Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Sdělení č. 53/2015 Sb. m. s.Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Protokolu z roku 1997 pozměňujícího Mezinárodní úmluvu o zamezení znečištění z lodí z roku 1973

Datum vyhlášení 30.11.2015
Uzavření smlouvy 26.09.1997
Ratifikace Smlouvy 13.07.2015
Platnost od 19.05.2005
Profil dokumentu
Partneři ve smlouvách
Oblasti smluvní úpravy
více
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

53

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. září 1997 byl v Londýně přijat Protokol z roku 1997 pozměňující Mezinárodní úmluvu o zamezení znečištění moří z lodí1).

S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky.

Listina o přístupu České republiky k Protokolu, podepsaná prezidentem republiky dne 13. července 2015, byla uložena u generálního tajemníka Mezinárodní námořní organizace, depozitáře Protokolu, dne 27. srpna 2015.

Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 6 odst. 1 dne 19. května 2005. Pro Českou republiku vstoupil v platnost v souladu s ustanovením odstavce 2 téhož článku dne 27. listopadu 2015.

Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.


PŘEKLAD

Protokol z roku 1997 pozměňující Mezinárodní úmluvu o zamezení znečištění z lodí z roku 1973, ve znění Protokolu z roku 1978 týkajícího se této úmluvy

SMLUVNÍ STRANY TOHOTO PROTOKOLU,

Jsou smluvní strany Protokolu z roku 1978 týkajícího se Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění z lodí, 1973,

UZNÁVAJÍCÍ potřebu předcházet a omezovat znečištění ovzduší z lodí,

PŘIPOMÍNAJÍCÍ SI zásadu 15 obsaženou v Deklaraci z Ria o životním prostředí a rozvoji, která vyzývá k uplatňování preventivního přístupu,

MAJÍCÍ ZA TO, že tohoto cíle by mohlo být nejlépe dosaženo uzavřením Protokolu z roku 1997 k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění z lodí z roku 1973, ve znění Protokolu z roku 1978 týkajícího se této úmluvy,

SE DOHODLY následovně:

Článek 1

Listina, která se bude měnit

Listina, kterou tento protokol pozměňuje je Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění z lodí z roku 1973, ve znění Protokolu z roku 1978 týkajícího se této úmluvy (dále jen „úmluva“).

Článek 2

Doplnění Přílohy VI k úmluvě

Příloha VI nazvaná Pravidla pro zamezení znečištění ovzduší z lodí, jejíž znění je uvedeno v příloze k tomuto protokolu, je přiložena.

Článek 3

Obecné povinnosti

1. Úmluva a tento protokol musí být chápány a vykládány, jako mezi smluvními stranami tohoto protokolu, společně jako jediný dokument.

2. Každý odkaz na tento protokol současně představuje i odkaz na jeho přílohy.

Článek 4

Postup při provádění změn

Při uplatňování článku 16 úmluvy na změnu Přílohy VI a jejích dodatků, odkaz na „smluvní stranu úmluvy“ se bude považovat za odkaz na smluvní strany vázané danou přílohou.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 5

Podpis, ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení

1. Tento protokol bude otevřen k podpisu v sídle Mezinárodní námořní Organizace (dále jen „Organizace“) od 1. ledna 1998 do 31. prosince 1998 a poté zůstává otevřena k přistoupení. Smluvními stranami tohoto protokolu se mohou stát jen smluvní strany Protokolu z roku 1978 týkajícího se Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973 (dále jen „Protokol 1978“), a to následovně:

(a) podpisem bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení nebo

(b) podpisem podléhajícím ratifikaci, přijetí nebo schválení, po němž následuje ratifikace, přijetí nebo schválení nebo

(c) přistoupením.

2. Ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení se uskuteční uložením listiny v tomto smyslu u generálního tajemníka Organizace (dále jen „generální tajemník“).

Článek 6

Vstup v platnost

1. Tento protokol vstupuje v platnost dvanáct měsíců po dni, kdy se stane jeho smluvními stranami v souladu s článkem 5 tohoto protokolu ne méně než patnáct států, jejichž sloučená obchodní loďstva tvoří ne méně než 50 procent hrubé prostornosti světové obchodního loďstva.

2. Veškeré listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení uložené po dni, kdy tento protokol vstoupil v platnost, vstoupí v platnost tři měsíce po dni uložení dané listiny.

3. Po dni, kdy se změna tohoto protokolu bude považovat za přijatou v souladu s článkem 16 úmluvy, se budou veškeré uložené listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení vztahovat na tento protokol ve znění pozdějších úprav.

Článek 7

Výpověď

1. Tento protokol může být vypovězen kteroukoliv smluvní stranou tohoto protokolu, a to kdykoli po uplynutí pěti let ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost pro danou smluvní stranu.

2. Výpověď se uskuteční uložením listiny v tomto smyslu u generálního tajemníka.

3. Vypovězení nabývá účinnosti dvanáct měsíců po obdržení oznámení o výpovědi generálním tajemníkem nebo po uplynutí jiného delší lhůty, která může být uvedena v daném oznámení.

4. U výpovědi Protokolu 1978 v souladu s jeho článkem VII se bude považovat, že obsahuje i výpověď tohoto protokolu v souladu s tímto článkem. Taková výpověď nabývá účinku dnem, kdy nabude účinku výpověď Protokolu 1978 v souladu s článkem VII daného protokolu.

Článek 8

Depozitář

1. Tento protokol bude uložen u generálního tajemníka (dále jen „depozitář“).

2. Depozitář musí:

(a) informovat státy, které podepsaly tento protokol nebo k němu přistoupily o:

(i) každém novém podpisu nebo uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení i s jeho datem;

(ii) datum vstupu tohoto protokolu v platnost a

(iii) uložení libovolné listiny o výpovědi tohoto protokolu i s datem jejího přijetí a s datem, kdy tato výpověď nabývá účinnosti a

(b) předávat ověřené kopie tohoto protokolu všem státům, které tento protokol Podpisy nebo k němu přistoupily.

3. Jakmile tento protokol vstoupí v platnost, musí být jeho ověřená kopie předána depozitářem Sekretariátu Organizace spojených národů k registraci a zveřejnění v souladu s Článkem 102 Charty Organizace spojených národů.

Článek 9

Jazyky

TENTO PROTOKOL je vyhotoven v jediném vyhotovení v jazyce arabském, čínském, anglickém, francouzském, ruském a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní, řádně zmocněni svými příslušnými vládami k tomuto účelu, tento protokol podepsali.*

UZAVŘENO V LONDÝNĚ dne dvacátého šestého září roku tisíc devět set devadesát sedm.

Poznámky pod čarou

1) Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí (MARPOL), přijatá v Londýně dne 2. listopadu 1973 a Protokol z roku 1978 týkající se Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí, přijatý v Londýně dne 17. února 1978, byly vyhlášeny pod č. 52/2015 Sb. m. s.

* Podpisy vynechány.


Příloha I k MARPOL

Pravidla pro prevenci znečištění ropnými látkami

Kapitola 1

Obecné informace

Pravidlo 1

Definice

Pro účely této přílohy:

1 Termín ropná látka znamená ropu v jakékoliv formě, včetně sinové ropy, pohonné ropné látky, kalu, ropného odpadu a rafinovaných produktů (jiných druhů než jsou petrochemické produkty, které podléhají ustanovení Přílohy II této úmluvy) a, bez omezení obecnosti výše uvedeného, zahrnuje látky uvedené v Dodatku I k této příloze.

VIZ VÝKLAD 11

2 Termín surová ropa znamená jakoukoliv kapalnou směs uhlovodíků vyskytujících se v přirozeném stavu v zemi, ať již je či není upravována za účelem přípravy pro přepravu a zahrnuje:

.1 surovou ropu, z níž lze odstranit některé destilační frakce a

.2 surovou ropu, do níž lze přidat některé destilační frakce.

3 Termín ropná směs znamená směs s jakýmkoliv obsahem ropných látek.

4 Termín palivo znamená jakoukoliv ropnou látku využívanou jako palivo v souvislostí s pohonem a pomocného strojního zařízení na lodi, ve které je tato ropná látka přepravována.

5 Termín ropný tanker znamená loď postavená nebo upravená především za účelem hromadné přepravy ropných látek v jejích nákladových prostorech a zahrnuje kombinované tankery pro přepravu ropných produktů, veškeré „NLS tankery“ tak, jak jsou definovány v Příloze II této úmluvy a veškeré tankery pro přepravu plynu tak, jak jsou definovány v pravidle 3.20 kapitoly 11-1 v úmluvě SOLAS 74 (ve znění pozdějších předpisů), když převáží hromadně část nebo celý náklad ropných látek.

VIZ VÝKLAD 1.2

6 Termín tanker na surovou ropu znamená ropný tanker využívaný v oblasti přepravy surové ropy.

7 Termín tanker pro přepravu ropných produktů znamená ropný tanker využívaný v oboru přepravy ropných látek jiného druhu než je surová ropa.

8 Termín kombinovaný tanker pro přepravu ropných produktů znamená loď určenou pro hromadnou přepravu buď ropných látek nebo suchých nákladů.

9 Velká přestavba:

VIZ VÝKLAD 2

.1 znamená přestavbu lodi:

.1.1 která podstatně mění rozměry nebo nosnost lodi nebo

.1.2 která mění typ lodi nebo

.1.3 jejíž záměr je, podle názoru správního orgánu, podstatně prodloužit její životnost nebo

.1.4 která jinak mění loď tak, že, kdyby to byla nová loď, by podléhala příslušným ustanovením této úmluvy, která se na ni nevztahují jako na stávající loď.

.2 Bez ohledu na ustanovení této definice:

.2.1 přestavba ropného tankeru o hrubé nosnosti 20.000 tun a více dodaného 1. června 1982 či dříve, ve smyslu pravidla 1.28.3, aby splňoval požadavky pravidla 18 této přílohy se pro účely této přílohy nebude považovat za velkou přestavbu a

.2.2 přestavba ropného tankeru dodaného před 6. červencem 1996 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.5, aby splňoval požadavky pravidla 19 nebo 20 této přílohy se pro účely této přílohy nebude považovat za velkou přestavbu.

10 Nejbližší pevnina. Termín „od nejbližší pevniny“ znamená od základní linie, od které jsou zřízené teritoriální vody dotčeného území v souladu s mezinárodním právem, vyjma případů, kdy pro účely této úmluvy „od nejbližší pevniny“ od severovýchodního pobřeží Austrálie bude znamenat linu vedenou od bodu na pobřeží Austrálie na:

11°00’ jižní šířky, 142°08’ východní délky

k bodu na 10°35’jižní šířky, 141°55’ východní délky,

odtud k bodu na 10°00’ jižní šířky, 142°00’ východní délky,

odtud k bodu na 09°10’ jižní šířky, 143°52’ východní délky,

odtud k bodu na 09°00’ jižní šířky, 144°30’ východní délky,

odtud k bodu na 10°41’ jižní šířky, 145°00’ východní délky,

odtud k bodu na 13°00’ jižní šířky, 145°00’ východní délky,

odtud k bodu na 15°00’ jižní šířky, 146°00’ východní délky,

odtud k bodu na 17°30’ jižní šířky, 147°00’ východní délky,

odtud k bodu na 21°00’ jižní šířky, 152°55’ východní délky,

odtud k bodu na 24°30’ jižní šířky, 154°00’ východní délky,

odtud k bodu na australském pobřeží

na 24°42’ jižní šířky, 153°15’ východní délky.

11 Termín zvláštní oblast znamená oblast moře, kde se z uznávaných technických důvodů týkajících se jejího oceánografického a ekologického stavu a konkrétního charakteru jejího provozu vyžaduje přijetí zvláštních závazných metod k zamezení znečištění moře ropnými látkami.
Pro účely této přílohy se zvláštní oblasti definují následovně:

.1 termín oblast Středozemního moře znamená vlastní Středozemní moře včetně zálivů a jeho moří s hranicí mezi Středozemním mořem a Černým mořem, kterou tvoří rovnoběžka na 41° severní šířky a ohraničená na západě úžinou Gibraltaru na poledníku 005°36’ západní délky;

.2 termín oblast Baltského moře znamená vlastní Baltské moře s Botnickým zálivem, Finským zálivem a vstupem do Baltského moře ohraničeném rovnoběžkou místa Skaw ve Skagerraku na 57°44’.8 severní šířky;

.3 termín oblast Černého moře znamená vlastní Černé moře s hranicí mezi Středozemním mořem a Černým mořem tvořenou rovnoběžkou na 41° severní šířky;

.4 termín oblast Rudého moře znamená vlastní Rudé moře včetně Suezského zálivu a arabského zálivu ohraničené na jihu loxodromou mezi Ras Si Ane (12°28’.5 severní šířky, 043°19’.6 východní délky) a Husn Murad (12°40’.4 severní šířky, 043°30’.5 východní délky);

.5 termín oblast Perského zálivu znamená oblast moře ležící severozápadně od loxodromy mezi Ras al Hadd (22°30’ severní šířky, 059°48’ východní délky) a Ras al Fasteh (25°04’ severní šířky, 061°25’ východní délky);

.6 termín oblast Adenského zálivu znamená tu část Adenského zálivu mezi Rudým mořem a Arabským mořem ohraničenou na západě loxodromou mezi Ras si Ane (12°28’.5 severní šířky, 043°19’.6 východní délky) a Husn Murad (12°40’.4 severní šířky, 043°30\2 východní délky) a na východě loxodromou mezi Ras Asir (11°50’ severní šířky, 051°16’.6 východní délky) a Ras Fartak (15°35’ severní šířky, 052°13’.8 východní délky);

.7 termín oblast Antarktidy znamená oblast moře jižně od rovnoběžky na 60° jižní šířky a

.8 Severozápadní evropské vody zahrnují Severní moře a jeho přístupy, Irské moře a jeho přístupy, Keltské moře, Lamanšský průliv a jeho přístupy a část severovýchodního Atlantiku bezprostředně na západ od Irska. Oblast je ohraničena liniemi spojujícími tyto body:

48°27’ severní šířky na francouzském pobřeží

48°27’ severní šířky; 006°25’ západní délky

49°52’ severní šířky; 007°44’ západní délky

50°30’ severní šířky; 012°’ západní délky

56°30’ severní šířky; 012°’ západní délky

62°’ severní šířky; 003° západní délky

62° severní šířky na norském pobřeží

57°44’.8 severní šířky na dánském a švédském pobřeží

.9 Termín Ománská oblast Arabského moře znamená oblast moře ohraničenou následujícími souřadnicemi:

22°30’.00 severní šířky; 059°48’.00 východní délky

23°47’.27 severní šířky; 060°35’.73 východní délky

22°40’.62 severní šířky; 062°25’.29 východní délky

21°47’.40 severní šířky; 063°22’.22 východní délky

20°30’.37 severní šířky; 062°52’.41 východní délky

19°45’.90 severní šířky; 062°25’.97 východní délky

18°49’.92 severní šířky; 062°02’.94 východní délky

17°44’.36 severní šířky; 061°05’.53 východní délky

16°43’.71 severní šířky; 060°25’.62 východní délky

16°03’.90 severní šířky; 059°32’.24 východní délky

15°15’.20 severní šířky; 058°58’.52 východní délky

14°36’.93 severní šířky; 058°10’.23 východní délky

14°18’.93 severní šířky; 057°27’.03 východní délky

14°11’.53 severní šířky; 056°53’.75 východní délky

13°53’.80 severní šířky; 056°19’.24 východní délky

13°45’.86 severní šířky; 055°54’.53 východní délky

14°27’.38 severní šířky; 054°51’.42 východní délky

14°40’.10 severní šířky; 054°27’.35 východní délky

14°46’.21 severní šířky; 054°08’.56 východní délky

15°20’.74 severní šířky; 053°38’.33 východní délky

15°48’.69 severní šířky; 053°32’.07 východní délky

16°23’.02 severní šířky; 053°14’.82 východní délky

16°39’.06 severní šířky; 053°06’.52 východní délky

.10 termín jižní jihoafrické vody znamená oblast moře ohraničenou následujícími souřadnicemi:

31°14’ jižní šířky; 017°50’ východní délky

31°30’ jižní šířky; 017°12’ východní délky

32°00’ jižní šířky; 017°06’ východní délky

32°32’ jižní šířky; 016°52’ východní délky

34°06’ jižní šířky; 017°24’ východní délky

36°58’ jižní šířky; 020°54’ východní délky

36°00’ jižní šířky; 022°30’ východní délky

35° 14’ jižní šířky; 022°54’ východní délky

34°30’ jižní šířky; 026°00’ východní délky

33°48’ jižní šířky; 027°25’ východní délky

33°27’ jižní šířky; 027°12’ východní délky

12 Termín okamžitý průtok vypouštění ropného obsahu znamená průtok vypouštění ropných látek v litrech za hodinu v každém okamžiku dělený rychlostí lodi v uzlech ve stejném okamžiku.

13 Termín nádrž znamená uzavřený prostor, který je tvořen pevnou konstrukcí lodi a který je určen k hromadné přepravě kapalin.

14 Termín boční nádrž znamená nádrž přiléhající k boční obšívce lodi.

15 Termín středová nádrž znamená jakoukoliv nádrž uvnitř podélné přepážky.

16 Termín odpadní nádrž znamená nádrž speciálně určenou ke sběru výpustí z nádrží, výplachů z nádrží a jiných ropných směsí.

17 Termín čistý balast znamená balast v nádrži, která byla od doby, kdy v ní byla naposledy přepravována ropná látka, vyčištěna tak, že odpadní voda z ní, pokud by byla vypuštěna ze stojící lodi do čisté klidné vody za jasného dne, by na hladině vody nebo na přilehlých březích nevytvořila žádné viditelné stopy ropných látek nebo by pod hladinou vody nebo na přilehlých březích nezpůsobila nánosy usazeného kalu či emulze. Pokud je balast vypuštěn prostřednictvím systému sledování a řízení vypouštění ropných látek schváleného správním orgánem, důkazy založené na tomto systému v tom smyslu, že obsah ropných látek v odpadní vodě nepřekročil 15 milióntin, musí určovat, že balast byl čistý, a to bez ohledu na přítomnost viditelných stop.

18 Termín oddělený balast znamená balastovou vodu napuštěnou do nádrže, která je zcela oddělena od nákladu ropných látek a palivového sytému a která je trvale určen k přepravě balastu nebo k přepravě balastu či nákladů jiných druhů než jsou ropné látky nebo škodlivé kapalné látky tak, jak je různě definováno v přílohách této úmluvy.

VIZ VÝKLAD 3

19 Termín délka (L) znamená 96% z celkové délky na čáře ponoru při 85% nejmenší konstrukční hloubky měřené od vrcholu kýlu, nebo délku od přední strany příďového vazníku k ose pně kormidla na této čáře ponoru, pokud je tato větší. U plavidel se skloněným kýlem musí být čára ponoru, na které se tato délka měří, rovnoběžná s konstrukční čárou ponoru. Délka (L) se měří v metrech.

20 Termín přední a zadní svislice se určuje na předním a zadním konci délky (L). Přední svislice se musí shodovat s průsečíkem přední strany příďového vazníku na čáře ponoru, na které se měří délka.

21 Střed lodi je v polovině délky (L).

22 Termín šířka (B) znamená maximální šíři lodi měřenou ve středu lodi na konstrukční linii žebra u lodi s kovovou obšívkou a k vnějšímu povrchu trupu v lodi s obšívkou z jiného materiálu. Šířka (B) se měří v metrech.

23 Termín hrubá nosnost lodi (DW) znamená rozdíl v tunách mezi výtlakem lodi ve vodě o relativní hustotě 1,025 na čáře ponoru naložené lodi odpovídající stanovené letní výšce volného boku a výtlakem prázdné lodi.

24 Termín výtlak prázdné lodi znamená výtlak lodi v tunách bez nákladu, paliva, mazacího oleje, balastové vody, pitné vody a pitné vody v tancích, zásob potravin, cestujících a posádky, včetně jejich věcí.

25 Termín propustnost prostoru znamená poměr objemu v rámci tohoto prostoru, o kterém se předpokládá, že bude zaplaven vodou až do celkového objemu tohoto prostoru.

26 Objemy a plochy v lodi se musí ve všech případech vypočítávat ke konstrukčním liniím.

27 Termín výroční datum znamená den a měsíc každého roku, který bude odpovídat datu vypršení platnosti Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami.

28.1 Loď dodaná 31. prosince 1979 či dříve znamená loď:

.1 u které je smlouva o stavbě uzavřena 31. prosince 1975 či dříve nebo

.2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby 30. června 1976 či dříve nebo

.3 jejíž dodávka se uskuteční 31. prosince 1979 či dříve nebo

.4 která prošla velkou přestavbou:

.4.1 na kterou je smlouva uzavřena 31. prosince 1975 či dříve, nebo

.4.2 v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena 30. června 1976 či dříve nebo

.4.3 která je dokončena 31. prosince 1979 či dříve.

VIZ VÝKLADY 4 A 5

28.2 Loď dodaná po 31. prosinci 1979 znamená loď:

.1 u které je smlouva o stavbě uzavřena po 31. prosinci 1975 nebo

.2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby po 30. červnu 1976 nebo

.3 jejíž dodávka se uskuteční po 31. prosinci 1979 či dříve nebo

. 4 která prošla velkou přestavbou:

.4.1 na kterou je smlouva uzavřena po 31. prosinci 1975 nebo

.4.2 v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena po 30. červnu 1976 nebo .4.3 která je dokončena po 31. prosinci 1979.

VIZ VÝKLADY 5 A 6

28.3 Ropný tanker dodaný 1. června 1982 či dříve znamená ropný tanker:

.1 pro který je smlouva o stavbě uzavřena 1. června 1979 či dříve nebo

.2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo který byl v podobném stádiu stavby 1. ledna 1980 či dříve nebo

.3 jehož dodávka se uskuteční 1. června 1979 či dříve nebo

.4 který prošel velkou přestavbou:

.4.1 na kterou je smlouva uzavřena 1. června 1979 či dříve nebo

.4.2 v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena 1. ledna 1980 či dříve nebo

.4.3 která je dokončena 1. června 1982 či dříve

28.4 Ropný tanker dodaný po 1. červnu 1982 znamená ropný tanker:

.1 u kterého je smlouva o stavbě uzavřena po 1. červnu 1979 nebo

.2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo který byl v podobném stádiu stavby po 1. lednu 1980 nebo

.3 jehož dodávka se uskuteční po 1. červnu 1982 nebo

.4 který prošel velkou přestavbou:

.4.1 na kterou je smlouva o stavbě uzavřena po 1. červnu 1979 nebo

.4.2 v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena po 1. červnu 1980 nebo

.4.3 která je dokončena po 1. červnu 1982.

VIZ VÝKLADY 5 A 6

28.5 Ropný tanker dodaný před 6. červencem 1996 znamená ropný tanker:

.1 u kterého je smlouva o stavbě uzavřena před 6. červencem 1993 nebo

.2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo který byl v podobném stádiu stavby před 6. lednem 1994 nebo

.3 jehož dodávka se uskuteční 6. červencem 1996 nebo

.4 který prošel velkou přestavbou:

.4.1 na kterou je smlouva uzavřena před 6. červencem 1993 nebo

.4.2 v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena před 6. lednem 1994 nebo

.4.3 která je dokončena před 6. červencem 1996.

28.6 Ropný tanker dodaný 1. července 1996 či později znamená ropný tanker:

.1 u kterého je smlouva o stavbě uzavřena 6. července 1993 či později nebo

.2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo který byl v podobném stádiu stavby 6. ledna 1994 či později nebo

.3 jehož dodávka se uskuteční 6. července 1996 či později nebo

.4 který prošel velkou přestavbou:

.4.1 na kterou je smlouva uzavřena 6. července 1993 či později nebo

.4.2 v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena 6. ledna 1994 či později nebo

.4.3 která je dokončena 6. července 1996 či později.

VIZ VÝKLADY 5 A 6

28.7 Ropný tanker dodaný 1. února 2002 či dříve znamená ropný tanker:

.1 u kterého je smlouva o stavbě uzavřena 1. února 1999 či později nebo

.2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo který byl v podobném stádiu stavby 1. srpna 1999 či později nebo

.3 jehož dodávka se uskuteční 1. února 2002 či později nebo

.4 který prošel velkou přestavbou:

.4.1 na kterou je smlouva uzavřena 1. února 1999 či později nebo

.4.2 v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena 1. srpna 1999 či později

nebo

.4.3 která je dokončena 1. února 2002 či později.

VIZ VÝKLADY 5 A 6

28.8 Ropný tanker dodaný 1. července 2010 či dříve znamená ropný tanker:

.1 u kterého je smlouva o stavbě uzavřena 1. ledna 2007 či později nebo

.2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo který byl v podobném stádiu stavby 1. července 2007 či později nebo

.3 jehož dodávka se uskuteční 1. ledna 2007 či později nebo

.4 který prošel velkou přestavbou:

.4.1 na kterou je smlouva uzavřena 1. ledna 2007 či později nebo

.4.2 v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena 1. července 2007 či později nebo

.4.3 která je dokončena 1. ledna 2010 či později.

VIZ VÝKLADY 5 A 6

28.9 Loď dodaná 1. srpna 2010 či později znamená loď:

.1 pro kterou je smlouva o stavbě uzavřena 1. srpna 2007 či později nebo

.2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby 1. února 2008 či později nebo

.3 jejíž dodávka se uskuteční 1. srpna 2010 či později nebo

.4 která prošla velkou přestavbou: *

.4.1 pro kterou je smlouva uzavřena po 1. srpnu 2007 nebo

.4.2 v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena po 1. únoru 2008 nebo .4.3 která je dokončena po 1. srpnu 2010.

VIZ VÝKLADY 5 A 6

29 Termín milióntina (ppm) znamená díly ropných látek na milion dílů vody dle objemu.

30 Termín postavená znamená loď, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu.

VIZ VÝKLAD 5

31 Termín ropné zbytky (kal) znamená zbytkové odpadní ropné látky vznikající během normálního provozu lodě, stejně jako látky, které vznikají při čištění paliva nebo mazacího oleje pro hlavní nebo pomocná strojní zařízení, oddělený ropný odpad z odlučovače ropných látek, odpadní ropné látky shromážděné v odkapních mísách a odpadní hydraulické a mazací oleje.

32 Termín nádrž na ropné zbytky (kal) znamená nádrž, ve které se přechovávají ropné zbytky (kal), z níž lze kal odstraňovat přímo přes standardní vypouštěcí přípojky nebo jinými schválenými prostředky odstraňování.

33 Termín ropnými látkami znečištěná stoková voda znamená vodu, která může být znečištěna ropnými látkami unikajícími z předmětů, např. při netěsnostech nebo údržbových pracích v prostorách strojovny. Za ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu se považuje veškerá kapalina vniklá do stokového systému, včetně stokových jímek, stokového potrubí, vrchních ploch nádrží nebo sběrných nádrží na stokovou vodu.

34 Termín sběrná nádrž na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu znamená nádrž shromažďující ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu před jejím vypuštěním, přečerpáním nebo odstraněním.

Pravidlo 2

Použití

1 Nebude-li výslovně uvedeno jinak, ustanovení této přílohy se budou vztahovat na všechny lodě.

2 U lodí jiných druhů než jsou ropné tankery vybavené nákladovými prostory, které jsou postavené a využívané k hromadné přepravě ropných látek o celkovém objemu 200 m3 a více, požadavky pravidel 16, 26.4, 29, 30, 31, 32, 34 a 36 této přílohy pro ropné tankery se budou rovněž vztahovat na stavbu a provoz těchto prostor, vyjma případů, kdy lze požadavky pravidla 34.6 této přílohy použít namísto pravidla 29, 31 a 32, je-li tento celkový objem nižší než 1000 m3.

3 Pokud se náklad podléhající ustanovením Přílohy II této úmluvy přepravuje v nákladovém prostoru ropného tankeru, musí se také použít příslušné požadavky Přílohy II této úmluvy.

4 Požadavky pravidel 29, 31 a 32 této přílohy se nevztahují na ropné tankery přepravující asfalt nebo jiné produkty podléhající ustanovením této přílohy, které díky svým fyzikálním vlastnostem omezují účinné oddělování produkt/voda a monitorování, na které se bude vztahovat omezení vypouštění podle pravidla 34 této přílohy, a to prostřednictvím uchovávám zbytků na palubě s vypuštěním všech znečištěných výplachů z nádrží do zařízení pro odevzdávám látek z lodí.

