Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Sdělení č. 20/2017 Sb. m. s.Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)

Datum vyhlášení 10.04.2017
Uzavření smlouvy 25.05.2016
Platnost od 01.01.2017
Profil dokumentu
Partneři ve smlouvách
Oblasti smluvní úpravy
více
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

20

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. května 2016 byly v Bernu na 54. zasedání Odborného výboru pro přepravu nebezpečných věcí Mezivládní organizace pro mezinárodní železniční přepravu přijaty změny Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)1).

Změny Řádu vstoupily v platnost na základě článku 35 § 3 Úmluvy dne 1. ledna 2017 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Tyto změny Řádu nahrazují změny Řádu přijaté na 53. zasedání komise odborníků pro přepravu nebezpečných věcí (Bern, 22. května 2014), vyhlášené pod č. 19/2015 Sb. m. s.

Francouzské znění Řádu ve znění změn platných od 1. ledna 2017 a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.


PŘEKLAD

obr.001

RID

Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)

Přípojek C -

Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID)

Platný od 1. ledna 2017

Tento text nahrazuje požadavky z 1. ledna 2015.

Poznámka Sekretariátu OTIF:

Níže jsou uvedeny smluvní státy RID (stav k 1. srpnu 2016):

Albánie, Alžírsko, Arménie, Ázerbájdžán, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Irán, Irsko, Itálie, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, bývalá jugoslávská republika Makedonie, Maroko, Monako, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovenská republika, Slovinsko, Spojené království, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tunisko, Turecko, Ukrajina.

Dokud se neobnoví mezinárodní doprava, je členství Iráku, Libanonu a Sýrie v OTIF pozastaveno.

Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)

Přípojek C

Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID)

Článek 1

Rozsah platnosti

§ 1

Tento Řád platí pro

a) mezinárodní přepravu nebezpečných věcí po železničních tratích na území smluvních států RID,

b) přepravy doplňující přepravu po železničních tratích, na které se použijí Jednotné právní předpisy CIM, s výhradou mezinárodních předpisů platných pro přepravy jiným dopravním prostředkem, včetně činností uvedených v Příloze k tomuto Řádu.

§ 2

Nebezpečné věci, jejichž přeprava je podle Přílohy vyloučena, nesmí být přepravovány v mezinárodní přepravě.

Článek 1a

Definice

Pro účely tohoto Řádu a jeho přílohy je “smluvním státem RID“ členský stát organizace, která neučinila prohlášení v souvislosti s tímto Řádem podle článku 42 §1, první věta Úmluvy.

Článek 2

Uvolňování přeprav

Tento Řád se nepoužije zčásti nebo vůbec na přepravy nebezpečných věcí, jejichž uvolnění předvídá Příloha. Uvolnění je přípustné pouze tehdy, když množství nebo druh uvolněných přeprav nebo zabalení zajistí bezpečnost přepravy.

Článek 3

Omezení

Každý smluvní stát RID má právo upravovat nebo zakázat mezinárodní přepravu nebezpečných věcí na svém území z jiných důvodů než je bezpečnost během přepravy.

Článek 4

Ostatní předpisy

Přepravy, pro které platí tento Řád, podléhají v ostatních náležitostech všeobecným vnitrostátním nebo mezinárodním předpisům o přepravě zboží po železničních tratích.

Článek 5

Povolený typ vlaku. Přeprava ručních a cestovních zavazadel v nebo na motorových vozidlech

§ 1

Nebezpečné věci smí být přepravovány pouze v nákladních vlacích, s výjimkou

a) nebezpečných věcí, které podle Přílohy s ohledem na své maximální množství a za zvláštních podmínek jsou připuštěny k přepravě v jiných než nákladních vlacích;

b) nebezpečných věcí, které jsou přepravovány jako ruční zavazadlo nebo cestovní zavazadlo, v motorových vozidlech nebo na nich podle článku 12 Jednotných právních předpisů CIV se zřetelem ke zvláštním podmínkám Přílohy.

§ 2

Cestující nesmí převážet nebezpečné věci jako ruční zavazadlo a podávat je k přepravě jako cestovní zavazadlo nebo v motorových vozidlech, neodpovídá-li toto zboží zvláštním podmínkám Přílohy.

Článek 6

Příloha

Příloha je součástí tohoto Řádu.

***

Text Přílohy bude vypracován komisí expertů pro přepravu nebezpečných věcí v době vstupu platnosti Protokolu z 3. června 1999, kterým se mění Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) z 9. května 1980 podle posledně uvedeného v Článku 19 § 4.

Poznámka Sekretariátu OTIF:

V následujícím textu “RID“ ve výše uvedeném textu odkazuje na Přílohu Přípojku C COTIF podle článku 6. V některých výjimečných případech, kde ve výše uvedeném textu Přípojku C bude odkazováno specificky na “Přípojek C COTIF“ (např. 1.1.2, 1.5.1.3).

Obsah
Část 1Všeobecná ustanovení
1.1Rozsah a použití23
1.1.1Struktura23
1.1.2Rozsah platnosti23
1.1.3Vynětí z platnosti23
1.1.3.1Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy23
1.1.3.2Vynětí z platnosti pro přepravu plynů24
1.1.3.3Vynětí z platnosti pro přepravu kapalných pohonných látek25
1.1.3.4Vynětí z platnosti podle zvláštních ustanovení a pro nebezpečné věci balené v omezených nebo vyjmutých množstvích25
1.1.3.5Vynětí z platnosti pro prázdné nevyčištěné obaly25
1.1.3.6Nejvyšší celkové množství na vůz nebo velký kontejner25
1.1.3.7Vynětí z platnosti pro přepravu systémů akumulace a výroby elektrické energie27
1.1.3.8Aplikace vynětí z platnosti při přepravě nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech27
1.1.3.9Vynětí z platnosti vztahující se na nebezpečné věci používané pro chlazení nebo kondicionování během přepravy27
1.1.3.10Vynětí z platnosti vztahující se na přepravu lamp a žárovek obsahujících nebezpečné věci28
1.1.4Použitelnost jiných předpisů28
1.1.4.1Všeobecné28
1.1.4.2Přepravy v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu28
1.1.4.3Používání přemístitelných cisteren typu IMO schválených pro námořní dopravu29
1.1.4.4Systém kombinované přepravy silničních vozidel29
1.1.4.5Přepravy, které se neuskutečňují po železnici30
1.1.4.6Zásilky do a přes území smluvních států SMGS30
1.1.5Použití norem30
1.2Definice a měrné jednotky31
1.2.1Vymezení pojmů31
1.2.2Měrové jednotky51
1.3Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí53
1.3.1Rozsah a uplatnění53
1.3.2Forma školení53
1.3.2.1Obecné povědomí o školení53
1.3.2.2Specifické školení53
1.3.2.3Bezpečnostní školení54
1.3.3Dokumentace55
1.4Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti56
1.4.1Všeobecná bezpečnostní opatření56
1.4.2Povinnosti hlavních účastníků56
1.4.2.1Odesilatel56
1.4.2.2Dopravce57
1.4.2.3Příjemce58
1.4.3Povinnosti ostatních účastníků58
1.4.3.1Nakládce58
1.4.3.2Balič58
1.4.3.3Plnič58
1.4.3.4Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny59
1.4.3.5Provozovatel cisternového vozu59
1.4.3.6Provozovatel železniční infrastruktury60
1.4.3.7Vykládce60
1.4.3.8Subjekt odpovědný za údržbu (ECM)61
1.5Odchylky62
1.5.1Dočasné odchylky62
1.5.2Vojenské zásilky62
1.6Přechodná ustanovení63
1.6.1Všeobecná ustanovení63
1.6.2Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 265
1.6.3Cisternové a bateriové vozy66
1.6.4Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC70
1.6.5(Vyhrazeno)72
1.6.6Třída 772
1.6.6.1Kusy nevyžadující schválení konstrukce příslušným orgánem podle vydání z let 1985 a 1985
(se změnami 1990) předpisů IAEA Safety Series No. 6
72
1.6.6.2Kusy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990)
IAEA Safety Series No. 6
73
1.6.6.3Kusy vyjmuté z předpisů pro štěpné látky podle vydání RID 2011 a 2013 (vydání 2009
předpisu IAEA Safety Standard Series No.TS-R-1)
73
1.6.6.4Radioaktivní látky zvláštní formy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami),
1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6
74
1.7Všeobecné předpisy pro radioaktivní látky75
1.7.1Rozsah a použití75
1.7.2Program ochrany proti záření76
1.7.3Systém řízení77
1.7.4Zvláštní ujednání77
1.7.5Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi77
1.7.6Nedodržení limitů78
1.8Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků79
1.8.1Kontroly nebezpečných věcí79
1.8.2Vzájemná úřední podpora79
1.8.3Bezpečnostní poradce79
1.8.4Seznam příslušných orgánů a jimi pověřených organizací84
1.8.5Hlášení o nehodách a mimořádných událostech při přepravě nebezpečných věcí84
1.8.6Administrativní dozor nad prováděním posuzování shody, periodických prohlídek,
meziperiodických prohlídek a mimořádných kontrol popsaných v 1.8.7
89
1.8.7Postupy pro posuzování shody a periodickou prohlídku90
1.8.8Postupy pro posuzování shody plynových kartuší97
1.9Dopravní omezení stanovená příslušnými orgány100
1.10Bezpečnostní předpisy101
1.10.1Všeobecná ustanovení101
1.10.2Školení o obecné bezpečnosti101
1.10.3Ustanovení pro vysoce rizikové nebezpečné věci101
1.10.3.2Bezpečnostní plány104
1.11Interní nouzové plány pro seřaďovací nádraží106
Část 2Klasifikace
2.1Všeobecná ustanovení108
2.1.1Úvod108
2.1.2Zásady klasifikace109
2.1.3Klasifikace jmenovitě neuvedených látek, včetně roztoků a směsí (jako přípravky a odpady)110
2.1.4Klasifikace zkušebních vzorků114
2.1.5Klasifikace obalů, vyřazených, prázdných, nevyčištěných115
2.2Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídy116
2.2.1Třída 1 Výbušné látky a předměty116
2.2.1.1Kritéria116
2.2.1.2Látky a předměty nepřipuštěné k přepravě128
2.2.1.3Seznam hromadných položek129
2.2.1.4Glosář pojmenování130
2.2.2Třída 2 Plyny141
2.2.2.1Kritéria141
2.2.2.2Plyny nepřipuštěné k přepravě145
2.2.2.3Seznam hromadných položek147
2.2.3Třída 3 Hořlavé kapaliny152
2.2.3.1Kritéria152
2.2.3.2Látky nepřipuštěné k přepravě154
2.2.3.3Seznam hromadných položek155
2.2.41Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky, polymerizující látky
a znecitlivěné tuhé výbušné látky
157
2.2.41.1Kritéria157
2.2.41.2Látky nepřipuštěné k přepravě161
2.2.41.3Seznam hromadných položek163
2.2.41.4Seznam již zařazených samovolně se rozkládajících látek v obalech166
2.2.42Třída 4.2 Samozápalné látky168
2.2.42.1Kritéria168
2.2.42.2Látky nepřipuštěné k přepravě169
2.2.42.3Seznam hromadných položek170
2.2.43Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny172
2.2.43.1Kritéria172
2.2.43.2Látky nepřipuštěné k přepravě173
2.2.43.3Seznam hromadných položek173
2.2.51Třída 5.1 Látky podporující hoření176
2.2.51.1Kritéria176
2.2.51.2Látky nepřipuštěné k přepravě178
2.2.51.3Seznam hromadných položek180
2.2.52Třída 5.2 Organické peroxidy182
2.2.52.1Kritéria182
2.2.52.2Látky nepřipuštěné k přepravě184
2.2.52.3Seznam hromadných položek185
2.2.52.4Seznam již zařazených organických peroxidů v obalech186
2.2.61Třída 6.1 Toxické látky196
2.2.61.1Kritéria196
2.2.61.2Látky nepřipuštěné k přepravě201
2.2.61.3Seznam hromadných položek202
2.2.62Třída 6.2 Infekční látky208
2.2.62.1Kritéria208
2.2.62.2Látky nepřipuštěné k přepravě213
2.2.62.3Seznam hromadných položek214
2.2.7Třída 7 Radioaktivní látky215
2.2.7.1Definice215
2.2.7.2Klasifikace216
2.2.7.2.1Všeobecné předpisy216
2.2.7.2.2Určení základních hodnot radionuklidů218
2.2.7.2.3Stanovení dalších materiálových charakteristik231
2.2.7.2.4Klasifikace kusů nebo nebalené látky235
2.2.7.2.5Zvláštní ujednání238
2.2.8Třída 8 Žíravé látky239
2.2.8.1Kritéria239
2.2.8.2Látky nepřipuštěné k přepravě241
2.2.8.3Seznam hromadných položek242
2.2.9Třída 9 Jiné nebezpečné látky a předměty245
2.2.9.1Kritéria245
2.2.9.2Látky a předměty nepřipuštěné k přepravě260
2.2.9.3Seznam hromadných položek261
2.3Zkušební postupy263
2.3.0Všeobecně263
2.3.1Zkouška na výpotek pro trhaviny typu A263
2.3.2Zkoušky týkající se nitrovaných směsí celulózy třídy 4.1265
2.3.3Zkoušky hořlavých kapalných látek tříd 3, 6.1 a 8266
2.3.3.1Stanovení bodu vzplanutí266
2.3.3.2Stanovení teploty počátku varu267
2.3.3.3Zkouška pro stanovení obsahu peroxidu268
2.3.4Zkouška ke stanovení tekutosti268
2.3.5Klasifikace organokovových látek do třídy 4.2 a 4.3270
Část 3Seznamy nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená a vyňatá množství
3.1Všeobecně273
3.1.1Úvod273
3.1.2Oficiální pojmenování pro přepravu273
3.1.3Roztoky nebo směsi274
3.2Seznam nebezpečných věcí276
3.2.1Tabulka A: Seznam nebezpečných věcí - vysvětlivky276
Tabulka A:Seznam nebezpečných věcí282
Tabulka B:Abecední seznam nebezpečných věcí s NHM kódy587
3.3Zvláštní ustanovení pro určité látky nebo předměty632
3.4Nebezpečné věci balené v omezených množstvích671
3.4.1Všeobecná ustanovení671
3.5Nebezpečné věci balené ve vyňatých množstvích675
3.5.1Vyňatá množství675
3.5.2Obaly675
3.5.3Zkoušky pro kusy676
3.5.4Značení kusů677
3.5.5Maximální počet kusů ve voze nebo kontejneru677
3.5.6Dokumentace678
Část 4Ustanovení o používání obalů a cisteren
4.1Použití obalů, včetně IBC a velkých obalů680
4.1.1Všeobecná ustanovení pro balení nebezpečných věcí do obalů, včetně IBC a velkých obalů680
4.1.2Dodatečná všeobecná ustanovení pro používání IBC713
4.1.3Všeobecná ustanovení týkající se pokynů pro balení713
4.1.4Seznam pokynů pro balení717
4.1.4.1Pokyny pro balení týkající se použití obalů (s výjimkou IBC a velkých obalů)717
4.1.4.2Pokyny pro balení týkající se použití IBC782
4.1.4.3Pokyny pro balení týkající se použití velkých obalů808
4.1.5Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 1812
4.1.6Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 2 a věcí jiných tříd přiřazených k pokynu pro balení P 200813
4.1.7Zvláštní ustanovení pro balení organických peroxidů třídy 5.2 a samovolně se rozkládajících látek třídy 4.1816
4.1.7.1Použití obalů (kromě IBC)816
4.1.7.2Použití IBC816
4.1.8Zvláštní ustanovení pro balení infekčních látek (třída 6.2)817
4.1.9Zvláštní ustanovení pro balení radioaktivních látek818
4.1.9.1Všeobecně818
4.1.9.2Požadavky a kontrolní opatření pro přepravu radioaktivních látek s malou specifickou aktivitou
(LSA - látky) a povrchově kontaminované předměty (SCO - předměty)
819
4.1.9.3Kusy obsahující štěpné látky820
4.1.10Zvláštní ustanovení pro společné balení821
4.2Používání přemístitelných cisteren a UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)826
4.2.1Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu látek třídy 1 a tříd 3 až 9826
4.2.2Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu nezchlazených
zkapalněných plynů a chemických látek pod tlakem
830
4.2.2.7Plnění831
4.2.3Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů831
4.2.4Všeobecná ustanovení pro používání UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)832
4.2.5Pokyny a zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny833
4.2.5.1Všeobecně833
4.2.5.2Pokyny pro přemístitelné cisterny834
4.2.5.3Zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny844
4.3Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozů), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů
a cisternových výměnných nástaveb, jejichž nádrže jsou vyrobeny z kovových materiálů, jakož i bateriových vozů
a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
847
4.3.1Rozsah použití847
4.3.2Ustanovení vztahující se na všechny třídy847
4.3.2.1Použití847
4.3.2.2Stupeň plnění848
4.3.2.3Provoz849
4.3.2.4Prázdné nevyčištěné cisterny, bateriové vozy a MEGC850
4.3.3Zvláštní ustanovení pro třídu 2850
4.3.3.1Kódování a hierarchie cisteren850
4.3.3.2Podmínky plnění a zkušební tlaky852
4.3.3.3Provoz860
4.3.3.4Ustanovení na kontrolu plnění cisternových vozů pro kapalné plyny861
4.3.4Zvláštní ustanovení pro třídu 3 až 9864
4.3.4.1Kódování, racionální přiřazování a hierarchie cisteren864
4.3.4.2Všeobecná ustanovení871
4.3.5Zvláštní ustanovení872
4.4Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozů), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů
a cisternových výměnných nástaveb z vyztužených plastů (FRP)
876
4.4.1Všeobecná ustanovení876
4.4.2Provoz876
4.5Používání cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů877
4.5.1Používání877
4.5.2Provoz877
Část 5Postupy při odeslání
5.1Všeobecná ustanovení879
5.1.1Rozsah použití a všeobecná ustanovení879
5.1.2Použití přepravních obalových souborů879
5.1.3Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), cisterny, vozy a kontejnery pro přepravu volně ložených látek879
5.1.4Společné balení879
5.1.5Všeobecná ustanovení pro třídu 7880
5.1.5.1Povolení pro odeslání a oznamování880
5.1.5.2Osvědčení vydávaná příslušným orgánem881
5.1.5.3Určení přepravního indexu (TI) a indexu kritické bezpečnosti (CSI)881
5.1.5.4Zvláštní ustanovení pro vyjmuté kusy s radioaktivními látkami třídy 7883
5.1.5.5Přehled požadavků na schválení a oznámení před odesláním883
5.2Nápisy a bezpečnostní značky886
5.2.1Značení kusů886
5.2.2Označování kusů891
5.2.2.1Ustanovení o označování bezpečnostními značkami891
5.2.2.2Ustanovení o bezpečnostních značkách893
5.3Označování a opatřování velkými bezpečnostními značkami899
5.3.1Označování velkými bezpečnostními značkami899
5.3.1.1Všeobecná ustanovení899
5.3.1.2Umístění velkých bezpečnostních značek na kontejnery, MEGC, cisternové kontejnery a přemístitelné cisterny900
5.3.1.3Umístění velkých bezpečnostních značek na vozy přepravující kontejnery, MEGC, cisternové kontejnery
a přemístitelné cisterny
900
5.3.1.4Umístění velkých bezpečnostních značek na vozy pro přepravu volně ložených látek, na cisternové vozy,
bateriové vozy a vozy se snímatelnými cisternami
900
5.3.1.5Umístění velkých bezpečnostních značek na vozy přepravující pouze kusy900
5.3.1.6Umístění velkých bezpečnostních značek na prázdné cisternové vozy, bateriové vozy, MEGC, cisternové kontejnery,
přemístitelné cisterny a prázdné vozy a kontejnery pro přepravu volně ložených látek
900
5.3.1.7Popis velkých bezpečnostních značek900
5.3.2Oranžové označení902
5.3.2.1Všeobecná ustanovení pro oranžové označení902
5.3.2.2Popis oranžové tabulky903
5.3.2.3Význam identifikačních čísel nebezpečnosti904
5.3.3Značka pro zahřáté látky909
5.3.4Bezpečnostní značky pro posun podle vzorů č. 13 a 15909
5.3.4.1Všeobecná ustanovení909
5.3.4.2Popis bezpečnostních značek pro posun podle vzoru č. 13 a č. 15910
5.3.5Oranžový pruh910
5.3.6Značka pro látky ohrožující životní prostředí910
5.4Dokumentace911
5.4.0Všeobecná ustanovení911
5.4.1Přepravní doklad pro přepravu nebezpečných věcí a předepsané údaje911
5.4.1.1Všeobecné údaje předepsané pro přepravní doklad911
5.4.1.2Dodatečné nebo zvláštní údaje pro určité třídy915
5.4.1.3(Vyhrazeno)918
5.4.1.4Formát a jazyk918
5.4.1.5Věci nepovažované za nebezpečné919
5.4.2Osvědčení o naložení kontejneru/vozidla919
5.4.3Písemné pokyny920
5.4.4Úschova informací o přepravě nebezpečných věcí925
5.4.5Příklad formuláře pro multimodální přepravu nebezpečných věcí925
5.5Zvláštní ustanovení928
5.5.1(Vypuštěno)928
5.5.2Zvláštní ustanovení pro zaplynované přepravní jednotky (CTU) (UN 3359)928
5.5.2.1Všeobecná ustanovení928
5.5.2.2Školení928
5.5.2.3Označování a umísťování velkých bezpečnostních značek (Placards)928
5.5.2.4Dokumentace929
5.5.3Zvláštní ustanovení platná pro kusy a vozy a kontejnery obsahující látky představující riziko udušení,
jsou-li používány pro účely chlazení nebo kondicionování (jako jsou suchý led (UN 1845) nebo dusík,
hluboce zchlazený, kapalný (UN 1977) nebo argon, hluboce zchlazený, kapalný (UN 1951))
930
5.5.3.1Rozsah930
5.5.3.2Všeobecně930
5.5.3.3Kusy obsahující chladivo nebo kondicionér930
5.5.3.4Označování kusů obsahujících chladivo nebo kondicionér931
5.5.3.5Vozy nebo kontejnery obsahující nebalený suchý led931
5.5.3.6Označování vozů a kontejnerů931
5.5.3.7Dokumentace932
Část 6Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů, velkých nádob pro volně ložené látky (IBC), velkých obalů a cisteren
6.1Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů935
6.1.1Všeobecná ustanovení935
6.1.2Kódování konstrukčních typů obalů935
6.1.3Značení938
6.1.4Požadavky na obaly942
6.1.4.0Všeobecné požadavky942
6.1.4.1Ocelové sudy942
6.1.4.2Hliníkové sudy943
6.1.4.3Sudy z kovu jiného než hliník nebo ocel944
6.1.4.4Ocelové nebo hliníkové kanystry944
6.1.4.5Překližkové sudy945
6.1.4.7Lepenkové sudy945
6.1.4.8Plastové sudy a kanystry946
6.1.4.9Bedny z přírodního dřeva947
6.1.4.10Překližkové bedny947
6.1.4.11Bedny z rekonstituovaného dřeva947
6.1.4.12Lepenkové bedny948
6.1.4.13Plastové bedny948
6.1.4.14Ocelové, hliníkové nebo jiné kovové bedny949
6.1.4.15Textilní pytle949
6.1.4.16Tkané plastové pytle950
6.1.4.17Pytle z plastové fólie951
6.1.4.18Papírové pytle951
6.1.4.19Kompozitní obaly (plast)951
6.1.4.20Kompozitní obaly (sklo, porcelán nebo kamenina)952
6.1.4.21Skupinové obaly (obaly pro skupinové balení)953
6.1.4.22Obaly z jemného plechu953
6.1.5Požadavky na zkoušky obalů954
6.1.5.1Provedení a opakování zkoušek954
6.1.5.2Příprava obalů a jednotek balení pro zkoušky956
6.1.5.3Zkouška volným pádem957
6.1.5.4Zkouška těsnosti960
6.1.5.5Zkouška vnitřním (hydraulickým) tlakem961
6.1.5.6Zkouška stohováním962
6.1.5.7Dodatková zkouška propustnosti pro plastové sudy a kanystry podle 6.1.4.8 a pro kompozitní obaly (plast)
podle 6.1.4.19 určené pro přepravu kapalin s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C, s výjimkou obalů 6HA1
962
6.1.5.8Zkušební protokol962
6.1.6Standardní kapaliny pro důkaz chemické snášenlivosti obalů a IBC z polyetylénu podle 6.1.5.2.6, popřípadě 6.5.6.3.5963
6.2Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn
(plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn
965
6.2.1Všeobecné požadavky965
6.2.1.1Výroba a konstrukce965
6.2.1.2Materiály966
6.2.1.3Provozní výstroj966
6.2.1.4Schvalování tlakových nádob967
6.2.1.5První prohlídka a zkouška967
6.2.1.6Periodická prohlídka a zkouška967
6.2.1.7Požadavky na výrobce969
6.2.1.8Požadavky na inspekční organizace969
6.2.2Požadavky na UN tlakové nádoby969
6.2.2.1Konstrukce, výroba a první prohlídka a zkouška969
6.2.2.2Materiály973
6.2.2.3Provozní výstroj974
6.2.2.4Periodická prohlídka a zkouška974
6.2.2.5Systém posuzování shody a schvalování pro výrobu tlakových nádob975
6.2.2.6Systém schvalování pro periodickou prohlídku a zkoušku tlakových nádob979
6.2.2.7Značení UN tlakových nádob pro vícenásobné použití982
6.2.2.8Značení UN tlakových lahví pro jedno použití985
6.2.2.9UN značení zásobníkových systémů hydridu kovu985
6.2.2.10Značení UN svazků lahví986
6.2.2.11Ekvivalentní postupy pro stanovení shody a periodické prohlídky a zkoušky987
6.2.3Všeobecné požadavky na tlakové nádoby bez UN987
6.2.3.1Výroba a konstrukce987
6.2.3.3Provozní výstroj988
6.2.3.4První prohlídka a zkouška988
6.2.3.5Periodická prohlídka a zkouška989
6.2.3.6Schvalování tlakových nádob989
6.2.3.7Požadavky na výrobce990
6.2.3.8Požadavky na inspekční organizace990
6.2.3.9Značení tlakových nádob pro vícenásobné použití990
6.2.3.10Značení tlakových nádob pro jedno použití990
6.2.3.11Záchranné tlakové nádoby990
6.2.4Požadavky na tlakové lahve neoznačené UN, vyrobené, konstruované a zkoušené podle doporučených norem991
6.2.4.1Typ, konstrukce a první inspekce a zkouška991
6.2.4.2Periodická inspekce a zkouška996
6.2.5Požadavky pro tlakové nádoby bez označení UN zkonstruované a odzkoušené podle doporučených norem997
6.2.5.1Materiály997
6.2.5.2Provozní výstroj998
6.2.5.3Kovové lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky láhví998
6.2.5.4Dodatečná ustanovení vztahující se na tlakové nádoby z hliníkových slitin pro plyny stlačené, zkapalněné plyny,
rozpuštěné plyny a pro plyny, které nejsou pod tlakem a jsou předmětem zvláštních požadavků (vzorky plynů)
stejně jako předměty obsahující plyn pod tlakem jiné než aerosolové rozprašovače a malé nádoby obsahující plyn
(plynové kartuše)
998
6.2.5.5Tlakové nádoby v kompozitních materiálech1000
6.2.5.6Uzavřené kryogenní nádoby1000
6.2.6Všeobecné požadavky na aerosolové rozprašovače, malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) a palivové články
obsahující zkapalněný hořlavý plyn
1001
6.2.6.1Výroba a konstrukce1001
6.2.6.2Hydraulická tlaková zkouška1001
6.2.6.3Zkouška těsnosti (nepropustnosti)1001
6.2.6.4Odkazy na normy1003
6.3Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů pro infekční látky kategorie A třídy 6.21005
6.3.1Všeobecně1005
6.3.2Požadavky na balení1005
6.3.3Kód pro stanovení typu obalů1005
6.3.4Značení1005
6.3.5Požadavky na zkoušení obalů1006
6.4Požadavky na konstrukci, zkoušení a schvalování kusů pro radioaktivní látky a na schvalování takových látek1011
6.4.1(Vyhrazeno)
6.4.2Všeobecné požadavky1011
6.4.3(Vyhrazeno)1012
6.4.4Požadavky na kusy vyjmuté z platnosti1012
6.4.5Požadavky na průmyslové kusy1012
6.4.6Požadavky na kusy obsahující hexafluorid uranu1013
6.4.7Požadavky na kusy typu A1014
6.4.8Požadavky na kusy typu B(U)1015
6.4.9Požadavky na kusy typu B(M)1016
6.4.10Požadavky na kusy typu C1017
6.4.11Požadavky na kusy obsahující štěpné látky1018
6.4.12Zkušební postupy a důkaz shodnosti1022
6.4.13Zkoušení celistvosti kontejnmentového systému a stínění a zhodnocení podkritičnosti1022
6.4.14Terč pro zkoušky pádem1022
6.4.15Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat normálním podmínkám přepravy1023
6.4.16Dodatečné zkoušky kusů typu A konstruované pro kapaliny a plyny1024
6.4.17Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat nehodovým podmínkám při přepravě1024
6.4.18Rozšířená zkouška ponořením do vody pro kusy typu B(U) a typu B(M) obsahující výše než 105 A21025
6.4.19Zkouška úniku vody pro kus obsahující štěpnou látku1025
6.4.20Zkoušky pro kusy typu C1025
6.4.21Prohlídky obalů konstruovaných pro obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu1026
6.4.22Typové schválení kusů a materiálů1027
6.4.23Žádosti o povolování přepravy radioaktivní látky1027
6.5Požadavky na konstrukci a zkoušení velkých nádob pro volně ložené látky (IBC)1037
6.5.1Obecné požadavky1037
6.5.1.1Rozsah1037
6.5.1.2(Vyhrazeno)1037
6.5.1.3(Vyhrazeno)1037
6.5.1.4Kódovací systém pro značení IBC1037
6.5.2Značení UN kódem1040
6.5.2.1Základní značení1040
6.5.2.2Doplňkové značení1041
6.5.2.3Shodnost s konstrukčním typem1042
6.5.2.4Značení rekonstruovaných kompozitních IBC (31HZ1)1043
6.5.3Požadavky na konstrukci1043
6.5.3.1Obecné požadavky1043
6.5.4Prohlídky, zkoušky a certifikace1043
6.5.5Zvláštní požadavky na IBC1045
6.5.5.1Zvláštní požadavky na kovové IBC1045
6.5.5.2Zvláštní ustanovení pro flexibilní IBC1045
6.5.5.3Zvláštní ustanovení pro IBC z tuhého plastu1047
6.5.5.4Zvláštní ustanovení pro kompozitní IBC s vnitřní plastovou nádobou1048
6.5.5.5Zvláštní ustanovení pro lepenkové IBC1049
6.5.5.6Zvláštní ustanovení pro dřevěné IBC1050
6.5.6Požadavky na zkoušky IBC1051
6.5.6.1Provedení a četnost zkoušek1051
6.5.6.2Zkoušky konstrukčního typu1051
6.5.6.3Příprava IBC ke zkouškám1051
6.5.6.4Zkouška zdvihem zdola1053
6.5.6.5Zkouška zdvihem shora1053
6.5.6.6Zkouška stohováním1054
6.5.6.7Zkouška těsnosti1055
6.5.6.8Zkouška vnitřním hydraulickým tlakem1055
6.5.6.9Zkouška volným pádem1056
6.5.6.10Zkouška roztržením1057
6.5.6.11Zkouška překlopením (pádem z překlopení)1058
6.5.6.12Zkouška vztyčováním1058
6.5.6.13Zkouška vibrací1058
6.5.6.14Protokol o zkoušce1059
6.6Požadavky na konstrukci a zkoušení velkých obalů1060
6.6.1Všeobecné1060
6.6.2Kód pro označení typu velkých obalů1060
6.6.3Značení velkých obalů UN kódem1060
6.6.3.1Základní značení1060
6.6.3.2Příklady značení1061
6.6.4Zvláštní požadavky na velké obaly1062
6.6.4.1Zvláštní požadavky na velké kovové obaly1062
6.6.4.2Zvláštní požadavky na velké obaly z flexibilních materiálů1062
6.6.4.3Zvláštní požadavky na tuhé plastové velké obaly1063
6.6.4.4Zvláštní požadavky na lepenkové velké obaly1063
6.6.4.5Zvláštní požadavky na dřevěné velké obaly1064
6.6.5Zkušební požadavky na velké obaly1064
6.6.5.1Provádění a četnost zkoušek1064
6.6.5.2Příprava pro zkoušky1065
6.6.5.3Zkušební požadavky1066
6.6.5.4Atestace a zkušební protokol1068
6.7Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren a UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)1069
6.7.1Platnost a všeobecné požadavky1069
6.7.2Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren určených pro přepravu látek třídy 1 a tříd 3 až 91069
6.7.2.1Definice1069
6.7.2.2Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky1071
6.7.2.3Konstrukční kritéria1071
6.7.2.4Minimální tloušťka stěny1073
6.7.2.5Provozní výstroj1074
6.7.2.6Spodní otvory1075
6.7.2.7Bezpečnostní zařízení1076
6.7.2.8Zařízení pro vyrovnávání tlaku1076
6.7.2.9Nastavení zařízení pro vyrovnávání tlaku1076
6.7.2.10Tavné prvky1077
6.7.2.11Průtržné kotouče1077
6.7.2.12Kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku1077
6.7.2.13Značení zařízení pro vyrovnávání tlaku1080
6.7.2.14Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku1081
6.7.2.15Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku1081
6.7.2.16Stavoznaky (měřící zařízení)1081
6.7.2.17Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren1081
6.7.2.18Schválení typu1082
6.7.2.19Prohlídky a zkoušky1082
6.7.2.20Značení1084
6.7.3Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren určených pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů1087
6.7.3.1Definice1087
6.7.3.2Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky1088
6.7.3.3Konstrukční kritéria1089
6.7.3.4Minimální tloušťka stěny1090
6.7.3.5Provozní výstroj1091
6.7.3.6Spodní otvory1092
6.7.3.7Zařízení pro vyrovnávání tlaku1092
6.7.3.8Kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku1092
6.7.3.9Značení zařízení pro vyrovnávání tlaku1094
6.7.3.10Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku1094
6.7.3.11Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku1095
6.7.3.12Stavoznaky (měřicí zařízení)1095
6.7.3.13Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren1095
6.7.3.14Schválení konstrukce1096
6.7.3.15Prohlídky a zkoušky1096
6.7.3.16Značení1097
6.7.4Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů1100
6.7.4.1Definice1100
6.7.4.2Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky1100
6.7.4.3Konstrukční kritéria1102
6.7.4.4Minimální tloušťka stěny nádrže1103
6.7.4.5Provozní výstroj1103
6.7.4.6Zařízení pro vyrovnávání tlaku1104
6.7.4.7Kapacita a nastavení zařízení pro vyrovnávání tlaku1105
6.7.4.8Značení zařízení pro vyrovnávání tlaku1105
6.7.4.9Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku1105
6.7.4.10Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku1105
6.7.4.11Stavoznaky (měrná zařízení)1106
6.7.4.12Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren1106
6.7.4.13Schválení konstrukce1106
6.7.4.14Prohlídky a zkoušky1106
6.7.4.15Značení1108
6.7.5Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC) určených
pro přepravu nezchlazených plynů
1111
6.7.5.1Definice1111
6.7.5.2Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky1111
6.7.5.3Provozní výstroj1112
6.7.5.4Zařízení pro vyrovnávání tlaku1113
6.7.5.5Kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku1113
6.7.5.6Značení zařízení pro vyrovnávání tlaku1113
6.7.5.7Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku1114
6.7.5.8Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku1114
6.7.5.9Stavoznaky (měřicí zařízení)1114
6.7.5.10Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení MEGC1114
6.7.5.11Schválení konstrukce1115
6.7.5.12Prohlídky a zkoušky1115
6.7.5.13Značení1116
6.8Požadavky na konstrukci, výrobu, výstroj, schvalování typu, prohlídky, zkoušky a značení nesnímatelných cisteren
(cisternových vozů), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb s nádržemi
vyrobenými z kovových materiálů a bateriových vozů a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
1118
6.8.1Rozsah použití1118
6.8.2Požadavky vztahující se na všechny třídy1118
6.8.2.1Konstrukce1118
6.8.2.2Výstroj1127
6.8.2.3Schvalování typu1128
6.8.2.4Prohlídky a zkoušky1129
6.8.2.5Značení1133
6.8.2.6Požadavky na cisterny, které jsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle uvedených norem1134
6.8.2.7Požadavky na cisterny, které nejsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle uvedených norem1136
6.8.3Zvláštní požadavky vztahující se na třídu 21136
6.8.3.1Konstrukce nádrží1136
6.8.3.2Výstroj1137
6.8.3.3Schvalování typu1140
6.8.3.4Prohlídky a zkoušky1140
6.8.3.5Značení1142
6.8.3.6Požadavky na bateriové vozy a MEGC, které jsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle uvedených norem1145
6.8.3.7Požadavky na bateriové vozy a MEGC, které nejsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle uvedených norem1146
6.8.4Zvláštní ustanovení1146
6.8.5Požadavky na materiály a konstrukci svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren
a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů, pro které je požadován zkušební tlak nejméně 1 MPa (10 barů)
a svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových
kontejnerů určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2
1155
6.8.5.1Materiály a nádrže1155
6.8.5.2Zkušební požadavky1156
6.8.5.3Zkoušky vrubové houževnatosti1157
6.8.5.4Odvolávka na normy1160
6.9Požadavky na konstrukci, výrobu, výstroj, schvalování typu, prohlídky a zkoušky a značení cisternových kontejnerů
a výměnných cisternových nástaveb z vyztužených plastů (FRP)
1161
6.9.1Všeobecná ustanovení1161
6.9.2Konstrukce1161
6.9.3Části výstroje1165
6.9.4Zkoušení a schválení typu1165
6.9.5Prohlídka a zkouška1166
6.9.6Značení1167
6.10Požadavky na konstrukci, výstroj, schvalování typu, prohlídky, zkoušky a značení cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů1168
6.10.1Všeobecně1168
6.10.2Konstrukce1168
6.10.3Části výstroje1168
6.10.4Prohlídky a zkoušky1170
6.11Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky kontejnerů pro volně ložené látky1171
6.11.1(Vyhrazeno)1171
6.11.2Platnost a všeobecné požadavky1171
6.11.3Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky kontejnerů odpovídajících KBK používaných jako BK1 nebo BK2 kontejnery pro volně ložené látky1171
6.11.4Požadavky na konstrukci, výrobu a schválení BK1 nebo BK2 kontejnerů pro volně ložené látky jiných než kontejnerů odpovídajících KBK1172
6.11.5Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušení BK 3 flexibilních kontejnerů pro volně ložené látky1173
Část 7Ustanovení o podmínkách přepravy, nakládky, vykládky a manipulace
7.1Všeobecná ustanovení1180
7.2Ustanovení o přepravě v kusech1181
7.3Ustanovení o přepravě volně ložených látek1183
7.3.1Všeobecná ustanovení1183
7.3.2Ustanovení pro přepravu volně ložených věcí, použijí-li se ustanovení pododdílu 7.3.1.1 (a)1184
7.3.3Ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu, použijí-li se ustanovení pododdílu 7.3.1.1 (b)1186
7.4Ustanovení o přepravě v cisternách1189
7.5Ustanovení o nakládce, vykládce a manipulaci1190
7.5.1Všeobecné požadavky1190
7.5.2Společná nakládka1190
7.5.3Ochranná vzdálenost1192
7.5.4Preventivní opatření se zřetelem na potraviny, poživatiny a krmiva1192
7.5.5(Vyhrazeno)1193
7.5.6(Vyhrazeno)1193
7.5.7Manipulace a ukládání1193
7.5.8Čistění po vykládce1194
7.5.9(Vyhrazeno)1194
7.5.10(Vyhrazeno)1194
7.5.11Dodatečná ustanovení vztahující se na určité třídy nebo věci1194
7.6Ustanovení pro přepravu jako spěšnina1202
7.7Systém kombinované přepravy silničních vozidel na smíšených vlacích (kombinovaná osobní a nákladní doprava)1203
Nezávazná část Řádu RID
(Předpisy o zkouškách nádob z plastu)1204

ČÁST 1

Všeobecná ustanovení

Kapitola 1.1

Rozsah a použití

1.1.1 Struktura

RID je dělen do sedmi částí; každá část se dělí do kapitol a každá kapitola do oddílů a pododdílů.

Uvnitř každé části jsou čísla částí součástí kapitol, oddílů, pododdílů a dalších dílčích odstavců, např. oddíl 1 v kapitole 2 části 4 má číslo „4.2.1”.

1.1.2 Rozsah platnosti

1.1.2.1 Pro účely článku 1 přípojku C, RID stanoví:

(a) nebezpečné věci, které jsou z mezinárodní přepravy vyloučeny;

(b) nebezpečné věci, jejichž mezinárodní přeprava je připuštěna a požadavky (včetně vynětí z platnosti), které musí být při této přepravě splněny, zejména:

- klasifikaci věcí, včetně klasifikačních kritérií a příslušných zkušebních metod;

- používání obalů (včetně společného balení);

- používání cisteren (včetně jejich plnění);

- postupy před odesíláním (včetně nápisů a bezpečnostních značek na kusech, označování dopravních a přepravních prostředků, jakož i doklady a požadované informace;

- ustanovení o konstrukci, zkoušení a schvalování obalů a cisteren;

- používání dopravních prostředků (včetně nakládky, společné nakládky a vykládky).

Pro přepravu ve smyslu RID platí vedle přípojku C příslušná ustanovení ostatních přípojků Úmluvy COTIF, zejména ustanovení přípojku B pro přepravu prováděnou na základě přepravní smlouvy.

1.1.2.2 Pro přepravu nebezpečných věcí ve vlacích, jiných než jsou nákladní vlaky podle článku 5 § 1 a) Přípojku C, platí ustanovení kapitol 7.6 a 7.7.

1.1.2.3 Pro přepravu nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech podle článku 5 § 1 b) Přípojku C, platí pouze ustanovení 1.1.3.8.

1.1.2.4 (Vypuštěno)

1.1.3 Vynětí z platnosti

1.1.3.1 Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy

Ustanovení RID se nevztahují na:

(a) přepravu nebezpečných věcí soukromými osobami, pokud jsou dotyčné věci baleny pro maloobchodní prodej a jsou určeny pro jejich osobní nebo domácí použití nebo pro jejich aktivity ve volném čase nebo pro sportovní činnost, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních přepravních podmínek. Pokud jsou tyto věci hořlavými kapalinami přepravovanými v opakovaně plnitelných nádobách naplněných soukromými osobami nebo pro tyto osoby, nesmí celkové množství překročit 60 litrů na nádobu. Nebezpečné věci v IBC, velkých obalech nebo cisternách se nepovažují za věci balené pro maloobchodní prodej;

(b) přepravu strojů nebo zařízení nevyjmenovaných v RID, které mohou obsahovat nebezpečné věci ve své konstrukci nebo provozní výbavě, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za obvyklých přepravních podmínek;

(c) přepravu prováděnou podniky jako vedlejší činnost k jejich hlavní činnosti, jako je zásobování stavenišť pozemních nebo inženýrských staveb nebo zpětné jízdy z nich, nebo přepravy související s měřičskými, opravářskými a údržbářskými pracemi, v množstvích nejvýše 450 litrů v jednom obalu, včetně IBC a velkých obalů, a nepřekračujících nejvyšší celková množství uvedená v pododdíle 1.1.3.6, Musí být učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za obvyklých přepravních podmínek. Tato vynětí se nevztahují na třídu 7;
Přepravy prováděné takovými podniky pro jejich zásobování nebo vnější nebo vnitřní distribuci však nespadají do rozsahu tohoto vynětí;

(d) přepravu prováděnou příslušnými orgány v rámci nouzových opatření, nebo pod jejich dozorem, pokud je taková přeprava nutná ve vztahu k nouzovým opatřením, zejména přepravu, prováděnou za účelem sběru nebezpečných věcí, které se účastnily mimořádné události nebo nehody, a jejich přemístění na nejbližší vhodné bezpečné místo;

(e) nouzové přepravy určené pro záchranu lidských životů nebo ochranu životního prostředí, za podmínky, že byla učiněna všechna opatření zajišťující plnou bezpečnost takové přepravy;

(f) přepravu nevyčištěných prázdných stabilních skladovacích nádob nebo prázdných stabilních skladovacích nádrží, které obsahovaly plyny třídy 2, skupin A, O nebo F, látky třídy 3 nebo třídy 9 spadající pod obalovou skupinu II nebo III, nebo pesticidy třídy 6.1 spadající pod obalovou skupinu II nebo III, za dodržení následujících podmínek:

- všechny otvory, s výjimkou zařízení pro vyrovnávání tlaku (pokud jsou), jsou hermeticky uzavřeny;

- byla učiněna opatření k zamezení jakéhokoli úniku obsahu za normálních podmínek přepravy; a

- náklad je upevněn na saních (lyžinách) nebo v latěních nebo v jiných manipulačních prostředcích nebo na voze nebo v kontejneru takovým způsobem, aby se nemohl uvolnit ani posunout za normálních podmínek přepravy.

Toto vynětí se nevztahuje na stabilní skladovací nádoby, které obsahovaly znecitlivěné výbušné látky nebo látky, jejichž přeprava je podle RID zakázána.

Poznámka: K radioaktivním látkám viz také odstavec 1.7.1.4.

1.1.3.2 Vynětí z platnosti pro přepravu plynů

Ustanovení RID se nevztahují na přepravu:

(a) plynů obsažených v palivových nádržích nebo lahvích železničních vozidel provádějících přepravu a určených pro jejich pohon nebo pro provoz jakéhokoli z jejich zařízení používaného nebo určeného k použití během přepravy (např. chladicí zařízení);

POZNÁMKA: Kontejner vybavený zařízením pro používání během přepravy, upevněný na železničním vozidle, je považován za nedílnou součást železničního vozidla a vztahují se na něj stejná vynětí z platnosti, pokud jde o palivo potřebné pro provoz tohoto zařízení.

(b) (Vypuštěno);

(c) plynů skupin A a O (podle 2.2.2.1), jestliže tlak plynu v nádobě nebo cisterně při teplotě 20 °C nepřevyšuje 200 kPa (2 bary) a jestliže plyn není zkapalněným nebo hluboce zchlazeným zkapalněným plynem. To platí pro všechny druhy nádob nebo cisteren, např. rovněž pro různé části strojů a přístrojů;

Poznámka: Toto vynětí z platnosti se nevztahuje na lampy a žárovky. K lampám a žárovkám viz 1.1.3.10.

(d) plynů obsažených v zařízeních používaných pro provoz vozidla (např. v hasicích přístrojích), včetně náhradních dílů (např. nahuštěných pneumatik); toto vynětí z platnosti se vztahuje rovněž na nahuštěné pneumatiky přepravované jako náklad;

(e) plynů obsažených ve zvláštním zařízení vozů nebo vozidel přepravovaných jako náklad a nezbytných pro provoz tohoto zvláštního zařízení během přepravy (chladicí systémy, nádrže na ryby, ohřívače atd.), jakož i náhradních nádob pro takové zařízení nebo nevyčištěných prázdných výměnných nádob, přepravovaných v témže voze nebo vozidle;

(f) plynů obsažených v potravinách (kromě UN 1950), včetně sycených nápojů;

(g) plynů obsažených v míčích určených pro použití ve sportech; a

(h) (Vypuštěno)

1.1.3.3 Vynětí z platnosti pro přepravu kapalných pohonných látek

Vynětí z platnosti pro přepravu kapalných pohonných látek Ustanovení RID se nevztahují na přepravu:

(a) pohonných látek obsažených v železničních vozidlech provádějících přepravu a určených pro jejich pohon nebo pro provoz jakéhokoli z jejich zařízení používaného nebo určeného k použití během přepravy (např. chladicí zařízení);

POZNÁMKA: Kontejner vybavený zařízením pro používání během přepravy, upevněný na železničním vozidle, je považován za nedílnou součást železničního vozidla a vztahují se na něj stejná vynětí z platnosti, pokud jde o palivo potřebné pro provoz tohoto zařízení.

(b) (Vypuštěno);

(c) (Vypuštěno).

1.1.3.4 Vynětí z platnosti podle zvláštních ustanovení a pro nebezpečné věci balené v omezených nebo vyňatých množstvích

Poznámka: K radioaktivním látkám viz také odstavec 1.7.1.4.

1.1.3.4.1 Některá zvláštní ustanovení kapitoly 3.3 vyjímají částečně nebo úplně přepravu určitých nebezpečných věcí z platnosti ustanovení RID. Toto vynětí z platnosti platí pouze tehdy, pokud jsou ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2 uvedena zvláštní ustanovení u příslušné položky nebezpečných věcí.

1.1.3.4.2 Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětí z platnosti, pokud jsou splněny podmínky uvedené v kapitole 3.4.

1.1.3.4.3 Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětím z platnosti, pokud jsou splněny podmínky kapitoly 3.5.

1.1.3.5 Vynětí z platnosti pro prázdné nevyčištěné obaly

Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), které obsahovaly látky tříd 2, 3, 4.1, 5.1, 6.1, 8 a 9, nepodléhají ustanovením RID, jestliže byla provedena přiměřená opatření vylučující jakékoli nebezpečí. Nebezpečí jsou vyloučena, jestliže byla provedena opatření vylučující všechna nebezpečí tříd 1 až 9.

1.1.3.6 Nejvyšší celkové množství na vůz nebo velký kontejner

1.1.3.6.1 (Vyhrazeno)

1.1.3.6.2 (Vyhrazeno)

1.1.3.6.3 Pokud nebezpečné věci přepravované podle pododdílu 1.1.3.1 (c) v jednom voze nebo velkém kontejneru patří do stejné přepravní kategorie, je největší celkové množství uvedeno ve třetím sloupci následující tabulky.

Přepravní
kategorie
Látky nebo předměty
Obalová skupina nebo klasifikační kód/skupina nebo UN číslo
Nejvyšší
celkové
množství
na vůz
nebo velký
kontejner
0Třída 1:1.1 L, 1.2 L, 1.3 L a UN 01900
Třída 3:UN 3343
Třída 4.2Látky, které jsou zařazeny do obalové skupiny I
Třída 4.3UN 1183, 1242, 1295, 1340, 1390, 1403, 1928, 2813,
2965, 2968, 2988, 3129, 3130, 3131, 3134, 3148, 3396,
3398 a 3399
Třída 5.1UN 2426
Třída 6.1UN 1051, 1600, 1613, 1614, 2312, 3250 a 3294
Třída 6.2UN 2814 a 2900
Třída 7:UN 2912 až 2919, 2977, 2978, 3321 až 3333
Třída 8:UN 2215 (MALEINANHYDRID, ROZTAVENÝ)
Třída 9:UN 2315, 3151, 3152 a 3432 a předměty obsahující takové látky nebo směsi a nevyčištěné prázdné obaly,
které obsahovaly látky zařazené do této přepravní kategorie, s výjimkou obalů, jež jsou přiřazeny UN 2908.
1Látky a předměty, patřící k obalové skupině I a nezařazené do přepravní kategorie 0, a látky a předměty následujících tříd:20
Třída 1:1.1 B až 1.1 J*), 1.2 B až 1.2 J, 1.3 C, 1.3 G, 1.3 H, 1.3 J a 1.5 D*)
Třída 2:Skupiny T, TC*) TO, TF, TOC*) a TFC, aerosoly: skupiny C, CO, FC, T, TF, TC, TO, TFC a TOC
chemické látky pod tlakem: UN 3502, 3503, 3504 a 3505
Třída 4.1UN 3221 až 3224
Třída 5.2UN 3101 až 3104
2Látky patřící k obalové skupině II a nezařazené do přepravní kategorie 0,1 nebo 4,
a látky a předměty následujících tříd:
333
Třída 1:1.4 B až 1.4 G a 1.6 N
Třída 2:Skupina F aerosoly: skupina F
chemické látky pod tlakem: UN 3501
Třída 4.1UN 3225 až 3230, 3531 a 3532
Třída 4.3UN 3292
Třída 5.1UN 3356
Třída 5.2UN 3105 až 3110
Třída 6.1UN 1700, 2016 a 2017 a látky patřící k obalové skupině III
Třída 9:UN 3090, 3091, 3245, 3480 a 3481
3Látky patřící k obalové skupině III a nezařazené do přepravních kategorií 0,2 nebo 4,
a látky a předměty následujících tříd:
1000
Třída 2:Skupina A a O aerosoly: skupiny A a O
chemické látky pod tlakem: UN 3500
Třída 3:UN 3473
Třída 4.3UN 3476
Třída 8:UN 2794, 2795, 2800 a 3028, 3477 a 3506
Třída 9:UN 2990 a 3072
4Třída 1:1.4 SBez
omezení
Třída 4.1UN 1331, 1345, 1944, 1945, 2254 a 2623
Třída 4.2UN 1361 a 1362 obalové skupiny III
Třída 7:UN 2908 až 2911
Třída 9:UN 3268, 3499, 3508 a 3509
a prázdné nevyčištěné obaly, které obsahovaly nebezpečné látky s výjimkou takových látek,
které spadají do přepravní kategorie 0.

* Pro UN-čísla 0081, 0082, 0084, 0241, 0331, 0332, 0482, 1005 a 1017 činí nejvýše přípustné celkové množství na vůz nebo velký kontejner 50 kg.

Ve výše uvedené tabulce se „nejvyšším celkovým množstvím na vůz nebo velký kontejner” rozumí:

- pro předměty celková (brutto) hmotnost v kilogramech (pro předměty třídy 1, čistá (netto) hmotnost výbušné látky v kilogramech; pro nebezpečné věci ve strojích a zařízeních vyjmenovaných v RID, celkové množství nebezpečných věcí v nich obsažených v kilogramech nebo litrech, jak je to vhodné);

- pro tuhé látky, zkapalněné plyny, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny čistá hmotnost (netto) v kg;

- pro kapaliny celkové množství obsažených nebezpečných látek v litrech;

- pro stlačené plyny a chemické látky pod tlakem hydraulický vnitřní objem nádoby v litrech.

1.1.3.6.4 Pokud jsou v jednom voze nebo velkém kontejneru přepravovány nebezpečné věci různých přepravních kategorií, pak součet

- množství látek a předmětů přepravní kategorie 1, vynásobený “50”;

- množství látek a předmětů přepravní kategorie 1, uvedených v poznámce pod čarou *) k tabulce, vynásobený “20”;

- množství látek a předmětů přepravní kategorie 2, vynásobený “3”; a

- množství látek a předmětů přepravní kategorie 3 nesmí překročit číslo “1000”.

1.1.3.6.5 Pro účely tohoto pododdílu se nebezpečné věci, které jsou vyňaty podle pododdílů 1.1.3.1 (a), (b) a (d) až (f), 1.1.3.2 až 1.1.3.5, 1.1.3.7, 1.1.3.8, 1.1.3.9 a 1.1.3.10, neberou v úvahu.

1.1.3.7 Vynětí z platnosti pro přepravu systémů akumulace a výroby elektrické energie

Ustanovení uvedená v RID se nevztahují na systémy akumulace a výroby elektrické energie (např. lithiové baterie, elektrické kondenzátory, asymetrické kondenzátory, zásobníkové systémy s hydridem kovu a palivové články):

(a) instalované v železničních vozidlech provádějících přepravu a určené pro jejich pohon nebo pro provoz kteréhokoli z jejich zařízení;

(b) obsažené v zařízení pro provoz tohoto zařízení, používané nebo určené k použití během přepravy (např. laptop);

(c) (Vypuštěno).

1.1.3.8 Aplikace vynětí z platnosti při přepravě nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech

Poznámky

1. Další omezení v přepravních podmínkách dopravce v souladu se soukromým právem nejsou následujícími předpisy dotčena.

2. K přepravě silničních vozidel na smíšených vlacích (kombinovaná osobní a nákladní doprava) v systému kombinované přepravy silničních vozidel viz kapitolu 7.7.

Pro přepravu nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech platí vynětí z platnosti podle 1.1.3.1, 1.1.3.2 (c) až (g), 1.1.3.3, 1.1.3.4, 1.1.3.5, 1.1.3.7 a 1.1.3.10.

1.1.3.9 Vynětí z platnosti vztahující se na nebezpečné věci používané pro chlazení nebo kondiciování během přepravy

Jsou-li ve vozech nebo kontejnerech používány pro účely chlazení nebo kondiciování nebezpečné věci, které jsou jen dusivé (které ředí nebo nahrazují kyslík normálně v ovzduší), podléhají pouze ustanovením oddílu 5.5.3.

1.1.3.10 Vynětí z platnosti vztahující se na přepravu lamp a žárovek obsahujících nebezpečné věci

Následující lampy a žárovky nepodléhají RID, pokud neobsahují radioaktivní látku a neobsahují rtuť v množstvích větších, než jsou množství uvedená ve zvláštním ustanovení 366 kapitoly 3.3:

(a) Lampy a žárovky, které jsou sesbírány přímo od jednotlivců nebo z domácností, jsou-li přepravovány do sběrného nebo recyklačního objektu;

Poznámka: Toto zahrnuje také lampy a žárovky přinesené nebo přivezené jednotlivci do prvního sběrného místa a poté přepravované do jiného sběrného místa, mezizpracovatelského nebo recyklačního objektu.

(b) Lampy a žárovky, každá z nich obsahující nejvýše 1 gram nebezpečných věcí, a zabalené tak, že je nejvýše 30 gramů nebezpečných věcí v jednom kusu, za podmínky, že

(i) lampy a žárovky jsou vyrobeny v souladu s certifikovaným systémem řízení kvality;

Poznámka: ISO 9001 smí být použita k tomuto účelu.

a

(ii) lampy nebo žárovky jsou buď jednotlivě zabaleny ve vnitřních obalech a odděleny přepážkami, nebo každá obklopena fixačním materiálem, aby byly chráněny, a poté zabaleny do pevných vnějších obalů splňujících všeobecná ustanovení uvedená v 4.1.1.1 a schopných vyhovět při zkoušce volným pádem z výšky 1,2 metru;

(c) Použité, poškozené nebo vadné lampy a žárovky, každá z nich obsahující nejvýše 1 gram nebezpečných věcí s nejvýše 30 gramy nebezpečných věcí na kus, jsou-li přepravovány ze sběrného nebo recyklačního objektu. Lampy a žárovky musí být zabaleny do pevných vnějších obalů, dostačujících k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy, splňujících všeobecná ustanovení uvedená v 4.1.1.1 a které jsou schopné vyhovět zkoušce volným pádem z výšky nejméně 1,2 metru;

(d) Lampy a žárovky obsahující jen plyny skupin A a O (podle 2.2.2.1), za podmínky, že jsou zabaleny tak, aby účinky rozletu při jakémkoli prasknutí lampy nebo žárovky byly omezeny na vnitřek kusu.

Poznámka: Lampy a žárovky obsahující radioaktivní látky jsou popsány v 2.2.7.2.2.2. (b).

1.1.4 Použitelnost jiných předpisů

1.1.4.1 Všeobecné

1.1.4.1.1 Mezinárodní přeprava na území smluvního státu RID může být podrobena předpisům nebo zákazům použitým podle článku 3 přípojku C z důvodů jiných, než je bezpečnost během přepravy. Takové předpisy nebo zákazy musí být uveřejněny vhodnou formou.

1.1.4.1.2 (Vyhrazeno)

1.1.4.1.3 (Vyhrazeno)

1.1.4.2 Přepravy v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu

1.1.4.2.1 Kusy, kontejnery, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery a MEGC a vozy, které obsahují ucelenou zásilku složenou z kusů obsahujících jednu a tutéž látku nebo předměty, které neodpovídají plně ustanovením RID pro balení, společné balení, označení a polepování kusů (nápisy a bezpečností značky na kusech) nebo označení velkými bezpečnostními značkami a oranžovým označením, ale odpovídají ustanovením IMDG Code (pro námořní dopravu) nebo Technickým pokynům ICAO (pro leteckou dopravu) musí být připuštěny k přepravě v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu, pokud splňují následující podmínky:

(a) pokud kusy nejsou opatřeny nápisy a bezpečnostními značkami podle RID, musí být označeny nápisy a bezpečnostními značkami podle IMDG Code pro námořní přepravu nebo Technických pokynů ICAO pro leteckou přepravu;

(b) pro společné balení v jednom kusu platí předpisy IMDG Code nebo Technické pokyny ICAO;

(c) Jestliže kontejnery, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery nebo MEGC nebo vozy, které obsahují ucelenou zásilku složenou z kusů obsahujících jednu a tutéž látku nebo předměty, nejsou pro přepravu v přepravním řetězci zahrnujícím námořní dopravu označeny velkými bezpečnostními značkami a oranžovým označením podle kapitoly 5.3 RID, musí být opatřeny velkými bezpečnostními značkami a označením podle kapitoly 5.3 IMDG Code. Toto ustanovení se vztahuje i na prázdné nevyčištěné přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery a MEGC a též na jejich následnou přepravu do čisticí stanice.

Tato odchylka se nevztahuje na věci, které jsou zařazeny jako nebezpečné věci tříd 1 až 9 RID a nejsou považovány za nebezpečné podle příslušných ustanovení IMDG Code nebo Technických pokynů ICAO.

Poznámka: Pro přepravy podle odstavce 1.1.4.2.1 viz odstavec 5.4.1.1.7, pro přepravy v kontejnerech viz oddíl 5.4.2.

1.1.4.2.2 (Vyhrazeno)

1.1.4.2.3 (Vyhrazeno)

1.1.4.3 Používání přemístitelných cisteren typu IMO schválených pro námořní dopravu

Přemístitelné cisterny typu IMO (typy 1,2,5 a 7), které neodpovídají předpisům kapitol 6.7 nebo 6.8, ale které byly vyrobeny a schváleny před 1. lednem 2003 podle ustanovení IMDG Code (Změna 2998), smějí být dále používány za podmínky, že odpovídají příslušným ustanovením IMDG Code o periodických prohlídkách a zkouškách.1) Kromě toho musí splňovat ustanovení odpovídající pokynům uvedeným ve sloupcích (10) a (11) tabulky A kapitoly 3.2 a ustanovením kapitoly 4.2 RID. Viz též 4.2.0.1 IMDG Code.

1.1.4.4 Systém kombinované přepravy silničních vozidel

1.1.4.4.1 Nebezpečné věci smějí být přepravovány také v systému kombinované přepravy silničních vozidel za následujících podmínek:

Dopravní jednotky a přípojná vozidla a jejich obsah podané k přepravě silničních vozidel musí odpovídat ustanovením ADR.

Nejsou však povoleny:

- výbušné látky třídy 1, skupiny snášenlivosti A (UN čísla 0074, 0113, 0114, 0129, 0130, 0135, 0224 a 0473);

- samovolně se rozkládající látky třídy 4.1, které vyžadují řízení teploty (UN čísla 3231 až 3240);

- polymerizující látky třídy 4.1 vyžadující řízení teploty (UN čísla 3533 a 3534);

- organické peroxidy třídy 5.2, které vyžadují řízení teploty (UN čísla 3111 až 3120);

- oxid sírový třídy 8 se stupněm čistoty nejméně 99,95 %, bez inhibitoru, přepravovaný v cisternách (UN číslo 1829).

1.1.4.4.2 Velké bezpečnostní značky (Placards), značky nebo oranžové tabulky na vozech přepravujících silniční vozidla

Na nosné vozy není třeba umisťovat velké bezpečnostní značky, značky ani oranžové tabulky v těchto případech:

(a) pokud jsou silniční vozidla opatřeny velkými bezpečnostními značkami, značkami nebo oranžovými tabulkami podle kapitol 5.3 nebo 3.4 ADR;

(b) pokud nejsou velké bezpečnostní značky, značky nebo oranžové tabulky pro silniční vozidla vyžadovány (např. podle 1.1.3.6 nebo podle Poznámky k 5.3.2.1.5 ADR).

1.1.4.4.3 Přeprava přípojných vozidel přepravujících kusy

Jestliže je přípojné vozidlo odpojeno od své tažné jednotky, musí být oranžové tabulky umístěny také na přední a zadní straně přípojného vozidla nebo odpovídající velké bezpečnostní značky musí být umístěny také na obou bočních stranách přípojného vozidla.

1.1.4.4.4 Opakování velkých bezpečnostních značek (Placards), značek nebo oranžových tabulek na vozech přepravujících silniční vozidla

Jestliže velké bezpečnostní značky, značky nebo oranžové tabulky umístěné podle 1.1.4.4.2 nejsou zvnějšku nosného vozidla viditelné, musí být umístěny na obou bočních stranách nosného vozu.

1.1.4.4.5 Údaje v přepravním dokladu

Pro přepravu v systému kombinované přepravy silničních vozidel podle tohoto pododdílu musí být v přepravním dokladu uveden tento zápis:

„PŘEPRAVA PODLE 1.1.4 4.“.

Pro přepravu cisteren nebo nebezpečných věcí ve volně loženém stavu, pro niž ADR předepisuje oranžovou tabulku s identifikačním číslem nebezpečnosti, musí být identifikační číslo nebezpečnosti uvedeno v přepravním dokladu před UN číslem.

1.1.4.4.6 Všechna ostatní ustanovení RID zůstávají nedotčena.

1.1.4.5 Přepravy, které se neuskutečňují po železnici

1.1.4.5.1 Jestliže je vůz, jímž se provádí přeprava, na kterou se vztahují předpisy RID, přepravován v části dopravní cesty jiným druhem dopravy než železniční dopravou, platí pro tuto část cesty výhradně vnitrostátní nebo mezinárodní předpisy, jimiž se řídí v této části dopravní cesty přeprava nebezpečných věcí tím druhem dopravy, jehož bylo použito k přepravě železničního vozu.

1.1.4.5.2 Dotčené smluvní státy RID mohou pro část trasy, na které se vůz přepravuje jinak než po kolejích, ustanovení RID případně doplnit ujednáními, pokud tato ujednání mezi smluvními státy RID nejsou v rozporu s mezinárodními předpisy pro přepravu nebezpečných věcí, s přepravou vozů a použitým druhem dopravy na dotčené části trasy.

Tyto dohody musí smluvního státu RID, jenž byl iniciátorem uzavření ujednání, sdělit Ústřednímu úřadu OTIF, který o něm uvědomí ostatní smluvního státu RID2).

1.1.4.6 Zásilky do a přes území smluvních států SMGS

Jestliže za přepravou podle RID následuje přeprava podle SMGS Příloha 2, platí pro tento úsek cesty SMGS Příloha 2.

V tomto případě značky kusů, přepravních obalových souborů, cisternových vozů a cisternových kontejnerů předepsaná RID a informace v přepravním dokladu3) a v dokladech připojených k přepravnímu dokladu předepsané RID musí být, kromě jazyků předepsaných v RID, také v čínštině nebo ruštině, pokud dohody uzavřené mezi zeměmi, jichž se přeprava týká, nestanoví jinak.

1.1.5 Použití norem

Pokud se vyžaduje použití normy a existuje rozpor mezi touto normou a ustanoveními RID, mají ustanovení RID přednost. Požadavky normy, které nejsou v rozporu s RID, se použijí tak, jak je stanoveno, včetně požadavků jakékoli jiné normy nebo části normy, na něž tato norma odkazuje jako na normativní.

Kapitola 1.2

Definice a měrné jednotky

1.2.1 Vymezení pojmů

Poznámka 1: Tento oddíl obsahuje všechny všeobecné a zvláštní definice.

Poznámka 2: Pokud je v této kapitole použit pojem, který je samostatně definován, pak je zvýrazněn kurzivou.

Pro účely RID se pod následujícími pojmy rozumějí:

A

„ADN“ Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách;

„ADR” Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí včetně zvláštních dohod, které byly podepsány všemi zainteresovanými státy této Dohody;

„Aerosol“ nebo „Aerosolový rozprašovač” předmět sestávající z nádoby pro jedno použití splňující ustanovení oddílu 6.2.6, vyrobená z kovu, skla nebo plastu a obsahující plyn, stlačený, zkapalněný nebo pod tlakem rozpuštěný, s kapalinou nebo bez kapaliny, pastu nebo prášek, a vybavená rozprašovacím zařízením umožňujícím rozprášení obsahu ve formě tuhých nebo kapalných částic ve směsi s plynem ve formě pěny, pasty nebo prášku nebo v kapalném nebo plynném stavu;

„ASTM“ Americká společnost pro zkoušení a materiály (ASTM International, 100 Barr Harbor Drive, PO Box C700, West Conshohocken, PA, 19428-2959, USA);

B

„Balič“ podnik, který balí nebezpečné věci do obalů, včetně velkých obalů a IBC a, pokud je to nutné, připravuje kusy k přepravě;

„Bateriový vůz“ vůz se souborem článků vzájemně propojených sběrným potrubím, stabilně namontovaných na rámu a stabilně upevněných na tomto voze. Následující články jsou považovány za články bateriového vozu: láhve, trubkové nádoby, svazky lahví, tlakové sudy, jakož i cisterny určené pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1 s vnitřním objemem větším než 450 litrů;

„Bedna“ pravoúhlý nebo mnohoúhelníkový plnostěnný obal z kovu, dřeva, překližky, rekonstituovaného dřeva, lepenky, plastu nebo jiného vhodného materiálu. Malé otvory pro usnadnění manipulace nebo otevírání nebo pro splnění klasifikačních požadavků jsou dovoleny, pokud nejsou v rozporu s požadavkem neporušenosti obalu během přepravy;

„Bezpečnostní ventil“ viz „Pojistný ventil”;

„Bod vzplanutí“ nejnižší teplota kapaliny, při které její páry tvoří se vzduchem hořlavou směs;

C

„CGA” Sdružení pro stlačené plyny (CGA, 14501 George Carter Way, Suite 103, Chantilly, VA 20151, United States of America);

„CIM“ Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (Přípojek B Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)), se změnami;

„Cisterna“ nádrž včetně své provozní a konstrukční výstroje. Pokud je používán tento pojem samostatně, označuje cisternový kontejner, přemístitelnou cisternu, cisternový vůz nebo snímatelnou cisternu, jak jsou definovány v tomto oddílu, včetně cisteren tvořících články bateriových vozů nebo MEGC;

POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz pododdíl 6.7.4.1.

„Cisterna hermeticky uzavřená“ cisterna, určená pro přepravu kapalin, s výpočtovým tlakem nejméně 4 bary, nebo cisterna určená pro přepravu tuhých látek (práškových nebo zrnitých) bez ohledu na její výpočtový tlak, jejíž otvory jsou hermeticky uzavřeny a která:

- není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči, jinými podobnými bezpečnostními zařízeními ani podtlakovými ventily či nuceně ovládanými odvzdušňovacími ventily; nebo

- není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči, jinými podobnými bezpečnostními zařízeními, ale je vybavena podtlakovými ventily nebo nuceně ovládanými odvzdušňovacími ventily, které odpovídají požadavkům v 6.8.2.2.3; nebo

- je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle odstavce 6.8.2.2.10, ale není vybavena podtlakovými ventily nebo nuceně ovládanými odvzdušňovacími ventily; nebo

- je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle odstavce 6.8.2.2.10 a podtlakovými ventily nebo nuceně ovládanými odvzdušňovacími ventily, které odpovídají požadavkům v 6.8.2.2.3;

„Cisterna nesnímatelná“ cisterna s vnitřním objemem větším než 1000 litrů, která je konstrukčně trvale připevněna k vozu (který se tím stává cisternovým vozem) nebo tvoří nedílnou část rámu takového vozu;

„Cisterna pro podtlakové vyčerpávání odpadů“ cisternový kontejner nebo cisternová výměnná nástavba používané zejména pro přepravu nebezpečných odpadů, se zvláštními konstrukčními vlastnostmi nebo zařízením usnadňujícím plnění a vyprazdňování odpadů, jak je uvedeno v kapitole 6.10. Cisterna, která plně odpovídá požadavkům kapitol 6.7 nebo 6.8 se nepovažuje za cisternu pro podtlakové vyčerpávání odpadů;

„Cisterna přemístitelná“ multimodální cisterna mající, je-li použita pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, vnitřní objem větší než 450 litrů v souladu s definicemi v kapitole 6.7 nebo v IMDG Code a uvedená pokynem pro přemístitelné cisterny (T-kódem) ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2;

„Cisterna snímatelná“ zvláštním zařízením vozu přizpůsobená cisterna, která může být odebrána až po uvolnění upevňovacích prostředků;

„Cisternová výměnná nástavba“ se považuje za cisternový kontejner;

„Cisternový vůz“ vůz určený pro přepravu kapalin, plynů nebo práškových nebo zrnitých látek, který sestává z nástavby, kterou tvoří jedna nebo více cisteren a jejich výstroj a z podvozku, který je opatřen vlastními částmi výstroje (pojezd, pérování, tažné a narážecí ústrojí, brzdy a nápisy);

POZNÁMKA: Za cisternové vozy se považují také vozy se snímatelnými cisternami.

