) a 42 až 46 (Překlady a tlumočení) pravidel rozhodčího řízení obsažených v příloze V této dohody se použijí obdobně.

Článek 5

Pravidla mediačního řízení

1. Do deseti dnů od určení mediátora předloží strana, která mediační řízení zahájila, písemně mediátorovi a druhé straně podrobný popis problému, zejména pokud jde o fungování předmětného opatření a jeho vliv na obchod. Do dvaceti dnů od doručení tohoto popisu se k němu může druhá strana písemně vyjádřit. Každá ze stran smí ve svém popise nebo vyjádření uvést veškeré informace, které pokládá za relevantní.

2. Mediátor může rozhodnout o nejvhodnějším způsobu, jak objasnit předmětné opatření a jeho možné účinky na obchod. Mediátor může zejména organizovat setkání stran, konzultovat strany společně nebo jednotlivě, konzultovat příslušné odborníky a zúčastněné strany či vyhledat jejich pomoc a poskytovat jakoukoli dodatečnou pomoc, o kterou strany požádají. Před konzultací příslušných odborníků a zúčastněných stran či před požádáním o jejich pomoc provede mediátor konzultaci se stranami.

3. Rady či připomínky mediátora se netýkají souladu předmětného opatření s touto dohodou. Mediátor může nabídnout poradenství a navrhnout řešení, jež strany zváží. Strany mohou navrhované řešení přijmout či odmítnout nebo se dohodnout na jiném řešení.

4. Mediační řízení proběhne na území strany, jíž byla adresována žádost, nebo po vzájemné dohodě na jakémkoli jiném místě či jiným způsobem.

5. Strany usilují o dosažení vzájemně přijatelného řešení do 60 dnů od jmenování mediátora. Dokud nebude dosaženo konečné dohody, mohou strany zvážit případné přijetí předběžného řešení.

6. Vzájemně dohodnuté řešení nebo předběžné řešení lze přijmout prostřednictvím rozhodnutí Výboru pro spolupráci. Vzájemně dohodnutá řešení se zveřejní. Veřejně přístupná znění nesmějí obsahovat informace, které jedna strana označila jako důvěrné.

7. Na žádost stran jim mediátor předá návrh věcné zprávy, v níž uvede stručné shrnutí i) opatření, jež je předmětem řízení; ii) použitých postupů; a iii) dohodnutého vzájemně přijatelného řešení, včetně možných předběžných řešení. Mediátor dá stranám patnáct dnů na to, aby k návrhu zprávy vyjádřily své připomínky. Po zvážení připomínek předložených stranami v uvedené lhůtě předloží mediátor stranám do patnácti dnů konečné znění věcné zprávy. Věcná zpráva neobsahuje výklad této dohody.

8. Řízení se ukončuje:

a) přijetím vzájemně přijatelného řešení stranami, k datu jeho přijetí;

b) vzájemnou dohodou stran v kterékoli fázi řízení, k datu takové dohody;

c) písemným prohlášením mediátora po konzultaci se stranami, že další úsilí o mediaci by již nebylo účelné, k datu takového prohlášení; nebo

d) písemným prohlášením jedné ze stran, po posouzení vzájemně přijatelných řešení v rámci mediačního řízení a po zvážení veškerých poradních stanovisek a návrhů řešení od mediátora, k datu takového prohlášení.

Oddíl B

Provedení

Článek 6

Provedení vzájemně přijatelného řešení

1. Pokud se strany dohodly na řešení, podnikne každá ze stran veškerá nezbytná opatření k provedení vzájemně přijatelného řešení v dohodnuté lhůtě.

2. Provádějící strana písemně informuje druhou stranu o veškerých krocích nebo opatřeních, jež podnikla, aby provedla vzájemně přijatelné řešení.

Oddíl C

Obecná ustanovení

Článek 7

Důvěrnost a vztah k řešení sporů

1. Nedohodnou-li se strany jinak, a aniž by byl dotčen čl. 5 odst. 6 této přílohy, jsou veškeré kroky v rámci řízení, včetně poradenství a navržených řešení, důvěrné. Každá strana však může zveřejnit informaci o tom, že mediace probíhá.

2. Mediačním řízením nejsou dotčena práva a povinnosti stran podle kapitoly 14 (Řešení sporů) hlavy III (Obchod a podnikání) této dohody nebo jakékoli jiné dohody.

3. Před zahájením mediačního řízení není nutné provést konzultace podle kapitoly 14 (Řešení sporů) hlavy III (Obchod a podnikání) této dohody. Strana by však měla před zahájením mediačního řízení využít jiných ustanovení o spolupráci či konzultacích podle této dohody.