VIZ VÝKLAD 7

5 Na základě ustanovení odstavce 6 tohoto pravidla, pravidla 18.6 až 18.8 této přílohy se nebudou nevztahovat na ropné tankery dodané 1. června 1982 či dříve tak, jak jsou definovány v pravidle 1.28.3, využívané výhradně při zvláštních obchodních činnostech mezi:

.1 přístavy nebo terminály v rámci smluvních států této úmluvy nebo

.2 přístavy nebo terminály smluvních států této úmluvy, kde:

.2.1 plavba je celá v rámci zvláštní oblasti nebo

.2.2 plavba je celá v rámci jiných limitů stanovených Organizací.

6 Ustanovení odstavce 5 tohoto pravidla se použije, jen pokud jsou přístavy nebo terminály, kde se náklady na tyto plavby nakládají, vybaveny zařízeními pro odevzdávání látek z lodí vhodnými pro příjem a zpracování veškeré balastové vody a vody z vymývání nádrží z ropných tankerů využívajících je, a pokud jsou splněny všechny následující podmínky

.1 na základě výjimek stanovených v pravidle 4 této přílohy, veškerá balastová voda, včetně čisté balastové vody, a voda z vymývání nádrží se zadržuje na palubě a přečerpává se do zařízení pro odevzdávání látek z lodí a příslušný orgán přístavního státu schválí příslušný zápis do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, uvedené v pravidle 36 této přílohy.

.2 bylo dosaženo dohody mezi správní orgánem a vládami přístavních států uvedené v odstavcích 5.1 a 5.2 tohoto pravidla týkající se použití ropného tankeru dodaného 1. června 1982 či dříve tak, jak je definován v pravidle 1.28.3, pro zvláštní obchodní aktivity;

.3 přiměřenost zařízení pro odevzdávání látek z lodí, v souladu s příslušnými ustanoveními této přílohy, v přístavech nebo terminálech uvedených výše, a to pro účely tohoto pravidla, je schválena vládami smluvních států této úmluvy v nichž se tyto přístavy nebo terminály nacházejí a

.4 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami je schváleno v tom smyslu, že ropný tanker se využívá výhradně k těmto obchodním činnostem.

Pravidlo 3

Výjimky a zproštění povinností

1 Každá loď, například loď na podvodních křídlech, vznášedlo, přípovrchové plavidlo nebo ponorné plavidlo, jejíž konstrukční rysy jsou takové, že použití některého z ustanovení kapitol 3 a 4 této přílohy týkajících se konstrukce a vybavení může být nepřiměřené nebo neproveditelné, může být od těchto ustanovení správním orgánem osvobozena, a to za předpokladu, že stavba a vybavení dané lodi poskytuje rovnocennou ochranu proti znečištění ropnými látkami, s ohledem na služby, pro které je ručena.

2 Údaje o každé výjimce udělené správním orgánem musí být uvedeny v osvědčení uvedeném v pravidle 7 této přílohy.

3 Správní orgán, který tuto výjimku umožní musí, jakmile je to možné, ale nikoli déle než 90 dní poté, sdělit Organizaci údaje o výjimce a její odůvodnění, které Organizace rozešle smluvním stranám této úmluvy z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná.

4 Správní orgán může upustit od požadavků pravidel 29, 31 a 32 této přílohy, pro každé ropný tanker, který se využívá výhradně při plavbách jak o trvání 72 hodin nebo méně, tak v délce do 50 námořních mil od nejbližší pevniny, a to za předpokladu, že ropný tanker je zapojen výhradně do obchodních činností mezi přístavy nebo terminály v rámci smluvního státu této úmluvy. Jakékoli takové zproštění bude podléhat požadavku, aby ropný tanker veškeré ropné směsi na palubě zadržel pro následné vypuštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí a aby správní orgán určil, že zařízení jsou k přijímání těchto ropných směsí vhodná.

VIZ VÝKLADY 8, 9 A 10

5 Správní orgán může upustit od požadavků pravidel 31 a 32 této přílohy u ropných tankerů jiných druhů než jsou tankery uvedené v odstavci 4 tohoto pravidla v případech, kdy:

.1 tanker je ropný tanker dodaný 1. června 1982 či dříve tak, jak je definován v pravidle 1.28.3, o hrubé nosnosti 40.000 tun a více tak, jak je uvedeno v pravidle 2.5 této přílohy, využívané výhradně při zvláštních obchodních činnostech, a při splnění podmínek stanovených v pravidle 2.6 této přílohy nebo

.2 tanker se využívá k plavbám z jedné nebo více následujících kategorií:

.2.1 plavby v rámci zvláštních oblastí nebo

.2.2 plavby do 50 námořních mil od nejbližší pevniny mimo zvláštních oblastí, kde se tanker využívá při:

.2.2.1 obchodních aktivitách mezi přístavy nebo terminály smluvního státu této úmluvy nebo

.2.2.2 omezených plavbách tak, jak je určeno správním orgánem a v trvání 72 hodin a méně;

VIZ VÝKLAD 9

za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky:

.2.3 veškeré ropné směsi se zadržují na palubě pro následné vypuštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí;

VIZ VÝKLAD 10

.2.4 u plaveb uvedených v odstavci 5.2.2 tohoto pravidla správní orgán rozhodl, že v přístavech nebo terminálech k nakládání ropných látek, které tanker navštíví musí být k dispozici odpovídají zařízení pro odevzdávání látek z lodí pro příjem těchto ropných směsí;

.2.5 musí být schváleno Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami, je-li požadováno, v tom smyslu, že loď se výhradně využívá při plavbách z jedné nebo více kategorií uvedených v odstavcích 5.2.1 a 5.2.2 2 tohoto pravidla.

.2.6 množství, čas a přístav vykládky se zaznamenávají do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami.

VIZ VÝKLAD 8

Pravidlo 4

Výjimky

Pravidla 15 a 34 této přílohy se nebudou vztahovat na:

.1 vypouštění ropných látek a ropných směsí nezbytných kvůli zajištění bezpečností lodi nebo záchrany života na moři nebo

.2 vypouštění ropných látek a ropných směsí v důsledku poškození lodě nebo jejího vybavení:

.2.1 za předpokladu, že po vzniku poškození nebo zjištění úniku byla přijata všechna přiměřená bezpečnostní opatření určená k zabránění nebo minimalizaci vypouštění a

.2.2 s výjimkou případů, kdy se majitel nebo kapitán dopustili buď jednání s úmyslem způsobit škodu nebo nedbalosti s vědomím, že pravděpodobně vznikne škoda nebo

.3 vypouštění látek obsahujících ropu, schválené správním orgánem, při použití za účelem boje proti zvláštním mimořádným událostem se znečištěním, aby se škody způsobené znečištěním minimalizovaly. Jakékoliv takové vypouštění podléhá schválení vládou, pod jejíž pravomocí se zamýšlené vypouštění uskuteční.

Pravidlo 5

Ekvivalenty

VIZ VÝKLAD 11

1 Správní orgán může povolit jakékoliv vybavení, materiál, zařízení nebo přístroj k montáži na loď jako alternativu k podobnému vybavení apod. vyžadovanému touto přílohou, pokud je takové vybavení, materiál, zařízení nebo přístroj přinejmenším stejně účinné jako vybavení apod. vyžadované touto přílohou. Tato pravomoc právního orgánu se nebude vztahovat na nahrazení provozních metod k provádění omezení vypouštění ropných látek jako ekvivalentní těm projektovým a konstrukčním prvkům, které jsou předepsané pravidly v této příloze.

2 Správní orgán, který umožňuje montáž vybavení, materiál, zařízení nebo přístroj na loď jako alternativu vybavení apod. vyžadovaného touto přílohou sdělí údaje o tomto vybavení apod. Organizaci, která je rozešle smluvním stranám této úmluvy z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná.

Kapitola 2

Inspekce a Vydávání osvědčení

Pravidlo 6

Inspekce

1 Každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více a každá jiná loď o hrubé prostornosti 400 tun a více musí poléhat níže uvedeným inspekcím:

.1 počáteční inspekce před uvedením lodi do provozu nebo před prvním vystavením osvědčení požadovaného podle pravidla 7 této přílohy, která zahrnuje kompletní inspekci její konstrukce, vybavení, systémů, armatur, zařízení a materiálu v rozsahu, v němž loď podléhá ustanovením této přílohy. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy;

.2 obnovovací inspekce v intervalech stanovených správním orgánem, ale nepřekračujících pět let, kromě případů, kdy platí pravidla 10.2.2, 10.5, 10.6 nebo 10.7 této přílohy. Tato obnovovací inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy;

.3 průběžná inspekce ve lhůtě tří měsíců před nebo po druhém výročním datu nebo ve lhůtě tří měsíců před nebo po třetím výročním datu vystavení osvědčení, která se musí uskutečnit při jedné z výročních inspekcí uvedených v odstavci 1.4 tohoto pravidla. Tato průběžná inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že zařízení a související čerpadla a potrubní systémy, včetně systémů sledování a řízení vypouštění ropných látek, systémů vymývání zbytků surové ropy, zařízení oddělujících ropu od vody a systémů odlučovačů ropných látek, jsou plně v souladu s platnými požadavky této přílohy a jsou v dobrém provozním stavu. Tyto průběžné inspekce musí být potvrzeny na osvědčení vystaveném na základě pravidel 7 nebo 8 této přílohy;

VIZ VÝKLAD 12

.4 výroční inspekce do tří měsíců před nebo po každém výročním datu vystavení osvědčení, včetně generální inspekce konstrukce, vybavení, systémů, armatur, zařízení a materiálu uvedené v odstavci 1.1 tohoto pravidla, aby se zajistilo, že byly udržovány v souladu s odstavci 4.1 a 4.2 tohoto pravidla a že zůstanou v uspokojivém stavu po dobu životnosti, pro kterou je loď určena. Tyto výroční inspekce musí být potvrzeny na osvědčení vystaveném na základě pravidel 7 nebo 8 této přílohy a

VIZ VÝKLAD 12

.5 dodatečná inspekce, podle okolností buď celková nebo částečná, musí být provedena po opravě vyplývající z vyšetřování předepsaných v odstavci 4.3 tohoto pravidla nebo po provedení jakýchkoliv důležitých oprav nebo rekonstrukcí. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že nezbytné opravy nebo rekonstrukce byly provedeny efektivně, že materiál a provedení těchto oprav nebo rekonstrukcí je ve všech ohledech uspokojivé a že loď je ve všech ohledech v souladu s požadavky této přílohy.

2 Správní orgán musí stanovit vhodná opatření pro lodě, které nepodléhají ustanovením odstavce 1 tohoto pravidla, aby se zajistilo, že budou splněna příslušná ustanovení této přílohy.

3.1 Inspekce lodí týkající se vymáhání ustanovení této přílohy musí být prováděny úředníky správního orgánu. Správní orgán však může inspekcemi pověřit buď inspektory jmenované pro tento účel nebo jím uznané Organizace. Tyto Organizace musí splňovat směrnice přijaté Organizací v usnesení A.739(18), která může být Organizací pozměněna, a specifikace přijaté Organizací v usnesení A.789(19), která může být Organizací pozměněna, a to za předpokladu, že tyto změny jsou přijaty, vstoupí v platnost a nabudou účinnosti v souladu s ustanoveními článku 16 této úmluvy o změnách postupů vztahujících se na tuto přílohu.

3.2 Správní orgán jmenující inspektory nebo uznávající Organizace k provádění inspekcí tak, jak je stanoveno v bodě 3.1 tohoto pravidla musí minimálně zmocnit libovolného jmenovaného inspektora nebo uznanou Organizaci k následujícímu:

.1 vyžadovat provedení oprav lodě a

.2 provádět inspekce, jsou-li vyžadované příslušnými orgány přístavního státu.

Správní orgán musí Organizaci sdělit konkrétní odpovědnosti a podmínky oprávnění udělených jmenovaným inspektorům nebo uznaným Organizacím, aby mohly být rozeslány smluvním stranám této úmluvy za účelem informování jejich úředníků.

3.3 Když jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace rozhodne, že stav lodi nebo jejího vybavení zásadně neodpovídá údajům v osvědčení nebo je takový, že loď není vhodná k vyplutí na moře aniž by nepředstavovala nepřiměřené riziko poškození životní prostředí v moři, tento inspektor nebo Organizace neprodleně zajistí, aby byla přijata nápravná opatření a včas uvědomí správní orgán. Pokud taková nápravná opatření přijata nejsou, musí být odebráno osvědčení a musí být neprodleně informován správní orgán. Pokud je loď v přístavu jiné smluvní strany, musí být také okamžitě informovány příslušné orgány daného přístavního státu. Když úředník správního orgánu, jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace informuje příslušné orgány přístavního státu, musí dotčená vláda přístavního státu poskytnout tomuto úředníkovi, inspektorovi nebo Organizaci veškerou nezbytnou pomoc, aby mohli plnit své povinnosti plynoucí z tohoto pravidla. Pokud je to možné, musí vláda přístavního státu přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nevypluje, dokud nebude možné vyplout na moře nebo opustit přístav za účelem plavby do nejbližšího dostupné vhodné opravárenské loděnice, aniž by tím vzniklo nepřiměřené riziko poškození mořského prostředí.

3.4 V každém případě musí příslušný správní orgán plně zaručit úplnost a účinnost inspekce a zajistit veškeré nezbytné náležitosti ke splnění této povinnosti.

4.1 Stav lodi a jejího vybavení musí být udržován na takové úrovni, aby byl v souladu s ustanoveními této úmluvy a aby bylo zajištěno, že loď zůstane ve všech ohledech vhodná k vyplutí na moře, aniž by tím vzniklo nepřiměřené riziko poškození mořského prostředí.

4.2 Po dokončení každé inspekce lodi podle odstavce 1 tohoto pravidla se v konstrukci, vybavení, systémech, armaturách, zařízeních nebo materiálu, které jsou předmětem inspekce, nesmí bez sankcí ze strany správního orgánu provádět žádné změny, s výjimkou přímé výměny takového vybavení a armatur.

4.3 Kdykoliv na lodi dojde k nehodě nebo je zjištěna závada, která podstatně ovlivňuje integritu lodi nebo účinnost nebo úplnost jejího zařízení, na něž se vztahuje tato příloha, velitel nebo vlastník lodi při nejbližší příležitosti uvědomí správní orgán, uznanou Organizaci nebo jmenovaného inspektora odpovědného za vystavení příslušného osvědčení, který zahájí vyšetřování k určení, zdali je nezbytná inspekce tak, jak vyžaduje odstavec 1 tohoto pravidla. Pokud se loď nachází v přístavu jiné smluvní strany, musí kapitán nebo vlastník také okamžitě uvědomit příslušné orgány přístavního státu a jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace musí zajistit, že taková zpráva byla vyhotovena.

Pravidlo 7

Vystavení nebo potvrzení osvědčení

VIZ VÝKLAD 13

1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami musí být vystaveno po počáteční nebo obnovovací inspekci v souladu s ustanoveními pravidla 6 této přílohy, a to ve prospěch jakéhokoliv tankeru o hrubé prostornosti 150 tun a více a jakékoliv jiné lodi o hrubé prostornosti 400 tun a více, které se provozují při plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí jiných smluvních stran této úmluvy.

2 Toto osvědčení musí být vystaveno nebo náležitě potvrzeno buď správním orgánem nebo jakýmikoliv osobami či organizacemi správním orgánem řádně pověřenými. Ve všech případech správní orgán za osvědčení přejímá plnou zodpovědnost.

Pravidlo 8

Vystavení nebo potvrzení osvědčení jinou vládou

1 Vláda smluvní strany této úmluvy může nechat na žádost správního orgánu provést inspekci lodi a, je-li přesvědčena, že jsou ustanovení této přílohy splněna, pro danou loď vystavit nebo povolit vystavení Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami a, je-li to vhodné, potvrdí nebo povolí potvrzení uvedeného osvědčení na lodi, a to v souladu s touto přílohou.

2 Kopie tohoto osvědčení a kopie zprávy o inspekci musí být co nejdříve předány zadávajícímu správnímu orgánu.

3 Takto vystavené osvědčení musí obsahovat prohlášení o tom, že bylo vystaveno na žádost správního orgánu musí mít stejnou účinnost a být uznáno stejně jako osvědčení vystavené na základě pravidla 7 této přílohy.

4 Pro loď, která je oprávněna plout pod vlajkou státu, který není smluvní stranou nesmí být vystaveno žádné Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami.

Pravidlo 9

Forma osvědčení

VIZ VÝKLAD 14

Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami musí být vypracováno ve formě odpovídající vzoru uvedenému v Dodatku II k této příloze a musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud je také použit úřední jazyk vystavujícího státu, bude mít tento v případě sporu nebo nesrovnalosti přednost.

Pravidlo 10

Trvání a platnost osvědčení

VIZ VÝKLAD 15

1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami se vystavuje na dobu stanovenou správním orgánem a které nesmí přesáhnout dobu pět let.

2.1 Bez ohledu na požadavky odstavce 1 tohoto pravidla, jestliže je obnovovací inspekce dokončena do tří měsíců před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení.

2.2 Když je obnovovací inspekce dokončena po datu uplynutí platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platností stávajícího osvědčení.

2.3 Když je obnovovací inspekce dokončena více než tři měsíce před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data dokončení obnovovací inspekce.

3 Pokud je osvědčení vystaveno na dobu kratší než pět let, správní orgán může prodloužit platnost osvědčení do termínu po uplynutí doby platnosti na maximální dobu uvedenou v odstavci 1 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že se řádně provádí inspekce uvedené v pravidlech 6.1.3 a 6.1.4 této přílohy platné, když se osvědčení vystavuje na dobu pěti let.

4 Pokud byla obnovovací inspekce dokončena a nové osvědčení nelze vystavit ani umístit na palubě lodi před skončením platnosti stávajícího osvědčení, může osoba nebo Organizace oprávněná správním orgánem potvrdit stávající osvědčení, které pak musí být přijato jako platné na další období, které nesmí přesáhnout délku pět měsíců od uplynutí data platnosti.

5 Pokud loď v době, kdy vyprší platnost osvědčení není v přístavu, v němž má podstoupit inspekci, může správní orgán dobu platnosti osvědčení prodloužit, ale toto prodloužení se uděluje pouze za účelem umožnění loď dokončit její plavbu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, a pak pouze v případech, kdy se tak zdá správné a přijatelné. Žádné osvědčení se nesmí prodloužit na dobu delší než tří měsíce a loď, pro kterou se prodloužení uděluje nebude oprávněna, při svém příjezdu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, na základě tohoto prodloužení opustit přístav bez nutnosti získat nové osvědčení. Po dokončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení.

6 Osvědčení vystavené pro loď, která se provozuje na krátkých plavbách, a které nebylo prodlouženo podle výše uvedených ustanovení tohoto pravidla může být prodlouženo správním orgánem na dobu odkladu v délce až jednoho měsíce od uplynutí na něm vyznačené doby platnosti. Po dokončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení.

7 Za zvláštních okolností, jak je stanoveno správním orgánem, nemusí být nové osvědčení datováno od data skončení platnosti stávajícího osvědčení tak, jak požadují odstavce 2.2, 5 nebo 6 tohoto pravidla. Za těchto zvláštních okolností bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data dokončení obnovovací inspekce.

8 Pokud je výroční či průběžná inspekce dokončena před uplynutím lhůty stanovené v pravidle 6 této přílohy, pak:

.1 výroční datum uvedené na osvědčení se potvrzením mění na datum, které nesmí být později než tři měsíce po datu, kdy byla inspekce dokončena;

.2 následné výroční nebo průběžné inspekce požadované v pravidle 61. této přílohy musí být dokončena v intervalech předepsaných tímto pravidlem pomocí nového výročního data a

.3 datum vypršení platnosti může zůstat beze změny za předpokladu, že je jedna nebo více výročních nebo průběžných inspekcí, podle potřeby, provedena tak, aby nebyly překročeny maximální intervaly mezi inspekcemi stanovenými pravidlem 6.1 této přílohy.

9 Osvědčení vystavené na základě pravidel 7 nebo 8 této přílohy pozbude platnosti v některém z následujících případů:

.1 pokud nejsou příslušné inspekce dokončeny ve lhůtách stanovených podle pravidla 6.1 této přílohy;

.2 pokud není osvědčení potvrzeno v souladu s pravidlem 6.1.3 nebo 6.1.4 této přílohy nebo

.3 při převodu lodě pod vlajku jiného státu. Nové osvědčení se vystavuje pouze, když je vláda vystavující nové osvědčení plně přesvědčena, že loď je v souladu s požadavky pravidel 6.4.1 a 6.4.2 této přílohy. V případě převodu mezi smluvními stranami, pokud je zažádáno do tří měsíců po uskutečněném převodu, musí vláda smluvní strany, pod jejíž vlajkou byla loď již dříve oprávněna plout, a to co nejdříve, předat správnímu orgánu kopie osvědčení nesené lodí před převodem a, jsou-li k dispozici, kopie příslušných zpráv o inspekcích.

Pravidlo 11

Kontroly přístavním státem na základě operativních požadavků *

1 Loď nacházející se v přístavu nebo příbřežním terminálu jiné smluvní strany, podléhá kontrolám prováděným úředníky řádně oprávněnými danou smluvní stranou, které se týkají operativních požadavků podle této přílohy tam, kde je důvodné podezření, že kapitán nebo posádka nejsou obeznámeni se zásadními palubními postupy týkajícími se zamezení znečištění ropnými látkami.

2 Za daných okolností uvedených v odstavci 1 tohoto pravidla, musí smluvní strana přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nesmí plout, dokud se situace nedostane do souladu s požadavky této přílohy.

3 Na toho pravidlo se budou vztahovat postupy týkající se kontrol ze strany přístavního státu předepsané v článku 5 této úmluvy.

4 Nic v tomto pravidle se nesmí považovat za omezení práv a povinností smluvní strany provádějící kontrolu nad operativními požadavky výslovně stanovenými v této úmluvě.

Kapitola 3

Požadavky na prostory strojovny u všech lodí

Část A

Konstrukce

Pravidlo 12

Nádrže na ropné zbytky (kal)

1 Každá loď o hrubé prostornosti 400 tun a více musí být vybavena nádrží nebo nádržemi odpovídajícího objemu, a to s ohledem na druh strojů a délce plavby, které budou zachycovat ropné zbytky (kal), se kterými nelze v souladu s požadavky této přílohy nakládat jinak.

VIZ VÝKLAD 16

2 Ropný zbytek (kal) lze odevzdat přímo z nádrže/nádrží na ropné zbytky (kal) přes standardní vypouštěcí přípojky nebo jinými schválenými prostředky odstraňování. Nádrž/nádrže na ropné zbytky (kal):

.1 musí být opatřeny čerpadlem ručeným pro účely odstraňování, které je schopno nasávat ropné zbytky (kal) z nádrže/nádrží a

.2 nesmí mít žádnou vypouštěcí přípojku do stokového systému, sběrných nádrží na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu, vrchních ploch nádrží nebo odlučovačů ropnými látkami znečištěné vody vyjma toho, že nádrž/nádrže mohou být vybaveny odtoky, s ručně ovládanými samozavíracími ventily a zařízením pro následné vizuální sledování usazené vody, které vedou do sběrné nádrže na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu nebo stokové jímky nebo alternativním zařízením, pokud takové zařízení není přímo propojené do stokového potrubního systému.

VIZ VÝKLAD 17

3 Potrubí do a z nádrží na ropné zbytky (kal) nesmí být přímo připojitelné mimo loď jinak než standardní vypouštěcí přípojkou uvedenou v pravidle 13.

VIZ VÝKLAD 18

4 U lodí dodaných po 31. prosinci 1979 tak, jak jsou definovány v pravidle 1.28.2, musí být nádrže na ropné zbytky být navrženy a postaveny tak, aby se usnadnilo jejich čištění a vypouštění zbytků do zařízení pro odevzdávání látek z lodí. Lodě dodané 31. prosince 1979 či dříve tak, jak jsou definovány v pravidle 1.28.1, musí splňovat požadavky do té míry, nakolik je to přijatelné a proveditelné.

VIZ VÝKLAD 19

Pravidlo 12A*

Ochrana palivové nádrže

1 Toto pravidlo se vztahuje na veškeré lodě s celkovým objemem paliva 600 a více, které jsou dodány 1. srpna 2010 či později tak, jak jsou definovány v pravidle 1.28.9 této přílohy.

2 Použití tohoto pravidla při určování umístění nádrží využívaných k přepravě paliva neupravuje ustanovení pravidla 19 této přílohy.

3 Pro účely tohoto pravidla se použijí následující definice:

.1 Termín palivo znamená jakoukoliv pohonnou ropnou látku využívanou v pohonných a pomocných strojních zařízeních lodě, která toto palivo přepravuje.

.2 Termín ponor na čáře ponoru naložené lodi (ds) znamená svislou vzdálenost (v metrech) od konstrukční základní linie v polovině délky k čáře ponoru odpovídající stanovené letní výšce volného boku.

.3 Termín ponor prázdné lodi znamená konstrukční ponor na středu lodi odpovídající prázdné váze.

.4 Termín ponor při částečném zatížení (dP) znamená ponor prázdné lodi plus 60 % rozdílu mezí ponorem prázdné lodi a ponorem na čáře ponoru zatížené lodi (ds). Ponor při částečném zatížení (dP) se měří v metrech.

.5 Termín čára ponoru (ds) znamená svislou vzdálenost (v metrech) od konstrukční základní linie v polovině délky čáry ponoru odpovídající 30 % hloubky Ds.

.6 Termín šířka (Bs) znamená největší konstrukční šířku lodi (v metrech) na nebo pod nejhlubším ponorem na čáře ponoru naložené lodi ds.

.7 Termín šířka (Bb) znamená největší konstrukční šířku lodi (v metrech) na nebo pod čárou ponoru dB.

.8 Termín hloubka (Ds) znamená konstrukční hloubku (v metrech) měřenou v polovině délky k horní palubě na boku. Pro účely použití termín „horní paluba“ znamená nejvyšší palubu, na kterou jsou dovedeny vodotěsné příčné přepážky s výjimkou záďové protikolizní překážky.

.9 Termín délka (L) znamená 96% z celkové délky na čáře ponoru nejméně při 85% konstrukční hloubky měřené od vrcholu kýlu, nebo délku od přední strany příďového vazníku k ose pně kormidla na této čáře ponoru, pokud je tato větší. U lodí navržených s příhradovým kýlem musí být čára ponoru, na které se tato délka měří, rovnoběžná s konstrukční čárou ponoru. Délka (L) se měří v metrech.

.10 Termín šířka (B) znamená maximální šíří lodi měřenou ve středu lodi na konstrukční linii žebra u lodi s kovovou obšívkou a k vnějšímu povrchu trupu v lodi s obšívkou z jiného materiálu.

.11 Termín palivová nádrž znamená nádrž, ve které je přepravováno palivo, ale vylučuje nádrže, které nebudou za normálního provozu palivo obsahovat, například přepadové nádrže.

.12 Termín malá palivová nádrž znamená palivovou nádrž s maximálním jednotlivým objemem nepřesahujícím 30 m3.

.13 C znamená celkový objem paliva lodi, včetně paliva v malých palivových nádržích, v metrech krychlových, při 98% naplnění nádrží.

.14 Termín objem paliva znamená objem nádrže (v metrech krychlových) při 98% naplnění nádrží.

4 Ustanovení tohoto pravidla se vztahují na všechny palivové nádrže, vyjma malých palivových nádrží tak, jak jsou definovány v 3.12, za předpokladu, že celkový objem těchto vyloučených nádrží nepřesahuje 600 m3.

5 Jednotlivé palivové nádrže nesmí mít objem přesahující 2.500 m3.

6 U lodí kromě samočinně zdvíhaných vrtných souprav s celkovým objemem paliva 600 m3 a více, musí být palivové nádrže umístěné nad konstrukční linií dnové obšívky a nikde méně než je vzdálenost h tak, jak je uvedeno níže:

B
h =——(m) nebo
20

h = 2,0 m, podle toho. která hodnota je menší.

Minimální hodnota h = 0,76 m.

Na ohybu stokové oblasti a na místech bez jasně definovaného ohybu dna lodi musí být hraniční linie palivové nádrže rovnoběžná s linií rovného dna středu lodi tak. jak je znázorněno na obrázku 1.

obr. 38

Obrázek 1 - Hraniční linie palivové nádrže (baseline = základní linie)

7 U lodí s celkovým objemem paliva 600 m3 nebo více, avšak méně než 5000 m3, musí být palivové nádrže umístěny směrem dovnitř konstrukční linie bočního pláště lodi na žádném místě ne blíže než vzdálenost w, která, jak je znázorněno na obrázku 2, se měří v libovolném průřezu v pravém úhlu k bočnímu plášti, jak je uvedeno níže:

2,4C
w = 0,4 +————(m)
20.000

Minimální hodnota w = 1,0 m; avšak u jednotlivých nádrží s objemem paliva menším než 500 m3 je tato minimální hodnota 0,76 m.