„Cisternový kontejner“ přepravní prostředek odpovídající definici kontejneru a zahrnující nádrž a její výstroj včetně zařízení umožňujícího přemístění cisternového kontejneru bez významné změny rovnovážné polohy, používaný pro přepravu plynů, kapalin, práškových nebo zrnitých látek a, jsou-li použity pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, mající vnitřní objem větší než 0,45 m3 (450 litrů);

POZNÁMKA: IBC, které odpovídají požadavkům kapitoly 6.5, se nepovažují za cisternové kontejnery.

„Cívka“ (třída 1) zařízení vyrobené z plastu, dřeva, lepenky, kovu nebo jiného vhodného materiálu, tvořené centrálním vřetenem s nebo bez postranních stěn na každém konci vřetena. Předměty a látky mohou být navinuty na vřeteno a mohou být zadržovány postranními stěnami;

„CMR“ Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (Ženeva, 19. května 1956), se změnami;

„CSC“ (International Convention for Safe Containers, Ženeva 1972) viz „KBK“;

„Čistá hmotnost výbušniny (NEM)“ celková hmotnost výbušných látek, bez obalů, pouzder atd. (Čisté množství výbušniny (NEQ), čistý obsah výbušniny (NEC), čistá váha výbušniny (NEW) nebo čistá hmotnost výbušného obsahu se často používají ke sdělení stejného významu);

D

„Dávková intenzita“ pro přepravu radioaktivních látek je odpovídající velikost dávky vyjádřená v milisievertech za hodinu nebo mikrosievertech za hodinu;

„Detektor neutronového záření“ je přístroj, který zjišťuje neutronové záření. V takovém přístroji může být v hermeticky uzavřeném elektronkovém měniči obsažen plyn, který přemění neutronové záření na měřitelný elektrický signál;

„Doklad přepravní“ viz „Přepravní doklad“;

„Dokumentace cisterny“ (pasport) je složka obsahující všechny důležité technické informace týkající se cisterny, bateriového vozu nebo MeGc, jako jsou osvědčení zmíněná v pododdílech 6.8.2.3, 6.8.2.4 a 6.8.3.4;

„Dopravce“ podnik, který provádí přepravu podle nebo bez přepravní smlouvy;

„Dopravní prostředek“ pro přepravu po silnici nebo po železnici je silniční vozidlo nebo vůz;

„Dřevěný sud“ obal vyrobený z přírodního dřeva, kruhového průřezu, mající vypouklé stěny, tvořený dužinami a víky a opatřený obručemi;

E

„ECM“ viz „Subjekt odpovědný za údržbu“;

„EN“ (norma) evropská norma uveřejněná Evropským výborem pro normalizaci (CEN) (CEN, Avenue Marnix 17, B-1000 Brusel);

F

„Flexibilní kontejner pro volně ložené látky“ viz „Kontejner pro volně ložené látky, flexibilní“.

G

„GHS“ (Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals) Globální harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek, šesté revidované vydání uveřejněné Spojenými národy jako dokument ST/SG/AC.10/30/Rev.6;

H

„Hmotnost, celková nejvyšší dovolená“ viz „Nejvyšší celková dovolená hmotnost“;

„Hmotnost, čistá nejvyšší” viz „Nejvyšší čistá (netto) hmotnost”;

„Hmotnost kusu“ pokud není stanoveno jinak, je to celková (brutto) hmotnost kusu;

„Hmotnost nákladu, nejvyšší dovolená” viz „Nejvyšší dovolená hmotnost nákladu“;

„Hořlavá složka“ (pro aerosoly) hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky nebo hořlavé plyny a směsi plynů, jak jsou definovány v poznámkách 1 až 3 pododdílu 31.1.3 části III Příručky zkoušek a kritérií. Tento pojem nezahrnuje pyroforní látky, látky schopné samoohřevu ani látky reagující s vodou. Chemické spalné teplo se určí jednou z následujících metod: ASTM D 240, ISO/FDIS 13943:1999 (E/F) 86.1 až 86.3 nebo NFPA 30B.

„Hromadná položka“ položka pro definovanou skupinu látek nebo předmětů (viz pododdíl 2.1.1.2, B, C a D);

„IAEA“ (International Atomic Energy Agency) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), (IAEA, P.O. Box 100 - A-1400 Vídeň);

„IBC“ (intermediate bulk Container) tuhý nebo flexibilní přepravní obalový prostředek, který není uveden v kapitole 6.1 a který:

(a) má vnitřní objem:

(i) nejvýše 3 m3 pro tuhé a kapalné látky obalových skupin II a III;

(ii) nejvýše 1,5 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny ve flexibilních IBC, v IBC z tuhého plastu, v kompozitních, lepenkových nebo dřevěných IBC;

(iii) nejvýše 3 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny v kovových IBC;

(iv) nejvýše 3 m3 pro radioaktivní látky třídy 7;

(b) je zkonstruován pro mechanickou manipulaci;

(c) odolává namáháním při manipulaci a přepravě ověřovacími zkouškami uvedenými v kapitole 6.5;

POZNÁMKA 1: Cisternové kontejnery splňující požadavky kapitoly 6.7 nebo 6.8 se nepovažují za IBC.

POZNÁMKA 2: IBC splňující požadavky kapitoly 6.5 se nepovažují za kontejnery pro účely RID.

„IBC dřevěná“ tuhé nebo skládací dřevěné těleso společně s vnitřní vložkou (avšak nikoli s vnitřním obalem) a příslušnou provozní a konstrukční výstrojí;

„IBC flexibilní“ těleso nádoby tvořené fólií, tkaninou nebo jiným flexibilním materiálem nebo kombinací těchto materiálů, a v nezbytném případě vnitřním povlakem nebo vložkou, spolu s příslušnou provozní výstrojí a manipulačním zařízením;

„IBC flexibilní - běžná údržba“ běžné provádění pracovních úkonů na plastových nebo textilních IBC, jako jsou:

a) čištění; nebo

b) náhrada neintegrálních součástí, jako jsou neintegrální vložky a uzávěrové pásky, součástmi podle původních specifikací výrobce,

za podmínky, že tyto úkony nepříznivě neovlivní zádržnou funkci flexibilní IBC ani nezmění konstrukční typ;

„IBC chráněná“ (pro kovové IBC) IBC vybavená dodatečnou ochranou proti nárazu mající formu např. vícevrstvé (sendvičové) konstrukce nebo konstrukce s dvojitou stěnou nebo rámu s kovovým mřížovým opláštěním;

„IBC kompozitní s vnitřní nádobou z plastu” IBC sestávající z konstrukční výstroje tvořené vnějším pláštěm obklopujícím vnitřní plastovou nádobu s jakoukoli provozní výstrojí nebo další konstrukční výstrojí. Je provedena tak, že vnitřní nádoba a vnější plášť tvoří po sestavení nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje nebo vyprazdňuje;

POZNÁMKA: „Plast”, pokud je použit ve spojení s vnitřními nádobami pro kompozitní IBC, zahrnuje jiné polymerní materiály, takové jako je guma atd.

„IBC kovová“ kovové těleso společně s příslušnou provozní a konstrukční výstrojí;

„IBC lepenková“ lepenkový plášť s nebo bez oddělených horních a dolních vík, popřípadě s vnitřní vložkou (avšak bez vnitřního obalu), a s příslušnou provozní a konstrukční výstrojí;

„IBC opravená“ kovová IBC, IBC z tuhého plastu nebo kompozitní IBC, která je v důsledku nárazu nebo jakékoli jiné příčiny (např. koroze, zkřehnutí nebo jiného projevu snížené pevnosti ve srovnání s konstrukčním typem) obnovena tak, aby odpovídala konstrukčnímu typu a byla schopna odolat zkouškám konstrukčního typu. Pro účely RID se náhrada tuhé vnitřní nádoby kompozitní IBC nádobou odpovídající původnímu konstrukčnímu typu téhož výrobce považuje za opravu. Avšak běžné opravy a údržba tuhých IBC se nepovažují za opravu. Tělesa IBC z tuhého plastu ani vnitřní nádoby kompozitních IBC nejsou opravitelné. Flexibilní IBC nejsou opravitelné, ledaže by to schválil příslušný orgán;

„IBC z tuhého plastu“ tuhé těleso z plastu, které může mít příslušnou konstrukční a provozní výstroj;

„IBC tuhé - běžná údržba“ běžné provádění pracovních úkonů na kovových IBC, IBC z tuhého plastu a na kompozitních IBC, jako jsou:

a) čištění;

b) demontáž a nová montáž nebo výměna uzávěrů tělesa (včetně jejich těsnění) nebo provozní výstroje podle původních specifikací výrobce, za podmínky, že se ověří těsnost IBC; nebo

c) obnova konstrukční výstroje, která nemá přímou zádržnou funkci vzhledem k nebezpečným věcem a vyprazdňovacímu tlaku, tak, aby odpovídala konstrukčnímu typu (např. zesílení noh nebo úchytů pro zvedání), za podmínky, že nebude ovlivněna zádržná funkce IBC;

„IBC rekonstruovaná“ kovová IBC, IBC z tuhého plastu nebo kompozitní IBC, která

(a) je vyrobena jako typ UN z typu jiného než typ UN;

(b) je přestavěna z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN.

Na rekonstruované IBC se vztahují stejné předpisy RID jako na nové IBC téhož typu (viz definici konstrukčního typu v odstavci 6.5.6.1.1);

„ICAO“ Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO, 999 University Street, Montreal, Quebec H3C 5H7, Canada);

„ICAO Technické pokyny“ (Technical Instructions for the Safe Transport of Dangerous Goods by Air), které doplňují přílohu 18 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago 1944), uveřejněné Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) v Montrealu;

„IMDG Code“ (International Maritime Dangerous Goods Code) předpisy pro mezinárodní námořní přepravu nebezpečných věcí naplňující kapitolu VII, část A Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti života na moři - International Convention for the Safety of Life at Sea (SOLAS),vydané Mezinárodní námořní organizací (IMO), Londýn;

„IMO“ Mezinárodní námořní organizace (IMO, 4 Albert Embankment, Londýn SE1 7SR, Spojené království);

„Index kritické bezpečnosti (CSI)“ přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru se štěpnými látkami pro přepravu radioaktivních látek je číslo, pomocí kterého se omezuje nahromadění kusů, přepravních obalových souborů nebo kontejnerů obsahujících štěpné látky;

„Infrastruktura” viz „Železniční infrastruktura“;

„Inspekční organizace” nezávislá inspekční a zkušební organizace schválená příslušným orgánem;

„ISO“ (norma) mezinárodní norma uveřejněná Mezinárodní organizací pro standardizaci (ISO) (ISO - 1, rue de Varembé, CH-1204 Ženeva 20);

J

„J.N. položka (jinde nejmenovaná položka)“ hromadná položka, k níž mohou být látky, směsi, roztoky nebo předměty přiřazeny, jestliže:

(a) nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2; a

(b) vykazují chemické, fyzikální nebo nebezpečné vlastnosti odpovídající třídě, klasifikačnímu kódu, obalové skupině a pojmenování a popisu položky j.n.;

K

„Kanystr“ obal z kovu nebo plastu, pravoúhelníkového nebo mnohoúhelníkového průřezu s jedním nebo více otvory;

„Kapalina“ látka mající při 50 °C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary), která není kompletně v plynném stavu při 20 °C a 101,3 kPa a která

(a) má bod tání nebo bod počátku tání nejvýše 20 °C při tlaku 101,3 kPa; nebo

(b) je kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90; nebo

(c) není kašovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku pro stanovení tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v oddíle 2.3.4;

POZNÁMKA: „Přepravou v kapalném stavu” ve smyslu požadavků na cisterny se rozumí:

- přeprava kapalin podle výše uvedené definice, nebo

- přeprava tuhých látek podaných k přepravě v roztaveném stavu.

„KBK“ Mezinárodní úmluva o bezpečných kontejnerech (International Convention for Safe Containers) (Ženeva, 1972) se změnami, uveřejněná Mezinárodní námořní organizací (International Maritime Organization - IMO), Londýn;

„Konstrukční výstroj“ znamená:

(a) pro cisterny cisternového vozu vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže;

(b) pro cisterny cisternového kontejneru vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže;

POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.

(c) pro články bateriového vozu nebo MEGC vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže nebo nádoby;

(d) pro IBC, kromě flexibilních IBC, výztužné, upevňovací, manipulační, ochranné a stabilizační prvky tělesa (včetně základní palety pro kompozitní IBC s vnitřní nádobou z plastu);

„Konstrukční životnost“ pro kompozitní láhve a trubkové nádoby je maximální životnost (v počtu roků), pro kterou je láhev nebo trubková nádoba zkonstruována a schválena podle platné normy;

„Kontejnmentový systém“ pro přepravu radioaktivních látek je soubor částí obalu specifikovaný konstruktérem, který má zabránit unikání radioaktivních látek během přepravy;

„Kontejner“ přepravní prostředek (výměnná skříň nebo jiná podobná konstrukce):

- určený ke stálému používání a dostatečně dimenzovaný pro opakované použití;

- speciálně zkonstruovaný pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více druhy dopravy beze změny nákladu;

- opatřený zařízením pro usnadnění manipulace, zvláště při jeho překládce z jednoho dopravního prostředku na jiný;

- zkonstruovaný tak, aby mohl být lehce naplněn a vyprázdněn;

- mající vnitřní objem nejméně 1 m3, s výjimkou kontejnerů pro přepravu radioaktivních látek.

Výměnná nástavba je kontejner, který má podle Evropské normy EN 283 (vydání 1991) následující charakteristiky:

- z hlediska mechanického namáhání je zkonstruován pouze pro pozemní přepravu na železničním voze nebo silničním vozidle nebo na lodi v systému roll-on roll-of;

- nemůže být stohován;

- může být přemístěna ze silničního vozidla na podpěry a naložena zpět pomocí zařízení vozidla

POZNÁMKA: Pojem „kontejner” nezahrnuje obvyklé obaly, IBC, cisternové kontejnery ani vozy. Kontejner však smí být použit jako obal pro přepravu radioaktivních látek.

„Kontejner cisternový“ viz „Cisternový kontejner“;

„Kontejner malý“ kontejner, který má vnitřní objem nejvýše 3 m3;

„Kontejner MEGC“ viz „ Vícečlánkový kontejner na plyn“;

„Kontejner nádržkový“ viz „Cisternový kontejner”;

„Kontejner nekrytý“ kontejner bez střechy, nebo plošinový kontejner;

„Kontejner pro přepravu volně ložených látek v systému offshore“ kontejner pro přepravu volně ložených látek, speciálně zkonstruovaný pro opakované použití k přepravě z příbřežních zařízení, do těchto zařízení a mezi nimi navzájem. Kontejner pro přepravu volně ložených látek je zkonstruován a vyroben podle předpisů pro schvalování kontejnerů manipulovaných na širých mořích vypracované Mezinárodní námořní organizací (IMO) v dokumentu MSC/Circ.860;

„Kontejner pro volně ložené látky“ přepravní prostředek (včetně všech vložek nebo vyložení) určený pro přepravu tuhých látek, které jsou v přímém styku s tímto přepravním prostředkem. Tento pojem nezahrnuje obaly, IBC, velké obaly ani cisterny;

Kontejner pro volně ložené látky je:

- trvalé povahy a dostatečně pevný, aby byl vhodný pro opakované používání;

- speciálně zkonstruovaný pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více dopravními prostředky bez překládky nákladu;

- opatřený prostředky dovolujícími jeho snadnou manipulaci;

- o vnitřním objemu nejméně 1,0 m3.

Příklady kontejnerů pro volně ložené látky jsou kontejnery pro přepravu volně ložených látek v systému offshore, skipové nádoby, zásobníky na volně ložené látky, výměnné nástavby, násypné kontejnery, valivé kontejnery, ložné komory vozů;

POZNÁMKA: Tato definice platí jen pro kontejnery pro volně ložené látky splňující požadavky kapitoly 6.11.

„Kontejner pro volně ložené látky, flexibilní“: flexibilní kontejner o vnitřním objemu nejvýše 15 m3, s vnitřními vložkami a připevněnými manipulačními prostředky a provozní výstrojí;

„Uzavřený kontejner pro volně ložené látky” plně uzavřený kontejner s pevnou střechou, pevnými bočními stěnami, pevnými koncovými stěnami a pevnou podlahou (včetně výsypných den). Tento pojem zahrnuje kontejner pro volně ložené látky s otevíratelnou střechou, boční stěnou nebo koncovou stěnou, která je nebo může být uzavřena během přepravy. Kontejnery pro volně ložené látky mohou mít otvory dovolující výměnu par a plynů za vzduch a které zabraňují za normálních podmínek přepravy úniku tuhých obsahů, jakož i pronikání deště a rozstřikované vody.

„Kontejner s plachtou pro volně ložené látky” nezakrytý kontejner pro volně ložené látky s pevnou podlahou (včetně výsypného dna), s pevnými bočními stěnami a pevnými koncovými stěnami a pružným zakrytím.

„Kontejner s plachtou” nekrytý kontejner opatřený plachtou pro ochranu nákladu;

„Kontejner s plachtou pro volně ložené látky”, viz „Kontejner pro volně ložené látky”

„Kontejner uzavřený“ plně uzavřený kontejner s pevnou střechou, pevnými bočními stěnami, pevnými koncovými stěnami a podlahou. Tento pojem zahrnuje kontejner s otevíratelnou střechou, pokud je během přepravy uzavřena;

„Kontejner velký“

(a) kontejner, který nesplňuje definici malého kontejneru;

(b) ve smyslu dohody KBK (CSC) kontejner s takovými rozměry, že ložná plocha mezi čtyřmi vnějšími dolními rohy je buď

(i) nejméně 14 m2 (150 čtverečných stop); nebo

(ii) nejméně 7 m2 (75 čtverečných stop), pokud je vybaven horními rohovými prvky;

„Koš“ viz „Latění“;

„Kritická teplota“

(a) teplota, při které se při výpadku systému řízení teploty musí použít nouzová opatření

POZNÁMKA: Tato definice se nevztahuje na plyny třídy 2

(b) podle ustanovení pro plyny se jedná o teplotu, nad níž se nemůže látka vyskytovat v kapalném stavu;

„Krytý vůz“ vůz s pevnými nebo pohyblivými stěnami a střechou;

„Kus“ konečný produkt balení sestávající z obalu nebo velkého obalu nebo IBC a z jejich obsahu, připravený k přepravě. Pojem zahrnuje nádoby na plyny, jak jsou definovány v tomto oddílu, jakož i předměty, které vzhledem k jejich rozměrům, hmotnosti nebo tvaru mohou být přepravovány bez obalu nebo v lůžkách, latěních nebo manipulačních přípravcích. S výjimkou přepravy radioaktivních látek se tento pojem nevztahuje na věci, které se přepravují volně ložené, ani na látky přepravované v cisternách;

POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz pododdíl 2.2.7.2, 4.1.9.1.1 a kapitola 6.4.

L

„Láhev“ přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 150 litrů (viz „Svazek lahví“);

„Látka, kapalná“ viz „Kapalina”;

„Látka, tuhá“ viz „Tuhá látka“;

„Latění“ vnější obal s neplnými stěnami;

M

„Malá nádobka obsahující plyn“ (plynová kartuše)“ nádoba pro jedno použití, s hydraulickým vnitřním objemem nepřesahujícím 1000 ml pro nádobky vyrobené z kovu a nepřesahujícím 500 ml pro nádobky vyrobené ze syntetického materiálu nebo ze skla, obsahující plyn nebo směs plynů pod tlakem. Může být vybavena ventilem;

„Manipulační prvky“ (pro flexibilní IBC) nosné pásy, popruhy, oka, poutka nebo rámy, které jsou připevněny k tělesu nádoby IBC nebo vytvořeny z materiálu tělesa nádoby;

„Materiál živočišného původu“ jsou těla mrtvých zvířat (kadávery), části zvířecích těl nebo krmiva pro zvířata;

„MEGC“ viz „Vícečlánkový kontejner na plyn“;

„Měkká ocel“ ocel s nejnižší pevností v tahu mezi 360 N/mm2 a 440 N/mm2;

POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.

„Meziobal“ obal umístěný mezi vnitřními obaly nebo předměty a vnějším obalem;

„Motor s palivovými články“ prostředek používaný k pohonu zařízení, který sestává z palivového článku a jeho zásoby paliva, ať už je tato zásoba paliva s palivovým článkem integrována, nebo je od něj oddělena, a zahrnuje veškeré příslušenství nutné k plnění své funkce;

N

„Nádoba“ prostředek pro naplnění a udržení látek nebo předmětů, včetně všech uzávěrů. Tato definice se nevztahuje na nádrže cisteren;

„Nádoba“ (třída 1) zahrnuje bedny, lahve, plechovky, sudy, konve nebo pouzdra, včetně jakýchkoli uzávěrů, používané jako vnitřní obal nebo meziobal;

„Nádoba kryogenní“ přemístitelná tepelně izolovaná tlaková nádoba pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů; (viz též „Nádoba kryogenní, otevřená”).

„Nádoba kryogenní, otevřená“ přepravitelná tepelně izolovaná nádoba na hluboce zchlazené zkapalněné plyny udržovaná při atmosférickém tlaku průběžným odvětráváním hluboce zchlazeného zkapalněného plynu;

„Nádoba tlaková” společný název, který zahrnuje láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy, uzavřené kryogenní nádoby, zásobníkové systémy s hydridem kovu, svazky lahví a záchranné tlakové nádoby;

„Nádoba trubková“ (třída 2) přepravitelná tlaková nádoba bezešvé nebo kompozitní konstrukce s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 3000 litrů;

„Nádoba tuhá vnitřní“ (pro kompozitní IBC) nádoba, která zachovává svůj původní tvar, když je prázdná, bez svých uzávěrů a bez podpory vnějšího pouzdra. Jakákoli vnitřní nádoba, která není „tuhá”, je považována za „flexibilní”;

„Nádoba vnitřní“ nádoba vyžadující vnější obal, aby mohla plnit svoji obalovou funkci;

„Nádobka na plyn pod tlakem“ viz „aerosolový rozprašovač”;

„Nádrž“ (pro cisterny) část cisterny, která obsahuje látku určenou k přepravě, včetně otvorů a jejich uzávěrů, nezahrnující však provozní výstroj ani vnější konstrukční výstroj;

POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.

„Nádržkový kontejner” viz „Cisternový kontejner”;

„Nakládce” jakýkoli podnik, který:

(a) nakládá balené nebezpečné věci, malé kontejnery nebo přemístitelné cisterny do vozu nebo na vůz, nebo do kontejneru; nebo

(b) nakládá kontejner, kontejner pro volně ložené látky, MEGC, cisternový kontejner, přemístitelnou cisternu nebo silniční vozidlo nebo vůz;

„Nakládka“ všechny činnosti vykonávané nakládcem podle definice nakládce;

„Nákladní přepravní jednotka“ silniční vozidlo, železniční vůz, kontejner, cisternový kontejner, přemístitelná cisterna nebo MEGC;

„Název, technický“ viz „Technický název”;

„Nebezpečné reakce“ jsou

- hoření nebo vývin značného tepla;

- vývin hořlavých, dusivých, hoření podporujících nebo toxických plynů;

- tvoření žíravých látek;

- tvoření nestabilních látek; nebo

- nebezpečné zvýšení tlaku (pouze pro cisterny);

„Nebezpečné věci“ látky a předměty, jejichž přeprava je podle RID vyloučena, nebo připuštěna pouze za podmínek v něm stanovených;

„Nejvyšší čistá (netto) hmotnost” nejvyšší čistá hmotnost obsahu v samostatném obalu nebo nejvyšší součtová hmotnost vnitřních obalů a jejich obsahu vyjádřená v kilogramech;

„Nejvyšší dovolená celková hmotnost“

(a) (pro IBC) hmotnost IBC a její provozní a konstrukční výstroje a nejvyšší čistá (netto) hmotnost;

(b) (pro cisterny) vlastní hmotnost cisterny a nejvyšší dovolená užitečná hmotnost;

POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.

„Nejvyšší provozní tlak“ pro přepravu radioaktivních látek je nejvyšší přetlak při průměrné výšce nad hladinou moře, který může vzniknout v kontejnmentovém systému v průběhu jednoho roku za teplotních podmínek a slunečního záření odpovídajících okolním podmínkám, bez odvětrávání, vnějšího chlazení pomocným systémem nebo provozních kontrol během přepravy;

„Nejvyšší provozní tlak (přetlak)” je nejvyšší z následujících tří tlaků, kterého může být dosaženo na vrchní straně cisterny v provozní poloze:

(a) nejvyšší účinný tlak dovolený v cisterně během jejího plnění (nejvyšší dovolený plnicí tlak);

(b) nejvyšší účinný tlak dovolený v cisterně během jejího vyprazdňování (nejvyšší dovolený vyprazdňovací tlak);a

(c) účinný přetlak, kterému je cisterna vystavena svým obsahem (včetně cizích plynů, které může obsahovat) při nejvyšší provozní teplotě.

Pokud zvláštní požadavky předepsané v kapitole 4.3 nestanoví jinak, číselná hodnota tohoto provozního tlaku nesmí být nižší než tenze par (absolutní tlak) plnicí látky při 50 °C.

Pro cisterny vybavené pojistnými ventily (s nebo bez průtržného kotouče) se však nejvyšší provozní tlak musí rovnat předepsanému otevíracímu tlaku takových pojistných ventilů. Tento požadavek se nevztahuje na cisterny pro přepravu stlačených, zkapalněných nebo rozpuštěných plynů třídy 2;

POZNÁMKA 1: Nejvyšší provozní tlak neplatí pro cisterny vyprazdňované samospádem podle 6.8.2.1.14 (a).

POZNÁMKA 2: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.

POZNÁMKA 3: K uzavřeným kryogenním nádobám viz poznámku k odstavci 6.2.1.3.6.5.

„Nejvyšší vnitřní objem“ nejvyšší vnitřní objem nádob nebo obalů včetně IBC a velkých obalů, vyjádřený v krychlových metrech nebo litrech;

„Nuceně ovládaný odvzdušňovací ventil” ventil na cisterně se spodním vyprazdňováním, který je spojen s ventilem dna, a který je otevírán pouze při naplňování nebo vyprazdňování, k odvětrávání cisterny;

O

„Obal“ jedna nebo více nádob a všechny jiné součásti nebo materiály nezbytné k tomu, aby nádoby mohly plnit svou obalovou funkci a jiné bezpečnostní funkce. (viz také „Obal kompozitní“, „Obal obnovený (rekondiciovaný obal)“, „Obal opakovaně použitelný“, „Obal prachotěsný“, „Obal rekonstruovaný“, „Obal skupinový“, „Obal velký, opakovaně použitelný“, „Obal velký, rekonstruovaný“, „Obal vnější“, „Obal vnitřní“, „Obal z jemného plechu“, „Obal záchranný“, „Obal záchranný velký”);

„Obal kompozitní” je obal sestávající z vnějšího obalu a z vnitřní nádoby a zkonstruovaný tak, že vnitřní nádoba a vnější obal tvoří jeden integrální obal. Po sestavení zůstává nadále jednou nedělitelnou jednotkou a jako takový je plněn, skladován, přepravován a vyprazdňován;

Poznámka: Pojem „vnitřní nádoba” používaný pro kompozitní obaly nesmí být zaměňován s pojmem „vnitřní obal” používaným pro skupinové obaly. Například vnitřní část kompozitního obalu (plast) 6HA1 je takovou vnitřní nádobou, neboť není normálně konstruována tak, aby plnila obalovou funkci bez svého vnějšího obalu, a není tedy vnitřním obalem.

Tam, kde je za pojmem „kompozitní obal” uveden v závorkách materiál, vztahuje se na vnitřní nádobu.

„Obal obnovený (rekondiciovaný obal)“ znamená zejména

(a) kovové sudy, které jsou:

(i) vyčištěny až na původní materiál jejich konstrukce, zbaveny všech svých předchozích obsahů, vnější a vnitřní koroze a je z nich odstraněn vnější nátěr a bezpečnostní značky;

(ii) obnoveny do původního tvaru a obrysů, s přehyby, pokud jsou, vyrovnanými a utěsněnými a s vyměněnými všemi porušenými těsněními, která nejsou nedílnou součásti obalu; a

(iii) zkontrolovány po vyčištění, avšak před opětovným nátěrem, s vyřazením obalů, které jsou viditelně poškozeny, mají značně zmenšenou tloušťku materiálu, jeví únavu materiálu, mají poškozené závity nebo uzávěry nebo jiné závažné závady.

(b) plastové sudy nebo kanystry, které:

(i) jsou vyčištěny až na původní materiál jejich konstrukce, zbaveny všech svých předchozích obsahů a je z nich odstraněn vnější nátěr a bezpečnostní značky;

(ii) mají vyměněna všechna porušená těsnění, která nejsou nedílnou součásti obalu; a

(iii) jsou zkontrolovány po vyčištění s vyřazením obalů s viditelným poškozením, jako trhlinami, průhyby nebo prasklinami, nebo poškozenými závity nebo uzávěry nebo jinými závažnými závadami;

„Obal opakovaně použitelný” obal, který byl prohlédnut a shledán bez závad, které by mohly ovlivnit jeho schopnost podrobit se funkčním zkouškám. Tento pojem zahrnuje zejména ty obaly, které se znovu naplňují stejným nebo podobným snášenlivým obsahem a jsou přepravovány v distribučním řetězci řízeném odesilatelem produktu;

„Obal prachotěsný“ nepropustný obal pro udržení suchého obsahu včetně jemné tuhé látky (prášku) vznikající během přepravy;

„Obal rekonstruovaný“ znamená zejména

(a) kovové sudy, které jsou:

(i) vyrobeny jako konstrukční typ UN odpovídající požadavkům kapitoly 6.1 z konstrukčního typu jiného než typ UN;

(ii) rekonstruovány z jednoho konstrukčního typu UN odpovídajícího požadavkům kapitoly 6.1 na jiný konstrukční typ UN; nebo

(iii) podrobeny výměně komponentů, které jsou jejich nedílnou konstrukční součástí (takových, jako jsou neodnímatelná víka);

(b) plastové sudy, které jsou:

(i) rekonstruovány z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN (např. 1H1 na 1H2); nebo

(ii) podrobeny výměně komponentů, které jsou jejich nedílnou konstrukční součástí.

Na rekonstruované sudy se vztahují požadavky kapitoly 6.1, které se vztahují na nové sudy téhož typu.

„Obal skupinový“ kombinace obalů vytvořená pro účely přepravy, sestávající z jednoho nebo více vnitřních obalů, které jsou vloženy do jednoho vnějšího obalu podle pododdílu 4.1.1.5;

Poznámka: Pojem „vnitřní obal” používaný pro skupinové obaly nesmí být zaměňován s pojmem „vnitřní nádoba” používaným pro kompozitní obaly.

„Obal velký“ obal tvořený vnějším obalem, který obsahuje předměty nebo vnitřní obaly a který

(a) je zkonstruován pro mechanickou manipulaci;

(b) převyšuje 400 kg čisté (netto) hmotnosti nebo 450 litrů vnitřního objemu, ale má objem nejvýše 3 m3;

„Obal velký, opakovaně použitelný“ velký obal k opakovanému naplnění, který byl prohlédnut a shledán bez závad, které by mohly ovlivnit jeho schopnost vyhovět provozním zkouškám; tento pojem zahrnuje zejména ty velké obaly, které se znovu naplňují stejným nebo podobným snášenlivým obsahem a jsou přepravovány v distribučním řetězci řízeném odesilatelem produktu;

„Obal velký, rekonstruovaný“ kovový velký obal nebo velký obal z tuhého plastu, který:

(a) je vyroben jako typ UN z typu jiného než typu UN; nebo

(b) je rekonstruován z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN.

Na rekonstruované velké obaly se vztahují tytéž požadavky RID, které se vztahují na nové velké obaly téhož typu (viz též definici konstrukčního typu v 6.6.5.1.2);

„Obal vnější“ vnější ochrana kompozitního nebo skupinového obalu včetně absorpčních a fixačních materiálů a všech ostatních součástí, které jsou nutné, aby obklopily a chránily vnitřní nádoby nebo vnitřní obaly;

„Obal vnitřní“ obal, pro jehož přepravu se vyžaduje vnější obal;

„Obal z jemného plechu“ obal s kruhovým, elipsovitým, pravoúhlým nebo mnohoúhelníkovým průřezem (také kónický), jakož i obal s hrdlem kuželového tvaru nebo obal kelímkovitého tvaru z jemného plechu o tloušťce stěny menší než 0,5 mm (např. pocínovaného), s plochým nebo vypouklým dnem, s jedním nebo více otvory, který nespadá pod definici sudu nebo kanystru;

„Obal záchranný” zvláštní obal, do kterého se ukládají poškozené, deformované nebo netěsnící kusy nebo kusy neodpovídající předpisům obsahující nebezpečné věci, nebo nebezpečné věci, které se rozsypaly nebo unikly, za účelem jejich přepravy k obnově nebo likvidaci;

„Obal záchranný velký“ speciální obal, který:

(a) je zkonstruován pro mechanickou manipulaci; a

(b) překračuje 400 kg čisté (netto) hmotnosti nebo 450 litrů vnitřního objemu, ale má objem nejvýše 3 m3;

do něhož se ukládají poškozené, vadné nebo netěsné kusy nebo kusy neodpovídající předpisům, nebo nebezpečné věci, které se vysypaly nebo vytekly, za účelem jejich přepravy k regeneraci nebo likvidaci.

„Obalová skupina“ skupina, ke které mohou být pro účely balení přiřazeny určité látky podle jejich stupně nebezpečnosti. Obalové skupiny mají následující významy, které jsou podrobně vysvětleny v části 2:

Obalová skupina I: látky velmi nebezpečné;

Obalová skupina II: látky středně nebezpečné;

Obalová skupina III: látky málo nebezpečné.

POZNÁMKA: Určité předměty obsahující nebezpečné věci jsou rovněž přiřazeny k obalové skupině.

„Obaly na aerosoly pod tlakem“ viz „aerosol nebo aerosolový rozprašovač”;

„Objem, nejvyšší vnitřní“ viz „Nejvyšší vnitřní objem”;

„Ocel měkká“ viz „Měkká ocel”;

„Ocel referenční“ viz „Referenční ocel”;

„Odesilatel“ podnik, který odesílá nebezpečné věci buď pro sebe, nebo pro třetí stranu. Pokud je přeprava prováděna na základě přepravní smlouvy, odesilatelem je odesilatel uvedený v této smlouvě;

„Odpady“ látky, roztoky, směsi nebo předměty, které nemohou být používány jako takové, které se však přepravují pro další zpracování, uložení na skládce nebo likvidaci spálením nebo jinými disponibilními metodami;

„Otevřený vůz“ vůz, jehož ložná plocha je tvořená jen plošinou nebo je opatřena pouze čely a bočnicemi;

„OTIF“ Mezistátní organizace pro mezinárodní železniční dopravu (OTIF, Gryphenhuebeliweg 30, CH-3000 Bern, Suisse);

P

„Palivový článek“ elektrochemický prostředek, který přeměňuje chemickou energii paliva na elektrickou energii, teplo a produkty reakce;

„Plast recyklovaný” viz „Recyklovaný plast“;

„Plastová tkanina“ (pro flexibilní IBC) materiál vyrobený z pásků nebo vláken vhodného plastu;

„Plnicí tlak“ nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím plnění pod tlakem;

„Plnič“ podnik, který plní nebezpečné věci do cisterny (cisternového vozu, vozu se snímatelnou cisternou, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru) nebo do vozu, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro volně ložené látky, nebo do bateriového vozu nebo MEGC;

„Plyn“ látka, která:

(a) při 50 °C má tenzi par větší než 300 kPa (3 bary); nebo

(b) je kompletně v plynném stavu při 20 °C při normálním tlaku 101,3 kPa;

„Plynová kartuše“ viz „Malá nádobka obsahující plyn“

„Podložka fixační“ (třída 1) plát kovu, plastu, lepenky nebo jiného vhodného materiálu, který je uložen ve vnitřním obalu, meziobalu nebo vnějším obalu a dosahuje těsného uložení v takovém obalu. Povrch takové fixační podložky může být vytvarován tak, že obaly nebo předměty mohou být vloženy dovnitř, zajištěny a odděleny od sebe navzájem;

„Podnik“ fyzická nebo právnické osoba, ať již zisková nebo nezisková, sdružení nebo skupina osob bez právní subjektivity, ať již ziskové nebo neziskové, nebo instituce s vlastní právní subjektivitou nebo závislá na správním orgánu, který má právní subjektivitu;

„Podtlakový ventil“ pružinové zařízení, které je uváděno automaticky v činnost tlakem a jehož účelem je ochrana cisterny proti nežádoucímu vnitřnímu podtlaku;

„Pojistný ventil“ pružinové zařízení, které je uváděno automaticky v činnost tlakem a jehož účelem je ochrana cisterny proti nežádoucímu vnitřnímu přetlaku;

„Položka hromadná“ viz „Hromadná položka”;

„Položka J.N.“ viz „J.N. položka“;

„Posuzování (hodnocení) shody“ je proces ověřování shody výrobku podle ustanovení oddílů 1.8.6 a 1.8.7 vztahujících se na schvalování konstrukčního typu, dohled nad výrobou a na první prohlídku a zkoušku;

„Provozní tlak“ stabilizovaný tlak stlačeného plynu při vztažné teplotě 15 °C v naplněné tlakové nádobě;

POZNÁMKA: K cisternám viz „Nejvyšší provozní tlak”.

„Provozní výstroj“

(a) cisteren znamená plnicí a vyprazdňovací, odvzdušňovací, bezpečnostní, ohřívací a tepelně izolační zařízení a měřicí přístroje;

POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.

(b) článků bateriového vozu nebo MEGC znamená plnicí a vyprazdňovací zařízení, včetně propojovacího potrubí, bezpečnostní zařízení a měřicí přístroje;

(c) IBC znamená plnicí a vyprazdňovací zařízení a jakékoli tlak vyrovnávající nebo větrací, bezpečnostní, ohřívací a tepelně izolační zařízení a měřicí přístroje;

„Provozní životnost“ pro kompozitní láhve a trubkové nádoby je počet roků, po který je dovoleno láhev nebo trubkovou nádobu používat;

„Provozovatel cisternového kontejneru, přemístitelné cisterny nebo cisternového vozu“ 4) podnik, na jehož jméno je registrován cisternový kontejner, přemístitelná cisterna nebo cisternový vůz nebo podnik, provozující je pod svým jménem nebo jiným způsobem, který je k provozu povolen;

„Provozovatel železniční infrastruktury” podnik, kterému je svěřena zejména výstavba, modernizace a údržba železniční infrastruktury, řízení jejího provozu a zabezpečení;

„Prvky manipulační” viz „Manipulační prvky“;

„Přepravní doklad” Nákladní list dle přepravní smlouvy (viz CIM), vozový list podle Všeobecné smlouvy o používání vozů (VSP)5) nebo jakýkoli jiný přepravní doklad, který odpovídá podmínkám oddílu 5.4.1.

„Přeprava” přemístění nebezpečných věcí, včetně zastávek nezbytných vzhledem k dopravním podmínkám a včetně všech dob, po které jsou nebezpečné věci uloženy ve vozech, cisternách nebo v kontejnerech a které jsou nezbytné vzhledem k provozním podmínkám před, během a po přemístění.

Tato definice zahrnuje též krátké dočasné skladování nebezpečných věcí za účelem změny druhu dopravního prostředku (překládku). Tato definice se vztahuje na překládku, pokud jsou přepravní doklady, v nichž je uvedeno místo odeslání a místo určení, předloženy na požádání a pokud kusy a cisterny nejsou otevírány během krátkodobého skladování, kromě kontroly provedené příslušnými orgány;

„Přeprava ve volně loženém stavu” přeprava tuhých látek nebo předmětů bez obalů ve vozech, kontejnerech nebo kontejnerech pro volně ložené látky. Tento pojem se nevztahuje na věci, které se přepravují jako kusy, ani na látky přepravované v cisternách;

„Přepravní index (TI)“ přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru, nebo nezabalené látce LSA-I nebo nezabalenému předmětu SCO-I pro přepravu radioaktivních látek je číslo, kterého se používá ke kontrole expozice záření;

„Přepravní obalový soubor” vnější obalový prostředek (používaný jedním odesilatelem v případě radioaktivních látek) obsahující jeden nebo více kusů pevně spojených do jedné manipulační jednotky pro usnadnění manipulace a uložení při přepravě

Příklady přepravních obalových souborů:

(a) úložná plošina, jako je paleta, na které jsou uloženy nebo navrstveny jeden nebo více kusů a zajištěny plastovou stahovací páskou, smršťovací nebo průtažnou fólií nebo jinými vhodnými prostředky; nebo

(b) vnější ochranný obal jako bedna nebo latění;

„Přes nebo do“ pro přepravu radioaktivních látek znamená přes stát nebo do státu, v němž nebo do něhož je zásilka přepravována, ale výslovně vylučuje státy, „nad” nimiž je zásilka přepravována letecky, pokud nejsou v těchto státech podle letového řádu žádné zastávky;

„Příjemce” příjemce uvedený v přepravní smlouvě. Jestliže příjemce určí třetí osobu v souladu s ustanoveními platnými pro přepravní smlouvu, je tato osoba považována za příjemce ve smyslu RID. Pokud je přeprava prováděna bez přepravní smlouvy, podnik, který přebírá nebezpečné věci po příjezdu, se považuje za příjemce;

„Příručka zkoušek a kritérií” šesté revidované vydání “United Nations Recommendations on the Transport of Dangerous Goods, Manual of Tests and Criteria”, publikované Organizací spojených národů (ST/SG/AC.10/11/Rev.6);

„Příslušný orgán” úřad nebo jiné instituce určené v každém státě a pro každý jednotlivý případ v souladu s jeho vnitrostátním právním řádem;

„Pytel” poddajný obal z papíru, plastové fólie, textilu, tkaniny nebo jiných vhodných materiálů;

R

„Radioaktivní obsah“ pro přepravu radioaktivních látek jsou radioaktivní látky spolu se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými tuhými látkami, kapalinami a plyny uvnitř obalu;

„Reakce nebezpečné” viz „Nebezpečné reakce”;

„Recyklovaný plast” materiál získaný z použitých průmyslových obalů, který byl vyčištěn a připraven pro výrobu nových obalů;

„Referenční ocel“ ocel s mezí pevnosti 370 N/mm2 a tažností 27 %;

„Rozprašovač aerosolový“ viz „Aerosolový rozprašovač“;

Ř

„Řízená teplota“ nejvyšší teplota, při které může být bezpečně přepravován organický peroxid nebo samovolně se rozkládající látka;

S

„SADT“ viz „Teplota samourychlujícího se rozkladu“;

„Schválení“

„Vícestranné schválení“ pro přepravu radioaktivních látek je schválení, které bylo uděleno příslušným orgánem buď země původu vzoru, nebo země odeslání, podle toho, co je relevantní, a také příslušným orgánem každého státu, přes který nebo do kterého má být příslušná zásilka přepravena.

„Jednostranné schválení“ pro přepravu radioaktivních látek je schválení vzoru, které uděluje jen příslušný orgán země původu vzoru;

Není-li země původu smluvním státem RID, musí být toto schválení uznáno příslušným orgánem smluvního státu RID.

„Silniční vozidlo“ motorové vozidlo, jízdní souprava, přívěs nebo návěs ve smyslu ADR, jimiž jsou přepravovány nebezpečné věci;

„Skupina, obalová“ viz „Obalová skupina“;

„Skutečná doba naplnění“ doba, která uplyne od okamžiku dosažení počátečního stavu plnění až do okamžiku, kdy tlak zvyšující se v důsledku přívodu tepla dosáhne nejnižšího nastaveného tlaku omezovače(ů) tlaku cisteren určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů;

POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz 6.7.4.1.

„Složka, hořlavá“ viz „Hořlavá složka“;

„SMGS” Dohoda o mezinárodní železniční přepravě zboží Organizace pro spolupráci železnic (OSŽD), Varšava;

“SMGS Příloha 2“ ustanovení pro přepravu nebezpečných věcí jako Příloha 2 k SMGS;

„Stabilizovaný tlak“ tlak obsahu tlakové nádoby v tepelné a difúzní rovnováze;

„Stlačený zemní plyn (CNG)“ stlačený plyn tvořený zemním plynem s vysokým obsahem methanu, přiřazený k UN 1971;

„Stupeň plnění“ poměr hmotnosti plynu k hmotnosti vody při 15 °C, která by zcela naplnila tlakovou nádobu připravenou pro použití;

„Subjekt odpovědný za údržbu (ECM)“ subjekt podle Jednotných právních předpisů pro technickou admisi železničního materiálu určeného k používání v mezinárodní dopravě (ATMF - Přípojek G k COTIF) a certifikovaný podle Přílohy A6 tamtéž, který je odpovědný za údržbu vozu;

„Sud“ válcovitý obal z kovu, lepenky, plastu, překližky nebo jiných vhodných materiálů s plochými nebo oblými víky a dny (základnami). Pod tento pojem patří též obaly jiných tvarů, např. oblé obaly s hrdlem kuželovitého tvaru nebo obaly kelímkovitého tvaru. Pod tento pojem nepatří dřevěné sudy a kanystry;

„Sud, dřevěný“ viz „Dřevěný sud“;

„Sud, tlakový“ viz „Tlakový sud“;

„Svazek lahví“ soubor lahví, které jsou navzájem pevně spojeny a propojeny sběrným potrubím a jsou přepravovány jako jeden celek. Celkový hydraulický vnitřní objem nesmí přesáhnout 3.000 litrů, u svazků lahví určených pro přepravu toxických plynů třídy 2 (skupin začínajících písmenem T podle odstavce 2.2.2.1.3) je tento hydraulický vnitřní objem omezen na 1.000 litrů;

„Systém kombinované přepravy silničních vozidel“ přeprava silničních vozidel v kombinované dopravě silnice/železnice. Tato definice zahrnuje také systém ROLA (naložení silničních vozidel (doprovázených nebo nedoprovázených) na vozy zkonstruované pro tento druh přepravy);

„Systém měření radiace“ je přístroj, který obsahuje detektory záření, jako své součásti;

„Systém řízení“ pro přepravu radioaktivních látek je soustava vzájemně propojených nebo vzájemně působících prvků (systém) pro stanovení strategie a cílů a umožňující, aby cílů bylo dosaženo vhodným a účinným způsobem;

T

„Technický název“ uznávaný chemický, popřípadě biologický název nebo jiný název běžně používaný ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech (viz odstavec 3.1.2.8.1.1);

„Těleso nádoby“ (pro všechny druhy IBC kromě kompozitních IBC) vlastní nádoba, včetně otvorů a jejich uzávěrů, avšak bez provozní výstroje;

„Teplota autoakcelerační polymerace (SAPT)“ nejnižší teplota, při níž může dojít k polymerizaci látky v obalu, IBC nebo cisterně, tak jak je podávána k přepravě. SAPT musí být určena zkušebními postupy stanovenými pro teplotu samourychlujícího se rozkladu pro samovolně se rozkládající látky podle části II, oddílu 28 Příručky zkoušek a kritérií;

„Teplota, kritická“ viz „Kritická teplota“;

„Teplota řízená“ viz „Řízená teplota“;

„Teplota samourychlujícího se rozkladu“ (SADT) nejnižší teplota, při níž může nastat samourychlující se rozklad látky v obalu použitém při přepravě. Ustanovení pro určení SADT a účinků zahřátí pod uzavřením jsou uvedeny v části II Příručky zkoušek a kritérií (Manual of Tests and Criteria);

„ Tlak, nejvyšší provozní“ viz „Nejvyšší provozní tlak“;

„Tlak, plnicí“ viz „Plnicí tlak“;

„Tlak, provozní“ viz „Provozní tlak“;

„Tlak stabilizovaný“ viz „Stabilizovaný tlak“;

„Tlak vyprazdňovací“ viz „Vyprazdňovací tlak“;

„Tlak výpočtový“ viz „Výpočtový tlak“;

„Tlak, zkušební“ viz „Zkušební tlak“;

„Tlaková nádoba“ viz „Nádoba tlaková“;

„Tlakový sud“ svařovaná přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 1000 litrů (např. válcová nádoba vybavená obručemi pro válení a nádoba na lyžinách nebo v rámu);

„Trubková nádoba“ viz „Nádoba trubková“;

„Tuhá látka”

(a) látka s bodem tání nebo bodem počátku tání vyšším než 20 °C při tlaku 101,3 kPa; nebo

(b) látka, která není kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90 nebo která je pastovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v oddílu 2.3.4;

U

„Ucelená zásilka“ každý náklad, který pochází od jednoho odesilatele, kterému je vyhrazeno výlučné použití vozu nebo velkého kontejneru, přičemž všechny ložné operace jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce.

POZNÁMKA 1: Odpovídající pojem pro třídu 7 je „výlučné použití”.

POZNÁMKA 2: Tato definice zahrnuje pojem „vozová zásilka” používaný v ostatních Přípojcích COTIF a v jiných železničních předpisech.

„UIC“ Mezinárodní železniční unie (UIC, 16 rue Jean Rey, F-75015 Paris, France);

„UN číslo“ čtyřmístné identifikační číslo látky nebo předmětu převzaté ze Vzorových předpisů OSN;

„UNECE“ Evropská hospodářská komise OSN (UNECE, Palais des Nations, 8-14 avenue de la Paix, CH-1211 Geneva 10, Suisse);

„Uzávěr” zařízení uzavírající otvor v nádobě;

„Uzavírající systém“ pro přepravu radioaktivních látek je konstruktérem specifikovaný a příslušným orgánem uznaný soubor štěpných látek a částí obalů, který je určen pro udržení kritické bezpečnosti;

„Uzavřený kontejner“ viz „Kontejner uzavřený“

„Uzavřený kontejner pro volně ložené látky“, viz „Kontejner pro volně ložené látky”

V

„Velká nádoba pro volně ložené látky“ viz „IBC”;

„Ventil, bezpečnostní“ viz „Pojistný ventil”;

„Ventil, nuceně ovládaný odvzdušňovací“ viz „Nuceně ovládaný odvzdušňovací ventil”;

„Ventil, podtlakový” viz „Podtlakový ventil”;

„Ventil, pojistný” viz „Pojistný ventil”;

„Věci, nebezpečné” viz „Nebezpečné věci”;

„Vícečlánkový kontejner na plyn” (MEGC) přepravní prostředek obsahující články, které jsou navzájem propojeny spojovacím potrubím a namontovány na rámu. Následující články se považují za články vícečlánkového kontejneru na plyn: láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, jakož i cisterny pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1 s vnitřním objemem větším než 450 litrů;

POZNÁMKA: K UN MEGC viz kapitolu 6.7.

„Vložka” hadice nebo pytel vložený do obalu, včetně velkých obalů nebo IBC, které však netvoří jeho nedílnou součást, včetně uzávěrů jeho otvorů;

„Vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže” cisterny je celkový vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže vyjádřený v litrech nebo kubických metrech. Není-li možno nádrž nebo komoru nádrže z důvodů jejího tvaru nebo konstrukce zcela naplnit, musí se pro určení stupně plnění a pro označení cisterny použít tento snížený vnitřní objem”;

„Vůz” železniční vozidlo bez vlastního pohonu, které je určeno k přepravě věcí;

„Vůz, bateriový” viz „Bateriový vůz”;

„Vůz, cisternový” viz „Cisternový vůz”;

„Vůz, otevřený” viz „Otevřený vůz”;

„Vůz s plachtou” nekrytý vůz opatřený plachtou pro ochranu nákladu;

„ Vůz krytý” viz „Krytý vůz”;

„ Vykládce” každý podnik, který:

(a) snímá kontejner, kontejner pro volně ložené látky, MEGC, cisternový kontejner nebo přemístitelnou cisternu nebo silniční vozidlo z vozu; nebo

(b) vykládá balené nebezpečné věci, malé kontejnery nebo přemístitelné cisterny z vozu nebo kontejneru; nebo

(c) vyprazdňuje nebezpečné věci z cisterny (cisternového vozu, snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru) nebo z bateriového vozu nebo MEGC nebo z vozu, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro přepravu ve volně loženém stavu nebo z kontejneru pro volně ložené látky.

„Vykládka“ všechny činnosti vykonávané vykládcem podle definice vykládce;

„Výlučné použití“ pro přepravu radioaktivních látek je výhradní použití vozu nebo velkého kontejneru jediným odesílatelem, přičemž všechny postupy nakládky a vykládky a expedice před přepravou, během přepravy a po přepravě jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce, kde je to ustanoveními RID vyžadováno;

[Vyplývající změny viz v definici „Ucelená zásilka” a „vozová zásilka”.]

„ Výměnná nástavba” viz „Kontejner“;

„Výpočtový tlak” teoretický tlak rovný nejméně zkušebnímu tlaku, který může více nebo méně překročit provozní tlak podle stupně nebezpečnosti představovaného přepravovanou látkou. Slouží výhradně pro určení tloušťky stěn nádrže, nezávisle na jakémkoli vnitřním nebo vnějším výztužném zařízení;

POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.

„Vyprazdňovací tlak” nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím vyprazdňování pod tlakem;

„Výstroj, konstrukční” viz „Konstrukční výstroj”;

„Výstroj provozní” viz „Provozní výstroj”;

„Vzor“ pro přepravu radioaktivních látek je popis radioaktivní látky zvláštní formy, nízkodisperzní radioaktivní látky, kusu nebo obalu, který umožňuje jejich úplnou identifikaci. Popis štěpné látky vyjmuté podle 2.2.7.2.3.5 (f), může obsahovat specifikace, konstrukční výkresy, zprávy, ze kterých je zřejmý soulad s právními předpisy, a jinou relevantní dokumentaci;

„Vzorové předpisy OSN” vzorové předpisy v příloze k devatenáctému revidovanému vydání Doporučení pro přepravu nebezpečných věcí OSN, vydaného Organizací spojených národů (ST/SG/AC.10/1/Rev.19);

Z

„Záchranná tlaková nádoba“ tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 3000 litrů, do které se ukládají poškozené, vadné nebo netěsnící tlakové nádoby nebo tlakové nádoby neodpovídající předpisům pro jejich přepravu, např. za účelem jejich obnovy nebo likvidace;

„Zajištění kvality” systematický program inspekcí a kontrol uplatňovaný jakoukoli organizací nebo institucí, jehož cílem je poskytnout přiměřenou záruku, že bezpečnostní požadavky RID jsou v praxi plněny;

„Zajištění shody“ (radioaktivní látky) systematický program opatření uplatňovaných příslušným orgánem, jehož cílem je zajistit plnění požadavků RID v praxi;

„Zásilka“ jakýkoli kus nebo více kusů, nebo náklad nebezpečných věcí předaný odesilatelem k přepravě;

„Zásilka vozová” viz „Vozová zásilka“;

„Zásobníkový systém s hydridem kovu“ samostatný kompletní systém pro akumulaci vodíku, včetně nádoby, hydridu kovu, zařízení pro vyrovnávání tlaku, uzavíracího ventilu, provozní výstroje a vnitřních komponentů, používaný pouze pro přepravu vodíku;

„Zkapalněný zemní plyn (LNG)“ zkapalněný plyn tvořený zemním plynem s vysokým obsahem methanu, přiřazený k UN 1972;

„Zkapalněný ropný plyn (LPG)“ nízkotlaký zkapalněný plyn složený z jednoho nebo více lehkých uhlovodíků, které jsou přiřazeny jen k UN číslům 1011, 1075, 1965, 1969 nebo 1978 a které sestávají hlavně z propanu, propenu, butanu, izomerů butanu, butenu se stopami jiných uhlovodíkových plynů;

POZNÁMKA 1: Hořlavé plyny přiřazené k jiným UN číslům se nepovažují za LPG.

POZNÁMKA 2: K UN 1075 viz POZNÁMKU 2 pod 2F, UN 1965, v tabulce pro zkapalněné plyny ve 2.2.2.3.

„Zkouška těsnosti” zkouška pro ověření těsnosti cisterny, obalu nebo IBC, jakož i výstroje a uzávěrů;

POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.

„Zkušební tlak“ tlak, který se musí použít během první a periodické tlakové zkoušky;

POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.

Ž

„Žadatel“ je v případě posuzování (hodnocení) shody výrobce nebo jeho oprávněný zástupce ve smluvním státě RID. V případě periodických zkoušek, meziperiodických zkoušek a mimořádných prohlídek a zkoušek se žadatelem rozumí zhotovitel, provozovatel nebo jejich oprávněný zástupce v smluvním státě RID;

POZNÁMKA: Výjimečně smí o posouzení (hodnocení) shody požádat třetí strana (např. provozovatel cisternového kontejneru podle definice v oddílu 1.2.1).

„Železniční infrastruktura“ dopravní cesta, včetně pevných dopravních zařízení nutných pro pohyb železničních vozidel a bezpečnost provozu.

„Železniční infrastruktura“ dopravní cesta, včetně pevných dopravních zařízení nutných pro pohyb železničních vozidel a bezpečnost provozu.

„Železniční vozidlo“ je vozidlo, které může být provozováno po vlastní ose na železničních tratích, s trakcí nebo bez ní.

1.2.2 Měrové jednotky

1.2.2.1 V RID se používá těchto měrových jednotek:7)

VeličinaJednotka SI 8)Přípustná doplňková
(vedlejší) jednotka
Vztah mezi
jednotkami
Délkam (metr)--
Plošný obsahm2 (čtverečný metr)--
Objemm3 (krychlový metr)l (litr)9)1 l = 10-3 m3
Čass(sekunda)min (minuta)1 min = 60 s
h (hodina)1 h = 3600 s
d (den)1 d = 86 400 s
Hmotnostkg (kilogram)g (gram)1 g = 10-3 kg
t (tuna)1 t = 103 kg
Hustotakg/m3kg/l1 kg/l = 103 kg/m3
TeplotaK (kelvin)°C (stupeň Celsia)0 °C = 273,15 K
Teplotní rozdílK (kelvin)°C (stupeň Celsia)1 °C = 1 K
SílaN (newton)-1 N = 1 kgm/s2
TlakPa (pascal)bar (bar)1 Pa = 1 N/m2
1 bar = 105Pa
Mechanické napětíN/m2N/mm21 N/mm2 = 1 MPa
PráceJ (joule)kwh (kilowatthodina)1 kwh = 3,6 MJ
EnergieJ (joule)1 J = 1Nm = 1 Ws
SílaNapětí
1 kgf = 9,807 N1 kg/mm2= 9,807 N/mm2
1 N = 0,102 kgf1 N/mm2= 0,102 kg/mm2
Tlak
1 Pa =1 N/m2 = 10-5 bar = 1,02 × 10-5 kg/cm2= 0,75 × 10-2 torr
1 bar = 105 Pa = 1,02 kg/cm2 = 750 torr
1 kg/cm2 = 9,807 × 104 Pa = 0,9807 bar = 736 torr
1 torr = 1,33 × 102 Pa = 1,33 × 10-3 bar = 1,36 × 10-3 kg/cm2
Práce, energie, teplo
1 J= 1 N.m= 0,278 × 10-6 kWh = 0,102 kgm= 0,239 × 10-3 kcal
1 kWh= 3,6 × 106 J= 367 × 103 kgm = 860 kcal
1 kgm = 9,807 J = 2,72 × 10-6 kWh = 2,34 × 10-3 kcal
1 kcal = 4,19 × 103 J = 1,16 × 10-3 kWh = 427 kgm
VýkonKinematická viskozita
1 W = 0,102 kgm/s = 0,86 kcal/h1 m2/s= 104 St (stoků)
1 kgm/s = 9,807 W= 8,43 kcal/h1 St= 10-4 m2/s
1 kcal/h = 1,16 W= 0,119 kgm/s
Dynamická viskozita
1 Pa.s = 1 N.s/m2 = 10 P (poise) = 0,102 kg.s/m2
1 P = 0,1 Pa.s = 0,1 N.s/m2 = 1,02 × 10-2 kg.s/m2
1 kg.s/m2 = 9,807 Pa.s = 9,807 N.s/m2 = 98,07 P
TeploJ (joule)eV (elektronvolt)1 eV=0,1602 10-18 J
VýkonW (watt)-1 W = 1J/s = 1 Nm/s
Viskozita kinematickám2/smm2/s1 mm2/s = 10-6 m2/s
Viskozita dynamickáPa∙smPa∙s1 mPa∙s = 10-3 Pas
AktivitaBq (bequerel)--
Ekvivalent dávkové intenzitySv (sievert)--

Desetinné násobky a díly jednotky mohou být tvořeny těmito předponami nebo značkami umístěnými před názvem nebo před značkou jednotky:

ČinitelPředponaZnačka
1 000 000 000 000 000 000= 1018trilionexaE
1 000 000 000 000 000= 1015biliardapetaP
1 000 000 000 000= 1012bilionteraT
1 000 000 000= 109miliardagigaG
1 000 000= 106milionmegaM
1 000= 103tisíckiloK
100= 102stohektoH
10= 101desetdekada
0.1= 10-1desetinadecid
0.01= 10-2setinacentic
0.001= 10-3tisícinamilim
0.000 001= 10-6miliontinamikroμ
0.000 000 001= 10-9miliardtinananon
0.000 000 000 001= 10-12biliontinapikop
0.000 000 000 000 001= 10-15biliardtina.femtof
0.000 000 000 000 000 001= 10-18trilióntinaattoa

POZNÁMKA: 109 = 1 bilion je použití násobku měrových jednotek Spojenými národy v angličtině. Analogicky je pak 10-9 = 1 biliontina.

1.2.2.2 Není-li výslovně stanoveno jinak, značí znaménko ''%'' v RID:

(a) u směsí tuhých nebo kapalných látek, jakož i u roztoků a u tuhých látek zvlhčených kapalinou, část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi, roztoku nebo zvlhčené látky vyjádřená v procentech;

(b) u směsí stlačených plynů, jsou-li plněny tlakově, část objemu z celkového objemu plynné směsi vyjádřená v procentech, nebo, jsou-li plněny podle hmotnosti, část hmotnosti z celkové hmotnosti plynné směsi vyjádřená v procentech;

(c) u směsí zkapalněných plynů a rozpuštěných plynů část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi vyjádřená v procentech.

1.2.2.3 Tlaky všeho druhu, týkající se nádob (např. zkušební tlak, vnitřní tlak, tlak, při němž se otevírá pojistný ventil) jsou vždy udány jako přetlak (tlak převyšující atmosférický tlak); naproti tomu tenze par je vždy vyjádřena jako absolutní tlak.

1.2.2.4 Pokud RID stanoví stupeň plnění nádob, vztahuje se tento stupeň vždy na základní teplotu látek 15 °C, není-li udána jiná teplota.

Kapitola 1.3

Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí

1.3.1 Rozsah a uplatnění

Osoby, které jsou zaměstnanci účastníků přepravy podílejících se na přepravě nebezpečných věcí uvedených v kapitole 1.4, jejichž pracovní povinnosti se týkají přepravy nebezpečných věcí, musí být vyškoleny o předpisech pro dopravu takových věcí podle své odpovědnosti a pracovní náplně. Zaměstnanci musí být vyškoleni podle 1.3.2 před převzetím odpovědností a smějí vykonávat činnosti, pro které jim dosud nebylo vyžadované školení poskytnuto, pouze pod přímým dohledem vyškolené osoby. Školení se musí zaměřit také na specifická ustanovení vztahující se na bezpečnost při přepravě nebezpečných věcí, uvedená v kapitole 1.10.

Poznámka

1: O školení bezpečnostního poradce viz 1.8.3 namísto tohoto oddílu.

2: (Vyhrazeno)

3: O školení ke třídě 7, viz též pododdíl 1.7.2.5.

1.3.2 Forma školení

Školení musí mít formu odpovídající odpovědnosti a pracovní činnosti dotyčné osoby.

1.3.2.1 Obecné povědomí o školení

Zaměstnanci musí být seznámeni se všeobecnými ustanoveními o přepravě nebezpečných věcí.

1.3.2.2 Specifické školení

Zaměstnanci musí být vyškoleni přiměřeně ke svým pracovním úkolům a odpovědnostem o předpisech, které upravují přepravu nebezpečných věcí.

Pokud přeprava nebezpečných věcí je prováděna kombinovanou přepravou, zaměstnanci musí být seznámeni s předpisy ostatních druhů doprav zúčastněných na přepravě.

Zaměstnanci dopravce a provozovatele železniční infrastruktury musí být proškoleni i o zvláštnostech železničního provozu. Toto školení se provede formou obecného školení a formou specifického školení.

(a) Obecné školení pro všechny zaměstnance:

Všichni zaměstnanci musí být proškoleni o významu bezpečnostních značek a oranžových tabulek. Kromě toho musí zaměstnanci znát postup pro ohlašování mimořádných událostí.

(b) Specifické školení zaměstnance podniků, kteří se bezprostředně podílejí na přepravě nebezpečných věcí:

Kromě základního školení popsaného pod písmenem (a) je zaměstnance nutno proškolit v závislosti na oblasti jejich činnosti.

Témata specifického školení, která jsou v odstavci 1.3.2.2.2 rozdělena do tří kategorií, jsou zaměstnancům zprostředkována podle jejich zařazení uvedeného v odstavci 1.3.2.2.1.

1.3.2.2.1 Pro zařazení zaměstnanců do příslušných kategorií platí následující tabulka:

KategoriePopis kategorieZaměstnanci
1Provozní zaměstnanci, kteří se
bezprostředně podílejí na přepravě
nebezpečných věcí
strojvedoucí hnacích vozidel,
posunovači nebo zaměstnanci
vykonávající obdobnou funkci
2zaměstnanci příslušní k provádění
technické kontroly vozů použitých
k přepravě nebezpečných věcí
vozmistři nebo zaměstnanci
vykonávající obdobnou funkci
3zaměstnanci a management
provozovatele železniční infrastruktury
pro řízení seřaďovacích prací
a železničního provozu
výpravčí, výhybkáři, dispečeři
nebo pracovníci vykonávající
obdobnou funkci

1.3.2.2.2 Specifické školení musí zahrnout alespoň tato témata:

(a) Strojvedoucí nebo zaměstnanci vykonávající odpovídající funkci kategorie 1:

- přístup k potřebným informacím o řazení vlaku, přítomnosti nebezpečných věcí a místu, kde se tyto věci ve vlaku nacházejí;

- druhy mimořádných událostí;

- jednání v kritických situacích při mimořádných událostech, přijímání opatření k ochraně vlastního vlaku a provozu na sousedních kolejích.

Posunovači nebo zaměstnanci vykonávající odpovídající funkci kategorie 1:

- význam bezpečnostních značek pro posun podle vzoru 13 a 15 RID (viz pododdíl 5.3.4.2);

- ochranné vzdálenosti u látek nebo předmětů třídy 1 podle oddílu 7.5.3 RID;

- druhy mimořádných událostí.

(b) Vozmistři nebo zaměstnanci vykonávající příslušnou funkci kategorie 2:

- provádění kontroly podle Přípojku 9 Všeobecné smlouvy o používání nákladních vozů (VSP)10) - Podmínky pro přechodové technické kontroly nákladních vozů;

- provádění kontrol popsaných v 1.4.2.2.1 (pouze pro zaměstnance, kteří provádějí kontroly popsané v 1.4.2.2.1);

- rozpoznávání mimořádných událostí.

(c) Výpravčí, signalisté a dispečeři nebo pracovníci vykonávající odpovídající funkci kategorie 3:

- zvládání kritických situací při mimořádných událostech;

- interní nouzové plány pro seřaďovací nádraží podle kapitoly 1.11.

1.3.2.3 Bezpečnostní školení

Zaměstnanci musí být proškoleni o rizikách a nebezpečích, které představují nebezpečné věci přiměřeně stupni rizika zranění nebo ozáření při nehodě při přepravě těchto věcí, včetně jejich nakládky a vykládky. Zaměstnanci musí být proškoleni o rizikách a nebezpečích představovaných nebezpečnými věcmi.

Školení musí být provedeno tak, aby se zaměstnanci seznámili s bezpečnou manipulací a nouzovými postupy.

1.3.2.4 Školení musí být periodicky doplňováno obnovovacím školením s ohledem na změny předpisů.

1.3.3 Dokumentace

Záznamy o školeních absolvovaných podle této kapitoly musí být uchovávány zaměstnavatelem a musí být na požádání zpřístupněny zaměstnanci nebo příslušnému orgánu. Záznamy musí být zaměstnavatelem uchovávány po dobu stanovenou příslušným orgánem. Záznamy o školeních musí být ověřeny na počátku nového zaměstnání.

Kapitola 1.4

Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti

1.4.1 Všeobecná bezpečnostní opatření

1.4.1.1 Účastníci přepravy nebezpečných věcí musí učinit přiměřená opatření podle povahy a rozsahu předvídatelných nebezpečí tak, aby se zabránilo vzniku škod nebo zranění a, popřípadě, aby se minimalizovaly jejich následky. Musí však ve všech případech splnit požadavky RID vztahující se na jejich činnost.

1.4.1.2 Pokud se vyskytuje bezprostřední riziko, že může být přímo ohrožena bezpečnost veřejnosti, účastníci přepravy musí neprodleně uvědomit zásahové jednotky a musí jim sdělit všechny informace potřebné pro jejich činnost.

1.4.1.3 RID může stanovit určité povinnosti různých účastníků.

Jestliže smluvní stát RID usoudí, že to nezpůsobí zhoršení bezpečnosti, může ve své vnitrostátní legislativě přesunout povinnosti týkající se jednoho uvedeného účastníka na jednoho nebo několik jiných účastníků, pokud jsou splněny povinnosti uvedené v oddílech 1.4.2 a 1.4.3. Tyto odchylky musí být sděleny smluvním státem RID Ústřednímu úřadu, který je dá na vědomí smluvním státům RID.

Ustanovení oddílů 1.2.1, 1.4.2 a 1.4.3 týkající se definic účastníků a jejich příslušných povinností se nedotýkají ustanovení vnitrostátních předpisů týkajících se právních důsledků (trestnost, odpovědnost atd.) vznikajících ze skutečnosti, že dotyčný účastník je např. právnická osoba, samostatně výdělečná osoba, zaměstnavatel nebo zaměstnanec.

1.4.2 Povinnosti hlavních účastníků

POZNÁMKA 1: Někteří účastníci, kterým jsou v této kapitole ukládány bezpečnostní povinnosti, mohou být jedním a tímtéž podnikem. Činnosti a odpovídající bezpečnostní povinnosti účastníka mohou být převzaty také více podniky.

POZNÁMKA 2: K radioaktivním látkám viz též oddíl 1.7.6.