4. Strany by se při jiných postupech řešení sporů podle této dohody nebo jakékoli jiné dohody neměly spoléhat na nebo by neměly používat jako důkaz a tribunál by neměl brát ohled na:

a) stanoviska, jež druhá strana zaujala během mediačního řízení, nebo informace získané podle čl. 5 odst. 2 této přílohy;

b) fakt, že druhá strana naznačila svou vůli přijmout řešení týkající se opatření, které je předmětem zprostředkování; nebo

c) rady poskytované nebo návrhy předložené mediátorem.

5. Mediátor nesmí být členem tribunálu v rámci řízení o řešení sporů podle této dohody nebo podle Dohody o WTO, jež se týká stejné záležitosti, pro niž je mediátorem.

Článek 8

Lhůty

Veškeré lhůty uvedené v této příloze mohou být změněny po vzájemné dohodě stran.

Článek 9

Náklady

1. Každá strana nese vlastní náklady spojené s účastí na mediačním řízení.

2. Strany společně stejným dílem hradí organizační náklady mediačního řízení, včetně odměn a nákladů mediátora. Odměna mediátora odpovídá odměně předsedy rozhodčího tribunálu, jak je uveden v bodě 8 písm. e) pravidel rozhodčího řízení obsažených v příloze V této dohody.


PROTOKOL

o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto protokolu se rozumí:

a) „celními předpisy“ všechny právní a správní předpisy platné na území stran, které upravují dovoz, vývoz a tranzit zboží a jeho zařazení do určitého celního režimu, včetně zákazů, omezení a kontrol;

b) „žádajícím orgánem“ příslušný správní orgán, který k tomu účelu určila některá ze stran a který podává žádost o pomoc na základě tohoto protokolu;

c) „dožádaným orgánem“ příslušný správní orgán, který k tomu účelu určila některá ze stran a jemuž se podává žádost o pomoc na základě tohoto protokolu;

d) „osobními údaji“ veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné osobě;

e) „porušováním celních předpisů“ jakékoliv porušení nebo pokus o porušení celních předpisů.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Strany si vzájemně pomáhají v oblastech spadajících do jejich působnosti za účelem zajištění řádného uplatňování jejich celních předpisů, zejména předcházením, vyšetřováním a potíráním porušování celních předpisů, a to způsobem a za podmínek stanovených v tomto protokolu.

2. Pomoc v celních otázkách podle tohoto protokolu se vztahuje na všechny správní orgány stran, které jsou příslušné pro uplatňování tohoto protokolu. Nejsou jí dotčeny předpisy, jimiž se řídí vzájemná pomoc v trestních věcech, a nezahrnuje výměnu informací získaných při výkonu pravomocí na základě žádosti justičních orgánů, s výjimkou případů, kdy tyto orgány sdělení těchto informací povolí.

3. Tento protokol se nevztahuje na pomoc při vybírání cel, daní nebo pokut.

Článek 3

Pomoc na žádost

1. Na žádost žádajícího orgánu mu dožádaný orgán poskytne všechny potřebné informace, které žádajícímu orgánu mohou umožnit zajistit řádné uplatňování celních předpisů, včetně informací o zjištěných nebo plánovaných činnostech, které jsou nebo by mohly být porušením celních předpisů.

2. Na žádost žádajícího orgánu mu dožádaný orgán poskytne tyto informace:

a) okolnosti (skutečnosti a podmínky) vývozu zboží z území jedné strany a dovozu na území druhé strany, případně s upřesněním celního režimu, který se na toto zboží vztahuje;

b) okolnosti (skutečnosti a podmínky) dovozu zboží na území jedné strany a vývozu z území druhé strany, případně s upřesněním celního režimu, který se na toto zboží vztahuje.

3. Na žádost žádajícího orgánu přijme dožádaný orgán v rámci svých právních a správních předpisů nezbytné kroky k zajištění zvláštního sledování:

a) fyzických nebo právnických osobách, u kterých existuje důvodné podezření, že se podílejí nebo se podílely na porušování celních předpisů;

b) míst, kde se skladuje zboží, u kterých existuje důvodné podezření, že v nich dochází k porušování celních předpisů;

c) zboží, které je nebo má být přepravováno způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že je toto zboží určeno pro porušování celních předpisů;

d) dopravních prostředků, u kterých existuje důvodné podezření, že mají být použity při porušování celních předpisů.