8 U lodí s celkovým objemem paliva 5000 m3 nebo více musí být palivové nádrže umístěny směrem dovnitř konstrukční linie bočního pláště lodi a na žádném místě ne blíže než vzdálenost w, která, jak je znázorněno na obrázku 2, se měří v libovolném průřezu v pravém úhlu k bočnímu plášti, jak je uvedeno níže:

C
w = 0,5 + ———— (m) nebo
20.000

w = 2,0 m, podle toho, která hodnota je menší.

Minimální hodnota w = 1.0 m.

obr. 39

Obrázek 2 - Hraniční linie palivové nádrže (baseline = základní linie)

9 Vedení potrubí paliva nacházející se ve vzdálenosti od dna lodi menší než h tak. jak je definováno v odstavci 6. nebo od boku lodi menší než w tak. jak je definováno v odstavcích 7 a 8. musí být vybaveny ventily nebo podobnými uzavíracími zařízeními uvnitř nebo bezprostředně vedle palivové nádrže. Tyto ventily se musí uvádět do provozu ze snadno přístupného uzavřeného prostoru. který je přístupný z navigačního můstku nebo stanoviště ovládání hnacího ústrojí, a to bez nutnosti přechodu po volné palubě nebo palub nástaveb. Ventily se musí uzavřít v případě poruchy dálkového ovládání (při selhání v uzavřené poloze) a na moři musí zůstat zavřené kdykoliv, když nádrž obsahuje palivo vyjma případů, kdy je lze otevřít během přečerpávání paliva.

10 Sací jímky v palivových nádržích mohou vyčnívat do dvojitého dna pod hraniční linií vymezenou vzdáleností h, a to za předpokladu, že takové jímky budou co nejmenší a vzdálenost mezi dnem jímky a pláštěm dna nebude menší než 0,5h.

11 Alternativně k odstavcům 6 a buď 7 nebo 8, lodě musí splňovat níže uvedenou funkční normu pro případ havarijního výtoku paliva:

.1 Úroveň ochrany před znečištěním palivem v případě srážky nebo najetí na souš se musí posuzovat na základě parametru středního výtoku ropných látek následovně:

OM ≤ 0,0157 - 1,14 E - 6C pro 600 m3 < C < 5.000 m3
OM ≤ 0,010 pro C ≥ 5.000 m3

kde:

OM = parametr středního výtoku ropné látky;

C = celkový objem paliva.

.2 Následující obecný předpoklad se použije při výpočtu parametru středního výtoku ropné látky:

.2.1 bude se předpokládat, že loď je naložena do ponoru při částečném zatížení (dP) s nulovým sklonem a náklonem;

.2.2 bude se předpokládat, že všechny palivové nádrže jsou naplněny do 98 % jejich objemové kapacity;

.2.3 jmenovitá hustota paliva (pn) se obecně považuje na hodnotě 1.000 kg/m3. Je-li hustota paliva specificky omezena na nižší hodnotu, lze tuto menší hodnotu použít a

.2.4 za účelem těchto výpočtů výtoku se propustnost jednotlivých palivových nádrží bude považovat za 0,99, není-li prokázáno jinak.

.3 Následující obecné předpoklady se použijí při kombinaci parametrů výtoku ropné látky:

.3.1 Střední výtok ropné látky se vypočítá nezávisle na poškození boku a na poškození dna a pak se následujícím způsobem spojí do bezrozměrného parametru výtoku ropné látky OM:

0.4OMS + 0,6OMB
OM =——————————
C

kde:

OMS = střední výtok u poškození boku, v m3

OMB = střední výtok u poškození dna, v m3

C = celkový objem paliva.

.3.2 U poškození dna se musí provést nezávislé výpočty pro přílivové podmínky 0 m a 2,5 m a pak se následujícím způsobem spojí:

OMB = 0,7OMB(0) + 0,3OMB(2.5)

where:

OMB(0) = střední výtok pro přílivovou podmínku 0 m a

OMB(2.5) = střední výtok pro přílivovou podmínku mínus 2,5 m, v m3.

.4 Střední výtok u poškození boku OMS se vypočítá následovně:

vz. 001

kde:

i = každá uvažovaná palivová nádrž,

n = celkový počet palivových nádrží;

PS(i) = pravděpodobnost proražení palivové nádrže i poškozením boku, vypočtená v souladu s odstavcem 11.6 tohoto pravidla;

OS(i) = výtok z palivové nádrže i, v m3, poškozením boku palivové nádrže i, u kterého se předpokládá, že se rovná celkovému objemu v palivové nádrži i při naplnění na 98 %.

.5 Průměrný výtok u poškození dna se musí vypočítávat pro každý přílivový stav takto:

.5.1vz. 002

kde:

i = každá uvažovaná palivová nádrž,

n = celkový počet palivových nádrží;

PB(i) = pravděpodobnost proražení palivové nádrže i poškozením dna, vypočtená v souladu s odstavcem 11.7 tohoto pravidla;

OB(i) = výtok z palivové nádrže i, v m3, vypočtený v souladu s odstavcem 11.5.3 tohoto pravidla a

CDB(i) = činitel pro započtení zachycení ropné látky tak, jak je definováno v odstavci 11.5.4.

.5.2vz. 003

kde:

i, n, PB(i) a CDB(i) = jak je definováno v pododstavci .5.1 výše

OB(i) = výtok z palivové nádrže i, v m3, po změně přílivových podmínek.

.5.3 Výtok ropné látky OB(i) u každé palivové nádrže musí být vypočten na základě zásad rovnováhy tlaku, a to v souladu s následujícími předpoklady:

.5.3.1 Musí se předpokládat, že loď najela na mělčinu s nulovým náklonem a sklonem, s ponorem na mělčině před přílivovou změnou rovnajícím se částečnému ponoru na čáře zatížení dp.

.5.3.2 Hladina paliva po poškození se vypočte takto:

(dp + tc - ZI) Ps
hF =————————
Pn

kde:

hF = výška hladiny paliva nad ZI v metrech;

tc = přílivová změna, v metrech. Snížení přílivu se vyjádří jako záporné hodnoty;

ZI = výška nejnižšího bodu v palivové nádrži nad základní čárou, v metrech;

Ps = hustota mořské vody, která se bere jako 1,025 kg/m3 a

Pn = jmenovitá hustota paliva tak. jak je definováno v 11.2.3.

.5.3.3 Výtok ropné látky OB(i) u každé nádrže ohraničené dnovou obšívkou musí být brán jako ne menší než následující vzorec, ale ne více než objem nádrže:

OB(i) = HW • A

kde:

Hw = 1,0 m, když YB = 0

Hw = vz. 005 ale ne větší než 0,4 m, kdvž YB je větší než vz. 006 nebo 11,5 m, podle toho, která hodnota je menší

Hw se měří směrem nahoru od linie plochého dna středu lodi. Na stokové oblasti lodi a na místech bez jasně definovaného ohybu stokové oblasti lodi. Hw se měří od čáry rovnoběžné s plochým dnem středu lodi tak, jak je znázorněno u vzdálenosti h na obr. 1.

U YB hodnoty mimo osu souměrnosti vz. 006 nebo 11,5 m, podle toho, která hodnota je nižší, Hw se musí lineárně interpolovat.

YB = minimální hodnota YB nad délku palivové nádrže, kde v libovolném místě, YB je příčná vzdálenost mezi boční obšívkou na čáře ponoru dB a nádrží na čáře ponoru dB anebo pod ní.

A = maximální horizontální promítnutá plocha palivové nádrže až k hladině Hw ode dna nádrže.

obr. 041
(měřeno směrem dovnitř od boku lodi v pravém uhlu k ose na úrovni dp)

Obrázek 3 - Rozměry pro výpočet minimálního výtoku ropné látky (But not greater than = ale ne větší než; centreline = osa; or = nebo; whichever is less = podle toho, která hodnota je menší)

.5.4 V případě poškození dna. může se část výtoku z palivové nádrže zachytit v úsecích, které nejsou pro ropné látka určeny. Tento efekt je aproximován použitím faktoru CDB(/) pro každou nádrž, který se bere následovně:

CDB(/) = 0,6 u palivových nádrží ohraničených zespodu úseky, které nejsou pro ropu určeny;

CDB(/) = 1 jinak.

.6 Pravděpodobnost Ps porušení úseku poškozením boku se vypočte následovně:

.6.1 PS = PSL • PSV • PST

kde:

PSL = (1 - Pst - PSa) = pravděpodobnost, že se poškození rozšíří na podélnou zónu ohraničenou Xa s Xf.

PSV = (1 - PSu - PSl) = pravděpodobnost, že se poškození rozšíří na vertikální zónu ohraničenou Zl a Zu;

PST = (1 - PSy) = pravděpodobnost, že se poškození rozšíří příčně za hranici definovanou y;

.6.2 PSa, Psf, Pu, a Psl se určí lineární interpolací z tabulek pravděpodobností pro poškození boku uvedených v 11.6.3, a PSy se vypočte ze vzorců uvedených v 11.6.3, kde:

PSa = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela za místem obr. 007;

PSf = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela před místem obr.008;

Psl = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela pod nádrží;

Psu = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela nad nádrží a

PSy = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela mimo nádrž.

Hranice úseku Xa, Xf, Zb, Zu a v se získají následujícím způsobem:

Xa = podélná vzdálenost od zadního terminálu L k nejzadnějšímu bodu na posuzovaném úseku, v metrech;

Xf = podélná vzdálenost od zadního terminálu L k nejpřednějšímu bodu na posuzovaném úseku, v metrech;

Zl = svislá vzdálenost od konstrukční základní linie k nejnižšímu bodu na posuzovaném úseku, v metrech. Tam, kde je Zl větší než Ds, se bude Zl brát jako Zi,

Zu = svislá vzdálenost od konstrukční základní linie k nejvyššímu bodu na posuzovaném úseku, v metrech. Tam, kde je Zu větší než Ds, se bude Zu brát jako Ds;

y = minimální horizontální vzdálenost měřená kolmo k ose mezi posuzovaným úsekem a boční obšívkou, v metrech.*

Na ohybu stokové oblasti nemusí být y uvažována menší než vzdálenost h nad základní linií, když h je kratší než vz. 009 3 m nebo vrchní plochy nádrže.

.6.3 Tabulky pravděpodobností poškození boku

vz.010PSavz.011PSfvz.012PSlvz.013PSu
0,00 0,000 0,00 0,967 0,00 0,000 0,00 0,968
0,05 0,023 0,05 0,917 0,05 0,000 0,05 0,952
0.10 0,068 0,10 0,867 0,10 0,001 0,10 0,931
0,15 0,117 0,15 0,817 0,15 0,003 0,15 0,905
0,20 0,167 0,20 0,767 0,20 0,007 0,20 0,873
0,25 0,217 0,25 0,717 0,25 0,013 0,25 0,836
0,30 0,267 0,30 0,667 0,30 0,021 0,30 0,789
0,35 0,317 0,35 0,617 0,35 0,034 0,35 0,733
0,40 0,367 0,40 0,567 0,40 0,055 0,40 0,670
0,45 0,417 0,45 0,517 0,45 0,085 0,45 0,599
0,50 0,467 0,50 0,467 0,50 0,123 0,50 0,525
0,55 0,517 0,55 0,417 0,55 0,172 0,55 0,452
0,60 0,567 0,60 0,367 0,60 0,226 0,60 0,383
0,65 0,617 0,65 0,317 0,65 0,285 0,65 0,317
0,70 0,667 0,70 0,267 0,70 0,347 0,70 0,255
0,75 0,717 0,75 0,217 0,75 0,413 0,75 0,197
0,80 0,767 0,80 0,167 0,80 0,482 0,80 0,143
0,85 0,817 0,85 0,117 0,85 0,553 0,85 0,092
0,90 0,867 0,90 0,068 0,90 0,626 0,90 0,046
0,95 0,917 0,95 0,023 0,95 0,700 0,95 0,013
1,00 0,967 1,00 0,000 1,00 0,775 1,00 0,000

PSy se vypočítá následovně:

24.96 - 199.6yyy
PSy =( ———————— )( —— )pro ( —— )≤ 0.05
BSBSBS
yyy
PSy = 0.749 +[5 - 44.4( —— 0.05)( —— ) - 0.05]pro 0.05 < ( —— ) < 0.1
BSBSBS
yy
PSy =0.0888 + 0.56( ——- 0.1 ) pro —— ≥ 0.1
BSBS

Bude se uvažovat, že PSy, není větší než 1.

.7 Pravděpodobnost PB porušení úseku poškozením dna se vypočte následovně:

.7.1 PB = PBL • PBT • PBV

kde:

PBL = (1 - PBf - PBa) = pravděpodobnost poškození se rozšíří na podélnou zónu ohraničenou Xa a Xf;

PBt = (1 - PBp - PBs) = pravděpodobnost poškození se rozšíří na příčnou zónu ohraničenou Yp a Ys a

PBV = (1 - PBZ) = pravděpodobnost poškození se rozšíří svisle nad hranici definovanou z;

.7.2 PBa, PBf, PBp a PBs se určí lineární interpolací z tabulek pravděpodobností pro poškození dna uvedených v 11.7.3 a PBz se vypočte ze vzorců uvedených v 11.7.3, kde:

PBa = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela za místemvz. 007 ;
PBf = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela před místemvz. 008;

PBp = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela vlevo od nádrže;

PBs = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela vpravo od nádrže a

PBz = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela pod nádrží.

Hranice úseku Xa, Xf, Yp, Ys, a z se získají následujícím způsobem:

Xa a Xf jak je definováno v 11.6.2;

Yp = příčná vzdálenosti od bodu nejvíce vlevo na úseku nacházejícím se na nebo pode, čarou ponoru dB ke svislé rovině nacházejí se vz. 014 vpravo od osy lodi;

Ys = příčná vzdálenost od bodu nejvíce vpravo na úseku nacházejícím se na nebo pod čarou ponoru dB ke svislé rovině nacházejí se vz. 014 vpravo od osy lodi a

z = minimální hodnota z po celé délce úseku, kde v každém podélném místě je z svislá vzdálenost od spodního bodu dnové obšívky v tomto podélném místě ke spodnímu bodu úseku v tomto podélném místě

.7.3 Tabulky pravděpodobností poškození dna

vz. 015 PBavz.016 PBfvz. 017 PBpvz. 018 PBs
0,00 0,000 0,00 0,969 0,00 0,844 0,00 0,000
0,05 0,002 0,05 0,95 0,05 0,794 0,05 0,009
0,10 0,008 0,10 0,93 0,10 0,744 0,10 0,032
0,15 0,017 0,15 0,916 0,15 0,694 0,15 0,063
0,20 0,029 0,20 0,894 0,20 0,644 0,20 0,097
0,25 0,042 0,25 0,870 0,25 0,594 0,25 0,133
0,30 0,058 0,30 0,842 0,30 0,544 0,30 0,171
0,35 0,076 0,35 0,810 0,35 0,494 0,35 0,211
0,40 0,096 0,40 0,775 0,40 0,444 0,40 0,253
0,45 0,119 0,45 0,734 0,45 0,394 0,45 0,297
0,50 0,143 0,50 0,687 0,50 0,344 0,50 0,344
0,55 0,171 0,55 0,630 0,55 0,297 0,55 0,394
0,60 0,203 0,60 0,563 0,60 0,253 0,60 0,444
0,65 0,242 0,65 0,489 0,65 0,211 0,65 0,494
0,70 0,289 0,70 0,413 0,70 0,171 0,70 0,544
0,75 0,344 0,75 0,333 0,75 0,133 0,75 0,594
0,80 0,409 0,80 0,252 0,80 0,097 0,80 0,644
0,85 0,482 0,85 0,170 0,85 0,063 0,85 0,694
0,90 0,565 0,90 0,089 0,90 0,032 0,90 0,744
0,95 0,658 0,95 0,026 0,95 0,009 0,95 0,794
1,00 0,761 1,00 0,000 1,00 0,000 1,00 0,844

PBz se vypočítá následovně:

67zzz
PBz = ( 14.5 -——) ( —— ) pro——≤ 0.1
DsDsDs
zz
PBz = 0.78 + 1.1 (—— 0.1 ) pro——> 0.1
DsDs

Bude se uvažovat, že PBz není větší než 1.

.8 Pro účely údržby a kontroly nesmí být veškeré palivové nádrže, které nesousedí s vnější obšívkou umístěny blíže ke dnové obšívce než je minimální hodnota h v odstavci 6 a ne blíže k boční obšívce než je použitelná minimální hodnota w v odstavci 7 nebo 8.

12 Při schvalování návrhu a konstrukce lodí, které mají být postaveny v souladu s tímto pravidlem musí brát správní orgán v úvahu obecné bezpečnostní aspekty, včetně potřeby údržby a kontroly bočních nádrží a nádrží či prostor dvojitého dna.

VIZ VÝKLADY 20, 21 A 22

Pravidlo 13

Standardní vypouštěcí přípojka

Aby bylo možné připojení potrubí zařízení pro odevzdávání látek z lodí k vypouštěcímu potrubí lodě pro zbytky stoků strojoven a z nádrží na ropné zbytky (kal), musí být obě vedení vybavena standardní potrubní přípojkou v souladu s následující tabulkou:

Standardní rozměry přírub pro vypouštěcí přípojky

Popis Rozměr
Vnější průměr 215 mm
Vnitřní průměr Podle vnějšího průměru potrubí
Průměr roztečné kružnice pro
šrouby
183 mm
Drážky v přírubě 6 otvorů, 22 mm v průměru, pravidelně umístěné na roztečné kružnice
pro šrouby výše uvedeného průměru, s drážkou k okraji příruby. Šířka
drážky musí být 22 mm.
Tloušťka příruby 20 mm
Šrouby a matice: počet
a průměr
6, každý o průměru 20 mm a dostatečné délky
Příruba je určena k tomu, aby přijímala potrubí až do maximálního vnitřního průměru 100 mm a musí
být z oceli nebo jiného rovnocenného materiálu s plochým čelem. Tato příruba, spolu s vhodným
těsněním, musí být vhodná pro provozní tlak 600 kPa.

Část B

Vybavení

Pravidlo 14

Odlučovače ropných látek

VIZ VÝKLAD 23

1 S výjimkou uvedenou v odstavci 3 tohoto pravidla, každá loď hrubé prostornosti 400 tun a více, ale méně než 10.000 tun hrubé prostornosti musí být vybavena odlučovačem ropných látek v souladu s odstavcem 6 tohoto pravidla. Každá taková loď, která může vypouštět do moře balastovou vodu uskladňovanou v palivových nádržích v souladu s pravidlem 16.2 musí být v souladu s odstavcem 2 tohoto pravidla.

VIZ VÝKLADY 24 A 25

2 S výjimkou uvedenou v odstavci 3 tohoto pravidla, každá loď hrubé prostornosti 10.000 tun a více musí být vybavena odlučovačem ropných látek v souladu s odstavcem 7 tohoto pravidla.

VIZ VÝKLAD 25

3 Lodě, například hotelové lodě, skladovací plavidla atd., která jsou stacionární, vyjma plaveb bez nákladu za účelem přemístění, odlučovačem ropných látek být vybavena nemusí. Tyto lodě musí být vybaveny sběrnou nádrží, která má objem vhodný, ke spokojenosti správního orgánu, pro celkové uchovávání ropnými látkami znečištěné stokové vody na palubě. Veškerá ropnými látkami znečištěná stoková voda se musí uskladňovat na palubě pro následné vypuštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí.

4 Správní orgán musí zajistit, aby lodě o hrubé prostornosti menší než 400 tun byly vybaveny, pokud je to proveditelné, k uskladnění ropných látek nebo ropných směsí na palubě nebo jejich vypouštění v souladu s požadavky pravidla 15.6 této přílohy.

5 Správní orgán může upustit od požadavků odstavců 1 a 2 tohoto pravidla u:

.1 všech lodí provozovaných výhradně na plavbách v rámci zvláštních oblastí nebo

.2 všech lodí s osvědčením podle Mezinárodního předpisu o bezpečnosti pro vysokorychlostní plavidla (nebo jinak v rámci tohoto předpisu o bezpečnosti s ohledem na velikost a konstrukci) provozovaných na pravidelných linkách s trváním jízdy nepřesahujícím 24 hodin a zahrnující u těchto lodí i také plavby bez pasažérů a bez nákladu za účelem přemístění,

.3 s ohledem na ustanovení pododstavců .1 a .2 výše, musí být splněny následující podmínky:

.3.1 loď je vybavena sběrnou nádrží, která má objem odpovídající, ke spokojenosti správního orgánu, pro celkové uchovávání ropnými látkami znečištěné stokové vody na palubě;

.3.2 veškerá ropnými látkami znečištěná voda se zadržuje na palubě pro následné vypuštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí;

.3.3 správní orgán rozhodl, že v přístavech nebo terminálech, které loď navštíví musí být k dispozici odpovídají zařízení pro odevzdávání látek z lodí pro příjem této ropnými látkami znečištěné stokové vody;

.3.4 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami, je-li požadováno, je potvrzeno v tom smyslu, že loď se výhradně využívá při plavbách v rámci zvláštních oblastí nebo byla přijata jako vysokorychlostní plavidlo za účelem tohoto pravidla toto využití je identifikováno a

VIZ VÝKLAD 26

.3.5 množství, čas a přístav vypuštění se zaznamenávají do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, Část I.

VIZ VÝKLAD 8

6 Odlučovače ropných látek uvedené v odstavci 1 tohoto pravidla musí mít konstrukci schválenou správním orgánem a musí být takového provedení, aby se zajistilo, že veškeré ropné směsi vypuštěné do moře po průchodu tímto systémem budou obsahovat nejvýše 15 milióntin ropných látek. Při posuzování konstrukce těchto zařízení musí správní orgán postupovat s ohledem na specifikaci doporučenou Organizací.*

7 Odlučovače k odlučování ropných látek uvedené v odstavci 2 tohoto pravidla musí být v souladu s odstavcem 6 tohoto pravidla. Kromě toho musí být vybaveny výstražným systémem ukazujícím, že tuto hodnotu nelze udržet. Systém musí být rovněž vybaven zařízením, které zajistí, že se veškeré vypouštění ropných směsí automaticky zastaví, když obsah ropných látek ve výtoku překročí 15 milióntin. Při posuzování a schvalování konstrukce těchto zařízení musí správní orgán postupovat s ohledem na specifikaci doporučenou Organizací.

Část C

Omezení provozního vypouštění ropných látek

Pravidlo 15

Omezení vypouštění ropných látek

VIZ VÝKLADY 23 A 27

1 Na základě ustanovení pravidla 4 této přílohy a odstavců 2, 3, a 6 tohoto pravidla, se jakékoliv vypouštění ropných látek nebo ropných směsí z lodí do moře zakazuje.

A Vypouštění mimo zvláštní oblasti

2 Jakékoliv vypouštění ropných látek nebo ropných směsí do moře z lodí o hrubé prostornosti 400 tun a více se zakazuje vyjma případů, kdy jsou splněny všechny následující podmínky:

.1 za plavby;

VIZ VÝKLAD 28

.2 ropná směs je zpracována odlučovačem ropných látek splňujícím požadavky pravidla 14 této přílohy;

.3 obsah ropných látek ve vypouštěném roztoku bez ředění nepřesahuje 15 milióntin;

.4 ropná směs nepochází ze stok strojoven čerpadel nákladových prostor na ropných tankerech a

.5 ropná směs, v případě ropných tankerů, není smíchána se zbytky ropných látek z nákladu.

B Vypouštění ve zvláštních oblastech

3 Jakékoliv vypouštění ropných látek nebo ropných směsí do moře z lodí o hrubé prostornosti 400 tun a více se zakazuje vyjma případů, kdy jsou splněny všechny následující podmínky:

.1 za plavby;

.2 ropná směs je zpracována odlučovačem ropných látek splňujícím požadavky pravidla 14.7 této přílohy;

.3 obsah ropných látek ve vypouštěném roztoku bez ředění nepřesahuje 15 milióntin;

.4 ropná směs nepochází ze stok strojoven čerpadel nákladových prostor na ropných tankerech a

.5 ropná směs, v případě ropných tankerů, není smíchána se zbytky ropných látek z nákladu.

4 Pokud jde o oblast Antarktidy, jakékoliv vypouštění ropných látek nebo ropných směsí z jakékoli lodi do moře se zakazuje.

5 Nic v tomto pravidle nebrání lodi na cestě, pouze jejíž část se nachází ve zvláštní oblasti, aby vypouštěla mimo zvláštní oblast v souladu s odstavcem 2 tohoto pravidla.

C Požadavky na lodě o hrubé prostornosti nižší než 400 tun ve všech oblastech vyjma oblasti Antarktidy

6 V případě lodě o hrubé prostornosti nižší než 400 tun, ropné látky a veškeré ropné směsi se musí buď uskladňovat na palubě pro následné vypuštění do zařízení pro odevzdávám látek z lodí nebo vypouštět do moře v souladu s následujícími ustanoveními:

.1 za plavby;

.2 na lodi jev provozu zařízení k odlučování ropných látek, které musí mít konstrukci schválenou správním orgánem a které musí být takového provedení, aby se zajistilo, že celkový obsah ropných látek v odpadní vodě nepřekročí 15 milióntin.

.3 ropná směs nepochází ze stok strojoven čerpadel nákladových prostor na ropných tankerech a

.4 ropná směs, v případě ropných tankerů, není smíchána se zbytky ropných látek z nákladu.

D Všeobecné požadavky

7 Kdykoli jsou na nebo pod hladinou vody v bezprostřední blízkosti lodi nebo v její stopě pozorovány viditelné stopy ropné látky, vlády smluvních stran této úmluvy by měly, v rozsahu, v jakém jsou přiměřeně schopny učinit, rychle vyšetřit skutečnost, zdali došlo k porušení ustanovení tohoto pravidla. Toto šetření by mělo zahrnovat zejména sílu a směr větru a podmínky na moři, dráhu a rychlost lodi, další možné zdroje viditelných stop v blízkosti a všechny příslušné záznamy o vypouštění ropných látek.

8 Látky vypouštěné do moře nesmí obsahovat chemické či jiné látky v množstvích nebo koncentracích, které jsou nebezpečné pro mořské prostředí, nebo chemické či jiné látky za účelem obcházení podmínek pro vypouštění stanovených v tomto pravidle.

9 Zbytky ropných látek, které nelze vypouštět do moře v souladu s tímto pravidlem, musí být uskladněny na palubě pro následné vypouštění do zařízení pro odevzdávám látek z lodí.

Pravidlo 16

Oddělování ropných látek a vodního balastu a přeprava ropných látek v tancích předního kolizního prostoru

1 S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 tohoto pravidla, v lodích dodaných po 31. prosinci 1979 tak, jak jsou definovány v pravidle 1.28.2, o hrubé prostornosti 4.000 a více, které nejsou ropné tankery, a v ropných tankerech dodaných po 31. prosinci 1979 tak, jak jsou definovány v pravidle 1.28.2 o hrubé prostornosti 150 tun a více se balastová voda nesmí přepravovat v žádné palivové nádrži.

2 Když nutnost přepravovat velké množství paliva představuje také nutnost přepravovat v jakékoliv palivové nádrži balastovou vodu, která není čistý balast, musí být tato balastová voda vypouštěna do zařízení pro odevzdávání látek z lodí nebo do moře v souladu s pravidlem 15 této přílohy, a to pomocí zařízení uvedeného v pravidle 14.2 této přílohy a provede se v tomto smyslu zápis do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami.

VIZ VÝKLAD 29

3 U lodi o hrubé prostornosti 400 tun a více, u které je smlouva o stavbě uzavřena po 1. lednu 1982 nebo, v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby po 1. červenci 1982, se ropné látky nesmí přepravovat v nádrži v předním kolizním prostoru nebo v nádrži před kolizní přepážkou.

4 Všechny lodě jiných druhů než jsou lodě podléhající odstavcům 1 a 3 tohoto pravidla musí splňovat ustanovení těchto odstavců, nakolik je to přijatelné a proveditelné.

VIZ VÝKLAD 30

Pravidlo 17

Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I - Operace ve strojovně

1 Každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více a každá loď o hrubé prostornosti 400 tun a více jiného druhu než je ropný tanker musí být vybavena Knihou záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I (Operace ve strojovně). Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, ať již je součástí oficiálního lodního deníku či jinak, musí být ve formě uvedené v Dodatku III k této příloze.