1.4.2.1 Odesilatel

1.4.2.1.1 Odesilatel nebezpečných věcí je povinen předat k přepravě jen zásilky, které odpovídají požadavkům RID. V rámci oddílu 1.4.1 musí zejména:

(a) přesvědčit se, že nebezpečné věci jsou zařazeny a připuštěny k přepravě podle RID;

(b) předat dopravci ve sledovatelné formě informace a údaje a popřípadě požadované přepravní doklady a průvodní doklady (povolení, schválení, oznámení, osvědčení atd.), zejména s ohledem na ustanovení kapitoly 5.4 a tabulky A v části 3.2;

(c) použít pouze obaly, velké obaly, IBC a cisterny (cisternový vůz, snímatelné cisterny, bateriový vůz, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) schválené a vhodné pro přepravu dotyčných látek a opatřené značkami podle RID;

(d) splnit požadavky týkající se způsobu odeslání a omezení přepravy;

(e) zajistit, aby i vyprázdněné nevyčištěné a neodplyněné cisterny (cisternové vozy, snímatelné cisterny, bateriová vozidla, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) nebo vyprázdněné nevyčištěné vozy a vyprázdněné nevyčištěné kontejnery pro volně ložené látky byly opatřeny velkými bezpečnostními značkami, značkami a bezpečnostními značkami podle kapitoly 5.3 a aby vyprázdněné nevyčištěné cisterny byly uzavřeny a poskytovaly stejné záruky těsnosti, jako kdyby byly plné.

1.4.2.1.2 Jestliže odesilatel používá služeb jiných účastníků (balič, nakládce, plnič atd.), musí učinit přiměřená opatření, aby bylo zajištěno, že zásilka splňuje předpisy RID. Může se však v případech uvedených v odstavci 1.4.2.1.1 (a), (b), (c) a (e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky.

1.4.2.1.3 Pokud odesilatel jedná z pověření třetí osoby, pak tato musí odesilatele písemně upozornit, že se jedná o nebezpečné věci a poskytnout mu všechny informace a doklady potřebné ke splnění jeho povinností.

1.4.2.2 Dopravce

1.4.2.2.1 Dopravce, který přebírá nebezpečné věci v místě převzetí, má v souvislosti s oddílem 1.4.1 provádět kontroly zejména:

(a) ověřit si, že nebezpečné věci, které se mají přepravovat, je dovoleno přepravovat podle RID;

(b) přesvědčit se, že všechny informace předepsané v RID, ve vztahu k nebezpečným věcem, které se mají přepravovat, byly před přepravou odesilatelem poskytnuty, že je k přepravnímu dokladu přiložena předepsaná dokumentace, nebo pokud je namísto papírové dokumentace používán systém elektronického zpracování dat (EDP) nebo systém elektronické výměny dat (EDI), že jsou během přepravy k dispozici údaje způsobem, který je alespoň rovnocenný papírové dokumentaci;

(c) vizuálně se přesvědčit, že vozy a náklad jsou bez viditelných závad, netěsností nebo trhlin, že nechybí výbava atd.;

(d) přesvědčit se, že neprošel termín příští zkoušky cisternových vozů, bateriových vozů, vozů se snímatelnými cisternami, přemístitelnými cisternami, cisternovými kontejnery a MEGC;

POZNÁMKA: Cisterny, bateriové vozy a MEGC však smějí být přepravovány po uplynutí tohoto termínu za podmínek uvedených v 4.1.6.10 (v případě bateriových vozů a MEGC obsahujících jako články tlakové nádoby), 4.2.4.4, 4.3.2.3.7, 4.3.2.4.4, 6.7.2.19.6, 6.7.3.15.6 nebo 6.7.4.14.6.

(e) přesvědčit se, že vozy nejsou přetížené;

(f) přesvědčit se, že byly umístěny velké bezpečnostní značky, značky a oranžové tabulky předepsané pro vozy v kapitole 5.3;

(g) přesvědčit se, že výbava předepsaná v písemných pokynech je na stanovišti strojvedoucího.

Toto musí být provedeno na základě přepravního dokladu a průvodních dokladů vizuální prohlídkou vozů nebo kontejnerů a popřípadě nákladu.

Podmínky tohoto oddílu se považují za splněné při použití bodu 511 vyhlášky UIC 471-3 O (Kontroly zásilek nebezpečných věcí).

1.4.2.2.2 Dopravce se však může v případech uvedených v odstavci 1.4.2.2.1 (a), (b), (d), (e) a (f) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky.

1.4.2.2.3 Pokud dopravce zjistí podle odstavce 1.4.2.2.1 porušení předpisů RID, nesmí přepravit zásilku, pokud nedošlo k odstranění nedostatků.

1.4.2.2.4 Pokud je během cesty zjištěna závada, která by mohla ohrozit bezpečnost přepravy, pak se musí zásilka pokud možno co nejrychleji zadržet s ohledem na požadavky bezpečnosti provozu, bezpečného odstavení zásilky a bezpečnosti veřejnosti. V přepravě se může pokračovat až tehdy, až zásilka splňuje platné předpisy. Příslušný orgán může pro zbytek cesty vydat povolení pro pokračování přepravy.

Pokud nemůže být dosaženo splnění předpisů a není vydáno povolení pro zbytek cesty, příslušný orgán musí dopravci poskytnout nezbytnou administrativní podporu. Totéž se vztahuje i na případ, kdy dopravce informuje tento příslušný orgán, že nebezpečná povaha přepravovaných věcí mu nebyla odesilatelem oznámena, a že by si přál v souladu s právním předpisem vztahujícím se zejména na přepravní smlouvu tyto věci vyložit, zničit nebo je učinit neškodnými.

1.4.2.2.5 Dopravce musí zabezpečit, že provozovatel jím používané železniční infrastruktury se může kdykoliv během přepravy dostat rychle a bez omezení k údajům, které mu umožní splnit požadavky, které jsou na něj kladeny v pododdíle 1.4.3.6 b).

POZNÁMKA: Druh a způsob poskytování údajů se stanoví v pravidlech pro používání železniční infrastruktury.

1.4.2.2.6 Dopravce musí strojvedoucího vybavit písemnými pokyny předepsanými v oddílu 5.4.3.11)

1.4.2.2.7 Dopravce musí informovat strojvedoucího o naložených nebezpečných věcech a jejich pozici ve vlakové soupravě před započetím jízdy vlaku.

Požadavky tohoto odstavce se považují za splněné, jestliže byly použity přípojky A a B vyhlášky UIC 472 („Zpráva o brzdění a výkaz vozidel pro mezinárodní nákladní vlaky”) 12).

1.4.2.2.8 Dopravce musí zajistit, aby informace, které mají být dostupné subjektu odpovědnému za údržbu (ECM), jak je definováno v článku 15a § 3 ATMF - Přípojek G k COTIF - a v článku 5 Přílohy A k ATMF, zahrnovaly také cisternu a její výstroj.

1.4.2.3 Příjemce

1.4.2.3.1 Příjemce má povinnost nezdržovat bez pádných důvodů převzetí věcí a ověřit po vykládce, že předpisy RID, které se ho týkají, jsou dodrženy.

1.4.2.3.2 Vůz nebo kontejner smí být vrácen nebo znovu použit, jen pokud byly splněny předpisy RID týkající se vykládky.

1.4.2.3.3 Jestliže příjemce používá služeb jiných účastníků (provádějících vykládku, čištění, dekontaminaci atd.), musí provést patřičná opatření k tomu, aby byly dodrženy požadavky uvedené v 1.4.2.3.1 a 1.4.2.3.2 RID.

1.4.3 Povinnosti ostatních účastníků

Seznam některých ostatních účastníků a jejich příslušných povinností je uveden dále. Povinnosti těchto ostatních účastníků vyplývají z oddílu 1.4.1 uvedeného výše, pokud vědí nebo by měli vědět, že jejich činnost tvoří část přepravního procesu podléhajícího RID.

1.4.3.1 Nakládce

1.4.3.1.1 V souvislosti s oddílem 1.4.1 nakládce má zejména následující povinnosti:

(a) smí předat nebezpečné věci dopravci pouze tehdy, je-li jejich přeprava podle RID dovolena;

(b) musí, pokud předává k přepravě balené nebezpečné věci nebo nevyčištěné vyprázdněné obaly, zkontrolovat, zda obal není poškozen. Nesmí předat k přepravě kus, jehož obal je poškozen, zejména není-li těsný, a jsou úniky nebo možnost úniku nebezpečných látek, dokud závada není odstraněna; tato povinnost se vztahuje též na vyprázdněné nevyčištěné obaly;

(c) musí, splnit zvláštní předpisy pro nakládku a manipulaci.

(d) musí po nakládce nebezpečných věcí, pokud je předává bezprostředně k přepravě, splnit požadavky týkající se umisťování velkých bezpečnostních značek, značek a oranžových tabulek na vůz nebo velký kontejner podle kapitoly 5.3.

(e) musí při nakládce kusů dodržet zákazy společné nakládky rovněž s přihlédnutím k nebezpečným věcem, které jsou již ve voze nebo velkém kontejneru, jakož i předpisy týkající se oddělení potravin, poživatin a krmiv.

1.4.3.1.2 Nakládce se však může v případech uvedených v odstavci 1.4.3.1.1 a), d) a e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky.

1.4.3.2 Balič

V souvislosti s oddílem 1.4.1 balič musí splnit zejména:

(a) předpisy týkající se podmínek balení nebo podmínek společného balení; a

(b) pokud připravuje kusy pro přepravu, předpisy týkající se nápisů a bezpečnostních značek na kusech.

1.4.3.3 Plnič

V souvislosti s oddílem 1.4.1 plnič musí splnit zejména následující povinnosti:

(a) musí ověřit před plněním cisteren, že tyto cisterny a jejich výstroj jsou v dobrém technickém stavu;

POZNÁMKA: Plnič musí stanovit postupy pro kontrolu správné funkce uzávěrů cisterny cisternového vozu a zajistit těsnost uzavíracích zařízení před plněním a po plnění. Návody ve formě kontrolních listů pro cisternové vozy pro kapaliny, vydané Evropskou radou chemického průmyslu (CEFIC), jsou k dispozici na webových stránkách OTIF (www.otif.org).

(b) musí se přesvědčit, že neprošlo datum příští zkoušky cisternových vozů, bateriových vozů, vozů se snímatelnými cisternami, přemístitelnými cisternami, cisternovými kontejnery a MEGC;

(c) smí plnit cisterny pouze nebezpečnými věcmi, které je dovoleno v těchto cisternách přepravovat;

(d) musí při plnění cisterny dodržet ustanovení týkající se nebezpečných věcí v sousedních komorách;

(e) musí během plnění cisterny dodržet nejvyšší dovolený stupeň plnění nebo nejvyšší dovolenou hmotnost obsahu na litr jejího vnitřního objemu pro plněnou látku;

(f) musí po naplnění cisterny zajistit, aby všechny uzávěry byly v uzavřené poloze a nedocházelo k žádnému úniku;

POZNÁMKA: Plnič musí stanovit postupy pro kontrolu správné funkce uzávěrů cisterny cisternového vozu a zajistit těsnost uzavíracích zařízení před plněním a po plnění. Návody ve formě kontrolních listů pro cisternové vozy pro kapaliny, vydané Evropskou radou chemického průmyslu (CEFIC), jsou k dispozici na webových stránkách OTIF (www.otif.org).

(g) musí zajistit, aby žádné nebezpečné zbytky naplněné látky neulpívaly na vnějším povrchu jím naplněných cisteren;

(h) musí při přípravě nebezpečných věcí k přepravě zajistit, aby byly velké bezpečnostní značky, značky, oranžové tabulky a bezpečnostní značky, jakož i bezpečnostní značky pro posun, umístěny na cisterny, vozy a kontejnery podle kapitoly 5.3;

(i) musí před a po naplnění cisternových vozů zkapalněným plynem, provést všechny příslušné předepsané kontroly;

(j) musí se při plnění vozů nebo kontejnerů volně loženými nebezpečnými věcmi ujistit, že jsou dodržena příslušná ustanovení kapitoly 7.3.

1.4.3.4 Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny

V souvislosti s oddílem 1.4.1 provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny musí zejména:

(a) zajistit dodržení předpisů pro konstrukci, výstroj, zkoušky a značení;

(b) zajistit, aby údržba nádrží a jejich výstroje byla prováděna způsobem, který zaručí, že cisternový kontejner nebo přemístitelná cisterna bude za normálních provozních podmínek odpovídat předpisům RID až do své příští prohlídky;

(c) zajistit provedení mimořádné prohlídky a zkoušky, jestliže může být bezpečnost nádrže nebo její výstroje snížena opravou, změnou nebo nehodou.

1.4.3.5 Provozovatel cisternového vozu

V rámci oddílu 1.4.1 musí provozovatel cisternového vozu zejména13):

(a) zajistit dodržení předpisů pro konstrukci, výstroj, zkoušky a značení;

(b) zajistit provedení mimořádné prohlídky a zkoušky, jestliže může být bezpečnost nádrže nebo její výstroje snížena opravou, změnou nebo nehodou;

(c) zajistit, aby výsledky činností vyžadovaných v odstavcích (a) a (b) byly zaznamenány v dokumentaci cisterny;

(d) ověřit si, že subjekt odpovědný za údržbu (ECM) cisternového vozu má platné osvědčení vztahující se na cisternové vozy pro nebezpečné věci;

(e) zajistit, aby informace poskytnuté subjektu odpovědnému za údržbu (ECM), jak je definováno v článku 15 § 3 ATMF - Přípojek G k COTIF - a v článku 5 Přílohy A k ATMF, zahrnovaly také cisternu a její výstroj.

1.4.3.6 Provozovatel železniční infrastruktury

V rámci oddílu 1.4.1 má provozovatel železniční infrastruktury zejména následující povinnosti. Provozovatel železniční infrastruktury:

a) se musí postarat o to, aby byly vypracovány interní nouzové plány pro seřaďovací nádraží podle kapitoly 1.11;

b) musí zajistit, že se kdykoliv během přepravy dostane rychle a bez omezení nejméně k následujícím informacím:

- sestava vlaku s uvedením čísla každého vozu a typu vozu, pokud tento není již obsažen v čísle vozu,

- UN čísla nebezpečných věcí přepravovaných v nebo na každém voze, pokud je vyžadováno, že musí být uvedena v přepravním dokladu, nebo jestliže se přepravují jen nebezpečné věci balené v omezených množstvích podle kapitoly 3.4, informace uvádějící jejich přítomnost, pokud je vyžadováno označení vozu nebo velkého kontejneru podle kapitoly 3.4,

- pozice každého vozu ve vlaku (řazení vozů).

Tyto údaje se smí poskytnout pouze těm místům, které je potřebují za účelem bezpečnosti, prevence a pro potřebu zásahových složek.

POZNÁMKA: Druh a způsob poskytování údajů se stanoví v pravidlech pro používání železniční infrastruktury.

1.4.3.7 Vykládce

1.4.3.7.1 V souvislosti s oddílem 1.4.1 vykládce musí zejména:

(a) přesvědčit se, že jsou vykládány správné věci srovnáním příslušných informací v přepravním dokladu s informacemi na kusu, kontejneru, cisterně, MEGC nebo voze;

(b) před vykládkou a během ní překontrolovat, zda obaly, cisterna, vůz nebo kontejner nejsou poškozeny do té míry, že by to ohrozilo vykládku. V tomto případě zajistit, aby se vykládka neprováděla, dokud nebudou učiněna patřičná opatření;

POZNÁMKA: Vykládce musí stanovit postupy pro kontrolu správné funkce uzávěrů cisterny cisternového vozu a zajistit těsnost uzavíracích zařízení před a po vykládce. Návody ve formě kontrolních listů pro cisternové vozy pro kapaliny, vydané Evropskou radou chemického průmyslu (CEFIC), jsou k dispozici na webových stránkách OTIF (www.otif.org).

(c) dodržet všechny příslušné předpisy týkající se vykládky a manipulace;

(d) ihned po vykládce cisterny, vozu nebo kontejneru:

(i) odstranit všechny nebezpečné zbytky, které ulpěly na vnější straně cisterny, vozu nebo kontejneru během vykládkového procesu; a

(ii) zajistit uzavření ventilů a otvorů pro prohlídky;

POZNÁMKA: Vykládce musí stanovit postupy pro kontrolu správné funkce uzávěrů cisterny cisternového vozu a zajistit těsnost uzavíracích zařízení před a po vykládce. Návody ve formě kontrolních listů pro cisternové vozy pro kapaliny, vydané Evropskou radou chemického průmyslu (CEFIC), jsou k dispozici na webových stránkách OTIF (www.otif.org).

(e) zajistit, aby bylo provedeno předepsané vyčištění a dekontaminace vozů nebo kontejnerů; a

(f) zajistit, aby vozy a kontejnery po jejich úplném vyložení, vyčištění, odplynění a dekontaminaci už nebyly opatřeny velkými bezpečnostními značkami, značkami a oranžovými tabulkami, kterými byly označeny podle kapitoly 5.3.

1.4.3.7.2 Jestliže vykládce používá služeb jiných účastníků (provádějících čištění, dekontaminaci atd.), musí provést patřičná opatření k tomu, aby byly dodrženy předpisy RID.

1.4.3.8 Subjekt odpovědný za údržbu (ECM)

V souvislosti s oddílem 1.4.1 musí subjekt odpovědný za údržbu (ECM) zejména zajistit, aby

(a) údržba cisteren a jejich výstroje byla prováděna takovým způsobem, aby se zabezpečilo, že za normálních provozních podmínek cisternový vůz vyhoví požadavkům RID;

(b) informace, jak jsou definovány v článku 15a § 3 ATMF - Přípojek G k COTIF - a v článku 5 Přílohy A k ATMF, zahrnovaly také cisternu a její výstroj;

(c) údržbářské úkony týkající se cisterny a její výstroje byly zaznamenány v záznamníku údržby.

Kapitola 1.5

Odchylky

1.5.1 Dočasné odchylky

1.5.1.1 Příslušné orgány smluvních států RID se mohou dohodnout přímo mezi sebou, že určité přepravy po jejich území se budou dočasně provádět odchylně od předpisu RID, za podmínky, že tím není snížena bezpečnost. Orgán, který byl iniciátorem této dočasné odchylky, musí takové odchylky oznámit Ústřednímu úřadu, který je dá na vědomí smluvním státům RID14).

POZNÁMKA: Zvláštní ujednání podle oddílu 1.7.4 se nepovažuje za dočasnou odchylku ve smyslu tohoto oddílu.

1.5.1.2 Doba platnosti dočasné odchylky nesmí být delší než pět let od data jejího vstupu v platnost. Dočasná odchylka automaticky pozbývá platnosti datem vstupu v platnost příslušné změny RID.

1.5.1.3 Přepravy na základě dočasných odchylek jsou přepravami ve smyslu přípojku C Úmluvy COTIF.

1.5.2 Vojenské zásilky

Pro vojenské zásilky, tzn. zásilky s látkami nebo předměty třídy 1, které patří ozbrojeným silám nebo za které jsou ozbrojené síly odpovědné, platí odlišné požadavky (viz pododdíl 5.2.1.5, odstavce 5.2.2.1.8, 5.3.1.1.2 a 5.4.1.2.1 (f) jakož i oddíl 7.2.4 zvláštního ustanovení W2).

Kapitola 1.6

Přechodná ustanovení

1.6.1 Všeobecná ustanovení

1.6.1.1 Pokud není stanoveno jinak, látky a předměty RID mohou být přepravovány až do 30. června 2017 podle předpisů RID15) platných do 31. prosince 2016.

POZNÁMKA: K údajům v přepravním dokladu viz 5.4.1.1.12.

1.6.1.2 (Vypuštěno)

1.6.1.3 Látky a předměty třídy 1, patřící ozbrojeným silám některého smluvního státu, které byly zabaleny před 1. lednem 1990 podle předpisu RID16) platných v této době, mohou být přepravovány po 31. prosinci 1989, pokud jsou obaly nepoškozeny a jsou uvedeny v přepravním dokladu jako vojenské věci zabalené před 1. lednem 1990. Ostatní ustanovení platná od 1. ledna 1990 pro tuto třídu musí být dodržena.

1.6.1.4 Látky a předměty třídy 1, které byly zabaleny mezi 1. lednem 1990 a 31. prosincem 1996 podle předpis RID17) platných v této době, mohou být přepravovány po 31. prosinci 1996, pokud jsou obaly nepoškozeny a jsou uvedeny v přepravním dokladu jako věci třídy 1 zabalené mezi 1. lednem 1990 a 31. prosincem 1996.

1.6.1.5 Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vyrobené podle požadavků bodů 405 (5) a 555 (3) před 1. lednem 1999, které však neodpovídají požadavkům bodů 405 (5) a 555 (3) platným od 1. ledna 1999, smí být dále používány.

1.6.1.6 Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů bodu 1612 (1) platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy týkající se výšky písmen, číslic a symbolů odstavce 6.5.2.1.1 platné od 1. července 2001, smějí být nadále používány.

1.6.1.7 Typové schválení pro sudy, kanystry a kompozitní obaly vyrobené z polyetylénu o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti vydaná před 1. červencem 2005 podle ustanovení odstavce 6.1.5.2.6 platných do 31. prosince 2004, které však nesplňují ustanovení pododdílu 4.1.1.21, budou dále platná až do 31. prosince 2009. Každý takový obal vyrobený a označený na základě těchto typových schválení může být používán až do konce své dovolené doby používání stanovené v pododdílu 4.1.1.15.

1.6.1.8 Stávající oranžové označení, které splňuje požadavky pododdílu 5.3.2.2 platná do 31. prosince 2004, smí být dále používáno, pokud jsou splněny požadavky uvedené v 5.3.2.2.1 a 5.3.2.2.2, že tabulka, čísla a písmena musí zůstat upevněny bez ohledu na orientaci vozu.

1.6.1.9 (Vyhrazeno)

1.6.1.10 (Vypuštěno)

1.6.1.11 Schválení typu pro sudy, kanystry a kompozitní obaly vyrobené z polyetylénu o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti a pro IBC z polyetylénu o vysoké molekulární hmotnosti, vydaná před 1. červencem 2007 podle požadavků v oddílu 6.1.6 (a) platných do 31. prosince 2006, které však neodpovídají požadavkům v oddílu 6.1.6 (a) platným od 1. ledna 2007, jsou nadále platná.

1.6.1.12 (Vyhrazeno)

1.6.1.13 (Vypuštěno)

1.6.1.14 IBC vyrobené před 1. lednem 2011 a odpovídající konstrukčnímu typu, který neprošel vibrační zkouškou podle 6.5.6.13, nebo který nemusel splňovat kritéria odstavce 6.5.6.9.5 (d) v době, kdy byl podroben zkoušce volným pádem, smějí být dále používány.

1.6.1.15 Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vyrobené, rekonstruované nebo opravené před 1. lednem 2011 nemusí být označeny nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle odstavce 6.5.2.2.2. Takové IBC, které nejsou označeny podle 6.5.2.2.2, smějí být dále používány po 31. prosinci 2010, avšak musí být označeny podle 6.5.2.2.2, jsou-li rekonstruovány nebo opraveny po tomto datu.
IBC vyrobené, rekonstruované nebo opravené mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2016 a označené nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle ustanovení v 6.5.2.2.2 platných do 31. prosince 2014 smějí být dále používány.

1.6.1.16 (Vypuštěno)

1.6.1.17 (Vypuštěno)

1.6.1.18 (Vypuštěno)

1.6.1.19 (Vypuštěno)

1.6.1.20 (Vypuštěno)

1.6.1.21 (Vyhrazeno)

1.6.1.22 Vnitřní nádoby kompozitních IBC vyrobené před 1. červencem 2011 a značené podle předpisů v 6.5.2.2.4 platných do 31. prosince 2010 se smějí dále používat.

1.6.1.23 (Vyhrazeno)

1.6.1.24 (Vypuštěno)

1.6.1.25 Láhve s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 60 litrů označené UN číslem podle ustanovení RID platných do 31. prosince 2012 a které neodpovídají požadavkům uvedeným v 5.2.1.1, pokud jde o velikost UN čísla a písmen UN, platným od 1. ledna 2013, smějí být dále používány až do příští periodické inspekce, nejdéle však do 30. června 2018.

1.6.1.26 Velké obaly vyrobené nebo rekonstruované před 1. lednem 2014 a které neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.6.3.1, pokud jde o velikost písmen, číslic a symbolů, platným od 1. ledna 2013, smějí být dále používány. Velké obaly vyrobené nebo rekonstruované před 1. lednem 2015 nemusí být označeny nejvyšší dovolenou stohovací zátěží podle 6.6.3.3. Takové velké obaly, které nejsou označeny podle 6.6.3.3, smějí být používány i po 31. prosinci 2014, ale musí být označeny podle 6.6.3.3, pokud byly rekonstruovány po tomto datu.
Velké obaly vyrobené nebo rekonstruované mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2016 a označené nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle ustanovení v 6.6.3.3 platných do 31. prosince 2014 smějí být dále používány.

1.6.1.27 Nádrže jako integrální součásti zařízení nebo strojů, obsahující kapalná paliva UN čísel 1202, 1203, 1223, 1268, 1863 a 3475, vyrobené před 1. červencem 2013, které neodpovídají požadavkům odstavce (a) zvláštního ustanovení 363 kapitoly 3.3 platným od 1. ledna 2013, smějí být dále používány.

1.6.1.28 (Vypuštěno)

1.6.1.29 Lithiové články a baterie vyrobené podle konstrukčního typu splňujícího požadavky pododdílu 38.3 Příručky zkoušek a kritérií, revize 3, změny 1 nebo jakékoli následné revize a změny platné k datu zkoušky konstrukčního typu smějí být dále přepravovány, pokud není v RID stanoveno jinak.
Lithiové články a baterie vyrobené před 1. červencem 2003 a splňující požadavky Příručky zkoušek a kritérií, revize 3 smějí být dále přepravovány, pokud jsou dodržena všechna ostatní příslušná ustanovení.

1.6.1.30 Bezpečnostní značky, které splňují požadavky uvedené v 5.2.2.2.1.1, platné do 31. prosince 2014, smějí být používány až do 30. června 2019.

1.6.1.31 (Vypuštěno)

1.6.1.32 (Vypuštěno)

1.6.1.33 Elektrické dvouvrstvé kondenzátory UN čísla 3499 vyrobené před 1. lednem 2014 nemusí mít vyznačenu svou kapacitu akumulace energie ve Wh, jak je vyžadováno v pododstavci (e) zvláštního ustanovení 361 kapitoly 3.3.

1.6.1.34 Asymetrické kondenzátory UN čísla 3508 vyrobené před 1. lednem 2016 nemusí mít vyznačenu svou kapacitu akumulace energie ve Wh, jak je vyžadováno v pododstavci (c) zvláštního ustanovení 372 kapitoly 3.3.

1.6.1.35 (Vyhrazeno)

1.6.1.36 (Vyhrazeno)

1.6.1.37 Velké bezpečnostní značky se zmenšenými rozměry, které mohly být umisťovány na vozy podle ustanovení v 5.3.1.7.4 platných do 31. prosince 2014, které však nesplňují požadavky na umisťování velkých bezpečnostních značek se zmenšenými rozměry podle ustanovení v 5.3.1.7.4 platných od 1. ledna 2015, musí být nahrazeny nejpozději do 31. prosince 2017.

1.6.1.38 Smluvní státy smějí nadále vydávat osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí podle vzoru platného do 31. prosince 2016, namísto osvědčení odpovídajících požadavkům uvedeným v 1.8.3.18, platným od 1. ledna 2017, až do 31. prosince 2018. Taková osvědčení smějí být dále používána až do konce své pětileté platnosti.

1.6.1.39 Bez ohledu na požadavky zvláštního ustanovení 188 kapitoly 3.3 platné od 1. ledna 2017 smějí být kusy obsahující lithiové články nebo baterie nadále označovány až do 31. prosince 2018 podle požadavků zvláštního ustanovení 188 kapitoly 3.3 platných do 31. prosince 2016.

1.6.1.40 Bez ohledu na ustanovení RID platná od 1. ledna 2017 smějí být předměty UN čísel 0015, 0016 a 0303 obsahující dýmotvornou látku (dýmotvorné látky), toxickou (toxické) při inhalaci podle kritérií pro třídu 6.1, vyrobené před 31. prosincem 2016, přepravovány až do 31. prosince 2018 bez bezpečnostní značky pro vedlejší nebezpečí „TOXICKÝ” (vzor č. 6.1, viz 5.2.2.2.2).

1.6.1.41 Bez ohledu na ustanovení RID platná od 1. ledna 2017 smějí být velké obaly vyhovující parametrům obalové skupiny III podle zvláštního ustanovení pro balení L2 pokynu pro balení LP02 v 4.1.4.3 platného do 31. prosince 2016 dále používány pro UN číslo 1950 až do 31. prosince 2022.

1.6.1.42 Bez ohledu na požadavky uvedené ve sloupci (5) tabulky A kapitoly 3.2, platné od 1. ledna 2017 pro UN čísla 3090, 3091, 3480 a 3481 třídy 9, smí být bezpečnostní značka (vzor č. 9, viz 5.2.2.2.2) dále používána pro tato UN čísla až do 31. prosince 2018.

1.6.1.43 Vozidla registrovaná nebo uvedená do provozu před 1. červencem 2017, jak jsou definována ve zvláštních ustanoveních 240, 385 a 669 kapitoly 3.3, a jejich výbava určená k použití během přepravy, která odpovídají požadavkům RID platným do 31. prosince 2016, avšak obsahující lithiové články a baterie, které neodpovídají požadavkům uvedeným v 2.2.9.1.7, smějí být dále přepravována jako náklad podle požadavků zvláštního ustanovení 666 kapitoly 3.3.

1.6.2 Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2

1.6.2.1 Nádoby vyrobené před 1. lednem 1997, které neodpovídají předpisu RID platnému od 1. ledna 1997, ale jejichž přeprava byla dovolena podle předpisu RID platného do 31. prosince 1996, mohou být používány i po tomto datu, jestliže splňují předpisy pro periodické zkoušky podle pokynů pro balení P 200 a P 203.

1.6.2.2 (Vypuštěno)

1.6.2.3 Nádoby určené pro přepravu látek třídy 2 vyrobené před 1. lednem 2003, smějí být nadále opatřeny, po 1. lednu 2003, značkami podle předpisů platných do 31. prosince 2002.

1.6.2.4 Tlakové nádoby zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které podle oddílu 6.2.5 již nejsou uznávány, mohou být dále používány.

1.6.2.5 Tlakové nádoby a jejich uzávěry zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby, (viz 6.2.4) podle ustanovení RID, která platila v té době, mohou být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením.

1.6.2.6 Tlakové nádoby pro jiné látky, než jsou látky třídy 2, vyrobené před 1. červencem 2009 podle ustanovení uvedených v 4.1.4.4 platných do 31. prosince 2008, které však neodpovídají ustanovením uvedeným v 4.1.3.6 platným od 1. ledna 2009, smějí být dále používány, pokud jsou dodržena ustanovení uvedená v 4.1.4.4 platná do 31. prosince 2008.

1.6.2.7 (Vypuštěno)

1.6.2.8 (Vypuštěno)

1.6.2.9 Ustanovení pokynu pro balení P 200 (10), zvláštního ustanovení pro balení v 4.1.4.1 platná do 31. prosince 2010 smějí být smluvními státy RID používána pro láhve vyrobené před 1. lednem 2015.

1.6.2.10 Opakovaně plnitelné svařované ocelové láhve pro přepravu plynů UN čísel 1011,1075, 1965, 1969 nebo 1978, kterým byl podle pokynu pro balení P 200 (10), zvláštního ustanovení pro balení (v) v 4.1.4.1 platného do 31. prosince 2010 příslušným orgánem země (zemí) přepravy povolen interval mezi periodickými prohlídkami 15 let, smějí být dále podrobovány periodickým prohlídkám podle těchto ustanovení.

1.6.2.11 Plynové kartuše vyrobené a připravené k přepravě před 1. lednem 2013, pro které nebyly použity předpisy uvedené v 1.8.6, 1.8.7 nebo 1.8.8 pro posuzování shody plynových kartuší, smějí být dále přepravovány po tomto datu, pokud jsou dodržena všechna ostatní příslušná ustanovení RID.

1.6.2.12 Záchranné tlakové nádoby smějí být dále vyráběny a schvalovány podle vnitrostátních předpisů až do 31. prosince 2013. Záchranné tlakové nádoby vyrobené a schválené podle vnitrostátních předpisů před 1. lednem 2014 smějí být dále používány se schválením příslušných orgánů zemí používání.

1.6.2.13 Svazky lahví vyrobené před 1. červencem 2013, které nejsou označeny podle 6.2.3.9.7.2 a 6.2.3.9.7.3, smějí být používány až do příští periodické prohlídky a zkoušky po 1. červenci 2015.

1.6.2.14 Láhve vyrobené před 1. lednem 2016 podle 6.2.3 a podle specifikace schválené příslušnými orgány zemí přepravy a použití, které však neodpovídají normě ISO 11513:2011 nebo normě ISO 9809-1:2010, jak je vyžadováno v 4.1.4.1, pokynu pro balení P208 (1), smějí být používány pro přepravu adsorbovaných plynů, za podmínky, že jsou dodrženy všeobecné předpisy pro balení uvedené v 4.16.1.

1.6.2.15 Svazky lahví, které byly podrobeny periodické prohlídce před 1. červencem 2015 a které nejsou označeny podle ustanovení v 6.2.3.9.7.3 platných od 1. ledna 2015, smějí být používány až do příští periodické prohlídky a zkoušky po 1. červenci 2015.

1.6.3 Cisternové a bateriové vozy

1.6.3.1 (Vypuštěno)

1.6.3.2 (Vypuštěno)

1.6.3.3 Cisternové vozy, jejichž nádrže byly vyrobeny před vstupem v platnost požadavků platných od 1. října 1978, smějí být dále používány, pokud jejich tloušťka stěny a části výstroje splňují požadavky kapitoly 6.8.

1.6.3.3.1 Se souhlasem příslušného orgánu země registrace smějí být cisternové vozy, které jsou určeny pro přepravu plynů třídy 2 a jejichž nádrže byly vyrobeny před 1. lednem 1965, smějí být dále používány až do 31. prosince 2017, pokud jejich části výstroje, avšak nikoli jejich tloušťka stěny, splňují požadavky kapitoly 6.8.

1.6.3.3.2 Cisternové vozy, které jsou určeny pro přepravu plynů třídy 2 a jejichž nádrže byly vyrobeny mezi 1. lednem 1965 a 31. prosincem 1966, smějí být dále používány až do 31. prosince 2019, pokud jejich části výstroje, avšak nikoli jejich tloušťka stěny, splňují požadavky kapitoly 6.8.

1.6.3.3.3 Cisternové vozy, které jsou určeny pro přepravu plynů třídy 2 a jejichž nádrže byly vyrobeny mezi 1. lednem 1967 a 31. prosincem 1970, smějí být dále používány až do 31. prosince 2021, pokud jejich části výstroje, avšak nikoli jejich tloušťka stěny, splňují požadavky kapitoly 6.8.

1.6.3.3.4 Cisternové vozy, které jsou určeny pro přepravu plynů třídy 2 a jejichž nádrže byly vyrobeny mezi 1. lednem 1971 a 31. prosincem 1975, smějí být dále používány až do 31. prosince 2025, pokud jejich části výstroje, avšak nikoli jejich tloušťka stěny, splňují požadavky kapitoly 6.8.

1.6.3.3.5 Cisternové vozy, které jsou určeny pro přepravu plynů třídy 2 a jejichž nádrže byly vyrobeny mezi 1. lednem 1976 a 31. prosincem 1978, smějí být dále používány až do 31. prosince 2029, pokud jejich části výstroje, avšak nikoli jejich tloušťka stěny, splňují požadavky kapitoly 6.8.

1.6.3.4 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 1988 podle požadavků platných do 31. prosince 1987, které však požadavkům platným od 1. ledna 1988 nevyhovují, smějí být nadále používány. Toto platí také pro cisternové vozy, které nejsou označeny podle oddílu 1.6.1 přípojku XI údajem o materiálu cisterny, což je předepsáno od 1. ledna 1988.

1.6.3.5 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 1993 podle předpisů platných do 31. prosince 1992, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1993, smějí být dále používány.

1.6.3.6 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 1995 podle předpisů platných do 31. prosince 1994, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1995, smějí být dále používány.

1.6.3.7 Cisternové vozy určené pro přepravu hořlavých kapalin s bodem vzplanutí více než 55 °C a nejvýše 60 °C vyrobené před 1. lednem 1997 podle ustanovení oddílů 1.2.7, 1.3.8 a 3.3.3 přípojku XI platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky těchto oddílů platných od 1. ledna 1997, smějí být dále používány.

1.6.3.8 Jestliže byla v důsledku změn v RID některá oficiální pojmenování plynů pozměněna, není nutno měnit pojmenování na štítku nebo na vlastní nádrži (viz odstavec 6.8.3.5.2 nebo 6.8.3.5.3), pokud se pojmenování plynů na cisternových vozech, bateriových vozech a vozech se snímatelnými cisternami nebo na štítcích /viz odstavec 6.8.3.5.6 (b) nebo (c)/ upraví při nejbližší periodické zkoušce.

1.6.3.9 (Vyhrazeno)

1.6.3.10 (Vyhrazeno)

1.6.3.11 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 1997 podle předpisů platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky přípojku XI oddílů 3.3.3 a 3.3.4 platné od 1. ledna 1997, smějí být dále používány.

1.6.3.12 (Vypuštěno)

1.6.3.13 (Vypuštěno)

1.6.3.14 Cisternové vozy, které byly konstruovány a vyrobeny podle předpisů Přípojku XI platných před 1. lednem 1999, které však neodpovídají pododdílu 5.3.6.3 předpisů platných od 1. ledna 1999 mohou být používány i nadále.

1.6.3.15 Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007, které jsou uvedeny v odstavci 6.8.2.2.3, smějí být dále používány až do příští periodické prohlídky.

1.6.3.16 Pro cisternové vozy a bateriové vozy vyrobené před 1. červencem 2007, které nesplňují ustanovení oddílu 4.3.2, jakož i pododdílů 6.8.2.4 a 6.8.3.4 pokud se týká dokumentace cisterny (pasportu), musí být uchovávání dokladů pro dokumentaci cisterny zahájeno nejpozději při příští periodické prohlídce.

1.6.3.17 Cisternové vozy určené pro přepravu látek třídy 3, obalové skupiny I s tenzí par při 50 °C nejvýše 175 kPa (1,75 baru) (absolutní), vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, kterým byl přiřazen kód cisterny L1,5BN podle předpisů platných do 31. prosince 2006, smějí být dále používány pro přepravu výše uvedených látek až do 31. prosince 2022.

1.6.3.18 Cisternové a bateriové vozy vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy platné od 1. července 2001, smějí být dále používány.
Avšak musí být označeny příslušným kódem cisteren, a pokud je to náležité, příslušnými alfanumerickými kódy zvláštních ustanovení TC a TE podle 6.8.4.

1.6.3.19 (Vyhrazeno)

1.6.3.20 Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které však nesplňují požadavky odstavce 6.8.2.1.7 účinná od 1. ledna 2003 a zvláštní ustanovení TE 15 v 6.8.4.(b) účinná od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006, smějí být dále používány.

1.6.3.21 (Vypuštěno)

1.6.3.22 Cisternové vozy s nádržemi z hliníkových slitin vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které neodpovídají předpisům platným od 1. ledna 2003, smějí být dále používány.

1.6.3.23 (Vypuštěno)

1.6.3.24 Cisternové vozy pro přepravu plynů UN 1052, UN 1790 a UN 2073 vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které neodpovídají požadavkům odstavce 6.8.5.1.1 b) platného od 1. ledna 2003, smějí být dále používány.

1.6.3.25 (Vypuštěno)

1.6.3.26 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007 týkající se vyznačení vnějšího výpočtového tlaku podle odstavce 6.8.2.5.1, mohou být dále používány.

1.6.3.27

(a) Pro cisternové vozy a bateriové vozy, které nejsou vybaveny samočinnými spřáhly:

- pro plyny třídy 2 s klasifikačními kódy obsahujícími písmeno (písmena) T, TF, TC, TO, TFC nebo TOC, a

- pro látky tříd 3 až 8 přepravované v kapalném stavu, jimž je ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2 přiřazen kód cisteren L15CH, L15DH nebo L21DH,

vyrobené před 1. lednem 2005 musí být výstroj definovaná ve zvláštním ustanovení TE22 v 6.8.4 schopna absorbovat alespoň 500 kJ energie na každém konci vozu.

Cisternové vozy a bateriové vozy pro přepravu těchto plynů a látek, vybavené samočinnými spřáhly, vyrobené před 1. červencem 2015 a které neodpovídají požadavkům zvláštního ustanovení TE 22 v 6.8.4 platným od 1. ledna 2015, smějí být dále používány až do 31. prosince 2020.

(b) Cisternové vozy a bateriové vozy, které nejsou vybaveny samočinnými spřáhly pro přepravu:

- plynů třídy 2 s klasifikačními kódy, které obsahují písmeno F, stejně jako

- látek tříd 3 až 8 přepravovaných v kapalném stavu a látek, jimž jsou v kapitole 3.2, tabulce A, sloupci (12) přiřazeny kódy cisteren L10BH, L10CH nebo L10DH

které byly vyrobeny před 1. lednem 2007, avšak neodpovídají požadavkům zvláštního ustanovení TE 22 oddílu 6.8.4 platného od 1. ledna 2007, mohou být dále používány.

Cisternové vozy a bateriové vozy pro přepravu těchto plynů a látek, vybavené samočinnými spřáhly, vyrobené před 1. červencem 2015 a které neodpovídají požadavkům zvláštního ustanovení TE 22 v 6.8.4 platným od 1. ledna 2015, smějí být dále používány.

1.6.3.28 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 2005 podle předpisů platných do 31. prosince 2004, které však neodpovídají požadavkům odstavce 6.8.2.2.1, druhého pododstavce, je nutno nejpozději při příští přestavbě nově vystrojit, pokud je to prakticky možné a prováděné práce vyžadují demontáž dílů nástavby.

1.6.3.29 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 2005, které však neodpovídají požadavkům ustanovení odstavce 6.8.2.2.4 platným od 1. ledna 2005, smějí být dále používány.

1.6.3.30 (Vyhrazeno)

1.6.3.31 Cisternové vozy a cisterny tvořící prvky bateriových vozů zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které byly uznávány v době jejich výroby podle ustanovení 6.8.2.7, která platila v té době, smějí být dále používány.

1.6.3.32 Cisternové vozy určené pro přepravu:

- plynů třídy 2 s klasifikačním kódem, který obsahuje písmeno T, (TF, TC, TO, TFC nebo TOC) a

- kapalných látek tříd 3 až 8, které mají v kapitole 3.2 tabulce A sloupci 12 přidělen kód cisterny L15CH, L15DH nebo L21DH,

vyrobené před 1. lednem 2007, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007 týkající se požadavků oddílu 6.8.4 (b) zvláštní ustanovení TE 25, mohou být dále používány.

Cisternové vozy pro přepravu plynů UN 1017 CHLÓR, UN 1749 FLUORID CHLORITÝ (CHLORTRIFLUORID), UN 2189 'DICHLORSILAN, UN 2901 CHLORID BROMU (BROMCHLORID) a UN 3057 TRIFLUORACETYLCHLORID, u nichž tloušťka den neodpovídá zvláštnímu ustanovení TE 25 (b), musí být přesto dodatečně vybaveny zařízeními podle zvláštního ustanovení TE 25(a), (c) nebo (d).

1.6.3.33 Cisternové vozy a bateriové vozy pro plyny třídy 2 vyrobené před 1. lednem 1986 podle předpisů platných do 31. prosince 1985, a které neodpovídají ustanovením uvedeným v 6.8.3.1.6 týkajících se nárazníků, smějí být dále používány.

1.6.3.34 (Vyhrazeno)

1.6.3.35 (Vypuštěno)

1.6.3.36 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 2011 podle předpisů platných do 31. prosince 2010, které však neodpovídají požadavkům v 6.8.2.1.29 platným od 1. ledna 2011, smějí být dále používány.

1.6.3.37 (Vypuštěno)

1.6.3.38 Cisternové vozy a bateriové vozy zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby (viz 6.8.2.6 a 6.8.3.6) podle ustanovení RID, která platila v té době, smějí být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením.

1.6.3.39 Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2011 podle požadavků uvedených v 6.8.2.2.3, platných do 31. prosince 2010, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.3, třetí odstavec, týkajícím se umístění pojistky proti prošlehnutí plamene nebo lapače jisker, smějí být dále používány.

1.6.3.40 (Vypuštěno)

1.6.3.41 Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2013 podle předpisů platných do 31. prosince 2012, které však neodpovídají požadavkům na značení uvedeným v 6.8.2.5.2 nebo 6.8.3.5.6 platným od 1. ledna 2013, smějí být dále označeny podle předpisů platných do 31. prosince 2012 až do příští periodické prohlídky po 1. červenci 2013.

1.6.3.42 Pro UN 2381 smí být kód cisteren udaný ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2, platný do 31. prosince 2012, dále používán až do 31. prosince 2018 pro cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2013.

1.6.3.43 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 2012 podle předpisů platných do 31. prosince 2012, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.6, týkajícím se norem EN 14432:2006 a EN 14433:2006, platným od 1. ledna 2011, smějí být dále používány.

1.6.3.44 (Vyhrazeno)

1.6.4.45 Cisternové vozy pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny vyrobené před 1. červencem 2017 podle požadavků platných do 31. prosince 2016, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.3.4.10, 6.8.3.4.11 a 6.8.3.5.4 a platným od 1. ledna 2017, smějí být dále používány až do příští prohlídky po 1. červenci 2017. Až do této doby smějí být aktuální údržné doby pro splnění požadavků uvedených v 4.3.3.5 a 5.4.1.2.2 (d) odhadovány bez použití referenční údržné doby.

1.6.3.46 Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2017 podle předpisů platných do 31. prosince 2016, které však nesplňují požadavky uvedené v 6.8.2.1.23 platné od 1. ledna 2017, smějí být dále používány.

1.6.4 Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC

1.6.4.1 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1988 podle předpisů platných do 31. prosince 1987, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1988, mohou být dále používány.

1.6.4.2 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1993 podle předpisů platných do 31. prosince 1992, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1993, mohou být dále používány.

1.6.4.3 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1995 podle předpisů platných do 31. prosince 1994, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1995, mohou být dále používány.

1.6.4.4 Cisternové kontejnery pro přepravu hořlavých kapalných látek s bodem vzplanutí vyšším než 55 °C a méně než 60 °C vyrobené před 1. lednem 1997 podle požadavků oddílů 1.2.7, 1.3.8 a 3.3.3 přípojku X platných do 31. prosince 1996, které však neodpovídají požadavkům těchto oddílů platných od 1. ledna 1997, mohou být dále používány.

1.6.4.5 Jestliže byla v důsledku změn RID některá oficiální pojmenování pro přepravu plynů pozměněna, není nutno měnit pojmenování na štítku nebo na vlastní nádrži (viz odstavec 6.8.3.5.2 nebo odstavec 6.8.3.5.3) pokud se pojmenování plynů na cisternových kontejnerech a MEGC nebo na štítcích /viz odstavec 6.8.3.5.6 (b) nebo (c)/ upraví při nejbližší periodické zkoušce.

1.6.4.6 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007, které se týkají vyznačení vnějšího výpočtového tlaku podle odstavce 6.8.2.5.1, mohou být dále používány.

1.6.4.7 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1997 podle předpisů platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky přípojku X oddílů 3.3.3 a 3.3.4 platné od 1. ledna 1997, smějí být dále používány.

1.6.4.8 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1999 podle požadavků přípojku X pododdílu 5.3.6.3, platné do 31. prosince 1998, které však neodpovídají požadavkům přípojku X pododdílu 5.3.6.3 platným od 1. ledna 1999, smějí být dále používány.

1.6.4.9 Cisternové kontejnery a MEGC zkonstruované a vyrobené podle technických norem, které byly uznávány v době jejich výroby podle ustanovení uvedených v 6.8.2.7, která platila v té době, smějí být dále používány.

1.6.4.10 (Vypuštěno)

1.6.4.11 (Vyhrazeno)

1.6.4.12 Cisternové kontejnery a MEGC vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy platné od 1. července 2001, smějí být dále používány.
Avšak musí být označeny příslušným kódem cisteren, a pokud je to náležité, příslušnými alfanumerickými kódy zvláštních ustanovení TC a TE podle 6.8.4.

1.6.4.13 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které však nesplňují požadavky odstavce 6.8.2.1.7 účinná od 1. ledna 2003 a zvláštní ustanovení TE 15 v 6.8.4.(b) účinná od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006, smějí být dále používány.

1.6.4.14 Cisternové kontejnery pro přepravu žíravých plynů UN 1052, UN 1790 a UN 2073 vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které však nesplňují požadavky odstavce 6.8.5.1.1 b) platné od 1. ledna 2003, smějí být dále používány.

1.6.4.15 Druh zkoušky („P“ nebo „L“) vyžadovaný podle odstavce 6.8.2.5.1 je třeba doplnit na tabuli cisterny teprve při první předepsané zkoušce po 1. lednu 2007.

1.6.4.16 (Vypuštěno)

1.6.4.17 (Vypuštěno)

1.6.4.18 Pro cisternové kontejnery a MEGC vyrobené před 1. červencem 2007, které nesplňují ustanovení oddílu 4.3.2, jakož i pododdílů 6.8.2.3 a 6.8.2.4 a 6.8.3.4 co se týče dokumentace cisterny (pasportu), musí být uchovávání dokladů pro dokumentaci cisterny (pasport) zahájeno nejpozději při příští periodické prohlídce.

1.6.4.19 (Vypuštěno)

1.6.4.20 Cisternové kontejnery pro podtlakové vyčerpávání odpadů vyrobené před 1. červencem 2005 podle požadavků platných do 31. prosince 2004, které však neodpovídají požadavkům pododdílu 6.10.3.9 platným od 1. ledna 2005, smějí být dále používány.

1.6.4.211.6.4.29 (Vyhrazeno)

1.6.4.30 Přemístitelné cisterny a UN MEGC, které nesplňují konstrukční požadavky platné od 1. ledna 2007, ale které byly vyrobeny podle osvědčení o schválení typu, které bylo vydáno před 1. lednem 2008, smějí být dále používány.

1.6.4.31 (Vypuštěno)

1.6.4.32 Pokud byla nádrž cisternového kontejneru již před 1. lednem 2009 rozdělena přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7.500 litrů, nemusí být vnitřní objem nádrže doplněn symbolem „S“ v údajích vyžadovaných odstavcem 6.8.2.5.1 až do provedení příští periodické prohlídky podle odstavce 6.8.2.4.2.

1.6.4.33 Bez ohledu na ustanovení odstavce 4.3.2.2.4, cisternové kontejnery určené pro přepravu zkapalněných plynů nebo hluboce zchlazených zkapalněných plynů, které splňují platné konstrukční požadavky RID, ale byly před 1. červencem 2009 rozděleny přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu větším než 7.500 litrů, smějí být dále plněny do více než 20 % a méně než 80 % svého vnitřního objemu.“

1.6.4.34 (Vypuštěno)

1.6.4.35 (Vypuštěno)

1.6.4.36 (Vypuštěno)

1.6.4.37 Přemístitelné cisterny a MEGC vyrobené před 1. lednem 2012, které vyhovují požadavkům na značení v 6.7.2.20.1, 6.7.3.16.1, 6.7.4.15.1 nebo 6.7.5.13.1 platným do 31. prosince 2010, jak je to náležité, smějí být dále používány, jestliže splňují všechny ostatní příslušné požadavky RID platné od 1. ledna 2011, včetně, pokud je to aplikovatelné, požadavku uvedeného v 6.7.2.20.1 (g) na značení symbolem „S“ na štítku, pokud je nádrž nebo komora rozdělena peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7.500 litrů.

1.6.4.38 Přemístitelné cisterny vyrobené před 1. lednem 2014 nemusí být označeny pokynem pro přemístitelné cisterny, jak je vyžadováno v 6.7.2.20.2, 6.7.3.16.2 a 6.7.4.15.2, až do příští periodické prohlídky a zkoušky.

1.6.4.39 Cisternové kontejnery a MEGC zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby (viz 6.8.2.6 a 6.8.3.6) podle ustanovení RID, která platila v té době, smějí být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením.

1.6.4.40 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2011 podle požadavků uvedených v 6.8.2.2.3, platných do 31. prosince 2010, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.3, třetí odstavec, týkajícím se umístění pojistky proti prošlehnutí plamene nebo lapače jisker, smějí být dále používány.

1.6.4.41 (Vypuštěno)

1.6.4.42 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2013 podle předpisů platných do 31. prosince 2012, které však neodpovídají požadavkům na značení uvedeným v 6.8.2.5.2 nebo 6.8.3.5.6 platným od 1. ledna 2013, smějí být dále označeny podle předpisů platných do 31. prosince 2012 až do příští periodické prohlídky po 1. červenci 2013.

1.6.4.43 Přemístitelné cisterny a MEGC vyrobené před 1. lednem 2014 nemusí vyhovovat požadavkům uvedeným v 6.7.2.13.1 (f), 6.7.3.9.1 (e), 6.7.4.8.1 (e) a 6.7.5.6.1 (d) týkajícím se značení zařízení pro vyrovnávání tlaku.

1.6.4.44 Pro látky, u nichž je ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 uvedeno TP38 nebo TP39, smí být pokyn pro přemístitelné cisterny předepsaný v RID platné do 31. prosince 2012 dále používán až do 31. prosince 2018.

1.6.4.45 Pro UN 2381 smí být kód cisteren udaný ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2, platný do 31. prosince 2012, dále používán až do 31. prosince 2018 pro cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2013.

1.6.4.46 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 2012 podle předpisů platných do 31. prosince 2012, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.6, týkajícím se norem EN 14432:2006 a EN 14433:2006, platným od 1. ledna 2011, smějí být dále používány.

1.6.4.47 Cisternové kontejnery pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny vyrobené před 1. červencem 2017 podle požadavků platných do 31. prosince 2016, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.3.4.10, 6.8.3.4.11 a 6.8.3.5.4 a platným od 1. ledna 2017, smějí být dále používány až do příští inspekce po 1. červenci 2017. Až do této doby smějí být aktuální údržné doby pro splnění požadavků uvedených v 4.3.3.5 a 5.4.1.2.2 (d) odhadovány bez použití referenční údržné doby.“.

1.6.4.48 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2017 podle požadavků platných do 31. prosince 2016, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.1.23, platným od 1. ledna 2017, smějí být dále používány.

1.6.5 (Vyhrazeno)

1.6.6 Třída 7

1.6.6.1 Kusy nevyžadující schválení konstrukce příslušným orgánem podle vydání z let 1985 a 1985 (se změnami 1990) předpisů IAEA Safety Series No.6

Kusy, které nevyžadují schválení konstrukce příslušným orgánem (vyjmuté kusy, kusy typu IP-1, typu IP-2, typu IP-3 a typu A), musí zcela splňovat předpisy RID, s výjimkou toho, že kusy, které splňují předpisy vydání z roku 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) Pravidel pro bezpečnou přepravu radioaktivních látek Mezinárodní agentury pro atomovou energii (série č. 6) /IAEA Regulations for the Transport of Radioactive Material (IAEA Safety Series No. 6)/:

(a) smějí být nadále přepravovány, pokud byly připraveny k přepravě před 31. prosincem 2003 a za dodržení požadavků uvedených v 1.6.6.3, jsou-li relevantní;

(b) smějí být nadále používány, za podmínky, že:

(i) nebyly zkonstruovány k tomu, aby obsahovaly hexafluorid uranu;

(ii) příslušné požadavky uvedené v 1.7.3 jsou splněny;

(iii) meze aktivity a klasifikace uvedené v 2.2.7 jsou dodrženy;

(iv) požadavky a kontroly pro přepravu v částech 1, 3, 4, 5 a 7 jsou splněny;

(v) obal nebyl vyroben ani modifikován po 31. prosinci 2003.

1.6.6.2 Kusy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se

změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6

1.6.6.2.1 Kusy, které vyžadují schválení konstrukce příslušným orgánem, musí zcela splňovat předpisy RID, ledaže jsou splněny následující podmínky:

(a) Obaly byly vyrobeny podle konstrukčního vzoru kusu schváleného příslušným orgánem podle ustanovení vydání z roku 1973 nebo 1973 (se změnami) nebo 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) předpisu IAEA Safety Series No. 6;

(b) Konstrukční vzor kusu podléhá vícestrannému schválení;

(c) Příslušné požadavky uvedené v 1.7.3 jsou splněny;

(d) Meze aktivity a klasifikace uvedené v 2.2.7 jsou dodrženy;

(e) Požadavky a kontroly pro přepravu v částech 1, 3, 4, 5 a 7 jsou splněny;

(f) (Vyhrazeno)

(g) Pro kusy, které splňují ustanovení vydání z roku 1973 nebo 1973 (se změnami 1990) předpisu IAEA Safety Series No. 6:

(i) Kusy mají dostatečné stínění, aby byla zajištěno, že dávková intenzita ve vzdálenosti 1 m od povrchu kusu nepřekročí 10 mSv/h v nehodových podmínkách přepravy, definovaných v revidovaném vydání z roku 1973 nebo revidovaném vydání z roku 1973 (se změnami) předpisu IAEA Safety Series No. 6, s maximálním radioaktivním obsahem, který je pro kus dovolen;

(ii) Kusy nepoužívají kontinuální ventilaci;

(iii) Sériové číslo podle ustanovení uvedených v 5.2.1.7.5 je přiděleno a vyznačeno na vnější straně každého obalu.

1.6.6.2.2 Žádnou novou výrobu obalů podle konstrukčního vzoru kusu splňujícího ustanovení vydání z roku 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) předpisu IAEA Safety Series No. 6 není dovoleno zahájit.

1.6.6.3 Kusy vyjmuté z předpisů pro štěpné látky podle vydání RID 2011 a 2013 (vydání 2009 předpisu IAEA Safety Standard Series No.TS-R-1)

Kusy obsahující štěpné látky, které jsou vyjmuty z klasifikace látky jako „ŠTĚPNÁ” podle 2.2.7.2.3.5 (a) (i) nebo (iii) vydání RID 2011 a 2013 (odst. 417 (a) (i) nebo (iii) vydání 2009 předpisu IAEA Pravidla pro bezpečnou přepravu radioaktivních látek), připravené k přepravě před 31. prosincem 2014, smějí být nadále přepravovány a smějí být nadále klasifikovány jako neštěpné nebo štěpné vyjmuté, s výjimkou toho, že se hmotnostní meze na dodávku (zásilku) uvedené v tabulce 2.2.7.2.3.5 těchto vydání vztáhnou na vozidlo. Zásilka musí být přepravována za výlučného použití.

1.6.6.4 Radioaktivní látky zvláštní formy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6

Radioaktivní látky zvláštní formy vyrobené podle konstrukčního vzoru, který byl jednostranně schválen příslušným orgánem podle vydání 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6, mohou být dále používány, pokud jsou v souladu s povinným systémem řízení podle příslušných předpisů uvedených v oddílu 1.7.3. Žádnou novou výrobu takových radioaktivních látek zvláštní formy není dovoleno zahájit.

Kapitola 1.7

Všeobecné předpisy pro radioaktivní látky

1.7.1 Rozsah a použití

POZNÁMKA 1: V případě nehod nebo událostí v průběhu přepravy radioaktivních látek, musí být plněna nouzová opatření k ochraně osob, majetku a životního prostředí tak jak je stanoveno relevantními národními a/nebo mezinárodními organizacemi. Příslušné směrnice jsou obsaženy v dokumentu “Plánování a příprava havarijní odezvy při nehodách zahrnující radioaktivní látky”, bezpečnostní norma Safety Standard Series N. TS-G-1.2 (ST-3), vydaná IAEA, Vídeň (2002).

POZNÁMKA 2: Bezpečnostní postupy musí zahrnovat možnost přítomnosti jiných nebezpečných látek, které mohou ovlivnit reakci mezi obsahem zásilky a životním prostředím v případě nehody.

1.7.1.1 RID stanoví normy bezpečnosti, které obsahují přijatelnou úroveň kontroly záření, kritického stavu a tepelného ohrožení osob, majetku a životního prostředí, spojených s přepravou radioaktivních látek. Tyto normy jsou založeny na dokumentu „IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive material, vydání 2012 Edition, IAEA Safety Standards Series No. SSR-6, IAEA, Vienna (2012)“. Vysvětlující materiál je možno nalézt v „Advisory Material for the IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material (2012 Edition)”, IAEA Safety Standards Series No. SSG-26, IAEA, Vienna (2014).

1.7.1.2 Cílem RID je stanovit požadavky, které musí být splněny, aby se zajistila bezpečnost a ochrana osob, majetku a životního prostředí před účinky záření při přepravě radioaktivních látek. Této ochrany se dosahuje těmito požadavky:

(a) uzavřením radioaktivního obsahu;

(b) kontrolou vnějších dávkových intenzit;

(c) zabráněním kritického stavu; a

(d) zamezením škodám způsobených teplem.

Tyto požadavky se uspokojují za prvé uplatňováním odstupňovaného přístupu k limitům obsahu pro kusy a vozy a uplatněním norem týkajících se konstrukce kusu v závislosti na riziku, které představuje radioaktivní obsah. Za druhé se uspokojují uplatňováním předpisů pro konstrukci a používání kusů a pro údržbu obalů s přihlédnutím k povaze radioaktivního obsahu. Dále jsou uspokojovány vyžadováním administrativních kontrol a popřípadě schválením příslušnými orgány.

1.7.1.3 RID se vztahuje na železniční přepravu radioaktivních látek včetně přepravy, která souvisí s používáním radioaktivních látek. Přeprava zahrnuje všechny činnosti a podmínky spojené a vyvolané přemisťováním radioaktivních látek; ty pak zahrnují konstrukci, výrobu, údržbu a opravy obalů a přípravu, odeslání, nakládku, přepravu včetně tranzitního skladování, vykládku a příjem v konečném místě určení nákladů radioaktivních látek a kusů. K plnění požadavků RID se aplikuje odstupňované přístupy, které jsou charakterizovány třemi všeobecnými stupni přísnosti:

(a) běžné podmínky přepravy (bez nehod);

(b) normální podmínky přepravy (drobné nehody);

(c) nehodové podmínky přepravy.

1.7.1.4 Ustanovení předepsaná v RID se neuplatňují ve všech následujících případech:

a) Radioaktivní látky, které jsou integrální součástí dopravních prostředků;

b) Radioaktivní látky, které jsou přepravovány uvnitř podniku, kde podléhají příslušným bezpečnostním předpisům platným v tomto podniku a kde přeprava neprobíhá po veřejných komunikacích nebo po dráze;

c) Radioaktivní látky, které jsou implantovány nebo vloženy do organizmu osob nebo živých zvířat pro diagnostické nebo terapeutické účely;

d) Radioaktivní látky, které byly náhodně nebo úmyslně vpraveny do těla osoby nebo kterými byla osoba kontaminována a má být z tohoto důvodu přepravována k lékařskému ošetření.

e) Radioaktivní látky ve výrobcích určených ke spotřebě, které obdržely příslušné schválení příslušného orgánu, pokud následuje jejich prodej koncovému uživateli;

f) Přírodní látky a rudy obsahující radionuklidy, které se v přírodě vyskytují (které mohou být zpracovány pro použití těchto radionuklidů), za předpokladu, že specifická aktivita těchto látek nepřekročí desetinásobek hodnot udaných v tabulce 2.2.7.2.2.1, nebo vypočítaných v souladu s 2.2.7.2.2.2 (a) a od 2.2.7.2.2.3 do 2.2.7.2.2.6. Pro přírodní látky a rudy obsahující radionuklidy, které se v přírodě vyskytují a které nejsou v trvalé rovnováze, musí být výpočet specifické aktivity proveden v souladu s 2.2.7.2.2.4;

g) Neradioaktivní tuhé předměty s radioaktivními látkami přítomnými na jakémkoli povrchu v množstvích nepřevyšujícím mezní hodnotu stanovenou v definici “kontaminace” v 2.2.7.I.2.

1.7.1.5 Zvláštní ustanovení pro přepravu vyjmutých kusů

1.7.1.5.1 Vyjmuté kusy, které smějí obsahovat radioaktivní látky v omezených množstvích, přístroje, výrobky, nebo prázdné obaly, jak jsou specifikovány v 2.2.7.2.4.1, podléhají pouze následujícím ustanovením částí 5 až 7:

(a) relevantní z ustanovení uvedených v 5.1.2.1, 5.1.3.2, 5.1.5.2.2, 5.1.5.2.3, 5.1.5.4, 5.2.1.10, 7.5.11 CW33 (3.1), (5.1) až (5.4) a (6); a

(b) požadavky na vyjmuté kusy, specifikované v ustanovení 6.4.4.,

s výjimkou radioaktivních látek vykazujících další nebezpečné vlastnosti a které proto musí být klasifikovány v jiné třídě než je třída 7 podle zvláštních ustanovení 290 nebo 369 kapitoly 3.3, kdy ustanovení (a) a (b) uvedená výše jsou aplikována pouze přiměřeně navíc k těm, vztahujícím se k hlavní třídě (ve které byly klasifikovány).

1.7.1.5.2 Vyjmuté kusy podléhají relevantním ustanovením všech ostatních částí RID.
Obsahuje-li vyjmutá zásilka štěpnou látku na základě jedné z výjimek, které poskytuje 2.2.7.2.3.5, musí být splněny požadavky 7.5.11 CW33 (4.3).

1.7.2 Program ochrany proti záření

1.7.2.1 Přeprava radioaktivních látek musí probíhat podle programu ochrany proti záření, který obsahuje systematický soubor ustanovení zaměřených na provádění přiměřených ochranných opatření proti záření.

1.7.2.2 Osobní dávky musí být nižší, než jsou příslušné dávkové limity. Ochrana a bezpečnost musí být optimalizovány tak, aby velikost individuálních dávek, počet osob vystavených záření a pravděpodobnost zdraví škodlivého záření byly udrženy tak nízké, jak je to jen rozumně dosažitelné s přihlédnutím k ekonomickým a sociálním faktorům kromě toho, že individuálně obdržené dávky budou omezeny dávkovými limity. Musí být zvolen strukturalizovaný systematický postup na vztahy mezi přepravou a ostatními činnostmi.

1.7.2.3 Povaha a rozsah měření použité v programu se musí vztahovat k závažnosti a pravděpodobnosti radiačního ozáření. Program musí zahrnovat požadavky uvedené v 1.7.2.2., 1.7.2.4, 1.7.2.5 a 7.5.11 CW 33 (1.1). Programové dokumenty musí být k dispozici na vyžádání, pro inspekci příslušného orgánu.

1.7.2.4 Pro profesní vystavení záření vznikající při dopravních činnostech, kde se odhaduje, že účinná dávka:

(a) bude pravděpodobně mezi 1 mSv a 6 mSv za 1 rok, musí být prováděn program vyhodnocování dávek monitorováním pracovního místa nebo individuálním monitorováním;

(b) pravděpodobně překročí 6 mSv za 1 rok, musí být prováděno individuální monitorování.

Pokud je prováděno monitorování pracovního místa nebo individuální monitorování, příslušné záznamy musí být uchovány.

POZNÁMKA: Pro profesní expozici vyplývající z přepravních aktivit, kde se předpokládá, že efektivní dávka pravděpodobně nepřekročí 1 mSv za rok, není požadováno vypracovávání zvláštních pracovních postupů, podrobného monitorování, programů vyhodnocování dávek nebo uchovávání individuálních záznamů.

1.7.2.5 Pracovníci (viz 7.5.11, CW 33 Poznámka 3) musí být náležitě vyškoleni v radiační ochraně včetně monitorovacích opatření za účelem omezení jejich pracovního ozáření a ozáření jiných osob, které by mohly být dotčeny jejich činností.

1.7.3 Systém řízení

1.7.3.1 Aby bylo zajištěno dodržování relevantních ustanovení RID, musí být zaveden a využíván pro všechny činnosti v rámci RID, jak jsou popsány v 1.7.1.3 systém řízení založený na mezinárodních, vnitrostátních, nebo jiných normách, přijatelných pro příslušný orgán. Potvrzení, že specifikace konstrukce byly v plném rozsahu dodrženy, musí být tomuto orgánu k dispozici. Výrobce, odesilatel nebo uživatel musí být připraven:

(a) poskytnout zařízení pro inspekci během výroby a užívání; a

(b) prokázat dodržování RID příslušnému orgánu.

Je-li požadováno schválení od tohoto orgánu, musí být takové schválení podmíněno dostatečností systému řízení a přihlížet k němu.

1.7.4 Zvláštní ujednání

1.7.4.1 Zvláštním ujednáním se rozumí taková ustanovení schválená příslušným orgánem, která nesplňují všechny požadavky RID aplikovatelné pro radioaktivní látky.

Poznámka: Zvláštní ujednání se nepovažuje za dočasnou odchylku podle oddílu 1.5.1.

1.7.4.2 Zásilky, pro které je prakticky neproveditelné vyhovět ustanovením vztahujícím se na radioaktivní látky, nesmějí být přepravovány jinak, než podle zvláštního ujednání. Pokud je příslušný orgán přesvědčen, že soulad s ustanoveními RID pro radioaktivní látky je prakticky neproveditelný a že splnění nezbytných bezpečnostních norem předepsaných RID bylo prokázáno alternativními prostředky, příslušný orgán může schválit zvláštní ujednání o přepravách pro jednotlivou zásilku nebo plánovanou sérii více zásilek. Celková úroveň bezpečnosti přepravy musí být nejméně rovnocenná úrovni, které by bylo dosaženo při dodržení všech příslušných předpisů. Pro mezinárodní zásilky tohoto typu se požaduje vícestranné schválení.

1.7.5 Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi

Kromě radioaktivních a štěpných vlastností musí být brány v úvahu v dokladech, při balení, označování bezpečnostními značkami a nápisy, tranzitním skladování, oddělování a přepravě všechna další vedlejší nebezpečí obsahu kusu, jako je výbušnost, hořlavost, samozápalnost, chemická toxicita a žíravost, aby odpovídaly všem příslušným ustanovením pro nebezpečné věci podle RID.

1.7.6 Nedodržení limitů

1.7.6.1 V případě nedodržení jakéhokoli limitu v RID platného pro dávkovou intenzitu nebo kontaminaci

(a) odesilatel, příjemce, dopravce a kterákoliv z organizací zapojených do dopravy, která by mohla být dotčena, musí být informována o nedodržení limitů:

(i) dopravce, pokud se nedodržení zjistí během přepravy; nebo

(ii) příjemce, pokud se nedodržení zjistí při příjmu;

(b) dopravce, odesilatel popřípadě příjemce musí:

(i) učinit okamžitá opatření ke zmírnění následků nedodržení;

(ii) vyšetřit nedodržení a jeho příčiny, okolnosti a následky;

(iii) učinit vhodná opatření k odstranění příčin a okolností, které vedly k nedodržení a zamezit opakování podobných okolností, které vedly k nedodržení; a

(iv) sdělit příslušným orgánům příčiny nedodržení a nápravná nebo preventivní opatření, která byla nebo mají být učiněna;

(c) informování odesilatele, popřípadě příslušných orgánů musí být provedeno bezodkladně, a musí být okamžité, jestliže se vyvinula nebo vyvíjí situace kritického ozáření.

Kapitola 1.8

Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků

1.8.1 Kontroly nebezpečných věcí

1.8.1.1 Příslušné orgány smluvních států RID mohou kdykoli na svém území provádět namátkové kontroly pro ověření, zda jsou dodržovány předpisy pro přepravu nebezpečných věcí včetně požadavků pododdílu 1.10.1.5.
Tyto kontroly však musí být prováděny bez ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí a bez nepřiměřeného narušení železničního provozu.

1.8.1.2 Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitola 1.4) musí bezodkladně v rámci svých příslušných povinností poskytnout příslušným orgánům a jejich pověřeným zástupcům informace, nezbytné pro provedení kontrol.