Článek 4

Spontánní pomoc

Strany si z vlastního podnětu a v souladu se svými právními a správními předpisy navzájem pomáhají, pokud to považují za nezbytné pro řádné uplatňování celních předpisů, zejména poskytováním informací, které získají o:

a) činnostech, které jsou porušováním celních předpisů nebo se tak jeví a o které může mít druhá strana zájem;

b) nových prostředcích nebo metodách používaných při porušování celních předpisů;

c) zboží, o kterém je známo, že je předmětem porušování celních předpisů;

d) fyzických nebo právnických osobách, u kterých existuje důvodné podezření, že se podílejí nebo se podílely na porušování celních předpisů;

e) dopravních prostředcích, u kterých existuje důvodné podezření, že byly, jsou nebo mohou být použity při porušování celních předpisů.

Článek 5

Doručování a oznamování

Na žádost žádajícího orgánu podnikne dožádaný orgán v souladu s příslušnými právními a správními předpisy, které se na tento orgán vztahují, všechny kroky nezbytné k doručení všech dokumentů či k oznámení všech rozhodnutí vydaných žádajícím orgánem a spadajících do oblasti působnosti tohoto protokolu příjemci pobývajícímu nebo usazenému na území dožádaného orgánu.

Žádosti o doručení dokumentů nebo o oznámení rozhodnutí se podávají písemně v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro tento orgán přijatelném.

Článek 6

Forma a obsah žádostí o pomoc

1. Žádosti podle tohoto protokolu se podávají písemně. K žádosti se připojí dokumenty nezbytné pro její vyřízení.

V naléhavých případech lze přijmout i ústní žádost, která však musí být neprodleně potvrzena písemně.

2. Žádosti podle odstavce 1 obsahují tyto informace:

a) žádající orgán;

b) předmět a důvod žádosti;

c) požadované opatření;

d) příslušné právní předpisy a jiné právní skutečnosti;

e) co nejpřesnější a nejúplnější údaje týkající se fyzických nebo právnických osob, které jsou předmětem šetření;

f) přehled významných skutečností a dosavadních šetření;

g) jakékoli jiné relevantní informace, které jsou nezbytné pro vyřízení žádosti.

3. Žádosti se podávají v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro tento orgán přijatelném. Tento požadavek se nevztahuje na dokumenty připojené k žádosti podle odstavce 1.

4. Pokud žádost nesplňuje formální požadavky uvedené v odstavcích 1 až 3, lze vyžádat její opravu nebo doplnění a mezitím mohou být přijata předběžná opatření.

Článek 7

Vyřizování žádostí

1. Za účelem vyřízení žádosti o pomoc postupuje dožádaný orgán v mezích své působnosti a dostupných zdrojů tak, jako by jednal z vlastního podnětu nebo na žádost jiných orgánů téže strany, a poskytne informace, které již má k dispozici, provede příslušná šetření nebo je nechá provést. To se rovněž vztahuje na jakýkoli jiný orgán, kterému dožádaný orgán předal žádost, nemůže-li jednat samostatně.

2. Žádosti o pomoc se vyřizují v souladu s právními předpisy dožádané strany. Pokud žádost nelze vyřídit, je o tom žádající strana neprodleně informována.

3. Náležitě pověření úředníci jedné strany se mohou se souhlasem druhé strany a v souladu s podmínkami stanovenými touto druhou stranou dostavit do prostor dožádaného orgánu nebo jiného příslušného orgánu podle odstavce 1, aby získali informace, které se vztahují k činnostem, jež jsou nebo mohou být porušením celních předpisů, a které žádající orgán potřebuje pro účely tohoto protokolu.

4. Náležitě pověření úředníci jedné strany mohou být se souhlasem druhé strany a v souladu s podmínkami stanovenými touto druhou stranou přítomni šetřením, která probíhají na území druhé strany.

Článek 8

Forma předávaných informací

1. Dožádaný orgán seznámí písemně žádající orgán s výsledky šetření, jakož i s příslušnými dokumenty, ověřenými kopiemi nebo jinými podklady.

2. Tyto informace lze poskytovat v počítačové podobě.

3. Originály dokumentů se předávají pouze na žádost a v případech, kdy by ověřené kopie byly nedostačující. Tyto originály musí být vráceny co nejdříve.

Článek 9

Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc

1. Pomoc může být odmítnuta nebo podmíněna splněním určitých podmínek nebo požadavků v případech, kdy se jedna ze stran domnívá, že by poskytnutí pomoci podle tohoto protokolu:

a) mohlo ohrozit svrchovanost Republiky Kazachstán nebo členského státu Evropské unie, který byl požádán o pomoc podle tohoto protokolu;

b) mohlo ohrozit veřejný pořádek, bezpečnost nebo jiné základní zájmy, zejména v případech podle čl. 10 odst. 2 tohoto protokolu, nebo

c) znamenalo porušení průmyslového, obchodního nebo profesního tajemství.