2 Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, musí být vyplňována při každé příležitosti (systémem „nádrž po nádrži“), kdykoliv se ve strojovně na lodi provádí následující operace:

.1 balastování nebo čištění palivových nádrží;

.2 vypouštění znečištěné balastní nebo čistící vody z palivových nádrží;

.3 sběr a odstraňování ropných zbytků (kalu);

.4 vypouštění mimo loď nebo jiné odstraňování stokové vody, která se nahromadila v prostorech strojovny a

.5 doplňování paliva nebo mazacího oleje.

3 V případě vypouštění ropné látky nebo ropné směsi tak, jak je uvedeno v pravidle 4 této přílohy, nebo v případě havarijního nebo jiného mimořádného vypouštění ropné látky nevyňatého tímto pravidlem, musí být do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, zaneseno prohlášení o okolnostech a důvodech tohoto vypouštění.

4 Každá operace popsána v odstavci 2 tohoto pravidla musí být do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, zaznamenána úplně a bez prodlení proto, aby byly v knize uvedeny všechny položky týkající se dané operace. Každá dokončená operace musí být podepsána důstojníkem nebo důstojníky pověřenými danou operací a každá vyplněná stránka musí být podepsána kapitánem lodi. Položky v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, u lodí nesoucích Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami musí být minimálně v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se také provádějí záznamy v úředním jazyce státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, tyto záznamy dostanou v případě sporu nebo nesrovnalostí přednost.

5 Do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, je nutné zanést veškerá selhání odlučovače ropných látek.

6 Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I musí být uložena na takovém místě, aby byla v přiměřené době a snadno dostupná ke kontrole a, vyjma případů vlečení lodí bez posádky, musí být uložena na palubě lodi. Je třeba ji uschovávat po dobu tří let od provedení posledního záznamu.

7 Příslušný vládní orgán jedné smluvní strany této úmluvy je oprávněn Knihu záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, zkontrolovat na palubě libovolné lodi, na kterou se vztahuje tato příloha, když je tato loď ve svém přístavu nebo příbřežním terminálu, a může pořídit kopii libovolného záznamu v této knize a může požádat kapitána lodi, aby potvrdil, že tato kopie představuje věrnou kopii tohoto záznamu. Jakákoliv takto pořízená kopie, která byla ověřena kapitánem lodi jako věrná kopie daného záznamu v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, bude přípustná při jakémkoliv soudním řízení jako důkaz o skutečnostech uvedených v daném záznamu. Kontrola Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, a pořízem ověřené kopie příslušným orgánem podle tohoto odstavce musí být provedeny co nejrychleji, aniž by došlo ke zbytečnému zpoždění dané lodi.

Kapitola 4

Požadavky na nákladové prostory ropných tankerů

Část A

Konstrukce

Pravidlo 18

Nádrže na oddělený balast

VIZ VÝKLAD 31

Ropné tankery o hrubé nosnosti 20.000 tun a více dodané po 7. červnu 1982.

1 Každý tanker na surovou ropu o hrubé nosnosti 20.000 tun a více a každý tanker pro přepravu ropných produktů o hrubé nosnosti 30.000 tun a více dodaný po 1. červnu 1982 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.4, musí být vybaven nádržemi na oddělený balast a musí splňovat odstavce 2, 3 a 4, nebo 5 podle potřeby, tohoto pravidla.

2 Objem nádrží na oddělený balast musí být určen tak, aby loď mohla být bezpečně provozována na plavbách s balastem bez nutností uchýlit se k použití nákladových nádrží pro balastovou vodu s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 nebo 4 tohoto pravidla. Ve všech případech však musí být objem nádrží na oddělený balast minimálně takový, aby v každých zátěžových podmínkách a v jakékoliv části plavby, včetně podmínek sestávajících pouze z prázdné lodi plus odděleného balastu, mohl ponor a sklon lodi splňovat následující požadavky:

.1 konstrukční ponor uprostřed lodi (dm) v metrech (bez zohlednění všech deformací lodi) nesmí být menší než:

dm = 2,0 + 0,02L

.2 ponory na přední a zadní svislici musí odpovídat hodnotám určeným ponorem uprostřed lodi (dm) tak, jak je uvedeno v odstavci 2.1 tohoto pravidla, v souvislosti se sklonem v zádi nepřesahujícím 0,015L, a

.3 v každém případě nesmí být ponor na zadní svislici menší než hodnota, která je nezbytná pro dosažení plného ponoření šroubu/šroubů.

3 V žádném případě se nesmí balastová voda přepravovat v nákladových tancích, vyjma:

.1 na nečetných plavbách, kdy jsou povětrnostní podmínky tak závažné, že, podle názoru kapitána, je nutné vézt další balastovou vodu v nákladových tancích k zajištění bezpečnosti lodě a

.2 ve výjimečných případech, kdy zvláštní charakter provozu ropného tankeru představuje nutnost vézt balastovou vodu nad rámec množství podle odstavce 2 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že tento provoz ropného tankeru spadá do kategorie výjimečných případů tak, jak je stanoveno Organizací.

VIZ VÝKLAD 32

Tato dodatečná balastová voda musí být zpracována a vypuštěna v souladu s pravidlem 34 této přílohy a je nutné provést záznam do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, uvedené v pravidle 36 této přílohy.

4 V případě tankerů na surovou ropu je nutné vézt dodatečný balast povolený v odstavci 3 tohoto pravidla v nákladových tancích pouze pokud byly z této nádrže vymyty zbytky surové ropy v souladu s pravidlem 35 této přílohy, a to před vyplutím z přístavu nebo terminálu pro vykládku ropných látek.

5 Bez ohledu na ustanovení odstavce 2 tohoto pravidla, musí být podmínky pro oddělený balast u ropných tankerů kratších než 150 metrů ke spokojenosti správního orgánu.

VIZ VÝKLAD 33

Tankery na surovou ropu o hrubé nosnosti 40,000 tun a více dodané 1. června 1982 či dříve

6 Na základě ustanovení odstavce 7 tohoto pravidla musí být každý tanker na surovou ropu o hrubé nosnosti 40,000 tun a více dodaný 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, vybaven nádržemi na oddělený balast a musí splňovat požadavky odstavců 2 a 3 tohoto pravidla.

7 Tankery na surovou ropu uvedené v odstavci 6 tohoto pravidla mohou být vybaveny, namísto vybavení oddělenými nádržemi, systémem vymývání nákladových nádrží využívajícím vymývání zbytků surové ropy z nádrží v souladu s pravidly 33 a 35 této přílohy, pokud není tanker určen k přepravě surové ropy, která není vhodná k vymývání zbytků surové ropy.

VIZ VÝKLAD 34

Tankery pro přepravu ropných produktů o hrubé nosnosti 40,000 tun a více dodané 1. června 1982 či dříve

8 Každý tanker pro přepravu ropných produktů o hrubé nosnosti 40,000 tun a více dodaný 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, musí být vybaven vyčleněnými nádržemi na oddělený balast a musí splňovat požadavky odstavců 2 a 3 tohoto pravidla anebo být provozován s vyčleněnými nádržemi na čistý balast v souladu s následujícími ustanoveními:

.1 Tanker pro přepravu ropných produktů musí mít odpovídající objem nádrží vyčleněný výhradně pro přepravu čistého balastu tak, jak je definováno v pravidle 1.17 této přílohy, pro splnění požadavků odstavců 2 a 3 tohoto pravidla.

.2 Opatření a provozní postupy pro vyčleněné nádrže na čistý balast musí být v souladu s požadavky stanovenými správním orgánem. Tyto požadavky musí obsahovat minimálně všechna ustanovení revidovaných Specifikací pro ropné tankery s vyčleněnými nádržemi na čistý balast přijatých usnesením Organizace A.495(XII).

.3 Tanker pro přepravu ropných produktů musí být vybaven měřičem obsahu ropných látek schváleným správním orgánem na základě specifikací doporučených Organizací, aby byl umožněn dohled nad obsahem ropných látek ve vypouštěné balastní vodě.*

VIZ VÝKLAD 36

.4 Každý tanker pro přepravu ropných produktů provozovaný vyčleněnými nádržemi na čistý balast musí být vybaven Návodem k obsluze vyčleněné nádrže na čistý balast s uvedením podrobností o systému a s určením provozních postupů. Tento návod musí být ke spokojenosti správního orgánu a musí obsahovat všechny údaje uvedené ve specifikacích uvedených v pododstavci 8.2 tohoto pravidla. Pokud je provedena změna ovlivňující systém vyčleněné nádrže na čistý balast, musí být odpovídajícím způsobem revidován i tento Návod k obsluze.

VIZ VÝKLADY 34 A 35

Ropný tanker kvalifikovaný jako ropný tanker s odděleným balastem

9 Každý ropný tanker, který není vybaven nádržemi na oddělený balast v souladu s odstavci 1, 6 nebo 8 tohoto pravidla však může být kvalifikován jako tanker s odděleným balastem, a to za předpokladu, že splňuje požadavky odstavců 2 a 3, nebo 5 podle potřeby, tohoto pravidla.

Ropné tankery dodané 7. června 1982 či dříve se zvláštním uspořádáním balastu

10 Ropné tankery dodané 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, se zvláštním uspořádáním balastu:

.1 Pokud je ropný tanker dodaný 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, postaven nebo provozován takovým způsobem, že vždy splňuje požadavky na ponor a sklon uvedené v odstavci 2 tohoto pravidla bez nutnosti použít balastovou vodu, má se za to, že splňuje požadavky na nádrž na oddělený balast uvedené v odstavci 6 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky:

.1.1 provozní řád a uspořádání balastu j sou schválené správním orgánem;

.1.2 mezi správním orgánem a dotčenými vládami smluvních přístavních států této úmluvy je dosaženo dohody, když je požadavků na ponor a sklon dosaženo prostřednictvím provozního řádu a

.1.3 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami je schváleno v tom smyslu, že ropný tanker se provozuje se speciálním uspořádáním balastu.

.2 V žádném případě nesmí být balastová voda vezena v ropných tancích, vyjma nečetných plaveb, kdy jsou povětrnostní podmínky tak závažné, že, podle názoru kapitána, je nutné vézt další balastovou vodu v nákladových tancích k zajištění bezpečnosti lodě. Tato dodatečná balastová voda musí být zpracována a vypuštěna v souladu s pravidlem 34 této přílohy a v souladu s pravidly 29, 31 a 32 této přílohy je nutné provést záznam do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami uvedené v pravidle 36 této přílohy.

.3 Správní orgán, který osvědčení potvrdil v souladu s pododstavcem 10.1.3 tohoto pravidla, sdělí Organizaci údaje o osvědčení za účelem jejich rozšíření smluvním stranám této úmluvy.

Ropné tankery o hrubé nosnosti 70,000 tun a více dodané po 31. prosinci 1979

11 Ropné tankery o hrubé nosnosti 70,000 tun a více dodané po 31. prosinci 1979 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.2, musí být vybaveny nádržemi na oddělený balast a musí splňovat odstavce 2, 3, 4, nebo 5 podle potřeby, tohoto pravidla.

Ochranné umístění odděleného balastu

12 Ochranná umístění prostor odděleného balastu

U každého tankeru na sinovou ropu o hrubé nosnosti 20.000 tun a více a každého tankeru pro přepravu ropných produktů o hrubé nosností 30.000 tun a více dodaného po 1. červnu 1982 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.4, vyjma tankerů splňujících pravidlo 19, musí být nádrže na oddělený balast nezbytné k vytvoření objemu tak, aby byly splněny požadavky odstavce 2 tohoto pravidla, které jsou umístěné uvnitř délky nákladové nádrže, uspořádány v souladu s požadavky odstavců 13, 14 a 15 tohoto pravidla, čímž se vytvoří uspořádám k ochraně před výtokem ropných látek v případě najetí na pevninu nebo srážky.

VIZ VÝKLAD 37

13 Nádrže na oddělený balast a prostory jiných druhů než jsou nádrže na ropné látky uvnitř délky nákladových nádrží (Lt) musí být uspořádány tak, aby splňovaly následující požadavek:

∑PAC + ∑PAS ≥ J [Lt (B+ 2D)]

kde:

PAC = plocha boční obšívky (v metrech čtverečních) u každé nádrže na oddělený balast nebo prostoru jiného druhu než je nádrž na ropné látky na základě projektovaných konstrukčních rozměrů,

PAS = plocha dnové obšívky (v metrech čtverečních) u každé takové nádrže nebo prostoru na základě projektovaných konstrukčních rozměrů,

Lt = délka (v metrech) mezi předním a zadním okrajem nákladových nádrží,

B = maximální šířka lodi (v metrech) tak, jak je definováno v pravidle 1.22 této přílohy,

D = konstrukční hloubka (v metrech) měřená svisle od vrcholu kýlu k horní části palubního nosníku volného boku na boku středu lodi. Na lodích, které mají zaoblené okrajnice, musí se konstrukční hloubka měřit k průsečíku konstrukčních linií paluby a boční obšívky, linie prodloužené, jakoby byly okrajnice hranaté,

J = 0,45 pro ropné tankery o hrubé nosnosti 20.000 tun, 0,30 pro ropné tankery o hrubé nosnosti 200.000 tun a více, na základě ustanovení odstavce 14 tohoto pravidla.

Pro střední hodnoty hrubé nosnosti se hodnota I určí lineární interpolací.

Kdykoli se symboly uvedené v tomto odstavci objeví v tomto pravidle, budou mít význam definovaný v tomto odstavci.

VIZ VÝKLAD 37

14 U tankerů o hrubé nosnosti 200,000 tmi a více se hodnota ∫ může zmenšit následovně:

Oc + Os
J zmenšena =J - ( a -————) 0,2 podle toho, která hodnota je větší
4OA

kde:

a = 0,25 pro ropné tankery o hrubé nosnosti 200,000 tun,

a = 0,40 pro ropné tankery o hrubé nosnosti 300,000 tun,

a = 0,50 pro ropné tankery o hrubé nosnosti 420,000 tun a více,

Pro střední hodnoty hrubé nosnosti se hodnota a určí lineární interpolací.

Oc = jak definováno v pravidle 25.1.1 této přílohy,

Os = jak definováno v pravidle 25.1.2 této přílohy,

OA = přípustný výtok ropných látek tak, jak vyžaduje pravidlo 26.2 této přílohy.

VIZ VÝKLAD 37

15 Při určování PAC a PAS pro nádrže na oddělený balast a prostory jiného druhu než jsou nádrže na ropné látky budou platit následující podmínky:

.1 minimální šířka každé boční nádrže nebo prostoru, z nichž každý se rozprostírá po celé hloubce boku lodě nebo od paluby k horní části dvojitého dna, nesmí být menší než 2 m. Tato šířka se musí měřit směrem dovnitř od boku lodi v pravém úhlu k ose. Pokud je k dispozici menší šířka, boční nádrž nebo prostor nelze při výpočtu ochranného prostoru PAC brát v úvahu a

.2 minimální svislá hloubka každé nádrže dvojitého dna nebo prostoru musí být vz.020 nebo 2 m, podle toho, která hodnota je menší. Pokud je k dispozici menší šířka, dolní nádrž nebo prostor nelze při výpočtu ochranného prostoru PAS brát v úvahu.

Minimální šířka a hloubka bočních nádrží a nádrží dvojitého dna se musí měřit mimo stokové oblasti a, v případě minimální šířky, se musí měřit mimo všech oblastí zaoblených okrajnic.

VIZ VÝKLAD 37

Pravidlo 19

Požadavky na dvojitý trup a dvojité dno u ropných tankerů dodaných 6. července 1996 či později*

VIZ VÝKLADY 13, 31 A 38

1 Toto pravidlo se bude vztahovat na ropné tankery o hrubé nosnosti 600 tun a více dodané 6. července 1996 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.6, a to následovně:

2 Všechny ropné tankery o hrubé nosnosti 5.000 tun a více musí:

.1 namísto odstavců 12 až 15 pravidla 18, podle potřeby, splňovat požadavky odstavce 3 tohoto pravidla, pokud nepodléhá ustanovením odstavců 4 a 5 tohoto pravidla a

.2 splňovat, podle potřeby, požadavky pravidla 28.6.

3 Nákladová nádrž po celé její délce musí být chráněna balastními nádržemi nebo prostory jiného druhu než jsou nádrže, ve kterých se přepravují ropné látky, a to následovně:

.1 Boční nádrže nebo prostory

Boční nádrže nebo prostory musí být rozloženy po celé hloubce boku lodi nebo od horní strany dvojitého dna k nejhořejší palubě, a to bez ohledu na místa, kde je nainstalovaná zaoblená okrajnice. Musí být uspořádány tak, aby se nákladové nádrže nacházely uvnitř konstrukční linie boční obšívky na žádném místě blíže než je vzdálenost w, která, jak ukazuje obrázek 1, se měří v libovolném průřezu kolmo k plášti boku tak, jak je uvedeno níže:

DW
w = 0,5 +————(m) nebo 20.000
20.000

w = 2,0 m, podle toho, která hodnota je menší.

Minimální hodnota w = 1,0 m.

.2 Nádrže nebo prostory dvojitého dna

V každém průřezu musí být hloubka každé nádrže nebo prostoru dvojitého dna taková, aby vzdálenost h mezi dnem nákladových nádrží a konstrukční linií dnové obšívky měřená v kolmo ke dnové obšívce tak, jak je znázorněno na obrázku 1, nebyla menší než je uvedeno níže:

B
h = (m) nebo
15

I J

h = 2,0 m, podle toho, která hodnota je menší.

Minimální hodnota h = 1,0 m.

.3 Ohyb stokové oblasti nebo na místech bez jasně definovaného ohybu stokové oblasti

Když se vzdálenosti h a w liší, musí mít vzdálenost w přednost v úrovních překračujících 1,5h nad základní linií tak, jak je znázorněno na obrázku 1.

VIZ VÝKLAD 39

obr. 042

Obrázek 1 - Hraniční linie nákladově nádrže (baseline základní linie)

.4 Celkový objem balastních nádrží

Na tankerech na surovou ropu o hrubé nosnosti 20.000 tun a více a tankerech pro přepravu ropných produktů o hrubé nosnosti 30.000 tun nesmí být celkový objem bočních nádrží, nádrží dvojitého dna, nádrží v předním kolizním prostoru a nádrží v zadním prostoru menší než objem nádrží na oddělený balast nutný ke splnění požadavků pravidla 18 této přílohy. Boční nádrže nebo prostory a nádrže dvojitého dna využívané ke splnění požadavků pravidla 18 musí být umístěny co nej rovnoměrněji, je-li to proveditelné, po celé délce nákladové nádrže. Dodatečný objem odděleného balastu poskytnutý ke snížení namáhání ohybem na podélném nosníku trupu, sklonu apod. může být umístěn kdekoliv uvnitř lodi.

.5 Sací jímky v nákladových tancích

Sací jímky v nákladových tancích mohou vyčnívat do dvojitého dna pod hraniční linií definovanou vzdáleností h za předpokladu, že tyto jímky jsou co nej menší a vzdálenost mezi dnem jímky a dnovou obšívkou není menší než 0,5h.

.6 Potrubí pro balast a náklad

Potrubí pro balast a jiné potrubí, např. sondovací a odvzdušňovací potrubí do balastních nádrží nesmí procházet nákladovými nádržemi. Nákladové potrubí a podobné potrubí to nákladových nádrží nesmí procházet balastními nádržemi. Výjimky z tohoto požadavku mohou být udělena na krátké úseky potrubí, a to za předpokladu, že jsou zcela svařované nebo ekvivalentní.

4 Následující platí pro nádrže nebo prostory dvojitého dna:

.1 Od nádrží nebo prostor dvojitého dna podle požadavků odstavce 3.2 tohoto pravidla může být upuštěno, a to za předpokladu, že konstrukce tankeru je taková, aby tlak nákladu a par vyvíjený na dnovou obšívku tvořící jedinou hranici mezi nákladem a mořem nepřekročil vnější hydrostatický tlak vody tak. jak je vyjádřeno následujícím vzorcem:

f × hc × pc × g × p ≤ dn × ps × g

kde:

hc = výška nákladu v kontaktu s dnovou obšívkou (v metrech)

pc = maximální hustota nákladu v (v kg/m3)

dn = minimální provozní ponor za libovolného očekávaného naložení (v metrech)

ps = hustota mořské vody (v kg/m3)

p = maximální nastavený tlak oproti atmosférickému tlaku (přetlaku) ventilu tlak/podtlak zajištěného pro nákladovou nádrž (v Pa)

f = bezpečnostní faktor =1,1

g = standardní gravitační zrychlení (9,81 m/s2).

.2 Veškeré horizontální dělící stěny nezbytné pro splnění výše uvedených požadavků musí být umístěny ve výšce nejméně vz.020 nebo 6 m, podle toho, která hodnota je nižší, ale nejvíce 0,6D nad základní linií, kde D je konstrukční hloubka uprostřed lodi.

.3 Umístění bočních nádrží nebo prostor jsou definována v odstavci 3.1 tohoto pravidla s výjimkou případů, že pod úrovní 1,5h nad základní linií, kde h je definována v odstavci 3.2 tohoto pravidla, může být hraniční linie nákladové nádrže svislá dolů k obšívce dna tak, jak je znázorněno na obrázku 2.

VIZ VÝKLAD 40

obr. 043

Obrázek 2 - Hraniční linie nákladové nádrže (baseline = základní linie)

5 Jiné metody navrhování a konstrukce ropných tankerů mohou být přijaty i jako alternativy k požadavkům stanoveným v odstavci 3 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že tyto metody zajišťují přinejmenším stejnou úroveň ochrany proti znečištění ropnými látkami v případě srážky nebo ztroskotání a že jsou v zásadě přijaty Výborem na ochranu životního prostředí v mořích na základě pokynů vypracovaných Organizací.*

6 Každý ropný tanker o hrubé nosnosti nejméně 5.000 tun musí splňovat ustanovení odstavců 3 a 4 tohoto pravidla nebo musí:

.1 být minimálně vybaven nádržemi nebo prostory dvojitého dna s takovou hloubkou, že vzdálenost h, uvedená v odstavci 3.2 tohoto pravidla, bude v souladu s následujícím:

B
h = (m) nebo
15

s minimální hodnotou h = 0,76 m;

na ohybu stokové oblasti a na místech bez jasně definovaného ohybu stokové oblasti, musí být hraniční linie nákladové nádrže rovnoběžná s linií rovného dna středu lodi tak, jak je znázorněno na obrázku 3 a

.2 být vybaveny nákladovými nádržemi uspořádanými tak, aby objem každé nákladové nádrže nepřesáhl 700 m3, pokud nebudou boční nádrže nebo prostory uspořádány v souladu s odstavcem 3.1 tohoto pravidla, splňujícími následující:

2,4DW
w = 0,4 +————(m)
20.000

s minimální hodnotou w = 0,76 m;

VIZ VÝKLAD 41

obr. 44

Obrázek 3 - Hraniční linie nákladové nádrže (baseline = základní linie)

7 Ropné látky se nesmí přepravovat v žádném prostoru rozprostírajícím se dopředu ke kolizní přepážce umístěné v souladu s pravidlem II-1/11 Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974. ve znění pozdějších předpisů.* Ropný tanker, který v souladu s výše uvedeným pravidlem nemusí mít kolizní přepážku, nesmí přepravovat ropu v žádném prostoru rozprostírajícím se dopředu před příčnou rovinu kolmou k ose, která je umístěna jako by se jednalo o kolizní přepážku umístěnou v souladu s výše uvedeným pravidlem.

8 Při schvalování návrhu a konstrukce ropných tankem, které mají být postaveny v souladu s ustanoveními tohoto pravidla musí brát správní orgán v úvahu obecné bezpečnostní aspekty, včetně potřeby údržby a kontroly bočních nádrží a nádrží či prostor dvojitého dna.

Pravidlo 20

Požadavky na dvojitý trup dvojité dno u ropných tankeru dodaných před 6. červencem 1996

VIZ VÝKLAD 31

1 Nebude-li výslovně stanoveno jinak, toto pravidlo se:

.1 bude vztahovat na ropné tankery o hrubé nosnosti 5.000 tun a více, které jsou dodány před 6. červencem 1996 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.5 této přílohy a

.2 nebude vztahovat na ropné tankery splňující pravidlo 19 a pravidlo 28 s ohledem na odstavec 28.6. které jsou dodány před 6. červencem 1996 tak. jak je definováno v pravidle 1.28.5 této přílohy a

.3 nebude vztahovat na ropné tankery na něž se vztahuje výše uvedený pododstavec 1 splňující pravidla 19.3.1 a 19.3.2 nebo 19.4 nebo 19.5 této přílohy, vyjma toho, že požadavek na minimální vzdálenosti mezi hranicemi nákladových nádrží a obšívkou boku či dna lodi nemusí být ve všech ohledech splněn. V tomto případě, boční ochranné vzdálenosti nesmí být menší než je uvedeno v Mezinárodním předpisu o hromadné přepravě chemických látek pro umístění nákladových nádrží typu 2 a spodní ochranné vzdálenosti v ose musí splňovat pravidlo 18.15.2 této přílohy.

2 Pro účely tohoto pravidla:

.1 Termín těžká motorová nafta bude znamenat motorovou naftu jiného druhu než jsou frakce, z nichž více než 50 % objemu se destiluje při teplotě nepřesahující 340 °C při testování metodou přijatelnou pro Organizaci.*

.2 Termín pohonná ropná látka bude znamenat těžké frakce nebo zbytky sinové ropy nebo směsi těchto materiálů určené k použití jako palivo pro výrobu tepla nebo elektrického proudu v kvalitě odpovídající specifikaci přijatelné pro Organizaci.

3 Pro účely tohoto pravidla se ropné tankery dělí do následujících kategorií:

.1 Termín ropný tanker kategorie 1 znamená ropný tanker o hrubé nosnosti 20.000 tun a více přepravující surovou ropu, pohonnou ropnou látku, těžkou motorovou naftu nebo mazací olej jako náklad, a o hrubé nosnosti 30.000 tun a více přepravující ropné látky jiného druhu než je uvedeno výše, který nesplňuje požadavky na ropné tankery dodané po 1. červnu 1982 tak, jak je stanoveno v pravidle 1.28.4 této přílohy;

.2 Termín ropný tanker kategorie 2 znamená ropný tanker o hrubé nosnosti 20.000 tun a více přepravující surovou ropu, pohonnou ropnou látku, těžkou motorovou naftu nebo mazací olej jako náklad, a o hrubé nosnosti 30.000 tun a více přepravující ropné látky jiného druhu než je uvedeno výše, který splňuje požadavky na ropné tankery dodané po 1. červnu 1982 tak, jak je stanoveno v pravidle 1.28.4 této přílohy a

VIZ VÝKLAD 42

.3 Termín ropný tanker kategorie 3 znamená ropný tanker o hrubé nosnosti 5.000 tun a více, ale méně než je určeno v pododstavci 1 nebo 2 tohoto odstavce.

4 Ropný tanker, na který se vztahuje toto pravidlo musí splňovat požadavky odstavců 2 až 5, 7 a 8 pravidla 19 a pravidla 28 s ohledem na odstavec 28.6 této přílohy nejpozději do 5. dubna 2005 nebo výročí data dodání lodi v den nebo v roce uvedeným v následující tabulce:

Kategorie ropného tankeru Datum nebo rok
Kategorie 1 5. dubna 2005 u lodí dodaných 5. dubna 1982 či dříve
2005 u lodí dodaných po 5. dubnu 1982
Kategorie 2 a Kategorie 3 5. dubna 2005 u lodí dodaných 5. dubna 1977 či dříve
2005 u lodí dodaných po 5. dubnu 1977, ale před 1. lednem 1978
2006 u lodí dodaných v letech 1978 a 1979
2007 u lodí dodaných v letech 1980 a 1981
2008 u lodí dodaných v roce 1982
2009 u lodí dodaných v roce 1983
2010 u lodí dodaných v roce 1984 či později

VIZ VÝKLAD 43

5 Bez ohledu na ustanovení odstavce 4 tohoto pravidla, v případě ropných tankerů kategorie 2 nebo 3 vybavených pouze dvojitým dnem nebo dvojitými boky, které se nevyužívají k přepravě ropných látek a táhnoucími se po celé délce nákladové nádrže, nebo prostory dvojitého trupu, které se nevyužívají k přepravě ropných látek a táhnoucími se po celé délce nákladové nádrže, ale které nesplňují podmínky osvobozující je od ustanovení odstavce 1.3 tohoto pravidla, může správní orgán povolit další provoz takových lodí po datu stanoveném v odstavci 4 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že:

. 1 loď byla v provozu dne 1. července 2001;

.2 správní orgán je spokojen s ověřením úředních záznamů, že loď splňuje výše uvedené podmínky;

.3 výše uvedené podmínky lodi zůstávají beze změny a

.4 tento další provoz nepokračuje po dni, kdy loď dosáhne 25 let ode dne jejího dodání.