1.8.1.3 Příslušné orgány mohou též v objektech podniků zúčastněných na přepravě nebezpečných věcí (kapitola 1.4), za účelem kontroly provádět inspekci, prozkoumat nezbytné doklady a odebrat vzorky nebezpečných věcí nebo obalů pro zkoušky, pokud tím není ohrožena bezpečnost. Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitola 1.4) musí též zpřístupnit vozy nebo jejich části a zařízení a vybavení pro účely kontrol, pokud je to možné a zdůvodněné. Mohou též, pokud se jim to jeví nezbytným, určit osobu z podniku pro doprovod zástupce příslušného orgánu.

1.8.1.4 Pokud příslušné orgány zjistí, že předpisy RID nejsou dodrženy, mohou zakázat odeslání zásilky nebo přerušit přepravu, dokud zjištěné nedostatky nejsou odstraněny, nebo mohou předepsat jiná vhodná opatření. Přerušení přepravy může být provedeno na místě nebo na jiném místě určeném příslušným orgánem z bezpečnostních důvodů. Tato opatření nesmějí způsobit nepřiměřené narušení železničního provozu.

1.8.2 Vzájemná úřední podpora

1.8.2.1 Smluvní státy RID se mohou dohodnout o vzájemné úřední podpoře při uplatňování RID.

1.8.2.2 Pokud smluvní stát RID zjistí, že bezpečnost přepravy nebezpečných věcí po jeho území je ohrožena následkem velmi vážných nebo opakovaných porušení předpisů, ze strany podniku, který má své sídlo na území jiného smluvního státu RID, musí takové přestupky oznámit příslušným orgánům tohoto smluvního státu RID. Příslušné orgány smluvního státu RID, na jejichž území byly zjištěny velmi vážné nebo opakované přestupky, mohou požádat příslušné orgány smluvního státu RID, na jehož území má podnik své sídlo, aby přijaly vhodná opatření proti viníkům. Předávání údajů osobního charakteru není dovoleno, ledaže je to nezbytné pro postih velmi vážných nebo opakovaných přestupků.

1.8.2.3 Takto informované orgány musí sdělit příslušným orgánům smluvního státu RID, na jehož území byly předpisy porušeny, jaká opatření, pokud to bylo nezbytné, byla učiněna vůči tomuto podniku.

1.8.3 Bezpečnostní poradce

1.8.3.1 Každý podnik, jehož činnosti zahrnují železniční přepravu nebezpečných věcí nebo s touto přepravou související operace balení, nakládky, plnění nebo vykládky nebezpečných věcí, musí jmenovat jednoho nebo více bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí, odpovědných za pomoc při zabránění rizikům při těchto činnostech s ohledem na osoby, majetek a životní prostředí.

1.8.3.2 Příslušné orgány smluvních států RID mohou stanovit, že se tyto předpisy nevztahují na podniky:

(a) jejichž činnosti se vztahují na přepravy nebezpečných věcí přepravními prostředky, které patří ozbrojeným silám nebo podléhají jejich odpovědnosti nebo

(b) jejichž činnosti se týkají množství, která jsou v každé dopravní jednotce menší než limity uvedené v pododdíle 1.1.3.6, odstavci 1.7.1.4, jakož i v kapitolách 3.3, 3.4 a 3.5, nebo

(c) jejichž hlavní nebo vedlejší činnosti nejsou přeprava nebo související balení, plnění, nakládka nebo vykládka nebezpečných věcí, ale které se příležitostně zabývají vnitrostátní přepravou nebo souvisejícím balením, plněním, nakládkou nebo vykládkou nebezpečných věcí představujících malé nebezpečí nebo riziko znečistění.

1.8.3.3 Hlavním úkolem bezpečnostního poradce, při zachování odpovědnosti vedoucího podniku, je snažit se všemi vhodnými prostředky a opatřeními v mezích příslušných činností výše uvedeného podniku usnadnit provádění těchto činností v souladu s platnými předpisy a co nejbezpečnějším způsobem.
S přihlédnutím k činnostem podniku má bezpečnostní poradce zejména tyto povinnosti:

- dohlížet na dodržování předpisů pro přepravu nebezpečných věcí,

- radit svému podniku při operacích souvisejících s přepravou nebezpečných věcí,

- připravit výroční zprávu pro vedení svého podniku nebo pro místní orgán veřejné správy, o činnostech podniku týkajících se přepravy nebezpečných věcí. Takové výroční zprávy musí být uchovávány po dobu pěti let a musí být k dispozici státním orgánům na jejich žádost.

Bezpečnostní poradce má rovněž povinnost sledovat zejména tyto činnosti a postupy vztahující se k dotčeným činnostem podniku:

- postupy pro dodržování předpisů upravujících zařazování nebezpečných věcí určených k přepravě;

- postup podniku při pořizování dopravních prostředků s ohledem na respektování všech zvláštních požadavků souvisejících s přepravou nebezpečných věcí;

- postupy kontrol zařízení užívaného při přepravě, balení, plnění, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí;

- vlastní školení zaměstnanců podniku, včetně školení o změnách předpisů, a vedení záznamů o takovém školení;

- uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoli nehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, balení, plnění, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí;

- analýzy a, pokud je to potřebné, vypracovávání zpráv týkajících se vážných nehod, mimořádných událostí nebo závažných porušení předpisů zjištěných během přepravy, balení, plnění, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí;

- uplatňování vhodných opatření k zamezení opakování nehod, mimořádných událostí nebo závažných porušení předpisů;

- dodržování právních předpisů a zvláštních požadavků spojených s přepravou nebezpečných věcí, týkajících se volby a využití subdodavatelů nebo jiných třetích osob;

- ověřování, že zaměstnanci účastnící se přepravy, balení, plnění, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí mají k dispozici podrobné pracovní postupy a pokyny;

- zavádění opatření ke zvýšení informovanosti o nebezpečích spojených s přepravou, balení, plnění, nakládkou a vykládkou nebezpečných věcí;

- uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit, aby v dopravních prostředcích byly k dispozici doklady a bezpečnostní výbava, které musí doprovázet přepravu a aby tyto doklady a výbava byly v souladu s předpisy;

- uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit dodržování předpisů pro balení, plnění, nakládku a vykládku;

- existenci bezpečnostního plánu uvedeného v pododdílu 1.10.3.2.

1.8.3.4 Bezpečnostním poradcem může být též vedoucí podniku, osoba s jinými povinnostmi v podniku nebo osoba, která výše uvedeným podnikem není přímo zaměstnána, pokud je tato osoba odborně způsobilá pro vykonávání povinností bezpečnostního poradce.

1.8.3.5 Každý dotčený podnik musí na požádání informovat o totožnosti svého bezpečnostního poradce příslušný orgán nebo organizaci pověřenou pro tento účel každou smluvní stranou.

1.8.3.6 Kdykoli během přepravy, balení, plnění, nakládky nebo vykládky prováděné dotčeným podnikem postihne nehoda osobu, majetek nebo životní prostředí, zajistí bezpečnostní poradce po shromáždění všech potřebných informací vypracování zprávy o nehodě pro vedení podniku nebo popřípadě pro místní orgán veřejné správy. Tato zpráva nesmí nahrazovat žádnou zprávu vypracovanou vedením podniku, která by mohla být požadována jinými mezinárodními nebo vnitrostátními předpisy.

1.8.3.7 Bezpečnostní poradce musí být držitelem osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí po železnici. Toto osvědčení musí být vydáno příslušným orgánem nebo organizací pověřenou pro tento účel každou smluvní stranou.

1.8.3.8 K získání osvědčení se musí uchazeč podrobit školení a úspěšně složit zkoušku schválenou příslušným orgánem smluvního státu RID.

1.8.3.9 Hlavním účelem školení je poskytnout uchazečům dostatečné znalosti o nebezpečích při přepravě, balení, plnění, nakládce a vykládce nebezpečných věcí a dostatečné znalosti platných právních a správních předpisů, jakož i dostatečné znalosti povinností uvedených v pododdílu 1.8.3.3.

1.8.3.10 Zkouška musí být organizována příslušným orgánem nebo jím pověřenou zkušební organizací. Zkušební organizace nesmí být školícím zařízením.

Pověření zkušební organizace musí být provedeno písemnou formou. Toto schválení může být časově omezeno a musí být založeno na následujících kriteriích:

- způsobilost zkušební organizace;

- specifikace forem zkoušek navržené zkušební organizací, včetně, pokud je to nutné, infrastruktury a organizace elektronických zkoušek podle 1.8.3.12.5, pokud musí být provedeny;

- opatření určená pro zajištění nestrannosti zkoušek;

- nezávislost zkušební organizace na všech fyzických nebo právnických osobách zaměstnávajících bezpečnostní poradce.

1.8.3.11 Hlavním účelem zkoušky je zjistit, zda uchazeči mají potřebnou úroveň znalostí potřebných pro výkon funkce bezpečnostního poradce, jak je uvedeno v pododdílu 1.8.3.3, pro získání osvědčení předepsaného v pododdílu 1.8.3.7, a musí zahrnovat nejméně následující témata:

(a) znalost druhů následků, které mohou být způsobeny při nehodě s nebezpečnými věcmi a znalost hlavních příčin nehody,

(b) ustanovení vnitrostátních předpisů, mezinárodních úmluv a dohod, zejména pokud jde o:

- klasifikaci nebezpečných věcí (postup pro klasifikaci roztoků a směsí, struktura seznamu látek, třídy nebezpečných věcí a zásady jejich klasifikace, povaha přepravovaných nebezpečných věcí, fyzikální, chemické a toxikologické vlastnosti nebezpečných věcí);

- všeobecná ustanovení o obalech, cisternách a cisternových kontejnerech (druhy, kódování, značení, konstrukce, první a periodické prohlídky a zkoušky);

- nápisy a bezpečnostní značky, označení oranžovými tabulkami (nápisy a bezpečnostní značky na kusech, umísťování a odstraňování velkých bezpečnostních značek (placards) a označení oranžovými tabulkami);

- údaje v přepravním dokladu (požadované informace);

- způsob odesílání a omezení při odesílání (přeprava ve volně loženém stavu, přeprava v IBC, přeprava v kontejnerech, přeprava v nesnímatelných nebo snímatelných cisternách);

- přepravu osob (cestujících);

- zákazy a bezpečnostní opatření týkající se společné nakládky;

- vzájemné oddělování věcí;

- limity přepravovaných množství a množství vyňatá z platnosti předpisů;

- manipulaci a uložení (balení, plnění, nakládka a vykládka, stupně plnění, uložení ve voze a vzájemné oddělování);

- čištění nebo odplyňování před balením, plněním, nakládkou a po vykládce;

- odborné školení doprovodu vlaku;

- příslušné doklady (přepravní doklady, písemné pokyny, kopie všech odchylek, jiné doklady);

- písemné pokyny (používání pokynů a výbavy pro osobní ochranu);

- únik znečišťujících látek během provozu a při nehodách;

- předpisy týkající se dopravních prostředků.

1.8.3.12 Zkoušky

1.8.3.12.1 Zkouška sestává z písemného testu, který může být doplněn ústní zkouškou.

1.8.3.12.2 Příslušný orgán nebo jím pověřená zkušební organizace musí dohlížet na každou zkoušku. Jakákoli manipulace a podvádění musí být, jak je to jen možné, vyloučeny. Totožnost kandidáta musí být ověřena. Při písemné zkoušce není dovoleno použití žádných jiných dokumentů kromě mezinárodních a vnitrostátních předpisů. Všechny zkušební dokumenty musí být zaregistrovány a uchovány v písemné formě nebo elektronicky jako datový soubor.

1.8.3.12.3 Elektronická media smějí být použita jen tehdy, pokud byla poskytnuta zkušební organizací. Kandidát nesmí mít žádnou možnost pořizovat jiná data do poskytnutého elektronického media; kandidát smí odpovídat pouze na položené otázky.

1.8.3.12.4 Písemný test musí mít dvě části:

(a) Uchazeč obdrží dotazník. Ten musí obsahovat nejméně dvacet otevřených otázek zahrnujících nejméně témata uvedená v seznamu v pododdílu 1.8.3.11. Mohou však být použity také otázky s uvedením několika možných odpovědí, z nichž pouze jedna je správná. V tomto případě se takové dvě otázky počítají za jednu otevřenou otázku. Zvláštní pozornost musí být věnována těmto tématům:

- všeobecná preventivní a bezpečnostní opatření;

- klasifikace nebezpečných věcí;

- všeobecná ustanovení o balení, včetně cisteren, cisternových kontejnerů, cisternových vozů atd.;

- značky, velké bezpečnostní značky a bezpečnostní značky;

- údaje v přepravním dokladu;

- manipulace a zabezpečení nákladu;

- odborné školení osádky a doprovodu;

- přepravní doklady;

- písemné pokyny;

- předpisy týkající se dopravních prostředků.

(b) Každý uchazeč musí vypracovat případovou studii podle povinností bezpečnostního poradce uvedených v pododdílu 1.8.3.3, aby prokázal, že má nezbytnou kvalifikaci pro plnění funkce bezpečnostního poradce.

1.8.3.12.5 Písemné zkoušky smějí být prováděny, zcela nebo zčásti, v elektronické formě, kde jsou odpovědi zaznamenávány a vyhodnocovány za použití procesů elektronického zpracování dat (EDP), pokud jsou splněny tyto podmínky:

(a) Hardware a software musí být zkontrolovány a přijaty příslušným orgánem nebo jím pověřenou zkušební organizací;

(b) Musí být zajištěna správná technická funkce. Musí být učiněna opatření týkající se možností pokračování zkoušky, dojde-li k selhání technických prostředků a aplikací. Na stupních zařízeních nesmějí být k dispozici žádné pomocné funkce (např. funkce elektronického vyhledávání). Elektronické medium poskytnuté podle 1.8.3.12.3 nesmí dovolit kandidátům komunikovat během zkoušky s jakýmkoli jiným přístrojem;

(c) Konečná vstupní data každého kandidáta musí být zaznamenána. Vyhodnocení výsledků musí být transparentní.

1.8.3.13 Smluvní státy RID mohou rozhodnout, že uchazeči, kteří hodlají pracovat pro podniky specializované na přepravu určitých druhů nebezpečných věcí, mohou být zkoušeni pouze z témat, která jsou spojena s jejich činností. Tyto druhy věcí jsou:

- třída 1;

- třída 2;

- třída 7;

- třídy 3, 4.1,4.2, 4.3, 5.1,5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9;

- UN čísla 1202, 1203 a 1223, 3475 a letecké palivo klasifikováno pod UN čísly 1268 nebo 1863.

Osvědčení předepsané v pododdíle 1.8.3.7 musí zřetelně uvádět, že je platné pouze pro druhy nebezpečných věcí uvedených v tomto pododdíle a pro které byl bezpečnostní poradce zkoušen podle podmínek uvedených v pododdíle 1.8.3.12.

1.8.3.14 Příslušný orgán nebo zkušební organizace musí uchovávat seznam zkušebních otázek, které byly použity při zkoušce.

1.8.3.15 Osvědčení předepsané v pododdíle 1.8.3.7 musí mít formu podle vzoru uvedeného v pododdílu 1.8.3.18 a musí být uznáváno všemi smluvními státy RID.

1.8.3.16 Platnost a prodloužení platnosti osvědčení

1.8.3.16.1 Osvědčení je platné po dobu pěti let.
Doba platnosti osvědčení se prodlouží o pět let od data uplynutí jeho platnosti, pokud jeho držitel během posledního roku před uplynutím doby jeho platnosti složil zkoušku. Zkouška musí být schválena příslušným orgánem.

1.8.3.16.2 Účelem zkoušky je ověřit, zda má držitel potřebné znalosti k vykonávání povinností uvedených v pododdílu 1.8.3.3. Vyžadované znalosti jsou uvedeny v pododdílu 1.8.3.11 b) a musí zahrnovat změny předpisů, k nimž došlo od získání posledního osvědčení. Zkouška musí být organizována a dozorována na stejném základě, jak je uvedeno v pododdílech 1.8.3.10 a 1.8.3.12 až 1.8.3.14. Držitel osvědčení však nemusí vypracovat případovou studii podle ustanovení pododdílu 1.8.3.12.4 (b).

1.8.3.17 (Vypuštěno)

1.8.3.18 Vzor osvědčení

Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí

Osvědčení č: ......................................................................................................................................

Poznávací značka státu vydávajícího osvědčení: ..............................................................................

Příjmení: .............................................................................................................................................

Jméno(a): ...........................................................................................................................................

Datum a místo narození: ....................................................................................................................

Státní příslušnost:...............................................................................................................................

Podpis držitele:...................................................................................................................................

Platné do.............pro podniky, které přepravují nebezpečné věci a pro podniky, které provádějí balení, plnění, nakládku nebo vykládku spojenou s touto přepravou:

□ silniční dopravou

□ železniční dopravou

□ vnitrozemskou vodní dopravou

Vydáno kým:.......................................................................................................................................

Datum:.................................................................................................................................................

Podpis: ...............................................................................................................................................

1.8.4 Seznam příslušných orgánů a jimi pověřených organizací

Smluvní státy RID státy oznámí Ústřednímu úřadu adresy příslušných orgánů a jimi pověřených organizací, které jsou kompetentní podle vnitrostátních předpisů pro uplatňování RID, přičemž uvedou pro každý případ příslušné ustanovení RID, jakož i adresy, na které je třeba zasílat příslušné žádosti.

Ústřední úřad pořídí na základě obdržených informací seznam a udržuje jej v aktuálním stavu. Oznamuje tento seznam a jeho změny dává na vědomí smluvním státům RID.

1.8.5 Hlášení o nehodách a mimořádných událostech při přepravě nebezpečných věcí

1.8.5.1 Dojde-li během nakládky, plnění, přepravy nebo vykládky nebezpečných věcí na území smluvního státu RID k závažné nehodě nebo mimořádné události, je nakládce, plnič, dopravce, příjemce nebo popřípadě provozovatel železniční infrastruktury povinen zajistit, aby byla pro příslušný orgán dotyčného smluvního státu RID vypracována a předložena zpráva podle vzoru předepsaného v pododdíle 1.8.5.4, nejpozději jeden měsíc po této události.

1.8.5.2 Tento smluvní stát RID musí, je-li to žádoucí, zaslat zprávu na Ústřední úřad za účelem informování ostatních smluvních států RID.

1.8.5.3 Události, které podléhají povinnosti vypracování zprávy podle pododdílu 1.8.5.1, je událost, při níž došlo k úniku nebezpečných věcí nebo hrozilo bezprostřední riziko úniku látky, došlo-li ke zranění osob, k hmotným škodám nebo ke škodám na životním prostředí, nebo pokud byly zapojeny orgány (úřady) a je-li splněno alespoň jedno z následujících kritérií:

Zranění osob znamená událost, při níž došlo k usmrcení nebo zranění v přímém vztahu k přepravovaným nebezpečným věcem, přičemž zranění

(a) vyžaduje intenzivní lékařskou péči,

(b) vyžaduje nejméně jednodenní pobyt v nemocnici, nebo

(c) má za následek pracovní neschopnost v trvání nejméně tří po sobě jdoucích dnů.

Únik látky znamená uniknutí nebezpečných věcí

(a) přepravní kategorie 0 nebo 1 v množství větším než 50 kg nebo 50 litrů,

(b) přepravní kategorie 2 v množství větším než 333 kg nebo 333 litrů, nebo

(c) přepravní kategorie 3 nebo 4 v množství větším než 1000 kg nebo 1000 litrů.

Kriterium úniku látky platí také v případě bezprostředního rizika úniku látky ve výše uvedených množstvích. Zpravidla se toto riziko musí předpokládat, jestliže z důvodu poškození své konstrukce již dopravní nebo přepravní prostředky nejsou způsobilé pro další přepravu nebo jestliže z nějakého jiného důvodu již nemůže být zajištěna dostatečná úroveň bezpečnosti (např. z důvodů deformace cisterny nebo kontejneru, převrácení cisterny nebo požár v bezprostřední blízkosti).

Dojde-li k nehodě nebo mimořádné události při přepravě nebezpečných věcí třídy 6.2, předkládá se zpráva o nehodě vždy, bez ohledu na množství uniklé látky.

Dojde-li k nehodě nebo mimořádné události při přepravě radioaktivních látek, jsou kritéria pro unik látky následující:

(a) jakýkoli únik radioaktivních látek z kusů;

(b) expozice vedoucí k překročení mezních hodnot stanovených v předpisech pro ochranu pracovníků a veřejnosti proti ionizujícímu záření (Schedule II of IAEA Safety Series No. 115 - „International Basic Safety Standards for Protection Against Ionizing Radiation and for Safety Radiation Sources”); nebo

(c) je-li důvod předpokládat, že došlo k významnému zhoršení bezpečnostní funkce kusu (kontejnment, stínění, tepelná ochrana nebo kritičnost), které může učinit kus nezpůsobilým pro pokračování přepravy bez dodatečných bezpečnostních opatření.

Poznámka: Viz ustanovení pro nedoručitelné zásilky oddílu 7.5.11, dodatečné ustanovení CW 33 (6).

Hmotné škody nebo škody na životním prostředí nastanou při uvolnění nebezpečných věcí, bez ohledu na jejich množství, kdy odhadovaná částka škody překročí 50 000 euro. Škoda na přímo zúčastněných dopravních prostředcích obsahujících nebezpečné věci ani na dopravní infrastruktuře se pro tento účel nebere v úvahu.

Účast orgánů (úřadů) znamená přímé zapojení úřadů nebo nouzových zásahových jednotek během události s nebezpečnými věcmi a evakuaci osob nebo uzavření veřejných dopravních komunikací (silnic/železničních tratí) na nejméně tři hodiny z důvodu nebezpečí vytvářeného nebezpečnými věcmi.

Pokud je to potřebné, může si příslušný orgán vyžádat další relevantní informace.

1.8.5.4 Vzor zprávy o nehodě nebo mimořádné události při přepravě nebezpečných věcí

Zpráva o nehodě nebo mimořádné události při přepravě nebezpečných věcí podle oddílu 1.8.5 RID/ADR

Dopravce/provozovatel železniční infrastruktury...........................................................................................

Adresa:..........................................................................................................................................................

Kontaktní osoba:.........................................Telefon:...................................Fax:............................................

[Příslušný orgán odejme tento krycí list před dalším postoupením zprávy.]

1. Druh dopravy
□ železniční

číslo vozu (nepovinné)

..............................................................................
□ silniční

registrační značka vozidla (nepovinné)

..............................................................................
2. Datum a místo události
Rok:....... Měsíc:........................................Den:................ .......Hodina:....................................
Železniční doprava

železniční stanice

□ seřaďovací nádraží

místo nakládky/vykládky/překládky

místo/stát:.............................................................

nebo

□ širá trať: číslo tratě:.................kilometr:...............
Silniční doprava

zastavěné území

místo nakládky/vykládky/překládky

otevřená silnice

místo/stát:.............................................................
3. Místopis
□ stoupání/klesání

□ tunel

□ most/podjezd

□ křižovatka
4. Zvláštní povětrnostní podmínky
□ déšť

□ sněžení

□ náledí

□ mlha

□ bouřka

□ silný vítr teplota:........°C
5. Popis události
□ vykolejení/sjetí z vozovky

□ srážka/náraz

□ převrácení

□ požár

□ výbuch

□ únik látky

□ technická závada

Dodatečný popis události:

...............................................................................................................................................................

...............................................................................................................................................................

...............................................................................................................................................................
6. Dotčené nebezpečné věci
UN-číslo1)TřídaObalová
skupina
Odhadované množství
uniklé látky (kg nebo l)2)
Zádržné
prostředky3)
Materiál zádržných
prostředků
Druh selhání
zádržných
prostředků4)
1) U nebezpečných věcí přiřazených k hromadným položkám, pro něž platí zvláštní ustanovení 274, musí být uveden také technický název2) U třídy 7 uveďte hodnoty podle kriteria uvedeného v pododdíle 1.8.5.3.
3) Uveďte příslušné číslo:

1 obal
2 IBC
3 velký obal
4 malý kontejner
5 vůz
6 vozidlo
7 cisternový vůz
8 cisternové vozidlo
9 bateriový vůz
10 bateriové vozidlo
11 vůz se snímatelnými cisternami
12 výměnná nástavba (cisterna)
13 velký kontejner
14 cisternový kontejner
15 MEGC
16 přemístitelná cisterna
4) Uveďte příslušné číslo:

1 únik látky
2 požár
3 výbuch
4 konstrukční vada
7. Příčina události (pokud je známa)
□ technická závada

□ nesprávné zajištění nákladu

□ provozní příčina (železniční provoz)

□ jiná:..........................................
8. Následky události
Postižení osob v souvislosti s přepravovanými nebezpečnými věcmi:

□ mrtví (počet:.......)

□ zranění (počet:.........)

Únik látky:

□ ano

□ ne

□ bezprostřední nebezpečí úniku látky

Hmotné škody / škody na životním prostředí:

□ odhadovaná výše škod nejvýše 50.000 €

□ odhadovaná výše škod nad 50.000 €

Účast orgánů (úřadů):

□ ano → □ evakuace osob trvající nejméně tři hodiny zapříčiněné přepravovanými nebezpečnými věcmi

□ uzavření veřejných komunikací na dobu nejméně tří hodin zapříčiněné přepravovanými nebezpečnými věcmi

□ ne

Příslušný orgán může vyžadovat další údaje.

1.8.6 Administrativní dozor nad prováděním posuzování shody, periodických prohlídek, meziperiodických prohlídek a mimořádných kontrol popsaných v 1.8.7

1.8.6.1 Schvalování inspekčních organizací

Příslušný orgán může schválit inspekční organizace pro posuzování shody, periodické prohlídky, meziperiodické prohlídky, mimořádné kontroly a dohled nad vlastní inspekční službou, jak je uvedeno v oddílu 1.8.7.

1.8.6.2 Funkční povinnosti příslušného orgánu, jeho zástupce nebo inspekční organizace

1.8.6.2.1 Příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace musí provádět posuzování shody, periodické prohlídky, meziperiodické prohlídky a mimořádné kontroly přiměřeným způsobem, bez zbytečných nákladů. Příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace musí vykonávat své činnosti s přihlédnutím k velikosti, odvětví a struktuře dotčených podniků, k relativní složitosti technologie a sériovému charakteru výroby.

1.8.6.2.2 Avšak příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace musí respektovat stupeň přísnosti a úroveň ochrany vyžadované k tomu, aby přepravitelná tlaková zařízení vyhovovala příslušným ustanovením částí 4 a 6.

1.8.6.2.3 Pokud příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace zjistí, že požadavky stanovené v částech 4 nebo 6 nebyly výrobcem dodrženy, požádá výrobce, aby učinil náležitá nápravná opatření, a nevydá žádné osvědčení o schválení konstrukčního typu ani osvědčení o shodě.

1.8.6.3 Informační povinnost

Smluvní státy RID musí zveřejnit své vnitrostátní postupy pro posuzování, pověřování a monitorování inspekčních organizací a všechny změny těchto informací.

1.8.6.4 Převádění inspekčních činností

POZNÁMKA: Vlastních inspekčních služeb podle 1.8.7.6 se pododdíl 1.8.6.4 netýká.

1.8.6.4.1 Pokud inspekční organizace využívá služeb jakékoli jiné organizační jednotky (např. subdodavatel, pobočka) k vykonávání specifických činností spojených s posuzováním shody, periodickými prohlídkami, meziperiodickými prohlídkami nebo mimořádnými kontrolami, musí být tato organizační jednotka zahrnuta do akreditace inspekční organizace, nebo musí být akreditována odděleně. V případě oddělené akreditace musí být tato organizační jednotka patřičně akreditována podle normy EN ISO/IEC 17025:2005 a musí být uznána inspekční organizací jako nezávislá a nestranná zkušební laboratoř k provádění zkušebních úkolů ve shodě se svou akreditací, nebo musí být akreditována podle normy EN ISO/IEC 17020:2012 (kromě klauzule 8.1.3). Inspekční organizace se musí ujistit, že tato organizační jednotka splňuje požadavky stanovené pro činnosti, které jsou jí předány, se stejnou úrovní kompetentnosti a bezpečnosti, jaká je stanovena pro inspekční organizace (viz 1.8.6.8) a inspekční organizace to musí monitorovat. Inspekční organizace musí informovat příslušný orgán o výše uvedených opatřeních.

1.8.6.4.2 Inspekční organizace přebírá plnou odpovědnost za činnosti vykonávané takovými organizačními jednotkami, bez ohledu na místo, kde tyto činnosti vykonávají.

1.8.6.4.3 Inspekční organizace nesmí převést celou činnost posuzování shody, periodických prohlídek, meziperiodických prohlídek nebo mimořádných kontrol. V každém případě posuzování a vydávání osvědčení musí být prováděno vlastní inspekční organizací.

1.8.6.4.4 Činnosti nesmějí být převáděny bez souhlasu žadatele.

1.8.6.4.5 Inspekční organizace musí uchovávat k dispozici příslušného orgánu příslušné doklady týkající se posuzování kvalifikací a prací provedených výše zmíněnými organizačními jednotkami.

1.8.6.5 Informační povinnosti inspekčních organizací

Každá inspekční organizace musí informovat příslušný orgán, který ji schválil, o následujících skutečnostech. Jsou to:

(a) s výjimkou aplikace ustanovení uvedených v 1.8.7.2.4, každé zamítnutí, omezení, pozastavení platnosti nebo odebrání osvědčení o schválení konstrukčního typu;

(b) každá okolnost nebo okolnosti ovlivňující rozsah a podmínky pro schválení, jak bylo uděleno příslušným orgánem;

(c) každá žádost o informace o vykonávaných činnostech při posuzování shody, kterou obdržela od příslušných orgánů monitorujících dodržování ustanovení uvedených v 1.8.1 nebo 1.8.6.6;

(d) na vyžádání, činnosti vykonávané při posuzování shody v rámci rozsahu jejich schválení a jiné vykonávané činnosti, včetně převádění činností.

1.8.6.6 Příslušný orgán musí zajistit monitorování inspekčních organizací a musí zrušit nebo omezit platnost uděleného schválení, pokud zjistí, že schválená organizace již neplní podmínky schválení a požadavky pododdílu 1.8.6.8 nebo nedodržuje postupy uvedené v ustanoveních RID.

1.8.6.7 Je-li platnost schválení inspekční organizace zrušena nebo omezena, nebo pokud inspekční organizace zastavila svou činnost, musí příslušný orgán učinit příslušné kroky k tomu, aby se zajistilo, že její dokumentace bude buď zpracována jinou inspekční organizací, nebo bude k dispozici.

1.8.6.8 Inspekční organizace musí:

(a) mít k dispozici personál s organizační strukturou, který je schopný, vyškolený, kompetentní a způsobilý vykonávat uspokojivě své technické funkce;

(b) mít přístup ke vhodným a přiměřeným technickým prostředkům a vybavení;

(c) pracovat nestranně a bez jakéhokoli vlivu, který by mohl takové činnosti bránit;

(d) zajistit důvěrnost obchodních a vlastnických aktivit výrobce a jiných organizací;

(e) udržovat jasný odstup mezi vlastními činnostmi inspekční organizace a ostatními činnostmi, které k nim nemají vztah;

(f) mít dokumentovaný systém kvality;

(g) zajistit, aby byly prováděny zkoušky a prohlídky specifikované v příslušné normě a v RID; a

(h) udržovat účinný a přiměřený dokumentační a záznamový systém podle 1.8.7 a 1.8.8.

Inspekční organizace musí být kromě toho akreditována podle normy EN ISO/IEC 17020:2012 (kromě klauzule 8.1.3), jak je specifikováno v 6.2.2.11 a 6.2.3.6 a TA 4 a TT 9 oddílu 6.8.4.

Inspekční organizace, která zahajuje novou činnost, smí být schválena prozatímně. Před prozatímním schválením musí příslušný orgán zajistit, aby inspekční organizace splňovala požadavky normy EN ISO/IEC 17020:2012 (kromě klauzule 8.1.3). Inspekční organizace musí být akreditována v prvém roce své činnosti, aby byla schopna pokračovat v této nové činnosti.

1.8.7 Postupy pro posuzování shody a periodickou prohlídku

POZNÁMKA: V tomto oddílu „příslušná organizace” znamená organizaci určenou v 6.2.2.11 k certifikaci UN tlakových nádob, v pododdílu 6.2.3.6 ke schvalování jiných tlakových nádob, než jsou UN tlakové nádoby, a ve zvláštních ustanoveních TA 4 a TT 9 oddílu 6.8.4.

1.8.7.1 Všeobecná ustanovení

1.8.7.1.1 Postupy v oddílu 1.8.7 se musí použít podle 6.2.3.6 při schvalování jiných tlakových nádob, než jsou UN tlakové nádoby, a podle zvláštních ustanovení TA 4 a TT 9 v 6.8.4 při schvalování cisteren, bateriových vozů a MEGC.
Postupy v oddílu 1.8.7 se mohou použít podle tabulky v 6.2.2.11 při certifikaci UN tlakových nádob.

1.8.7.1.2 Každá žádost o:

(a) schválení konstrukčního typu podle 1.8.7.2; nebo

(b) dohled nad výrobou podle 1.8.7.3 a první prohlídku a zkoušku podle 1.8.7.4; nebo

(c) periodickou prohlídku, meziperiodickou prohlídku a mimořádnou prohlídku a zkoušku podle 1.8.7.5

musí být podána žadatelem u jediného příslušného orgánu, jeho zástupce nebo schválené inspekční organizace podle jeho vlastní volby.

1.8.7.1.3 Žádost musí obsahovat:

(a) Jméno a adresu žadatele;

(b) V případě posuzování shody, není-li žadatel výrobcem, jméno a adresu výrobce;

(c) Písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného příslušného orgánu, jeho zástupce nebo inspekční organizace;

(d) Příslušnou technickou dokumentaci uvedenou v 1.8.7.7;

(e) Prohlášení dovolující příslušnému orgánu, jeho zástupci nebo inspekční organizaci z inspekčních důvodů vstup do objektů výroby, inspekce, zkoušení a skladování a poskytující jim všechny potřebné informace.

1.8.7.1.4 Pokud může žadatel splnit požadavky příslušného orgánu nebo jej zastupující inspekční organizace splnění podmínek 1.8.7.6, smí si žadatel zřídit vlastní inspekční službu, která smí provádět část nebo všechny prohlídky a zkoušky, je-li to uvedeno v 6.2.2.11 nebo 6.2.3.6.

1.8.7.1.5 Osvědčení o schválení konstrukčního typu a osvědčení o shodě - včetně technické dokumentace -musí být uchovávána výrobcem, nebo žadatelem o typové schválení, pokud tento není výrobcem, a inspekční organizací, která osvědčení vydala, po dobu nejméně 20 let od posledního data výroby výrobků téhož typu.

1.8.7.1.6 Pokud výrobce nebo vlastník zamýšlí zastavit činnost, musí zaslat dokumentaci příslušnému orgánu. Příslušný orgán poté uchová dokumentaci po zbytek doby stanovené v 1.8.7.1.5.

1.8.7.2 Schválení konstrukčního typu

Typová schválení povolují výrobu tlakových nádob, cisteren, bateriových vozů nebo MEGC po dobu platnosti tohoto schválení.

1.8.7.2.1 Žadatel musí:

(a) V případě tlakových nádob dát k dispozici příslušné organizaci reprezentativní vzorky zamýšlené výroby. Příslušná organizace si může vyžádat další vzorky, vyžaduje-li si to zkušební program;

(b) V případě cisteren, bateriových vozů nebo MEGC umožnit přístup k prototypu pro zkoušení konstrukčního typu.

1.8.7.2.2 Příslušná organizace musí:

(a) Prozkoumat technickou dokumentaci uvedenou v 1.8.7.7.1 a ověřit, zda konstrukce odpovídá příslušným ustanoveními RID a že prototyp nebo prototypová série byl(y) vyrobeny ve shodě s technickou dokumentací a je (jsou) typovou konstrukcí;

(b) Provést prohlídky a dohlížet na zkoušky předepsané RID, aby se zjistilo, zda byly použity a dodrženy předpisy a zda postupy použité výrobcem odpovídají předpisům;

(c) Zkontrolovat certifikát(y) vystavený(é) výrobcem (výrobci) materiálů vzhledem k platným ustanovením RID;

(d) Pokud je to aplikovatelné, schválit postupy pro trvalá spojení konstrukčních částí nebo zkontrolovat, zda byly předem schváleny, a ověřit si, že personál provádějící trvalé spojení konstrukčních částí a nedestruktivní zkoušky je kvalifikovaný nebo schválený;

(e) Dohodnout se žadatelem místo a zkušební laboratoře, kde se mají provést prohlídky a potřebné zkoušky.

Příslušná organizace vydá žadateli protokol o posouzení konstrukčního typu.

1.8.7.2.3 Pokud konstrukční typ vyhovuje všem platným ustanovením, vydá příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace žadateli osvědčení o schválení konstrukčního typu.
Toto osvědčení musí obsahovat:

(a) název a adresu vydávající instituce;

(b) název a adresu výrobce a žadatele, pokud žadatel není výrobcem;

(c) odvolávku na vydání RID a normy použité pro posouzení konstrukčního typu;

(d) jakékoli požadavky vyplývající z posouzení;

(e) údaje nezbytné pro identifikaci konstrukčního typu a modifikace, jak je definováno příslušnou normou;

(f) odvolávku na protokol(y) o posouzení konstrukčního typu; a

(g) maximální dobu platnosti typového schválení.

K osvědčení musí být přiložen seznam příslušných částí technické dokumentace (viz 1.8.7.7.1).

1.8.7.2.4 Typové schválení je platné na dobu nejvýše 10 let. Jestliže se v průběhu této doby změní příslušné technické požadavky RID (včetně referenčních norem), takže schválený typ jim už nevyhovuje, příslušná organizace, která typové schválení vydala, toto schválení zruší a informuje o tom držitele typového schválení.

POZNÁMKA: K nejzazším termínům pro zrušení platnosti existujících typových schválení viz sloupec (5) tabulek v 6.2.4 a 6.8.2.6 nebo 6.8.3.6, jak je to náležité.

Jestliže platnost typového schválení vypršela nebo bylo zrušeno, není již výroba tlakových nádob, cisteren, bateriových vozidel a MEGC podle tohoto typového schválení dovolena.

V takovém případě příslušná ustanovení týkající se používání, periodických prohlídek a meziperiodických prohlídek tlakových nádob, cisteren, bateriových vozů nebo MEGC obsažená v typovém schválení, jehož platnost vypršela nebo bylo zrušeno, budou nadále platit pro tyto tlakové nádoby, cisterny, bateriové vozy nebo MEGC vyrobené před vypršením platnosti nebo zrušením platnosti typového schválení, jestliže smějí být dále používány.

Tyto smějí být dále používány, dokud zůstávají ve shodě s požadavky RID. Jestliže již nejsou ve shodě s požadavky RID, smějí být dále používány pouze tehdy, je-li takové používání povoleno příslušnými přechodnými ustanoveními v kapitole 1.6.

Typová schválení smějí být obnovena po úplné revizi a posouzení shody s ustanoveními RID platnými k datu obnovy. Obnova není dovolena poté, co bylo zrušeno typové schválení. Modifikace existujícího typového schválení, které se objevily během doby jeho platnosti (např. pro tlakové nádoby menší změny, jako je doplnění dalších velikostí a objemů, které neovlivňují shodu s předpisy, nebo pro cisterny viz 6.8.2.3.2) neprodlužují ani nemění původní platnost osvědčení.

POZNÁMKA: Revize a posouzení shody s ustanoveními RID mohou být provedeny jinou organizací, než je organizace, která vydala původní typové schválení.

Vydávající organizace musí uchovávat všechny dokumenty pro typové schválení (viz 1.8.7.7.1) po celou dobu platnosti včetně jeho obnov, pokud byly povoleny.

1.8.7.2.5 V případě modifikace tlakové nádoby, cisterny, bateriového vozu nebo MEGC s platným, propadlým nebo zrušeným typovým schválením jsou zkoušky, prohlídky a schválení omezeny na ty součásti tlakové nádoby, cisterny, bateriového vozu nebo MEGC, které byly modifikovány. Modifikace musí splňovat ustanovení RID platná v době modifikace. Pro všechny součásti tlakové nádoby, cisterny, bateriového vozu nebo MEGC, jichž se modifikace nedotkla, zůstává v platnosti dokumentace původního typového schválení.
Modifikace se může týkat jedné nebo více tlakových nádob, cisteren, bateriových vozů nebo MEGC, pro které platí typové schválení.
Osvědčení o schválení modifikace musí být vydáno žadateli příslušným orgánem kteréhokoli smluvního státu RID nebo organizací pověřenou tímto orgánem. Pro cisterny, bateriové vozy nebo MEGC musí být kopie tohoto osvědčení součástí dokumentace cisterny.
Každá žádost o vydání schvalovacího osvědčení pro modifikaci musí být žadatelem podána u jednoho příslušného orgánu nebo organizace pověřené tímto orgánem.

1.8.7.3 Dohled nad výrobou

1.8.7.3.1 Výrobní proces musí být podroben ze strany příslušné organizace dohledu, aby se zajistilo, že je výrobek vyráběn ve shodě s ustanoveními schválení konstrukčního typu.

1.8.7.3.2 Žadatel musí učinit všechna potřebná opatření, aby zajistil, že výrobní proces vyhovuje platným ustanovením RID a osvědčení o schválení konstrukčního typu a jeho přílohám.

1.8.7.3.3 Příslušná organizace musí:

(a) Ověřit shodu s technickou dokumentací uvedenou v 1.8.7.7.2;

(b) Ověřit si, že výrobní proces produkuje výrobky, které odpovídají předpisům a dokumentací, která se jich týká;

(c) Ověřit zpětnou zjistitelnost materiálů a zkontrolovat certifikát(y) materiálů vzhledem ke specifikacím;

(d) Pokud je to aplikovatelné, ověřit si, že personál provádějící trvalé spojení konstrukčních částí a nedestruktivní zkoušky je kvalifikovaný nebo schválený;

(e) Dohodnout se žadatelem na místě, kde se mají provést prohlídky a potřebné zkoušky; a

(f) Zaznamenat výsledky svého dohledu.

1.8.7.4 První prohlídka a zkouška

1.8.7.4.1 Žadatel musí:

(a) Umístit označení uvedená v RID; a

(b) Dodat příslušné organizaci technickou dokumentaci uvedenou v I.8.7.7.

1.8.7.4.2 Příslušná organizace musí:

(a) Provést potřebné prohlídky a zkoušky za účelem ověření, že výrobek je vyráběn v souladu se schválením konstrukčního typu a příslušnými předpisy;

(b) Zkontrolovat certifikáty dodané výrobci provozní výstroje vůči provozní výstroji;

(c) Vydat žadateli protokol o první prohlídce a zkoušce týkající se provedených detailních zkoušek a ověření a ověřenou technickou dokumentaci;

(d) Vystavit písemné osvědčení o shodě výroby a umístit svou registrační značku, pokud výroba vyhovuje předpisům; a

(e) Zkontrolovat, zda typové schválení zůstává platné poté, co se změnila ustanovení RID (včetně referenčních norem) platná pro toto typové schválení.

Osvědčení pod písmenem (d) a protokol pod písmenem (c) mohou být společné pro více jednotek téhož konstrukčního typu (skupinové osvědčení nebo skupinový protokol).

1.8.7.4.3 Osvědčení musí obsahovat alespoň:

(a) Název a adresu příslušné organizace;

(b) Název a adresu výrobce a název a adresu žadatele, pokud není výrobcem;

(c) Odvolávku na vydání RID a normy použité pro první prohlídky a zkoušky;

(d) Výsledky prohlídek a zkoušek;

(e) Údaje pro identifikaci zkontrolovaného (zkontrolovaných) výrobku(ů), alespoň sériové číslo, nebo pro láhve, které nejsou opakovaně plnitelné, číslo výrobní série; a

(f) Číslo schválení konstrukčního typu.

1.8.7.5 Periodická prohlídka, meziperiodická prohlídka a mimořádné prohlídky a zkoušky

1.8.7.5.1 Příslušná organizace musí:

(a) Provést identifikaci a ověřit shodu s dokumentací;

(b) Provést prohlídky a dohlížet na zkoušky, aby zkontrolovala, zda jsou dodrženy předpisy;

(c) Vydat protokoly o výsledcích prohlídek a zkoušek, které mohou být společné pro více jednotek; a

(d) Zajistit, aby byly umístěny vyžadované značky.

1.8.7.5.2 Protokoly o periodických prohlídkách a zkouškách tlakových nádob musí být žadatelem uchovávány alespoň do příští periodické prohlídky.

POZNÁMKA: K cisternám viz ustanovení o dokumentaci cisterny v 4.3.2.1.7.

1.8.7.6 Dohled nad vlastní inspekční službou žadatele

1.8.7.6.1 Žadatel musí:

(a) Realizovat vlastní inspekční službu se systémem kvality pro prohlídky a zkoušky dokumentovanou podle 1.8.7.7.5 a podléhající dohledu;

(b) Plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a zajistit, aby zůstal uspokojivý a účinný;

(c) Přidělit k provádění vlastní inspekční služby vyškolený a kompetentní personál; a

(d) Umístit registrační značku inspekční organizace, kde je to náležité.

1.8.7.6.2 Inspekční organizace musí provést první audit. Je-li uspokojivý, vydá inspekční organizace pověření na období nejdéle tří let. Musí být splněna tato ustanovení:

(a) Tento audit musí potvrdit, že prohlídky a zkoušky provedené na výrobku jsou v souladu s předpisy RID;

(b) Inspekční organizace může pověřit vlastní inspekční službu žadatele, aby umístila registrační značku inspekční organizace na každý schválený výrobek;

(c) Pověření může být prodlouženo po uspokojivém auditu v posledním roce před skončením jeho platnosti. Nová doba platnosti započne od data skončení platnosti pověření; a

(d) Auditoři inspekční organizace musí být schopni provést posouzení shody výrobku spadajícího pod systém kvality.

1.8.7.6.3 Inspekční organizace musí provést během trvání platnosti pověření periodické audity, aby se ubezpečila, že žadatel udržuje a používá systém kvality. Musí být splněna tato ustanovení:

(a) V období 12 měsíců musí být provedeny nejméně dva audity;

(b) Inspekční organizace může vyžadovat dodatečné kontroly, školení, technické změny, modifikace systému kvality, může omezit nebo zakázat prohlídky a zkoušky, které má provádět žadatel;

(c) Inspekční organizace musí posoudit jakékoli změny v systému kvality a rozhodnout, zda pozměněný systém kvality ještě vyhovuje požadavkům prvního auditu, nebo zda se vyžaduje jeho zcela nové posouzení;

(d) Auditoři inspekční organizace musí být schopni provést posouzení shody výrobku spadajícího pod systém kvality; a

(e) Inspekční organizace musí žadateli poskytnout kontrolní nebo auditorskou zprávu, a pokud byla provedena zkouška, zkušební protokol.

1.8.7.6.4 V případech nesouladu s platnými předpisy musí inspekční organizace zabezpečit, že budou učiněna nápravná opatření. Nejsou-li nápravná opatření učiněna v náležité lhůtě, inspekční organizace dočasně pozastaví platnost oprávnění nebo odejme oprávnění vlastní inspekční službě provádět její činnosti. Oznámení o dočasném pozastavení platnosti nebo odejmutí oprávnění musí být zasláno příslušnému orgánu. Žadatel musí obdržet zprávu obsahující podrobné důvody pro rozhodnutí učiněná inspekční organizací.

1.8.7.7 Dokumentace

Technická dokumentace musí umožnit posouzení, zda jsou dodrženy příslušné předpisy.

1.8.7.7.1 Dokumenty pro schválení konstrukčního typu

Žadatel musí poskytnout, příslušné podklady:

(a) Seznam norem použitých pro konstrukci a výrobu;

(b) Popis konstrukčního typu včetně všech modifikací;

(c) Pokyny podle příslušného sloupce tabulky A kapitoly 3.2, nebo seznam nebezpečných věcí, které se mají přepravovat, pro dotyčné výrobky;

(d) Výkres nebo výkresy celkové sestavy;

(e) Detailní výkresy, včetně rozměrů použitých pro výpočty, výrobku, provozní výstroje, konstrukční výstroje, značení a/nebo označení bezpečnostními značkami nezbytné pro ověření shody;

(f) Poznámky k výpočtům, výsledky a závěry;

(g) Seznam provozní výstroje s příslušnými technickými údaji a informacemi k pojistným zařízením včetně výpočtu odlehčovací kapacity, pokud je to relevantní;

(h) Seznam materiálu vyžadovaného v normě pro výrobu, použitého pro každou část, podskupinu, vnitřní povlak, provozní a konstrukční výstroj a odpovídající specifikace materiálů nebo odpovídající prohlášení o souladu s RID;

(i) Schválenou kvalifikaci procesu trvalých spojení;

(j) Popis procesu(ů) tepelného zpracování; a

(k) Postupy, popisy a záznamy o všech příslušných zkouškách uvedených v normách nebo RID pro schválení konstrukčního typu a pro výrobu.

1.8.7.7.2 Dokumenty pro dohled nad výrobou

Žadatel musí poskytnout, příslušné podklady:

(a) Dokumenty uvedené v odstavci 1.8.7.7.1;

(b) kopii osvědčení o schválení konstrukčního typu;

(c) Výrobní postupy včetně zkušebních postupů;

(d) Výrobní záznamy;

(e) Schválené kvalifikace pracovníků provádějících trvalá spojení;

(f) Schválené kvalifikace pracovníků provádějících nedestruktivní zkoušky;

(g) Protokoly o destruktivních a nedestruktivních zkouškách;

(h) Záznamy o tepelném zpracování; a

(i) Kalibrační záznamy.

1.8.7.7.3 Dokumenty pro první prohlídku a zkoušky

Žadatel musí poskytnout, příslušné podklady:

(a) Dokumenty uvedené v odstavcích 1.8.7.7.1 a 1.8.7.7.2;

(b) Certifikáty materiálu výrobku a všech podskupin;

(c) Prohlášení o shodě a certifikáty materiálu provozní výstroje; a

(d) Prohlášení o shodě včetně popisu výrobku a všech modifikací odvozených ze schválení konstrukčního typu.

1.8.7.7.4 Dokumenty pro periodické prohlídky, meziperiodické prohlídky a mimořádné prohlídky a zkoušky

Žadatel musí poskytnout, příslušné podklady:

(a) Pro tlakové nádoby dokumenty obsahující zvláštní požadavky, pokud to normy pro výrobu a pro periodické prohlídky a zkoušky vyžadují;

(b) Pro cisterny:

(i) dokumentaci cisterny (pasport); a

(ii) jeden nebo více dokumentů uvedených v 1.8.7.7.1 až 1.8.7.7.3.

1.8.7.7.5 Dokumenty pro hodnocení vlastní inspekční služby

Žadatel o vlastní inspekční službu musí dát k dispozici dokumentaci k systému kvality, jak je to náležité:

(a) Organizační strukturu a odpovědnosti;

(b) Příslušné pokyny pro prohlídku a zkoušku, kontrolu kvality, zajištění kvality a operační postupy a systematické činnosti, které budou prováděny;

(c) Záznamy o kvalitě, jako jsou inspekční zprávy, testovací údaje, kalibrační údaje a certifikáty;

(d) Výsledky auditů k zajištění účinného fungování systému kvality vyplývající z auditů podle 1.8.7.6;

(e) Postup popisující, jak jsou plněny požadavky zákazníka a předpisů;

(f) Postup pro kontrolu dokumentů a jejich revizi;

(g) Postupy pro nevyhovující výrobky; a

(h) Školicí programy a kvalifikační postupy pro příslušný personál.

1.8.7.8 Výrobky vyrobené, schválené, prohlížené a zkoušené podle norem

Požadavky 1.8.7.7 se považují za splněné, použijí-li se příslušné dále uvedené normy:

Příslušný
pododdíl
a odstavec
Číslo normyNázev dokumentu
1.8.7.7.1 až 1.8.7.7.4EN 12972:2007Cisterny pro přepravu nebezpečných věcí - Zkoušení,
prohlídky a značení kovových cisteren

1.8.8 Postupy pro posuzování shody plynových kartuší

Při posuzování shody plynových kartuší se použije jeden z následujících postupů:

(a) postup v oddílu 1.8.7 pro tlakové nádoby neodpovídající UN, s výjimkou pododdílu 1.8.7.5; nebo

(b) postup v pododdílech 1.8.8.1 až 1.8.8.7.

1.8.8.1 Všeobecná ustanovení

1.8.8.1.1 Dohled nad výrobou musí být prováděn organizací Xa a zkoušky vyžadované v 6.2.6 musí být prováděny buď organizací Xa, nebo organizací IS schválenou touto organizací Xa; k definici organizací Xa a IS viz definice v 6.2.3.6.1. Posuzování shody musí být prováděno příslušným orgánem, jeho zástupcem nebo jeho schválenou inspekční organizací smluvního státu RID.

1.8.8.1.2 Při použití ustanovení v 1.8.8 musí žadatel prokázat, zajistit a deklarovat na svou výlučnou odpovědnost shodu plynových kartuší s ustanoveními uvedenými v 6.2.6 a se všemi dalšími platnými ustanoveními RID.

1.8.8.1.3 Žadatel musí:

(a) provést posouzení konstrukčního typu každého typu plynových kartuší (včetně použitých materiálů a modifikací tohoto typu, např. objemy, tlaky, výrobní výkresy a uzavírací a výpustná zařízení) podle 1.8.8.2;

(b) používat schválený systém kvality pro konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušení podle 1.8.8.3;

(c) používat schválený zkušební režim podle 1.8.8.4 pro zkoušky vyžadované v 6.2.6;

(d) požádat o schválení svého systému kvality pro dohled nad výrobou a pro zkoušení jednu organizaci Xa podle své volby smluvní strany; jestliže žadatel nemá své sídlo ve smluvní straně, musí požádat jednu organizaci Xa ze smluvní strany před první přepravou do smluvní strany;

(e) je-li plynová kartuše v konečné fázi kompletována z dílů vyrobených žadatelem jedním nebo více jinými podniky, vypracovat písemné pokyny, jak kompletovat a plnit plynové kartuše, aby splnily ustanovení jeho osvědčení o posouzení konstrukčního typu.

1.8.8.1.4 Pokud žadatel a podniky kompletující nebo plnící plynové kartuše podle pokynů žadatele mohou prokázat ke spokojenosti organizace Xa shodu s ustanoveními pododdílu 1.8.7.6, kromě 1.8.7.6.1 (d) a 1.8.7.6.2 (b), smějí si zřídit vlastní inspekční službu, která smí vykonávat část nebo všechny prohlídky a zkoušky uvedené v 6.2.6.

1.8.8.2 Posuzování konstrukčního typu

1.8.8.2.1 Žadatel musí vypracovat technickou dokumentaci pro každý typ plynových kartuší včetně použité technické normy (norem). Jestliže se rozhodne použít normu, na kterou není odkaz v 6.2.6, musí doplnit použitou normu do dokumentace.

1.8.8.2.2 Žadatel musí uchovávat technickou dokumentaci spolu se vzorky tohoto typu k dispozici organizaci Xa během výroby a poté po dobu nejméně pěti let od posledního data výroby plynových kartuší podle osvědčení o posouzení konstrukčního typu.

1.8.8.2.3 Žadatel vydá po pečlivém posouzení osvědčení pro konstrukční typ, které platí na maximální dobu deseti let; toto osvědčení musí doplnit do dokumentace. Toto osvědčení ho opravňuje vyrábět plynové kartuše tohoto typu po tuto dobu.

1.8.8.2.4 Jestliže se v průběhu této doby změní příslušné technické požadavky RID (včetně referenčních norem), takže konstrukční typ jim už nevyhovuje, musí žadatel zrušit své osvědčení o posouzení konstrukčního typu a informovat o tom organizaci Xa.

1.8.8.2.5 Žadatel smí po pečlivém a úplném přezkoumání vydat znovu osvědčení s platností na další období maximálně deseti let.

1.8.8.3 Dohled nad výrobou

1.8.8.3.1 Postup při posuzování konstrukčního typu, jakož i výrobní proces musí být podrobeny kontrole ze strany organizace Xa, aby se zajistilo, že konstrukční typ certifikovaný žadatelem a výrobek, jak je vyráběný, jsou ve shodě s ustanoveními osvědčení pro konstrukční typ a s platnými ustanoveními RID. Při použití odstavce 1.8.8.1.3 (e) musí být do tohoto postupu zahrnuty rovněž podniky pověřené kompletací a plněním.

1.8.8.3.2 Žadatel musí učinit všechna potřebná opatření, aby zajistil, že výrobní proces splňuje platná ustanovení RID a jeho osvědčení pro konstrukční typ a jeho příloh. Při použití odstavce 1.8.8.1.3 (e) musí být do tohoto postupu zahrnuty rovněž podniky pověřené kompletací a plněním.

1.8.8.3.3 Organizace Xa musí:

(a) ověřit shodu posouzení konstrukčního typu žadatele a shodu typu plynových kartuší s technickou dokumentací uvedenou v 1.8.8.2;

(b) ověřit, zda výrobní proces vyrábí výrobky ve shodě s předpisy a dokumentací, které se na něj vztahují; je-li plynová kartuše v konečné fázi kompletována z dílů vyrobených žadatelem jedním nebo více jinými podniky, musí organizace Xa rovněž ověřit, zda jsou plynové kartuše v plné shodě s platnými předpisy po finální kompletaci a naplnění a že jsou pokyny žadatele správně používány;

(c) ověřit, zda je personál provádějící trvalá spojení dílů a zkoušky kvalifikovaný nebo schválený;

(d) zaznamenat výsledky svých kontrol.

1.8.8.3.4 Jestliže nálezy organizace Xa ukáží neshodu osvědčení pro konstrukční typ žadatele nebo výrobního procesu, musí tato organizace vyžadovat náležitá opravná opatření nebo zrušení platnosti osvědčení vydaného žadatelem.

1.8.8.4 Zkouška těsnosti

1.8.8.4.1 Žadatel a podniky v konečné fázi kompletující a plnící plynové kartuše podle pokynů žadatele musí:

(a) provést zkoušky vyžadované v 6.2.6;

(b) zaznamenat výsledky zkoušek;

(c) vydat osvědčení o shodě pouze pro plynové kartuše, které plně vyhovují ustanovením svého posouzení konstrukčního typu a platným ustanovením RID a které s úspěchem prošly zkouškami vyžadovanými v 6.2.6;

(d) uchovávat dokumentaci uvedenou v 1.8.8.7 během výroby a poté po dobu nejméně pěti let od posledního data výroby plynových kartuší náležejících k jednomu typovému schválení pro inspekci prováděnou organizací Xa v namátkově zvolených intervalech;

(e) připevnit odolnou a čitelnou značku identifikující typ plynové kartuše, žadatele a datum výroby nebo číslo výrobní série; tam, kde vzhledem k omezené disponibilní ploše nemůže být tato značka umístěna na těleso plynové kartuše, musí připevnit odolnou visačku s těmito informacemi k plynové kartuši nebo ji vložit s plynovou kartuší do vnitřního obalu.

1.8.8.4.2 Organizace Xa musí:

(a) provádět potřebné prohlídky a zkoušky v namátkově zvolených intervalech, ale alespoň krátce po zahájení výroby určitého typu plynových kartuší a poté alespoň jednou za tři roky za účelem ověření, že postup pro posouzení konstrukčního typu žadatele, jakož i výroba a zkoušení výrobku jsou prováděny v souladu s osvědčením pro konstrukční typ a s příslušnými předpisy;

(b) zkontrolovat osvědčení dodaná žadatelem;

(c) provádět zkoušky vyžadované v 6.2.6 nebo schválit program zkoušek a vlastní inspekční službu k provádění zkoušek.

1.8.8.4.3 Osvědčení musí obsahovat alespoň:

(a) název a adresu žadatele a, není-li finální kompletace prováděna žadatelem, nýbrž podnikem nebo podniky podle písemných pokynů žadatele, název (názvy) a adresu (adresy) těchto podniků;

(b) odvolávku na vydání RID a normu (normy) použité pro výrobu a zkoušky;

(c) výsledky prohlídek a zkoušek;

(d) údaje pro značky, jak jsou vyžadovány v 1.8.8.4.1 (e).

1.8.8.5 (Vyhrazeno)

1.8.8.6 Dohled nad vlastní inspekční službou

Pokud si žadatel nebo podnik kompletující nebo plnící plynové kartuše zřídil vlastní inspekční službu, použijí se ustanovení uvedená v 1.8.7.6, kromě 1.8.7.6.1 (d) a 1.8.7.6.2 (b). Podnik kompletující nebo plnící plynové kartuše musí splňovat ustanovení platná pro žadatele.

1.8.8.7 Dokumentace

Použijí se ustanovení uvedená v 1.8.7.7.1, 1.8.7.7.2, 1.8.7.7.3 a 1.8.7.7.5.

Kapitola 1.9

Dopravní omezení stanovená příslušnými orgány

1.9.1 Smluvní stát RID může pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí na svém území stanovit určité doplňkové požadavky, které nejsou obsaženy v RID, za podmínky, že tyto doplňkové požadavky

- jsou v souladu s požadavky oddílu 1.9.2,

- nejsou v rozporu s požadavky pododdílu 1.1.2.1 (b),

- tvoří součást vnitrostátního práva smluvního státu RID a platí také pro vnitrostátní železniční přepravu nebezpečných věcí na území smluvního státu RID,

- na celém území daného smluvního státu RID nevedou k zákazu železniční přepravy nebezpečných věcí, která je upravena těmito předpisy.

1.9.2 Dodatečná ustanovení, která mohou být uplatňována podle oddílu 1.9.1, jsou tato:

(a) dodatečné bezpečnostní požadavky nebo omezení přepravy v zájmu bezpečnosti přepravy

- při níž dochází k průjezdu určitou infrastrukturou, jako jsou mosty nebo tunely18),

- při níž jsou používána zařízení kombinované přepravy, např. terminály, a nebo

- která začíná nebo končí v přístavech, na seřaďovacích nádražích nebo v jiných přepravních terminálech.

(b) podmínky, za nichž je zakázána přeprava určitých nebezpečných věcí trasami se zvláštními a místně podmíněnými riziky, jako jsou trasy procházející obydlenými místy, ekologicky citlivými oblastmi, hospodářskými středisky nebo průmyslovými oblastmi s nebezpečnými provozy, nebo se řídí zvláštními podmínkami, kterými jsou např. provozní opatření (snížená rychlost, stanovení určité průjezdní doby, zákaz potkávání atd.). Příslušné orgány musí, je-li to možné, určit náhradní trasy, které lze použít namísto uzavřených tras, popřípadě namísto tras, pro které platí zvláštní podmínky;

(c) zvláštní předpisy, v nichž jsou uvedeny vyloučené nebo určité závazné trasy, nebo závazné předpisy, vyžadující dočasné zastavení při extrémních povětrnostních podmínkách, zemětřeseních, nehodách, demonstracích, veřejných nepokojích nebo ozbrojených povstáních.

1.9.3 Užití doplňujících požadavků podle oddílu 1.9.2 a) a b) přepokládá, že příslušný orgán prokáže nutnost takových opatření19).

1.9.4 Příslušný orgán smluvního státu RID, který na svém území aplikuje doplňující požadavky podle oddílu 1.9.2 a) a b), zpravidla užití uvedených ustanovení předem sdělí Ústředním úřadu, který na ně upozorní ostatní smluvní státy RID.

1.9.5 Nehledě na ustanovení oddílů 1.9.1 a 1.9.2 mohou smluvní státy RID vydat zvláštní bezpečnostní předpisy pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí, jestliže daná oblast není upravena RID; to platí zvláště pro:

- vlakový provoz;

- provozní pravidla pro činnosti podmíněné dopravními potřebami, jako je manipulace nebo odstavování;

- zaznamenávání údajů o přepravovaných nebezpečných věcech.

za předpokladu, že tyto předpisy tvoří součást vnitrostátního práva smluvního státu RID a platí rovněž pro vnitrostátní železniční přepravu nebezpečných věcí na území tohoto smluvního státu RID.

Tyto zvláštní předpisy se nesmí dotýkat oblastí upravených RID, zejména oblastí uvedených v oddílech 1.1.2 (a) a 1.1.2 (b).

Kapitola 1.10

Bezpečnostní předpisy

POZNÁMKA: Pro účely této kapitoly se slovem „bezpečnost” rozumí opatření nebo preventivní kroky ke snížení nebezpečí odcizení nebo zneužití nebezpečných věcí, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí.

1.10.1 Všeobecná ustanovení

1.10.1.1 Všechny osoby podílející se na přepravě nebezpečných věcí musí dodržovat bezpečnostní předpisy pro přepravu nebezpečných věcí uvedené v této kapitole v přiměřené míře ke svým odpovědnostem.

1.10.1.2 Nebezpečné věci smějí být předány k přepravě pouze dopravcům, jejichž totožnost byla vhodným způsobem ověřena.

1.10.1.3 Prostory terminálů pro dočasné skladování, plochy pro dočasné skladování, odstavné plochy pro vozy, kotviště a seřaďovací nádraží používané pro dočasné skladování během přepravy nebezpečných věcí musí být vhodně zabezpečeny, dobře osvětleny a, kde je to možné a vhodné, nepřístupné veřejnosti.

1.10.1.4 Každý člen personálu vlaku přepravujícího nebezpečné věci musí mít během přepravy u sebe průkaz totožnosti opatřený fotografií.

1.10.1.5 Bezpečnostní kontroly podle oddílu 1.8.1 se musí zaměřit také na vhodná opatření k zajištění bezpečnosti.

1.10.1.6 (Vyhrazeno)

1.10.2 Školení o obecné bezpečnosti

1.10.2.1 Úvodní a obnovovací školení uvedené v kapitole 1.3 musí zahrnovat prvky poučení o bezpečnosti. Obnovovací školení nemusí být nutně vázáno jen na změny předpisů.

1.10.2.2 Školení musí být zaměřeno na povahu bezpečnostních rizik, jejich rozpoznání a postupy k jejich snížení, jakož i na opatření, která je nutno provést při narušení bezpečnosti. Musí zahrnovat seznámení s příslušnými bezpečnostními plány, v přiměřené míře k odpovědnostem a povinnostem jednotlivých pracovníků a jejich účasti při aplikaci bezpečnostních plánů.

1.10.2.3 Takové školení musí být poskytnuto při přijímaní osob na pracovní místa spojená s přepravou nebezpečných věcí, nebo musí být ověřeno, že takové školení již absolvovaly. Následně musí být periodicky doplňováno obnovovacím školením.

1.10.2.4 Záznamy o všech absolvovaných bezpečnostních školeních musí být uchovávány zaměstnavatelem a musí být na požádání zpřístupněny zaměstnanci nebo příslušnému orgánu. Záznamy musí být uchovávány zaměstnavatelem po dobu stanovenou příslušným orgánem.

1.10.3 Ustanovení pro vysoce rizikové nebezpečné věci

1.10.3.1 Definice vysoce rizikových nebezpečných věcí

1.10.3.1.1 Vysoce rizikové nebezpečné věci jsou takové nebezpečné věci, které mají potenciál být zneužity při teroristické akci a které mohou, jako výsledek, vyvolat vážné důsledky, jako jsou hromadné oběti na životech, hromadné ničení nebo, zejména pro třídu 7, hromadný socio-ekonomický rozvrat.

1.10.3.1.2 Vysoce rizikové nebezpečné věci jiných tříd, než je třída 7, jsou nebezpečné věci uvedené v tabulce

1.10.3.1.2 níže a přepravované v množstvích větších, než jsou množství uvedená v této tabulce.

Tabulka 1.10.3.1.2: Seznam vysoce rizikových nebezpečných věcí

Třída Podtřída Látka nebo předmět Množství
Cisterna
(l)(c)
Volně
ložená látka
(kg)(d)
Kus
(kg)
1 1.1 Výbušné látky a předmětya)a) 0
1.2 Výbušné látky a předmětya)a) 0
1.3 Výbušné látky a předměty skupiny snášenlivosti Ca)a) 0
1.4 Výbušné látky a předměty UN čísel 0104, 0237, 0255, 0267, 0289, 0361, 0365, 0366, 0440, 0441, 0455, 0456 a 0500(a)(a) 0
1.5 Výbušné látky a předměty 0a) 0
2 Hořlavé plyny (klasifikační kódy, zahrnující jen písmeno F) 3000a)b)
Toxické plyny (klasifikační kódy zahrnující písmena T, TF, TC, TO, TFC nebo TOC), s výjimkou aerosolů 0a) 0
3 Hořlavé kapaliny obalových skupin I a II 3000a)b)
Znecitlivělé výbušné kapaliny 0a) 0
4.1 Znecitlivělé výbušné látkya)a) 0
4.2 Látky obalové skupiny I 3000a)b)
4.3 Látky obalové skupiny I 3000a)b)
5.1 Kapaliny podporující hoření obalové skupiny I 3000a)b)
Chloristany, dusičnan amonný, hnojiva obsahující dusičnan amonný a emulze nebo suspenze nebo gely obsahující dusičnan amonný 3000 3000b)
6.1 Toxické látky obalové skupiny I 0a) 0
6.2 Infekční látky kategorie A (UN 2814 a 2900, kromě materiálu živočišného původu)a) 0 0
8 Žíravé látky obalové skupiny I 3000a)b)

(a) Nevztahuje se.

(b) Ustanovení oddílu 1.10.3. neplatí, bez ohledu na množství.

(c) Hodnota uvedená v tomto sloupci platí pouze tehdy, je-li přeprava v cisternách podle kapitoly 3.2, tabulky A, sloupce (10) nebo (12) dovolena. Pro látky, které není dovoleno v cisternách přepravovat, pokyny uvedené v tomto sloupci neplatí.

(d) Hodnota uvedená v tomto sloupci platí pouze tehdy, je-li přeprava ve volně loženém stavu podle kapitoly 3.2, tabulky A, sloupce (10) nebo (17) dovolena. Pro látky, které není dovoleno ve volně loženém stavu přepravovat, instrukce uvedená v tomto sloupci neplatí.

1.10.3.1.3 Pro třídu 7 jsou vysoce rizikové radioaktivní látky takové látky, které mají úroveň aktivity stejnou nebo vyšší než je práh dopravní bezpečnosti 3 000 A2 pro jednotlivý kus (viz též 2.2.7.2.2.1), s výjimkou následujících radionuklidů, pro které je práh dopravní bezpečnosti udán v tabulce

1.10.3.1.3 níže.

Tabulka 1.10.3.1.3 Prahy dopravní bezpečnosti pro jednotlivé radionuklidy

Prvek Radionuklid Práh dopravní bezpečnosti
(TBq)
Americium Am-241 0,6
Cesium Cs-137 1
Curium Cm-244 0,5
Gadolinium Gd-153 10
Germanium Ge-68 7
Iridium Ir-192 0,8
Kadmium Cd-109 200
Kalifornium Cf-252 0,2
Kobalt Co-57 7
Kobalt Co-60 0,3
Nikl Ni-63 600
Paladium Pd-103 900
Plutonium Pu-238 0,6
Plutonium Pu-239 0,6
Polonium Po-210 0,6
Prometium Pm-147 400
Radium Ra-226 0,4
Ruthenium Ru-106 3
Selen Se-75 2
Stroncium Sr-90 10
Thalium Tl-204 200
Thulium Tm-170 200
Yterbium Yb-169 3
Zlato Au-198 2
Železo Fe-55 8000

1.10.3.1.4 Pro směsi radionuklidů může být zjištění, zda je dosažen nebo překročen práh dopravní bezpečnosti, provedeno výpočtem tak, že se sečte aktivita každého radionuklidu podělená prahem dopravní bezpečnosti pro tento radionuklid. Je-li součet těchto zlomků menší než 1, potom nebyl překročen práh radioaktivity pro směs.
Výpočet může být proveden podle tohoto vzorce:

∑ Ai < 1
——
Ti

kde

Ai = aktivita radionuklidu i, který je přítomen v kusu (TBq)

Ti = práh dopravní bezpečnosti pro radionuklid i (TBq)

1.10.3.1.5 Pokud má radioaktivní látka vedlejší nebezpečí jiných tříd, musí být vzata v úvahu také kritéria tabulky 1.10.3.1.2 (viz též 1.7.5).