2. Dožádaný orgán může poskytnutí pomoci odložit z toho důvodu, že by narušilo probíhající vyšetřování, stíhání nebo soudní řízení. V takovém případě dožádaný orgán s žádajícím orgánem konzultuje, zda lze pomoc poskytnout podle pravidel nebo za podmínek, které může dožádaný orgán stanovit.

3. Žádá-li dožadující orgán o pomoc, kterou by sám nemohl poskytnout, pokud by o ni byl požádán, uvede tuto skutečnost ve své žádosti. Poté je na rozhodnutí dožádaného orgánu, jak tuto žádost vyřídí.

4. V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 musí být rozhodnutí dožádaného orgánu a jeho důvody neprodleně oznámeny žádajícímu orgánu.

Článek 10

Výměna informací a důvěrnost

1. Veškeré informace sdělované v jakékoliv formě na základě tohoto protokolu jsou důvěrné nebo vyhrazené povahy v závislosti na příslušných předpisech stran. Podléhají služebnímu tajemství a požívají ochrany poskytované podobným informacím příslušnými právními předpisy strany, která je obdržela, jakož i odpovídajícími předpisy vztahujícími se na orgány Evropské unie.

2. Výměnu osobních údajů lze provádět pouze v případě, že se strana, která je má obdržet, zaváže k jejich ochraně způsobem, který strana, jež má údaje poskytnout, považuje za přiměřený.

3. Použití informací získaných podle tohoto protokolu ve správních nebo soudních řízeních týkajících se porušování celních předpisů se považuje za použití pro účely tohoto protokolu. Strany tedy mohou ve svých důkazních záznamech, zprávách a výpovědích a při soudních řízeních a žalobách používat jako důkazy informace získané a dokumenty konzultované v souladu s tímto protokolem. Příslušný orgán, který tyto informace poskytl nebo k těmto dokladům umožnil přístup, musí být o tomto použití informován.

4. Informace získané podle tohoto protokolu lze použít pouze pro účely tohoto protokolu. Pokud hodlá některá ze stran použít tyto informace k jiným účelům, musí k tomu nejdříve získat písemný souhlas orgánu, který informace poskytl. Takové použití potom podléhá případným omezením, která tento orgán stanoví.

Článek 11

Znalci a svědci

Úředník dožádaného orgánu může být pověřen, aby v mezích svého pověření vystupoval jako znalec nebo svědek ve správním nebo soudním řízení v záležitostech, na které se vztahuje tento protokol, a aby pro účely řízení předkládal předměty, dokumenty nebo jejich ověřené kopie. Žádost předkládá úředníkovi žádající orgán a musí v ní být konkrétně uvedeno, u jakého správního nebo soudního orgánu má úředník vystupovat, v jaké věci a funkci (titul nebo kvalifikace).

Článek 12

Náklady na pomoc

Strany se vzdávají všech vzájemných nároků na náhradu nákladů vzniklých podle tohoto protokolu, kromě případných nákladů na znalce a svědky a nákladů na tlumočníky a překladatele, kteří nejsou zaměstnanci veřejné správy.

Článek 13

Provádění

1. Provádění tohoto protokolu se svěřuje celním orgánům Republiky Kazachstán na jedné straně a příslušným útvarům Evropské komise a případně celním orgánům členských států Evropské unie na straně druhé. Tyto subjekty rozhodují o všech praktických opatřeních nezbytných pro jeho provádění, přičemž zohledňují platná pravidla, zejména v oblasti ochrany údajů.

2. Strany vzájemně konzultují prováděcí pravidla přijímaná v souladu s tímto protokolem a následně se o nich vzájemně informují.

Článek 14

Jiné dohody

1. S ohledem na příslušné pravomoci Evropské unie a jejích členských států se tento protokol:

a) nedotýká závazků stran vyplývajících z jiných mezinárodních dohod nebo úmluv;

b) považuje za doplňkový k dohodám o vzájemné pomoci, které byly nebo mohou být uzavřeny mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie a Republikou Kazachstán, a

c) nedotýká předpisů Evropské unie, které upravují výměnu jakýchkoli informací mezi příslušnými útvary Evropské komise a celními orgány členských států Evropské unie, jež byly získány na základě tohoto protokolu a jež mohou mít význam pro Evropskou unii nebo její členské státy.

2. Bez ohledu na odstavec 1 mají ustanovení tohoto protokolu přednost před ustanoveními jakékoli dvoustranné dohody o vzájemné pomoci, která byla nebo může být uzavřena mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie a Republikou Kazachstán, nejsou-li ustanovení uvedené dohody slučitelná s ustanoveními tohoto protokolu.

3. Strany spolu konzultují otázky použitelnosti tohoto protokolu a řeší je v rámci pravidelného vzájemného dialogu o celních záležitostech.

Přesunout nahoru