6 Ropný tanker kategorie 2 nebo 3 starý 15 let a více po dni jeho dodání musí splňovat tento Systém hodnocení stavu přijatý Výborem na ochranu životního prostředí v mořích usnesením MEPC.94 (46), ve znění pozdějších předpisů, a to za předpokladu, že tyto změny musí být přijaty, vstoupí v platnost a nabudou účinnosti v souladu s ustanoveními článku 16 této úmluvy s ohledem na změnu postupů, které platí pro dodatek k příloze.

VIZ VÝKLAD 44

7 Správní orgán může povolit další provoz ropného tankeru kategorie 2 nebo 3 po datu uvedeném v odstavci 4 tohoto pravidla, pokud uspokojivé výsledky Systému hodnocení stavu zaručí, že, podle názoru správního orgánu, je loď schopna pokračovat v provozu, a to za předpokladu, že tento provoz nesmí pokračovat po výročí dne dodání lodě v roce 2015 nebo od dne, kdy loď dosáhne 25 let ode dne jejího dodání, podle toho, které datum je dřívější.

8.1 Správní orgán smluvní strany této úmluvy, který umožňuje použití odstavce 5 tohoto pravidla, nebo povoluje, pozastavuje, ruší nebo odmítá použití odstavce 7 tohoto pravidla, pro loď oprávněnou plout pod její vlajkou neprodleně sdělí Organizaci uvedené údaje za účelem jejich distribuce smluvním stranám této úmluvy kvůli informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná.

8.2 Smluvní strana této úmluvy bude oprávněna odepřít vstup do přístavů nebo příbřežních terminálů, které spadají do její pravomoci, ropným tankerům provozovaným v souladu s ustanoveními:

.1 odstavce 5 tohoto pravidla po uplynutí výročí dne dodání lodě v roce 2015 nebo

.2 odstavce 7 tohoto pravidla.

V takových případech musí daná smluvní strana sdělit údaje o tomto odepření Organizaci, která je rozešle smluvním stranám této úmluvy z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná.

Pravidlo 21

Zabraňování znečištění z ropných tankerů přepravujících těžké ropné látky jako náklad

1 Toto pravidlo:

.1 bude vztahovat na ropné tankery o hrubé nosnosti 600 tun a více přepravujících těžké ropné látky jako náklad bez ohledu na datum dodání a

.2 nebude vztahovat na ropné tankery na něž se vztahuje výše uvedený pododstavec 1 splňující pravidla 19.3.1 a 19.3.2 nebo 19.4 nebo 19.5 této přílohy, vyjma toho, že požadavek na minimální vzdálenosti mezí hranicemi nákladových nádrží a obšívkou boku či dna lodi nemusí být ve všech ohledech splněn. V tomto případě, boční ochranné vzdálenosti nesmí být menší než je uvedeno v Mezinárodním předpisu o hromadné přepravě chemických látek pro umístění nákladových nádrží typu 2 a spodní ochranné vzdálenosti v ose musí splňovat pravidlo 18.15.2 této přílohy.

2 Pro účely tohoto pravidla bude termín těžké ropné látky znamenat jedno z následujících:

.1 surovou ropu o hustotě při 15 °C vyšší než 900 kg/m3;

.2 ropné látky jiného druhu než je surová ropa, buď o hustotě při 15 °C vyšší než 900 kg/m3 nebo s kinematickou viskozitou při 50 °C vyšší než 180 mm2/s nebo . 3 bitumen, dehet a jejich emulze

3 Ropný tanker, na který se toto pravidlo vztahuje musí splňovat ustanovení odstavců 4 až 8 tohoto pravidla, a to navíc se splněním příslušných ustanovení pravidla 20.

4 Na základě ustanovení odstavců 5, 6 a 7 tohoto pravidla, ropný tanker, na který se toto pravidlo vztahuje, musí:

.1 má-li hrubou nosnost 5.000 tun a více, splňovat požadavky pravidla 19 této přílohy nejpozději do 5. dubna 2005 nebo

.2 má-li hrubou nosnost 600 tun a více, ale méně než 5000 tun hrubé nosnosti, být vybaven oběma nádržemi nebo prostory dvojitého dna splňujícími ustanovení pravidla 19.6.1 této přílohy, a bočními nádržemi nebo prostory uspořádanými v souladu s pravidlem 19.3.1 a splňujícími požadavek na vzdálenost w tak, jak je uvedeno v pravidle 19.6.2, nejpozději ve výročí dne dodání lodě v roce 2008.

5 V případě ropných tankerů o hrubé nosnosti 5.000 tun a více přepravujícího těžké ropné látky jako náklad vybavený pouze dvojitými dny nebo dvojitými boky nevyužívanými k přepravě ropných látek a táhnoucími se po celé délce nákladové nádrže, nebo prostory dvojitého trupu, které se nevyužívají k přepravě ropných látek a táhnoucími se po celé délce nákladové nádrže, ale které nesplňují podmínky osvobozující je od ustanovení odstavce 1.2 tohoto pravidla, může správní orgán povolit další provoz takových lodí po datu stanoveném v odstavci 4 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že:

.1 loď byla v provozu dne 4. prosince 2003;

.2 správní orgán je spokojen s ověřením úředních záznamů, že loď splňuje výše uvedené podmínky;

.3 výše uvedené podmínky lodi zůstávají beze změny a

.4 tento další provoz nepokračuje po dni, kdy loď dosáhne 25 let ode dne jejího dodání.

6.1 Správní orgán může povolit další provoz ropného tankeru o hrubé nosnosti 5.000 tun a víc přepravujícího těžké ropné látky o hustotě při 15 °C vyšší než kg/m3, ale nižší než 945 kg/m3, po datu uvedeném v odstavci 4 tohoto pravidla, pokud uspokojivé výsledky Systému hodnocení stavu uvedeného v pravidle 20.6 zaručí, že, podle názoru správního orgánu, je loď schopna pokračovat v provozu, s ohledem na rozměry, stáří provozní oblast a konstrukční stav a za předpokladu, že tento provoz nesmí pokračovat po datu, kdy loď dosáhne 25 let ode dne jejího dodání.

VIZ VÝKLAD 45

6.2 Správní orgán může povolit další provoz ropného tankeru o hrubé nosnosti 600 tun a víc, ale méně než 5.000 tun hrubé nosnosti přepravujícího těžké ropné látky jako náklad, po datu uvedeném v odstavci 4.2 tohoto pravidla, pokud, podle názoru správního orgánu, je loď schopna pokračovat v provozu, s ohledem na rozměry, stáří provozní oblast a konstrukční stav lodi, a to za předpokladu, že tento provoz nesmí pokračovat po datu, kdy loď dosáhne 25 let ode dne jejího dodání.

7 Správní orgán smluvní strany této úmluvy může osvobodit ropný tanker o hrubé nosnosti 600 tun a více přepravujících těžké ropné látky jako náklad z platnosti ustanovení tohoto zařízení, pokud ropný tanker:

.1 se využívá na plavbách výhradně v oblasti pod její pravomocí nebo se provozuje jako plovoucí skladovací jednotka na těžké ropné látky nacházející se v oblasti pod její pravomocí nebo

.2 se využívá na plavbách výhradně v oblasti pod pravomocí jiné smluvní strany, nebo působí jako plovoucí skladovací jednotka na těžké ropné látky nacházející se v oblasti pod pravomocí jiné smluvní strany, a to za předpokladu, že smluvní strana, pod jejíž pravomocí bude ropný tanker provozován souhlasí s provozem daného ropného tankeru v oblasti pod její pravomocí.

8.1 Správní orgán smluvní strany této úmluvy, který povoluje, pozastavuje, ruší nebo odmítá použití odstavce 5, 6 nebo 7 tohoto pravidla pro loď oprávněnou plout pod její vlajkou neprodleně sdělí Organizaci uvedené údaje za účelem jejich distribuce smluvním stranám této úmluvy kvůli informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná.

8.2 Na základě ustanovení mezinárodního práva, smluvní strana této úmluvy bude oprávněna odmítnout vstup ropných tankerů provozovaných v souladu s ustanoveními odstavce 5 nebo 6 tohoto pravidla do přístavů nebo příbřežních terminálů, které spadají do její pravomoci, nebo odepřít přečerpávám těžkých ropných látek z lodi na loď v oblastech spadajících pod její pravomoc vyjma případů, kdy je to nezbytné kvůli zajištění bezpečnosti lodi nebo záchranu života na moři. V takových případech musí daná smluvní strana sdělit údaje o tomto odepření Organizaci, která je rozešle smluvním stranám této úmluvy z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná.

Pravidlo 22

Spodní ochrana strojoven čerpadel

1 Toto pravidlo se vztahuje na ropné tankery o hrubé nosnosti 5.000 tun a více postavené 1. ledna 2007 či později.

2 Strojovny čerpadel musí být vybaveny dvojitým dnem tak, aby v každém průřezu byla hloubka každé nádrže nebo prostoru dvojitého dna taková, že vzdálenost h mezi spodní částí strojovny čerpadel a základní linií lodi měřená kolmo k základní linii lodi nebude menší než je stanoveno níže:

B
h = (m) nebo
15

h = 2 m, podle toho, která hodnota je menší.

Minimální hodnota h = 1 m.

3 V případě strojoven čerpadel, jejichž spodní deska je umístěna nad základní linií o alespoň minimální výšku požadovanou v odstavci 2 výše (např. konstrukce se záďovou gondolou) nebude existovat žádná nutnost konstruovat strojovnu čerpadel dvojitého dna.

4 Čerpadla balastu musí být vybavena vhodnými zařízeními k zajištění účinného sání z nádrží dvojitého dna.

5 Bez ohledu na ustanovení výše uvedených odstavců 2 a 3, kde by zaplavení strojoven čerpadel neznamenalo nefunkčnost čerpacího systému pro balast nebo náklad, není nutné dvojité dno instalovat.

VIZ VÝKLAD 46

Pravidlo 23

Průběh havarijního výtoku ropných látek

1 Toto pravidlo se bude vztahovat na ropné tankery dodané 1. ledna 2010 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.8.

2 Pro účely tohoto pravidla se použijí následující definice:

.1 termín ponor na čáře ponoru zatížené lodi (ds) znamená svislou vzdálenost (v metrech) od konstrukční základní linie v polovině délky k čáře ponoru odpovídající stanovené letní výšce volného boku. Výpočty vztahující se k tomuto pravidlu by měla být založeny na ponoru ds bez ohledu na stanovené ponory, které mohou překročit ds, například tropickou čáru ponoru naložené lodi.

.2 termín čára ponoru (dB) znamená svislou vzdálenost (v metrech) od konstrukční základní linie v polovině délky k čáře ponoru odpovídající 30 % hloubky Ds.

.3 termín šířka (Bs) znamená největší konstrukční šířku lodi (v metrech) na nebo pod nejhlubším ponorem na čáře ponoru naložené lodi ds.

.4 termín šířka (BB) znamená největší konstrukční šířku lodi (v metrech) na nebo pod čárou ponoru dB.

.5 termín hloubka (Ds) znamená konstrukční hloubku (v metrech) měřenou v polovině délky k horní palubě na boku.

.6 termíny délka (L) a hrubá nosnost (DW) jsou definované v pravidlech 1.19 a 1.23 respektive.

3 K zajištění dostatečné ochrany před znečištěním ropnými látkami v případě srážky nebo najetí na souš je nutné splnit následující:

.1 u ropných tankerů o hrubé nosnosti 5.000 tun (DWT) a více musí být parametr středního výtoku ropných látek následující:

OM ≤ 0,015 pro C ≤ 200.000 m3

0,003
OM ≤ 0,012 +——————(400.000 - C)
200.000

pro 200.000 m3 < C < 400.000 m3

OM ≤ 0,012 pro C ≥ 400.000 m3

u kombinovaných tankerů o hrubé nosnosti mezi 5.000 tun (DWT) a objemu 200.000 m3 lze použít parametr středního výtoku ropných látek, a to za předpokladu, že provedené výpočty jsou předloženy ke spokojenosti správního orgánu a prokazují, že po zohlednění zvýšené pevnosti konstrukce, má kombinovaný tanker alespoň průběh výtoku ropných látek ekvivalentní standardnímu tankeru s dvojitým trupem o stejné velikosti s OM ≤ 0,015.

OM ≤ 0,021 pro C ≤ 100.000 m3

0,006
OM ≤ 0,015 +——————(200.000 - C)
100.000

pro 100.000 m3 < C < 200.000 m3

kde:

OM = parametr středního výtoku ropných látek

C = celkový objem nákladu ropných látek, v m3, při naplnění nádrže na 98 %.

.2 u ropných tankerů o hrubé nosnosti 5.000 tun (DWT) délka každé nákladové nádrže nesmí překročit 10 m nebo jednu z následujících hodnot, podle toho, která hodnota je větší:

.2.1 kde se uvnitř nákladových nádrží nenachází žádná podélná přepážka: h,

bi
(0,5——+ 0,1)L ale nepřekročí 0,2L
B

.2.2 kde se uvnitř nákladových nádrží nachází středová podélná přepážka:

bi
(0,25——+ 0,15)L
B

.2.3 kde se uvnitř nákladových nádrží nachází dvě či více podélných přepážek:

.2.3.1 u bočních nákladových nádrží: 0,2L

.2.3.2 u středových nákladových nádrží:

.2.3.2.1 pokud vz.0220,2L.: 0,2L

.2.3.2.2 pokud vz.022 < 0,2L:

.2.3.2.2.1 kde se nenachází žádná podélná přepážka:

bi
(0.5——+ 0,1)L
B

.2.32.2.2 kde se nachází středová podélná přepážka:

bi
(0.25——+ 0,15)L
B

bi je minimální vzdálenost od boku lodi k vnější podélné přepážce dotyčné nádrže měřená uvnitř lodi kolmo k ose na úrovni odpovídající stanovené letní výšce volného boku.

4 Následující obecné předpoklady se použijí při výpočtu parametru středního výtoku ropných látek:

.1 Délka nákladového bloku je prodloužena mezi přední a zadní konce všech nádrží uspořádaných pro přepravu nákladu ropných látek, včetně odpadních nádrží.

.2 Tam, kde se toto pravidlo vztahuje na nákladové nádrže, má se za to, že zahrnuje veškeré nákladové nádrže, odpadní nádrže a palivové nádrže umístěné v délce nákladového bloku.

.3 Bude se předpokládat, že loď naložena do ponoru na čáře ponoru naložené lodi ds s nulovým sklonem a náklonem;

.4 Bude se předpokládat, že všechny nákladové nádrže jsou naplněny do 98 % jejich objemové kapacity. Jmenovitá hustota ropného nákladu (pn) se vypočítá následovně:

1.000(DWT)
pn =——————(kg/m3)
C

.5 Za účelem těchto výpočtů výtoku se propustnost jednotlivých prostor v nákladovém bloku, včetně nákladových nádrží, nádrží na balast a jiných prostor, kde nenachází ropné látky, bude považovat za 0,99, není-li prokázáno jinak.

.6 Sací jímky není nutné při určování umístění nádrže zohledňovat, a to za předpokladu, že tyto jímky jsou co nejmenší a vzdálenost mezi dnem jímky a dnovou obšívkou není menší než 0,5h, kde h je výška definovaná v pravidle 19.3.2.

5 Následující předpoklady se použijí při kombinaci parametrů výtoku ropných látek:

.1 Střední výtok ropných látek se vypočítá samostatně u poškození boku a u poškození dna a pak se spojil do bezrozměrného parametru výtoku ropných látek OM, a to následovně:

0.4OMS + 0.6OMB
OM =——————————
C

kde:

OMS = střední výtok ropných látek u poškození boku, v m3 a

OMB = střední výtok ropných látek u poškození dna, v m3.

.2 U poškození dna se u středního výtoku provedou samostatné výpočty pro přílivové stavy 0 m a mínus 2,5 m a pak se následovně spojí:

OMB = 0,7 OMB(0) + 0,3 OMB(2,5)

kde:

OMB(0) = střední výtok ropných látek u přílivového stavu 0 m a

OMB(2,5) = střední výtok ropných látek u přílivového stavu mínus 2,5 m v (m3).

6 Střední výtok u poškození boku OMS se vypočítá následovně:

vz.023

kde:

i představuje každou posuzovanou nákladovou nádrž;

n = celkový počet nákladových nádrží;

PS(i) = pravděpodobnost proražení nákladové nádrže I poškozením boku, vypočtená v souladu s odstavcem 8.1 tohoto pravidla;

OS(i) = výtok (v m3) z poškození boku do nákladové nádrže i, u kterého se předpokládá, že se rovná celkovému objemu v nákladové nádrži i při naplnění na 98 %, pokud není prokázáno uplatněním Pokynů uvedených v pravidle 19.5, že zůstane zadržen jakýkoliv významný objem nákladu a

C3 = 0,77 u lodí s dvěma podélnými přepážkami uvnitř nákladových nádrží, a to za předpokladu, že tyto přepážky jsou souvislá v celé délce nákladového bloku a PS(i) je získán v souladu s tímto pravidlem. C3 se rovná 1,0 pro všechny ostatní lodě, nebo když je PS(i) získán v souladu s odstavcem 10 tohoto pravidla.

7 Průměrný výtok u poškození dna se musí vypočítat pro každý přílivový stav následovně:

vz.024

.1

kde:

i představuje každou posuzovanou nákladovou nádrž;

n = celkový počet nákladových nádrží;

PB(i) = pravděpodobnost proražení nákladové nádrže i poškozením dna, vypočtená v souladu s odstavcem 9.1 tohoto pravidla;

OB(i) = výtok z nákladové nádrže i (v m3) vypočtený v souladu s odstavcem 7.3 tohoto pravidla a

CDB(i) = činitel k zahrnutí zachycení ropných látek tak, jak je definováno v odstavci 7.4 tohoto pravidla

vz.025

OMB :.3i = 2^Pb(/iOb(/|C[)BI/) (m3)

.2

kde:

i, n, PB(i) a CDB(i) = jak je definováno v pododstavci .1 výše;

OB(i) = výtok z nákladové nádrže i (v m3) po změně přílivového stavu.

.3 Výtok ropných látek OB(i) u každé nákladové nádrže musí být vypočten na základě zásad rovnováhy tlaku, a to v souladu s následujícími předpoklady:

.3.1 Musí se předpokládat, že loď najela na mělčinu s nulovým sklonem a náklonem, s ponorem na mělčině před přílivovou změnou rovnajícím se ponoru na čáře ponoru naložené lodi ds.

.3.2 Hladina nákladu po poškození se vypočte následovně:

vz.028

kde:

hc = výška nákladu ropných látek nad Z1 v metrech;

tc = přílivová změna, v metrech. Snížení přílivu se vyjádří jako záporné hodnoty;

Z1 = výška nejnižšího bodu v nákladové nádrži nad základní linií, v metrech;

ps = hustota mořské vody, která se bere jako 1.025 kg/m3;

p = je-li nainstalován systém s inertním plynem, normální přetlak (v kPa) se bude brát jako ne menší než 5 kPa. Pokud systém s inertním plynem nainstalován není, lze přetlak brát jako 0;

VIZ VÝKLAD 47

g = gravitační zrychlení, které se bere jako 9,81 m/s2 a

pn = jmenovitá hustota ropných látek v nákladu vypočítaná v souladu s odstavcem 4.4 tohoto pravidla.

.3.3 U nákladových nádrží ohraničených dnovou obšívkou, pokud není prokázáno jinak, musí být výtok ropných látek OB(i) brán jako menší než 1 % z celkového objemu nákladu ropných látek naloženého do nákladové nádrže i, aby se přihlédlo ke ztrátám při počátečním přečerpávání a dynamickým efektům v důsledku proudu a vln.

.4 V případě poškození dna, se může část výtoku z nákladové nádrže zachytit v úsecích, které nejsou pro ropu určeny. Tento efekt je aproximován použitím faktoru CDB(i) pro každou nádrž, který se bere následovně:

CDB(i) = 0,6 u nákladových nádrží ohraničených zespodu úseky, které nejsou pro ropné látky určeny;

CDB(i) = 1,0 u nákladových nádrží ohraničených dnovou obšívkou.

8 Pravděpodobnost Ps porušení úseku poškozením boku se vypočte následovně:

.1 Ps = PSL PSV • PST

kde:

PSL = 1 - Psf - PSa = pravděpodobnost, že se poškození rozšíří na podélnou zónu ohraničenou Xa a Xf;

PSV = 1 - PSu - PSl = pravděpodobnost, že se poškození rozšíří na vertikální zónu ohraničenou Zl a Zu a

PST = 1 - PSy = pravděpodobnost, že se poškození rozšíří příčně za hranici definovanou y.

.2 PSa, PSf PSu, PSl a PSy se určí lineární interpolací z tabulek pravděpodobností pro poškození boku uvedených v odstavci 8.3 tohoto pravidla, kde:

PSa = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela za místem vz.026

PSf = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela před místem vz.027

PSl = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela pod nádrží;

PSu = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela nad nádrží a Psy = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela mimo nádrž.

Hranice úseku Xa, Xf, Zl, Zu a y se získají následujícím způsobem:

Xa = podélná vzdálenost od zadního terminálu L k nejzadnějšímu bodu na posuzovaném úseku, v metrech;

Xf = podélná vzdálenost od zadního terminálu L k nejpřednějšímu bodu na posuzovaném úseku, v metrech;

Zl = svislá vzdálenost od konstrukční základní linie k nejnižšímu bodu na posuzovaném úseku, v metrech.

Zu = svislá vzdálenost od konstrukční základní linie k nejvyššímu bodu na posuzovaném úseku, v metrech. Bude se uvažovat, že Zu není větší než Ds a

y = minimální horizontální vzdálenost měřená kolmo k ose mezi posuzovaným úsekem a boční obšívkou, v metrech.*

.3 Tabulky pravděpodobností poškození boku

vz. 026 PSavz.029 PSfvz. 030 PSlvz.031 PSu
0,00 0,000 0,00 0,967 0,00 0,000 0,00 0,968
0,05 0,023 0,05 0,917 0,05 0,000 0,05 0,952
0,10 0,068 0,10 0,867 0,10 0,001 0,10 0,931
0,15 0,117 0,15 0,817 0,15 0,003 0,15 0,905
0,20 0,167 0,20 0,767 0,20 0,007 0,20 0,873
0,25 0,217 0,25 0,717 0,25 0,013 0,25 0,836
0,30 0,267 0,30 0,667 0,30 0,021 0,30 0,789
0,35 0,317 0,35 0,617 0,35 0,034 0,35 0,733
0,40 0,367 0,40 0,567 0,40 0,055 0,40 0,670
0,45 0,417 0,45 0,517 0,45 0,085 0,45 0,599
0,50 0,467 0,50 0,467 0,50 0,123 0,50 0,525
0,55 0,517 0,55 0,417 0,55 0,172 0,55 0,452
0,60 0,567 0,60 0,367 0,60 0,226 0,60 0,383
0,65 0,617 0,65 0,317 0,65 0,285 0,65 0,317
0,70 0,667 0,70 0,267 0,70 0,347 0,70 0,255
0,75 0,717 0,75 0,217 0,75 0,413 0,75 0,197
0,80 0,767 0,80 0,167 0,80 0,482 0,80 0,143
0,85 0,817 0,85 0,117 0,85 0,553 0,85 0,092
0,90 0,867 0,90 0,068 0,90 0,626 0,90 0,046
0,95 0,917 0,95 0,023 0,95 0,700 0,95 0,013
1,00 0,967 1,00 0,000 1,00 0,775 1,00 0,000

PSy se vypočítá následovně:

199.6yyy
PSy = (24.96 -———)(——)pro —— ≤ 0,05
BS BS BS
yyy
PSy = 0.749 + [5 - 44.4(——• 0.05)](——)- 0.05)pro 0,05 <—— < 0,05
BS BS BS
yy
PSy = (0.888 +0.56(——- 0.1)pro —— > 0,1
BS BS

Bude se uvažovat, že PSy není větší než 1.

9 Pravděpodobnost PB porušení úseku poškozením dna se vypočte následovně:

.1 PB = PBL • PBT • PBV

kde:

PBL = 1 - PBf - PBa = pravděpodobnost, že se poškození rozšíří na podélnou zónu ohraničenou Xa a Xf;

PBT = 1 - PBp - PBs = pravděpodobnost, že se poškození rozšíří na příčnou zónu ohraničenou Yp a Ys a

PBV = 1 - PBz = pravděpodobnost, že se poškození rozšíří svisle nad hranici definovanou z.

.2 PBa, PBf, PBp, PBs a PBz se určí lineární interpolací z tabulek pravděpodobností pro poškození dna uvedených v odstavci 9.3 tohoto pravidla, kde:

PBa = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela za místem vz. 015;

PBf = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela před místem Xf/L:

PBp = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela vlevo od nádrže;

PBs = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela vpravo od nádrže a

PBz = pravděpodobnost, že poškození bude ležet zcela pod nádrží.

Hranice úseku Xa, Xf, Yp, Ys a z se získají následujícím způsobem:

hodnoty Xa a Xf jsou takové, jak je definováno v odstavci 8.2 tohoto pravidla;

Yp = příčná vzdálenost od bodu nejvíce vlevo na úseku nacházejícím se na nebo pod čarou ponoru dB ke svislé rovině nacházející se BB/2 k pravoboku od osy lodi. v metrech;

Ys = příčná vzdálenost od bodu nejvíce vpravo na úseku nacházejícím se na nebo pod čarou ponoru dB ke svislé rovině nacházející se BB/2 vpravo od osy lodi. v metrech, a

z = minimální hodnota z po celé délce úseku, kde v každém podélném místě je z svislá vzdálenost od spodního bodu dnové obšívky v tomto podélném místě ke spodnímu bodu úseku v tomto podélném místě, v metrech.

.3 Tabulky pravděpodobností poškození dna

vz. 015PBavz. 016 PBfvz. 017PBpvz. 018PBs
0,00 0,000 0,00 0,969 0,00 0,844 0,00 0,000
0,05 0,002 0,05 0,953 0,05 0,794 0,05 0,009
0,10 0,008 0,10 0,936 0,10 0,744 0,10 0,032
0,15 0,017 0,15 0,916 0,15 0,694 0,15 0,063
0,20 0,029 0,20 0,894 0,20 0,644 0,20 0,097
0,25 0,042 0,25 0,870 0,25 0,594 0,25 0,133
0,30 0,058 0,30 0,842 0,30 0,544 0,30 0,171
0,35 0,076 0,35 0,810 0,35 0,494 0,35 0,211
0,40 0,096 0,40 0,775 0,40 0,444 0,40 0,253
0,45 0,119 0,45 0,734 0,45 0,394 0,45 0,297
0,50 0,143 0,50 0,687 0,50 0,344 0,50 0,344
0,55 0,171 0,55 0,630 0,55 0,297 0,55 0,394
0,60 0,203 0,60 0,563 0,60 0,253 0,60 0,444
0,65 0,242 0,65 0,489 0,65 0,211 0,65 0,494
0,70 0,289 0,70 0,413 0,70 0,171 0,70 0,544
0,75 0,344 0,75 0,333 0,75 0,133 0,75 0,594
0,80 0,409 0,80 0,252 0,80 0,097 0,80 0,644
0,85 0,482 0,85 0,170 0,85 0,063 0,85 0,694
0,90 0,565 0,90 0,089 0,90 0,032 0,90 0,744
0,95 0,658 0,95 0,026 0,95 0,009 0,95 0,794
1,00 0,761 1,00 0,000 1,00 0,000 1,00 0,844

PBz se vypočítá následovně:

67zzz
PBz = 14.5 - (——) (——) pro——≤ 0,1
DSDSDS
zz
PBz = 0.78 + 1.1 (——) - 0.1 pro——> 0,1
DSDS

Bude se uvažovat, že PBz není větší než 1.

10 Toto pravidlo využívá zjednodušený pravděpodobnostní přístup tam, kde se provádí shrnutí příspěvků k průměrné výtoku z každé nákladové nádrže. U některých konstrukcí, například u konstrukcí charakterizovaných výskytem schodů/osazení v přepážkách/palubách a šikmých přepážek a/nebo výrazných zakřivení trupu, mohou být vhodné přísnější. V těchto případech lze použít jeden z následujících postupů výpočtu:

.1 Pravděpodobnosti uvedené v 8 a 9 výše lze vypočítat s větší přesností díky použití hypotetických dílčích úseků.*

.2 Pravděpodobnosti uvedené v 8 a 9 výše lze vypočítat přímým použitím funkcí pravděpodobnosti hustoty obsažených v Pokynech uvedených v pravidle 19.5.