1.10.3.2 Bezpečnostní plány

1.10.3.2.1 Dopravci, odesilatelé a ostatní účastníci přepravy uvedení v oddílech 1.4.2 a 1.4.3, podílející se na přepravě vysoce rizikových nebezpečných věcí (viz tabulku 1.10.3.1.2) nebo vysoce rizikových radioaktivních látek (viz tabulku 1.10.3.1.3), musí přijmout, aplikovat a dodržet bezpečnostní plán, který musí obsahovat alespoň součásti uvedené v odstavci 1.10.3.2.2.

1.10.3.2.2 Bezpečnostní plán musí obsahovat alespoň následující součásti:

(a) specifické stanovení odpovědností za bezpečnost způsobilým a kvalifikovaným osobám, s odpovídající pravomocí k uplatnění svých odpovědností;

(b) seznamy dotčených nebezpečných věcí nebo skupin nebezpečných věcí;

(c) přehled běžných činností a rozbor bezpečnostních rizik, které z nich vyplývají, včetně všech zastávek nutných při přepravě, přítomnosti nebezpečných věcí ve voze, cisterně nebo kontejneru před zahájením dopravy, během ní a po jejím ukončení a dočasného skladování nebezpečných věcí za účelem jejich intermodální překládky nebo překládky na jiný dopravní prostředek;

(d) jasná specifikace opatření, která je třeba učinit ke snížení bezpečnostních rizik, přiměřených k odpovědnostem a povinnostem účastníka, včetně:

- školení;

- bezpečnostní politiky (např. reakce na podmínky velkého ohrožení, prověření nově přijímaných zaměstnanců nebo zaměstnanců přidělovaných na některá místa atd.);

- provozní praxe (např. volba nebo používání známých tras, přístup k nebezpečným věcem při jejich dočasném skladování (jak je definováno pod písmenem (c)), blízkost ohrozitelné infrastruktury atd.);

- zařízení a zdrojů, které je nutno použít ke snížení bezpečnostních rizik;

(e) účinné a moderní postupy pro ohlašování ohrožení, narušení bezpečnosti nebo případů s takovými situacemi souvisejících, a pro jednání v takových situacích;

(f) postupy pro posuzování a testování bezpečnostních plánů a postupy pro periodickou revizi a aktualizaci těchto plánů;

(g) opatření pro zajištění fyzické bezpečnosti dopravních informací obsažených v bezpečnostním plánu a

(h) opatření pro zajištění toho, aby šíření informací týkajících se přepravy, obsažených v bezpečnostním plánu, bylo omezeno na ty osoby, které je potřebují mít. Tato opatření nesmějí být přitom překážkou sdělování informací vyžadovaných v jiných ustanoveních RID.

POZNÁMKA: Dopravci, odesilatelé a příjemci by měli spolupracovat mezi sebou a s příslušnými orgány při výměně informací týkajících se případných ohrožení, aplikaci vhodných bezpečnostních opatření a reakci na bezpečnostní incidenty.

1.10.3.3 Na vlacích a vozech, kterými jsou přepravovány vysoce rizikové nebezpečné věci (viz tabulku 1.10.3.1.2) nebo vysoce rizikové radioaktivní látky (viz tabulku 1.10.3.1.3) musí být nainstalovány prostředky, zařízení nebo musí být přijata opatření k ochraně proti odcizení vlaku, vozu a jeho nákladu a musí být učiněna opatření, aby se zajistila jejich funkčnost a účinnost v každém okamžiku. Použití těchto ochranných opatření nesmí ohrozit zásah záchranných jednotek.

POZNÁMKA: Pokud je to vhodné a pokud jsou potřebná zařízení již nainstalována, měly by být použity telemetrické systémy nebo jiné metody nebo přístroje pro sledování pohybu vysoce rizikových nebezpečných věcí (viz tabulku 1.10.3.1.2) nebo vysoce rizikové radioaktivní látky (viz tabulku 1.10.3.1.3).

1.10.4 Ustanovení uvedená v 1.10.1, 1.10.2 a 1.10.3 se nepoužijí, jestliže množství přepravovaná v kusech ve voze nebo velkém kontejneru nepřekročí množství uvedená v 1.1.3.6.3, s výjimkou UN čísel 0029, 0030, 0059, 0065, 0073, 0104, 0237, 0255, 0267, 0288, 0289, 0290, 0360, 0361, 0364, 0365, 0366, 0439, 0440, 0441, 0455, 0456 a 0500 a s výjimkou UN čísel 2910 a 2911, jestliže úroveň aktivity překračuje hodnotu A2. Vedle toho se ustanovení uvedená v 1.10.1, 1.10.2 a 1.10.3 nepoužijí, jestliže množství přepravovaná v cisternách nebo ve volně loženém stavu ve voze nebo kontejneru nepřekročí množství uvedená v 1.1.3.6.3. Kromě toho se ustanovení této kapitoly nepoužijí pro přepravu UN 2912 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-I) a UN 2913 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, POVRCHOVĚ KONTAMINOVANÉ PŘEDMĚTY (SCO-I). Kromě toho se ustanovení oddílů 1.10.1, 1.10.2 a 1.10.3 nepoužijí, jestliže množství přepravovaná v cisterně nebo ve volně loženém stavu ve voze nebo kontejneru nepřekročí množství uvedená v odstavci 1.1.3.6.3.

1.10.5 Pro radioaktivní látky se ustanovení této kapitoly považují za splněná, pokud se použije ustanovení Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů20) a oběžníku IAEA „Fyzická ochrana jaderných materiálů a jaderných za řízení21).

Kapitola 1.11

Interní nouzové plány pro seřaďovací nádraží

Pro přepravu nebezpečných věcí v seřaďovacích nádražích je třeba vyhotovit interní nouzové plány.

Nouzové plány mají přispět k tomu, že při nehodách nebo mimořádných událostech v seřaďovacích nádražích všichni účastníci, kteří se budou podílet na odstraňování následků nehod, budou pracovat koordinovaně, aby následky nehody nebo mimořádné události měly minimální dopad na lidské životy a životní prostředí.

Podmínky této kapitoly jsou splněny při uplatňování Vyhlášky UIC 20122).(Přeprava nebezpečných věcí - návod pro nouzové plánování v seřaďovacích nádražích).

ČÁST 2

Klasifikace

Kapitola 2.1

Všeobecná ustanovení

2.1.1 Úvod

2.1.1.1 V RID jsou následující třídy nebezpečných věcí:

Třída 1 Výbušné látky a předměty
Třída 2 Plyny
Třída 3 Hořlavé kapaliny
Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky, polymerizující látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky
Třída 4.2 Samozápalné látky
Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
Třída 5.1 Látky podporující hoření
Třída 5.2 Organické peroxidy
Třída 6.1 Toxické látky
Třída 6.2 Infekční látky
Třída 7 Radioaktivní látky
Třída 8 Žíravé látky
Třída 9 Jiné nebezpečné látky a předměty

2.1.1.2 Ke každé položce v různých třídách je přiřazeno UN číslo. Používají se následující druhy položek:

A. Samostatné položky pro přesně definované látky nebo předměty, včetně položek pokrývajících více isomerů, např.:

UN 1090 ACETON
UN 1104 AMYLACETÁTY
UN 1194 ETHYLNITRIT, ROZTOK

B. Druhové položky pro přesně definované skupiny látek nebo předmětů, které nejsou J.N. položkami, např.:

UN 1133LEPIDLA
UN 1266 VÝROBKY KOSMETICKÉ
UN 2757PESTICID - KARBAMÁT, TUHÝ, TOXICKÝ
UN 3101 PEROXID ORGANICKÝ TYP B, KAPALNÝ

C. Specifické J.N. položky zahrnující skupiny látek nebo předmětů určité chemické nebo technické povahy, jinde nejmenované, např.:

UN 1477DUSIČNANY, ANORGANICKÉ, J.N.
UN 1987ALKOHOLY, J.N.

D. Všeobecné J.N. položky zahrnující skupiny látek nebo předmětů, mající jednu nebo více všeobecných nebezpečných vlastností, jinde nejmenované, např.:

UN 1325 LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N.
UN 1993 LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ , J.N.

Položky definované pod písmeny B, C a D se označují jako hromadné položky.

2.1.1.3 Pro účely balení jsou látky, kromě látek tříd 1, 2, 5.2, 6.2 a 7 a kromě samovolně se rozkládajících látek třídy 4.1, přiřazeny k obalovým skupinám v závislosti na svém stupni nebezpečí:

Obalová skupina I: látky velmi nebezpečné
Obalová skupina II:látky středně nebezpečné
Obalová skupina III:látky málo nebezpečné

Obalová skupina, k nimž je látka přiřazena, je uvedena v tabulce A kapitoly 3.2.

Předměty nejsou přiřazeny k obalovým skupinám. Pro účely balení je jakýkoli požadavek na specifickou konstrukční úroveň obalu uveden v příslušném pokynu pro balení.

2.1.2 Zásady klasifikace

2.1.2.1 Nebezpečné věci, které spadají pod název třídy, jsou definovány na základě svých vlastností podle pododdílu 2.2.x.1 odpovídající třídy. Zařazení nebezpečných věcí do určité třídy a přiřazení k obalové skupině se provádí podle kritérií uvedených ve stejném pododdílu 2.2.x.1. Přiřazení jednoho nebo více vedlejších nebezpečí nebezpečné látce nebo předmětu se provádí podle kritérií třídy nebo tříd odpovídajících těmto nebezpečím, uvedených v příslušném pododdíle 2.2.x.1.

2.1.2.2 Všechny položky nebezpečných věcí jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2 v číselném pořadí UN čísel. Tato tabulka obsahuje odpovídající informace o uvedených věcech, jako pojmenování, třídu, obalovou skupinu, bezpečnostní značky, které musí být použity při přepravě, jakož i ustanovení o balení a přepravě.

POZNÁMKA: Abecední seznam položek je uveden v tabulce B kapitoly 3.2.

Látky jmenovitě uvedené ve sloupci (2) tabulky A kapitoly 3.2 musí být přepravovány podle své klasifikace v tabulce A, nebo za podmínek stanovených v 2.1.2.8.

2.1.2.3 Látka smí obsahovat technické nečistoty (například takové, které pocházejí z výrobního procesu) nebo přísady pro stabilizaci nebo jiné účely, které neovlivňují její klasifikaci. Avšak látka jmenovitě uvedená, tj. uvedená jako samostatná položka v tabulce A kapitoly 3.2, která obsahuje technické nečistoty nebo přísady pro stabilizaci nebo jiné účely ovlivňující její klasifikaci, musí být považována za roztok nebo směs (viz 2.1.3.3).

2.1.2.4 K přepravě nejsou připuštěny nebezpečné věci uvedené nebo definované v pododdíle 2.2.x.2 každé třídy.

2.1.2.5 Jmenovitě neuvedené nebezpečné věci, tj. věci, které nejsou uvedeny jako samostatné položky v tabulce A kapitoly 3.2 a které nejsou uvedeny ani definovány v jednom z výše uvedených pododdílů 2.2.x.2, musí být zařazeny do příslušné třídy v souladu s postupem podle oddílu 2.1.3. Dále musí být stanoveno vedlejší nebezpečí (pokud je) a obalová skupina (pokud je). Po stanovení třídy, případně vedlejšího nebezpečí a obalové skupiny, musí být určeno odpovídající UN číslo. Rozhodovací stromy uvedené v pododdílu 2.2.x.3 (seznam hromadných položek) na konci každé třídy uvádějí určující parametry pro výběr příslušné hromadné položky (UN čísla). Ve všech případech musí být vybrána nejspecifičtější hromadná položka zahrnující vlastnosti látky nebo předmětu v pořadí vyjádřeném v pododdílu 2.1.1.2 písmeny B, C a D. Pouze v tom případě, že látka nebo předmět nemohou být zařazeny pod položku typu B nebo C podle pododdílu 2.1.1.2, je možné zařazení pod položku typu D.

2.1.2.6 Na základě zkušebních postupů kapitoly 2.3 a kritérií stanovených v pododdílech 2.2.x.1 jednotlivých tříd, může být stanoveno, jak je to uvedeno ve zmíněných pododdílech, že látka, roztok nebo směs určité třídy, které jsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, nesplňují kritéria této třídy. V tomto případě nenáleží dotyčná látka, roztok nebo směs do této třídy.

2.1.2.7 Pro účely klasifikace jsou látky s bodem tání nebo počátkem tání 20 °C nebo nižším při tlaku 101, 3 kPa považovány za kapaliny. Viskózní látku, pro kterou nelze stanovit přesný bod tání, je třeba podrobit zkoušce podle ASTM D 4359-90 nebo zkoušce stanovení tekutosti (zkouška penetrometrem) předepsané v oddíle 2.3.4.

2.1.2.8 Odesilatel, který zjistil na základě výsledků zkoušek, že látka jmenovitě uvedená ve sloupci (2) tabulky A kapitoly 3.2 splňuje kritéria pro třídu, která není uvedena ve sloupci (3a) nebo (5) tabulky A kapitoly 3.2, smí se schválením příslušného orgánu zaslat tuto látku:

- pod nevhodnější hromadnou položkou uvedenou v pododdílu 2.2.x.3, která zahrnuje všechna nebezpečí; nebo

- pod tímtéž UN číslem a pojmenováním, ale s informacemi o dodatečném nebezpečí(ch) nutnými pro identifikaci jednoho nebo více dodatečných vedlejších nebezpečí (dokumentace, nápis, velká bezpečnostní značka), za podmínky, že třída zůstane nezměněna a že jakékoli jiné přepravní podmínky (např. omezené množství, ustanovení pro balení a cisterny), které by normálně platily pro látky mající takovou kombinaci nebezpečí, jsou stejné jako přepravní podmínky platné pro tuto jmenovitě uvedenou látku.

POZNÁMKA 1: Příslušným orgánem udělujícím schválení smí být příslušný orgán kteréhokoli smluvního státu RID, který smí také uznat schválení udělené příslušným orgánem země, která není smluvním státem RID, za podmínky, že toto schválení bylo uděleno v souladu s postupy platnými podle RID, ADR, ADN, IMDG Code nebo Technických pokynů ICAO.

POZNÁMKA 2: Jestliže příslušný orgán udělí taková schválení, měl by o tom informovat Podvýbor expertů pro přepravu nebezpečných věcí OSN a podat příslušný návrh změny k Seznamu nebezpečných věcí ve Vzorových předpisech OSN. Pokud by byla navrhovaná změna zamítnuta, měl by příslušný orgán své schválení stáhnout.

POZNÁMKA 3: K přepravě podle 2.1.2.8 viz též 5.4.1.1.20.

2.1.3 Klasifikace jmenovitě neuvedených látek, včetně roztoků a směsí (jako přípravky a odpady)

2.1.3.1 Látky, včetně roztoků a směsí, jmenovitě neuvedené, musí být zařazeny podle svého stupně nebezpečnosti na základě kritérií uvedených v pododdílu 2.2.x.1 jednotlivých tříd. Nebezpečí vyplývající z látky musí být určeno na základě jejích fyzikálních, chemických a fyziologických vlastností. Tyto vlastnosti je nutné rovněž zohlednit, pokud praktické zkušenosti vedou k přísnějšímu zařazení.

2.1.3.2 Látka jmenovitě neuvedená v tabulce A kapitoly 3.2, která vykazuje jediné nebezpečí, musí být zařazena do příslušné třídy pod hromadnou položku podle pododdílu 2.2.x.3 této třídy.

2.1.3.3 Roztok nebo směs splňující klasifikační kritéria RID, obsahující jednu převažující látku, jmenovitě uvedenou v tabulce A kapitoly 3.2, a jednu nebo více látek nepodléhající(ch) RID, nebo stopových množství jedné nebo více látek jmenovitě uvedených v tabulce A kapitoly 3.2, musí být přiřazen k UN číslu a oficiálnímu pojmenování pro přepravu převažující látky, jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, ledaže:

(a) roztok nebo směs je jmenovitě uveden(a) v tabulce A kapitoly 3.2;

(b) pojmenování a popis látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2 výslovně vyjadřují, že se vztahují jen na čistou látku;

(c) třída, klasifikační kód, obalová skupina nebo fyzikální stav tohoto roztoku nebo směsi jsou odlišné od třídy, klasifikačního kódu, obalové skupiny nebo fyzikálního stavu látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2; nebo

(d) charakteristiky nebezpečnosti a vlastnosti roztoku nebo směsi vyžadují opatření v případě nehody nebo nouzové situace, která jsou odlišná od opatření vyžadovaných pro látku jmenovitě uvedenou v tabulce A kapitoly 3.2.

V těchto jiných případech, kromě případu pod písmenem (a), musí být roztok nebo směs zařazena jako jmenovitě neuvedená látka do odpovídající třídy a přiřazena pod hromadnou položku uvedenou v pododdílu 2.2.x.3 této třídy, se zohledněním případných vedlejších nebezpečí představovaných tímto roztokem nebo směsí, ledaže by roztok nebo směs neodpovídaly kriteriím žádné třídy a proto nepodléhaly předpisům RID.

2.1.3.4 Roztoky a směsi obsahující látku spadající pod jednu z položek uvedených v odstavci 2.1.3.4.1 nebo 2.1.3.4.2 musí být zařazeny podle ustanovení těchto odstavců.

2.1.3.4.1 Roztoky a směsi, obsahující jednu z následujících jmenovitě uvedených látek, musí být vždy přiřazeny pod stejnou položkou, jako v nich obsažená látka, za podmínky, že tyto roztoky a směsi nemají nebezpečné vlastnosti uvedené v odstavci 2.1.3.5.3:

- Třída 3

UN 1921 PROPYLENIMIN, STABILIZOVANÝ

UN 3064 NITROGLYCERIN, ROZTOK V ALKOHOLU s více než 1 %, ale nejvýše 5 % nitroglycerinu

- Třída 6.1

UN 1051 KYANOVODÍK, STABILIZOVANÝ, s méně než 3 % vody

UN 1185 ETYLENIMIN, STABILIZOVANÝ

UN 1259 TETRAKARBONYL NIKLU

UN 1613 KYSELINA KYANOVODÍKOVÁ, VODNÝ ROZTOK (KYANOVODÍK, VODNÝ ROZTOK), obsahující nejvýše 20 % kyanovodíku

UN 1614 KYANOVODÍK, STABILIZOVANÝ, obsahující méně než 3 % vody a nasáklý v porézní inertní hmotě

UN 1994 PENTAKARBONYL ŽELEZA

UN 2480 METHYLISOKYANÁT

UN 2481 ETHYLISOKYANÁT

UN 3294 KYANOVODÍK, ROZTOK V ALKOHOLU, obsahující nejvýše 45 % kyanovodíku

- Třída 8

UN 1052 FLUOROVODÍK, BEZVODÝ

UN 1744 BROM nebo BROM, ROZTOK

UN 1790 KYSELINA FLUOROVODÍKOVÁ, roztok, s více než 85 % fluorovodíku UN 2576 BROMID FOSFORYLU, ROZTAVENÝ

2.1.3.4.2 Roztoky a směsi obsahující látky spadající pod jednu z následujících položek třídy 9:

UN 2315 BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, KAPALNÉ (PCB);

UN 3151 BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ; nebo

UN 3151 MONOMETHYLDIFENYLMETHANY HALOGENOVANÉ, KAPALNÉ nebo

UN 3151 TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ;

UN 3152 BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ; nebo

UN 3152 MONOMETHYLDIFENYLMETHANY HALOGENOVANÉ, TUHÉ nebo

UN 3152 TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ;

UN 3432 BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, TUHÉ (PCB)

musí být vždy přiřazeny pod tutéž položku třídy 9, pokud

- neobsahují žádnou další nebezpečnou složku, jinou než složky obalové skupiny III tříd 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 6.1 nebo 8; a

- nemají nebezpečné vlastnosti uvedené v odstavci 2.1.3.5.3.

2.1.3.5 Látky jmenovitě neuvedené v tabulce A kapitoly 3.2, mající více nebezpečných vlastností, jakož i roztoky nebo směsi splňující klasifikační kritéria RID a obsahující více nebezpečných látek, musí být přiřazeny pod hromadnou položku (viz pododdíl 2.1.2.5) a obalovou skupinou příslušné třídy v závislosti na svých nebezpečných vlastnostech. Takovéto zařazení podle nebezpečných vlastností musí být provedeno následovně:

2.1.3.5.1 Fyzikální, chemické a fyziologické charakteristiky musí být určeny měřením nebo výpočtem a zařazení látek, roztoků nebo směsi musí být provedeno podle kritérií uvedených v pododdíle 2.2.x.1 jednotlivých tříd.

2.1.3.5.2 Je-li toto určení možné jen s neúměrně vysokými náklady (např. u určitých odpadů), musí být látka, roztok nebo směs zařazena do třídy komponentu, který představuje převažující nebezpečí.

2.1.3.5.3 Pokud nebezpečné vlastnosti látky, roztoku nebo směsi spadají do více než jedné třídy nebo skupiny látek uvedených níže, potom látka, roztok nebo směs musí být zařazeny do třídy nebo skupiny látek odpovídající převažujícímu nebezpečí na základě následujícího pořadí:

(a) látky třídy 7 (kromě radioaktivních látek ve vyjmutých kusech, pro něž, s výjimkou UN 3507 HEXAFLUORID URANU, RADIOAKTIVNÍ LÁTKA, VYJMUTÝ KUS, platí zvláštní ustanovení 290 kapitoly 3.3, u kterých převažují jiné nebezpečné vlastnosti);

(b) látky třídy 1;

(c) látky třídy 2;

(d) znecitlivěné kapalné výbušné látky třídy 3;

(e) samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky třídy 4.1;

(f) pyroforní látky třídy 4.2;

(g) látky třídy 5.2;

(h) látky třídy 6.1 splňující kritéria toxicity při vdechnutí pro obalovou skupinu I [látky splňující klasifikační kritéria třídy 8 a mající toxicitu při vdechnutí prachů a mlhy (LC50) v rozsahu obalové skupiny I, ale toxicita při požití nebo při dotyku s pokožkou jen v rozsahu obalové skupiny III nebo nižší, musí být zařazeny do třídy 8];

(i) infekční látky třídy 6.2.

2.1.3.5.4 Pokud nebezpečné vlastnosti látky spadají do více tříd nebo skupin látek, které nejsou uvedeny v odstavci 2.1.3.5.3, musí být látky zařazeny stejným postupem, avšak odpovídající třída se vybere podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10.

2.1.3.5.5 Je-li látka, která se má přepravovat, odpad se složením, které není přesně známo, smí být její přiřazení k UN číslu a obalové skupině podle 2.1.3.5.2 založeno na znalosti odesilatele odpadu, včetně všech dostupných technických a bezpečnostních údajů, jak jsou vyžadovány platnou legislativou pro bezpečnost a životní prostředí1).
V případě pochybnosti musí být zvolena nejvyšší úroveň nebezpečí.
Jestliže je však možno na základě znalosti složení odpadu a fyzikálních a chemických vlastností jeho identifikovaných složek dokázat, že vlastnosti odpadu neodpovídají vlastnostem obalové skupiny I, smí být odpad zařazen pod nejvhodnější j.n. položku obalové skupiny II. Avšak je-li známo, že odpad má jen vlastnosti nebezpečné životnímu prostředí, může být přiřazen k obalové skupině III pod UN čísla 3077 nebo 3082.
Tento postup nesmí být použit pro odpady obsahující látky zmíněné v 2.1.3.5.3, látky třídy 4.3, látky případu zmíněného v 2.1.3.7 ani pro látky, které nejsou připuštěny k přepravě podle 2.2.x.2.

2.1.3.6 Je vždy nutno použít nejspecifičtější hromadné položky (viz pododdíl 2.1.2.5), tj. všeobecné J.N. položky se používá jen tehdy, pokud nelze použít druhové položky nebo specifické J.N. položky.

2.1.3.7 Roztoky a směsi látek podporujících hoření nebo látek, jejichž vedlejším nebezpečím je podpora hoření, mohou mít výbušné vlastnosti. V tomto případě nejsou připuštěny k přepravě, ledaže by splňovaly předpisy pro třídu 1.

2.1.3.8 Látky tříd 1 až 6.2, 8 a 9, jiné než jsou látky přiřazené k UN číslům 3077 a 3082, splňující kritéria odstavce 2.2.9.1.10 se navíc ke svým nebezpečím tříd 1 až 6.2, 8 a 9 považují za látky ohrožující životní prostředí. Jiné látky nesplňující kritéria žádné jiné třídy, nýbrž jen kritéria odstavce 2.2.9.1.10, se přiřadí k UN číslům 3077 nebo 3082, jak je to náležité.

2.1.3.9 Odpady, které nesplňují kritéria pro zařazení do tříd 1 až 9, avšak spadají pod Basilejskou úmluvu o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, se smějí přepravovat pod UN čísly 3077 nebo 3082.

2.1.3.10 Tabulka převažujících nebezpečí

Třída a obalová skupina4.1 II4.1 III4.2 II4.2 III 4.3 I 4.3 II 4.3 III 5.1 I 5.1 II 5.1 III 6.1 I DERMAL 6.1 I ORAL 6.1 II 6.1 III 8 I 8 II 8 III 9
3 I SOL
4.1
LIQ
3, I
SOL
4.1
LIQ
3, I
SOL
4.2
LIQ
3, I
SOL 4.2 LIQ
3, I
4.3, I 4.3, I 4.3, I SOL
5.1, I
LIQ
3, I
SOL
5.1, I
LIQ
3, I
SOL
5.1, I
LIQ
3, I
3, I 3, I 3, I 3, I 3, I 3, I 3, I 3, I
3 II SOL
4.1
LIQ
3, II
SOL
4.1
LIQ
3, II
SOL
4.2
LIQ
3, II
SOL 4.2 LIQ
3, II
4.3, I 4.3, II 4.3, II SOL
5.1, I
LIQ
3, I
SOL
5.1, II
LIQ
3, II
SOL
5.1, II
LIQ
3, II
3, I 3, I 3, II 3, II 8, I 3, II 3, II 3, II
3 III SOL 4.1 LIQ
3, II
SOL 4.1 LIQ3, III SOL 4.2 LIQ
3, II
SOL
4.2
LIQ
3, III
4.3, I 4.3, II 4.3, III SOL
5.1, I
LIQ
3, I
SOL
5.1, II
LIQ
3, II
SOL
5.1, III
LIQ
3, III
6.1, I 6.1, I 6.1, II 3, III *) 8, I 8, II 3, III 3, III
4.1 II4.2, II4.2, II 4.3, I 4.3, II 4.3, II 5.1, I 4.1, II 4.1, II 6.1, I 6.1, I SOL
4.1, II
LIQ
6.1, II
SOL
4.1, II
LIQ
6.1, II
8, I SOL LIQ
4.1, II 8, II
SOL LIQ
4.1, II 8, II
4.1, II
4.1 III4.2, II4.2, III 4.3, I 4.3, II 4.3, III 5.1, I 4.1, II 4.1, III 6.1, I 6.1, I 6.1, II SOL
4.1, III
LIQ
6.1, III
8, I 8, II SOL LIQ
4.1, III 8, III
4.1, III
4.2 II 4.3, I 4.3, II 4.3, II 5.1, I 4.2, II 4.2, II 6.1, I 6.1, I 4.2, II 4.2, II 8, I 4.2, II 4.2, II 4.2, II
4.2 III 4.3, I 4.3, II 4.3, III 5.1, I 5.1, II 4.2, III 6.1, I 6.1, I 6.1, II 4.2, III 8, I 8, II 4.2, III 4.2, III
4.3 I 5.1, I 4.3, I 4.3, I 6.1, I 4.3, I 4.3, I 4.3, I 4.3, I 4.3, I 4.3, I 4.3, I
4.3 II 5.1, I 4.3, II 4.3, II 6.1, I 4.3, I 4.3, II 4.3, II 8, I 4.3, II 4.3, II 4.3, II
4.3 III 5.1, I 5.1, II 4.3, III 6.1, I 6.1, I 6.1, II 4.3, III 8, I 8, II 4.3, III 4.3, III
5.1 I 5.1, I 5.1, I 5.1, I 5.1, I 5.1, I 5.1, I 5.1, I 5.1, I
5.1 II 6.1, I 5.1, I 5.1, II 5.1, II 8, I 5.1, II 5.1, II 5.1, II
5.1 III 6.1, I 6.1, I 6.1, II 5.1, III 8, I 8, II 5.1, III 5.1, III
6.1 I
DERMAL
SOL LIQ
6.1, I 8, I
6.1, I 6.1, I 6.1, I
6.1 I
ORAL
SOL LIQ
6.1, I 8, I
6.1, I 6.1, I 6.1, I
6.1 II
INHAL
SOL LIQ
6.1, I 8, I
6.1, II 6.1, II 6.1, II
6.1 II DERMAL SOL LIQ
6.1, I 8, I
SOL LIQ
6.1, II 8, II
6.1, II 6.1, II
6.1 II
ORAL
SOL = tuhé látky a směsi
LIQ = kapalné látky, směsi a roztoky
DERMAL = toxicita při absorpci pokožkou
ORAL = toxicita při požití
INHAL = toxicita při vdechnutí
*) Třída 6.1 pro pesticidy.
8, I SOL LIQ
6.1, II 8, II
6.1, II 6.1, II
6.1 III 8, I 8, II 8, III 6.1, III
8 I 8, I
8 II 8, II
8 III 8, III

POZNÁMKA 1: Příklady pro použití tabulky

Zařazení jediné látky

Popis zařazované látky:

Amin, jmenovitě neuvedený, vyhovující kritériím pro třídu 3, obalovou skupinu II, jakož i kritériím pro třídu 8, obalovou skupinu I.

Postup:

Průsečík řádky 3 II se sloupcem 8 I dává 8 I.

Tento amin je tímto zařazen do třídy 8, a sice pod:

UN 2734 AMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N. nebo POLYAMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N., obalová skupina I.

Zařazení směsi

Popis zařazované směsi:

Směs skládající se z hořlavé kapaliny třídy 3, obalové skupiny III, toxické látky třídy 6.1, obalové skupiny II, a žíravé látky třídy 8, obalové skupiny I.

Postup:

Průsečík řádky 3 III se sloupcem 6.1 II dává 6.1 II.

Průsečík řádky 6.1 II se sloupcem 8 I dává 8 I LIQ.

Tato blíže nedefinovaná směs je tímto zařazena do třídy 8, a sice pod:

UN 2922 LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N., obalová skupina I.

Poznámka 2: Příklady zařazení roztoků a směsí do třídy a obalové skupiny:

Roztok fenolu třídy 6.1, obalové skupiny II, v benzenu třídy 3, obalové skupiny II, musí být zařazen do třídy 3, obalové skupiny II. Tento roztok musí být na základě toxicity fenolu zařazen pod UN 1992 LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N. třídy 3, obalové skupiny II.

Tuhá směs arzeničnanu sodného třídy 6.1, obalové skupiny II, a hydroxidu sodného třídy 8, obalové skupiny II, musí být zařazena pod UN 3290 LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N. do třídy 6.1, obalové skupiny II.

Roztok surového nebo rafinovaného naftalenu třídy 4.1, obalové skupiny III, v benzínu třídy 3, obalové skupiny II, musí být zařazen pod UN 3295 UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N. do třídy 3, obalové skupiny II.

Směs uhlovodíků třídy 3, obalové skupiny III, a polychlorovaných bifenylů (PCB) třídy 9, obalové skupiny II, musí být zařazena pod UN 2315 BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, KAPALNÉ nebo UN 3432 BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, TUHÉ do třídy 9, obalové skupiny II.

Směs propyleniminu třídy 3 a polychlorovaných bifenylů (PCB) třídy 9, obalové skupiny II, musí být zařazena pod UN 1921 PROPYLENIMIN, STABILIZOVANÝ do třídy 3.

2.1.4 Klasifikace zkušebních vzorků

2.1.4.1 Jestliže třída látky není přesně známa a látka je přepravována k dalšímu zkoušení, musí být zařazena na základě znalostí odesilatele do předběžné třídy, pod předběžné oficiální pojmenování pro přepravu a pod předběžné UN číslo, a sice za použití:

(a) klasifikačních kritérií kapitoly 2.2; a

(b) ustanovení této kapitoly.

Musí se použít nejpřísnější obalové skupiny odpovídající zvolenému oficiálnímu pojmenování pro přepravu.

Při použití těchto předpisů musí být oficiální pojmenování pro přepravu doplněno slovem „VZOREK” (např. ”HOŘLAVÁ KAPALINA, J.N., VZOREK”). V některých případech, kdy pro vzorek, který vyhovuje určitým klasifikačním kriteriím, existuje specifické oficiální pojmenování pro přepravu (např. UN 3167 VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, HOŘLAVÝ, J.N.), musí být použito toto oficiální pojmenování pro přepravu. Pokud je pro přepravu vzorku použita J.N. položka, nemusí být oficiální pojmenování pro přepravu doplněno technickým názvem, jak je vyžadováno zvláštním ustanovením 274 kapitoly 3.3.

2.1.4.2 Vzorek látky musí být přepravován v souladu s ustanoveními vztahujícími se na předběžné oficiální pojmenování pro přepravu za podmínky, že:

(a) látka se nepovažuje za látku nepřipuštěnou k přepravě podle pododdílů 2.2.x.2 kapitoly 2.2, anebo podle kapitoly 3.2;

(b) látka se nepovažuje za látku, která splňuje kritéria třídy 1, nebo se nepovažuje za látku infekční ani radioaktivní;

(c) látka vyhovuje ustanovením odstavců 2.2.41.1.15 nebo 2.2.52.1.9, jde-li o samovolně se rozkládající látku nebo organický peroxid;

(d) vzorek je přepravován ve skupinovém obalu s čistou (netto) hmotností jednoho kusu nejvýše 2, 5 kg; a

(e) vzorek není balen společně s jinými věcmi do jednoho kusu.

2.1.5 Klasifikace obalů, vyřazených, prázdných, nevyčištěných

Prázdné nevyčištěné obaly, velké obaly nebo IBC, nebo jejich části, přepravované k likvidaci, recyklaci nebo rekuperaci jejich materiálu, s výjimkou jejich rekondiciování, opravy, běžné údržby, rekonstrukce nebo opětovného používání, smějí být přiřazeny k UN 3509, pokud splňují požadavky pro tuto položku.

Kapitola 2.2

Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídy

2.2.1 Třída 1 Výbušné látky a předměty

2.2.1.1 Kritéria

2.2.1.1.1 Pod název třídy 1 spadají:

(a) výbušné látky: tuhé nebo kapalné látky (nebo směsi látek), které mohou chemickou reakcí vyvinout plyny takové teploty, takového tlaku a takové rychlosti, že mohou způsobit škody v okolním prostředí.

Pyrotechnické látky: látky nebo směsi látek určené k vyvolání tepelných, světelných, zvukových, plynových nebo dýmových efektů nebo jejich kombinaci pomocí nedetonačních, samovolně probíhajících exotermických chemických reakcí.

POZNÁMKA 1: Látky, které samy nejsou výbušnými látkami, ale mohou vytvořit směs plynu, páry nebo prachu schopnou výbuchu nejsou látkami třídy 1.

POZNÁMKA 2: Z třídy 1 jsou vyjmuty také vodou nebo alkoholem navlhčené výbušniny, jejichž obsah vody nebo alkoholu překračuje udané mezní hodnoty, a výbušniny obsahující plastifikační prostředky - tyto výbušniny jsou zařazeny do třídy 3 nebo 4.1; vyjmuty jsou rovněž výbušniny, které jsou na základě svých převažujících nebezpečných vlastností zařazeny do třídy 5.2.

(b) výbušné předměty: předměty, které obsahují jednu nebo více výbušných nebo pyrotechnických látek.

POZNÁMKA: Zařízení, která obsahují výbušné nebo pyrotechnické látky v tak malém množství nebo takového druhu, že se jejich neúmyslný nebo náhodný zážeh nebo náhodná iniciace během přepravy neprojeví vně zařízení rozletem, ohněm, mlhou, dýmem, teplem nebo silným zvukem, nepodléhají předpisům třídy 1.

(c) látky a předměty výše nejmenované, které byly vyrobeny k vyvolání praktického účinku pomocí výbuchu nebo pyrotechnického efektu.

Pro účely třídy 1 platí následující definice:

Flegmatizovaná znamená, že k výbušné látce byla přidána látka (nebo „flegmatizátor”) ke zvýšení její bezpečnosti při manipulaci a přepravě. Flegmatizátor činí výbušnou látku necitlivou nebo méně citlivou k těmto účinkům: teplo, otřes, náraz, úder nebo tření. Typické flegmatizační prostředky zahrnují mimo jiné: vosk, papír, vodu, polymery (jako jsou chlorfluoropolymery), alkohol a oleje (jako jsou vazelína a parafín).

2.2.1.1.2 Každá látka nebo předmět, které mají nebo by mohly mít výbušné vlastnosti, musí být posouzeny pro zařazení do třídy 1 na základě zkoušek, zkušebních postupů a kritérií stanovených v Příručce zkoušek a kriterií, část I.
Látka nebo předmět zařazené do třídy 1 smějí být připuštěny k přepravě pouze tehdy, jsou-li přiřazeny k jednomu z pojmenování nebo k jedné z položek J.N. uvedených v tabulce A kapitoly 3.2 a splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií.

2.2.1.1.3 Látky a předměty třídy 1 musí být přiřazeny k UN číslu a pojmenování nebo k J.N. položce tabulky A kapitoly 3.2. Interpretace pojmenování látek a předmětů tabulky A kapitoly 3.2 musí být založena na glosáři uvedeném v odstavci 2.2.1.4.
Vzorky nových nebo již existujících výbušných látek nebo předmětů, s výjimkou třaskavin, které jsou přepravovány pro účely zkoušení, zařazování, výzkumu a vývoje, kontroly kvality nebo jako obchodní vzorek mohou být přiřazeny k položce UN 0190 VZORKY, VÝBUŠNÉ.
Přiřazení výbušných látek a předmětů, jmenovitě neuvedených v kapitole 3.2, tabulce A, k položce J.N. třídy 1 nebo k položce UN 0190 VZORKY, VÝBUŠNÉ, jakož i přiřazení určitých látek, u kterých je podle zvláštních ustanovení uvedených v kapitole 3.2, tabulce A, sloupci (6), přeprava závislá na vydání zvláštního povolení příslušného orgánu, musí být provedeno příslušným orgánem země původu. Tento příslušný orgán musí také písemně schválit přepravní podmínky těchto látek a předmětů. Není-li země původu smluvním státem RID, musí být zařazení a přepravní podmínky uznány příslušným orgánem prvního smluvního státu RID, který přijde do styku se zásilkou.

2.2.1.1.4 Látky a předměty třídy 1 musí být přiřazeny k některé podtřídě podle odstavce 2.2.1.1.5 a některé skupině snášenlivosti podle odstavce 2.2.1.1.6. Podtřída musí být stanovena na základě výsledků zkoušek popsaných v oddílech 2.3.0 a 2.3.1 s použitím definic podle odstavce 2.2.1.1.5. Skupina snášenlivosti musí být stanovena podle definic v odstavci 2.2.1.1.6. Číslo podtřídy spolu s písmenem skupiny snášenlivosti tvoří klasifikační kód.

2.2.1.1.5 Definice podtříd

Podtřída 1.1

Látky a předměty nebezpečné hromadným výbuchem (hromadný výbuch je takový výbuch, který postihne téměř celý náklad zdánlivě okamžitě).

Podtřída 1.2

Látky a předměty nebezpečné rozletem střepin, kusů, trhavin, které však nejsou nebezpečné hromadným výbuchem.

Podtřída 1.3

Látky a předměty nebezpečné prudkým ohněm, s malým nebezpečím od tlakové vlny nebo rozletu střepin, kusů, trhavin nebo oběma těmito účinky, které ale nejsou nebezpečné hromadným výbuchem:

(a) které při hoření vydávají značné tepelné záření nebo,

(b) které hoří postupně a vytvoří malou tlakovou vlnu nebo minimální rozlet střepin kusů, trhavin nebo oba tyto účinky.

Podtřída 1.4

Látky a předměty, které v případě jejich zážehu nebo iniciace během přepravy vykazují pouze malé nebezpečí výbuchu. Účinky jsou převážně omezeny na kus bez rozletu úlomků větších rozměrů nebo do větší vzdálenosti. Vnější oheň nesmí vyvolat zdánlivě okamžitý výbuch téměř celého obsahu kusu.

Podtřída 1.5

Velmi necitlivé látky schopné hromadného výbuchu, které jsou tak necitlivé, že pravděpodobnost jejich iniciace nebo přechodu z hoření v detonaci je při běžných podmínkách přepravy velmi nízká. Jako minimální požadavek pro tyto látky je stanoveno, že nesmějí detonovat při zkoušce ve vnějším ohni.

Podtřída 1.6

Velmi málo citlivé předměty, které nejsou nebezpečné hromadným výbuchem. Předměty převážně obsahují velmi málo citlivé látky a pravděpodobnost jejich náhodného roznětu nebo přenosu výbuchu je velmi nízká.

POZNÁMKA: Předměty podtřídy 1.6 vykazují nebezpečí, které je omezeno na výbuch pouze jednoho předmětu.

2.2.1.1.6 Definice skupin snášenlivosti látek a předmětů

A Třaskavina

B Předmět obsahující třaskavinu, který má méně než dvě účinná pojistná zařízení. Zahrnuty jsou i některé předměty, jako rozbušky a iniciační zařízení pro trhací práce a zápalky pro náboje, i když neobsahují třaskaviny.

C Střelivina nebo jiná deflagrující výbušnina nebo předmět obsahující takovou výbušninu.

D Trhavina, černý prach nebo předmět obsahující trhavinu, vždy bez roznětných prostředků a bez hnací náplně nebo předmět obsahující třaskavinu, který má nejméně dvě účinná pojistná zařízení.

E Předmět, obsahující trhavinu, bez roznětných prostředků a s hnací náplní (jinou než takovou, která obsahuje hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly).

F Předmět obsahující trhavinu s vlastním roznětným prostředkem, s hnací náplní (jinou než takovou, která sestává z hořlavé kapaliny nebo hořlavého gelu nebo hypergolů) nebo bez hnací náplně.

G Pyrotechnická látka nebo předmět obsahující pyrotechnickou látku nebo předmět obsahující jak výbušnou látku, tak i osvětlovací, zápalnou, slzotvornou nebo dýmotvornou látku (kromě předmětů aktivovaných vodou nebo předmětů, které obsahují bílý fosfor, fosfidy, pyroforní látku, hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly).

H Předmět, který obsahuje výbušnou látku a bílý fosfor.

J Předmět, který obsahuje výbušnou látku a hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel.

K Předmět, který obsahuje výbušnou látku a toxickou látku.

L Výbušná látka nebo předmět obsahující výbušnou látkou, které představují zvláštní nebezpečí (např. pro svoji aktivaci vodou nebo pro přítomnost hypergolů, fosfidů nebo pyroforní látky) a vyžadující oddělení jednotlivých druhů.

N Předměty převážně obsahující velmi málo citlivé látky.

S Látka nebo předmět, který je zabalen nebo zkonstruován tak, aby všechny nebezpečné účinky vyvolané náhodným uvedením do činnosti zůstaly omezeny na vnitřek obalu, pokud nebyl obal poškozen požárem. V takovém případě musí zůstat účinky tlaku vzduchu a rozletu omezeny tak, aby opatření ke zdolání požáru nebo jiná nouzová opatření v bezprostřední blízkosti kusu nebyla podstatně omezena ani jim nebylo zabráněno.

POZNÁMKA 1: Každá látka nebo předmět ve specifikovaném obalu smějí být přiřazeny jen k jedné skupině snášenlivosti. Protože kritérium skupiny snášenlivosti S je empirické povahy, je přiřazení k této skupině nutně vázáno na zkoušky k přidělení klasifikačního kódu.

POZNÁMKA 2: Předměty skupin snášenlivosti D nebo E smějí být opatřeny vlastními roznětnými prostředky nebo s nimi být baleny společně za předpokladu, že tyto prostředky mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení určená k zamezení výbuchu v případě náhodného uvedení roznětného prostředku do činnosti. Takové předměty a kusy se přiřadí ke skupině snášenlivosti D nebo E.

POZNÁMKA 3: Předměty skupin snášenlivosti D nebo E smějí být baleny společně se svými vlastními roznětnými prostředky, které neobsahují dvě účinná pojistná zařízení (t.j. s rozněcovači, které jsou přiřazeny ke skupině snášenlivosti B) za předpokladu, že je dodrženo zvláštní ustanovení MP21 oddílu 4.1.10. Takové kusy se přiřadí skupinám snášenlivosti D nebo E.

POZNÁMKA 4: Předměty smějí být opatřeny svými vlastními roznětnými prostředky nebo s nimi být baleny společně za předpokladu, že se roznětné prostředky nemohou za normálních přepravních podmínek uvést v činnost.

POZNÁMKA 5: Předměty skupin snášenlivosti C, D a E smějí být baleny společně. Takové kusy musí být přiřazeny ke skupině snášenlivosti E.

2.2.1.1.7 Přiřazení výrobků zábavné pyrotechniky k podtřídám

2.2.1.1.7.1 Výrobky zábavné pyrotechniky musí být obvykle přiřazeny k podtřídám 1.1, 1.2, 1.3 a 1.4 na základě dat získaných ze zkoušek série 6 Příručky zkoušek a kritérií.

Avšak:

(a) kaskády dávající pozitivní výsledek při zkoušce HSL výbuškové slože v přípojku 7 Příručky zkoušek a kritérií musí být klasifikovány jako 1.1G, bez ohledu na výsledky Série zkoušek 6;

(b) jelikož je počet druhů takových předmětů velmi rozsáhlý a kapacita zkušebních zařízení může být omezená, přiřazení k podtřídám může být také provedeno v souladu s postupem uvedeným v 2.2.1.1.7.2.

2.2.1.1.7.2 Přiřazení výrobků zábavné pyrotechniky k UN číslům 0333, 0334, 0335 a 0336 může být rovněž provedeno na základě analogie, bez zkoušek série 6, v souladu se stanovenou klasifikací výrobků zábavné pyrotechniky dle tabulky v 2.2.1.1.7.5. Takové přiřazení může být provedeno pouze se souhlasem příslušného orgánu. Výrobky neuvedené v této tabulce musí být klasifikovány na základě dat získaných ze zkoušek série 6.

POZNÁMKA 1: Zařazení nových druhů výrobků zábavné pyrotechniky do sloupce 1 tabulky v 2.2.1.1.7.5 může být provedeno pouze na základě výsledků všech předepsaných zkoušek postoupených Podvýboru expertů pro přepravu nebezpečných věcí OSN k posouzení.

POZNÁMKA 2: Výsledky zkoušek získané příslušnými orgány, které potvrzují nebo vyvracejí přiřazení výrobků zábavné pyrotechniky uvedených ve sloupci 4 tabulky v 2.2.1.1.7.5 k podtřídám ve sloupci 5, by měly být postoupeny Podvýboru expertů pro přepravu nebezpečných věcí OSN pro informaci.

2.2.1.1.7.3 Jestliže jsou výrobky zábavné pyrotechniky více než jedné podtřídy zabaleny ve stejném kusu, musí být klasifikovány jako nejnebezpečnější podtřída, pokud z dat získaných ze zkoušek série 6 nevyplyne jiná klasifikace.

2.2.1.1.7.4 Klasifikace uvedená v tabulce 2.2.1.1.7.5 platí pouze pro předměty zabalené v lepenkových bednách (4G).

2.2.1.1.7.5 Tabulka stanovených klasifikací výrobků zábavné pyrotechniky2)

POZNÁMKA 1: Odkazy na procenta v tabulce znamenají, není-li stanoveno jinak, hmotnost všech pyrotechnických látek (například raketových motorů, výmetné náložky, trhavé náložky a efektové náložky).

POZNÁMKA 2: „Výbušková slož” se v této tabulce vztahuje na pyrotechnické látky v práškové formě nebo jako pyrotechnické díly v předmětech zábavné pyrotechniky, které se používají k vytváření zvukového efektu nebo se používají jako trhací nebo hnací náložka, vyjma toho, když se Zkouškou HSL výbuškové slože v přípojku 7 Příručky zkoušek a kritérií prokáže, že doba nárůstu tlaku je delší než 6 ms pro 0,5 g pyrotechnické látky.

POZNÁMKA 3: Uvedené rozměry v mm se vztahují:

- pro kulové nebo válcové kombinované efektové pumy k průměru tělesa pumy,

- pro válcové efektové pumy k délce pumy,

- pro efektové pumy v moždíři, římské svíce, vystřelovací trubice nebo miny k vnitřnímu průměru trubice obsahující předmět zábavné pyrotechniky,

- pro sáčkovou nebo válcovou minu, k vnitřnímu průměru moždíře určeného pro minu.

Typ Zahrnuje/nazývá se: Definice Specifikace Klasifikace
Puma, kulová nebo válcová Kulová efektová puma: výšková efektová puma, barevná efektová puma, kombinovaná více-efektová puma, námořní puma, padáková efektová puma, dýmová efektová puma, hvězdicová efektová puma, dělostřelecká pozdravná, zvukové efektové pumy: třesková efektová puma, hromová rána, pumová sestava Zařízení s hnací náplní nebo bez ní, se zpožďovací zápalnicí a trhavou náložkou, pyrotechnickými díly nebo volně loženou pyrotechnickou látkou, určené k odpalování z moždíře Všechny třeskové pumy 1.1G
Barevná puma: ≥180 mm 1.1G
Barevná puma: <180 mm s > 25% výbuškové slože, jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem 1.1G
Barevná puma: <180 mm s ≤ 25% výbuškové látky, jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem 1.3G
Barevná puma: ≤ 50 mm, nebo ≤ 60 g pyrotechnické látky, s ≤ 2% výbuškové látky, jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem 1.4G
Kombinovaná efektová puma Zařízení s dvěma nebo více kulovýma efektovými pumami ve společném obalu, s oddělenými vnějšími zpožďovacími zápalnicemi, vystřelované společnou hnací náplní Nejnebezpečnější kulová efektová puma určuje klasifikaci.
Přebitý moždíř, puma v moždíři Zařízení sestávající z kulové nebo válcové efektové pumy umístněné v moždíři, který je určen k jejímu vystřelení Všechny třeskové pumy 1.1G
Barevné pumy: ≥180 mm 1.1G
Barevná puma: s > 25% výbuškové látky jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem 1.1G
Barevné pumy > 50 mm a < 180 mm 1.2G
Barevné pumy ≤ 50 mm, nebo s ≤ 60 g pyrotechnické látky, s ≤ 25% zábleskové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem 1.3G
Pumy v pumě (kulová)

(Odkazy na procenta pro pumy v pumě se vztahují na hrubou hmotnost pyrotechnického předmětu)
Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalnicí a s trhavou náložkou, obsahující třeskové pumy a inertní materiály, které je určeno k vystřelování z moždíře > 120 mm 1.1G
Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalnicí a s trhavou náložkou, obsahující třeskové pumy s ≤ 25 g výbuškové slože v jedné pumě, s ≤ 33% výbuškové slože a s ≥ 60% inertního materiálu, které je určeno k vystřelování z moždířů < 120 mm 1.3G
Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalnicí a trhavou náložkou, obsahující barevné pumy a/nebo pyrotechnické díly, které je určeno k vystřelování z moždířů > 300 mm 1.1G
Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalnicí a trhavou náložkou, obsahující barevné pumy ≤ 70 mm a/nebo pyrotechnické díly s ≤ 25% výbuškové slože a ≤ 60% pyrotechnických látek, které je určeno k vystřelování z moždířů > 200 mm a < 300 mm 1.3G
Zařízení, s hnací náplní, se zpožďovací zápalnicí a trhavou náložkou, obsahující barevné pumy ≤ 70 mm a/nebo pyrotechnické díly s ≤ 25% výbuškové slože a ≤ 60% pyrotechnické látky, které je určeno k vystřelování z moždířů < 200 mm 1.3G
Baterie/kombinace Přehradová palba, dělostřelecká palba, prostorové efekty, květinové efekty, pumové koule, výbuchy, palebné baterie, palebné baterie se zábleskem, vzdušná pumová sestava Sestava obsahující několik dílů buď stejného typu nebo různých typů, které odpovídají jednomu z typů předmětu zábavné pyrotechniky uvedeného v této tabulce. Má jedno nebo dvě místa zážehu Nejnebezpečnější typ předmětu zábavné pyrotechniky určuje klasifikaci
Římská svíce Efektová svíce, svíce, bombičky Trubice obsahující sestavu pyrotechnických dílů, sestávající z podobných pyrotechnických látek, hnací a přenosové zápalnice≥ 50 mm vnitřního průměru, obsahující výbuškovou slož, nebo < 50 mm s > 25% výbuškové slože 1.1G
≥ 50 mm vnitřního průměru, neobsahující výbuškovou slož 1.2G
< 50 mm vnitřního průměru a s ≤ 25% výbuškové slože 1.3G
< 30 mm vnitřního průměru každého pyrotechnického elementu ≤ 25 g a s ≤ 5% výbuškové slože 1.4G
Jednoranná svíce Jednoranná svíce Trubice obsahující pyrotechnické díly sestávající z pyrotechnické látky, hnací náplně a přenosové zápalnice nebo bez ní≤ 30 mm vnitřního průměru a pyrotechnický element > 25 g, nebo s > 5% a s ≤ 25% výbuškové slože 1.3G
≤ 30 mm vnitřního průměru, pyrotechnický element ≤ 25 g a s ≤ 5% výbuškové slože 1.4G
Raketa Lavinové rakety, signální rakety, pískavé, lahvové rakety, nebeské rakety, rakety typu střel, stolní rakety Trubice obsahující pyrotechnickou látku a/nebo pyrotechnické díly, opatřená latí nebo jiným prostředkem stabilizace letu, která je určena k vystřelování do vzduchu Pouze s efektem výbuškové slože 1.1G
Výbušková slož s > 25% pyrotechnické látky 1.1G
≤ s > 20 g pyrotechnické látky s ≤ 25% výbuškové slože 1.3G
s ≤ 20 g pyrotechnické látky, černého prachu, trhavé směsí a s ≤ 0,13 g výbuškové slože na ránu a ≤ 1 g celkově 1.4G
Mina Povrchová mina, sáčková mina, válcová mina Trubice obsahující hnací náplň a pyrotechnické díly, která je určena k položení nebo upevnění na zem. Základním efektem je vymetení všech pyrotechnických dílů do vzduchu v jediném ohnivém prostorovém vizuálním a/nebo zvukovém efektu nebo:

Tkaninový nebo papírový sáček nebo válec obsahující hnací náplň a pyrotechnické díly, určený k umístění do moždíře s funkcí miny
s > 25% výbuškové slože, jako volný prášek a/nebo s třeskovými efekty 1.1G
≥ 180 mm a s ≤ 25% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovými efekty 1.1G
< 180 mm a s ≤ 25% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovými efekty 1.3G
s ≤150 g pyrotechnické látky, obsahující ≤ 5% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem. Každý pyrotechnický element ≤ 25 g, každý třeskový efekt < 2 g; každý hvizd, jestliže existuje ≤ 3 g 1.4G
Fontány Sopky, ohňopády, osvětlovací pochodně, fontány, létající jiskry Nekovové pouzdro obsahující lisovanou nebo zhutněnou pyrotechnickou látku vytvářející jiskry a plamen

POZNÁMKA:
Fontány určené k vytváření vertikální kaskády nebo ohněpádu se považují za kaskády (viz následující položku).
≥ 1 kg pyrotechnické látky 1.3G
< 1 kg pyrotechnické látky 1.4G
Kaskáda Bezpředmětné pyrotechnická fontána určená k vytváření vertikální kaskády nebo ohněpádu obsahující pyrotechnickou látku, která dává pozitivní výsledek při zkoušce HSL výbuškové slože v přípojku 7 Příručky zkoušek a kritérií bez ohledu na výsledky Série zkoušek 6 (viz 2.2.1.1.7.1 (a)) 1.1G
obsahující pyrotechnickou látku, která dává negativní výsledek při zkoušce HSL výbuškové slože v přípojku 7 Příručky zkoušek a kritérií 1.3G
Prskavky Ruční prskavky, prskavky neurčené k držení v ruce, drátové prskavky Tuhý drát částečně potažený (z jednoho konce) pomalu hořící pyrotechnickou látkou s nebo bez zapalovací špičky Prskavky s chloristany: > 5 g na kus nebo >10 kusů v balíčku 1.3G
Prskavky s chloristany: ≤ 5 g na kus a ≤ 10 kusů v balíčku;

Prskavky s dusičnany: ≤ 30 g na kus
1.4G
Bengálská tyčinka Tlumená tyčinka Nekovové tyčinky částečně potažené (z jednoho konce) pomalu hořící pyrotechnickou látkou, určené k držení v ruce Prskavky s chloristany: > 5 g na kus nebo >10 kusů v balíčku 1.3 G
Prskavky s chloristany: ≤ 5 g na kus a ≤ 10 kusů v balíčku;

Prskavky s dusičnany: ≤ 30 g na kus
1.4G
Drobné předměty zábavné pyrotechniky s nízkou nebezpečností Stolní bomby, bouchací kuličky, kapsle, dýmovnice, mlhovnice, hadi, červi, serpentiny, práskací provázky, oslavné rány Zařízení určené k vytváření velmi omezených vizuálních a/nebo zvukových efektů, které obsahuje malé množství pyrotechnické látky a/nebo výbušné slože Bouchací kuličky a kapsle mohou obsahovat nejvýše 1.6 mg třaskavého stříbra;

kapsle a oslavné rány mohou obsahovat nejvýše 16 mg směsi chlorečnanu draselného a červeného fosforu;

jiné předměty mohou obsahovat nejvýše 5 g pyrotechnické látky, ale žádnou výbuškovou slož
1.4G
Kotouče Vzdušný kotouč, helikoptéra, pozemní kotouč Nekovová trubička nebo trubičky obsahující pyrotechnickou látku, která vytváří plyn nebo jiskry s nebo bez slože produkující zvuk, s nebo bez křidélek Pyrotechnická látka v kusu > 20 g, obsahující ≤ 3% výbuškové slože vytvářející třesk, nebo hvízdavé slože ≤ 5 g 1.3G
Pyrotechnická látka v kusu ≤ 20 g, obsahující ≤ 3% zábleskové slože vytvářející třesk, nebo hvízdavé slože ≤ 5 g 1.4G
Světelná kola Saxon Zařízení opatřené pohonnými jednotkami obsahujícími pyrotechnickou látku a vybavené přídavnými prostředky, které umožňují převést přímočarý pohyb v rotaci ≥ 1 kg pyrotechnické látky celkem, bez třaskavého efektu, každý hvizd (jestliže existuje) ≤ 25 g a ≤ 50 g hvízdavé slože v kole 1.3G
< 1 kg pyrotechnické látky celkem, bez třeskového efektu, každý hvizd(jestliže existuje) ≤ 5g a ≤ 10 g hvízdavé slože v kole 1.4G
Vzdušné kolo Létající Saxon, UFO, vznášející se koruna Trubice obsahující hnací náplně a pyrotechnické látky vytvářející jiskry, plamen a/nebo zvuk. Trubice jsou upevněny k nosnému kolu > 200 g pyrotechnické látky nebo > 60 g pyrotechnické látky v jednom elementu s ≤ 3% výbuškové slože s třeskovými efekty, každý hvizd (jestliže existuje) ≤ 25 g a ≤ 50 g hvízdavé slože v jednom kole 1.3G
≤ 200 g pyrotechnické látky celkem a ≤ 60 g pyrotechnické látky v jedné pohonné jednotce s ≤ 3% výbuškové slože s třeskovými efekty, každý hvizd (jestliže existuje) ≤ 5 g a ≤ 10 g hvízdavé slože v jednom kole 1.4G
Výběrový balíček Ukázková sestava, zahradní sestava, pokojová sestava Balíček s více než jedním typem, který odpovídá jednomu z typu výrobku zábavné pyrotechniky uvedeného v této tabulce Nejnebezpečnější výrobek zábavné pyrotechniky určuje klasifikaci
Práskající sestava Oslavná petarda, oslavná rulička Sestava trubic (papírových nebo lepenkových) spojená pyrotechnickou zápalnicí. Každá trubice je určena k tvorbě zvukového efektu Každá trubice ≤ 140 mg výbuškové slože nebo ≤ 1 g černého prachu 1.4G
PetardaPozdravná petarda, záblesková petarda, žertovná petardaNekovová trubice obsahující třeskovou slož určená k tvorbě zvukového efektu > 2 g výbuškové slože v elementu 1.1G
≤ 2 g výbuškové slože v elementu a ≤ 10 g ve vnitřním obalu 1.3G
≤ 1 g výbuškové slože v elementu a ≤ 10 g ve vnitřním obalu nebo ≤ 10 g černého prachu v elementu 1.4G

2.2.1.1.8 Vyloučení z třídy 1

2.2.1.1.8.1 Předmět nebo látka může být vyloučen(a) z třídy 1 na základě výsledků zkoušek a definice třídy 1 se schválením příslušného orgánu kteréhokoli smluvního státu RID, který může také uznat schválení udělené příslušným orgánem země, která není smluvním státem RID, za podmínky, že toto schválení bylo uděleno v souladu s postupy platnými podle RID, ADR, ADN, IMDG Code nebo ICAO Technical Instructions.

2.2.1.1.8.2 Se schválením příslušného orgánu podle 2.2.1.1.8.1 smí být předmět vyloučen z třídy 1, jestliže tři nezabalené předměty, každý jednotlivě aktivovaný svými vlastními iniciačními nebo roznětnými prostředky nebo vnějšími prostředky tak, aby fungoval stanoveným způsobem, splní následující zkušební kritéria:

(a) Žádný vnější povrch nesmí mít teplotu vyšší než 65 °C. Okamžitý narůst teploty do 200 °C je akceptovatelný;

(b) Žádné prasknutí nebo roztříštění vnějšího pláště nebo pohyb předmětu nebo jeho uvolněných částí do vzdálenosti větší než jeden metr v kterémkoli směru;

POZNÁMKA: Pokud by celistvost předmětu mohla být ovlivněna v případě vnějšího požáru, musí být tato kritéria prověřena zkouškou vystavením ohni, jak je popsána v normě ISO 12097-3.

(c) Žádný akustický záznam překračující špičkovou hodnotu 135 dB(C) ve vzdálenosti jednoho metru;

(d) Žádný záblesk nebo plamen schopný zažehnout materiál, jako je list papíru gramáže 80 ± 10 g/m2, při dotyku s tímto předmětem; a

(e) Žádné tvoření kouře, dýmu nebo prachu v takových množstvích, že viditelnost v komoře o velikosti jednoho kubického metru, vybavené vyfukovacími panely náležité velikosti, je snížena o více než 50 %, jak se naměřeno kalibrovaným fotometrem (luxmetrem) nebo radiometrem umístěnými ve vzdálenosti jednoho metru od konstantního světelného zdroje umístěného ve středu protilehlých stěn. Je možno použít též všeobecný návod ke zkoušení optické hustoty v normě ISO 5659-1 a všeobecný návod k fotometrickému systému popsanému v oddílu 7.5 normy ISO 5659-2 nebo je možno použít také podobné metody měření optické hustoty určené ke stejnému účelu. K minimalizaci účinků rozptýleného nebo pronikajícího světla, které není emitováno přímo světelným zdrojem, musí být použit vhodný kryt obklopující zadní a boční strany fotometru.

POZNÁMKA 1: Jestliže během zkoušek vztahujících se ke kritériím uvedeným pod písmeny (a), (b),

(c) a (d) není zpozorován žádný nebo je zpozorován jen velmi malý kouř, je možno od zkoušky uvedené pod písmenem (e) upustit.

POZNÁMKA 2: Příslušný orgán zmíněný v 2.2.1.1.8.1 může vyžadovat provedení zkoušek v balené formě, je-li zjištěno, že předmět, jak je zabalen pro přepravu, může představovat větší riziko.

2.2.1.1.9 Klasifikační dokumentace

2.2.1.1.9.1 Příslušný orgán přiřazující předmět nebo látku do třídy 1 musí potvrdit tuto klasifikaci žadateli písemně.

2.2.1.1.9.2 Klasifikační dokument vydaný příslušným orgánem smí být v jakékoli formě a může sestávat z více než jedné stránky, pokud jsou stránky číslovány postupně. Dokument musí mít jediné jednací číslo.

2.2.1.1.9.3 Informace obsažené v dokumentu musí být snadno identifikovatelné, čitelné a trvalé.

2.2.1.1.9.4 Příklady informací, které mohou být obsaženy v klasifikačním dokumentu jsou následující:

(a) Název příslušného orgánu a ustanovení vnitrostátních předpisů, která zakládají jeho legitimitu;

(b) Odvětvové nebo celostátní předpisy, k nimž se klasifikační dokument vztahuje;

(c) Potvrzení, že klasifikace byla schválena, provedena nebo odsouhlasena podle Vzorových předpisů OSN nebo příslušných odvětvových předpisů;

(d) Název a adresa právnické osoby, které byla klasifikace svěřena, a identifikační číslo společnosti, které jednoznačně identifikuje danou společnost nebo její pobočky podle vnitrostátních předpisů;

(e) Pojmenování, pod kterým bude výbušná látka nebo předmět uveden(a) na trh nebo podáván(a) k přepravě;

(f) Oficiální pojmenování pro přepravu, UN číslo, třída, podtřída a příslušná skupina snášenlivosti výbušné látky nebo předmětu;

(g) Tam, kde je to patřičné, nejvyšší čistá (netto) hmotnost výbušné látky obsažené v kusu nebo předmětu;

(h) Jméno, podpis, razítko, pečeť nebo jiná identifikace osoby pověřené příslušným orgánem k vydání klasifikačního dokumentu jsou jasně viditelné;

(i) Pokud je bezpečnost při přepravě nebo podtřída považována za závislou na obalu, identifikace schválených vnitřních obalů, meziobalů a vnějších obalů;

(j) Klasifikační dokument uvádí číslo součásti, skladové číslo nebo jakékoli jiné identifikační číslo, pod nímž bude výbušná látka nebo předmět uveden(a) na trh nebo podáván(a) k přepravě;

(k) Název a adresa právnické osoby, která vyrábí výbušniny, a identifikační číslo společnosti, které jednoznačně identifikuje danou společnost nebo její pobočky podle vnitrostátních předpisů;

(l) Jakákoli dodatečná informace týkající se příslušného pokynu pro balení a popřípadě zvláštních ustanovení pro balení, kde je to náležité;

(m) Základna pro volbu klasifikace, tj. zda na základě výsledků, zkoušek, závady u zábavné pyrotechniky, analogie se zatříděnou výbušnou látkou nebo předmětem, definice uvedená v tabulce A kapitoly 3.2 atd.;

(n) Jakékoli zvláštní podmínky nebo omezení, které příslušný orgán stanovil pro zajištění bezpečnosti přepravy výbušnin, sdělování nebezpečí a mezinárodní přepravu;

(o) Datum vypršení platnosti klasifikačního dokumentu, pokud to příslušný orgán považuje za nutné.

2.2.1.2 Látky a předměty nepřipuštěné k přepravě

2.2.1.2.1 Výbušné látky, které vykazují podle kritérií Příručky zkoušek a kritérií nepřípustně vysokou citlivost, nebo u kterých může nastat samovolná reakce, jakož i výbušné látky a předměty, které nemohou být přiřazeny k pojmenování nebo J.N položce uvedených v tabulce A, kapitoly 3.2, nejsou připuštěny k přepravě.

2.2.1.2.2 Látky skupiny snášenlivosti A (1.1 A UN - čísel 0074, 0113, 0114, 0129, 0130, 0135, 0224, 0473) nejsou připuštěny k železniční přepravě.
Předměty skupiny snášenlivosti K (1.2 K UN číslo 0020 a 1.3 K UN číslo 0021) nejsou připuštěny k přepravě.

2.2.1.3 Seznam hromadných položek

Klasifikační kód
(viz odstavec 2.2.1.1.4)
UN číslo Pojmenování látek nebo předmětů
1.1 A 0473 LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N. (nepřipuštěné k železniční přepravě, viz odstavec 2.2.1.2.2)
1.1 B 0461 SOUČÁSTI, ROZNĚTNÉ SYSTÉMY, J.N.
1.1 C 0474
0497
0498
0462
LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
POHONNÁ HMOTA, KAPALNÁ
POHONNÁ HMOTA TUHÁ
PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N..
1.1 D 0475
0463
LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 E 0464 PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 F 0465 PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 G 0476 LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 L 0357
0354
LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 B 0382 SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH ŘETĚZCŮ, J.N.
1.2 C 0466 PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 D 0467 PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 E 0468 PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 F 0469 PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 L 0358
0248
0355
VÝBUŠNÉ LÁTKY, J.N.
ZAŘÍZENÍ, AKTIVOVATELNÁ VODOU, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní
PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.3 C 0132
0477
0495
0499
0470
DEFLAGRUJÍCÍ KOVOVÉ SOLI AROMATICKÝCH NITROSLOUČENIN, J.N.
LÁTKY VÝBUŠNÉ J.N.
POHONNÁ HMOTA, KAPALNÁ
POHONNÁ HMOTA TUHÁ
PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.3 G 0478 LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.3 L 0359
0249
0356
LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
ZAŘÍZENÍ, AKTIVOVATELNÁ VODOU, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní
PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.4 B 0350
0383
PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH ŘETĚZCŮ, J.N.
1.4 C 0479
0501
0351
LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
POHONNÁ HMOTA TUHÁ
PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 D 0480
0352
LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 E 0471 PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 F 0472 PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 G 0485
0353
LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 S 0481
0349
0384
LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
SOUČÁSTI, ROZNĚTNÉ SYSTÉMY, J.N.
1.5 D 0482 VÝBUŠNÉ LÁTKY, VELMI NECITLIVÉ (EVI), J.N.
1.6 N 0486 PŘEDMĚTY, VÝBUŠNÉ, VELMI NECITLIVÉ (EEI)
0190 VZORKY, VÝBUŠNÉ, jiné než třaskaviny
POZNÁMKA: Podtřída a skupina snášenlivosti musí být určeny příslušným orgánem v souladu s ustanoveními v odstavci 2.2.1.1.4

2.2.1.4 Glosář pojmenování

POZNÁMKA 1: Smyslem popisů v glosáři není náhrada zkušebních postupů, ani stanovení klasifikace látky nebo předmětu třídy 1. Rozhodnutí o zařazení do správné podtřídy a o tom, zda mohou být přiřazeny ke skupině snášenlivosti S, musí být založeno na zkouškách výrobku podle Příručky zkoušek a kritérií, část I, nebo na analogii s podobnými, již odzkoušenými výrobky, zařazenými podle postupů Příručky zkoušek a kritérií.

POZNÁMKA 2: Za pojmenováními jsou uvedena příslušná UN čísla (kapitola 3.2, tabulka A, sloupec (1). Pokud jde o klasifikační kód viz odstavec 2.2.1.1.4.

BLESKOVICE, ohebná: UN čísla 0065, 0289

Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny opředené textilním vláknem, buď s povlakem nebo bez povlaku z plastu nebo jiného materiálu. Povlak není potřebný, pokud je opředení z textilních vláken prachotěsné.

BLESKOVICE, s kovovým pláštěm: UN čísla 0102, 0290

Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny v trubici z měkkého kovu s ochranným povlakem nebo bez ochranného povlaku.

BLESKOVICE, S MALÝM ÚČINKEM, s kovovým pláštěm: UN číslo 0104

Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny v plášti z měkkého kovu s ochranným povlakem nebo bez ochranného povlaku. Množství výbušné látky je tak malé, že se vně bleskovice projevuje jen nepatrný účinek výbuchu.

BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhací náplní: UN čísla 0286, 0287

Předměty sestávající z detonující výbušniny. Buď neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny pro připevnění k raketě. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.

BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhací náplní: UN číslo 0369

Předměty sestávající z detonující výbušniny. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny pro připevnění k raketě. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.

BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN číslo 0370

Předměty sestávající z nevýbušné užitečné zátěže a z malé nálože detonující nebo deflagrující výbušniny. Buď neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny po připevnění k raketovému motoru k rozhozu nevýbušného materiálu. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.

BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN číslo 0371

Předměty sestávající z nevýbušné užitečné zátěže a malé nálože detonující nebo deflagrující výbušniny. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny po připevnění k raketovému motoru k rozhozu nevýbušného materiálu. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.

BOJOVÉ HLAVICE, TORPÉDO s trhací náplní: UN číslo 0221

Předměty sestávají z detonující výbušniny. Buď neobsahují roznětné prostředky, nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny pro připevnění k torpédu.

GRANÁTY, CVIČNÉ, ruční nebo puškové: UN čísla 0110, 0318, 0372, 0452

Předměty bez hlavní trhací nálože, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo k vystřelování z pušek. Obsahují roznětný prostředek a mohou obsahovat značkovací náplň.

GRANÁTY, ruční nebo puškové, s trhací náplní: UN čísla 0284, 0285

Předměty, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo k vystřelování z pušek. Neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.

GRANÁTY, ruční nebo puškové, s trhací náplní: UN čísla 0292, 0293

Předměty, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo k vystřelování z pušek. Obsahují roznětné prostředky, které mají méně než dvě účinná pojistná zařízení.

HEXOLIT (HEXOTOL), suchý nebo vlhčený méně než 15 % (hmot.) vody: UN číslo 0118

Látka sestávající z těsné směsi 1, 3, 5-trinitro-1, 3, 5-triazacyklohexanu (RDX) a trinitrotoluenu (TNT). Pod toto pojmenování spadá také „Composition B“.

HEXOTONAL: UN číslo 0393

Látka sestávající z těsné směsi z 1, 3, 5-trinitro-1, 3, 5-triazacyklohexanu (RDX), trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.

HLOUBKOVÉ SONDY, VÝBUŠNÉ: UN čísla 0204, 0296

Předměty sestávající z nálože trhaviny s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou shazovány z lodí a jsou uváděny v činnost při dosažení určené hloubky nebo po dopadu na dno.

HLOUBKOVÉ SONDY, VÝBUŠNÉ: UN čísla 0374, 0375

Předměty sestávající z nálože trhaviny bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou shazovány z lodí a jsou uváděny v činnost při dosažení určené hloubky nebo po dopadu na dno.

KUMULATIVNÍ NÁLOŽE, PERFORAČNÍ, pro ropné vrty, bez rozbušky: UN čísla 0124, 0494

Předměty sestávající z ocelových trubek nebo kovových pouzder, do kterých jsou vloženy kumulativní nálože, které jsou propojeny bleskovicí. Neobsahují roznětné prostředky.

LÁTKY VÝBUŠNÉ, VELMI NECITLIVÉ (EVI), J.N.: UN číslo 0482

Látky nebezpečné hromadným výbuchem, které jsou tak necitlivé, že při normálních přepravních podmínkách je jen velmi malá pravděpodobnost jejich roznětu nebo přechodu z hoření v detonaci. Tyto látky musí obstát ve zkouškách série 5 dle Příručky zkoušek a kriterií.

MINY, s trhací náplní: UN čísla 0136, 0294

Předměty sestávající obvykle z obalu z kovu nebo kompozitních materiálů, které jsou naplněny detonující výbušninou, s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě pojistná zařízení. Jsou určeny k uvedení v činnost při styku s plavidly, vozidly nebo osobami. Pod toto pojmenování spadají také „Bangalore torpedoes”.

MINY, s trhací náplní: UN čísla 0137, 0138

Předměty sestávající obvykle z kovových nebo kompozitních obalů, které jsou naplněny detonující výbušninou bez nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny k uvedení v činnost při styku s plavidly, vozidly nebo osobami. Pod toto pojmenování spadají také „Bangalore torpedoes”.

MUNICE, CVIČNÁ: UN čísla 0362, 0488

Munice, bez hlavní trhací nálože, která obsahuje trhavou nebo výmetnou náložku. Obvykle obsahuje také rozněcovadlo a hnací náplň.

POZNÁMKA: GRANÁTY, CVIČNÉ nejsou zahrnuty pod toto pojmenování. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.

MUNICE, DÝMOVÁ, S BÍLÝM FOSFOREM, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0245, 0246

Munice, která obsahuje bílý fosfor jako dýmotvornou látku. Kromě toho obsahuje jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zápalkou a zažehovačem; rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní. Toto pojmenování zahrnuje též dýmové granáty.

MUNICE, DÝMOVÁ, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0015, 0016, 0303

Munice, která obsahuje dýmotvornou látku; jako směs kyseliny chlorsulfonové, chlorid titaničitý, nebo dýmotvornou pyrotechnickou slož založenou na hexachlorethanu nebo červeném fosforu. Pokud není dýmotvorná látka sama výbušninou, obsahuje munice také jednu nebo více následujících složek: hnací náplň se zapalovačem a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní. Toto pojmenování zahrnuje též dýmové granáty.

POZNÁMKA: SIGNÁLNÍ PROSTŘEDKY, DÝMOVÉ nejsou zahrnuty pod toto pojmenování. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.

MUNICE, OSVĚTLOVACÍ, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0171, 0254, 0297

Munice určená k vytvoření jednotlivého zdroje intenzivního světla k osvětlení prostoru. Toto pojmenování zahrnuje osvětlovací nálože, granáty, střely a bomby osvětlovací a identifikující cíle.

POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: NÁBOJE, SIGNÁLNÍ; PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, TÍSŇOVÉ; PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ RUČNÍ; SVĚTLICE, LETECKÉ; SVĚTLICE, POZEMNÍ. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.

MUNICE, SLZOTVORNÁ, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN čísla 0018, 0019, 0301

Munice obsahující slzotvornou látku. Kromě toho obsahuje jeden nebo více těchto komponentů: pyrotechnickou látku, hnací náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní.

MUNICE, ZÁPALNÁ, S BÍLÝM FOSFOREM, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN čísla 0243, 0244

Munice, která obsahuje jako zápalnou látku bílý fosfor. Kromě toho obsahuje jednu nebo více těchto složek: hnací náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní.

MUNICE, ZÁPALNÁ, s kapalinou nebo gelem, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN číslo 0247

Munice, která obsahuje kapalnou nebo gelovitou zápalnou látku. Pokud není zápalná látka sama výbušninou, obsahuje munice kromě toho ještě jednu nebo více těchto složek: hnací náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní.

MUNICE, ZÁPALNÁ, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0009, 0010, 0300

Munice, která obsahuje zápalnou slož. Pokud není zápalná slož sama výbušninou, obsahuje munice kromě toho jednu nebo více těchto složek: pohonnou náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náložkou.

MUNICE, ZKUŠEBNÍ: UN číslo 0363

Munice, která obsahuje pyrotechnické látky. Slouží ke zkoušce funkce nebo odolnosti nové munice, zbraňových dílů nebo zařízení.

NÁBOJE, MALORÁŽOVÉ: UN čísla 0012, 0339, 0417

Munice, která sestává z nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem, obsahující hnací náplň a pevnou střelu. Náboje jsou určené k vystřelování ze zbraní o ráži nejvýše 19, 1 mm. Pod toto pojmenování jsou zahrnuty také brokové náboje všech ráží.

POZNÁMKA: NÁBOJE MALORÁŽOVÉ, CVIČNÉ nespadají pod toto pojmenování. Tyto jsou uvedeny zvlášť.Také některé vojenské malorážové náboje nespadají pod toto pojmenování. Tyto jsou uvedeny pod pojmenováním NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S INERTNÍ STŘELOU.

NÁBOJE MALORÁŽOVÉ, CVIČNÉ: UN čísla 0014, 0327, 0338

Munice, která sestává z uzavřené nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a náplně z bezdýmného nebo z černého prachu. Náboje neobsahují střely. Jsou určené k vystřelování ze zbraní o ráži nejvýše 19, 1 mm a slouží k vyvolání silného zvukového efektu. Používají se pro cvičné účely, k pozdravné střelbě, jako hnací náplně, pro startovací pistole atd.

NÁBOJE PRO NÁŘADÍ, SLEPÉ: UN číslo 0014

Předmět, používaný v nářadí, sestávající z uzavřené nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a s náplní bezdýmného nebo černého prachu nebo bez ní, ale bez střely.

NÁBOJE PRO ZBRANĚ, CVIČNÉ: UN čísla 0014, 0326, 0327, 0338, 0413

Munice, která sestává z uzavřené nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a z náplně bezdýmného nebo černého prachu. Náboje neobsahují střely. Předměty slouží k vyvolání silného zvukového efektu. Používají se pro cvičné účely, k pozdravné střelbě, jako hnací náplně, pro startovací pistole atd. Pod toto pojmenování spadá také munice, cvičná.

NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S INERTNÍ STŘELOU: UN čísla 0012, 0328, 0339, 0417

Munice, která sestává ze střely bez trhavinové nálože a z nábojky, s nebo bez zápalného šroubu. Předměty mohou obsahovat stopovku za předpokladu, že převažující nebezpečí představuje hnací náplň.

NÁBOJE PRO ZBRANĚ s trhací náplní: UN čísla 0005, 0007, 0348

Munice, která sestává ze střely s trhací náplní s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení a hnací náplně, s nebo bez zápalného šroubu. Pojmenování zahrnuje jednotné náboje, částečně dělené náboje a dělené náboje, jestliže jsou jednotlivé díly baleny společně.

NÁBOJE PRO ZBRANĚ s trhací náplní: UN čísla 0006, 0321, 0412

Munice, která sestává ze střely s trhací náplní bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení, a hnací náplně, s nebo bez zápalného šroubu. Pojmenování zahrnuje jednotné náboje, částečně dělené náboje a dělené náboje, jestliže jsou jednotlivé díly baleny společně.

NÁBOJE, SIGNÁLNÍ: UN čísla 0054, 0312, 0405

Předměty, které jsou určeny pro vytváření barevných světelných nebo jiných signálů. Jsou vystřelovány ze signálních pistolí apod.

NÁBOJE, ZÁBLESKOVÉ: UN čísla 0049, 0050

Předměty sestávají z pouzdra, zápalky a zábleskové slože. Všechny součásti jsou sestaveny do jednoho celku připraveného ke střelbě.

NÁBOJKY, PRO ROPNÉ VRTY: UN čísla 0277, 0278

Předměty, sestávají z tenkého pouzdra z lepenky, kovu nebo jiného materiálu, které obsahují pouze bezdýmný prach a slouží k vystřelování tvrzených střel k prorážení pažení ropných vrtů.

POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: NÁLOŽE KUMULATIVNÍ. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.

NÁBOJNICE, PRÁZDNÉ, SE ZAPALKOU: UN čísla 0055, 0379

Předměty, sestávající z nábojnice z kovu, plastu nebo jiného nehořlavého materiálu, jejichž jedinou výbušnou součástí je zápalka nebo zápalkový šroub.

NÁBOJNICE, SPALITELNÉ, PRÁZDNÉ, BEZ ZÁPALKY: UN čísla 0446, 0444

Předměty sestávající z nábojnice, která je z části nebo celá zhotovena z nitrocelulózy.

NÁLOŽE, DESTRUKČNÍ: UN číslo 0048

Předměty, sestávající z pouzdra z lepenky, plastu, kovu nebo jiného materiálu, které obsahuje náplň z detonující výbušniny. Neobsahují roznětné prostředky, nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.

POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod tento pojem:PUMY, MINY, STŘELY, atd. Tyto jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.

NÁLOŽE, KUMULATIVNÍ, bez rozbušky: UN čísla 0059, 0439, 0440, 0441

Předměty sestávající z pouzdra obsahujícího nálož detonující výbušniny s dutinou, která je vyložena tuhým materiálem. Předměty jsou určeny k vyvolání mohutného usměrněného průrazného efektu.

NÁLOŽE, KUMULATIVNÍ, OHEBNÉ, LINEÁRNÍ: UN čísla 0237, 0288

Předměty sestávající z duše z detonující výbušniny tvarované do „V“ oplášťované pružnou hmotou.

NÁLOŽE POČINOVÉ, bez rozbušky: UN čísla 0042, 0283

Předměty sestávají z nálože výbušniny schopné detonace, bez roznětného prostředku. Jsou určeny k zesílení počinového účinku rozbušky nebo bleskovice.

NÁLOŽE POČINOVÉ, S ROZBUŠKOU: UN čísla 0225, 0268

Předměty sestávají z nálože výbušniny schopné detonace a roznětného prostředku. Jsou určeny k zesílení počinového účinku rozbušky nebo bleskovice.

NÁLOŽE, HLUBINNÉ:UN číslo 0056

Předměty sestávající z nálože výbušniny schopné detonace, umístěné v sudu nebo ve střele, bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě pojistná zařízení. Předměty jsou určeny k detonaci pod vodou.

NÁLOŽE TRHACÍ S PLASTICKÝM POJIVEM: UN čísla 0457, 0458, 0459, 0460

Předměty, sestávající z nálože specifického tvaru bez pouzdra, vyrobené z trhaviny s plastickým pojivem. Neobsahují roznětné prostředky. Používají se jako součást munice jako jsou bojové hlavice.

NÁLOŽE, VÝBUŠNÉ, PRŮMYSLOVÉ, bez rozbušky: UN čísla 0442, 0443, 0444, 0445

Předměty sestávající z nálože výbušniny schopné detonace, bez roznětného prostředku. Používají se ke svařování, plátování a tvarování výbuchem nebo pro jiné metalurgické procesy.

NÁBOJKY PRO TECHNICKÉ ÚČELY: UN čísla 0275, 0276, 0323, 0381

Předměty jsou určeny k vyvolání mechanických účinků. Sestávají z pouzdra s náloží z deflagrující výbušniny a roznětného prostředku. Plynné produkty deflagrace slouží k nafukování, k podélnému nebo rotačnímu pohybu nebo k aktivaci funkce přepážek, ventilů nebo spínačů nebo k vystřelování upevňovacích prvků nebo hasicích prostředků.

NÁLOŽKY PŘÍDAVNÉ, VÝBUŠNÉ: UN číslo 0060

Předměty sestávající z malé odnímatelné počinové náložky umístěné v dutině střely mezi zapalovačem a trhací náplní.

NAPÍNAČE BEZPEČNOSTNÍCH PÁSŮ, nebo PLYNOVÉ GENERÁTORY AIRBAGŮ, nebo MODULY AIRBAGŮ: UN číslo 0503

Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které jsou použity v záchranných prostředcích; v automobilových nafukovacích vacích nebo bezpečnostních pásech

NÁPLNĚ HNACÍ: UN čísla 0271, 0272, 0415, 0491

Předměty sestávající z hnací náplně, v jakékoliv fyzikální formě, s pláštěm nebo bez pláště. Slouží jako součást raketových motorů nebo ke snížení odporu vzduchu u střel.

NÁPLNĚ HNACÍ, PRO DĚLA: UN čísla 0242, 0279, 0414

Hnací náplně, v jakékoli fyzikální formě, pro dělenou dělostřeleckou munici.

NÝTY, VÝBUŠNÉ: UN číslo 0174

Předměty sestávající z malé náplně výbušniny uvnitř kovového nýtu.

OKTOLIT (OKTOL) suchý, nebo vlhčený méně než 15 % (hmot.) vody: UN číslo: 0266

Látka sestávající z těsné směsi 1, 3, 5, 7-tetranitro-1, 3, 5, 7-tetrazacyklooktanu (HMX) a trinitrotoluenu (TNT).

OKTONAL: UN číslo 0496

Látka sestávající z těsné směsi 1, 3, 5, 7-tetranitro-1, 3, 5, 7-tetrazacyklooktanu, trinitrotoluenu(TNT) a hliníku.

PENTOLIT, suchý nebo vlhčený méně než 15 % (hmot). vody: UN číslo 0151 Látka sestává z těsné směsi pentaeritritoltetranitratu (PETN) a trinitrotoluenu (TNT).

POHONNÁ HMOTA, KAPALNÁ: UN čísla 0495, 0497

Látka, sestávající z deflagrující kapalné výbušniny, která se používá k reaktivnímu pohonu.

POHONNÁ HMOTA, TUHÁ: UN čísla 0498, 0499, 0501

Látka, sestávající z deflagrující pevné výbušniny, která se používá k reaktivnímu pohonu.

PRACH BEZDÝMNÝ: UN čísla 0160, 0161, 0509

Látka, s obsahem nitrocelulózy jako hlavní složkou, která se používá jako pohonná hmota. Tento pojem zahrnuje jednosložkové bezdýmné prachy (samotná nitrocelulóza (NC)), dvousložkové bezdýmné prachy (jako NC s nitroglycerinem (NG)) a trojsložkové bezdýmné prachy (jako NC/NG/nitroguanidin).

POZNÁMKA: Bezdýmný prach litý, lisovaný nebo balený v pytlících je uveden pod pojmem NÁPLNĚ HNACÍ PRO DĚLA nebo SLOŽE HNACÍ.

PRACH ČERNÝ, LISOVANÝ nebo PRACH ČERNÝ, V PELETÁCH: UN číslo 0028

Látka sestávající z tvarovaného černého prachu.

PRACH ČERNÝ, zrnitý nebo moučkový: UN číslo 0027

Látka sestávající z těsné směsi dřevěného uhlí nebo jiného zdroje uhlíku a dusičnanu draselného nebo dusičnanu sodného se sírou nebo bez ní.

PRACHOVINA SUROVÁ, VLHČENÁ, nejméně 17 % (hmot.) alkoholu: UN číslo 0433

PRACHOVINA SUROVÁ, VLHČENÁ, nejméně 25 % (hmot.) vody: UN číslo 0159

Látka sestávající z nitrocelulózy a nejvýše 60 % nitroglycerínu nebo jiné kapalné organické nitrolátky nebo jejich směsi.

PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, DÝMOVÉ: UN čísla 0196, 0197, 0313, 0487, 0507

Předměty, které obsahují pyrotechnické látky a vyvíjejí dým. Mohou také obsahovat zařízení k vysílání akustických signálů.

PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ RUČNÍ: UN čísla 0191, 0373

Přenosné prostředky, které obsahují pyrotechnické látky, a které vydávají visuální signály nebo výstražná znamení. Pod toto pojmenování spadají také malé světlice, jako dálniční světlice, železniční světlice nebo malé světlice pro lodě v tísni.

PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, TÍSŇOVÉ, lodní: UN čísla 0194, 0195, 0505, 0506

Předměty, které obsahují pyrotechnické látky a jsou určeny k vytváření signálů ve formě zvukového efektu, plamene nebo dýmu nebo kombinace těchto efektů.

PROSTŘEDKY ZÁCHRANNÉ, PYROTECHNICKÉ: UN číslo 0503

Prostředky, které obsahují pyrotechnické látky nebo nebezpečné věci jiných tříd a jsou používány ve vozidlech, plavidlech nebo letadlech ke zvýšení bezpečnosti osob. Příklady jsou: plynové generátory airbagů, moduly airbagů, předpínače bezpečnostních pásů a pyromechanické prostředky. Tyto pyromechanické prostředky jsou komponenty sestavené k zajištění, mimo jiné, funkcí oddělení, zablokování nebo zadržení cestujících.

PŘEDMĚTY, PYROFORICKÉ: UN číslo 0380

Předměty obsahující pyroforní látku, která je ve styku se vzduchem schopná samovznícení a výbušnou látku nebo složku. Toto pojmenování nezahrnuje předměty obsahující bílý fosfor.

PŘEDMÉTY PYROTECHNICKÉ, pro technické účely: UN čísla 0428, 0429, 0430, 0431, 0432

Předměty, které obsahují pyrotechnické látky. Jsou používány pro technické účely, jako je vývin tepla, vývin plynu nebo pro divadelní efekty a pod.

POZNÁMKA: Následují předměty nespadají pod toto pojmenování: všechny druhy munice; zařízení uvolňovací, výbušná; výrobky zábavné pyrotechniky; třaskavky, železniční; světlice, pozemní; světlice, letecké; náboje, signální; řezačky, kabelů, výbušné; prostředky, signální, ruční; prostředky, signální, dýmové; prostředky signální, tísňové; nýty, výbušné. Tyto předměty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť

PUMY, S HOŘLAVOU KAPALINOU, s trhací náplní: UN čísla 0399, 0400

Předměty, které jsou shazovány z letadel. Sestávají z nádržky obsahující hořlavou kapalinu a trhací nálože.

PUMY, s trhací náplní: UN čísla 0033, 0291

Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.

PUMY, s trhací náplní: UN čísla 0034, 0035

Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel, Buď neobsahují roznětné prostředky, nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.

PUMY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0037

Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel pro dosažení krátkodobě působícího intensivního osvětlení pro fotografické účely. Obsahují nálož detonující výbušniny s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.

PUMY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0038

Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel pro dosažení krátkodobě působícího intensivního osvětlení pro fotografické účely. Obsahují nálož detonující výbušniny bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.

PUMY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0039, 0299

Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel pro dosažení krátkodobě působícího intensivního osvětlení pro fotografické účely. Obsahují zábleskovou slož.

PŘEDMĚTY, VÝBUŠNÉ, VELMI NECITLIVÉ (EEI): UN číslo 0486

Předměty, které obsahují jen zvlášť necitlivé látky, které při normálních přepravních podmínkách vykazují jen nepatrnou pravděpodobnost náhodného roznětu nebo přenosu detonace a obstály ve zkušební sérii 7 dle Příručky zkoušek a kritérií.

RAKETOVÉ MOTORY: UN čísla 0186, 0280, 0281, 0510

Předměty sestávající z výbušniny, obvykle tuhé pohonné hmoty, která je umístněna ve válci opatřeném jednou nebo více tryskami. Jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.

RAKETOVÉ MOTORY S HYPERGOLY, s nebo bez výmetné náplně: UN čísla 0250, 0322

Předměty sestávající z válce s jednou nebo více tryskami, který obsahuje hypergolickou pohonnou látku. Jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.

RAKETOVÉ MOTORY S KAPALNÝM PALIVEM: UN čísla 0395, 0396

Předměty sestávající z válce s jednou nebo více tryskami, který obsahuje kapalné palivo. Jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.

RAKETY s inertní hlavicí UN čísla: 0183, 0502

Předměty sestávající z raketového motoru a nevýbušné hlavice. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.

RAKETY, S KAPALNÝM PALIVEM s trhací náplní: UN čísla 0397, 0398

Předměty, sestávající z kapalného paliva a válce opatřeného jednou nebo více tryskami, ke kterým je připevněna bojová hlavice. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.

RAKETY, s trhací náplní: UN čísla 0180, 0295

Předměty sestávající z raketového motoru a bojové hlavice s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.

RAKETY, s trhací náplní: UN čísla 0181, 0182

Předměty sestávající z raketového motoru a bojové hlavice bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.

RAKETY, s výmetnou náplní: UN čísla 0436, 0437, 0438

Předměty sestávající z raketového motoru a náložky sloužící k výmetu užitečného nákladu z hlavice rakety. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.

RAKETY, TAHAČE LAN: UN čísla 0238, 0240, 0453

Předměty sestávající z raketového motoru, které jsou určeny k roztahování lan.

ROZBUŠKOVÉ SESTAVY, NEELEKTRICKÉ, pro trhací práce: UN čísla 0360, 0361, 0500

Neelektrické rozbušky opatřené prostředky, kterými jsou uváděny v činnost jako jsou zápalnice, bleskovice, mikrobleskovice a detonační trubice. Mohou být mžikové nebo časované. Pod toto pojmenování spadají detonační zařízení s bleskovicí.

ROZBUŠKY, ELEKTRICKÉ pro trhací práce: UN čísla 0030, 0255, 0456

Předměty, které jsou určeny zejména k počinu průmyslových trhavin. Rozbušky mohou být mžikové i časované. Elektrické rozbušky se uvádějí v činnost elektrickým proudem.

ROZBUŠKY, NEELEKTRICKÉ pro trhací práce: UN čísla 0029, 00267, 0455

Předměty, které jsou určeny zejména k počinu průmyslových trhavin. Rozbušky mohou být mžikové i časované. Neelektrické rozbušky se uvádějí v činnost zápalnicí, bleskovicí, mikrobleskovicí, detonacní trubicí nebo jinými roznětnými prostředky. Pod toto pojmenování spadají detonacní zařízení bez bleskovice.

ROZBUŠKY, PRO MUNICI: UN 0073, 00364, 0365, 0366.

Předměty sestávající z malého kovového nebo plastového pouzdra, které obsahuje výbušniny jako azid olovnatý, PETN nebo směs výbušnin. Jsou určeny k počinu detonačních zařízení.

ROZRUŠOVACÍ ZAŘÍZENÍ, VÝBUŠNÁ, pro ropné vrty, bez rozbušky: UN číslo 0099

Předměty sestávající z trhavinové nálože v pouzdře, bez roznětného prostředku. Používají se k rozrušení horniny v okolí vrtného otvoru, pro usnadnění výtoku ropy z horniny.

ŘEZAČKY KABELŮ, VÝBUŠNÉ: UN císlo 0070

Předměty sestávající ze zařízení s nožovým ostřím, které je vymršťováno malou náloží deflagrační výbušniny na kovadlinu.

SLOŽ PYROTECHNICKÁ, ZÁBLESKOVÁ: UN čísla 0094, 0305

Pyrotechnická slož, která po zážehu produkuje intenzivní světlo.

SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH ŘETĚZCŮ, J.N.: UN čísla 0382, 0383, 0384, 0461

Předměty, obsahující výbušninu, určené k přenosu detonace nebo deflagrace v zapalovacích munice.

STOPINA: UN císlo 0101

Předmět sestávající z bavlněných vláken obalených jemně zrněným cerným prachem. Hoří vnějším plamenem a používá se k zážehu pyrotechnických předmětů atd. Může být uzavřená v papírové trubici pro získání okamžitého efektu.

STOPOVKY PRO MUNICI: UN čísla 0212, 0306

Uzavřené předměty, které obsahují pyrotechnické látky. Slouží k zviditelnění dráhy letu střely. STŘELY, inertní se stopovkou: UN čísla 0345, 0424, 0425

Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní, pušek nebo jiných malorážových střelných zbraní.

STŘELY, s trhací náplní: UN čísla 0167, 0324

Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.

STŘELY, s trhací náplní: UN čísla 0168, 0169, 0344

Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.

STŘELY, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN čísla 0346, 0347

Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Střely neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Používají se k rozhozu značkovacího barviva nebo jiných nevýbušných látek

STŘELY, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN čísla 0426, 0427

Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Střely obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Používají se k rozhozu značkovacího barviva nebo jiných nevýbušných látek.

STŘELY, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN čísla 0434, 0435

Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní, pušek nebo jiných malorážových střelných zbraní. Používají se k rozhozu značkovacího barviva nebo jiných nevýbušných látek.

SVĚTLICE, LETECKÉ: UN čísla 0093, 0403, 0404, 0420, 0421

Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které jsou určeny ke shazování z letadel. Používají se k osvětlovacím, identifikačním, signálním nebo varovným účelům.

SVĚTLICE, POZEMNÍ: UN čísla 0092, 0418, 0419

Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které jsou určeny k používání na zemi. Používají se k osvětlovacím, identifikačním, signálním nebo varovným účelům.

TORPÉDA, S KAPALNÝM PALIVEM, s nebo bez trhací nálože: UN číslo 0449

Předměty sestávající z kapalného výbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě, s nebo bez bojové hlavice; nebo předměty sestávající z kapalného nevýbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice.

TORPÉDA, S KAPALNÝM PALIVEM s inertní hlavicí: UN číslo 0450

Předměty sestávající z kapalného výbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě a z inertní hlavice.

TORPÉDA, s trhací náplní: UN číslo 0329

Předměty sestávající z výbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice. Bojová hlavice neobsahuje roznětné prostředky nebo obsahuje roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.

TORPÉDA, s trhací náplní: UN číslo 0330

Předměty sestávající z výbušného nebo nevýbušného pohonného systému, k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice. Bojová hlavice obsahuje roznětné prostředky, které mají méně než dvě účinná pojistná zařízení.

TORPÉDA, s trhací náplní: UN číslo 0451

Předměty sestávající z nevýbušného pohonného systému, k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice. Bojová hlavice neobsahuje roznětné prostředky nebo obsahuje roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.

TRHAVÉ NÁLOŽKY, výbušné:UN číslo 0043

Předměty, sestávající z malé náložky výbušniny. Slouží k roztržení pláště střel nebo jiné munice, aby se mohla rozptýlit jejich náplň.

TRHAVINA, TYP A: UN číslo 0081

Látky sestávající z kapalných nitroesterů, takových jako nitroglycerin nebo směsi takových látek. Obsahují kromě toho jednu nebo více těchto složek: nitrocelulózu, dusičnan amonný nebo jiné anorganické dusičnany, aromatické nitrosloučeniny nebo hořlavé látky, jako dřevěnou moučku nebo hliníkový prášek. Kromě toho mohou obsahovat inertní součásti, jako je křemelina a přísady, jako barviva a stabilizátory. Trhaviny mají konzistenci práškovou, želatinovou, plastickou nebo poloplastickou. Pod toto pojmenování spadají také dynamity, trhací želatiny, želatinové dynamity.

TRHAVINA, TYP B: UN čísla 0082, 0331

Látky sestávající ze

(a) směsi dusičnanu amonného nebo jiných anorganických dusičnanů s výbušninami takovými jako trinitrotoluen (TNT), mohou také obsahovat jiné látky, jako dřevěnou moučku a hliníkový prášek; nebo

(b) směsi z dusičnanu amonného nebo jiných anorganických dusičnanů s jinými hořlavými, nevýbušnými látkami.

V obou případech mohou trhaviny obsahovat inertní součásti, jako křemelinu a přísady, jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat nitroglycerín nebo podobné kapalné nitroestery nebo chlorečnany.

TRHAVINA, TYP C: UN číslo 0083

Látky sestávající ze směsi chlorečnanu draselného nebo chlorečnanu sodného nebo chloristanu draselného nebo chloristanu sodného nebo chloristanu amonného a organických nitrosloučenin nebo hořlavých látek, jako dřevěná moučka, hliníkový prášek nebo uhlovodíky. Látky mohou kromě toho obsahovat inertní součásti jako křemelinu a přísady jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat nitroglycerin nebo podobné kapalné nitroestery.

TRHAVINA, TYP D: UN číslo 0084

Látky sestávající ze směsi organických nitrosloučenin a hořlavých látek, jako uhlovodíků a hliníkového prášku. Látky mohou obsahovat inertní součásti jako křemelinu a přísady jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat nitroglycerin nebo podobné kapalné nitroestery, chlorečnany a dusičnan amonný. Pod toto pojmenování spadají plastické trhaviny.

TRHAVINA, TYP E: UN čísla 0241, 0332

Látky sestávající z vody, jako hlavní součásti a vysokého podílu dusičnanu amonného nebo jiných oxidačních prostředků, které mohou být v roztoku. Ostatními součástmi mohou být nitrosloučeniny jako trinitrotoluen, uhlovodíky nebo hliníkový prášek. Mohou obsahovat inertní součásti, jako křemelinu a přísady, jako barviva a stabilizátory. Pod toto pojmenování spadají emulzní trhaviny, trhaviny typu „slurry” a „vodní gely”.

TRITONAL: UN číslo 0390

Látka sestává ze směsi trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.

TŘASKAVKY, ŽELEZNIČNÍ: UN čísla 0192, 0193, 0492, 0493

Předměty, obsahující pyrotechnickou látku, které při nárazu vybuchují se silným zvukovým efektem. Předměty jsou určeny k umístnění na železničních kolejích.

VÝROBKY ZÁBAVNÉ PYROTECHNIKY: UN čísla 0333, 0334, 0335, 0336, 0337

Pyrotechnické předměty určené pro zábavné účely.

VZORKY, VÝBUŠNÉ, kromě třaskavin: UN číslo 0190

Nové nebo již existující výbušné látky nebo předměty, které dosud nejsou přiřazeny k žádnému pojmenování v kapitole 3.2, Tabulce A, které jsou přepravovány v malém množství v souladu s pokyny příslušného orgánu mimo jiné k pokusným, klasifikačním, výzkumným a vývojovým účelům, za účelem kontroly jakosti nebo jako obchodní vzorek.

POZNÁMKA: Výbušné látky nebo předměty, které již jsou jmenovitě uvedené v kapitole 3.2, tabulce A, pod tento pojem nespadají.

ZÁPALKOVÉ ŠROUBY: UN čísla 0319, 0320, 0376

Předměty sestávající ze zápalky pro zážeh a přídavné náplně deflagrující výbušniny, jako je černý prach. Používají se k zážehu hnací náplně v nábojnicích pro děla atd.

ZÁPALKY, KALÍŠKOVĚ: UN čísla 0044, 0377, 0378

Předměty sestávající se z kovových nebo plastových kalíšků, které obsahují malé množství třaskavé slože, která se snadno zažehuje úderem. Slouží jako zážehový prostředek v malorážových nábojích a v nárazových zápalkách hnacích náplní.

ZÁPALNICE: UN číslo 0066

Předmět, který se buď sestává z textilních vláken obalených černým prachem nebo jinou rychle hořící pyrotechnickou složí a z pružného ochranného povlaku nebo z duše z černého prachu opředené pružnými textilními vlákny. Předmět hoří podélně otevřeným plamenem a slouží k přenosu zážehu z jednoho zařízení k náloži nebo k zažehovači.

ZÁPALNICE, BEZPEČNOSTNÍ: UN číslo 0105

Předmět, sestávající z duše z jemnozrnného černého prachu, která je omotaná ohebným textilním vláknem. Je opatřený jedním nebo více ochrannými obaly a po zažehnutí hoří stanovenou rychlostí bez jakéhokoliv vnějšího výbušného účinku.

ZÁPALNICE, trubičková, s kovovým pláštěm: UN číslo 0103

Předmět sestávající z kovové trubičky s duší z deflagrující výbušniny.

ZAPALOVAČE, DETONAČNÍ: UN čísla 0106, 0107, 0257, 0367

Předměty, s výbušnými díly, určené k vyvolání detonace v munici. Obsahují mechanické, elektrické, chemické nebo hydrostatické zařízení k vyvolání detonace. Obvykle obsahují pojistná zařízení.

ZAPALOVAČE, DETONAČNÍ s pojistným zařízením: UN čísla 0408, 0409, 0410

Předměty, s výbušnými díly, určené k vyvolání detonace v munici. Obsahují mechanické, elektrické, chemické nebo hydrostatické zařízení k vyvolání detonace. Detonační zapalovače musí obsahovat nejméně dvě účinná pojistná zařízení.

ZAPALOVAČE, ZÁŽEHOVÉ: UN čísla 0316, 0317, 0368

Předměty, s třaskavými složemi, určené k vyvolání deflagrace v munici. Obsahují mechanické, elektrické, chemické nebo hydrostatické zařízení k vyvolání deflagrace. Obvykle obsahují pojistná zařízení.

ZAŘÍZENÍ, AKTIVOVATELNÁ VODOU, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN čísla 0248, 0249

Předměty, jejichž funkce je závislá na fyzikálně-chemické reakci jejich složek s vodou.

ZAŘÍZENÍ UVOLŇOVACÍ, VÝBUŠNÁ: UN číslo 0173

Předměty sestávající z malé výbušné náložky s roznětným prostředkem a tyče nebo spojovacího dílu. Přeražením tyče nebo spojovacího dílu se zařízení uvede rychle v činnost.

ZAŽEHOVAČE: UN čísla 0121, 0314, 0315, 0454

Předměty, které obsahují jednu nebo více výbušných látek, které jsou určeny k vyvolaní deflagrace ve výbušných zařízeních. Do činnosti mohou být uváděny chemicky, elektricky nebo mechanicky.

POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod tento pojem: ZÁPALNICE, ZÁPALNICE trubičková; ZÁPALNICE BEZPEČNOSTNÍ; ZÁPALKY KALÍŠKOVÉ; STOPINA; ZÁPALKOVÉ ŠROUBY; ZAŽEHOVAČE ZÁPALNIC. Tyto jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.

ZAŽEHOVAČE ZÁPALNIC: UN číslo 0131

Předměty různé konstrukce, které se uvádějí v činnost třením, úderem nebo elektricky a které slouží k zažehnutí zápalnice.

2.2.2 Třída 2 Plyny

2.2.2.1 Kritéria

2.2.2.1.1 Název třídy 2 zahrnuje čisté plyny, směsi plynů, směsi jednoho nebo více plynů s jednou nebo více jinými látkami, jakož i předměty, které takové látky obsahují.

Plyny jsou látky, které:

(a) při 50 °C mají tenzi par vyšší než 300 kPa (3 bary), nebo

(b) při 20 °C a standardním tlaku 101, 3 kPa jsou zcela plynné.

POZNÁMKA 1: UN 1052 FLUOROVODÍK je však látkou třídy 8.

POZNÁMKA 2: Čistý plyn smí obsahovat jiné složky, které pocházejí z výrobního procesu nebo které jsou přidávány, aby zachovaly stabilitu výrobku za předpokladu, že koncentrace těchto složek nemění zatřídění nebo přepravní podmínky, jako stupeň plnění, plnicí tlak nebo zkušební tlak.

POZNÁMKA 3: J.N. položky v pododdíle 2.2.2.3 mohou zahrnovat čisté plyny, jakož i směsi plynů.

2.2.2.1.2 Látky a předměty třídy 2 jsou rozděleny následovně:

1. Stlačený plyn: plyn, který, je-li naplněn pod tlakem pro přepravu, je zcela plynný při teplotě - 50 °C; tato kategorie zahrnuje všechny plyny s kritickou teplotou - 50 °C nebo nižší;

2. Zkapalněný plyn: plyn, který, je-li naplněn pod tlakem pro přepravu, je částečně kapalný při teplotách nad - 50 °C. Rozlišuje se:

Vysokotlaký zkapalněný plyn: plyn s kritickou teplotou nad - 50 °C a nejvýše + 65 °C; a

Nízkotlaký zkapalněný plyn: plyn s kritickou teplotou nad + 65 °C;

3. Hluboce zchlazený zkapalněný plyn: plyn, který, je-li naplněn pro přepravu, je částečně zkapalněn v důsledku své nízké teploty;

4. Rozpuštěný plyn: plyn, který, je-li naplněn pod tlakem pro přepravu, je rozpuštěn v kapalném rozpouštědle;

5. Aerosoly a malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše);

6. Jiné předměty obsahující plyn pod tlakem;

7. Plyny, které nejsou pod tlakem, podléhající zvláštním předpisům (vzorky plynů).

8. Chemické látky pod tlakem: kapaliny, pasty nebo prášky natlakované s hnací látkou, která splňuje definici stlačeného nebo zkapalněného plynu a jejich směsí.

9. Adsorbovaný plyn: plyn, který je zabalen pro přepravu, adsorbován v tuhém porézním materiálu, s výsledným vnitřním tlakem nádoby nižším než 101, 3 kPa při 20 °C a nižším než 300 kPa při 50 °C.

2.2.2.1.3 Látky a předměty (kromě aerosolů a chemických látek pod tlakem) třídy 2 jsou podle svých nebezpečných vlastností přiřazeny k jedné z následujících skupin:

A dusivé

O podporující hoření

F hořlavé

T toxické

TF toxické, hořlavé

TC toxické, žíravé

TO toxické, podporující hoření

TFC toxické, hořlavé, žíravé

TOC toxické, podporující hoření, žíravé.

Jestliže podle těchto kritérií mají plyny nebo směsi plynů nebezpečné vlastnosti, které lze přiřadit více než jedné skupině, mají skupiny označené písmenem T přednost před všemi ostatními skupinami. Skupiny označené písmenem F mají přednost před skupinami označenými písmeny A nebo O.

POZNÁMKA 1: Ve Vzorových předpisech OSN, v IMDG Code a v Technických instrukcích ICAO jsou plyny zařazovány na základě svého hlavního nebezpečí do jedné z následující tří podtříd:

Podtřída 2.1: Hořlavé plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmenem F)

Podtřída 2.2: Nehořlavé, netoxické plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny A nebo O)

Podtřída 2.3: Toxické plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny T, tzn. T, TF, TC, TO, TFC a TOC)

POZNÁMKA 2: Malé nádobky obsahující plyn (UN číslo 2037) musí být přiřazeny dle nebezpečí plynoucího z jejich obsahu ke skupinám A až TOC. K aerosolům (UN číslo 1950) viz odstavec 2.2.2.1.6. K chemickým látkám pod tlakem (UN čísel 3500 až 3505) viz 2.2.2.1.7.

POZNÁMKA 3: Žíravé plyny se považují za toxické, a proto se zařazují do skupiny TC, TFC nebo TOC.

2.2.2.1.4 Pokud v kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě uvedená směs třídy 2 odpovídá různým kritériím uvedeným v odstavcích 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.5, je třeba tuto směs zařadit dle těchto kritérií a přiřadit ji k vhodné J.N. položce.

2.2.2.1.5 Látky a předměty (kromě aerosolů a chemických látek pod tlakem) třídy 2 jmenovitě neuvedené v kapitole 3.2, tabulce A je třeba přiřadit podle odstavců 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.3 k hromadné položce uvedené v pododdíle 2.2.2.3. Platí následující kritéria:

Dusivé plyny

Plyny nepodporující hoření, nehořlavé a netoxické, které zřeďují nebo vypuzují kyslík, který je za normálních podmínek přítomen v ovzduší.

Hořlavé plyny

Plyny, které při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101, 3 kPa:

(a) jsou zápalné ve směsi s nejvýše 13 % obj. plynu se vzduchem, nebo

(b) mají rozsah hořlavosti se vzduchem nejméně 12 procentních bodů bez ohledu na spodní mez hořlavosti.

Hořlavost musí být stanovena za pomoci zkoušek nebo výpočtů dle metod schválených ISO (viz normu ISO 10156:2010).

Pokud jsou pro použití těchto metod k dispozici pouze nedostatečné údaje, mohou být použity rovnocenné metody zkoušek, pokud jsou uznány příslušným orgánem země původu.

Není-li země původu smluvním státem RID, musí být tyto metody uznány příslušným orgánem prvního smluvního státu RID, který přijde do styku se zásilkou.

Plyny podporující hoření

Plyny, které mohou obecně přívodem kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek účinněji než vzduch. Jsou to čisté plyny nebo směsi plynů s oxidační mohutností větší než 23, 5 %, určenou metodou uvedenou v ISO 10156:2010.

Toxické plyny

POZNÁMKA: Plyny, které kvůli své žíravosti částečně nebo úplně odpovídají kritériím pro toxicitu, musí být zařazeny jako toxické. K možnému vedlejšímu nebezpečí žíravosti, viz také kritéria pod nadpisem „Žíravé plyny”.

Plyny:

(a) o nichž je známo, že mají takový toxický nebo žíravý účinek na člověka, že představují nebezpečí pro jeho zdraví; nebo

(b) o kterých se předpokládá, že mají toxický nebo žíravý účinek na člověka, protože při zkouškách podle pododdílu 2.2.61.1 vykazují hodnotu LC50 pro akutní toxicitu nejvýše 5000 ml/m3 (ppm).

Pro zařazení směsí plynů (včetně par z látek jiných tříd) může být použit následující vzorec:

vz.01

kde:

fi = molární zlomek i-té části směsi.

Ti = index toxicity i-té části směsi.

Hodnota Ti odpovídá hodnotě LC50 dle P200 pododdílu 4.1.4.1. Pokud hodnota LC50 není v P200 pododdílu 4.1.4.1 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře.

Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se index toxicity na základě nejnižší hodnoty LC50 látek s podobnými fyziologickými a chemickými účinky, nebo, je-li to jediná možnost, na základě pokusů.

Žíravé plyny

Plyny nebo směsi plynů, které kvůli svým žíravým účinkům zcela odpovídají kritériím pro toxicitu, je třeba zařadit jako toxické s vedlejším nebezpečím žíravosti.

Směs plynů, která je z důvodu svých kombinovaných účinků žíravosti a toxicity považována za toxickou, představuje vedlejší nebezpečí žíravosti, jestliže je z lidské zkušenosti známo, že je směs škodlivá pro kůži, oči nebo sliznice, nebo je-li hodnota LC50 žíravých částí směsi při výpočtu podle následujícího vzorce nejvýše 5000 ml/m3 (ppm):

vz.02

kde:

fCi = molární zlomek i- té žíravé části směsi.

Tci = index toxicity i- té žíravé části směsi.

Hodnota Tci odpovídá hodnotě LC50 dle P200 pododdílu 4.1.4.1. Pokud hodnota LC50 není v P200 pododdílu 4.1.4.1 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře.

Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se index toxicity na základě nejnižší hodnoty LC50 látek s podobnými fyziologickými a chemickými účinky, nebo, je-li to jediná možnost, na základě pokusů.

2.2.2.1.6 Aerosoly

Aerosoly (UN číslo 1950) se přiřazují k jedné z následujících skupin podle svých nebezpečných vlastností takto:

A dusivé

O podporující hoření

F hořlavé

T toxické

C žíravé

CO žíravé, podporující hoření

FC hořlavé, žíravé

TF toxické, hořlavé

TC toxické, žíravé

TO toxické, podporující hoření

TFC toxické, hořlavé, žíravé

TOC toxické, podporující hoření, žíravé.

Zařazení závisí na povaze obsahu aerosolového rozprašovače.

POZNÁMKA: Plyny, které vyhovují definici toxických plynů podle odstavce 2.2.2.1.5 a plynů identifikovaných v tabulce 2 pokynu pro balení P200 poznámkou c „Je považován za pyroforní” v pododdíle 4.1.4.1, nesmějí být použity jako hnací náplň v aerosolovém rozprašovači. Aerosoly s obsahem splňujícím kritéria pro obalovou skupinu I z hlediska toxicity nebo žíravosti nejsou připuštěny k přepravě (viz 2.2.2.2.2).

Platí tato kritéria:

(a) Přiřazení ke skupině A se provede, pokud obsah nesplňuje kritéria pro žádnou jinou skupinu podle pododstavců b) až f) dále;

(b) Přiřazení ke skupině O se provede, pokud aerosol obsahuje plyn podporující hoření podle odstavce 2.2.2.1.5;

(c) Přiřazení ke skupině F se provede, jestliže obsah zahrnuje nejméně 85 % hm. hořlavých složek a chemické spalné teplo je nejméně 30 kJ/g. Přiřazení se neprovede, jestliže obsah zahrnuje nejvýše 1 % hm. hořlavých složek a spalné teplo je menší než 20 kJ/g. Jinak musí být aerosol odzkoušen na hořlavost zkouškami popsanými v Příručce zkoušek a kritérií, části III, oddílu 31. Lehce hořlavé a hořlavé aerosoly musí být přiřazeny ke skupině F.

POZNÁMKA: Hořlavé složky jsou hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky nebo hořlavé plyny a směsi plynů, jak jsou definovány v poznámkách 1 až 3 pododdílu 31.1.3 části III Příručky zkoušek a kritérií. Tento pojem nezahrnuje pyroforní látky, látky schopné samoohřevu ani látky reagující s vodou. Chemické spalné teplo se určí jedním z následujících postupů: ASTM D 240, ISO/FDIS 13943:1999 (E/F) 86.1 až 86.3 nebo NFPA 30B.

(d) Přiřazení ke skupině T se provede, pokud je obsah, s výjimkou hnací náplně aerosolového rozprašovače, zařazen do třídy 6.1, obalových skupin II nebo III;

(e) Přiřazení ke skupině C se provede, pokud obsah, s výjimkou hnací náplně aerosolového rozprašovače, splňuje kritéria pro třídu 8, obalové skupiny II nebo III;

(f) Pokud jsou splněna kritéria pro více než jednu skupinu mezi skupinami O, F, T a C, provede se přiřazení k příslušné skupině CO, FC, TF, TC, TO, TFC nebo TOC.

2.2.2.1.7 Chemické látky pod tlakem

Chemické látky pod tlakem (UN čísel 3500 až 3505) se přiřazují k jedné z následujících skupin podle svých nebezpečných vlastností takto:

A dusivé

F hořlavé

T toxické

C žíravé

FC hořlavé, žíravé TF toxické, hořlavé.

Zařazení závisí na nebezpečných vlastnostech komponentů v různých stavech:

Hnací látka;

Kapalina; nebo

Tuhá látka.

POZNÁMKA 1: Plyny, které vyhovují definici toxických plynů nebo plynů podporujících hoření podle 2.2.2.1.5, nebo plyny identifikované v tabulce 2 pokynu pro balení P200 v 4.1.4.1 poznámkou c „Je považován za pyroforní”, nesmějí být používány jako hnací látka pro chemické látky pod tlakem.

POZNÁMKA 2: Chemické látky pod tlakem, jejichž obsah splňuje kritéria pro obalovou skupinu I z hlediska toxicity nebo žíravosti, nebo jejichž obsah splňuje jak kritéria pro obalovou skupinu II nebo III z hlediska toxicity, tak i kritéria pro obalovou skupinu II nebo III z hlediska žíravosti, nesmějí být přijímány k přepravě pod těmito UN čísly.

POZNÁMKA 3: Chemické látky pod tlakem s komponentami odpovídajícími vlastnostem třídy 1; znecitlivěné výbušné kapaliny třídy 3; samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky třídy 4.1; třída 4.2; třída 4.3; třída 5.1; třída 5.2; třída 6.2 nebo třída 7 nesmějí být používány pro přepravu pod těmito UN čísly.

POZNÁMKA 4: Chemické látky pod tlakem v aerosolovém rozprašovači musí být přepravovány pod UN číslem 1950.

Platí tato kritéria:

(a) Přiřazení ke skupině A se provede, pokud obsah nesplňuje kritéria pro žádnou jinou skupinu podle pododstavců (b) až (e) dále;

(b) Přiřazení ke skupině F se provede, jestliže jeden z komponentů, kterým může být čistá látka nebo směs, musí být klasifikován jako hořlavý. Hořlavé komponenty jsou hořlavé kapaliny a kapalné směsi, hořlavé tuhé látky a tuhé směsi nebo hořlavé plyny a směsi plynů splňující následující kritéria:

(i) Hořlavá kapalina je kapalina s bodem vzplanutí nejvýše 93 °C;

(ii) Hořlavá tuhá látka je tuhá látka, která splňuje kritéria uvedená v 2.2.41.1;

(iii) Hořlavý plyn je plyn, který splňuje kritéria uvedená v 2.2.2.1.5;

(c) Přiřazení ke skupině T se provede, pokud je obsah, s výjimkou hnací látky, zařazen jako nebezpečné věci třídy 6.1, obalových skupin II nebo III;

(d) Přiřazení ke skupině C se provede, pokud je obsah, s výjimkou hnací látky, zařazen jako nebezpečné věci třídy 8, obalových skupin II nebo III;

(e) Pokud jsou splněna kritéria pro dvě skupiny mezi skupinami F, T a C, provede se přiřazení ke skupinám FC nebo TF, jak je to náležité.”

2.2.2.2 Plyny nepřipuštěné k přepravě

2.2.2.2.1 Chemicky nestálé plyny třídy 2 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění možnosti nebezpečného rozkladu nebo polymerizace za normálních podmínek přepravy, nebo jsou-li přepravovány podle zvláštního ustanovení pro balení (r) pokynu pro balení P200 (10) pododdílu 4.1.4.1, jak je to vhodné. K opatřením potřebným pro zabránění polymerizaci viz zvláštní ustanovení 386 kapitoly 3.3. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce mohly podporovat.

2.2.2.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:

- UN 2186 CHLOROVODÍK, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ;

- UN 2421 OXID DUSITÝ;

- UN 2455 METHYLNITRIT;

- hluboce zchlazené zkapalněné plyny, kterým nelze přiřadit klasifikační kódy 3 A, 3 O nebo 3 F;

- rozpuštěné plyny, které nemohou být přiřazeny pod UN čísla 1001, 2073 nebo 3318;

- aerosoly, u nichž jsou jako hnací náplně použity plyny, které jsou toxické podle odstavce

2.2.2.1.5 nebo pyroforní podle pokynu pro balení P200 v pododdíle 4.1.4.1;

- aerosoly s obsahem splňujícím kritéria pro obalovou skupinu I z hlediska toxicity nebo žíravosti (viz oddíly 2.2.61 a 2.2.8);

- malé nádobky obsahující plyny, které jsou velmi toxické (LC50 nižší než 200 ppm) nebo pyroforní podle pokynu pro balení P200 v pododdíle 4.1.4.1.

2.2.2.3 Seznam hromadných položek

Stlačené plyny
Klasifikační kód UN
číslo
Pojmenování látek nebo předmětů
1 A 1956 PLYN STLAČENÝ, J.N.
1 O 3156 PLYN STLAČENÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
1 F1964
1954
UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, STLAČENÁ, J.N.
PLYN, STLAČENÝ HOŘLAVÝ, J.N.
1 T 1955 PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, J.N.
1 TF 1953 PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
1 TC 3304 PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
1 TO 3303 PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
1 TFC 3305 PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
1 TOC 3306 PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.
Zkapalněné plyny
Klasifikační kód UN číslo Pojmenování látek nebo předmětů
2 A 1058 PLYNY ZKAPALNĚNÉ, nehořlavé, překryté dusíkem, oxidem uhličitým nebo vzduchem
1078 PLYN JAKO CHLADÍCÍ PROSTŘEDEK, J.N., jako směsi plynů s pojmenováním R..., které mají jako:
směs F1 při 70 °C tenzi par nepřesahující 1, 3 MPa (13 barů) a při 50 °C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Dichlorfluormethanu (1, 30 kg/l); směs F2 při 70 °C tenzi par nepřesahující 1, 9 MPa (19 barů) a při 50 °C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Dichlorfluormethanu (1, 21 kg/l); směs F3 při 70 °C tenzi par nepřesahující 3 MPa (30 barů) a při 50 °C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Chlordifluormethanu (1, 09 kg/l);
POZNÁMKA: Trichlorfluormethan (chladicí prostředek R11), 1,1,2-Trichlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R 113), 1,1,1-Trichlor-2,2,2-trifluorethan (chladící prostředek R113a), 1-Chlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133) a 1-Chlor-1,1,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133b)nejsou látkami třídy 2, mohou však být částmi směsí F1 až F3
1968 INSEKTICID, PLYNNÝ, J.N.
3163 PLYN ZKAPALNĚNÝ, J.N.
2 O 3157 PLYN ZKAPALNĚNÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENI, J.N.
2 F 1010 BUTADIENY, STABILIZOVANÉ nebo BUTADIENY, SMĚS S UHLOVODÍKEM, které mají při 70 °C tenzi par nepřesahující 1, 1 MPa (11 barů) a jejichž hustota při 50 °C není nižší než 0,525 kg/l
POZNÁMKA: Butadieny, stabilizované jsou klasifikovány rovněž pod UN číslo 1010, viz kapitola 3.2, tabulka A
1060 METHYLACETYLEN A PROPADIEN, SMĚS, STABILIZOVANÁ, jako směsi methylacetylenu a propadienu s uhlovodíky, kterými jsou:
SMĚS P1 obsahující nejvýše 63% obj. methylacetylenu a propadienu a nejvýše 24% obj. propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 14% obj.;
SMĚS P2 obsahující nejvýše 48% obj. methylacetylenu a propadienu a nejvýše 50% obj. propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 5% obj.;
jakož i směsi propadienu s 1% až 4% methylacetylenu
1965UHLOVODÍKY PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNA, J.N., které jsou jako směsi:
směs A při 70 °C tenzi par nejvýše 1, 1 MPa (11barů) a při 50 °C hustotu nejméně 0,525 kg/l
směs A 01 při 70 °C tenzi par nejvýše 1, 6 MPa (16 barů) a při 50 °C hustotu nejméně 0,516 kg/l
směs A 02 při 70 °C tenzi par nejvýše 1, 6 MPa (16 barů) a při 50 °C hustotu nejméně 0,505 kg/l
směs A 0 při 70 °C tenzi par nejvýše 1, 6 MPa (16 barů) a při 50 °C hustotu nejméně 0,495 kg/l
směs A 1 při 70 °C tenzi par nejvýše 2, 1 MPa (21 barů) a při 50 °C hustotu nejméně 0,485 kg/l
směs B 1 při 70 °C tenzi par nejvýše 2, 6 MPa (26 barů) a při 50 °C hustotu nejméně 0,474 kg/l
směs B 2 při 70 °C tenzi par nejvýše 2, 6 MPa (26 barů) a při 50 °C hustotu nejméně 0,463 kg/l
směs B při 70 °C tenzi par nejvýše 2, 6 MPa (26 barů) a při 50 °C hustotu nejméně 0,450 kg/l
směs C při 70 °C tenzi par nejvýše 3, 1 MPa (31 barů) a při 50 °C hustotu nejméně 0,440 kg/l
POZNÁMKA 1: Pro výše uvedené směsi jsou také přípustná jako označení látek následující obchodní pojmenování: pro směsi A, A01, A02, a A0 - Butan, pro směs C Propan POZNÁMKA 2: Jestliže předchází nebo následuje námořní nebo letecká přeprava, smí být pro UN 1965 UHLOVODÍKY PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. použit záznam UN 1075 PLYNY ROPNÉ, ZKAPALNĚNÉ
3354 INSEKTICID, PLYNNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
3161 PLYN ZKAPALNĚNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
2 T 1967 3162 INSEKTICID, PLYNNÝ, TOXICKÝ, J.N.
PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, J.N.
2 TF 3355 3160 INSEKTICID, PLYNNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
2 TC 3308 PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
2 TO 3307 PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENI, J.N.
2 TFC 3309 PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
2 TOC 3310 PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.
Hluboce zchlazené zkapalněné plyny
Klasifikační kód UN
číslo
Pojmenování látek nebo předmětů
3 A 3158 PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, J.N.
3 O 3311 PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
3 F 3312 PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
Rozpuštěné plyny
Klasifikační kód UN
čísla
Pojmenování látek nebo předmětů
4K přepravě jsou připuštěny jen látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2.
Aerosoly a malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše)
Klasifikační kód UN
číslo
Pojmenování látek nebo předmětů
5 1950
2037
AEROSOLY
NÁDOBKY, MALÉ, OBSAHUJÍCÍ PLYN (KARTUŠE), bez odběrního ventilu, které nelze opětovně plnit
Jiné předměty, které obsahují plyn pod tlakem
Klasifikační kód UN
číslo
Pojmenování látek nebo předmětů
6 A 2857
3164
3164
STROJE CHLADÍCÍ, obsahující nehořlavé, netoxické plyny nebo roztoky amoniaku (UN 2672)
PŘEDMĚTY POD PNEUMATICKÝM TLAKEM (s nehořlavým plynem) nebo
PŘEDMĚTY POD HYDRAULICKÝM TLAKEM (s nehořlavým plynem)
6 F 3150
3150
3478
3478
3478
3479
3479
3479
3529
3529
3529
3529
PŘÍSTROJE MALÉ, POHÁNĚNÉ PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, s odběrním ventilem, nebo
NÁDOBKY S PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, OPAKOVANĚ PLNITELNÉ, PRO MALÉ PŘÍSTROJE, s odběrním ventilem
ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ, obsahující zkapalněný hořlavý plyn nebo
ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH, obsahující zkapalněný hořlavý plyn nebo
ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, obsahující zkapalněný hořlavý plyn
ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ, obsahující vodík v kovovém hydridu nebo
ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH, obsahující vodík v kovovém hydridu nebo
ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, obsahující vodík v kovovém hydridu
MOTOR, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo
MOTOR, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo
STROJ, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo
STROJ, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM
Vzorky plynů
Klasifikační kód UN
číslo
Pojmenování látek nebo předmětů
7 F 3167 VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený
7 T 3169 VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, TOXICKÝ, J.N., který není hluboce zchlazený
7 TF 3168 VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.., který není hluboce zchlazený
Chemické látky pod tlakem
Klasifikační kód UN
číslo
Pojmenování látky nebo předmětu
8A 3500 CHEMICKÁ LÁTKA POD TLAKEM, J.N.
8F 3501 CHEMICKÁ LÁTKA POD TLAKEM, HOŘLAVÁ, J.N.
8T 3502 CHEMICKÁ LÁTKA POD TLAKEM, TOXICKÁ, J.N.
8C 3503 CHEMICKÁ LÁTKA POD TLAKEM, ŽÍRAVÁ, J.N.
8TF 3504 CHEMICKÁ LÁTKA POD TLAKEM, HOŘLAVÁ, TOXICKÁ, J.N.
8FC 3505 CHEMICKÁ LÁTKA POD TLAKEM, HOŘLAVÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
Adsorbované plyny
Klasifikační kód UN
číslo
Pojmenování látky nebo předmětu
9A 3511 PLYN ADSORBOVANÝ, J.N.
9O 3513 PLYN ADSORBOVANÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
9F 3510 PLYN ADSORBOVANÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
9T 3512 PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, J.N.
9TF 3514 PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
9TC 3516 PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
9TO 3515 PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, PODPORUJCÍ HOŘENÍ, J.N.
9TFC 3517 PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
9TOC 3518 PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, PODPORUJCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.

2.2.3 Třída 3 Hořlavé kapaliny

2.2.3.1 Kritéria

2.2.3.1.1 Název třídy 3 zahrnuje látky, jakož i předměty, které obsahují látky této třídy, které:

- jsou kapalné podle odstavce (a) definice pojmu “kapalina” v oddíle 1.2.1;

- mají při 50 °C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary) a při 20 °C a standardním tlaku 101, 3 kPa nejsou zcela plynné; a

- mají bod vzplanutí nejvýše 60 °C (viz pododdíl 2.3.3.1 k odpovídající zkoušce).

Název třídy 3 zahrnuje také kapaliny a tuhé látky v roztaveném stavu s bodem vzplanutí nad 60 °C, které jsou podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na teplotu rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší. Tyto látky jsou přiřazeny k UN číslu 3256.

Název třídy 3 zahrnuje také znecitlivěné kapalné výbušné látky. Znecitlivěné kapalné výbušné látky jsou látky, které jsou ve vodě nebo v jiných kapalinách rozpuštěny nebo rozptýleny tak, aby vytvořily homogenní kapalnou směs, která už nemá výbušné vlastnosti. V tabulce A kapitoly 3.2 jsou tyto položky pod UN čísly 1204, 2059, 3064, 3343, 3357 a 3379.

POZNÁMKA 1: Látky s bodem vzplanutí vyšším než 35 °C, které za podmínek zkoušky hořením stanovených v Příručce zkoušek a kritérií, část III, pododdílu 32.2.5, samostatné nehoří, nejsou látkami třídy 3; jsou-li však tyto látky podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na teplotu rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší, jsou látkami třídy 3.

POZNÁMKA 2: Odchylkou od odstavce 2.2.3.1.1 se považují paliva pro vznětové motory, plynový olej nebo topný olej (lehký), včetně synteticky vyrobených produktů s bodem vzplanutí nad 60 °C až do nejvýše 100 °C za látky třídy 3, Un čísla 1202.

POZNÁMKA 3: Hořlavé kapaliny, které jsou velmi toxické při vdechnutí, jak je definováno v 2.2.61.1.4 až 2.2.61.1.9, a toxické látky s bodem vzplanutí 23 C nebo vyšším jsou látkami třídy 6.1 (viz 2.2.61.1). Kapaliny, které jsou velmi toxické při vdechnutí, jsou identifikovány jako „toxické při vdechnutí” ve svém oficiálním pojmenování pro přepravu ve sloupci (2) nebo zvláštním ustanovením 354 ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2.

POZNÁMKA 4: Hořlavé kapalné látky a přípravky, používané jako pesticidy, které jsou velmi toxické, toxické nebo slabě toxické a mají bod vzplanutí 23 °C nebo vyšší, jsou látkami třídy 6.1 (viz pododdíl 2.2.61.1).

2.2.3.1.2 Látky a předměty třídy 3 jsou rozděleny následovně:

F Hořlavé kapaliny bez vedlejšího nebezpečí a předměty obsahující takové látky:

F1 Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C;

F2 Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 60 °C, přepravované nebo podávané k přepravě při teplotě rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší (zahřáté látky);

F3 Předměty obsahující hořlavé kapaliny;

FT Hořlavé kapaliny, toxické;

FT1 Hořlavé kapaliny, toxické;

FT2 Pesticidy;

FC Hořlavé kapaliny, žíravé;

FTC Hořlavé kapaliny, toxické, žíravé.

D Znecitlivěné kapalné výbušné látky.

2.2.3.1.3 Látky a předměty zařazené do třídy 3 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Látky, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k příslušné položce v pododdíle 2.2.3.3 a k odpovídající obalové skupině podle ustanovení tohoto oddílu. Hořlavé kapaliny musí být přiřazeny k jedné z následujících obalových skupin podle stupně nebezpečí, který představují pro přepravu:

Obalová skupinaBod vzplanutí
(uzavřený kelímek)
Teplota začátku varu
I--≤ 35 °C
IIa< 23 °C> 35 °C
IIIa≥ 23 °C a ≤ 60 °C> 35 °C

a Viz též odstavec 2.2.3.1.4

Pro kapalinu s vedlejším nebezpečím (vedlejšími nebezpečími) se musí zohlednit obalová skupina určená podle výše uvedené tabulky a obalová skupina vyplývající ze závažnosti vedlejšího (vedlejších) nebezpečí; klasifikace a obalová skupina se potom určí podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10.

2.2.3.1.4 Viskózní hořlavé kapaliny, jako jsou barvy, emaily, laky, fermeže, lepidla a leštidla, s bodem vzplanutí pod 23 °C smějí být přiřazeny k obalové skupině III podle postupů popsaných v Příručce zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 32.3, za podmínky, že:

(a) viskozita3) a bod vzplanutí odpovídají následující tabulce:

Kinematická viskozita
(extrapolovaná)
v (při střihové rychlosti blízké 0)
mm2/s při 23 °C
Doba výtoku t
v sekundách
Průměr
výtokové
trysky
(mm)
Bod vzplanutí,
uzavřený kelímek
(°C)
20 < v ≤ 80 20 < t ≤ 60 4 nad 17
80 < v ≤ 135 60 < t ≤ 100 4 nad 10
135 < v ≤ 220 20 < t ≤ 32 6 nad 5
220 < v ≤ 300 32 < t ≤ 44 6 nad -1
300 < v ≤ 700 44 < t ≤ 100 6 nad -5
700 < v 100 < t 6 bez omezení

(b) méně než 3 % vrstvy čirého rozpouštědla se oddělí při dělicí zkoušce rozpouštědla;

(c) směs ani oddělené rozpouštědlo nesmějí splňovat kritéria pro třídu 6.1 nebo třídu 8;

(d) látky jsou baleny do nádob o vnitřním objemu nejvýše 450 litrů.

POZNÁMKA: Tato ustanovení se vztahují také na směsi obsahující nejvýše 20 % nitrocelulózy s obsahem dusíku nejvýše 12, 6 % v suché hmotě. Směsi obsahující více než 20 %, avšak nejvýše 55 % nitrocelulózy s obsahem dusíku nejvýše 12, 6 % v suché hmotě, jsou látkami přiřazenými k UN číslu 2059.

Směsi s bodem vzplanutí pod 23 °C a obsahující:

- více než 55 %, nitrocelulózy, s jakýmkoli obsahem dusíku; nebo

- nejvýše 55 %, nitrocelulózy s obsahem dusíku nad 12, 6 % v suché hmotě

jsou látkami třídy 1 (UN 0340 nebo 0342) nebo třídy 4.1 (UN 2555, 2556 nebo 2557).

2.2.3.1.5 Viskózní kapalné látky

2.2.3.1.5.1 S výhradou ustanovení uvedených v 2.2.3.1.5.2 viskózní kapalné látky, které:

- mají bod vzplanutí nejméně 23 °C a nejvýše 60 °C;

- nejsou toxické, žíravé nebo ohrožující životní prostředí;

- obsahují nejvýše 20% nitrocelulózy, za podmínky, že nitrocelulóza obsahuje nejvýše 12, 6 % dusíku v suché hmotě; a

- jsou zabaleny do nádob o vnitřním objemu nejvýše 450 litrů; nepodléhají RID, jestliže:

(a) při dělicí zkoušce rozpouštědla (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.5.1) výška oddělené vrstvy rozpouštědla činí méně než 3 % celkové výšky; a

(b) doba výtoku při zkoušce viskozity (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.4.3) s tryskou o průměru 6 mm je nejméně:

(i) 60 sekund; nebo

(ii) 40 sekund, jestliže viskózní kapalina obsahuje nejvýše 60 % látek třídy 3.

2.2.3.1.5.2 Viskózní kapalné látky, které jsou také nebezpečné životnímu prostředí, avšak splňují všechna ostatní kritéria v 2.2.3.1.5.1, nepodléhají žádným jiným ustanovením RID, jsou-li přepravovány v jednoduchých nebo skupinových obalech, které obsahují čisté množství nejvýše 5 litrů na jednoduchý nebo vnitřní obal, za podmínky, že obaly splňují všeobecná ustanovení uvedená v 4.1.1.1, 4.1.1.2 a 4.1.1.4 až 4.11.8.

2.2.3.1.6 Spadají-li látky třídy 3 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.

POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.

2.2.3.1.7 Na základě zkušebních postupů podle pododdílu 2.3.3.1 a oddílu 2.3.4 a kritérií uvedených v odstavci 2.2.3.1.1 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs, který(á) obsahuje jmenovitě uvedenou látku, takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením pro tuto třídu (viz také oddíl 2.1.3).

2.2.3.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

2.2.3.2.1 Látky třídy 3, které snadno peroxidují (jako ethery nebo určité heterocyklické kyslíkaté látky), smějí být přepravovány jen tehdy, jestliže jejich obsah peroxidu nepřekročí 0,3 % přepočítáno na peroxid vodíku (H2O2). Obsah peroxidu se stanoví podle pododdílu 2.3.3.3.

2.2.3.2.2 Chemicky nestálé látky třídy 3 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění možnosti nebezpečného rozkladu nebo polymerizace za normálních podmínek přepravy. K opatřením potřebným pro zabránění polymerizaci viz zvláštní ustanovení 386 kapitoly 3.3. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce mohly podporovat.

2.2.3.2.3 Znecitlivěné kapalné výbušné látky, které nejsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, nejsou připuštěny k přepravě jako látky třídy 3.

2.2.3.3 Seznam hromadných položek

příloha 01

2.2.41 Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky, polymerizující látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky

2.2.41.1 Kritéria

2.2.41.1.1 Název třídy 4.1 zahrnuje hořlavé látky a předměty a znecitlivěné výbušné látky, které jsou tuhými látkami podle písmene a) definice “tuhý” uvedené v oddíle 1.2.1, jakož i samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky a polymerizující látky.
Třídě 4.1 jsou přiřazeny:

- lehce hořlavé tuhé látky a předměty (viz odstavce 2.2.41.1.3 až 2.2.41.1.8);

- samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky (viz odstavce 2.2.41.1.9 až 2.2.41.1.17);

- znecitlivěné tuhé výbušné látky (viz odstavec 2.2.41.1.18);

- látky příbuzné samovolně se rozkládajícím látkám (viz odstavec 2.2.41.1.19);

- polymerizující látky (viz 2.2.41.1.20).

2.2.41.1.2 Látky a předměty třídy 4.1 se dále dělí následovně:

F Hořlavé tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí:

F1 organické

F2 organické, roztavené

F3 anorganické

F4 předměty

FO Hořlavé tuhé látky, podporující hoření

FT Hořlavé tuhé látky, toxické:

FT1 organické, toxické

FT2 anorganické, toxické

FC Hořlavé tuhé látky, žíravé:

FC1 organické, žíravé

FC2 anorganické, žíravé

D Znecitlivěné tuhé výbušné látky bez vedlejšího nebezpečí

DT Znecitlivěné tuhé výbušné látky, toxické

SR Samovolně se rozkládající látky:

SR1 nevyžadující řízení teploty

SR2 vyžadující řízení teploty (nejsou připuštěny k přepravě po železnici)

PM Polymerizující látky

PM1 nevyžadující řízení teploty;

PM2 vyžadující řízení teploty (nejsou připuštěny k přepravě po železnici).