.3 Průběh výtoku ropných látek lze vyhodnotit v souladu s metodou popsanou v Pokynech uvedených v pravidle 19.5.

11 Následující ustanovení týkající se uspořádání potrubí ujednání se bude vztahovat na:

.1 Potrubní vedení, která jsou vedena přes nákladové nádrže ve vzdálenosti menší než 0,30Bs od boku lodi nebo méně než 0,30Ds od dna lodi musí být vybavena ventily nebo podobnými uzavíracími zařízeními na místech, kde se otevírají do libovolné nákladové nádrže. Tyto ventily musí být na moři uzavřeny kdykoli, kdy nádrže obsahují náklad ropných látek, vyjma případů, kdy mohou být otevřeny pouze pro přečerpání nákladu za účelem operací s nákladem.

.2 Snížení výtoku ropné látky přes systém nouzového rychlého přečerpání nákladu nebo jiný systém použitý ke snížení výtoku ropných látek v případě nehody lze vzít v úvahu pouze poté, co budou účinnost a bezpečnostní aspekty systému schváleny Organizací. Předložení ke schválení musí být provedeno v souladu s ustanoveními Pokynů uvedených v pravidle 19.5.

Pravidlo 24

Předpoklady poškození

1 Za účelem výpočtu hypotetického výtoku ropných látek z ropných tankerů v souladu s pravidly 25 a 26, budou se uvažovat tři rozměry rozsahu poškození rovnoběžnostěnu na boku a dně lodi části lodi, a to následovně. V případě poškození dna jsou stanoveny dvě podmínky, které mají být použity jednotlivě na uvedené části ropného tankeru.

.1Poškození boku:
.1.1 Rozsah v podélné ose (Ic):vz. 032 nebo 14,5 m, podle toho, která hodnota je menší
.1.2 Rozsah v příčné ose (tc)vz. 033 nebo 11,5 m, podle toho, která hodnota je menší
(směrem dovnitř od boku lodi
v pravém úhlu k ose na úrovni
odpovídající stanovené letní
výšce volného boku):
.1.3 Rozsah ve svislé ose (vc): Od základní linie vzhůru bez omezení
.2 Poškození dna:
Pro 0,3L od přední
svislice lodi
Jakékoliv jiné části lodi
.2.1 Rozsah v podélné ose (Is):vz. 034vz. 034 nebo 5 m, podle
toho, která hodnota
je menší
.2.2 Rozsah v příčné ose (ts):vz. 035 nebo 10 m, podle toho,
která hodnota je menší,
ale ne méně než 5 m
5 m
.2.3 Rozsah ve svislé ose
od základní linie (vs):
vz. 036 nebo 6 m, podle toho, která hodnota je menší

2 Kdykoli se symboly uvedené v tomto pravidle objeví v této kapitole, budou mít významy definované v tomto pravidle.

Pravidlo 25

Hypotetický výtok ropných látek

VIZ VÝKLAD 49

1 Hypotetický výtok ropných látek v případě poškození boku (Oc) a poškození dna (Os) se vypočítá podle následujícího vzorce s ohledem na úseky narušené poškozením všech myslitelných míst po celé délce lodi v rozsahu definovaném v pravidle 24 této přílohy.

.1 U poškození boku:

Oc = ∑Wi + ∑KiCi(I)

.2 U poškození dna:

1
Os = —— (∑ZiWi - ∑ZiCi)(II)
3

kde:

Wi = objem boční nádrže, v metrech krychlových, u kterého se předpokládá narušení poškozením tak, jak je uvedeno v pravidle 24 této přílohy; hodnotu Wi u nádrže na oddělený balast lze považovat za nulovou.

Ci = objem středové nádrže, v metrech krychlových, u kterého se předpokládá narušení poškozením tak, jak je uvedeno v pravidle 24 této přílohy; hodnotu Ci u nádrže na oddělený balast lze považovat za nulovou.

bi
Ki = 1 -——; když se bi rovná nebo je větší než tc, hodnota Ki se bude považovat za nulovou.
tc
hi
Zi = 1 -——; když se hi rovná nebo je větší než vs, hodnota Zi se bude považovat za nulovou.
vs

bi = šířka posuzované boční nádrže, v metrech, měřeno směrem dovnitř od boku lodi v kolmo k ose na úrovni odpovídající stanovené letní výšce volného boku.

hi = minimální uvažovaného hloubka dvojitého dna, v metrech; tam, kde není žádné dvojité dno nainstalováno, hodnota hi se bude považovat za nulovou.

Kdykoli se symboly uvedené v tomto odstavci objeví v této kapitole, budou mít význam definovaný v tomto pravidle.

VIZ VÝKLAD 50

2 Pokud se volný prostor nebo nádrž na oddělený balast o délce menší než lc tak, jak je definováno v pravidle 24 této přílohy nachází mezi bočními nádržemi na ropné látky, lze Oc ve vzorci (I) vypočítat na základě objemu Wi, což je skutečný objem jedné takové nádrže (kdy jsou stejné velikosti) nebo menší ze dvou nádrží (v případě, že se liší v objemu) v blízkosti tohoto prostoru, což se vynásobí Si tak, jak je definováno níže a při skutečném plném objemu všech ostatních bočních tancích zapojených v tomto nárazu.

li
Si = 1 - ——
lc

kde li = délka, v metrech, posuzovaného volného prostoru nebo nádrže na oddělený balast.

3.1 Uznání bude uděleno jen s ohledem na nádrže dvojitého dna, které jsou buď prázdné nebo přepravující čistou vodu, když je náklad vezen v tancích výše.

3.2 V případě, že se dvojité dno nerozkládá po celé délce a šířce dotyčné nádrže, toto dvojité dno se bude považovat za nepřítomné a objem nádrží nad oblastí poškození dna se zahrne do vzorce (II), i když nádrž není považována za porušenou kvůli instalaci takového částečného dvojitého dna.

3.3 Sací jímky lze při stanovení hodnoty ht zanedbat, a to za předpokladu, že tyto jímky nemají nadměrnou plochu a nesahají pod nádrž v délce minimální vzdáleností a v žádném případě ne více než je polovina výšky dvojitého dna. Pokud hloubka takové jímky přesahuje polovinu výšky dvojitého dna, hodnota h] se bude považovat za rovnající se výšce dvojitého dna mínus výška jímky.

Potrubní vedení, která slouží těmto jímkám, jsou-li nainstalována ve dvojitém dnu, musí být vybavena ventily nebo podobnými uzavíracími zařízeními na místech připojení k obsluhované nádrži, aby se zabránilo výtoku ropných látek v případě poškození potrubí. Toto potrubní vedení musí být nainstalováno co nejvýše od dnové obšívky. Tyto ventily musí být na moři uzavřeny kdykoli, kdy nádrže obsahují náklad ropných látek, vyjma případů, kdy mohou být otevřeny pouze pro přečerpání nákladu za účelem podélného vyvážení lodi.

VIZ VÝKLAD 51

4 V případě, kdy poškození dna zahrnuje současně čtyři středové nádrže, lze hodnotu Os vypočítat podle následujícího vzorce:

1
Os = —— (∑ZiWi + ∑ZiCi)(III)
4

5 Správní orgán může uznat jako snížení výtoku ropných látek v případě poškození dna nainstalovaný systém přečerpávání nákladu s nouzovým vysokým sacím výkonem v každé nádrží s nákladem ropné látky, která je schopna přečerpávám poškozené nádrže nebo nádrží do nádrží na oddělený balast nebo do dostupných nákladových nádrží, pokud lze zajistit, že tyto nádrže budou mít dostatek volného prostoru k plnění. Uznání tohoto systému by se řídilo schopností přečerpat do dvou hodin provozu ropu v množství rovnajícím se jedné polovině největšího z poškozených nádrží a dostupností odpovídající přijímací kapacity v balastních či nákladových nádržích. Uznání se omezí na povolení výpočtu Os podle vzorce (III). Potrubí pro toto odsávání musí být instalováno nejméně ve výšce ne menší než vertikální rozsah poškození dna vs. Správní orgán poskytne Organizaci informace týkající se jím přijatých opatření za účelem rozeslání ostatním smluvním stranám úmluvy.

6 Toto pravidlo se nebude vztahovat na ropné tankery dodané 1. ledna 2010 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.8.

Pravidlo 26

Omezení velikosti a uspořádání nákladových nádrží

1 S výjimkou případů uvedených v odstavci 7 níže:

.1 každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více dodaný po 31. prosinci 1979 tak, jak definováno v pravidle 1.28.2 a

.2 každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více dodaný 31. prosinci 1979 či dříve tak, jak definováno v pravidle 1.28.1, který spadá do jedné z následujících kategorií:

.2.1 tanker, k jehož dodání došlo po 1. lednu 1977 nebo

.2.2 tanker, na který se vztahují obě následující podmínky:

.2.2.1 k dodání došlo nejpozději po 1. lednu 1977 a

.2.2.2 smlouva o stavbě je uzavřena po 1. lednu 1974 nebo, v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo tanker, který byl v podobném stádiu stavby po 30. červenci 1974

musí splňovat ustanovení tohoto pravidla.

2 Nákladové nádrže ropných tankerů musí mít takovou velikost a uspořádání, aby hypotetický výtok Oc nebo Os vypočtený v souladu s ustanoveními pravidel 25 této přílohy kdekoliv v délce lodi nepřesáhnul 30.000 m3 nebo vz. 037 podle toho, která hodnota je větší, ale aby nepřesáhnul maximum 40.000 m3.

3 Objem libovolné boční nádrže na náklad ropných látek u ropného tankeru nesmí překročit 75 % z mezí hypotetického výtoku ropných látek uvedených v odstavci 2 tohoto pravidla. Objem libovolné středové nádrže na náklad ropných látek nesmí překročit 50.000 m3. Nicméně, u ropných tankerů s odděleným balastem tak, jak je definováno v pravidle 18 této přílohy, povolený objem boční nádrže na náklad ropných látek nacházejícího se mezi dvěma nádržemi na oddělený balast, každý přesahující délku Ic, může být zvýšen na maximální hranici hypotetického výtoku ropných látek, a to za předpokladu, že je šířka bočních nádrží přesahuje tc.

4 Délka jednotlivých nákladových nádrží nesmí překročit 10 m nebo jednu z následujících hodnot, podle toho, která hodnota je větší:

.1 kde se uvnitř nákladových nádrží nenachází žádná podélná přepážka:

bi
(0.5—— + 0.1)Lale nepřekročí 0,2L
B

.2 kde se uvnitř nákladových nádrží nachází středová podélná přepážka:

bi
(0.25—— + 0.15)L
B

.3 kde se uvnitř nákladových nádrží nachází dvě či více podélných přepážek:

.3.1 u bočních nákladových nádrží: 0,2L

.3.2 u středových nákladových nádrží:

.3.2.1 pokud se vz. 022 rovná nebo je větší než jedna pětina: 0,2L

.3.2.2 pokud je vz. 022 menší než jedna pětina:

.3.2.2.1 kde se nenachází žádná podélná přepážka:

bi
(0.5—— + 0.1)L
B

.3.2.2.2 kde se nachází středová podélná přepážka:

bi
(0.25—— + 0.15)L
B

bi je minimální vzdálenost od boku lodi k vnější podélné přepážce dotyčné nádrže měřená uvnitř lodi kolmo k ose na úrovni odpovídající stanovené letní výšce volného boku.

5 Aby nedošlo k překročení omezení objemu stanovených v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto pravidla a bez ohledu na přijatý druh nainstalovaného systému přečerpávání nákladu, když tento systém propojuje dva nebo více nákladových nádrží, musí být nainstalované ventily nebo jiné podobné uzavírací zařízení ke vzájemnému oddělení nádrží. Když je tanker na moři, tyto ventily nebo zařízení musí být uzavřeny.

6 Potrubní vedení, která běží přes nákladové nádrže ve vzdálenosti menší než 0.30Bs od boku lodi nebo méně než vc od dna lodi musí být vybavena ventily nebo podobnými uzavíracími zařízeními na místech, kde se otevírají do libovolné nákladové nádrže. Tyto ventily musí být na moři uzavřeny kdykoli, kdy nádrže obsahují náklad ropných látek, vyjma případů, kdy mohou být otevřeny pouze pro přečerpání nákladu za účelem podélného vyvážení lodi.

7 Toto pravidlo se nebude vztahovat na ropné tankery dodané 1. ledna 2010 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.8.

Pravidlo 27

Stabilita v neporušeném stavu

VIZ VÝKLAD 52

1 Každý ropný tanker o hrubé nosnosti 40,000 tun a více dodaný 1. února 2002 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.7, musí splňovat kritéria stability v neporušeném stavu uvedená v odstavcích 1.1 a 1.2 tohoto pravidla, v případě potřeby, pro každý provozní ponor za nejhorších možných podmínek zatížení nákladem a balastem, a to v souladu s dobrou provozní praxí, včetně mezistupňů při přečerpávání kapalin. Za všech podmínek se musí předpokládat, že jsou balastní nádrže nevytížené.

.1 V přístavu, počáteční metacentrická výška GMO, opravená o volnou hladinu měřenou pří náklonu 0°, nesmí být menší než 0,15 m;

.2 Na moři musí platit následující kritéria:

.2.1 plocha pod křivkou vzpřimujícího ramene páky (křivka GZ) nesmí být menší než 0,055 m•rad do θ = úhlu náklonu 30° a ne méně než 0,09 m•rad do θ = 40° nebo jiného úhlu zaplavení θf* je-li tento úhel menší než 40°. Navíc, plocha pod křivkou vzpřimujícího ramene páky (křivka GZ) mezi úhly náklonu 30° a 40° nebo mezi 30° a θf, je-li tento úhel menší než 40°, nesmí být menší než 0,03 m•rad;

.2.2 vzpřimující rameno páky GZ musí být nejméně 0,20 m při úhlu náklonu rovnajícím se nebo větším než 30°;

.2.3 maximální vyrovnávací rameno se vyskytuje při úhlu náklonu větším než 30°, ale ne menším než 25° a

.2.4 počáteční metacentrická výška GMO, opravená o volnou hladinu měřenou při náklonu 0°, nesmí být menší než 0,15 m;

2 Požadavky odstavce 1 tohoto pravidla musí být splněny prostřednictvím konstrukčních opatření. U kombinovaných tankerů lze povolit jednoduché dodatkové provozní postupy.

3 Jednoduché dodatkové provozní postupy pro přečerpávání tekutin uvedené v odstavci 2 tohoto pravidla musí znamenat písemné postupy, které jsou k dispozici kapitánu a které:

.1 jsou schválené správním orgánem;

.2 označte nákladové nádrže a nádrže na balast, které mohou, za konkrétních podmínek přečerpávání kapaliny a možného rozmezí hustoty nákladu, být nevytížené a stále umožňovat splnění kritérií stability. Nevytížené nádrže se mohou lišit v průběhu přečerpávání kapalin a být v jakékoli kombinaci, a to za předpokladu, že splňují kritéria:

.3 bude snadno srozumitelné důstojníku pověřenému vedením přečerpávání kapalin;

.4 zajistí plánované postupy při přečerpávání nákladu/balastu;

.5 množní porovnání dosažené a požadované stability pomocí funkčních kritérií stability v grafické nebo tabulkové formě;

.6 nevyžadují rozsáhlé matematické výpočty ze strany pověřeného důstojníka;

.7 stanovit nápravná opatření, která mají být přijata pověřeným důstojníkem v případě odchylky od doporučených hodnot a v případě mimořádných situací a

.8 jsou viditelně zobrazeny ve schválené brožuře pro určení sklonu a stability a na řídící stanici přečerpávání nákladu/balastu a ve veškerém počítačového softwaru, pomocí kterého se provádějí výpočty stability.

Pravidlo 28

Dělení na úseky a stabilita při poškození

1 Každý ropný tanker dodaný po 31. prosinci 1979 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.2, a o hrubé prostornosti 150 tun a více musí splňovat kritéria dělení na úseky a stability při poškození uvedená v odstavci 3 tohoto pravidla, po předpokládaném poškození boku tak, jak je definováno v odstavci 2 tohoto pravidla, pro každý provozní ponor, který odráží skutečné podmínky částečného nebo úplného zatížení v souladu se sklonem a pevností lodi, jakož i relativní hustoty na nákladu. Toto poškození se vztahuje na všechna myslitelná místa po délce lodi následovně:

.1 u tankerů o délce více než 225 metrů, kdekoli v délce lodi;

.2 u tankerů o délce více než 150 m, avšak nejvýše 225 m na délku, kdekoli po délce lodi, vyjma případů, které se týkají zadní nebo přední přepážky vymezující prostor strojovny umístěné na zádi. Prostor strojovny je nutné považovat za jeden zaplavitelný úsek a

.3 u tankerů nepřesahujících délku 150 metrů, kdekoli v délce lodi mezi sousedními příčnými přepážkami, s výjimkou prostoru strojovny. U tankerů o délce 100 m nebo méně, kde všechny požadavky uvedené v odstavci 3 tohoto pravidla nelze splnit aniž by podstatnému zhoršení provozních vlastností lodi, může správní orgán povolit zmírnění těchto požadavků.

Zátěžové podmínky v případech, kdy tanker nepřepravuje ropu v nákladových tancích, vyjma jakýchkoli ropných zbytků, nebude brán na zřetel.

VIZ VÝKLAD 53

2 Budou platit následující ustanovení týkající se rozsahu a charakteru předpokládaného poškození:

1Poškození boku:
.1.1 Rozsah v podélné ose:vz.032 nebo 14,5 m, podle toho, která hodnota
je menší
.1.2 Rozsah v příčné osevz. 033 nebo 11,5 m, podle toho, která hodnota
je menší
(směrem dovnitř od boku lodi
v pravém úhlu k ose na úrovni
odpovídající stanovené letní
výšce volného boku):
.1.3 Rozsah ve svislé ose:Od konstrukční linie dnové obšívky
v ose vzhůru bez omezení
.2Poškození dna:
Pro 0,3L od přední
svislice lodi
Jakékoliv jiné části lodi
.2.1 Rozsah v podélné ose:vz.032, podle toho, která hodnota
je menší
vz.032, podle toho, která hodnota
je menší
.2.2 Rozsah v příčné ose:vz. 035 nebo 10 m, podle toho, která
hodnota je menší
vz. 035 nebo 5 m
.2.3 Rozsah ve svislé ose:vz.036 nebo 6 m, podle toho, která
hodnota je menší, měřeno
od konstrukční linie dnové
obšívky v ose
vz.036 6 m, podle toho, která
hodnota je menší, měřeno
od konstrukční linie dnové
obšívky v ose

.3 Pokud by jakékoli poškození rozsahu menšího než je maximální rozsah poškození uvedený v pododstavcích 2.1 a 2.2 tohoto odstavce mělo za následek závažnější stav, toto poškození se musí brát v úvahu.

.4 V případě, že se předpokládá poškození týkající se příčných přepážek tak, jak je uvedeno v pododstavcích 1.1 a 1.2 tohoto pravidla, musí být příčné vodotěsné přepážky rozmístěny nejméně ve vzdálenosti rovnající se podélnému rozsahu předpokládaného poškození uvedenému v pododstavci 2.1 tohoto odstavce, aby je bylo možné považovat za účelné. Pokud jsou příčné přepážky rozmístěny v menší vzdálenosti, jedna nebo více z těchto přepážek v takovém rozsahu poškození se budou pro účely určení zaplavených úseků považovat za neexistující.

.5 V případě, že se předpokládá poškození mezi sousedícími příčnými vodotěsnými přepážkami tak, jak je uvedeno v pododstavci 1.3 tohoto pravidla, bude se předpokládat, že není poškozená žádná hlavní příčná přepážka nebo příčná přepážka vymezující boční nádrže nebo nádrže dvojitého dna, pokud:

.5.1 rozteč přilehlých přepážek není menší než je podélný rozsah předpokládaného poškození uvedený v pododstavci 2.1 tohoto odstavce nebo

.5.2 v příčné přepážce o délce více než 3,05 m, která se nachází v rozsahu proražení předpokládaného poškození, není schůdek nebo výklenek. Schůdek tvořený zadní protikolizní přepážkou a vrškem zadního kolizního prostoru se pro účely tohoto pravidla nebude nepovažovat za schůdek.

.6 Pokud se potrubí, vedení nebo tunely nacházejí v předpokládaném rozsahu poškození, musí být přijata opatření, aby se postupnému zaplavení nemohlo jimi rozšířit do jiných úseků jiného druhu než jsou předpokládané zaplavitelné úseky pro každý případ poškození.

VIZ VÝKLAD 54

3 Bude se mít za to, že ropné tankery splňují kritéria stability při poškození, pokud jsou splněny následující požadavky:

.1 Konečná čára ponoru, s přihlédnutím k poklesu, sklonu a náklonu musí být níže než dolní okraj všech otvorů, kterými může dojít k postupnému zaplavení. Tyto otvory musí zahrnovat vzduchové potrubí a otvory, které jsou uzavřené pomocí vodotěsných dveří nebo poklopů palubních průlezů a nemusí zahrnovat otvory uzavřené pomocí vodotěsných poklopů průlezů a splachovacích průlezů, malé vodotěsné poklopů palubních průlezů nákladových nádrží, které udržují vysokou odolnost paluby, dálkově ovládané vodotěsné posuvné dveře, a kruhová lodní okna, které nelze otevírat.

.2 V konečné fází zaplavení nesmí úhel náklonu plynoucí z asymetrického zaplavení překročit 25°, a to za předpokladu, že tento úhel může být zvýšen na 30 °, pokud nedojde k ponoření hrany paluby.

.3 Musí být zjištěna stabilita v konečné fázi zaplavení a lze ji považovat za dostatečnou, pokud křivka vzpřimujícího ramene páky má rozsah přinejmenším 20 ° nad rovnovážnou polohou ve spojení s maximální zbývajícím vzpřimujícím ramenem páky nejméně 0,1 m v rozsahu 20°; plocha pod křivkou v tomto rozsahu nesmí být menší než 0,0175 m•rad. Nechráněné otvory nesmí být ponořeny v tomto rozsahu, pokud se dotčený prostor nebere jako zaplavený. V tomto rozsahu lze povolit ponoření libovolného z otvorů uvedených v pododstavci 3.1 tohoto odstavce a jiných otvorů, které lze vodotěsně uzavřít.

.4 Správní orgán se přesvědčí, že stabilita během přechodných etap zaplavení je dostatečná.

.5 Vyrovnávací opatření vyžadující mechanické prostředky, například ventily nebo příčné vyrovnávací trubky, jsou-li namontovány, se nepovažují pro účely zmenšení náklonu nebo dosažení minimálního rozsahu zbytkové stability, že splňují požadavky pododstavců 3.1, 3.2 a 3.3 tohoto odstavce a dostatečná zbytková stabilita musí být zachována ve všech fázích, kde se vyrovnávání využívá. Prostory, které jsou spojené potrubím velkém průřezu lze považovat za společné.

4 Požadavky odstavce 1 tohoto pravidla musí být potvrzeny výpočty, které berou v úvahu konstrukční vlastnosti lodi, uspořádání, konfiguraci a obsah poškozených úseků; a distribuci, relativní hustoty a účinek volné hladiny kapalin. Tyto výpočty musí být založeny na následujícím:

.1 V úvahu je nutné brát veškeré prázdné nebo částečně zaplněné nádrže, relativní hustoty přepravovaných nákladů, jakož i jakékoliv výtoky kapalin z poškozených úseků.

.2 Předpokládané propustnosti u zaplavených prostor v důsledku poškození budou následující:

Prostory Propustnosti
Určené pro sklady 0,60
Určené k ubytování 0,95
Určené pro stroje 0,85
Volné prostory 0,95
Určené pro provozní kapaliny 0 až 0,95*
Určené pro jiné kapaliny 0 až 0,95*

.3 Vztlak všech nástaveb přímo nad poškozením boku se nebude brát v úvahu. Nezaplavené části nástaveb mimo rozsah poškození lze však brát v úvahu, a to za předpokladu, že jsou odděleny od poškozeného prostoru vodotěsnými přepážkami a že jsou splněny požadavky pododstavce .3.1 tohoto pravidla ve vztahu k těmto intaktním prostorům. Ve vodotěsných přepážkách v nástavbě mohou být přijatelné zavěšené vodotěsné dveře.

.4 Účinek volné hladiny se vypočítává při náklonu 5° pro každý jednotlivý úsek. Správní orgán může vyžadovat nebo umožnit opravy volné hladiny, které se vypočítají při úhlu náklonu větším než 5° pro částečně zaplněné nádrže.

.5 Při výpočtu účinku volné hladiny u spotřebních kapalin se bude mít za to, že u každého druhu kapaliny minimálně jeden pár příčných nebo jedna středová nádrže má volnou hladinu a nádrž nebo skupina nádrží, které se budou brát v úvahu musí být nádrže, kde je účinek volného hladiny největší.

5 Kapitán každého ropného tankem, na který se vztahuje toto pravidlo a osoby odpovědné za ropný tanker bez vlastního pohonu, na který se vztahuje toto pravidlo musí poskytnout, ve schválené formě, následující:

.1 informace týkající se naložení a rozložení nákladu nezbytné k zajištění souladu s ustanoveními tohoto pravidla a

.2 údaje o schopnosti lodi splnit kritéria stability při poškození stanovená tímto pravidlem, včetně vlivu zmírnění, která mohou být povolena podle pododstavce 1.3 tohoto pravidla.

6 U ropných tankerů o hrubé nosnosti 20.000 tun a více dodaných 6. července 1996 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.6, musí být předpoklady poškození uvedené v odstavci 2.2 tohoto pravidla doplněné následujícím předpokládaným poškození oblouku dna:

.1 rozsah v podélné ose:

.1.1 u lodí o hrubé nosnosti 75,000 tun a více:

0,6L měřeno od přední svislice lodi;

.1.2 u lodí o hrubé nosnosti menší než 75,000 tun:

0.4L, měřeno od přední svislice lodi;

.2 rozsah v příčné ose: vz.038 kdekoliv na dně;

.3 rozsah ve svislé ose: porušení vnějšího trupu.

Pravidlo 29

Odpadní nádrže

1 Na základě ustanovení odstavce 4 pravidla 3 této přílohy, ropné tankery o hrubé prostornosti 150 tun a více musí být vybaveny odpadní nádrží v souladu s požadavky odstavců 2.1 až 2.3 tohoto pravidla. U ropných tankerů dodaných 31. prosince 1979 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.1, lze libovolnou nákladovou nádrž určit jako odpadní nádrž.

2.1 Je nutné zajistit odpovídající prostředky k čištění nákladových nádrží a k přečerpávání zbytků znečištěného balastu a výplachů z nákladových nádrží do odpadní nádrž schválené správním orgánem.

2.2 V tomto systému musí být zajištěno přečerpávání ropného odpadu do odpadní nádrže nebo skupiny odpadních nádrží takovým způsobem, aby veškeré odpadní vody vypuštěné do moře splňovaly ustanovení pravidla 34 této přílohy.

2.3 Uspořádání odpadní nádrže nebo skupiny odpadních nádrží musí mít objem nezbytný k zadržení odpadu tvořeného výplachy z nádrží, ropnými zbytky a zbytky znečištěného balastu. Celkový objem odpadní nádrže nebo nádrží nesmí být menší než 3 % přepravovaného objemu ropných látek lodi, kromě toho, že správní orgán může přijmout:

.1 2 % u ropných tankerů, kde jsou opatření pro výplachy z nádrží taková, že jakmile je odpadní nádrž (nebo nádrže) naplněna vodou z vymývání, tato voda je dostačující pro vymývání nádrží a případně pro zajištění hnací kapaliny pro odváděče, aniž by do systému vnikla dodatečná voda;

.2 2 %, kde jsou zajištěny nádrže na oddělený balast nebo vyčleněnými nádržemi na čistý balast splňující pravidlo 18 této přílohy nebo pokud je systém na čištění nákladových nádrží využívající vymývání zbytků surové ropy vybaven v souladu s pravidlem 33 této přílohy. Tento objem lze dále snížit na 1,5 % u ropných tankerů, kde jsou opatření pro splašky z nádrží taková, že jakmile je odpadní nádrž (nebo nádrže) naplněna vodou z vymývání, tato voda je dostačující pro vymývání nádrží a případně pro zajištění hnací kapaliny pro odváděče, aniž by do systému vnikla dodatečná voda a

.3 1 % u kombinovaných tankerů, kde se náklad ropných látek přepravuje v tancích s hladkými stěnami. Tento objem lze dále snížit na 0,8 % tam, kde jsou opatření pro splašky z nádrží taková, že jakmile je odpadní nádrž (nebo nádrže) naplněna vodou z vymývání, tato voda je dostačující pro vymývání nádrže a případně pro zajištění hnací kapaliny pro odváděče, aniž by do systému vnikla dodatečná voda.