Hořlavé tuhé látky

Definice a vlastnosti

2.2.41.1.3 Hořlavé tuhé látky jsou lehce hořlavé tuhé látky a tuhé látky, které se mohou zapálit třením.
Lehce hořlavé tuhé látky jsou práškovité, zrnité nebo pastovité látky, které jsou nebezpečné, jestliže se po krátkém styku se zápalným zdrojem, jako např. s hořící zápalkou, mohou snadno zapálit a plamen se po zapálení rychle rozšiřuje. Nebezpečí přitom nemusí vycházet jen z ohně, nýbrž také z toxických zplodin hoření. Kovové prášky jsou kvůli obtížím při hašení ohně zvláště nebezpečné, protože normální hasící prostředky, jako oxid uhličitý nebo voda, mohou zvětšit nebezpečí.

Klasifikace

2.2.41.1.4 Látky a předměty zařazené jako hořlavé tuhé látky třídy 4.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení organických látek a předmětů, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, pod příslušnou položku pododdílu 2.2.41.3, podle ustanovení kapitoly 2.1, se může provést na základě zkušenosti nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1. Přiřazení jmenovitě neuvedených anorganických látek musí být provedeno na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1, přičemž musí být zohledněny rovněž zkušenosti, vedou-li k přísnějšímu zařazení.

2.2.41.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1 přiřazují k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.41.3, platí následující kritéria:

(a) Práškovité, zrnité nebo pastovité látky, s výjimkou kovových prášků nebo prášků kovových slitin, se klasifikují jako lehce hořlavé látky třídy 4.1, jestliže se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zápalným zdrojem (např. hořící zápalkou), nebo jestliže se plamen po zapálení rychle rozšiřuje, doba vyhoření je menší než 45 sekund na měrnou vzdálenost 100 mm, nebo rychlost vyhoření je větší než 2, 2 mm/s.

(b) Kovové prášky nebo prášky kovových slitin se přiřadí ke třídě 4.1, jestliže mohou být zapáleny při styku s plamenem a reakce se rozšíří na celou délku vzorku za 10 minut nebo méně.

Tuhé látky, které se mohou zapálit třením, se musí zařadit do třídy 4.1 analogicky k existujícím položkám (např. zápalkám) nebo v souladu s příslušným zvláštním ustanovením.

2.2.41.1.6 Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1 a kritérií uvedených v odstavcích 2.2.41.1.4 a 2.2.41.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.

2.2.41.1.7 Spadají-li látky třídy 4.1 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti, než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.

POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.

Přiřazení k obalovým skupinám

2.2.41.1.8 Hořlavé tuhé látky zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1 podle těchto kritérií:

(a) Lehce hořlavé tuhé látky, které mají při zkoušce dobu vyhoření menší než 45 sekund na měrnou vzdálenost 100 mm, jsou přiřazeny k obalové skupině II, proběhl-li plamen navlhčenou zónou; přiřazeny k obalové skupině III, jestliže navlhčená zóna zastaví šíření plamene po dobu nejméně 4 minut.

(b) Kovové prášky nebo prášky kovových slitin jsou přiřazeny k obalové skupině II, jestliže se reakce při zkoušce rozšíří po celé délce vzorku za 5 minut nebo méně; přiřazeny k obalové skupině III, jestliže se reakce při zkoušce rozšíří po celé délce vzorku za více než 5 minut.

U tuhých látek, které mohou vzplanout třením, musí být jejich přiřazení k obalové skupině provedeno v analogii k existujícím položkám nebo podle odpovídajícího zvláštního ustanovení.

Samovolně se rozkládající látky

Definice

2.2.41.1.9 Pro účely RID jsou samovolně se rozkládající látky tepelně nestálé látky, které se mohou i bez přítomnosti kyslíku (vzduchu) silně exotermicky rozkládat. Látky se nepovažují za samovolně se rozkládající látky třídy 4.1, jestliže:

(a) jsou výbušnými látkami dle kritérií pro třídu 1;

(b) jsou látkami podporujícími hoření podle klasifikačního postupu pro třídu 5.1 (viz pododdíl 2.2.51.1), s výjimkou směsí látek podporujících hoření, které obsahují nejméně 5 % hořlavých organických látek. Tyto jsou podrobeny klasifikačnímu postupu definovanému v Poznámce 2;

(c) jsou organickými peroxidy podle kritérií pro třídu 5.2 (viz pododdíl 2.2.52.1);

(d) jejich rozkladné teplo je menší než 300 J/g; nebo

(e) jejich teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) (viz POZNÁMKA 3 níže) je vyšší než 75 °C pro kus o hmotnosti 50 kg.

POZNÁMKA 1: Rozkladné teplo může být určeno libovolnou mezinárodně uznávanou metodou, např. dynamickou diferenční kalorimetrií a adiabatickou kalorimetrií.

POZNÁMKA 2: Směsi látek podporujících hoření splňující kritéria třídy 5.1, které obsahují nejméně 5 % hořlavých organických látek, ale které nesplňují kritéria uvedená výše pod písmeny (a), (c), (d) nebo (e), musí být podrobeny klasifikačnímu postupu pro samovolně se rozkládající látky.
Směs vykazující vlastnosti samovolně se rozkládající látky typu B až F musí být zařazena jako samovolně se rozkládající látka třídy 4.1.
Směs vykazující vlastnosti samovolně se rozkládající látky typu G podle zásady uvedené v oddílu 20.4.3 (g) části II Příručky zkoušek a kritérií musí být posouzena pro zařazení jako látka třídy 5.1 (viz 2.2.51.1).

POZNÁMKA 3: Teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) je nejnižší teplota, při které může dojít k samovolnému rozkladu látky v obalu používaném během přepravy. Potřebné předpisy k určení této teploty jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části II, kapitole 20 a oddílu 28.4.

POZNÁMKA 4: Všechny látky, které vykazují vlastnosti samovolně se rozkládajících látek, musí být zařazeny jako takové, i když vykazují podle odstavce 2.2.42.1.5 pozitivní výsledek zkoušky pro zařazení do třídy 4.2.

Vlastnosti

2.2.41.1.10 Rozklad samovolně se rozkládajících látek může být vyvolán teplem, stykem s katalytickými nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, zásadami), třením nebo nárazem. Rychlost rozkladu se zvyšuje se stoupající teplotou a je rozdílná podle druhu látky. Rozklad může mít, zvláště jestliže nedojde k zapálení, za následek vývin toxických plynů nebo par. U určitých samovolně se rozkládajících látek musí být teplota řízena. Některé samovolně se rozkládající látky se mohou především pod uzavřením výbušně rozkládat. Tato vlastnost může být zmenšena přidáním ředidel nebo použitím vhodných obalů. Určité samovolně se rozkládající látky prudce hoří. Samovolně se rozkládající látky jsou například určité sloučeniny níže uvedených typů:

alifatické azosloučeniny (-C-N=N-C-)

organické azidy (-C-N3);

diazoniové soli (-CN2 +Z-);

N - nitroso sloučeniny (-N-N=O);

aromatické sulfohydrazidy (-SO2-NH-NH2).

Tento výčet není úplný; látky s jinými reaktivními skupinami a některé směsi látek mohou mít podobné vlastnosti.

Klasifikace

2.2.41.1.11 Samovolně se rozkládající látky jsou na základě svého stupně nebezpečnosti rozděleny do sedmi typů. Typy samovolně se rozkládajících látek začínají od typu A, který není připuštěn k přepravě v obalu, ve kterém byl zkoušen, až po typ G, který nepodléhá ustanovením pro samovolně se rozkládající látky třídy 4.1. Zařazení samovolně se rozkládajících látek typů B až F přímo závisí na největším přípustném množství v jednom obalu. Zásady pro zařazování, jeho postupy, zkušební metody a kritéria a vzor vhodného zkušebního protokolu jsou uvedeny v Příručce zkoušek a kritérií, části II.

2.2.41.1.12 Již zařazené samovolně se rozkládající látky, které jsou připuštěny k přepravě v obalech, jsou uvedeny v pododdíle 2.2.41.4, ty, které jsou již připuštěny k přepravě v IBC, jsou uvedeny v pododdíle 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC 520 a ty, které jsou již připuštěny k přepravě v cisternách podle kapitoly 4.2, jsou uvedeny v pododdíle 4.2.5.2, pokynu pro přemístitelné cisterny T23. Každá uvedená připuštěná látka je přiřazena k druhové položce tabulky A kapitoly 3.2 (UN čísla 3221 až 3240) a udávají se příslušná vedlejší nebezpečí a poznámky obsahující informace pro přepravu.
Tyto hromadné položky udávají:

- typy samovolně se rozkládajících látek B až F, viz odstavec 2.2.41.1.11;

- skupenství (kapalné/ tuhé); a

Klasifikace samovolně se rozkládajících látek uvedených v pododdíle 2.2.41.4 se provádí na základě technicky čisté látky (pokud není uvedena koncentrace menší než 100 %).

2.2.41.1.13 Klasifikaci samovolně se rozkládajících látek, které nejsou uvedeny v pododdílech 2.2.41.4, 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC 520 nebo pododdílu 4.2.5.2, pokynu pro přemístitelné cisterny T23, jakož i jejich přiřazení k hromadné položce musí provést příslušný orgán země původu na základě zkušebního protokolu. Osvědčení o schválení musí obsahovat klasifikaci a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže země původu není smluvním státem RID, musí zařazení a přepravní podmínky uznat příslušný orgán prvního smluvního státu RID, který přijde do styku se zásilkou.

2.2.41.1.14 Aktivační přísady, jako zinkové sloučeniny, se mohou přidat k některým samovolně se rozkládajícím látkám ke změně jejich reakční schopnosti. Podle druhu a koncentrace aktivační přísady může poklesnout tepelná stálost, což může mít za následek změnu výbušných vlastností. Pokud dojde ke změně jedné z těchto vlastností, je třeba nový přípravek posoudit podle klasifikačního postupu.

2.2.41.1.15 Vzorky samovolně se rozkládajících látek nebo přípravků samovolně se rozkládajících látek, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.41.4, pro které není k dispozici úplná sada výsledků zkoušek a které je nutno přepravit k provedení dalších zkoušek a hodnocení, je třeba zařadit pod odpovídající položku samovolně se rozkládajících látek typu C, jestliže

- podle dostupných údajů není vzorek nebezpečnější než samovolně se rozkládající látka typu B;

- vzorek je zabalen podle způsobu balení OP2 a množství na dopravní jednotku nepřesahuje 10 kg;

Vzorek, u kterého se vyžaduje řízení teploty, není připuštěn k přepravě po železnici.

Znecitlivění

2.2.41.1.16 Pro zajištění bezpečné přepravy samovolně se rozkládajících látek, jsou tyto v mnoha případech znecitlivěné ředidlem. Jestliže je pevně stanoven procentní podíl látky, vztahuje se k podílu hmotnosti, zaokrouhlenému na nejbližší celé číslo. Jestliže je použito ředidlo, musí být samovolně se rozkládající látka spolu s ředidlem vyzkoušena, a to v koncentraci a formě užívaných k přepravě. Ředidla, která mohou dovolit samovolně se rozkládající látce koncentrovat se na nebezpečný stupeň při úniku z obalu, se nesmějí používat. Každé použité ředidlo se musí snášet se samovolně se rozkládající látkou. Z toho hlediska jsou tuhá nebo kapalná ředidla snášenlivá, jestliže nemají žádné nepříznivé účinky na tepelnou stálost a druh nebezpečnosti samovolně se rozkládající látky.

2.2.41.1.17 (Vyhrazeno)

Znecitlivěné tuhé výbušné látky

2.2.41.1.18 Znecitlivěné tuhé výbušné látky jsou látky, které jsou navlhčeny vodou nebo alkoholy, nebo jsou zředěny jinými látkami tak, aby se potlačily jejich výbušné vlastnosti. Takové položky jsou v tabulce A kapitoly 3.2 označeny následujícími UN čísly: 1310, 1320, 1321, 1322, 1336, 1337, 1344, 1347, 1348, 1349, 1354, 1355, 1356, 1357, 1517, 1571, 2555, 2556, 2557, 2852, 2907, 3317, 3319, 3344, 3364, 3365, 3366, 3367, 3368, 3369, 3370, 3376, 3380 a 3474.

Látky příbuzné samovolně se rozkládajícím látkám

2.2.41.1.19 Látky, které

(a) jsou podle výsledků sérií zkoušek 1 a 2 předběžně přiřazeny ke třídě 1, avšak podle výsledků série zkoušek 6 jsou vyňaty z platnosti třídy 1,

(b) nejsou samovolně se rozkládajícími látkami třídy 4.1, a

(c) nejsou látkami třídy 5.1 nebo 5.2,

jsou rovněž přiřazeny ke třídě 4.1, a to k položkám UN čísel 2956, 3241, 3242 a 3251.

Polymerizující látky

Definice a vlastnosti

2.2.41.1.20 Polymerizující látky jsou látky, které jsou bez stabilizace schopné projít silnou exotermickou reakcí, jejímž výsledkem je tvoření větších molekul nebo tvoření polymerů za normálních podmínek přepravy. Takové látky jsou považovány za polymerizující látky třídy 4.1 jestliže:

(a) jejich teplota autoakcelerační polymerace (SAPT) je nejvýše 75 °C za podmínek (s chemickou stabilizací nebo bez ní při podávání k přepravě) a v obalu, IBC nebo cisterně, v němž (níž) má být látka nebo směs přepravována;

(b) mají reakční teplo větší než 300 J/g; a

(c) nesplňují žádné jiné z kritérií pro zařazení do tříd 1 až 8.

Směs splňující kritéria pro polymerizující látku musí být klasifikována jako polymerizující látka třídy 4.1.

Ustanovení o řízení teploty

2.2.41.1.21 (Vyhrazeno).

2.2.41.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

2.2.41.2.1 Chemicky nestálé látky třídy 4.1 jsou připuštěny k přepravě pouze tehdy, pokud byla provedena potřebná opatření zabraňující jejich nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem se musí dbát zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce mohly podporovat.

2.2.41.2.2 Hořlavé tuhé látky, podporující hoření, které jsou přiřazeny k UN číslu 3097, nejsou k přepravě připuštěny, ledaže by odpovídaly předpisům pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).

2.2.41.2.3 Následující látky nejsou k přepravě připuštěny:

- samovolně se rozkládající látky typu A [viz Příručku zkoušek a kritérií, část II, odstavec 20.4.2 (a)];

- sulfidy fosforu, které nejsou prosty žlutého nebo bílého fosforu;

- jiné, než v tabulce A kapitoly 3.2 uvedené znecitlivěné tuhé výbušné látky;

- anorganické hořlavé látky v roztaveném stavu, s výjimkou UN 2448 SÍRA, ROZTAVENÁ;

- azid barnatý s obsahem méně než 50 % (hmotnosti) vody.

Následující samovolně se rozkládající látky, které vyžaduji řízení teploty, nejsou připuštěny k železniční přepravě:

- samovolně se rozkládající látky s teplotou samourychlujícího se rozkladu (SADT) ≤ 55 °C:

UN 3231 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP B, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

UN 3232 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP B, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

UN 3233 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP C, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

UN 3234 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP C, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

UN 3235 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP D, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

UN 3236 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP D, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

UN 3237 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP E, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

UN 3238 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP E, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

UN 3239 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP F, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

UN 3240 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP F, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

- polymerizující látky vyžadující řízení teploty:

3533 POLYMERIZUJÍCÍ LÁTKA, TUHÁ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY, J.N.;

3534 POLYMERIZUJÍCÍ LÁTKA, KAPALNÁ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY, J.N.“.

2.2.41.3 Seznam hromadných položek

příloha 02

2.2.41.4 Seznam již zařazených samovolně se rozkládajících látek v obalech

Kódy „OP1“ až „OP8“ uvedené ve sloupci „Způsob baiení“ se vztahují ke způsobům balení v pododdíle 4.1.4.1, pokynu pro balení P520 (viz též pododdíl 4.1.7.1). Samovolně se rozkládající látky, které se mají přepravovat, musí odpovídat klasifikaci. K látkám připuštěným v IBC viz pododdíl 4.1.4.2, pokyn pro balení IBC520 a k látkám připuštěným v cisternách podle kapitoly 4.2, viz pododdíl 4.2.5.2, pokyn pro přemístitelné cisterny T23.

POZNÁMKA: Zatřídění uvedené v této tabulce se zakládá na technicky čisté látce (s výjimkou případů, kde je udána koncentrace nižší než 100 %). Pro jiné koncentrace může být látka zařazena rozdílně podle postupů uvedených v části II Příručky zkoušek a kritérií.

SAMOVOLNÉ SE ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKAKoncentrace
(%)
Způsob baleníUN-čísloPoznámky
ACETON-PYROGALLOL KOPOLYMER 2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONÁT100OP83228
AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP B, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY< 100OP53232zakázáno
AZOFORMAMID (1,1AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP C< 100OP63224(3)
AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP C, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY< 100OP63234zakázáno
AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP D< 100OP73226(5)
AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP D, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY< 100OP73236zakázáno
2, 2'-AZODI(2,4-DIMETHYL-4-METOXYVALERONITRIL)100OP73236zakázáno
2, 2'-AZODI(2, 4-DIMETHYLVALERONITRIL)100OP73236zakázáno
2, 2'-AZODI-(ETHYL-2-METHYLPROPIONÁT)100OP73235zakázáno
1, 1'- AZODI-(HEXAHYDROBENZONITRIL)100OP73226
2, 2'- AZODI-(ISOBUTYRONITRIL100OP63234zakázáno
2, 2'- AZODI-(ISOBUTYRONITRIL), jako pasta na vodní bázi≤ 50OP63224
2, 2'-AZODI(2-METHYLBUTYRONITRIL)100OP73236zakázáno
BENZEN-1,3-DISULFONYLHYDRAZID, jako pasta52OP73226
BENZENSULFOHYDRAZID100OP73226
4-(BENZYL(ETHYL)AMINO)-3-TETRACHLOROZINEČNATAN100OP73226
4-(BENZYL(METHYL)-AMINO)-3-ETOXYBENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID100OP73236zakázáno
3-CHLOR-4(DIETHYLAMINO)BENZENDIAZONIUM TETRACHLOROZINEČNATAN100OP73226
2-DIAZO-1-NAFTOL-4-SULFONYLCHLORID100OP53222(2)
2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONYLCHLORID100OP53222(2)
2,5-DIETOXY-4-MORFOLINOBENZEN-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID67-100OP73236zakázáno
2,5-DIETOXY-4-MORFOLINO-BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID66OP73236zakázáno
2,5-DIETOXY-4-MORFOLINOBENZEN-DIAZONIUM-TETRAFLUOROBORÁT100OP73236zakázáno
2,5-DIETOXY-4-(FENYLSULFONYL)-BENZEN- DIAZONIUM-ZINKOCHLORID67OP73236zakázáno
DIETHYLENGLYKOL-BIS- (ALYLKARBONÁT)+DIISOPROPYLPEROXYDIKARBONÁT≥ 88
≤ 12
OP83237zakázáno
2,5-DIMETOXY-4-(4-METHYLFENYLSULFONYL)- BENZEN-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID79OP73236zakázáno
4-DIMETHYLAMINO-6-(2-DIMETHYLAMINO- ETOXY)TOLUEN-2-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID100OP73236zakázáno
N,N'-DINITROSO-N, N'-DIMETHYL-TETRAFTALAMID, jako pasta72OP63224
N,N'-DINITROSOPENTAMETHYLEN-TETRAMIN82OP63224(7)
DIFENYLOXID-4, 4'-DISULFONYLHYDRAZID100OP73226
4-(DIPROPYLAMINO) BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID100OP73226
2-(N, N-ETOXYKARBONYLFENYLAMINO)-3-M ETOXY-4-(N-METHYL-A-CYKLOHEXYLAMINO)-BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID63-92OP73236zakázáno
2-(N, N ETOXYKARBONYLFENYLAMINO)-3- METOXY-4-(N-METHYL-A-CYKLO-HEXYLAMINO)- BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID62OP73236zakázáno
N-FORMYL-2-(NITROMETHYLEN)-1,3- PERHYDROTIAZIN100OP73236zakázáno
2-(2HYDROXYETOXY)-1-(PYROLIDIN-1-YL)- BENZEN-4-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID100OP73236zakázáno
3-(2-HYDROXYETOXY)-4-(PYROLIDIN-1-YL)- BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID100OP73236zakázáno
2-(N, N-METHYLAMINOETHYL-KARBONYL)-4-(3, 4-DIMETHYLFENYL SULPONYL) BENZEN-DIAZONIUM HYDROGEN SULFÁT96OP73236zakázáno
4-METHYLBENZENSULFONYLHYDRAZID100OP73226
3-METHYL-4-(PYROLIDIN-1-YL)- BENZENDIAZONIUM-TETRAFLUOROBORÁT95OP63234zakázáno
4-NITROSOFENOL100OP73236zakázáno
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREKOP23223(8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTYOP23233zakázáno
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREKOP23224(8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTYOP23234zakázáno
2-DIAZO-1-NAFTOL-4-SULFONÁT SODNÝ100OP73226
2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONÁT SODNÝ100OP73226
TETRAMINOPALADIUM-(II)-NITRÁT100OP63234zakázáno

POZNÁMKY:

(1) (Vyhrazeno)

(2) Vyžaduje se bezpečnostní značka označující vedlejší nebezpečí “VÝBUŠNÝ” podle vzoru č.1 (viz odstavec 5.2.2.2.2).

(3) Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (c).

(4) (Vyhrazeno)

(5) Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (d).

(6) (Vyhrazeno)

(7) Se snášenlivým ředidlem s bodem varu nejméně 150 °C.

(8) Viz odstavec 2.2.41.1.15.

(9) Tato položka platí pro směsi esterů kyseliny 2-diazo-1-naftol-4-sulfonové a kyseliny 2-diazo-1-naftol-5-sulfonové, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, 20.4.2 (d).

2.2.42 Třída 4.2 Samozápalné látky

2.2.42.1 Kritéria

2.2.42.1.1 Název třídy 4.2 zahrnuje:

- pyroforní látky, což jsou látky včetně směsí a roztoků (kapalné nebo tuhé), které při styku se vzduchem již v malých množstvích vzplanou do 5 minut. Toto jsou látky třídy 4.2, které jsou nejvíce náchylné k samovznícení; a

- látky a předměty schopné samoohřevu, což jsou látky a předměty včetně směsí a roztoků, které jsou ve styku se vzduchem bez přívodu energie schopné se zahřívat. Tyto látky mohou vzplanout jen ve velkých množstvích (kilogramech) a po dlouhé době (hodiny nebo dny).

2.2.42.1.2 Látky a předměty třídy 4.2 se dělí následovně:

S Samozápalné látky bez vedlejšího nebezpečí:

S1 organické, kapalné

S2 organické, tuhé

S3 anorganické, kapalné

S4 anorganické, tuhé

S5 organokovové

SW Samozápalné látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny

SO Samozápalné látky, podporující hoření

ST Samozápalné látky, toxické

ST1 organické, toxické, kapalné

ST2 organické, toxické, tuhé

ST3 anorganické, toxické, kapalné

ST4 anorganické, toxické, tuhé

SC Samozápalné látky, žíravé

SC1 organické, žíravé, kapalné

SC2 organické, žíravé, tuhé

SC3 anorganické, žíravé, kapalné

SC4 anorganické, žíravé, tuhé

Vlastnosti

2.2.42.1.3 Samozahřívání látky je proces, při němž postupná reakce této látky s kyslíkem (ve vzduchu) vytváří teplo. Jestliže je množství vytvořeného tepla větší než množství tepelných ztrát, bude teplota látky narůstat, což může vést po latentní periodě k samovznícení a hoření.

Klasifikace

2.2.42.1.4 Látky a předměty zařazené do třídy 4.2 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek a předmětů, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, pod příslušnou specifickou J.N. položku pododdílu 2.2.42.3, podle ustanovení kapitoly 2.1, může být provedeno na základě zkušeností nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3. Přiřazení k všeobecným J.N. položkám třídy 4.2 se musí provést na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3; přitom se musí přihlédnout také ke zkušenostem, jestliže vedou k přísnějšímu zařazení.

2.2.42.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky nebo předměty na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3 přiřazují k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.42.3, platí následující kritéria:

(a) samozápalné (pyroforní) tuhé látky se přiřadí ke třídě 4.2, jestliže vzplanou při pádu s výšky 1 m nebo do 5 minut poté, nebo

(b) samozápalné (pyroforní) kapalné látky se přiřadí ke třídě 4.2, jestliže

i) nanesené na inertní nosný materiál vzplanou do 5 minut, nebo

ii) v případě negativního výsledku zkoušky podle (i), po nanesení na vroubkovaný suchý filtrační papír (Whatman-filtr č. 3), tento do 5 minut zapálí nebo zuhelnatí;

(c) látky, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140 °C do 24 hodin k samovznícení nebo stoupnutí teploty nad 200 °C, se přiřadí ke třídě 4.2. Toto kritérium se zakládá na samozápalné teplotě dřevěného uhlí, která činí 50 °C pro krychlový vzorek 27 m3. Látky s vyšší samozápalnou teplotou než 50 °C pro objem 27 m3 se ke třídě 4.2 nepřiřadí.

POZNÁMKA 1: Látky, které budou přepravovány v kusech o objemu nepřesahujícím 3 m3, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce provedené na krychlovém vzorku o straně 10 cm při teplotě 120 °C nedojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 180 °C.

POZNÁMKA 2: Látky, které budou přepravovány v kusech o objemu nepřesahujícím 450 l, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce provedené na krychlovém vzorku o straně 10 cm při teplotě 100 °C nedojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 160 °C.

POZNÁMKA 3: Jelikož organokovové látky mohou být v závislosti na svých vlastnostech zařazeny do třídy 4.2 nebo 4.3 s dodatečnými vedlejšími nebezpečími, je pro tyto látky uveden v oddílu 2.3.5 zvláštní klasifikační postupový diagram.

2.2.42.1.6 Spadají-li látky třídy 4.2 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené látky v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.

POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz oddíl 2.1.3.

2.2.42.1.7 Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3 a kritérií uvedených v odstavci 2.2.42.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.

Přiřazení k obalovým skupinám

2.2.42.1.8 Látky a předměty zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3 podle těchto kritérii:

(a) samozápalné (pyroforní) látky se přiřadí k obalové skupině I;

(b) látky a předměty schopné samoohřevu, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 2, 5 cm při zkušební teplotě 140 °C do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200 °C, se přiřadí k obalové skupině II;

látky s teplotou samovznícení vyšší než 50 °C pro objem 450 l se nemusí přiřadit k obalové skupině II;

(c) látky méně schopné samoohřevu, u nichž u krychlového vzorku o straně 2, 5 cm nedojde za podmínek uvedených pod bodem b) k jmenovaným jevům, ale u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140 °C dojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200 °C, se přiřadí k obalové skupině III.

2.2.42.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

Následující látky nejsou připuštěny k přepravě:

- UN 3255 terc- BUTYLHYPOCHLORID; a

- tuhé látky schopné samoohřevu, podporující hoření, přiřazené k UN číslu 3127, ledaže by odpovídaly ustanovením pro třídu 1 (viz pododdíl 2.1.3.7).

2.2.42.3 Seznam hromadných položek

příloha 03

2.2.43 Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny

2.2.43.1 Kritéria

2.2.43.1.1 Název třídy 4.3 zahrnuje látky, které při reakci s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, náchylné k vytváření výbušných směsí se vzduchem, jakož i předměty, které takové látky obsahují.

2.2.43.1.2 Látky a předměty třídy 4.3 se dělí následovně:

W Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, bez vedlejšího nebezpečí, jakož i předměty, které takové látky obsahují:

W1 kapalné

W2 tuhé

W3 předměty

WF1 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, kapalné, hořlavé

WF2 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, hořlavé

WS Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, schopné samoohřevu

WO Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, podporující hoření

WT Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, toxické:

WT1 kapalné

WT2 tuhé

WC Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, žíravé:

WC1 kapalné

WC2 tuhé

WFC Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé, žíravé.

Vlastnosti

2.2.43.1.3 Určité látky mohou ve styku s vodou vyvíjet hořlavé plyny, které mohou se vzduchem vytvářet výbušné směsi. Takové směsi se snadno zapálí všemi obvyklými zapalovacími zdroji, např. otevřeným ohněm, jiskrami pocházejícími z nářadí, nechráněnou lampou a žárovkou atd. Přitom vytvořené tlakové vlny a plameny mohou ohrozit lidi a životní prostředí. Ke zjištění, zda látka reaguje s vodou takovým způsobem, že se vytváří nebezpečné množství plynů, které mohou být hořlavé, se použije zkušební postup popsaný v odstavci 2.2.43.1.4. Tento zkušební postup nesmí být použit u pyroforních látek.

Klasifikace

2.2.43.1.4 Látky a předměty zařazené do třídy 4.3 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek a předmětů, které nejsou tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, k příslušné položce pododdílu 2.2.43.3, podle ustanoveni kapitoly 2.1, se provede na základě výsledků zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4; přitom musí být zohledněny i zkušenosti, pokud vedou k přísnějšímu zařazení.

2.2.43.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky přiřazují na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4 k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.43.3, platí následující kritéria:

Látka se přiřadí ke třídě 4.3, pokud:

(a) se během některé fáze zkoušky uvolněný plyn sám vznítí, nebo

(b) je rychlost uvolňování hořlavého plynu větší než 1 litr na kilogram zkoušené látky za hodinu.

POZNÁMKA: Jelikož organokovové látky mohou být v závislosti na svých vlastnostech zařazeny do třídy 4.2 nebo 4.3 s dodatečnými vedlejšími nebezpečími, je pro tyto látky uveden v oddílu 2.3.5 zvláštní klasifikační postupový diagram.

2.2.43.1.6 Pokud látky třídy 4.3 spadají vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti, než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, je třeba tyto směsi přiřadit k položkám, ke kterým patří na základě svého skutečného nebezpečí.

POZNÁMKA: K zařazení roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.

2.2.43.1.7 Na základě zkušebním postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4 a kritérií uvedených v odstavci 2.2.43.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.

Přiřazení k obalovým skupinám

2.2.43.1.8 Látky a předměty zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu

33.4 podle těchto kritérií:

(a) K obalové skupině I se přiřadí každá látka, která při teplotě okolí prudce reaguje s vodou, přičemž vyvinutý plyn se může sám vznítit, nebo jestliže při teplotě okolí snadno reaguje s vodou, přičemž množství vyvinutého hořlavého plynu je větší nebo se rovná 10 litrům na kg látky za 1 minutu.

(b) K obalové skupině II se přiřadí každá látka, která při teplotě okolí snadno reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutého hořlavého plynu je větší nebo se rovná 20 litrům na kg látky za hodinu, a nesplňuje kritéria pro obalovou skupinu I.

(c) K obalové skupině III se přiřadí každá látka, která při teplotě okolí pomalu reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutého hořlavého plynu je větší nebo se rovná 1 litru na kg látky za hodinu, a nesplňuje kritéria pro obalovou skupinu I nebo II.

2.2.43.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

Látky reagující s vodou, podporující hoření, přiřazené k UN číslu 3133 nejsou připuštěny k přepravě, ledaže by odpovídaly ustanovením pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).

2.2.43.3 Seznam hromadných položek

příloha 04

2.2.51 Třída 5.1 Látky podporující hoření

2.2.51.1 Kritéria

2.2.51.1.1 Název třídy 5.1 zahrnuje látky, které ač samy nejsou nezbytně hořlavé, mohou všeobecně uvolňováním kyslíku vyvolat nebo podporovat hoření jiných látek, jakož i předměty, které takové látky obsahují.

2.2.51.1.2 Látky třídy 5.1, jakož i předměty, které takové látky obsahují, se dělí následovně:

O látky podporující hoření bez vedlejšího nebezpečí nebo předměty, které takové látky obsahují:

O1 kapalné

O2 tuhé

O3 předměty

OF látky podporující hoření, tuhé, hořlavé

OS látky podporující hoření, tuhé, schopné samoohřevu

OW látky podporující hoření, tuhé, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny

OT látky podporující hoření, toxické

OT1 kapalné

OT2 tuhé

OC látky podporující hoření, žíravé

OC1 kapalné

OC2 tuhé

OTC látky podporující hoření, toxické, žíravé.

2.2.51.1.3 Látky a předměty zařazené do třídy 5.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Látky a předměty, které nejsou jmenovitě uvedeny v této tabulce, mohou být přiřazeny k příslušné položce pododdílu

2.2.51.3 podle ustanovení kapitoly 2.1 na základě zkoušek, postupů a kritérií uvedených v odstavcích 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 a podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 34.4. Pokud se výsledky zkoušek liší od získaných zkušeností, musí se dát přednost získaným zkušenostem před výsledky zkoušek.

2.2.51.1.4 Spadají-li látky třídy 5.1 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti, než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým patří na základě svého skutečného nebezpečí.

POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.

2.2.51.1.5 Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 34.4 a kritérií uvedených v odstavcích 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.

Tuhé látky podporující hoření

Klasifikace

2.2.51.1.6 Jestliže se tuhé látky podporující hoření, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, přiřazují k jedné z položek uvedených v 2.2.51.3 na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.1 (zkouška O.1), nebo alternativně pododdílu 34.4.3 (zkouška O.3), platí následující kritéria:

(a) Při zkoušce O.1 je nutno tuhou látku přiřadit ke třídě 5.1, jestliže zkoušený vzorek ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vzplane nebo hoří, nebo vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:7; nebo

(b) Při zkoušce O.3 je nutno tuhou látku přiřadit ke třídě 5.1, jestliže zkoušený vzorek ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 1:2.

Přiřazení k obalovým skupinám

2.2.51.1.7 Tuhé látky podporující hoření zařazené pod různé položky v tabulce A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.1 (zkouška O.1) nebo pododdílu 34.4.3 (zkouška O.3) podle následujících kritérií:

(a) Zkouška O.1:

(i) Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:2;

(ii) Obalová skupina II: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 2:3 a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna;

(iii) Obalová skupina III: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:7 a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna;

(b) Zkouška O.3:

(i) Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 3:1;

(ii) Obalová skupina II: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna;

(iii) Obalová skupina III: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 1:2 a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna.

Kapaliny podporující hoření

Klasifikace

2.2.51.1.8 Jestliže se kapalné látky podporující hoření, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, přiřazují k jedné z položek pododdílu 2.2.51.3 na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.2, platí následující kritéria:

Kapalnou látku je nutno přiřadit ke třídě 5.1, jestliže ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje nárůst tlaku nejméně 2070 kPa (přetlak) a vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu zvyšování tlaku než směs 65 % vodného roztoku kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1:1.

Přiřazení k obalovým skupinám

2.2.51.1.9 Kapalné látky podporující hoření zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.2 podle těchto kritérií:

(a) Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 se sama vznítí, nebo vykazuje kratší průměrnou dobu zvýšení tlaku než směs 50 % kyseliny chloristé s celulózou v hmotnostním poměru 1:1;

(b) Obalová skupina II: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu zvyšování tlaku než směs 40 % vodného roztoku chlorečnanu sodného s celulózou v hmotnostním poměru 1:1, a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna;

(c) Obalová skupina III: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu zvyšování tlaku než směs 65 % vodného roztoku kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1:1, a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna.

2.2.51.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

2.2.51.2.1 Chemicky nestálé látky třídy 5.1 jsou k přepravě připuštěny jen tehdy, jestliže byla provedena potřebná opatření k zabránění jejich nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem musí být dbáno zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly tyto reakce podporovat.

2.2.51.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:

- Tuhé látky podporující hoření, schopné samoohřevu, přiřazené k UN číslu 3100, tuhé látky podporující hoření, reagující s vodou, přiřazené k UN číslu 3121 a tuhé látky podporující hoření, hořlavé, přiřazené k UN číslu 3137, ledaže by odpovídaly předpisům pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7);

- Peroxid vodíku, nestabilizovaný nebo peroxid vodíku, vodné roztoky, nestabilizované, s více než 60 % peroxidu vodíku;

- Tetranitromethan, nezbavený hořlavých nečistot;

- Roztoky kyseliny chloristé s více než 72 % (hmotnosti) kyseliny nebo směsi kyseliny chloristé s jakoukoli kapalinou, kromě vody;

- Roztoky kyseliny chlorečné s více než 10 % kyseliny chlorečné nebo směsi kyseliny chlorečné s jakoukoli kapalinou, kromě vody;

- Halogenované sloučeniny fluoru, jiné než UN 1745 FLUORID BROMIČNÝ, UN 1746 FLUORID BROMITÝ a UN 2495 FLUORID JODIČNÝ třídy 5.1, jakož i UN 1749 FLUORID CHLORITÝ a UN 2548 FLUORID CHLOREČNÝ třídy 2;

- Chlorečnan amonný a jeho vodné roztoky a směsi chlorečnanu s amonnou solí;

- Chloritan amonný a jeho vodné roztoky a směsi chloritanu s amonnou solí;

- Směsi chlornanu s amonnou solí;

- Bromičnan amonný a jeho vodné roztoky a směsi bromičnanu s amonnou solí;

- Manganistan amonný a jeho vodné roztoky a směsi manganistanu s amonnou solí;

- Dusičnan amonný s více než 0,2 % hořlavých látek (včetně všech organických látek počítaných jako uhlík), ledaže je složkou látek nebo předmětů třídy 1;

- Hnojiva s obsahem dusičnanu amonného (pro stanovení obsahu dusičnanu amonného musí být všechny ionty dusičnanu, pro které je ve směsi molekulární ekvivalent amonných iontů, počítány jako dusičnan amonný) nebo s obsahem hořlavých látek vyšším, než jsou hodnoty uvedené ve zvláštním ustanovení 307, vyjma za podmínek platných pro třídu 1;

- Dusitan amonný a jeho vodné roztoky a směsi anorganického dusitanu s amonnou solí;

- Směsi dusičnanu draselného, dusitanu sodného a amonné soli.

2.2.51.3 Seznam hromadných položek

příloha 05

2.2.52 Třída 5.2: Organické peroxidy

2.2.52.1 Kritéria

2.2.52.1.1 Název třídy 5.2 zahrnuje organické peroxidy a přípravky organických peroxidů.

2.2.52.1.2 Látky třídy 5.2 se dělí následovně:

P1 Organické peroxidy, nevyžadující řízení teploty

P2 Organické peroxidy, vyžadující řízení teploty (nejsou připuštěny k železniční přepravě)

Definice

2.2.52.1.3 Organické peroxidy jsou organické látky, které obsahují dvojmocnou skupinu -O-O- a na které může být nahlíženo jako na deriváty peroxidu vodíku, ve kterých je nahrazen jeden nebo oba atomy vodíku organickými radikály.

Vlastnosti

2.2.52.1.4 Organické peroxidy se mohou exotermicky rozkládat při normální nebo zvýšené teplotě. Rozklad může být vyvolán působením tepla, třením, nárazem nebo stykem s nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, aminy). Rychlost rozkladu stoupá s teplotou a závisí na složení organického peroxidu. Při rozkladu se mohou vyvíjet škodlivé nebo hořlavé páry nebo plyny. Pro některé organické peroxidy je povinné řízení teploty během přepravy. Některé organické peroxidy se mohou, zvláště pod uzavřením, rozkládat výbušným způsobem. Tato vlastnost se může změnit přidáním ředidel nebo použitím vhodných obalů. Mnoho organických peroxidů prudce hoří. Oči nesmí přijít do styku s organickými peroxidy. Některé organické peroxidy mohou již po velmi krátkém styku způsobit vážné poškození rohovky nebo mohou mít žíravé účinky na pokožku.

POZNÁMKA: Zkušební postupy k určení hořlavosti organických peroxidů jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 32.4. Jelikož organické peroxidy mohou při zahřátí prudce reagovat, doporučuje se určit jejich bod vzplanutí za použití zkušebních vzorků malých rozměrů, jak je popsáno v normě ISO 3679:1983.

Klasifikace

2.2.52.1.5 Každý organický peroxid se pokládá za zařazený do třídy 5.2, ledaže by přípravek organického peroxidu:

(a) neobsahoval více než 1,0 % aktivního kyslíku pro nejvýše 1,0 % peroxidu vodíku;

(b) neobsahoval více než 0,5 % aktivního kyslíku pro více než 1,0 %, nejvýše však 7 % peroxidu vodíku.

POZNÁMKA: Obsah aktivního kyslíku (%) v přípravku organického peroxidu se vypočítá ze vzorce:

16 × ∑(ni × ci/mi),

kde:

ni = počet peroxyskupin na molekulu organického peroxidu i;

ci = koncentrace (% hmotnosti) organického peroxidu i;

mi = molekulová hmotnost organického peroxidu i.

2.2.52.1.6 Organické peroxidy se rozdělují na základě jejich stupně nebezpečnosti do sedmi typů. Typy jsou v rozsahu od typu A, který není připuštěn k přepravě v obalu, v němž byl podroben zkoušce, až k typu G, který nepodléhá ustanovením pro organické peroxidy třídy 5.2. Klasifikace typů B až F je v přímém vztahu k nejvyššímu dovolenému množství v jednom kusu. Zásady pro zařazování látek, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části II.

2.2.52.1.7 Již zařazené organické peroxidy, které jsou připuštěny k přepravě v obalech jsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, ty, které jsou již připuštěny k přepravě v IBC, jsou uvedeny v pododdíle 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC 520 a ty, které jsou již připuštěny k přepravě v cisternách podle kapitol 4.2 a 4.3 jsou uvedeny v pododdíle 4.2.5.2, pokynu pro přemístitelné cisterny T23. Každá uvedená připuštěná látka je přiřazena k druhové položce tabulky A kapitoly 3.2 (UN čísla 3101 až 3120) a udávají se příslušná vedlejší nebezpečí a poznámky obsahující informace pro přepravu.
Tyto druhové položky udávají:

- typ B až F organického peroxidu (viz odstavec 2.2.52.1.6);

- fyzikální stav (kapalný/tuhý).

Směsi těchto přípravků mohou být zařazeny shodně s typem organického peroxidu, který je nejnebezpečnějším komponentem směsi, a přepravovány podle podmínek platných pro tento typ. Jestliže však dva stabilní komponenty mohou vytvářet tepelně méně stabilní směs, je třeba určit teplotu samourychlujícího se rozkladu (SADT) směsi.

2.2.52.1.8 Zařazení organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, pododdíle 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC 520 nebo pododdíle 4.2.5.2, pokynu pro přemístitelné cisterny T23, jakož i jejich přiřazení k hromadné položce musí být provedeno příslušným orgánem země původu. Osvědčení o schválení musí obsahovat zařazení a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže země původu není smluvním státem RID, musí být zařazení a přepravní podmínky uznány příslušným orgánem prvního smluvního státu RID, který přijde do styku se zásilkou.

2.2.52.1.9 Vzorky organických peroxidů nebo přípravků organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, pro něž není k dispozici úplná sada výsledků zkoušek a které se přepravují za účelem dalších zkoušek nebo vyhodnocení, se přiřadí k jedné z vhodných položek pro organické peroxidy typu C za předpokladu, že:

- z údajů, které jsou dispozici, vyplývá, že vzorek není nebezpečnější než organický peroxid typu B,

- vzorek je balen podle způsobu balení OP2 a množství na dopravní jednotku není větší než 10 kg.

Vzorek, který vyžaduje řízení teploty, není připuštěn k železniční přepravě.

Znecitlivění organických peroxidů

2.2.52.1.10 K zajištění bezpečnosti během přepravy se organické peroxidy často znecitlivují organickými kapalnými nebo tuhými látkami, anorganickými tuhými látkami nebo vodou. Jestliže je předepsán procentuální podíl látky, vztahuje se k podílu hmotnosti, zaokrouhlenému na nejbližší celé číslo. Všeobecně se znecitlivění musí provést tak, aby při úniku nemohlo dojít k nebezpečné koncentraci organického peroxidu.

2.2.52.1.11 Pokud není pro jednotlivý přípravek organického peroxidu stanoveno jinak, platí pro ředidla, která se použijí ke znecitlivění, následující definice:

- Ředidla typu A jsou organické kapaliny, snášenlivé s organickým peroxidem, které mají bod varu nejméně 150 °C. Ředidla typu A se mohou používat pro znecitlivění všech organických peroxidů.

- Ředidla typu B jsou organické kapaliny, snášenlivé s organickým peroxidem, které mají bod varu nižší než 150 °C, nejméně však 60 °C, a bod vzplanutí nejméně 5 °C.

Ředidla typu B se mohou používat pro znecitlivění všech organických peroxidů za podmínky, že bod varu kapaliny je nejméně o 60 °C vyšší než SADT v kusu o hmotnosti 50 kg.

2.2.52.1.12 Ředidla, která nepatří k typu A nebo B, smějí být přidána k přípravkům organických peroxidů uvedeným v pododdíle 2.2.52.4, pokud jsou s nimi snášenlivá. Avšak úplné nebo částečné nahrazení ředidla typu A nebo B jiným ředidlem s rozdílnými vlastnostmi vyžaduje nové přehodnocení přípravku organického peroxidu podle normálního klasifikačního postupu pro třídu 5.2.

2.2.52.1.13 Voda smí být přidávána ke znecitlivění jen těch organických peroxidů, u kterých je v pododdíle 2.2.52.4 nebo v povolení příslušného orgánu podle odstavce 2.2.52.1.8 uveden dovětek „s vodou” nebo jako „jako stabilní disperze ve vodě”. Vzorky organických peroxidů nebo přípravků organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, smějí být rovněž znecitlivěny vodou za podmínky, že jsou splněny požadavky odstavce 2.2.52.1.9.

2.2.52.1.14 Organické a anorganické tuhé látky smějí být použity ke znecitlivění organických peroxidů, pokud se s nimi snášejí. Kapalné a tuhé látky se považují za snášenlivé, pokud nepříznivě nepůsobí ani na tepelnou stabilitu, ani na druh nebezpečí přípravku organického peroxidu.

2.2.52.1.15 až 2.2.52.1.18 (Vyhrazeno)

2.2.52.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

Následující organické peroxidy není dovoleno přepravovat za podmínek třídy 5.2:

organické peroxidy typu A [viz Příručku zkoušek a kritérií, část II, odstavec 20.4.3 (a)];

organické peroxidy, které vyžadují řízení teploty, nejsou připuštěny k železniční přepravě

- organické peroxidy typu B a C s teplotou samourychlujícího rozkladu (SADT) ≤ 50 °C:

UN 3111 PEROXID ORGANICKÝ TYP B, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

UN 3112 PEROXID ORGANICKÝ TYP B, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

UN 3113 PEROXID ORGANICKÝ TYP C, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

UN 3114 PEROXID ORGANICKÝ TYP C, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY

- organické peroxidy typu D, které při zahřátí pod uzavřením vykazují prudkou nebo mírnou reakci, se SADT ≤ 50 °C, nebo které při zahřátí pod uzavřením vykazují slabou nebo žádnou reakci se SADT ≤ 45 °C:

UN 3115 PEROXID ORGANICKÝ TYP D, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

UN 3116 PEROXID ORGANICKÝ TYP D, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

- organické peroxidy typů E a F se SADT ≤ 45 °C:

UN 3117 PEROXID ORGANICKÝ TYP E, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

UN 3118 PEROXID ORGANICKÝ TYP E, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

UN 3119 PEROXID ORGANICKÝ TYP F, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

UN 3120 PEROXID ORGANICKÝ TYP F, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY.

2.2.52.3 Seznam hromadných položek

příloha 06

2.2.52.4 Seznam již zařazených organických peroxidů v obalech

Kódy „OP1“ až „OP8“ uvedené ve sloupci „Způsob balení“ se vztahují ke způsobům balení v pododdíle 4.1.4.1, pokynu pro balení P520 (viz též pododdíl 4.1.7.1). Organické peroxidy, které se mají přepravovat, musí odpovídat klasifikaci. K látkám připuštěným v IBC viz pododdíl 4.1.4.2, pokyn pro balení IBC520 a k látkám připuštěným v cisternách podle kapitol 4.2 a 4.3 viz pododdíl 4.2.5.2, pokyn pro přemístitelné cisterny T23.

ORGANICKÝ PEROXIDKoncentrace (%)Ředidlo
Typ A (%)
Ředidlo
Typ B (%))1)
Inertní
tuhá látka
(%)1)
Voda
(%)
Způsob
balení
UN čísloVedlejší
nebezpečí
a poznámky
ACETYLACETONPEROXID≤ 42≥ 48≥ 8OP731052)
„ (jako pasta)≤ 32OP7310620)
ACETYLCYKLOHEXANSULFONYL-PEROXID≤ 82≥ 123112zakázáno
≤ 32≥ 683115zakázáno
terc-AMYLHYDROPEROXID≤88≥ 6≥ 6OP83107
terc-AMYLPEROXYACETÁT≤ 62≥ 38OP73105
terc-AMYLPEROXYBENZOÁT≤ 100OP53103
terc-AMYLPEROXY-2-ETHYLHEXAN OAT≤ 1003115zakázáno
terc-AMYLPEROXY-2-ETHYLHEXYLKARBONÁT≤ 100OP73105
terc-AMYLPEROXYISOPROPYL-KARBONÁT≤ 77≥ 23OP53103
terc-AMYL PEROXYNEO-DEKANOAT≤ 47≥ 533119zakázáno
terc-PEROXYNEODEKANOAT≤ 77≥ 233115zakázáno
≤ 47≥ 533119zakázáno
terc-AMYL PEROXY PIVALÁT≤ 77≥ 233113zakázáno
terc-AMYLPEROXY-3,5,5-TRIMETHYLHEXANOÁT≤ 100OP73105
terc-BUTYLKUMYLPEROXID> 42-100OP83109
≤ 52≥ 48OP83108
n-BUTYL-4,4-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-VALERÁT> 52-100OP53103
≤ 52≥ 48OP83108
terc-BUTYLHYDROPEROXID> 79-90≥ 10OP5310313)
≤ 80≥ 20OP731054) 13)
≤ 79≥ 14OP8310713) 23)
≤ 72≥ 28OP8310913)
terc-BUTYLHYDROPEROXID + DI-terc-BUTYLPEROXID< 82 + > 9≥ 7OP5310313)
terc-BUTYLMONOPEROXYMALEÁT> 52-100OP531023)
≤ 52≥ 48OP63103
≤ 52≥ 48OP83108
„ (jako pasta)≤ 52OP83108
terc-BUTYLPEROXYACETÁT> 52-77≥ 23OP531013)
> 32-52≥ 48OP63103
≤ 32≥ 68OP83109
terc-BUTYLPEROXYBENZOÁT> 77-100OP53103
> 52-77≥ 23OP73105
≤ 52≥ 48OP73106
terc-BUTYLPEROXYBUTYLFUMARÁT≤ 52≥ 48OP73105
terc-BUTYLPEROXYKROTONÁT≤ 77≥ 23OP73105
terc-BUTYLPEROXYDIETHYLACETAT≤ 1003113zakázáno
terc-BUTYLPEROXY-2-ETYLHEXANOAT> 52-1003113zakázáno
> 32-52≥ 483117zakázáno
≤ 52≥ 483118zakázáno
≤ 32≥ 683119zakázáno
terc-BUTYLPEROXY-2-ETHYLHEXANOÁT + 2,2-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-BUTAN≤ 12 + ≤ 14≥ 14≥ 60OP73106
≤ 31+ ≤ 36≥ 333115zakázáno
terc-BUTYLPEROXY-2-ETHYLHEXYLKARBONÁT≤ 100OP73105
terc-BUTYLPEROXYISOBUTYRAT> 52-77≥ 233111zakázáno
≤ 52≥ 483115zakázáno
Terc-BUTYLPEROXYISOPROPYLKARBO NÁT≤ 77≥ 23OP53103
1-(2-terc-BUTYLPEROXYISOPROPYL)-3-ISOPROPENYLBENZEN≤ 77≥ 23OP73105
≤ 42≥ 58OP83108
terc-BUTYLPEROXY-2-METHYLBENZOÁT≤ 100OP53103
terc-BUTYLPEROXYNEODECANOAT> 77-1003115zakázáno
≤ 77≥ 233115zakázáno
„ jako stabilní disperze ve vodě≤ 523119zakázáno
„ jako stabilní disperze ve vodě,zmrazená≤ 423118zakázáno
≤ 32≥ 683119zakázáno
terc-BUTYLPEROXYNEOHEPTANOAT≤ 77≥ 233115zakázáno
„ jako stabilní disperze ve vodě≤ 423117zakázáno
terc-BUTYLPEROXYPIVALAT> 67-77≥ 233113zakázáno
> 27-67≥ 333115zakázáno
≤ 27≥ 733119zakázáno
terc-BUTYLPEROXYSTEARYL-KARBONÁT≤ 100OP73106
terc-BUTYLPEROXY-3,5,5-TRIMETHYLHEXANOÁT> 37-100OP73105
≤ 37≥ 63OP83109
≤ 42≥ 58OP73106
3-CHLORPEROXYBENZOOVÁ KYSELINA> 57-86≥ 14OP131023)
≤ 57≥ 3≥ 40OP73106
≤ 77≥ 6≥ 17OP73106
KUMYLHYDROPEROXID> 90-98≤ 10OP8310713)
≤ 90≥ 10OP8310913),18)
KUMYLPEROXYNEO-DEKANOAT≤ 87≥ 133115zakázáno
KUMYLPEROXYNEODEKANOAT≤ 77≥ 233115zakázáno
„ jako stabilní disperze ve vodě≤ 523119zakázáno
KUMYLPEROXYNEOHEPTANOAT≤ 77≥ 233115zakázáno
KUMYLPEROXYPIVALAT≤ 77≥ 233115zakázáno
CYKLOHEXANONPEROXID(Y)≤ 91≥ 9OP6310413)
≤ 72≥ 28OP731055)
„ (jako pasta)≤ 72OP731065),20)
≤ 32≥ 68Vyhrazeno29)
([3R-(3R, 5aS, 6S, 8aS, 9R, 10R, 12S, 12aR**)]-DEKAHYDRO-10-METHOXY-3,6,9-TRIMETHYL-3,12-EPOXY-12H-PYRANO[4,3-j]-1,2-BENZODIOXEPIN≤ 100OP73106
DIACETONALKOHOLPEROXID≤ 57≥ 26≥ 83115zakázáno
DIACETYLPEROXID≤ 27≥ 733115zakázáno
DI-terc-AMYLPEROXID≤ 100OP83107
2,2-DI-(terc-AMYLPEROXY)BUTAN≤ 57≥ 43OP73105
1,1-DI-(terc-AMYLPEROXY)-CYKLOHEXAN≤ 82≥ 18OP63103
DIBENZOYLPEROXID> 52-100≤ 48OP231023)
> 77-94≥ 6OP431023)
≤ 77≥ 23OP63104
≤ 62≥ 28≥ 10OP73106
„ (jako pasta)> 52-62OP7310620)
> 35-52≥ 48OP73106
> 36-42≥ 18≤ 40OP83107
„ (jako pasta)≤ 56,5≥ 15OP83108
„ (jako pasta)≤ 52OP8310820)
„ (jako stabilní disperze ve vodě)≤ 42OP83109
≤ 35≥ 65Vyhrazeno29)
PEROXID KYSELINY JANTAROVÉ> 72-100OP431023),17)
≤ 72≥ 283116zakázáno
DI-(4-terc-BUTYLCYKLOHEXYL) PEROXYDIKARBONAT≤ 1003114zakázáno
„ (jako stabilní disperze ve vodě)≤ 423119zakázáno
DI-terc-BUTYLPEROXID> 52-100OP83107
≤ 52≥ 48OP8310925)
DI-terc-BUTYLPEROXYAZELÁT≤ 52≥ 48OP73105
2,2-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-BUTAN≤ 52≥ 48OP63103
1,1-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-CYKLOHEXAN≤ 72≥ 28OP53103(30)
1,1-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-CYKLOHEXAN + terc-BUTYLPEROXY-2-ETHYLHEXANOAT≤ 43 + ≤ 16≥ 41OP73105
1,1-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-3,3,5-TRIMETHYLCYKLOHEXAN≤ 90≥ 10OP53103(30)
1,6-DI-(terc-BUTYLPEROXY-KARBONYLOXY)-HEXAN≤ 72≥ 28OP 53103
1,1-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-CYKLOHEXAN> 80-100OP531013)
> 52-80≥ 20OP53103
> 42-52≥ 48OP73105
≤ 42≥ 13≥ 45OP73106
≤ 42≥ 58OP83109
≤ 27≥ 25OP8310721)
≤ 13≥ 13≥ 74OP83109
DI-n-BUTYLPEROXYDlKARBONAT> 27-52≥ 483115zakázáno
≤ 27≥ 733117zakázáno
„ (jako stabilní disperze ve vodě,zmrazená)≤ 423118zakázáno
DI-sec-BUTYLPEROXYDIKARBONAT> 52-1003113zakázáno
≤ 52≥ 483115zakázáno
DI-(terc-BUTYLPEROXY ISOPROPYL)-BENZEN(Y)> 42-100≤ 57OP73106
≤ 42≥ 58Vyhrazeno29)
DI-(terc-BUTYLPEROXY)-FTALÁT> 42-52≥ 48OP73105
„ (jako pasta)≤ 52OP7310620)
≤ 42≥ 58OP83107
2,2-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-PROPAN≤ 52≥ 48OP73105
≤ 42≥ 13≥ 45OP73106
1,1-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-3,3,5-TRIMETHYLCYKLOHEXAN> 90-100OP531013)
> 57-90≥ 10OP53103
≤ 77≥ 23OP53103
≤ 57≥ 43OP83110
≤ 57≥ 43OP83107
≤ 32≥ 26≥ 42OP83107
DICETYLPEROXYDIKARBONAT≤ 1003120zakázáno
„ (jako stabilní disperze ve vodě)≤ 423119zakázáno
DI-(4-CHLORBENZOYL)-PEROXID≤ 77≥ 23OP531023)
„ (jako pasta)≤ 52OP7310620)
≤ 32≥ 68Vyhrazeno29)
DIKUMYLPEROXID> 52-100OP8311012)
≤ 52≥ 48Vyhrazeno29)
DICYKLOHEXYLPEROXYDIKARBO NAT> 91-1003112Zakázáno
≤ 91≥ 93114Zakázáno
„ (jako stabilní disperze ve vodě)≤ 423117Zakázáno
DIDECANOLPEROXID≤ 1003114Zakázáno
2,2-DI-(4,4-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-CYKLOHEXYL)-PROPAN≤ 423119Zakázáno
≤ 22≥ 78OP83107
DI-(2,4-DICHLORBENZOYL)-PEROXID≤ 77≥ 23OP531023)
„ (jako pasta se silikonovým olejem)≤ 52OP73106
DI-2,4-DICHLORBENZOYL PEROXID≤ 52 jako pasta3118zakázáno
DI-(2-ETHOXYETHYL) PEROXYDIKARBONAT≤ 52≥ 483115zakázáno
DI-(2-ETHYLHEXYL) PEROXYDIKARBONAT> 77-1003113zakázáno
≤ 77≥ 233115zakázáno
„ (jako stabilní disperze ve vodě)≤ 623119zakázáno
„ (jako stabilní disperze ve vodě,zmrazená)≤ 523120zakázáno
2,2-DIHYDROPEROXYPROPAN≤ 27≥ 73OP531023)
DI-(1-HYDROXYCYKLOHEXYL)-PEROXID≤ 100OP73106
DIISOBUTYRYLPEROXID> 32-52≥ 483111zakázáno
≤ 32≥ 683115zakázáno
DI-ISOPROPYLBENZEN-DIHYDROPEROXID≤ 82≥ 5≥ 5OP7310624)
DIISOPROPYLPEROXY DIKARBONAT> 52-1003112zakázáno
≤ 52≥ 483115zakázáno
≤ 32≥ 683115zakázáno
DILAUROYLPEROXID≤ 100OP73106
„ (jako stabilní disperze ve vodě)≤ 42OP83109
DI-(3-METHOXBUTYL) PEROXYDIKARBONAT≤ 52≥ 483115zakázáno
DI-(2-METHYLBENZOYL) PEROXID≤ 87≥ 133112zakázáno
DI-(3,5,5-TRIMETHYLHEXANOYL) PEROXID> 38-52≥ 483119zakázáno
DI-(4-METHYLBENZOYL)-PEROXID (iako pasta se silikonovým oleiem)≤ 52OP73106
DI-(3-METHYLBENZOYL)-PEROXID+BENZOYL-(3-METHYLBENZOYL)-PEROXID+ DIBENZOYLPEROXID≤ 20+≤ 18+≤ 4≥ 583115zakázáno
2,5-DIMETHYL-2,5-DI-(BENZOYLPEROXY)HEXAN> 82-100OP531023)
≤ 82≥ 18OP73106
≤ 82≥ 18OP53104
2,5-DIMETHYL-2,5DI-(terc-BUTYLPEROXY)HEXAN≤ 77≥ 23OP83108
≤ 52≥ 48OP83109
(jako pasta)≤ 47OP83108
2,5-DIMETHYL-2,5-DI-(terc-BUTYLPEROXY)HEXAN> 90-100OP53103
2,5-DIMETHYL-2,5-DI-(terc-BUTYLPEROXY)HEXAN> 52-90≥ 10OP73105
2,5-DIMETHYL-2,5-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-HEX-3-IN>86-100OP531013)
> 52-86≥ 14OP5310326)
≤ 52≥ 48OP73106
2,5-DIMETHYL-2,5-DI-(2-ETHYL-H EXAN OYLP E ROXY)-H EXAN≤ 1003113zakázáno
2,5-DIMETHYL-2,5-DIHYDROPEROXYHEXAN≤ 82≥ 18OP63104
2,5-DIMETHYL-2,5-DI-(3,5,5-TRIMETHYLHEXANOYLPEROXY)-HEXAN≤ 77≥ 23OP73105
1,1-DIMETHYL-3-HYDROXYBUTYL PEROXYNEOHEPTANOÁT≤ 52≥ 483117zakázáno
DIMYRISTYL-PEROXYDIKARBONAT≤ 1003116zakázáno
„ (jako stabilní disperze ve vodě)≤ 423119zakázáno
DI-(2NEODECANOYL PEROXYISOPROPYL)-BENZEN≤ 52≥ 483115zakázáno
DI-n-NONANOYL PEROXID≤ 1003116zakázáno
DI-n-OCTANOYL PEROXID≤ 1003114zakázáno
DI-(2-FENOXYETHYL)-PEROXYDIKARBONAT> 85-100OP531023)
≤ 85≥ 15OP73106
DIPROPIONYL PEROXID≤ 27≥ 733117Zakázáno
DI-n-PROPYL-PEROXYDIKARBONÁT≤ 1003113Zakázáno
≤ 77≤ 233113Zakázáno
DI-(3,5,5-TRIMETHYLHEXANOYL) PEROXID≥ 52-82≥ 183115zakázáno
„ (jako stabilní disperze ve vodě)≤ 523119zakázáno
≤ 38≥ 623119zakázáno
ETHYL-3,3-DI-(terc-AMYLPEROXY)-BUTYRÁT≤ 67≥ 33OP73105
ETHYL-3,3-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-BUTYRÁT> 77-100OP53103
≤ 77≥ 23OP73105
≤ 52≥ 48OP73106
1-(2-ETHYLHEXANOYLPEROXY)-1,3-DIMETHYLBUTYL-PEROXYPIVALÁT≤ 52≥ 45≥ 103115zakázáno
terc-HEXYL-PEROXYNEODECANOAT≤ 71≥ 293115zakázáno
terc-HEXYL PEROXYPIVALAT≤ 72≥ 283115zakázáno
3-HYDROXY-1,1-DIMETHYLBUTYL PEROXYNEODEKANOAT≤ 77≥ 233115zakázáno
3-HYDROXY-1,1-DIMETHYLBUTYL PEROXYNEODEKANOAT≤ 52 jako stabilní disperze ve vodě3119zakázáno
3-HYDROXY-1,1-DIMETHYLBUTYL PEROXYNEODEKANOAT≤ 52≥ 483117zakázáno
ISOPROPYL-sec-BUTYL-PEROXYDIKARBONAT +DI-sec-BUTYLPEROXYDIKARBONAT+ DI-ISOPROPYL PEROXYKARBONAT≤ 32+ ≤ 15-18+≤ 12-15≥ 383115zakázáno
ISOPROPYL-sec-BUTYL PEROXYKARBONAT +DI-sec-BUTYL PEROXYKARBONAT+DI-ISOPROPYL PEROXYKARBONAT≤ 52+ ≤ 28+ ≤ 223111zakázáno
IISOPROPYLKUMYLHYDRO-PEROXID≤ 72≥ 28OP8310913)
p-MENTHYLHYDROPEROXID≥ 72-100OP7310513)
≤ 72≥ 28OP8310927)
METHYLCYKLOHEXANON PEROXID(Y)≤ 67≥ 333115zakázáno
METHYLETHYLKETONPEROXID(Y)viz POZNÁMKA 8)≥ 48OP531013),8),13)
viz POZNÁMKA 9)≥ 55OP731059)
viz POZNÁMKA 10)≥ 60OP8310710)
METHYLISOBUTYLKETON-PEROXID≤ 62≥ 19OP7310522)
METHYLISOPROPYL KETON PEROXID(Y)viz POZNÁMKA (31)≥ 70OP83109(31)
ORGANICKÝ PEROXID,TUHÝ,VZOREKOP2310411)
ORGANICKÝ PEROXID,TUHÝ,VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY3114zakázáno
ORGANICKÝ PEROXID,KAPALNÝ,VZOREKOP2310311)
ORGANICKÝ PEROXID,KAPALNÝ,VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY3113zakázáno
3,3,5,7,7-PENTAMETHYL-1,2,4-TRIOXEPAN≤ 100OP83107
KYSELINA PEROXYOCTOVÁ,TYP D,STABILIZOVANÁ≤ 43OP7310513),14),19)
KYSELINA PEROXYOCTOVÁ,TYP E,STABILIZOVANÁ≤ 43OP8310713),15),19)
KYSELINA PEROXYOCTOVÁ,TYP F,STABILIZOVANÁ≤ 43OP8310913),16),19)
KYSELINA PEROXYLAUROVÁ≤ 1003118zakázáno
PYNANYLHYDROPEROXID> 56-100OP7310513)
< 56> 44OP83109
POLYETHER-POLY-terc-BUTYL-PEROXYKARBONÁT≤ 52≥ 48OP83107
1,1,3,3-TETRAMETHYLBUTYLHYDROPER OXID≤ 100OP73105
1,1,3,3-TETRAMETHYLBUTHYL-PEROXY-2-ETHYLHEXANOAT≤ 1003115zakázáno
1,1,3,3-TETRAMETHYLBUTHYL-PEROXYNEODECANOAT≤ 72≥ 283115zakázáno
„ (jako stabilní disperze ve vodě)≤ 523119zakázáno
1,1,3,3-TETRAMETHYLBUTHYL-PEROXYPIVALAT≤ 77≥ 233115zakázáno
3,6,9-TRIETHYL-3,6,9-TRIMETHYL-1,4,7 TRIPEROXONAN≤ 17≥ 18≥ 65OP83110
3,6,9-TRIETHYL-3,6,9-TRIMETHYL-1,4,7-TRIPEROXONAN≤ 42≥ 58OP7310528)

Poznámky k pododdílu 2.2.52.4:

1) Ředidlo typu B může být vždy nahrazeno ředidlem typu A. Bod varu ředidla typu B musí být nejméně o 60 °C vyšší než je SADT organického peroxidu.

2) Obsah aktivního kyslíku ≤ 4, 7 %.

3) Vyžaduje se bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “VÝBUŠNÝ” podle vzoru 1 (viz odstavec 5.2.2.2.2).

4) Ředidlo může být nahrazeno di-terc-butylperoxidem.

5) Obsah aktivního kyslíku ≤ 9 %.

6) (Vyhrazeno)

7) (Vyhrazeno)

8) Obsah aktivního kyslíku > 10 % a ≤ 10,7 %, s vodou nebo bez vody.

9) Obsah aktivního kyslíku ≤ 10 %, s vodou nebo bez vody.

10) Obsah aktivního kyslíku ≤ 8, 2 %, s vodou nebo bez vody.

11) Viz odstavec 2.2.52.1.9.

12) Do 2000 kg na nádobu přiřazenou ORGANICKÉMU PEROXIDU TYPU F, na základě výsledků zkoušek ve velkém měřítku.

13) Vyžaduje se bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “ŽÍRAVÝ” podle vzoru č. 8 (viz odstavec 5.2.2.2.2).

14) Přípravky kyseliny peroxyoctové, které odpovídají kritériím Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.3 d).

15) Přípravky kyseliny peroxyoctové, které odpovídají kritériím Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.3 e).

16) Přípravky kyseliny peroxyoctové, které odpovídají kritériím Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.3 f).

17) Přidáním vody k tomuto organickému peroxidu se zmenší jeho tepelná stabilita.

18) Pro koncentrace pod 80 % se nevyžaduje bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “ŽÍRAVÝ” podle vzoru č. 8 (viz odstavec 5.2.2.2.2).

19) Směsi s peroxidem vodíku, vodou a kyselinou(ami).

20) S ředidlem typu A, s vodou nebo bez vody.

21) S nejméně 25 % (hm.) ředidla typu A a k tomu ethylbenzen.

22) S nejméně 19 % (hm.) ředidla typu A a k tomu methylisobutylketon.

23) S méně než 6 % di-terc-butylperoxidu.

24) Do 8 % 1-isopropylhydroperoxy-4-isopropylhydroxybenzénu.

25) Ředidlo typu B s bodem varu vyšším než 110 °C.

26) Obsah hydroperoxidů < 0,5 %.

27) Pro koncentrace nad 56 % se vyžaduje bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “ŽÍRAVÝ“ podle vzoru č. 8 (viz odstavec 5.2.2.2.2).

28) Obsah aktivního kyslíku ≤ 7, 6 % v ředidle typu A s bodem varu v rozmezí 200 °C až 260 °C.

29) Nepodléhá ustanovením RID pro třídu 5.2.

30) Ředidlo typu B s bodem varu > 130°C.

31) Aktivní kyslík ≤ 6.7 %.

2.2.61 Třída 6.1 Toxické látky

2.2.61.1 Kritéria

2.2.61.1.1 Název třídy 6.1 zahrnuje látky, o nichž je ze zkušenosti známo nebo o nichž lze na základě pokusů se zvířaty usuzovat, že jejich příjmem dýchacími cestami, pokožkou nebo zažívacími orgány při jednorázovém nebo krátkodobém působení v poměrně malém množství může dojít k poškození zdraví nebo ke smrti člověka.

POZNÁMKA: Geneticky změněné mikroorganismy a organismy se musí přiřadit do této třídy, jestliže splňují podmínky pro tuto třídu.

2.2.61.1.2 Látky třídy 6.1 jsou rozděleny následovně:

T Toxické látky bez vedlejšího nebezpečí

T1 organické, kapalné

T2 organické, tuhé

T3 organokovové

T4 anorganické, kapalné

T5 anorganické, tuhé

T6 kapalné, používané jako pesticidy

T7 tuhé, používané jako pesticidy

T8 vzorky

T9 jiné toxické látky

TF Toxické látky, hořlavé

TF1 kapalné

TF2 kapalné, používané jako pesticidy

TF3 tuhé

TS Toxické látky, schopné samoohřevu, tuhé

TW Toxické látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny

TW1 kapalné

TW2 tuhé

TO Toxické látky, podporující hoření

TO1 kapalné

TO2 tuhé

TC Toxické látky, žíravé

TC1 organické, kapalné

TC2 organické, tuhé

TC3 anorganické, kapalné

TC4 anorganické, tuhé

TFC Toxické látky, hořlavé, žíravé.