VIZ VÝKLAD 55

2.4 Odpadní nádrže musí být konstruovány tak, zejména pokud jde o postavení vpustí, výpustí, klapek nebo přelivů, jsou-li nainstalovány, aby nedošlo k nadměrné turbulenci a strhávání ropných látek nebo emulze s vodou.

3 Ropné tankery o hrubé nosnosti 70,000 tun a více dodané po 31. prosinci 1979 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.2, musí být vybaveny minimálně dvěma odpadními nádržemi.

Pravidlo 30

Čerpání, potrubí, opatření při vypouštění

1 U každého ropného tankeru musí být výtokové rozvodné potrubí pro přípojení k zařízením pro odevzdávám látek z lodí určeným k vypouštění znečištěné balastové vody nebo vody znečištěné ropnými látkami umístěno na otevřené palubě na obou stranách lodi.

2 U každého ropného tankeru o hrubé prostornosti 150 tun a více, musí být potrubí pro vypouštění balastové vody nebo vody znečištěné ropnými látkami do moře z prostor nákladových nádrží, které může být povoleno v souladu s pravidlem 34 této přílohy, vedeno na otevřenou palubu nebo bok lodě nad čarou nejhlubšího ponoru s balastem. Lze přijmout různá opatření pro potrubí, která umožní provoz povoleným způsobem v pododstavcích 6.1 až 6.5 tohoto pravidla.

VIZ VÝKLAD 56

3 U ropných tankerů o hrubé prostornosti 150 tun a více dodaných po 31. prosinci 1979 tak, jak je uvedeno v pravidle 1.28.2, musí být k dispozici prostředky pro zastavení vypouštění balastové vody nebo vody znečištěné ropnými látkami do moře z prostor nákladových nádrží, které se liší od vypouštění pod čarou ponoru podle odstavce 6 tohoto pravidla, z místa na horní palubě nebo výše umístěné tak, aby mohlo být použit rozvodné potrubí uvedené v odstavci 1 tohoto pravidla a vypouštění do moře z potrubí uvedeného v odstavci 2 tohoto článku vizuálně pozorováno. Prostředky k zastavení vypouštění nemusí být zajištěny na místě pozorování, pokud je zajištěn spolehlivý komunikační systém, například telefon nebo vysílačka, mezi místem pozorování a místem řízení vypouštění.

4 Každý ropný tanker dodaný po 1. červnu 1982 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.4, u kterého se vyžaduje vybavení nádržemi na oddělený balast nebo vybavení systémem vymývání zbytků surové ropy, musí splňovat následující požadavky:

.1 musí být vybaven ropným potrubím zkonstruovaným a nainstalovaným tak, aby se minimalizovalo zadržování ropných látek ve vedení a

.2 musí být k dispozici prostředky k vyprázdnění všech nákladových čerpadel a všech ropných potrubí při ukončení vypouštění nákladu, v případně nutnosti připojení k začišťovacímu systému. Vyprazdňování potrubí a čerpadel musí být schopné vypouštění jak na pevnině tak do nákladové nádrže nebo odpadní nádrže. Pro vypouštění na břeh je nutné zajistit speciální potrubí s malým průměrem, které je nutné připojit k vnějším ventilům rozvodného potrubí lodi.

VIZ VÝKLAD 57

5 Každý tanker na sinovou ropu dodaný 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, u kterého se vyžaduje vybavení nádržemi na oddělený balast nebo vybavení systémem vymývání zbytků surové ropy, musí splňovat ustanovení odstavce 4.2 tohoto pravidla.

6 Na každém ropném tankeru musí docházet k vypouštění balastové vody nebo vody znečištěné ropnými látkami z prostor nákladových nádrží nad čarou ponoru, vyjma následujících případů:

.1 Oddělený balast a čistý balast lze vypouštět pod čarou ponoru:

.1.1 v přístavech nebo v příbřežních terminálech nebo .1.2 na moři samospádem nebo

.1.3 na moři pomocí čerpadel, pokud se výměna balastové vody vodní provádí na základě ustanovení pravidla D-1.1 Mezinárodní úmluvy o řízeném zacházení s lodní balastní vodou a usazeninami, a to za předpokladu, že je hladina balastové vody byla zkontrolována buď vizuálně nebo jinými prostředky bezprostředně před vypouštěním, aby se zajistilo, že nedošlo k žádnému znečištění ropnými látkami.

.2 Ropné tankery dodané 31. prosince 1979 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.1, které nejsou bez úprav schopné vypouštět oddělený balast nad čarou ponoru mohou vypouštět oddělený balast pod čarou ponoru na moři, a to za předpokladu, že hladina balastové vody byla zkontrolována bezprostředně před vypouštěním, aby se zajistilo, že nedošlo k žádnému znečištění ropnými látkami.

.3 Ropné tankery dodané 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, provozované s vyčleněnými nádržemi na čistý balast, které nejsou bez úprav schopné vypouštět balastovou vodu vyčleněných nádrží pro čistý balast nad čarou ponoru, mohou vypouštět tento balast pod čarou ponoru na moři, a to za předpokladu, že hladina balastové vody byla zkontrolována v souladu s pravidlem 18.8.3 této přílohy.

.4 Na každém ropném tankeru na moři lze vypouštět znečištěnou balastovou vodu nebo vodu znečištěnou ropnými látkami z nádrží v nákladovém prostoru jiných druhů než jsou odpadní nádrže, a to samospádem pod čarou ponoru, za předpokladu, že uplynula dostatečná doba, aby došlo k separaci vody a ropných látek a balastová voda byla bezprostředně před vypouštěním zkontrolována pomocí detektoru rozhraní ropná látka/voda uvedeného v pravidle 32 této přílohy, aby se zajistilo, že výška této styčné plochy je taková, že vypouštění nepředstavuje žádné zvýšení rizika poškození mořského prostředí.

.5 Na ropných tankerech dodaných 31. prosince 1979 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.1, lze na moři vypouštět znečištěnou balastovou vodu nebo vodu znečištěnou ropnými látkami z nádrží v nákladovém prostoru pod čarou ponoru, následně po nebo místo vypouštění způsobem uvedeným v pododstavci 6.4 tohoto odstavce, a to za předpokladu, že:

.5.1 část toku takové vody je veden trvalým potrubím na snadno dostupné místo na horní palubě nebo výše, kde může být během vypouštění vizuálně pozorován a

.5.2 tato zařízení částečně odděleného toku splňují požadavky stanovené správním orgánem, které musí obsahovat minimálně všechna ustanovení Specifikací pro navrhování, instalaci a provoz systému částečně odděleného toku pro omezení vypouštění mimo loď přijatých Organizací.*

VIZ VÝKLAD 58

7 Každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více dodaný 1. ledna 2010 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.8, který má nainstalovanou mořskou sací skříň, která je trvale připojena k nákladovému potrubnímu systému, musí být vybaven jednak ventilem mořské sací skříně, tak i palubním uzavíracím ventilem. Kromě těchto ventilů musí existovat možnost izolace mořské sací skříně od nákladového potrubního systému, když tanker nakládá, přepravuje nebo vykládá náklad pomocí spolehlivého prostředku splňujícího požadavky správního orgánu. Tyto spolehlivé prostředky představují zařízení, které je instalováno do potrubního systému, aby se za všech okolností zabránilo naplnění úseku potrubí mezi ventilem mořské sací skříně a palubním ventilem nákladem.

VIZ VÝKLAD 59

Část B

Vybavení

Pravidlo 31

Systém sledování a řízení vypouštění ropných látek

1 Na základě ustanovení odstavců 4 a 5 pravidla 3 této přílohy, ropné tankery o hrubé prostornosti 150 tun a více musí být vybaveny systémem sledování a řízení vypouštění ropných látek schváleným správním orgánem.

2 Při posuzování konstrukce měřiče obsahu ropných látek, který bude zabudován do tohoto systému musí správní orgán postupovat s ohledem na specifikaci doporučenou Organizací.* Systém musí být vybaven záznamovým zařízením poskytujícím průběžný záznam vypouštění v litrech za námořní míli a celkové vypuštěné množství nebo obsah ropných látek a rychlost vypouštění. Tento záznam musí být identifikovatelný ohledně času a data a musí být uchováván po dobu nejméně tří let. Systém sledování a řízení vypouštění ropných látek musí být uveden do provozu, když dojde k nějakému vypouštění odpadních vod do moře, a musí být takového druhu, aby zajistil, že jakékoliv vypouštění ropných směsí se automaticky zastaví, když okamžitá rychlost vypouštění ropných látek překročí hodnoty povolené pravidlem 34 této přílohy. Jakékoliv selhání tohoto systému sledování a řízení musí zastavit vypouštění. V případě selhání systému sledování a řízení vypouštění ropných látek lze použít alternativní manuální metodu, ale vadná jednotka musí co nejdříve uvedena do provozu. Na základě povolení ze strany orgánu přístavního státu může tanker s vadným systémem sledování a řízení vypouštění ropných látek podniknout jednu balastní plavbu před tím, než bude pokračovat do opravárenského přístavu.

3 Systém sledování a řízení vypouštění ropných látek musí být navržen a nainstalován v souladu s pokyny a specifikacemi pro systémy sledování a řízení vypouštění ropných látek pro ropné tankery vypracované Organizací Správní orgány mohou přijmout zvláštní opatření, která jsou uvedena v Pokynech a specifikacích.

4 Pokyny týkající se fungování tohoto systému musí být v souladu s provozní příručkou schválenou správním orgánem. Zahrnují příručku a také automatické operace a budou určeny k zajištění toho, aby nikdy nedocházelo k vypouštění ropných látek vyjma případů, kdy je to v souladu s podmínkami stanovenými v pravidle 34 této přílohy.

Pravidlo 32

Detektor rozhraní ropná látka/voda

Na základě ustanovení odstavců 4 a 5 pravidla 3 této přílohy, ropné tankery o hrubé prostornosti 150 tun a více musí být vybaveny účinnými detektory rozhraní ropná látka/voda schválenými správním orgánem pro rychlé a přesné určení rozhraní ropná látka/voda v odpadních tancích a které musí být k dispozici pro použití v jiných tancích, kde se provádí separaci ropných látek od vody a ze které jsou určeny k vypouštění odpadních vod přímo do moře.

Pravidlo 33

Požadavky na vymývání zbytků surové ropy

VIZ VÝKLAD 31

1 Každý ropný tanker o hrubé nosnosti 20.000 tun a více dodaný po 1. červnu 1982 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.4, musí být vybaven systémem čištění nákladových nádrží pomocí vymýváním zbytků surové ropy. Správní orgán musí zajistit, aby systém zcela splňoval požadavky tohoto pravidla, a to do jednoho roku po té, co byl tanker poprvé použit při přepravě surové ropy nebo do konce třetí plavby s nákladem surové ropy vhodné pro vymývám zbytků surové ropy, podle toho, co nastane později.

2 Instalace systému vymývání zbytků surové ropy a souvisejících zařízení a opatření musí být splňovat požadavky stanovené správním orgánem. Tyto požadavky musí obsahovat minimálně všechna ustanovení Specifikací pro konstrukci, provoz a řízení systémů na vymývání zbytků surové ropy přijatých Organizací.* Když se nevyžaduje, aby loď, v souladu s odstavcem 1 tohoto pravidla, nebyla vybavena, ale vybavena je zařízením na vymývání zbytků surové ropy, musí splňovat bezpečnostní aspekty výše uvedených specifikací.

3 Každý systém na vymývání zbytků surové ropy, který musí být zajištěn v souladu s pravidlem 18.7 této přílohy, musí splňovat požadavky tohoto pravidla.

Část C

Omezení provozního vypouštění ropných látek

Pravidlo 34

Omezení vypouštění ropných látek

A Vypouštění mimo zvláštní oblasti

1 Na základě ustanovení pravidla 4 této přílohy a odstavce 2 tohoto pravidla, se jakékoliv vypouštění ropných látek nebo ropných směsí z nákladových prostorů ropných tankerů do moře zakazuje, vyjma případů, kdy jsou splněny následující podmínky:

.1 tanker se nenachází ve zvláštní oblasti;

.2 tanker se nachází více než 50 námořních mil od nejbližší pevniny;

.3 tanker pluje;

.4 okamžitá rychlost vypouštění ropných látek nepřesahuje 30 litrů na jednu námořní míli;

.5 celkové množství ropných látek vypuštěných do moře nepřesahuje, u tankerů dodaných 31. prosince 1979 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.1, vz. 039 z celkového množství daného nákladu, jehož část tyto zbytky tvoří, a u tankerů dodaných po 31. prosinci 1979 tak, jak je definováno v pravidle vz. 040 z celkového množství daného nákladu, jehož část tyto zbytky tvoří a

VIZ VÝKLAD 60

.6 tanker má v provozu systém sledování a řízení vypouštění ropných látek a odpadní nádrž tak, jak je požadováno v pravidlech 29 a 31 této přílohy.

2 Ustanovení odstavce 1 tohoto pravidla se nevztahují na vypouštění čistého nebo odděleného balastu.

B Vypouštění ve zvláštních oblastech

3 Na základě ustanovení pravidla 4 této přílohy, se jakékoliv vypouštění ropných látek nebo ropných směsí z nákladových prostorů ropných tankerů do moře zakazuje, nachází-li se ve speciální oblasti.*

4 Ustanovení odstavce 3 tohoto pravidla se nevztahují na vypouštění čistého nebo odděleného balastu.

5 Nic v tomto pravidle nebrání lodi na cestě, pouze jejíž část se nachází ve zvláštní oblasti, aby vypouštěla mimo zvláštní oblast v souladu s odstavcem 1 tohoto pravidla.

C Požadavky na ropné tankery o hrubé prostornosti 150 tun

6 Požadavky pravidel 29, 31 a 32 této přílohy se nebudou vztahovat na ropné tankery o hrubé prostornosti méně než 150 tun, u kterých se omezení vypouštění ropných látek podle tohoto pravidla provede uskladněním ropných látek na palubě s následným vypouštěním veškerých znečištěných výplachů do zařízení pro odevzdávání látek z lodí. Celkové množství ropných látek a vody použité pro vymývání a vrácené se do zásobní nádrže musí být vypuštěno do zařízení pro odevzdávání látek z lodí, pokud nebudou přijata vhodná opatření, která zajistí, aby případné odpadní vody, které mohou být vypuštěny do moře byly účinně sledovány k zajištění toho, že jsou splněna ustanovení tohoto pravidla.

D Všeobecné požadavky

7 Kdykoli jsou na nebo pod hladinou vody v bezprostřední blízkosti lodi nebo v její stopě pozorovány viditelné stopy ropných látek, vlády smluvních stran této úmluvy by měly, v rozsahu, v jakém jsou přiměřeně schopny učinit, rychle vyšetřil skutečnost týkající se toho, zdali došlo k porušení ustanovení tohoto pravidla. Toto šetření by mělo zahrnovat zejména vítr a podmínky na moři, dráhu a rychlost lodi, další možné zdroje viditelných stop v blízkosti a všechny příslušné záznamy o vypouštění ropných látek.

8 Látky vypouštěné do moře nesmí obsahovat chemické či jiné látky v množstvích nebo koncentracích, které jsou nebezpečné pro mořské prostředí, nebo chemické či jiné látky za účelem obcházení podmínek pro vypouštění stanovených v tomto pravidle.

9 Zbytky ropných látek, které nelze vypouštět do moře v souladu s odstavci 1 a 3 tohoto pravidla, musí být uskladněny na palubě pro následné vypouštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí.

Pravidlo 35

Činnosti při vymývání zbytků surové ropy VIZ VÝKLAD 31

1 Každý ropný tanker provozovaný se systémy vymývání zbytků surové ropy musí být vybaven Příručkou k provozu a vybavení, která tento systém a vybavení popisuje a určuje provozní postupy. Tato příručka musí být ke spokojenosti správního orgánu a musí obsahovat veškeré informace uvedené ve specifikacích uvedených v pododstavci 2 pravidla 33 této přílohy. Pokud je provedena změna ovlivňující systém vymývám zbytků surové ropy, musí být odpovídajícím způsobem revidován i tato Příručka k provozu a vybavení.

2 Pokud jde o balastování nákladových nádrží, z dostatečného počtu nákladových nádrží je nutné vymýt zbytky surové ropy před každou plavbou s balastem, aby byla, s přihlédnutím k obchodnímu modelu tankeru a očekávaným meteorologickým podmínkám, balastová voda napuštěna jen do nákladových nádrží, ze kterých byly vymyty zbytky sinové ropy.

3 Pokud ropný tanker přepravuje surovou ropu, která pro vymývání zbytků surové ropy není vhodná, musí ropný tanker provozovat systém vymývání zbytků surové ropy v souladu s Příručkou k provozu a vybavení.

Pravidlo 36

Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II - Manipulace s nákladem/balastem

1 Každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více musí být vybaven Knihou záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II. (Manipulace s nákladem/balastem). Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, ať již je součástí oficiálního lodního deníku či jinak, musí být ve formě uvedené v dodatku III k této příloze.

2 Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II., musí být vyplňována při každé příležitosti, je-li nutné i pro jednotlivé nádrže, kdykoli na lodi dojde k následující manipulaci s nákladem/balastem:

.1 nakládce přepravované ropné látky;

.2 vnitřnímu přečerpávání přepravované ropné látky během plavby;

.3 vykládce přepravované ropné látky;

.4 balastování nákladových nádrží a vyčleněných nádrží na čistý balast;

.5 čištění nákladových nádrží, včetně vymývání zbytků surové ropy;

.6 vypouštění balastu, vyjma z nádrží na oddělený balast;

.7 vypouštění vody z odpadních nádrží;

.8 uzavření všech příslušných ventilů nebo podobných zařízení po vypouštění odpadní nádrže;

.9 uzavření ventilů nutných k oddělení vyčleněných nádrží na čistý balast od nákladových a začišťovacích vedení po vypouštění odpadní nádrže a

.10 odstraňování zbytků.

3 U ropných tankerů uvedených v pravidle 34.6 této přílohy, do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, musí být zaznamenáno celkové množství ropných látek a vody použité k vymývám a vrácené do zásobní nádrže.

4 V případě vypouštění ropných látek nebo ropných látek, jak je uvedeno v pravidle 4 této přílohy, nebo v případě havarijního nebo jiného mimořádného vypouštění ropných látek nevyňatého tímto pravidlem, do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, musí být zaneseno prohlášení o okolnostech a důvodech tohoto vypouštění.

5 Každá operace popsána v odstavci 2 tohoto pravidla musí být do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, zaznamenána úplně a bez prodlení proto, aby byly v knize uvedeny všechny položky týkající se dané operace. Každá dokončená operace musí být podepsána důstojníkem nebo důstojníky pověřenými danou operací a každá vyplněná stránka musí být podepsána kapitánem lodi. Položky v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, musí být minimálně v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se také provádějí záznamy v úředním jazyce státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, tyto záznamy dostanou v případě sporu nebo nesrovnalostí přednost.

6 Do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, je nutné zanést veškerá selhání systému sledování a řízení vypouštění.

7 Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami musí být uložena na takovém místě, aby byla vždy v přiměřené době a snadno dostupná ke kontrole a, vyjma případů vlečení lodí bez posádky, musí být uložena na palubě lodi. Je třeba ji uschovávat po dobu tří let od provedení posledního záznamu.

8 Příslušný vládní orgán jedné smluvní strany úmluvy je oprávněn Knihu záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, zkontrolovat na palubě libovolné lodi, na kterou se vztahuje tato příloha, když se tato loď nachází ve svém přístavu nebo příbřežním terminálu, a může pořídit kopii libovolného záznamu v této knize a může požádat velitele lodi, aby potvrdil, že tato kopie představuje věrnou kopii tohoto záznamu. Jakákoli takto pořízená kopie, která byla ověřena velitelem lodi jako věrnou kopii tohoto záznamu v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, lodi, bude přípustná jako důkaz o skutečnostech uvedených v daném záznamu při libovolném soudním řízení. Kontrola Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, a pořízem ověřené kopie příslušným orgánem podle tohoto odstavce musí být provedeny co nejrychleji, aniž by došlo ke zbytečnému zpoždění dané lodi.

9 U ropných tankerů o hrubé prostornosti méně než 150 tun provozovaných v souladu s pravidlem 34.6 této přílohy, musí Knihu záznamů o manipulaci s ropnými látkami zavést příslušný správní orgán.

Kapitola 5

Zabraňování znečištění při mimořádné události se znečištěním ropnými látkami

Pravidlo 37

Palubní nouzový plán pro případ znečištění ropnými látkami

1 Každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více a každá loď jiného druhu než je ropný tanker, o hrubé prostornosti 400 tun a více musí nést palubní nouzový plán pro případ znečištění ropnými látkami schválený správním orgánem.

VIZ VÝKLAD 61

2 Tento plán musí být připraven na základě pokynů* vypracovaných Organizací a sepsán v pracovním jazyce kapitána a důstojníků lodi. Tento plán musí obsahovat minimálně:

.1 postup, který musí kapitán a jiné osoby pověřené velením lodi dodržovat při podávám zpráv o mimořádné události se znečištěním ropnými látkami tak, jak je požadováno v článku 8 a Protokolu I této úmluvy, a to na základě pokynů vypracovaných Organizací

.2 seznam orgánů nebo osob, které mají být kontaktovány v případě mimořádné události se znečištěním ropnými látkami;

.3 podrobný popis opatření, která musí okamžitě přijmout osoby na palubě, aby se snížilo nebo omezilo vypouštění ropných látek po mimořádných událostech a

.4 postupy a kontaktní bod na lodi pro koordinaci činností na palubě s národními a místními orgány v boji proti znečištění.

3 V případě lodí, na které se také vztahuje pravidlo 17 Přílohy II této úmluvy, musí být tento plán spojen s palubním nouzovým plánem pro případ znečištění moře škodlivými kapalnými látkami požadovaným podle pravidla 17 Přílohy II této úmluvy. V tomto případě bude název takového plánu „Palubní nouzový plán pro případ znečištění moře“.

4 Veškeré ropné tankery o hrubé nosnosti 5.000 tun nebo více musí umožňovat okamžitý přístup k počítačovým programům, umístěným na pevnině, na výpočet stability při poškození a zbytkové konstrukční pevnosti.

Kapitola 6

Zařízení pro odevzdávání látek z lodí

Pravidlo 38

Zařízení pro odevzdávání látek z lodí

VIZ VÝKLAD 62

A Zařízení pro odevzdávání látek z lodí mimo zvláštní oblasti

1 Vláda každé smluvní strany této Úmluvy se zavazuje zajistit, že v nákladních ropných terminálech, opravárenských přístavech a v jiných přístavech, ve kterých se v lodích nachází ropné zbytky k vypuštění, budou k dispozici zařízení pro příjem těchto zbytků a ropných směsí, které zůstávají z ropných tankerů a jiných lodí, a to v přiměřeném* množství vyhovujícím potřebám jednotlivých lodí, které je využívají, aniž by docházelo k nepřiměřenému zpoždění lodí.

2 Zařízení pro odevzdávání látek z lodí v souladu s odstavcem 1 tohoto pravidla musí být k dispozici ve:

.1 všech přístavech a terminálech, kde se ropné látky nakládají do ropných tankerů, kdy tyto tankery bezprostředně před příjezdem dokončily plavbu s balastem v trvání nepřesahujícím 72 hod. nebo v délce nepřesahující 1.200 námořních mil;

.2 všech přístavech a terminálech, ve kterých se ropné látky jiného druhu než je sinová ropa hromadně nakládá u průměrném množství více než 1.000 tun za den;

.3 všech přístavech, které mají opravárenské loděnice nebo zařízení na začišťování nádrží;

.4 všech přístavech a terminálech, které obsluhují lodě vybavené nádrží (nádržemi) na ropné zbytky (kal) vyžadovanou pravidlem 12 této přílohy;

.5 všech přístavech, pokud jde o stokové vody znečištěné ropnými látkami a jiné zbytky, které nelze vypouštět v souladu s pravidly 15 a 34 této přílohy a

.6 všech přístavech určených pro nakládku sypkých nákladů, pokud jde o ropné zbytky z kombinovaných tankerů, které nelze vypouštět v souladu s pravidlem 34 této přílohy.

3 Kapacita zařízení pro odevzdávání látek z lodí musí být následující:

.1 Nákladové terminály pro surovou ropu musí mít dostatek zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která mohou přijímat ropu a ropných směsi, které nelze vypouštět v souladu s ustanoveními pravidel 34.1 této přílohy ze všech ropných tankerů na plavbách tak, jak je popsáno v odstavci 2.1 tohoto pravidla.

.2 Nákladové přístavy a terminály uvedené v odstavci 2.2 tohoto pravidla musí mít dostatek zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která mohou přijímat ropu a ropné směsi, které nelze vypouštět v souladu s ustanoveními pravidel 34.1 této přílohy z ropných tankerů, které hromadně nakládají ropné látky jiného druhu než je surová ropa.

.3 Všechny přístavy, které mají opravárenské loděnice nebo zařízení na začišťování nádrží musí mít dostatek zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která mohou přijímat ropné látky a ropné směsi, které zůstávají na palubě k odstranění z lodí před vstupem do těchto loděnic nebo zařízení.

.4 Veškerá zařízení k dispozici v přístavech a terminálech podle odstavce 2.4 tohoto pravidla musí být dostatečné kapacity pro příjem všech zbytků uskladněných na palubě podle pravidla 12 této přílohy ze všech lodí, u kterých lze očekávat, že do těchto přístavů a terminálů připlují.

.5 Všechna zařízení k dispozici v přístavech a terminálech podle tohoto pravidla musí být

dostatečné kapacity pro příjem ropnými látkami znečištěné stokové vody a jiných zbytků, které nelze vypouštět v souladu s pravidlem 15 této přílohy.

.6 Zařízení k dispozici v nákladových přístavech pro sypké náklady musí podle potřeby brát v úvahu zvláštní problémy kombinovaných tankerů.

B Zařízení pro odevzdávání látek z lodí v rámci zvláštních oblastí

4 Vláda každé smluvní strany této úmluvy, jejíž pobřeží hraničí s jakoukoliv uvedenou zvláštní oblastí musí zajistit, aby byly všechny ropné nákladové terminály a opravárenské přístavy v rámci zvláštní oblastí vybaveny zařízením s dostatečnou kapacitou pro příjem a zpracování veškerého znečištěného balastu a vody z promývání nádrží z ropných tankerů. Kromě toho musí být všechny přístavy v rámci zvláštního oblastí vybaveny odpovídajícími zařízeními pro odevzdávání látek z lodí pro příjem dalších zbytků a ropných směsí ze všech lodí. Tato zařízení musí mít dostatečnou* kapacitu tak, aby vyhovovala potřebám jednotlivých lodí, které je využívají, aniž by docházelo k jejich nepřiměřenému zpoždění.

5 Vláda každé smluvní strany této úmluvy, která má v rámci své pravomoci i vstupy do mořských vodních toků s profilem o nízké hloubce, které by mohly vyžadovat snížení ponoru vypouštěním balastu, musí zajistit přítomnost zařízení uvedených v odstavci 4 tohoto pravidla, avšak s podmínkou, že lodi nucené k vypuštění splašků nebo znečištěného balastu mohou podléhat určitým zpožděním.

6 S ohledem na oblast Rudého moře, oblast Perského zálivu, oblast Adenského zálivu a Ománskou oblast Arabského moře:

.1 Každá smluvní strana oznámí Organizaci opatření přijatá na základě ustanovení odstavců 4 a 5 tohoto pravidla. Po obdržení dostatečných oznámení, musí Organizace stanovit datum, od kterého vstoupí v platnost požadavky na vypouštění uvedené v pravidlech 15 a 34 této přílohy, pokud jde o dané oblasti. Organizace oznámí všem smluvním stranám toto stanovené datum, a to nejméně dvanáct měsíců před tímto datem.

.2 V období mezi datem vstupu této úmluvy v platnost a tímto stanoveným datem musí lodě při plavbě ve zvláštní oblasti splňovat požadavky pravidla 15 a 34 této přílohy týkající se vypouštění mimo zvláštní oblasti.