TFW Toxické látky, hořlavé, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny

Definice

2.2.61.1.3 Pro účely RID se následujícími pojmy rozumí:

LD50-(střední smrtelná dávka) pro akutní toxicitu při požití je statisticky odvozená jedna dávka látky, od níž lze očekávat, že způsobí během 14 dnů smrt 50 % mladých dospělých bílých krys, je-li podána orální cestou. Hodnota LD50 se vyjadřuje jako podíl hmotnosti zkoušené látky ku hmotnosti pokusného zvířete (mg/kg).

LD50-Hodnota pro akutní toxicitu při absorpci pokožkou je takové množství látky, které při nepřetržitém styku s holou pokožkou bílých králíků po dobu 24 hodin způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Počet zvířat, který je tomuto pokusu podroben, musí být dostatečně velký, aby byl získaný výsledek statisticky významný a odpovídal dobrým zvyklostem farmakologie. Výsledek se vyjadřuje v mg na kg tělesné hmotnosti.

LC50-Hodnota pro akutní toxicitu při vdechnutí je taková koncentrace páry, mlhy nebo prachu, která při nepřetržitém vdechování mladými dospělými, samčími a samičími, bílými krysami po dobu jedné hodiny způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Tuhá látka musí být podrobena zkouškám, jestliže existuje nebezpečí, že nejméně 10 % celkové hmotnosti je složeno z prachu, který může být vdechnut, např. jestliže aerodynamický průměr této frakční částice činí nejvýše 10μm. Kapalná látka musí být podrobena zkouškám, jestliže existuje nebezpečí, že se při netěsnosti obalu nebo cisterny, použitých pro přepravu, může vytvořit mlha. Jak u tuhých, tak i u kapalných látek se musí více než 90 % hmotnosti vzorku připraveného ke zkoušce sestávat z částic, které lze vdechnout, jak je výše popsáno. Výsledek se vyjadřuje v mg na litr vzduchu u prachu nebo mlhy a v ml na m3 vzduchu (ppm) u páry.

Klasifikace a přiřazení k obalovým skupinám

2.2.61.1.4 Látky třídy 6.1 musí být přiřazeny na základě svého stupně nebezpečí, které představují při přepravě, k následujícím obalovým skupinám:

Obalová skupina I: velmi toxické látky;

Obalová skupina II: toxické látky;

Obalová skupina III: slabě toxické látky

2.2.61.1.5 Látky, směsi, roztoky a předměty zařazené do třídy 6.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek, směsí a roztoků, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, k vhodné položce pododdílu 2.2.61.3 a k příslušné obalové skupině podle ustanovení kapitoly 2.1 musí být provedeno podle následujících kritérií odstavců 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.11.

2.2.61.1.6 Při posuzování stupně toxicity se musí vzít v úvahu zkušenosti z případů otrav osob, jakož i zvláštní vlastnosti posuzované látky, jako kapalný stav, vysoká těkavost, zvláštní pravděpodobnost příjmu pokožkou a zvláštní biologické účinky.

2.2.61.1.7 Pokud nejsou zkušenosti z pozorování učiněných na člověku, posoudí se stupeň toxicity z vyhodnocených výsledků pokusů na zvířatech podle následující tabulky:

Obalová skupina Toxicita při požití
LD50 (mg/kg)
Toxicita při absorpci
pokožkou
LD50 (mg/kg)
Toxicita při
vdechnutí prachu a
mlhy
LC50 (mg/l)
velmi toxické I ≤ 5,0 ≤ 50 ≤ 0,2
toxické II > 5,0 ≤ 50 > 50 a ≤ 200 > 0,2 a ≤ 2
slabě toxické IIIa > 50 a ≤ 300 >200 a ≤ 1000 >2 a ≤ 4

a Slzotvorné látky musí být přiřazeny k obalové skupině II, i když údaje o jejich toxicitě odpovídají kritériím obalové skupiny III.

2.2.61.1.7.1 Jestliže látka vykazuje při dvou nebo více různých způsobech příjmu různé hodnoty toxicity, použije se pro klasifikaci nejvyšší hodnota toxicity.

2.2.61.1.7.2 Látky, které splňují kritéria třídy 8 a vykazují toxicitu při vdechnutí prachu a mlhy (LC50) odpovídající obalové skupině I, se mohou zařadit do třídy 6.1 jen tehdy, pokud zároveň toxicita při požití nebo při absorpci pokožkou odpovídá alespoň obalové skupině I nebo II. V opačném případě se látka, pokud je to potřeba, musí přiřadit ke třídě 8 (viz odstavec 2.2.8.1.5)

2.2.61.1.7.3 Tato kritéria pro toxicitu při vdechnutí prachu a mlhy spočívají na hodnotách LC50 při době pokusu jedné hodiny a tyto hodnoty musí být také použity, pokud jsou k dispozici. Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC50 4-hodinového pokusu, mohou být takové hodnoty vynásobeny čtyřmi a výsledek pak může nahradit výše uvedené kritérium, tzn., že čtyřnásobná hodnota LC50 (4 hodiny) se považuje za ekvivalentní hodnotě LC50 (1 hodina).

Toxicita při vdechnutí par

2.2.61.1.8 Kapaliny, které vylučují toxické páry, je třeba přiřadit do následujících skupin, kde písmeno „V“ představuje koncentraci nasycené páry (prchavost) (v ml/m3 vzduchu) při 20 °C a normálním atmosférickém tlaku.

Obalová skupina
velmi toxické jestliže V ≥ 10 LC50 a LC50 ≤ 1000 ml/m3
toxické II 3 jestliže V ≥ LC50 a LC50 ≤ 3000 ml/m a kritéria pro
obalovou skupinu I nejsou splněna
slabě toxickéIIIa jestliže V ≥ 1/5 LC50 a LC50 ≤ 5000 ml/m3 a kritéria pro
obalovou skupinu I a II nejsou splněna

a Slzotvorné látky musí být přiřazeny k obalové skupině II, i když údaje o jejich toxicitě odpovídají kritériím obalové skupiny III.

Tato kritéria toxicity při vdechnutí par spočívají na hodnotách LC50 při době pokusu 1 hodiny a tyto hodnoty musí být také použity, jsou-li k dispozici.

Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC50 ze 4-hodinového pokusu, mohou být takové hodnoty vynásobeny dvěma a výsledek může pak nahradit výše uvedená kritéria, tzn. dvojnásobná hodnota LC50 (4 hodiny) se považuje za ekvivalent k hodnotě LC50 (1 hodina).

Dělící čáry obalových skupin - toxicita při vdechnutí par

obr. 06

Na tomto vyobrazení jsou pro usnadnění zařazení kritéria znázorněna graficky. Z důvodů jen přibližné přesnosti grafického znázornění musí se však látky, které leží v blízkosti nebo přímo na dělící čáře, přezkoušet pomocí číselných kritérií.

Směsi kapalných látek

2.2.61.1.9 Směsi kapalných látek, které jsou při vdechnutí toxické, je třeba přiřadit k obalovým skupinám podle těchto kritérií:

2.2.61.1.9.1 Je-li hodnota LC50 pro každou toxickou látku, která je částí směsi, známa, lze určit obalovou skupinu následovně:

(a) výpočet hodnoty LC50 směsi:

vz. 03

kde:

fi = molární zlomek i-té části směsi

LC50i = střední smrtelná koncentrace i-té části v ml/m3

(b) výpočet prchavosti každé části směsi:

106
Vi = Pi ×——— v ml/m3
101,3

kde:

Pi = parciální tlak i-té části v kPa při 20 °C a při normálním atmosférickém tlaku

(c) výpočet poměru prchavosti k hodnotě LC50:

vz. 04

(d) vypočítané hodnoty pro LC50 (směs) a R pak slouží k určení obalové skupiny směsi:

Obalová skupina I: R ≥ 10 a LC50 (směs) ≤ 1000 ml/m3

Obalová skupina II: R ≥ 1 a LC50 (směs) ≤ 3000 ml/m3 a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I

Obalová skupina III: R ≥ 1/5 a LC50 (směs) ≤ 5000 ml/m3 a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I nebo II.

2.2.61.1.9.2 Není-li hodnota LC50 toxických komponentů známa, lze směs přiřadit k jedné z obalových skupin na základě dále popsaných zjednodušených zkoušek prahové toxicity. V takovém případě musí být určena a pro přepravu směsi použita nejpřísnější obalová skupina.

2.2.61.1.9.3 Směs bude přiřazena k obalové skupině I jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria:

(a) Vzorek kapalné směsi se rozpráší a rozředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 1000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 1000 ml/m3.

(b) Vzorek páry v rovnováze s kapalnou směsí se zředí devítinásobným objemem vzduchu, čímž se vytvoří zkušební ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než desetinásobná hodnota LC50 směsi.

2.2.61.1.9.4 Směs bude přiřazena k obalové skupině II jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalovou skupinu I:

(a) Vzorek kapalné směsi se rozpráší a rozředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 3000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 3000 ml/m3.

(b) Vzorek páry v rovnováze s kapalnou směsí se použije k vytvoření zkušebního ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než hodnota LC50 směsi.

2.2.61.1.9.5 Směs bude přiřazena k obalové skupině III jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalové skupiny I nebo II.

(a) Vzorek kapalné směsi se rozpráší a rozředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 5000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 5000 ml/m3.

(b) Změří se koncentrace par (prchavost) kapalné směsi; je-li rovna nebo větší než 1000 ml/m3, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než 1/5 hodnoty LC50 směsi.

Metody výpočtu toxicity směsí při požití a při absorpci pokožkou

2.2.61.1.10 Pro zařazení směsí třídy 6.1 a jejich přiřazení k vhodné obalové skupině podle kritérií pro toxicitu při požití a při absorpci pokožkou (viz odstavec 2.2.61.1.3) je nutné vypočítat akutní hodnotu LD50 směsi.

2.2.61.1.10.1 Pokud směs obsahuje pouze jednu účinnou látku, jejíž hodnota LD50 je známa, lze při chybějících spolehlivých údajích o akutní toxicitě při požití a při absorpci pokožkou u směsi, která má být přepravena, vypočítat hodnotu LD50 při požití a při absorpci pokožkou následovně:

LD50 účinné látky × 100
LD50 přípravku = —————————————
podíl účinné látky (% hm.)

2.2.61.1.10.2 Pokud směs obsahuje více než jednu účinnou látku, mohou být použity tři možné metody pro výpočet hodnoty LD50 při požití a při absorpci pokožkou. Je třeba upřednostnit metodu, kterou se získají spolehlivé údaje pro akutní toxicitu při požití a při absorpci pokožkou konkrétní směsi, která se má přepravovat. Pokud nejsou spolehlivé přesné údaje k dispozici, je třeba použít jedné z následujících metod:

(a) zařadit přípravek podle nejnebezpečnější složky směsi, jakoby tato složka byla přítomna ve stejné koncentraci jako je celková koncentrace všech účinných složek; nebo

(b) použít vzorce

CA CB CZ100
——— + ——— + ... + ——— =———
TA TB TZTM

kde:

C = koncentrace v procentech složek A, B......Z směsi;

T = hodnota LD50 při požití složek A, B......Z;

TM = hodnota LD50 při požití směsi.

POZNÁMKA: Tento vzorec lze také použít pro toxicitu při absorpci pokožkou, za předpokladu, že tyto informace jsou k dispozici ve stejné formě pro všechny složky. Použití tohoto vzorce nezohledňuje případné jevy stupňování nebo ochrany.

Klasifikace pesticidů

2.2.61.1.11 Všechny účinné látky pesticidů a jejich přípravky, u kterých jsou známy hodnoty LC50 a/nebo LD50 a které jsou zařazeny do třídy 6.1, musí být přiřazeny podle kritérií uvedených v odstavcích 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.9 k odpovídajícím obalovým skupinám. Látky a přípravky, které vykazují vedlejší nebezpečí, musí být zařazeny podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10 s přiřazením k odpovídajícím obalovým skupinám.

2.2.61.1.11.1 Není-li pro přípravek pesticidů známa hodnota LD50 pro požití nebo absorpci pokožkou, avšak je známa hodnota LD50 jeho účinné(ých) složky(ek), může být hodnota LD50 přípravku zjištěna použitím postupu uvedeného v odstavci 2.2.61.1.10.

POZNÁMKA: Údaje o toxicitě týkající se hodnoty LD50 určitého poctu běžných pesticidů lze nalézt v nejnovějším vydání dokumentu „The WHO Recommended Classification of Pesticides by Hazard and Guidelines to Classification”, který je možno si obstarat u Světové zdravotnické organizace (WHO) na adrese: International Programme on Chemical Safety, World Health Organisation (WHO), CH-1211, Ženeva 27, Švýcarsko. Zatímco tento dokument může být použit jako zdroj dat pro hodnoty LD50 pesticidů, jeho klasifikační systém není možno použit pro účely zařazování pesticidů pro přepravu nebo pro jejich přiřazení k obalovým skupinám, které musejí odpovídat ustanovením RlD.

2.2.61.1.11.2 Oficiální pojmenování pro přepravu pesticidu se volí na základě aktivní složky, fyzikálního stavu pesticidu a všech vedlejších nebezpečí, které by mohl představovat (viz oddíl 3.1.2).

2.2.61.1.12 Jestliže látky třídy 6.1 vlivem příměsí spadají do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.

POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.

2.2.61.1.13 Na základě kritérií uvedených v odstavcích 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.11 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs, která obsahuje jmenovitě uvedenou látku, takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením pro tuto třídu.

2.2.61.1.14 Látky, roztoky a směsi, s výjimkou látek a přípravků používaných jako pesticidy, které nejsou klasifikovány jako akutně toxické kategorie 1, 2 nebo 3 podle nařízení (ES) č. 1272/20084), smějí být považovány za látky nepatřící do třídy 6.1.

2.2.61.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

2.2.61.2.1 Chemicky nestálé látky třídy 6.1 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění možnosti nebezpečného rozkladu nebo polymerizace za normálních podmínek přepravy. K opatřením potřebným pro zabránění polymerizaci viz zvláštní ustanovení 386 kapitoly 3.3. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce mohly podporovat.

2.2.61.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:

- kyanovodík (bezvodý nebo v roztoku), který neodpovídá popisům UN čísel 1051, 1613,1614 a 3294,

- karbonyly kovů s bodem vzplanutí nižším než 23 °C, jiné než UN 1259 TETRAKARBONYL NIKLU a UN 1994 PENTAKARBONYL ŽELEZA,

- 2,3,7,8-TETRACHLORDIBENZO-1,4-DIOXIN (TCDD) v koncentracích, které se považují podle kritérií v odstavci 2.2.61.1.7 za velmi toxické,

- UN 2249 DICHLORDIMETHYLETHER, SYMETRICKÝ,

- přípravky fosfidů bez přísad, které zabraňují vývinu toxických hořlavých plynů.

Následující látky nejsou připuštěny k železniční přepravě:

- azid barnatý, suchý nebo s méně než 50 % vody nebo alkoholů,

- UN 0135 fulminát rtuťnatý, navlhčený.

2.2.61.3 Seznam hromadných položek

Příloha 07

POZNÁMKA:

a Látky a přípravky obsahující alkaloidy nebo nikotin používané jako pesticidy jsou přiřazeny pod UN 2588 PESTICID, TUHÝ, TOXICKÝ, J.N., UN 2902 PESTICID, KAPALNÝ, TOXICKÝ, J.N. nebo UN 2903 PESTICID, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
b Účinné látky, jakož i přípravky nebo směsi látek určených pro laboratorní a pokusné účely, jakož i k výrobě farmaceutických výrobků, s jinými látkami musí být zařazeny podle své toxicity (viz odstavce 2.2.61.1.7 až 2.2.61.1.11).
c Slabě toxické látky schopné samoohřevu a samozápalné organokovové sloučeniny jsou látkami třídy 4.2.
d Slabě toxické látky reagující s vodou a organokovové sloučeniny reagující s vodou jsou látkami třídy 4.3.
e Fulminát rtuťnatý, navlhčený, s nejméně 20 % (hm.) vody nebo směsi alkoholu a vody je látkou třídy 1, UN číslo 0135 a nejsou připuštěny k železniční přepravě (viz odstavec 2.2.61.2.2)
f Ferrikyanidy, ferrokyanidy, jakož thiokyanát draselný a thiokyanát amonný (Rhodanidy) nepodléhají ustanovením RID.
g Olověné soli a olověná barviva, které smíchány v poměru 1: 1000 s kyselinou chlorovodíkovou 0,07 M a míchány po dobu jedné hodiny při teplotě 23 °C + 2 °C vykazují rozpustnost nejvýše 5 %, nepodléhají ustanovením RID.
h Předměty napuštěné tímto pesticidem, jako jsou lepenkové podložky, papírové proužky, kuličky vaty, plastové fólie, v hermeticky uzavřených obalech nepodléhají ustanovením RID.
i Směsi tuhých látek, které nepodléhají ustanovením RID, a toxických kapalných látek mohou být přepravovány pod UN číslem 3243, bez toho, že by se předtím použila klasifikační kritéria pro třídu 6.1, za podmínky, že v době nakládky látky nebo uzavírání obalu, kontejneru nebo vozu není vidět žádná uvolněná kapalina. Každý obal musí odpovídat konstrukčnímu typu, který úspěšně obstál při zkoušce těsnosti pro obalovou skupinu II. Tato položka nesmí být použita pro tuhé látky, které obsahují kapalnou látku obalové skupiny I.
j Velmi toxické a toxické hořlavé kapaliny látky s bodem vzplanutí pod 23 °C jsou látkami třídy 3, s výjimkou látek, které jsou velmi toxické při vdechnutí, jak je definováno v 2.2.61.1.4 až 2.2.61.1.9. Kapaliny, které jsou velmi toxické při vdechnutí, jsou identifikovány jako „toxické při vdechnutí” ve svém oficiálním pojmenování pro přepravu ve sloupci (2) nebo zvláštním ustanovením 354 ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2.
k Slabě toxické hořlavé kapalné látky s bodem vzplanutí od 23 °C do 60 °C, včetně limitních hodnot, s výjimkou látek a přípravků sloužících jako pesticidy, jsou látkami třídy 3.
l Fosfidy kovů přiřazené k UN číslům 1360, 1397, 1432, 1714, 2011 a 2013 jsou látkami třídy 4.3.
m Slabě toxické látky podporující hoření jsou látkami třídy 5.1.
n Slabě toxické a slabě žíravé látky jsou látkami třídy 8.

2.2.62 Třída 6.2 Infekční látky

2.2.62.1 Kritéria

2.2.62.1.1 Název třídy 6.2 zahrnuje látky schopné vyvolat nákazu. Pro účely RID jsou infekčními látkami ty látky, o kterých je známo nebo lze důvodně předpokládat, že obsahují původce nemocí. Původci nemocí jsou definováni jako mikroorganismy (včetně bakterií, virů, rickettsií, parazitů a plísní) a jiní činitelé, jako jsou priony, které(kteří) mohou způsobit onemocnění u lidí nebo zvířat.

POZNÁMKA 1: Geneticky změněné mikroorganismy a organismy, biologické produkty, diagnostické vzorky a záměrně infikovaná živá zvířata musí být přiřazeny do této třídy, jestliže splňují podmínky pro tuto třídu.
Přeprava neúmyslně nebo přirozeně infikovaných živých zvířat podléhá jen platným pravidlům a předpisům příslušných zemí původu, tranzitu a určení.

POZNÁMKA 2: Toxiny z rostlin, zvířat nebo bakterií, které neobsahují žádnou infekční látku nebo organismy, nebo které nejsou obsaženy v infekčních látkách nebo organismech, jsou látkami třídy 6.1, UN číslo 3172 nebo 3462.

2.2.62.1.2 Látky třídy 6.2 jsou rozděleny následovně:

I1 Infekční látky nebezpečné pro lidi
I2 Infekční látky nebezpečné jen pro zvířata
I3 Klinické odpady
I4 Biologické látky

Definice

2.2.62.1.3 Pro účely RID se následujícími pojmy rozumí:

Biologické produkty jsou produkty z živých organismů, které se vyrábějí a rozesílají v souladu s předpisy příslušných národních orgánů, které mohou uložit podmínku zvláštních povolení. Biologické produkty se používají buď pro prevenci, léčení nebo diagnostikování nemocí u lidí nebo zvířat, nebo pro vývojové, pokusné nebo výzkumné účely s tím spojené. Zahrnují hotové výrobky nebo meziprodukty, jako očkovací látky, ale nejsou na ně omezeny;

Kultury (kmenové kultury pro laboratorní účely) jsou výsledkem procesu, při kterém se původci nemocí záměrně rozmnožují. Tato definice nezahrnuje lidské nebo zvířecí vzorky od pacientů, jak jsou definovány v tomto odstavci;

Medicínské nebo klinické odpady jsou odpady pocházející z lékařského ošetření zvířat nebo lidí nebo z biologického výzkumu.

Vzorky od pacientů jsou lidské nebo zvířecí materiály odebrané přímo z lidí nebo zvířat včetně například výkalů, výměšků, krve a jejích složek, tkáně a tkáňových tekutin a částí těl, které jsou přepravovány k takovým účelům, jako je výzkum, diagnostika, vyšetření, léčení nemocí a prevence.

Klasifikace

2.2.62.1.4 Infekční látky musí být zařazeny do třídy 6.2 a přiřazeny k UN číslům 2814, 2900, 3291 nebo popřípadě 3373.

Infekční látky se dělí do těchto kategorií:

2.2.62.1.4.1 Kategorie A: Infekční látka, která je přepravována ve formě, která je schopna, dojde-li k vystavení jejímu účinku, způsobit trvalou invaliditu, nemoc ohrožující život nebo smrtelnou nemoc jinak zdravých lidí nebo zvířat. Informativní příklady látek, které splňují tato kritéria, jsou uvedeny v tabulce tohoto odstavce.

POZNÁMKA: Vystavení účinku látky nastane, jestliže látka unikne ven z ochranného obalu a dojde k fyzickému kontaktu s lidmi nebo zvířaty.

(a) Infekční látky splňující tato kritéria, které způsobují nemoc u lidí, nebo u lidí i zvířat musí být přiřazeny k UN číslu 2814. Infekční látky, které způsobují nemoc jen u zvířat, musí být přiřazeny k UN číslu 2900;

(b) Přiřazení k UN číslu 2814 nebo k UN číslu 2900 musí být založeno na známých lékařských chorobopisech a známých příznacích nemoci lidí nebo zvířat, endemických místních podmínkách nebo odborném posouzení individuálního stavu člověka nebo zvířete.

POZNÁMKA 1: Oficiální pojmenování pro přepravu UN čísla 2814 je LÁTKA INFEKČNÍ, NEBEZPEČNÁ PRO LIDI. Oficiální pojmenování pro přepravu UN čísla 2900 je LÁTKA INFEKČNÍ, NEBEZPEČNÁ PRO ZVÍŘATA.

POZNÁMKA 2: Následující tabulka není vyčerpávající. Infekční látky, včetně nových nebo nově se objevivších původců nemocí, které nejsou uvedeny v tabulce, avšak které splňují stejná kritéria, musí být přiřazeny ke kategorii A. Kromě toho, je-li pochybnost, zda látka splňuje či nesplňuje tato kritéria, musí být začleněna do kategorie A.

POZNÁMKA 3: Ty mikroorganismy, které jsou v následující tabulce napsány kurzívou, jsou bakterie, mykoplazmy, rickettsie nebo plísně.

JMENOVITÉ PŘÍKLADY INFEKČNÍCH LÁTEK ZAHRNUTÝCH DO KATEGORIE A V JAKÉKOLI FORMĚ,
NENÍ-LI PŘÍMO UVEDENO JINAK (2.2.62.1.4.1)
UN číslo
a pojmenování
Mikroorganismus
UN 2814
LÁTKA INFEKČNÍ,
NEBEZPEČNÁ
PRO LIDI
Bacillus anthracis (pouze kultury)
Brucella abortus (pouze kultury)
Brucella melitensis (pouze kultury)
Brucella suis (pouze kultury)
Burkholderia mallei - Pseudomonas mallei - vozhřivka (pouze kultury)
Burkholderia pseudomallei - Pseudomonas pseudomallei (pouze kultury)
Chlamydia psittaci - ptačí kmeny (pouze kultury)

Clostridium botulinum (pouze kultury)
Coccidioides immitis (pouze kultury)
Coxiella burnetii (pouze kultury)
virus konžsko-krymské hemoragické horečky
virus dengue (pouze kultury)
virus /americké/ východní koňské encefalomyelitidy (pouze kultury)
Escherichia coli, verotoxigenická (pouze kultury)a
virus Ebola
virus Flexal
Francisella tularensis (pouze kultury)
virus Guanarito
virus Hantaan
Hantaviry vyvolávající hemoragickou horečku s ledvinovým syndromem
virus Hendra
virus hepatitidy B (pouze kultury)
virus herpes B (pouze kultury)
virus lidské imunodeficiencie /HIV/ (pouze kultury)
vysoce patogenní virus moru drůbeže /ptačí chřipky/ (pouze kultury)
virus japonské encefalitidy (pouze kultury)
virus Junin /argentinská hemoragická horečka/
virus horečky Kyasanurského lesa /indická klíšťová horečka/
virus horečky Lassa
virus Machupo /bolivijská hemoragická horečka/
virus Marburg
virus opičích neštovic
Mycobacterium tuberculosis (pouze kultury)a
virus Nipah
virus omské hemoragické horečky
virus poiomyelitidy /dětské obrny/ (pouze kultury)
virus vztekliny /Rabies virus/ (pouze kultury)
Rickettsia prowazekii (pouze kultury)
Rickettsia rickettsii (pouze kultury)
virus horečky Rift / Rift Valley/ (pouze kultury)
virus ruské jaro-letní encefalitidy (pouze kultury)
virus Sabia
Shigella dysenteriae typ I (pouze kultury)a
virus klíšťové encefalitidy (pouze kultury)

a Jsou-li kultury určeny pro diagnostické nebo klinické účely, mohou být zařazeny jako infekční látky kategorie B.

JMENOVITÉ PŘÍKLADY INFEKČNÍCH AGENS ZAHRNUTÝCH DO KATEGORIE A V JAKÉKOLI FORMĚ,
NENÍ-LI PŘÍMO UVEDENO JINAK (2.2.62.1.4.1)
UN číslo
a pojmenování
Mikroorganismus
UN 2814
LÁTKA INFEKČNÍ,
NEBEZPEČNÁ
PRO LIDI (pokračování)
virus pravých neštovic /Variola/
virus venezuelské koňské encefalomyelitidy (pouze kultury)
virus západní nilské /západonilské/ encefalomyelitidy (pouze kultury)
virus žluté zimnice (pouze kultury) Yersinia pestis (pouze kultury)
UN 2900
LÁTKA INFEKČNÍ,
NEBEZPEČNÁ
PRO ZVÍŘATA
virus afrického moru prasat
ptačí paramyxovirus typ 1 - velogenový virus newcastleské choroby drůbeže
virus klasického moru prasat
virus slintavky a kulhavky
virus nodulární dermatitidy skotu
Mycoplasma mycoides - infekční hovězí pleuropneumonie
virus moru malých přežvýkavců
virus dobytčího moru
virus ovčích neštovic
virus kozích neštovic
virus vezikulární stomatitidy prasat
virus vezikulární stomatitidy

2.2.62.1.4.2 Kategorie B: Infekční látka, která nesplňuje kritéria pro zařazení do kategorie A. Infekční látky v kategorii B musí být přiřazeny k UN číslu 3373.

POZNÁMKA: BIOLOGICKÁ LÁTKA, KATEGORIE B UN čísla 3373 je „VZORKY, DIAGNOSTICKÉ” nebo „VZORKY, KLINICKÉ.

2.2.62.1.5 Vynětí z platnosti

2.2.62.1.5.1 Látky, které neobsahují infekční látky, nebo látky, u nichž není pravděpodobné, že způsobí nemoc u lidí nebo zvířat, nepodléhají ustanovením RID, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy.

2.2.62.1.5.2 Látky obsahující mikroorganismy, které jsou nepatogenní vůči lidem nebo zvířatům, nepodléhají ustanovením RID, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy.

2.2.62.1.5.3 Látky v takové formě, že všichni přítomní původci nemocí byli neutralizováni nebo desaktivováni, takže už nepředstavují zdravotní riziko, nepodléhají ustanovením RID, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy.

POZNÁMKA: Lékařské vybavení, které bylo zbaveno volné kapaliny, je považováno za splňující požadavky tohoto odstavce a nepodléhá ustanovením RID.

2.2.62.1.5.4 Látky, u nichž je koncentrace původců nemocí na stejné úrovni jako v přírodě (včetně vzorků potravin a vody) a které nejsou považovány za látky představující významné riziko infekce, nepodléhají ustanovením RID, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy.

2.2.62.1.5.5 Suché krevní skvrny, získané odkápnutím krve na absorpční materiál, nepodléhají ustanovením RID.

2.2.62.1.5.6 Vzorky pro test okultního krvácení do stolice nepodléhají ustanovením RID.

2.2.62.1.5.7 Krev nebo krevní složky, které byly shromážděny pro účely transfúze nebo pro přípravu krevních produktů k použití pro transfúze nebo transplantace a jakékoli tkáně nebo orgány určené k použití při transplantacích, jakož i vzorky odebrané ve spojení s takovými účely, nepodléhají ustanovením RID.

2.2.62.1.5.8 Lidské nebo zvířecí vzorky, u nichž je minimální pravděpodobnost, že jsou v nich přítomni původci nemocí, nepodléhají ustanovením RID, jsou-li vzorky přepravovány v obalu, který zabrání jakémukoli úniku a který je označen slovy „VYJMUTÝ LIDSKÝ VZOREK” nebo „VYJMUTÝ ZVÍŘECÍ VZOREK”.
Obal je považován za obal vyhovující výše uvedeným požadavkům, jestliže splňuje následující podmínky:

(a) Obal sestává ze tří částí:

(i) jedné nebo více těsných primárních nádob;

(ii) těsného sekundárního obalu; a

(iii) vnějšího obalu přiměřené pevnosti vzhledem k jeho vnitřnímu objemu, hmotnosti a zamýšlenému použití s alespoň jednou stěnou o rozměrech nejméně 100 × 100 mm;

(b) Pro kapaliny musí být mezi primární nádobu(y) a sekundární obal vložen savý materiál v dostatečném množství, aby pohltil celý obsah tak, aby během přepravy žádný únik kapalné látky nezasáhl vnější obal a neporušil celistvost vycpávkového materiálu;

(c) Je-li více křehkých primárních nádob vloženo do jednoho sekundárního obalu, musí být buď jednotlivě zabaleny, nebo navzájem odděleny, aby se zamezilo jejich vzájemnému dotyku.

POZNÁMKA 1: K určení, zda je látka vyňata podle tohoto odstavce, se vyžaduje odborné posouzení. Toto posouzení by mělo být založeno na předchozích lékařských případech, příznacích a individuálních okolnostech zdroje, lidského nebo zvířecího, a na endemických místních podmínkách. Příklady vzorků, které mohou být přepravovány podle tohoto odstavce zahrnují:

- vzorky krve nebo moči ke zjištění hladiny cholesterolu, hladiny cukru, hladiny hormonů nebo prostatických specifických protilátek (PSA);

- vzorky vyžadované k ověření funkce orgánů, jako srdce, jater nebo ledvin, u lidí nebo zvířat s neinfekčními chorobami, nebo pro terapeutickou kontrolu léků;

- vzorky odebrané na žádost pojišťovacích společností nebo zaměstnavatelů ke zjištění přítomnosti drog nebo alkoholu;

- vzorky odebrané pro těhotenské testy;

- biopsie ke zjištění rakoviny; a

- zjišťování protilátek u lidí nebo zvířat, pokud není žádná obava z infekce (např. vyhodnocení imunity vyvolané vakcínou, diagnostikování autoimunní nemoci atd.)

POZNÁMKA 2: Pro leteckou dopravu musí obaly pro vzorky vyňaté podle tohoto odstavce splňovat podmínky uvedené pod písmeny (a) až (c).

2.2.62.1.5.9 S výjimkou:

(a) medicínského odpadu (UN 3291);

(b) lékařských přístrojů nebo zařízení kontaminovaných nebo obsahujících infekční látky kategorie A (UN 2814 nebo UN 2900); a

(c) lékařských přístrojů nebo zařízení kontaminovaných nebo obsahujících jiné nebezpečné látky, které vyhovují definici jiné třídy,

lékařské přístroje nebo zařízení potenciálně kontaminované nebo obsahující infekční látky, které jsou přepravovány k desinfekci, čištění, sterilizaci, opravě nebo k ocenění zařízení nepodléhají jiným ustanovením RID, než jsou ustanovení tohoto odstavce, jsou-li zabaleny do obalů konstruovaných a vyrobených takovým způsobem, že za normálních podmínek přepravy nemohou prasknout, být propíchnuty nebo propouštět svůj obsah. Obaly musí být konstruovány tak, aby splnily konstrukční požadavky uvedené v 6.1.4 nebo 6.6.4.

Tyto obaly musí splňovat všeobecná ustanovení pro balení v 4.1.1.1 a 4.1.1.2 a být schopny zadržet lékařské přístroje a zařízení při pádu z výšky 1,2 m.

Obaly musí být označeny nápisem „POUŽITÝ LÉKAŘSKÝ PŘISTROJ” nebo „POUŽITÉ LÉKAŘSKÉ ZAŘÍZENÍ”. Při použití přepravních obalových souborů musí být tyto soubory označeny stejným způsobem, kromě případů, kdy nápis zůstává viditelným.

2.2.62.1.6 (Vyhrazeno)

2.2.62.1.7 (Vyhrazeno)

2.2.62.1.8 (Vyhrazeno)

2.2.62.1.9 Biologické produkty

Pro účely RID se biologické produkty dělí do následujících skupin:

(a) Produkty, které jsou vyrobeny a zabaleny v souladu s předpisy příslušných národních orgánů a jsou přepravovány za účelem jejich konečného zabalení nebo distribuce a k použití pro léčebné účely lékaři nebo jednotlivci. Látky této skupiny nepodléhají ustanovením RID;

(b) Produkty, které nespadají pod písmeno a) a o kterých je známo nebo se o nich důvodně předpokládá, že obsahují infekční látky, a které splňují kritéria pro zařazení do kategorie A nebo kategorie B. Látky v této skupině se musí přiřadit k UN číslu 2814, 2900 nebo popřípadě 3373.

POZNÁMKA: U některých biologických produktů schválených pro uvedení na trh může biologické nebezpečí hrozit jen v určitých částech světa. V tomto případě mohou příslušné orgány požadovat, aby tyto biologické produkty vyhovovaly místním předpisům pro infekční látky nebo mohou uložit jiná omezení.

2.2.62.1.10 Geneticky změněné mikroorganismy a organismy

Geneticky změněné mikroorganismy, které neodpovídají definici infekční látky, musí být zařazeny podle oddílu 2.2.9.

2.2.62.1.11 Medicínské nebo klinické odpady

2.2.62.1.11.1 Medicínské nebo klinické odpady obsahující infekční látky kategorie A musí být přiřazeny k UN číslu 2814 nebo popřípadě k UN číslu 2900. Medicínské nebo klinické odpady obsahující infekční látky v kategorii B, musí být přiřazeny k UN číslu 3291.

POZNÁMKA: Medicínské nebo klinické odpady přiřazené k číslu 18 01 03 (Odpady z lékařské nebo veterinární zdravotní péče a/nebo s ní spojeného výzkumu - odpady z porodnic, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí u lidí - odpady, jejichž sběr a likvidace podléhá zvláštním požadavkům vzhledem k prevenci infekce) nebo 18 02 02 (Odpady z lékařské nebo veterinární zdravotní péče a/nebo s ní spojeného výzkumu - odpady z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí u zvířat - odpady, jejichž sběr a likvidace podléhá zvláštním požadavkům vzhledem k prevenci infekce) podle seznamu odpadů přiloženého k rozhodnutí Komise 2000/532/ES5), se změnami, musí být zařazeny podle ustanovení uvedených v tomto odstavci, na základě lékařské nebo veterinární diagnózy týkající se pacienta nebo zvířete.”

2.2.62.1.11.2 Medicínské nebo klinické odpady, u nichž je možno důvodně předpokládat malou pravděpodobnost, že obsahují infekční látky, musí být přiřazeny k UN číslu 3291. Pro přiřazení se mohou vzít v úvahu mezinárodní, regionální nebo vnitrostátní katalogy odpadů.

POZNÁMKA 1: Oficiální pojmenování pro přepravu UN čísla 3291 je „ODPAD KLINICKÝ, NESPECIFIKOVANÝ, J.N.” nebo „ODPAD (BIO)MEDICÍNSKÝ, J.N.” nebo „ODPAD MEDICÍNSKÝ REGULOVANÝ, J.N.”.

POZNÁMKA 2: Bez ohledu na výše uvedená klasifikační kritéria nepodléhají ustanovením RID medicínské nebo klinické odpady přiřazené k číslu 18 01 04 (Odpady z lékařské nebo veterinární zdravotní péče a/nebo s ní spojeného výzkumu - odpady z porodnic, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí u lidí - odpady, jejichž sběr a likvidace nepodléhá zvláštním požadavkům vzhledem k prevenci infekce) nebo 18 02 03 (Odpady z lékařské nebo veterinární zdravotní péče a/nebo s ní spojeného výzkumu - odpady z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí u zvířat -odpady, jejichž sběr a likvidace nepodléhá zvláštním požadavkům vzhledem k prevenci infekce) podle seznamu odpadů přiloženého k rozhodnutí Komise 2000/532/ES5), se změnami.”

2.2.62.1.11.3 Dekontaminované medicínské nebo klinické odpady, které dříve obsahovaly infekční látky, nepodléhají ustanovením RID, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy.

2.2.62.1.11.4 Medicínské nebo klinické odpady přiřazené k UN číslu 3291 jsou přiřazeny k obalové skupině II.

2.2.62.1.12 Infikovaná zvířata

2.2.62.1.12.1 Živá zvířata smějí být použita k zaslání infekční látky, jen pokud nemůže být zaslána nějakým jiným způsobem. Živá zvířata, která byla záměrně infikována a je známo nebo je podezření, že obsahují infekční látku, smějí být přepravována jen za podmínek schválených příslušným orgánem.

POZNÁMKA: Schválení příslušných orgánů musí být vydávána na základě platných pravidel pro přepravu živých zvířat s přihlédnutím k aspektům nebezpečných věcí. Orgány, které jsou příslušné ke stanovování těchto podmínek a pravidel pro schvalování musí být reglementovány na národní úrovni.

Není-li k dispozici schválení vydané příslušným orgánem smluvního státu RID, smí příslušný orgán smluvního státu RID uznat schválení vydané příslušným orgánem země, která není smluvním státem RID.

Pravidla pro přepravu živých zvířat jsou obsažena např. v nařízení Rady (ES) č. 1/2005 z 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy (Úřední věstník Evropské unie č. L3 z 5. ledna 2005) se změnami.

2.2.62.1.12.2 Materiál živočišného původu obsahující původce nemocí kategorie A nebo původce nemocí, kteří by byli přiřazeni ke kategorii A jen v kulturách, musí být přiřazen k UN 2814 nebo UN 2900, jak je to náležité. Zvířecí materiál obsahující původce nemocí kategorie B, jiné než původce nemocí, kteří by byli přiřazeni ke kategorii A, pokud by byli v kulturách, musí být přiřazen k UN 3373.

2.2.62.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

Živí obratlovci nebo bezobratlá zvířata nesmějí být použiti(a) k tomu, aby přepravovali(a) infekční látku, ledaže by tato látka nemohla být přepravena jiným způsobem nebo ledaže by tato přeprava byla schválena příslušným orgánem (viz odstavec 2.2.62.1.12.1).

2.2.62.3 Seznam hromadných položek

Příloha 08

2.2.7 Třída 7: Radioaktivní látky

2.2.7.1 Definice

2.2.7.1.1 Radioaktivní látky jsou jakékoliv látky obsahující radionuklidy, ve kterých jak hmotnostní aktivita, tak i celková aktivita v zásilce převyšuje hodnoty uvedené v bodech 2.2.7.2.2.1 a 2.2.7.2.2.6

2.2.7.1.2 Kontaminace

Kontaminace - přítomnost radioaktivní látky na povrchu v množstvích více než 0.4 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a nízkotoxické alfa zářiče, nebo 0.04 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče.

Nefixovaná kontaminace - kontaminace, která může být odstraněna z povrchu za běžných podmínek během přepravy.

Fixovaná kontaminace - jakákoliv jiná kontaminace než nefixovaná kontaminace.

2.2.7.1.3 Definice specifických termínů

A1 a A2

A1 - je hodnota aktivity radioaktivních látek zvláštní formy uvedená v tabulce 2.2.7.7.2.1 nebo odvozená podle 2.2.7.2.2.2, která se používá pro určení mezních hodnot aktivity pro účely požadavků RID.

A2 - je hodnota aktivity radioaktivních látek, jiných než jsou radioaktivní látky zvláštní formy, která je uvedena v tabulce 2.2.7.7.2.1 nebo odvozena podle pododdílu 2.2.7.2 a která se používá pro určení mezních hodnot aktivity pro účely požadavků RID.

Látka s nízkou specifickou aktivitou (LSA) - je radioaktivní látka, která má ze své povahy omezenou specifickou aktivitu, nebo radioaktivní látka, pro kterou platí mezní hodnoty odhadované střední specifické aktivity. Při stanovení odhadované střední specifické aktivity se neberou v úvahu vnější stínící materiály obklopující LSA.

Neozářené thorium - thorium, které obsahuje nejvýše 10-7 g uranu-233 na gram thoria-232,

Neozářený uran - uran, který obsahuje nejvýše 2×103 Bq plutonia na gram uranu-235, nejvýše 9×106 Bq štěpných produktů na gram uranu-235 a nejvýše 5×10-3 g uranu-236 na gram uranu-235.

Nízkodisperzní radioaktivní látka je buď tuhá radioaktivní látka, nebo tuhá radioaktivní látka v uzavřené kapsli, která má omezenou schopnost se rozptylovat a není v práškovité formě.

Nízkotoxické alfa zářiče jsou: přírodní uran, ochuzený uran, přírodní thorium, uran-235 nebo uran-238, thorium-232, thorium-228 a thorium-230, jsou-li tyto obsaženy v rudách nebo fyzikálních nebo chemických koncentrátech, nebo alfa zářiče s poločasem rozpadu méně než 10 dní.

Povrchově kontaminovaný předmět (SCO) - tuhý předmět, který sám není radioaktivní, ale na jehož povrchu je rozptýlena radioaktivní látka.

Radioaktivní látka zvláštní formy - je

a) nerozptýlitelná tuhá radioaktivní látka; nebo

b) těsně uzavřené pouzdro, obsahující radioaktivní látku.

Specifická aktivita radionuklidu - aktivita radionuklidu vztažená na jednotku hmotnosti tohoto nuklidu. Specifická aktivita látky je aktivita vztažená na jednotku hmotnosti této látky, ve které je radionuklid v podstatě rovnoměrně rozptýlen.

Štěpné nuklidy“ jsou uran-233, uran-235, plutonium-239 a plutonium-241.

Štěpné látky jsou látky obsahující kterýkoli z těchto štěpných nuklidů. Vyjmuty z definice štěpných látek jsou následující:

(a) neozářený přírodní uran nebo neozářený ochuzený uran;

(b) přírodní uran nebo ochuzený uran, které byly ozářeny výhradně v tepelných reaktorech;

(c) materiál se štěpnými nuklidy o celkové hmotnosti menší než 0.25 g;

(d) libovolná kombinace (a), (b) anebo (c).

Tyto výjimky jsou platné pouze tehdy, jestliže žádný další materiál se štěpnými nuklidy není obsažen v radioaktivní zásilce, nebo v dodávce, je-li přepravován nebalený.

Uranem - přírodním, ochuzeným, obohaceným se rozumí:

Přírodní uran je uran (včetně chemicky separovaného), ve kterém se vyskytují izotopy uranu (v množství cca 99.28 % hmot. uranu-238, a cca 0.72 % hmot. uranu-235).

Ochuzený uran je uran s menším hmotnostním podílem uranu-235 než má přírodní uran.

Obohacený uran je uran s vyšším hmotnostním (procentním) podílem uranu-235 než 0.72 %.

Ve všech případech se vyskytuje nepatrný hmotnostní podíl uranu-234.

2.2.7.2 Klasifikace

2.2.7.2.1 Všeobecné předpisy

2.2.7.2.1.1 Radioaktivní látky musí být přiřazeny k jednomu z UN čísel specifikovanému v tabulce 2.2.7.2.1.1, v souladu s 2.2.7.2.4 a 2.2.7.2.5, s přihlédnutím k materiálovým charakteristikám stanoveným v 2.2.7.2.3.

Tabulka 2.2.7.2.1.1 Přiřazení UN čísel

UN číslo Pojmenování a popis a
Vyjmuté kusy (1.7.1.5)
UN 2908 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - PRÁZDNÝ OBAL
UN 2909 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - VÝROBKY Z PŘÍRODNÍHO URANU
UN 2910 nebo OCHUZENÉHO URANU nebo PŘÍRODNÍHO THORIA LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - OMEZENÁ MNOŽSTVÍ
UN 2911 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - PŘÍSTROJE nebo VÝROBKY
UN 3507 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÁ ZÁSILKA, HEXAFLUORID URANU, MÉNĚ NEŽ 0,1 KG V RADIOAKTIVNÍ ZÁSILCE, b,c
Látky s nízkou hmotnostní aktivitou 2.2.7.2.3.1
UN 2912 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU HMOTNOSTNÍ AKTIVITOU (LSA-I) jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpnáb
UN 3321LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-II), jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpnáb
UN 3322LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-III), jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpnáb
UN 3324 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-II), ŠTĚPNÁ
UN 3325 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-III), ŠTĚPNÁ
Povrchově kontaminované předměty (2.2.7.2.3.2)
UN 2913 LÁTKA, RADIOAKTIVNÍ - POVRCHOVĚ KONTAMINOVANÉ PŘEDMĚTY (SCO-I nebo SCO-II), jiné než štěpné nebo vyjmuté štěpnéb
UN 3326 RADIOAKTIVNÍ LÁTKA, POVRCHOVĚ KONTAMINOVANÉ PŘEDMĚTY (SCO-I nebo SCO-II), ŠTĚPNÉ
Kusy typu A (2.2.7.2.4.4)
UN 2915 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU A jiná než zvláštní formy, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpnáb
UN 3327 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU A, ŠTĚPNÁ, jiné než zvláštní formy
UN 3333 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU A, ZVLÁŠTNÍ FORMY, ŠTĚPNÁ
UN 3332 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU A, ZVLÁŠTNÍ FORMY, jiné než štěpná nebo vyjmutá štěpnáb
Kusy typu B(U) (2.2.7.2.4.6)
UN 2916 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU B (U), jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpnáb
UN 3328 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU B (U), ŠTĚPNÁ
Kusy typu B(M) (2.2.7.2.4.6)
UN 2917 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU B (M), jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpnáb
UN 3329LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU B (M), ŠTĚPNÁ
Kusy typu C (2.2.7.2.4.6)
UN 3323 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU C, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpnáb
UN 3330 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU C, ŠTĚPNÁ
Zvláštní podmínky (2.2.7.2.5)
UN 2919 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, PŘEPRAVOVANÁ ZA ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNEK, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpnáb
UN 3331LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, PŘEPRAVOVANÁ ZA ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNEK, ŠTĚPNÁ
Hexafluorid uranu (2.2.7.2.4.5)
UN 2977 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, ŠTĚPNÁ
UN 2978 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpnáb
UN 3507 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS, HEXAFLUORID URANU, méně než 0.1 kg na kus, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná b,c

a Pojmenování lze nalézt v kolonce „Pojmenování a popis” a je omezeno na část napsanou velkými písmeny V položkách UN 2909, UN 2911, uN 2913 a UN 3326 se musí použít pouze odpovídající pojmenování z alternativních pojmenování, které jsou odděleny slovy “nebo”.

b Pojem „vyjmutá štěpná” se vztahuje pouze na látku vyjmutou podle 2.2.7.2.3.5.

c Pro UN 3507, viz též zvláštní ustanovení 369 v kapitole 3.3.

2.2.7.2.2 Určení základních hodnot radionuklidů

2.2.7.2.2.1 V tabulce 2.2.7.2.2.1 jsou uvedeny následující základní hodnoty pro jednotlivé radionuklidy:

(a) A1 a A2 v TBq;

(b) mezní hodnoty koncentrace aktivity pro vyjmuté látky v Bq/g; a

(c) mezní hodnoty aktivity pro vyjmuté zásilky v Bq.

Tabulka 2.2.7.2.2.1 Základní hodnoty aktivity jednotlivých radionuklidů

Radionuklid
(atomové číslo)
A1



(TBq)
A2



(TBq)
Mezní hodnota
koncentrace
aktivity
pro vyjmuté látky
(Bq/g)
Mezní hodnota
aktivity pro
vyjmutou zásilku

(Bq)
Aktinium (89)
Ac-225a) 8 × 10-1 6 × 10-3 1 × 101 1 × 104
Ac-227a) 9 × 10-1 9 × 10-5 1 × 10-1 1 × 103
Ac-228 6 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Stříbro (47)
Aq-105 2 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
Ag-108ma) 7 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 b) 1 × 106 b)
Ag-110ma) 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Ag-111 2 × 100 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Hliník (13)
Al-26 1 × 10-1 1 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Americium (95)
Am-241 1 × 101 1 × 10-3 1 × 100 1 × 104
Am-242ma) 1 × 101 1 × 10-3 1 × 100 b) 1 × 104 b)
Am-243a) 5 × 100 1 × 10-3 1 × 100 b) 1 × 103 b)
Argon (18)
Ar-37 4 × 101 4 × 101 1 × 106 1 × 108
Ar-39 4 × 101 2 × 101 1 × 107 1 × 104
Ar-41 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 102 1 × 109
Arzen (33)
As-72 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 1 × 105
As-73 4 × 101 4 × 101 1 × 103 1 × 107
As-74 1 × 100 9 × 10-1 1 × 101 1 × 106
As-76 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 102 1 × 105
As-77 2 × 101 7 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Astat (85)
At-211a) 2 × 101 5 × 10-1 1 × 103 1 × 107
Zlato (79)
Au-193 7 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 107
Au-194 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
Au-195 1 × 101 6 × 100 1 × 102 1 × 107
Au-198 1 × 100 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Au-199 1 × 101 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Baryum (56)
Ba-131a) 2 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
Ba-133 3 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Ba-133m 2 × 101 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Ba-140a) 5 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 b) 1 × 105 b)
Berylium (4)
Be-7 2 × 101 2 × 101 1 × 103 1 × 107
Be-10 4 × 101 6 × 10-1 1 × 104 1 × 106
Vizmut (83)
Bi-205 7 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Bi-206 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Bi-207 7 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Bi-210 1 × 100 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Bi-210ma) 6 × 10-1 2 × 10-2 1 × 101 1 × 105
Bi-212a) 7 × 10-1 6 × 10-1 1 × 101 b) 1 × 105 b)
Berkelium (97)
Bk-247 8 × 100 8 × 10-4 1 × 100 1 × 104
Bk-249a) 4 × 101 3 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Brom (35)
Br-76 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Br-77 3 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Br-82 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Uhlík (6)
C-11 1 x 100 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
C-14 4 × 101 3 × 100 1 × 104 1 × 107
Vápník (20)
Ca-41 neomezeno neomezeno 1 × 105 1 × 107
Ca-45 4 × 101 1 × 100 1 × 104 1 × 107
Ca-47a) 3 × 100 3 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Kadmium (48)
Cd-109 3 × 101 2 × 100 1 × 104 1 × 106
Cd-113m 4 × 101 5 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Cd-115a) 3 × 100 4 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Cd-115m 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Cer (58)
Ce-139 7 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
Ce-141 2 × 101 6 × 10-1 1 × 102 1 × 107
Ce-143 9 × 10-1 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Ce-144a) 2 × 10-1 2 × 10-1 1 × 102 b) 1 × 105 b)
Kalifornium (98)
Cf-248 4 × 101 6 × 10-3 1 × 101 1 × 104
Cf-249 3 × 100 8 × 10-4 1 × 100 1 × 103
Cf-250 2 × 101 2 × 10-3 1 × 101 1 × 104
Cf-251 7 × 100 7 × 10-4 1 × 100 1 × 103
Cf-252 1 × 10-1 3 × 10-3 1 × 101 1 × 104
Cf-253a) 4 × 101 4 × 10-2 1 × 102 1 × 105
Cf-254 1 × 10-3 1 × 10-3 1 × 100 1 × 103
Chlor (17)
Cl-36 1 × 101 6 × 10-1 1 × 104 1 × 106
Cl-38 2 × 10-1 2 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Curium (96)
Cm-240 4 × 101 2 × 10-2 1 × 102 1 × 105
Cm-241 2 × 100 1 × 100 1 × 102 1 × 106
Cm-242 4 × 101 1 × 10-2 1 × 102 1 × 105
Cm-243 9 × 100 1 × 10-3 1 × 100 1 × 104
Cm-244 2 × 101 2 × 10-3 1 × 101 1 × 104
Cm-245 9 × 100 9 × 10-4 1 × 100 1 × 103
Cm-246 9 × 100 9 × 10-4 1 × 100 1 × 103
Cm-247a) 3 × 100 1 × 10-3 1 × 100 1 × 104
Cm-248 2 × 10-2 3 × 10-4 1 × 100 1 × 103
Kobalt (27)
Co-55 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Co-56 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Co-57 1 × 101 1 × 101 1 × 102 1 × 106
Co-58 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
Co-58m 4 × 101 4 × 101 1 × 104 1 × 107
Co-60 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Chrom(24)
Cr-51 3 × 101 3 × 101 1 × 103 1 × 107
Cesium (55)
Cs-129 4 × 100 4 × 100 1 × 102 1 × 105
Cs-131 3 × 101 3 × 101 1 × 103 1 × 106
Cs-132 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 105
Cs-134 7 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 1 × 104
Cs-134m 4 × 101 6 × 10-1 1 × 103 1 × 105
Cs-135 4 × 101 1 × 100 1 × 104 1 × 107
Cs-136 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Cs-137a) 2 × 100 6 × 10-1 1 × 101 b) 1 × 104 b)
Měď (29)
Cu-64 6 × 100 1 × 100 1 × 10 1× 106
Cu-67 1 × 101 7 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Dysprosium (66)
Dy-159 2 × 101 2 × 101 1 × 103 1 × 107
Dy-165 9 × 10-1 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Dy-166a) 9 × 10-1 3 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Erbium (68)
Er-169 4 × 101 1 × 100 1 × 104 1 × 107
Er-171 8 × 10-1 5 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Europium (63)
Eu-147 2 × 10° 2 × 100 1 × 102 1 × 106
Eu-148 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Eu-149 2 × 101 2 × 101 1 × 102 1 × 107
Eu-150 (krátce životné) 2 × 100 7 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Eu-150 (dlouho životné) 7 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Eu-152 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
Eu-152m 8 × 10-1 8 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Eu-154 9 × 10-1 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Eu-155 2 × 101 3 × 100 1 × 102 1 × 107
Eu-156 7 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Fluor (9)
F-18 1 × 100 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Železo (26)
Fe-52a) 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Fe-55 4 × 101 4 × 101 1 × 104 1 × 106
Fe-59 9 × 10-1 9 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Fe-60a) 4 × 101 2 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Galium (31)
Ga-67 7 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Ga-68 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Ga-72 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Gadolinium (64)
Gd-146a) 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Gd-148 2 × 101 2 × 10-3 1 × 101 1 × 104
Gd-153 1 × 101 9 × 100 1 × 102 1 × 107
Gd-159 3 × 100 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Germanium (32)
Ge-68a) 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Ge-71 4 × 101 4 × 101 1 × 104 1 × 108
Ge-77 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Hafnium (72)
Hf-172a) 6 × 10-1 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Hf-175 3 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Hf-181 2 × 100 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Hf-182 neomezeno neomezeno 1 × 102 1 × 106
Rtuť (80)
Hg-194a) 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
Hq-195ma) 3 × 100 7 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Hq-197 2 × 10' 1 × 101 1 × 102 1 × 107
Hg-197m 1 × 101 4 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Hg-203 5 × 100 1 × 100 1 × 102 1 × 105
Holmium (67)
Ho-166 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 103 1 × 105
Ho-166m 6 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Jod (53)
l-123 6 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 107
I-124 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
I-125 2 × 10' 3 × 100 1 × 103 1 × 106
l-126 2 × 10° 1 × 100 1 × 102 1 × 106
l-129 neomezeno neomezeno 1 ×102 1 × 105
l-131 3 × 100 7 × 10-1 1 × 102 1 × 106
l-132 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 105
l-133 7 × 10-1 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
l-134 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 1 × 105
l-135a) 6 × 10-1 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Indium (49)
In-111 3 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
In-113m 4 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
In-114ma) 1 × 101 5 × 10-1 1 × 102 1 × 106
In-115m 7 × 100 1 × 100 1 × 102 1 × 106
Iridium (77)
Ir-189a) 1 × 101 1 × 101 1 × 102 1 × 107
Ir-190 7 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Ir-192 1 × 100 c) 6 × 10-1 1 × 101 1 × 104
Ir-194 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Draslík (19)
K-40 9 × 10-1 9 × 10-1 1 × 102 1 × 106
K-42 2 × 10-1 2 × 10-1 1 × 102 1 × 106
K-43 7 × 10-1 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Krypton (36)
Kr-79 4 × 100 2 × 100 1 × 103 1 × 105
Kr-81 4 × 101 4 × 101 1 × 104 1 × 107
Kr-85 1 × 101 1 × 101 1 × 105 1 × 104
Kr-85m 8 × 100 3 × 100 1 × 103 1 × 1010
Kr-87 2 × 10-1 2 × 10-1 1 × 102 1 × 109
Lanthan (57)
La-137 3 × 101 6 × 100 1 × 103 1 × 107
La-140 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Lutecium (71)
Lu-172 6 × 10-1 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Lu-173 8 × 100 8 × 100 1 × 102 1 × 107
Lu-174 9 × 100 9 × 100 1 × 102 1 × 107
Lu-174m 2 × 101 1 × 101 1 × 102 1 × 107
Lu-177 3 × 101 7 × 10-1 1 × 103 1 × 107
Hořčík (12)
Mg-28a) 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Mangan (25)
Mn-52 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Mn-53 neomezeno neomezeno 1 × 104 1 × 109
Mn-54 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
Mn-56 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Molybden (42)
Mo-93 4 × 101 2 × 101 1 × 103 1 × 108
Mo-99a) 1 × 100 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Dusík (7)
N-13 9 × 10-1 6 × 10-1 1 × 102 1 × 109
Sodík (11)
Na-22 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Na-24 2 × 10-1 2 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Niob (41)
Nb-93m 4 × 101 3 × 101 1 × 104 1 × 107
Nb-94 7 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Nb-95 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
Nb-97 9 × 10-1 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Neodym (60)
Nd-147 6 × 100 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Nd-149 6 × 10-1 5 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Nikl (28)
Ni-59 neomezeno neomezeno 1 × 104 1 × 108
Ni-63 4 × 101 3 × 101 1 × 105 1 × 108
Ni-65 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Neptunium (93)
Np-235 4 × 101 4 × 101 1 × 103 1 × 107
Np-236 (krátce životné) 2 × 101 2 × 100 1 × 103 1 × 107
Np-236 (dlouho životné) 9 × 100 2 × 10-2 1 × 102 1 × 105
Np-237 2 × 101 2 × 10-3 1 × 100 b) 1 × 103 b)
Np-239 7 × 100 4 × 10-1 1 × 102 1 × 107
Osmium (76)
Os-185 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
Os-191 1 × 101 2 × 100 1 × 102 1 × 107
Os-191m 4 × 101 3 × 101 1 × 103 1 × 107
Os-193 2 × 100 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Os-194a) 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Fosfor (15)
P-32 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 103 1 × 105
P-33 4 × 101 1 × 100 1 × 105 1 × 108
Protaktinium (91)
Pa-230a) 2 × 100 7 × 10-2 1 × 101 1 × 106
Pa-231 4 × 100 4 × 10-4 1 × 100 1 × 103
Pa-233 5 × 100 7 × 10-1 1 × 102 1 × 107
Olovo (82)
Pb-201 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
Pb-202 4 × 101 2 × 101 1 × 103 1 × 106
Pb-203 4 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Pb-205 neomezeno neomezeno 1 × 104 1 × 107
Pb-210a) 1 × 100 5 × 10-2 1 × 101 b) 1 × 104 b)
Pb-212a) 7 × 10-1 2 × 10-1 1 × 101 b) 1 × 105 b)
Paladium (46)
Pd-103a) 4 × 101 4 × 101 1 × 103 1 × 108
Pd-107 neomezeno neomezeno 1 × 105 1 × 108
Pd-109 2 × 100 5 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Prometium (61)
Pm-143 3 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Pm-144 7 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Pm-145 3 × 101 1 × 101 1 × 103 1 × 107
Pm-147 4 × 101 2 × 100 1 × 104 1 × 107
Pm-148ma) 8 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Pm-149 2 × 100 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Pm-151 2 × 100 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Polonium (84)
Po-210 4 × 101 2 × 10-2 1 × 101 1 × 104
Praseodym (59)
Pr-142 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Pr-143 3 × 100 6 × 10-1 1 × 104 1 × 106
Platina (78)
Pt-188a) 1 × 100 8 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Pt-191 4 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Pt-193 4 × 101 4 × 101 1 × 104 1 × 107
Pt-193m 4 × 101 5 × 10-1 1 × 103 1 × 107
Pt-195m 1 × 101 5 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Pt-197 2 × 101 6 × 101 1 × 103 1 × 106
Pt-197m 1 × 101 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Plutonium (94)
Pu-236 3 × 101 3 × 10-3 1 × 101 1 × 104
Pu-237 2 × 101 2 × 101 1 × 103 1 × 107
Pu-238 1 × 101 1 × 10-3 1 × 100 1 × 104
Pu-239 1 × 101 1 × 10-3 1 × 100 1 × 104
Pu-240 1 × 101 1 × 10-3 1 × 100 1 × 103
Pu-241a) 4 × 101 6 × 10-2 1 × 102 1 × 105
Pu-242 1 × 101 1 × 10-3 1 × 100 1 × 104
Pu-244a) 4 × 10-1 1 × 10-3 1 × 100 1 × 104
Radium (88)
Ra-223a) 4 × 10-1 7 × 10-3 1 × 102 b) 1 × 105 b)
Ra-224a) 4 × 10-1 2 × 10-2 1 × 101 b) 1 × 105 b)
Ra-225a) 2 × 10-1 4 × 10-3 1 × 102 1 × 105
Ra-226a) 2 × 10-1 3 × 10-3 1 × 101 b) 1 × 104 b)
Ra-228/a) 6 × 10-1 2 × 10-2 1 × 101 b) 1 × 105 b)
Rubidium (37)
Rb-81 2 × 10° 8 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Rb-83a) 2 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
Rb-84 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
Rb-86 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Rb-87 neomezeno neomezeno 1 × 104 1 × 107
Rb (přírodní) neomezeno neomezeno 1 × 104 1 × 107
Rhenium (75)
Re-184 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
Re-184m 3 × 100 1 × 100 1 × 102 1 × 106
Re-186 2 × 100 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Re-187 neomezeno neomezeno 1 × 106 1 × 109
Re-188 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Re-189a) 3 × 100 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Re (přírodní) neomezeno neomezeno 1 × 106 1 × 109
Rhodium (45)
Rh-99 2 × 100 2 × 100 1 × 101 1 × 106
Rh-101 4 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 107
Rh-102 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Rh-102m 2 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
Rh-103m 4 × 101 4 × 101 1 × 104 1 × 108
Rh-105 1 × 101 8 × 10-1 1 × 102 1 × 107
Radon (86)
Rn-222a) 3 × 10-1 4 × 10-3 1 × 101 b) 1 × 108 b)
Ruthenium (44)
Ru-97 5 × 100 5 × 100 1 × 102 1 × 107
Ru-103a) 2 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
Ru-105 1 × 100 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Ru-106a) 2 × 10-1 2 × 10-1 1 × 102 b) 1 × 105 b)
Síra (16)
S-35 4 × 101 3 × 100 1 × 105 1 × 108
Antimon (51)
Sb-122 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 102 1 × 104
Sb-124 6 × 10-1 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Sb-125 2 × 100 1 × 100 1 × 102 1 × 106
Sb-126 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Skandium (21)
Sc-44 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Sc-46 5 × 101 5 × 10-1 1 × 101 1×10
Sc-47 1 × 101 7 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Sc-48 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Selen (34)
Se-75 3 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Se-79 4 × 101 2 × 100 1 × 104 1 × 107
Křemík (14)
Si-31 6 × 10-1 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Si-32 4 × 101 5 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Samarium (62)
Sm-145 1 × 101 1 × 101 1 × 102 1 × 107
Sm-147 neomezeno neomezeno 1 × 101 1 × 104
Sm-151 4 × 101 1 × 101 1 × 104 1 × 108
Sm-153 9 × 100 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Cín (50)
Sn-113a) 4 × 100 2 × 100 1 × 103 1 × 107
Sn-117m 7 × 100 4 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Sn-119m 4 × 101 3 × 101 1 × 103 1 × 107
Sn-121ma) 4 × 101 9 × 10-1 1 × 103 1 × 107
Sn-123 8 × 10-1 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Sn-125 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Sn-126a) 6 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Stroncium (38)
Sr-82a) 2 × 10-1 2 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Sr-85 2 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
Sr-85m 5 × 100 5 × 100 1 × 102 1 × 107
Sr-87m 3 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Sr-89 6 × 10-1 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Sr-90a) 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 102b) 1 × 104 b)
Sr-91a) 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Sr-92a) 1 × 100 3 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Tritium (1)
T (H-3) 4 × 101 4 × 101 1 × 106 1 × 109
Tantal (73)
Ta-178 (dlouho životný) 1 × 100 8 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Ta-179 3 × 101 3 × 101 1 × 103 1 × 107
Ta-182 9 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 104
Terbium (65)
Tb-157 4 × 101 4 × 101 1 × 104 1 × 107
Tb-158 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
Tb-160 1 × 100 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Technecium (43)
Tc-95ma) 2 × 100 2 × 100 1 × 101 1 × 106
Tc-96 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Tc-96ma) 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 103 1 × 107
Tc-97 neomezeno neomezeno 1 × 103 1 × 108
Tc-97m 4 × 101 1 × 100 1 × 103 1 × 107
Tc-98 8 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Tc-99 4 × 101 9 × 10-1 1 × 104 1 × 107
Tc-99m 1 × 101 4 × 100 1 × 102 1 × 107
Telur (52)
Te-121 2 × 100 2 × 100 1 × 101 1 × 106
Te-121m 5 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Te-123m 8 × 100 1 × 100 1 × 102 1 × 107
Te-125m 2 × 101 9 × 10-1 1 × 103 1 × 107
Te-127 2 × 101 7 × 101 1 × 103 1 × 106
Te-127ma) 2 × 101 5 × 10-1 1 × 103 1 × 107
Te-129 7 × 10-1 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Te-129ma) 8 × 10-1 4 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Te-131ma) 7 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Te-132a) 5 × 10-1 4 × 10-1 1 × 102 1 × 107
Thorium (90)
Th-227 1 × 101 5 × 10-3 1 × 101 1 × 104
Th-228a) 5 × 10-1 1 × 10-3 1 × 100 1 × 104
Th-229 5 × 10° 5 × 10-4 1 × 100 1 × 103
Th-230 1 × 101 1 × 10-3 1 × 100 1 × 104
Th-231 4 × 101 2 × 10-2 1 × 103 1 × 107
Th-232 neomezeno neomezeno 1 × 101 1 × 104
Th-234a) 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 103 1 × 105
Th (přírodní) neomezeno neomezeno 1 × 100 1 × 103
Titan (22)
Ti-44a) 5 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Thalium (81)
TI-200 9 × 10-1 9 × 10-1 1 × 101 1 × 106
TI-201 1 × 101 4 × 100 1 × 102 1 × 106
TI-202 2 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
TI-204 1 × 101 7 × 10-1 1 × 104 1 × 104
Thulium (69)
Tm-167 7 × 100 8 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Tm-170 3 × 100 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Tm-171 4 × 101 4 × 101 1 × 104 1 × 108
Uran (92)
U-230 (rychlá absorpce plícemi)a)d) 4 × 101 1 × 10-1 1 × 101 b) 1 × 105 b)
U-230 (střední absorpce plícemi)a)e) 4 × 101 4 × 10-3 1 × 101 1 × 104
U-230 (pomalá absorpce plícemi)a)f) 3 × 101 3 × 10-3 1 × 101 1 × 104
U-232 (rychlá absorpce plícemi)d) 4 × 101 1 × 10-2 1 × 100 1 × 103
U-232 (střední absorpce plícemi)e) 4 × 101 7 × 10-3 1 × 101 1 × 104
U-232 (pomalá absorpce plícemi)f) 1 × 101 1 × 10-3 1 × 101 1 × 104
U-233 (rychlá absorpce plícemi)d) 4 × 101 9 × 10-2 1 × 101 1 × 104
U-233 (střední absorpce plícemi)e) 4 × 101 2 × 10-2 1 × 102 1 × 105
U-233 (pomalá absorpce plícemi)f) 4 × 101 6 × 10-3 1 × 101 1 × 105
U-234 (rychlá absorpce plícemi)d) 4 × 101 9 × 10-2 1 × 101 1 × 104
U-234 (střední absorpce plícemi)e) 4 × 101 2 × 10-2 1 × 102 1 × 105
U-234 (pomalá absorpce plícemi) 4 × 101 6 × 10-3 1 × 101 1 × 105
U-235 (všechny druhy absorpce plícemi)a)d)ef neomezeno neomezeno 1 × 101 1 × 104
U-236 (rychlá absorpce plícemi)d) neomezeno neomezeno 1 × 101 1 × 104
U-236 (střední absorpce plícemi)e) 4 × 101 2 × 10-2 1 × 102 1 × 105
U-236 (pomalá absorpce plícemi/f) 4 × 101 6 × 10-3 1 × 101 1 × 104
U-238 (všechny druhy absorpce plícemi)d)e)f) neomezeno neomezeno 1 × 101 b) 1 × 104 b)
U (přírodní) neomezeno neomezeno 1 × 100 b) 1 × 103 b)
U (obohacený < 20 %)g) neomezeno neomezeno 1 × 100 1 × 103
U (ochuzený) neomezeno neomezeno 1 × 100 1 × 103
Vanad (23)
V-48 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 105
V-49 4 × 101 4 × 101 1 × 104 1 × 107
Wolfram (74)
W-178a) 9 × 10° 5 × 100 1 × 101 1 × 106
W-181 3 × 101 3 × 101 1 × 103 1 × 107
W-185 4 × 101 8 × 10-1 1 × 104 1 × 107
W-187 2 × 100 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
W-188a) 4 × 10-1 3 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Xenon (54)
Xe-122a) 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 102 1 × 109
Xe-123 2 × 100 7 × 10-1 1 × 102 1 × 109
Xe-127 4 × 100 2 × 100 1 × 103 1 × 105
Xe-131m 4 × 101 4 × 101 1 × 104 1 × 104
Xe-133 2 × 101 1 × 101 1 × 103 1 × 104
Xe-135 3 × 100 2 × 100 1 × 103 1 × 1010
Ytrium (39)
Y-87a) 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
Y-88 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Y-90 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 103 1 × 105
Y-91 6 × 10-1 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Y-91m 2 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
Y-92 2 × 10-1 2 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Y-93 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Yterbium (79)
Yb-169 4 × 100 1 × 100 1 × 102 1 × 107
Yb-175 3 × 101 9 × 10-1 1 × 103 1 × 107
Zinek (30)
Zn-65 2 × 100 2 × 100 1 × 101 1 × 106
Zn-69 3 × 100 6 × 10-1 1 × 104 1 × 106
Zn-69ma) 3 × 100 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Zirkonium (40)
Zr-88 3 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Zr-93 neomezeno neomezeno 1 × 103b) 1 × 107 b)
Zr-95a) 2 × 100 8 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Zr-97a) 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 b) 1 × 105 b)