.3 Po tomto datu ropné tankery nakládané v přístavech v těchto speciálních oblastech, kde tato zařízení nejsou dosud k dispozici, musí také zcela splňovat požadavky právních předpisů 15 a 34 této přílohy týkající se vypouštění ve zvláštních oblastech. Ropné tankery vstupující do těchto zvláštních oblastí za účely nakládky však musí vyvinout veškeré úsilí, aby do těchto oblastí vplouvaly pouze s čistým balastem na palubě.

.4 Po datu, kdy požadavky na danou zvláštní oblast vstoupí v platnost musí každá smluvní strana oznámit Organizaci, za účelem předání dotčeným smluvním stranám, všechny případy, kdy se tato zařízení zdají být nedostatečná.

.5 Nejméně by měla být zařízení pro odevzdávání látek z lodí tak, jak jsou předepsána v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto pravidla, zřízena po uplynutí jednoho roku ode dne vstupu této úmluvy v platnost.

7 Bez ohledu na odstavce 4, 5 a 6 tohoto pravidla, na oblast Antarktidy se budou vztahovat následující pravidla:

.1 Vláda každé smluvní strany této úmluvy, z jejíž přístavů lodě odplouvají na cestu do nebo kam se vracejí z oblasti Antarktidy, se zavazuje zajistit co nejdříve zřízení odpovídajících zařízení pro příjem všech ropných zbytků (kalu), znečištěného balastu, vody z promývání nádrží a jiných ropných zbytků a směsí ze všech lodí, aniž by docházelo k jejich nepřiměřenému zpoždění, a podle potřeby lodí, které je využívají.

.2 Vláda každé smluvní strany této úmluvy musí zajistit, aby všechny lodě plující pod její vlajkou byly před vstupem do prostoru Antarktidy vybaveny nádrží nebo nádržemi s dostatečnou kapacitou pro uchovávání všech ropných zbytků (kalů), znečištěného balastu, vody z promývání nádrží a jiných ropných zbytků a směsí na palubě, když působí v této oblasti a aby uzavřely dohody o vypouštění těchto ropných zbytků do zařízení pro odevzdávání látek z lodí po opuštění této oblasti.

C Všeobecné požadavky

8 Každá smluvní strana musí oznámit Organizaci, za účelem předání dotčeným smluvním stranám, všechny případy, kdy se zařízení zřízená podle tohoto pravidla zdají být nedostatečná.

Kapitola 7

Zvláštní požadavky na pevné nebo plovoucí plošiny

Pravidlo 39

Zvláštní požadavky na pevné nebo plovoucí plošiny

VIZ VÝKLAD 63

1 Toto pravidlo se vztahuje na pevné nebo plovoucí plošiny, včetně vrtných souprav, plovoucí výrobních zařízení, skladovacích a vykládací zařízení (FPSO) využívaných pro příbřežní produkci a skladování ropných látek a na plovoucí skladovací jednotky (FSU) využívané pro příbřežní skladování vyprodukované ropné látky.

2 Pevné nebo plovoucí plošiny, jsou-li použity při průzkumu, využívání a souvisejícím příbřežním zpracování nerostných zdrojů z mořského dna, a jiné plošiny musí splňovat požadavky této přílohy vztahující se na lodě o hrubé prostornosti 400 tun a více jiného druhu než jsou ropné tankery, kromě toho, že:

.1 musí být vybaveny, pokud je to proveditelné, instalacemi vyžadovanými v pravidlech 12 a 14 této přílohy;

.2 musí vést záznamy o všech operacích zahrnujících vypouštění ropných látek nebo ropných směsí, a to ve formě schválené správním orgánem a

.3 na základě ustanovení pravidla 4 této přílohy se vypouštění ropných látek nebo ropných směsí do moře zakazuje, vyjma případů, kdy obsah ropných látek ve vypouštěné kapalině bez ředění nepřesahuje 15 miliontin.

3 Při ověřování souladu s touto přílohou ve vztahu k plošinám nakonfigurovaným jako FPSO nebo FSU, kromě požadavků uvedených v odstavci 2, by měly správní orgány brát v úvahu i pokyny vypracované Organizací.*

Kapitola 8

Zabraňování znečištění při přečerpávání nákladu ropných látek mezi tankery na moři

Pravidlo 40

Rozsah použití

1 Pravidla obsažená v této kapitole se vztahují na ropné tankery o hrubé prostornosti 150 tun a více využívané při přečerpávání nákladu ropných látek mezi ropnými tankery na moři (operace STS) a jejich operace STS prováděné 1. dubnu 2012 či později. Nicméně operace STS prováděné před tímto datem, ale po schválení Plánu operací STS ze strany správního orgánu požadovaného na základě pravidla 41.1 musí být co nejvíce v souladu s Plánem operací STS.

2 Pravidla obsažená v této kapitole se nevztahují operace při přečerpávání ropných látek související s pevnými nebo plovoucími plošinami, včetně vrtných souprav, plovoucích výrobních, skladovacích a vykládací zařízení (FPSO) využívaných pro příbřežní produkci a skladování ropných látek a na plovoucí skladovací jednotky (FSU) využívané pro příbřežní skladování vyprodukované ropné látky.

3 Pravidla obsažená v této kapitole se nevztahují na operace při doplňování.

4 Pravidla obsažená v této kapitole se nevztahují na operace STS nezbytné pro účely zajištění bezpečnosti lodi nebo záchrany života na moři nebo pro boj proti zvláštním mimořádným událostem se znečištěním za účelem minimalizace škod způsobených znečištěním.

5 Pravidla obsažená v této kapitole se nevztahují na operace STS, kterých se účastní buď válečná loď, pomocná válečná ani jiná loď vlastněná nebo provozovaná smluvním státem a využívaná, v daném okamžiku, pouze ke státním nekomerčním službám. Každý smluvní stát musí zajistit, přijetím příslušných opatření neovlivňujících provoz nebo provozní schopnosti takových lodí, aby operace STS probíhaly v souladu s touto kapitolou, nakolik je to přijatelné a proveditelné.

Pravidlo 41

Obecná pravidla týkající se bezpečnosti a ochrany životního prostředí

1 Každý ropný tanker zapojený do operací STS musí nést na palubě plán předepisující způsob, jak operace STS provádět (Plán operací STS) nejpozději ke dni provedení první výroční, průběžné nebo obnovovací inspekce lodi nebo 1. ledna 2011 či později. Každý Plán operací STS ropného tankeru musí být schválen správním orgánem. Plán operací STS musí být sepsán v pracovním jazyce lodi.

2 Plán operací STS musí být vypracován s ohledem na informace obsažené v pokynech pro osvědčené postupy pro operace STS určených Organizací.* Plán operací STS lze začlenit do stávajícího Systému řízení bezpečnosti podle kapitoly IX Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974, ve znění pozdějších předpisů, v případě, že se požadavek vztahuje na dotčený ropný tanker.

3 Každý ropný tanker podléhající ustanovením této kapitoly a účastnící se operací STS musí být v souladu s jeho Plánem operací STS.

4 Osoba v obecném poradním řízení operací STS musí být kvalifikována k provádění všech příslušných úkolů, a to s přihlédnutím ke kvalifikacím obsaženým v pokynech pro osvědčené postupy pro operace STS uvedených Organizací.

5 Záznamy o operacích STS musí být uchovávány na palubě po dobu tří let a musí být snadno dostupné za účelem kontroly smluvní stranou této úmluvy.

Pravidlo 42

Oznamování

1 Každý ropný tanker podléhající ustanovením této kapitoly, který plánuje operace STS v teritoriálních vodách nebo výlučné ekonomické zóně smluvní strany této úmluvy musí oznámit plánované operace STS dané smluvní straně, a to nejméně 48 hod. předem. Pokud nejsou ve výjimečném případě všechny informace uvedené v odstavci 2 k dispozici nejméně 48 hod. předem, ropný tanker vypouštějící náklad ropné látky musí informovat smluvní stranu této úmluvy, nejméně 48 hod. předem, že budou prováděny operace STS a informace uvedené v odstavci 2 musí být poskytnuty dané smluvní straně při nejbližší příležitosti.

2 Oznámení uvedená v odstavci 1 tohoto pravidla* musí obsahovat minimálně následující informace:

.1 Jméno, vlajku, volací značku, identifikační číslo IMO a odhadovaný čas příjezdu ropných tankerů zapojených do operací STS;

.2 datum, čas a zeměpisnou polohu při zahájení plánovaných operací STS;

.3 zdali se operace STS budou provádět na kotvě nebo při plavbě;

.4 druh a jakost ropné látky;

.5 plánované trvání operací STS;

.6 identifikaci poskytovatele služeb operací STS nebo osoby v celkovém poradním řízení a kontaktní informace a

.7 potvrzení, že ropný tanker má na palubě Plán operací STS splňující požadavky pravidla 41.

3 Pokud se odhadovaná doba příjezdu ropného tankeru na místo nebo do oblasti pro operace STS změní o více než šest hodin, kapitán, majitel nebo jeho zástupce tohoto ropného tankeru předloží přepracovaný odhadovaný čas příjezdu smluvní straně této úmluvy uvedené v odstavci 1 tohoto pravidla.

Kapitola 9

Zvláštní požadavky na použití nebo přepravu ropných látek v oblasti Antarktidy

Pravidlo 43

Zvláštní požadavky na použití nebo přepravu ropných látek v oblasti Antarktidy

1 Vyjma plavidel, která se využívají při zajištění bezpečnosti lodí nebo při pátracích a záchranných operacích, hromadná přeprava jako nákladu nebo přeprava a použití jako paliva následujících:

.1 surové ropy s hustotou při 15 °C vyšší než 900 kg/m3;

.2 ropných látek jiných druhů než je surová ropa, buď s hustotou při 15 °C vyšší než 900 kg/m3 nebo s kinematickou viskozitou při 50 °C vyšší než 180 mm2/s nebo

.3 bitumenu, dehtu a jejich emulzí,

se v oblasti Antarktidy zakazuje tak, jak je definováno v Příloze I, pravidlo 1.11.7.

2 Když předchozí operace zahrnovaly přepravu nebo použití ropných látek uvedených v odstavcích 1.1 až 1.3 tohoto pravidla, čištění nebo proplachování nádrží nebo potrubí se nevyžaduje.

Poznámky pod čarou

* MEPC 59 souhlasil (MEPC 59/24, odstavec 6.18), že vysvětlení požadavku pravidla 12A v Příloze I k MARPOL se použije rovné na velké přestavby ve smyslu pravidla 1.28.9.

* Viz Postupy pro kontroly přístavním státem přijaté usnesením Organizace A.787(19) ve znění usnesení A.882(21); viz prodávanou publikaci IMO IA650E.

* MEPC 58 rozhodl (MEPC 58/23, odstavec 6.10), že s ohledem na přestavby ropných tankerů s jednoduchým trupem na tankery pro přepravu volně ložených substrátů/rud by se mělo pravidlo 12A vztahovat na celý tanker pro přepravu volně ložených substrátů/rud, tj. všechny nové a stávající palivové nádrže.

* U uspořádání se symetrickými tanky, se uvažují poškození jen pro jednu loď. V tomto případě se budou veškeré rozměry „y“ měřit od tohoto boku. U asymetrických uspořádání se odkazuje na Vysvětlivky k záležitostem týkajícím se průběhu havarijního výtoku ropných látek přijaté usnesením Organizace MEPC.122(52), ve znění pozdějších předpisů.

* Viz Doporučení k mezinárodním funkčním a zkušebním specifikacím pro zařízení k separaci ropných látek znečištěné vody a měřičů obsahu ropných látek přijaté usnesením Organizace A.393(X) nebo Pokyny a specifikace pro zařízení k zabránění znečišťování pro stokové prostory lodních strojoven přijaté Výborem na ochranu mořského prostředí prostřednictvím usnesení MEPC.60(33) nebo Pokyny a specifikace pro přídavná zařízení z roku 2011 k aktualizaci usnesení MEPC.60(33) - kompatibilní odlučovače ropných látek, přijaté prostřednictvím usnesení MEPC.205(62), nebo Upravené pokyny a specifikace pro zařízení k zabránění znečišťování pro stokové prostory lodních strojoven přijaté usnesením Výboru na ochranu mořského prostředí MEPC.107(49).

* Pokud jde o měřiče obsahu ropných látek nainstalované na ropných tankerech postavených před 2. říjnem 1986, viz Doporučení k mezinárodním funkčním a zkušebním specifikacím pro zařízení k separaci ropných látek znečištěné vody a měřičů obsahu ropných látek přijatého usnesením Organizace A.393(X). Pokud jde o měřiče obsahu ropných látek jako součást systémů sledování a řízení vypouštění nainstalované na ropných tankerech postavených před 2. říjnem 1986, viz Pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace A.586(14). Pokud jde o měřiče obsahu ropných látek jako součást systémů sledování a řízení vypouštění nainstalované na ropných tankerech postavených 1. ledna 2005 nebo později, viz upravené Pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění ropných látek pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace MEPC. 108(49).

Viz usnesení A.495(XII), kde naleznete standardní formát tohoto návodu.

* Jednotné výklady k měření vzdáleností naleznete v MSC-MEPC.5/Circ.5.

* Schvalování alternativních metod navrhování a konstrukce ropných tankerů přijatých Výborem na ochranu životního prostředí v mořích Organizace usnesením MEPC. 110(49) naleznete v Revidovaných prozatímních pokynech.

* Viz změny z roku 2006 (Kapitoly 11-1, II-2, III a XII a dodatek) přijaté usnesením Organizace MSC.216(82).

* Viz Standardní zkušební metodu Americké společnosti pro zkoušení a materiály (Označení D86).

Viz Pohonnou ropnou látku číslo čtyři nebo těžší Americké společnosti pro zkoušení a materiály (Označení D396).

* U uspořádání se symetrickými tanky, se uvažují poškození jen pro jeden bok lodi. V tomto případě se budou veškeré rozměry „y“ měřit od tohoto boku. U asymetrických uspořádání se odkazuje na Vysvětlivky k záležitostem týkajícím se průběhu havarijního výtoku ropné látky přijaté usnesením Organizace MEPC 122(52), ve znění pozdějších předpisů.

* Odkazuje na Vysvětlivky k záležitostem týkajícím se průběhu havarijního výtoku ropných látek přijaté usnesením Organizace MEPC.122(52), ve znění pozdějších předpisů.

* θf je úhel náklonu při němž by se otvory v trupu nástavby nebo palubách, které nelze vodotěsně uzavřít, ponořily. Při použití tohoto kritéria, malé otvory, u kterých nemůže dojít k postupnému zaplavení, nemusí být považovány za otevřené.

* Propustnost částečně zaplněných úseků musí být v souladu s množstvím kapaliny v úseku přepravované. Kdykoliv poškození prorazí tank obsahující kapaliny, bude se mít za to, že obsah je z tohoto úseku zcela ztracen a nahrazen slanou vodou až do dosažení úrovně konečné rovnovážné roviny.

* Viz Dodatek 4 k Jednotným výkladům.

* Pokud jde o měřiče obsahu nainstalované na ropných tankerech postavených před 2. říjnem 1986 naleznete v Doporučení o mezinárodních funkčních a zkušebních specifikacích pro zařízení oddělování ropnými látkami znečištěné vody a měřičů obsahu ropných látek přijatých usnesením Organizace A.393 (X). Pokud jde o měřiče obsahu ropných látek jako součást systémů sledování a řízení vypouštění nainstalované na ropných tankerech postavených 2. října 1986 či později, viz Pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace A.586(14). Pokud jde o měřiče obsahu ropných látek jako součást systémů sledování a řízení vypouštění nainstalované na ropných tankerech postavených 1. ledna 2005 či později, viz Upravené pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace MEPC.108(49).

Viz Pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace A.496(XII) nebo Upravené pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace A.586(14) nebo Upravené pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace MEPC. 108(49) podle potřeby.

Viz Specifikace pro detektory rozhraní ropná látka/voda přijaté usnesením Organizace MEPC.5(XIII).

* Viz upravené Specifikace pro konstrukci, provoz a řízení systémů na vymývání zbytků surové ropy přijatých usnesením Organizace A.446(XI) a pozměněné usnesením Organizace A.497(XII) a dále ve znění usnesení A.897(21).

* Viz pravidlo 38.6.

Viz Standardní formát Příručky k provozu a vybavení systému vymývání zbytku surové ropy, který přijal Výbor na ochranu životního prostředí v mořích usnesením Organizace MEPC3(XII) ve znění usnesení MEPC.81(43).

* Viz Pokyny pro přípravu palubních nouzových plánů pro případ znečištění ropnými látkami přijatých usnesením Organizace MEPC.54(32), ve znění usnesení MEPC.86(44).

Viz Obecné zásady pro lodní systémy hlášení a požadavky na hlášení z lodí, včetně pokynů pro ohlašování mimořádných událostí zahrnujících nebezpečné věci, škodlivé látky anebo mořské prostředí znečišťující látky přijaté usnesením Organizace A.851 (20), ve znění usnesení MEPC.138(53).

* Viz usnesení MEPC.83(44) „Pokyny k zajištění přiměřenosti přístavních zařízení pro odevzdávání látek z lodí pro odpady“.

MEPC rozhodl, usnesením MEPC.168(56), že požadavky na vypouštění pro zvláštní oblast Perského zálivu stanovené v pravidlech 15 a 34 této přílohy vstoupí v platnost dne 1. srpna 2008.

* Viz Pokyny pro použití revidovaných požadavků Přílohy I k MARPOL na FPSO a FSU přijatých Organizací usnesením MEPC.139(53) ve znění usnesení MEPC.142(54).

* „Příručka ke znečištění ropnými látkami, oddíl I, Prevence“ vydaná IMO, ve znění pozdějších předpisů, a ICS a OCIMF „Příručka pro přečerpávání z lodě na loď, Ropné látky“, čtvrté vydání, 2005.

Upravená Příloha I ke kapitolám 3 a 4 MARPOL (usnesení MEPC 117(52)); požadavky na záznamy o operacích při doplňování a přečerpávání nákladu ropných látek do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, a veškeré záznamy předepsané Plánem operací STS.

* Národní provozní kontaktní místo tak, jak je uvedeno v dokumentu MSC-MEPC.6/Circ.9 ze dne 31. prosince 2010 nebo ve znění pozdějších úprav.

Dodatky k Příloze I

Dodatek I

Seznam ropných látek*

Asfaltové roztoky

Mísící frakce

Pokrývačské tavidlo

Primární zbytek

Oleje

Vyčištěný Surový olej

Směsi obsahující surový olej

Nafta

Pohonná ropná látka č. 4

Pohonná ropná látka č. 5

Pohonná ropná látka č. 6

Zbytková pohonná ropná látka

Silniční olej

Transformátorový olej

Aromatický olej (vyjma rostlinného oleje)

Mazací oleje a mísící frakce

Minerální olej

Motorový olej

Penetrační olej

Vřetenový olej

Turbínový olej

Destiláty

Primární

Okamžité východiskové produkty

Plynový olej

Krakovaný

Benzínové mísící frakce

Alkyláty - palivo

Reformáty

Polymer - palivo

Benzíny

Benzín z ropného plynu (přírodní)

Automobilní

Letecké

Primární

Pohonná ropná látka č. 1 (petrolej)

Pohonná ropná látka č. 1-D

Pohonná ropná látka č. 2

Pohonná ropná látka č. 2-D

Trysková paliva

JP-1 (petrolej)

JP-3

JP-4

JP-5 (petrolej, těžký)

Turbínové palivo

Petrolej

Lakový benzín

Nafta

Rozpouštědlo

Surový petrolej

Destilátový olej

Poznámky pod čarou

* Tento seznam ropných látek nemusí být nutně považován za vyčerpávající.

Dodatky k Příloze I

Dodatek II

Formulář osvědčení IOPP a dodatků*

MEZINÁRODNÍ OSVĚDČENÍ O ZAMEZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ ROPNÝMI LÁTKAMI
(Poznámka: Toto osvědčení musí být doplněno Záznamem o stavbě a vybavení)
Vydáno na základě ustanovení Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění z lodí z roku 1973 ve
znění Protokolu z roku 1978, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „úmluva“) na základě pověření vlády státu:
......................................................................................................................................................
................
(úplné označení státu)
kým ......................................................................................................................................................
(úplné označení příslušné osoby nebo Organizace oprávněné podle ustanovení této úmluvy)
Údaje o lodi
Jméno lodi............................................................................................................................................
Volací znak nebo číslo.........................................................................................................................
Rejstříkový přístav...............................................................................................................................
Hrubá prostornost..................................................................................................................................
Hrubá nosnost lodi (tuny) ...................................................................................................................
Číslo IMO§...........................................................................................................................................
Typ lodi**
Ropný tanker
Loď jiného druhu než je ropný tanker s nákladovými nádržemi podléhajícími pravidlu 2.2 Přílohy I úmluvy
Loď jiná než kterýkoli z výše uvedených
TÍMTO SE POTVRZUJE:
1.Že loď podstoupila inspekci v souladu s pravidlem 6 Přílohy I úmluvy a
2.Že inspekce prokazuje, že konstrukce, vybavení, systémy, zařízení, uspořádání a materiál lodi a
její stav jsou ve všech ohledech uspokojivé a že loď splňuje příslušné požadavky Přílohy I úmluvy.
Platnost tohoto osvědčení trvá do (dd/mm/rrrr)†† ................................................................................
na základě inspekcí v souladu s pravidlem 6 Přílohy I úmluvy.
Datum dokončení inspekce, jež tvoří základ tohoto osvědčení (dd/mm/rrrr) ......................................
Místo vydání ........................................................................................................................................
(místo vydání osvědčení)
Datum (dd/mm/rrrr)..........................................................................................................
(datum vydání)(podpis řádně pověřeného úředníka
vydávajícího toto osvědčení)
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
POTVRZENÍ PRO VÝROČNÍ NEBO PRŮBĚŽNÉ INSPEKCE
TÍMTO SE POTVRZUJE, že při inspekci předepsané pravidlem 6 Přílohy I úmluvy bylo zjištěno,
že loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy:
Výroční inspekce Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr)...............................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
Výroční/průběžná* inspekce Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) .............................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
Výroční/průběžná inspekce Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ..............................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
Výroční inspekce Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ..............................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
VÝROČNÍ/PRŮBĚŽNÁ INSPEKCE V SOULADU S PRAVIDLEM 10.8.3
TÍMTO SE POTVRZUJE, že při výroční/průběžné* inspekci v souladu s pravidlem 10.8.3 Přílohy I
úmluvy bylo zjištěno, že loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy:
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
POTVRZENÍ K PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ, JE-LI PLATNÉ NA MÉNĚ
NEŽ 5 LET V PŘÍPADECH, NA KTERÉ SE VZTAHUJE PRAVIDLO 10.3
Loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu
s pravidlem 10.3 Přílohy I úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr) ...........................................................
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr)............................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
POTVRZENÍ PRO PŘÍPADY, VE KTERÝCH BYLA DOKONČENA OBNOVOVACÍ
INSPEKCE A PLATÍ PRAVIDLO 10.4
Loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu
s pravidlem 10.4 Přílohy I úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr) ...........................................................
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr)...............................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
POTVRZENÍ PRO PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ PRO DOPLUTÍ DO
INSPEKČNÍHO PŘÍSTAVU NEBO NA BODU ODKLADU, KDY PLATÍ PRAVIDLO 10.5
NEBO 10.6
Toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 10.5 nebo 10.6* Přílohy I úmluvy, jako platné
do (dd/mm/rrrr) ....................................................................................................................................
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) .............................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
POTVRZENÍ PRO POSUNUTÍ VÝROČNÍHO DATA V PŘÍPADECH, VE KTERÝCH
PLATÍ PRAVIDLO 10.8
V souladu s pravidlem 10.8 Přílohy I úmluvy bude nové výroční datum dne (dd/mm/rrrr)................
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ..............................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
V souladu s pravidlem 10.8 Přílohy I úmluvy bude nové výroční datum dne (dd/mm/rrrr)................
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ..............................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)

Příloha

FORMULÁŘ A
Dodatek k Mezinárodnímu osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami
(Osvědčení IOPP)
ZÁZNAM O STAVBĚ A VYBAVENÍ PRO LODĚ JINÝCH DRUHŮ NEŽ JSOU ROPNÉ
TANKERY
pokud jde o ustanovení Přílohy I Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění z lodí z roku 1973, ve znění Protokolu z roku 1978 (dále jen „úmluva“).
Poznámky:
1 Tento formulář se musí využívat pro třetí typ lodí podle zařazení v Osvědčení IOPP, tj. „loď jiného druhu než je některá z výše uvedených“. U ropných tankerů a lodí jiných druhů než jsou ropné tankery s nákladovými nádržemi, které podléhají pravidlu 2.2 Přílohy I úmluvy se musí použít formulář B.
2Tento Záznam musí být trvale připojen k Osvědčení IOPP. Osvědčení IOPP se musí vždy nacházet na palubě lodi.
3Jazyk originálu Záznamu musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud je také použit úřední jazyk vystavujícího státu, bude mít tento v případě sporu nebo nesrovnalosti přednost.
4Záznamy v kolonkách se musí podle potřeby provádět vepsáním buď křížku (x) u odpovědí „ano“ a „platí“ nebo pomlčky (-) u odpovědí „ne“ a „neplatí“.
5Pravidla uvedená v tomto Záznamu odkazují na pravidla Přílohy I Úmluvy a usnesení odkazují na usnesení přijatá Mezinárodní námořní Organizací.

1 Údaje o lodi

1.1 Jméno lodi.................................................................................................................................

1.2 Volací znak nebo čísla...............................................................................................................

1.3 Rejstříkový přístav.....................................................................................................................

1.4 Hrubá prostornost......................................................................................................................

1.5 Datum stavby:

1.5.1 Datum uzavření smlouvy o stavbě ..........................................................................................

1.5.2 Datum, kdy byl položen kýl nebo kdy loď byla v podobném stádiu stavby...........................

1.5.3 Datum dodání..........................................................................................................................

1.6 Velká přestavba (byla-li provedena):

1.6.1 Datum uzavření smlouvy o přestavbě.....................................................................................

1.6.2 Datum zahájení přestavby.......................................................................................................

1.6.3 Datum dokončení přestavby....................................................................................................

1.7 Loď byla přijata správním orgánem jako „loď dodaná 31. prosince 1979 či dříve“ na základě pravidla 1.28.1 kvůli nepředvídanému zpoždění při dodání......................................................□

2 Zařízení pro řízení vypouštění ropných látek ze stokových prostorů lodních strojoven a palivových nádrží (pravidla 16 a 14)

2.1 Přeprava balastové vody v palivových nádržích:

2.1.1 Loď může za normálních podmínek převážet balastovou vodu v palivových nádržích.........□

2.2 Typ nainstalovaného odlučovače ropných látek:

2.2.1 Odlučovač ropných látek (15 miliontin) (pravidlo 14.6)........................................................□

2.2.2 Odlučovač ropných látek (15 miliontin) s výstražným a automatickým ochranným vypínačem (pravidlo 14.7)...........................................................................................................................□

2.3 Schvalovací standardy:

2.3.1 Separační/filtrační zařízení:

.1 bylo schváleno v souladu s usnesením A.393(X)..............................................................□

.2 bylo schváleno v souladu s usnesením MEPC.60(33).......................................................□

.3 bylo schváleno v souladu s usnesením MEPC.107(49).....................................................□

.4 bylo schváleno v souladu s usnesením A.233(VII)...........................................................□

.5 bylo schváleno v souladu s národními normami, které se nezakládají na usnesení A.393(X) nebo A.233(VII).....................................................................................................................□

.6 nebylo schváleno...................................................................................................................□

2.3.2 Provozní jednotka byla schválena v souladu s usnesením A.444(XI)....................................□

2.3.3 Měřič obsahu ropných látek:

.1 byl schválen v souladu s usnesením A.393(X)......................................................................□

.2 byl schválen v souladu s usnesením MEPC.60(33)...............................................................□

.3 byl schválen v souladu s usnesením MEPC.107(49).............................................................□

2.4 Maximální propustnost systému je ............................................................................. m3/hod.

2.5 Zřeknutí se pravidla 14:

2.5.1 Od požadavků pravidel 14.1 nebo 14.2 se upustí v případě lodi splňující pravidlo 14.5.

2.5.1.1 Loď se provozuje výhradně pro plavby ve zvláštní oblasti (oblastech)................................ □

2.5.1.2 Loď je certifikována podle Mezinárodního bezpečnostního kodexu pro vysokorychlostní plavidla provozovaná na pravidelných linkách s trváním jízdy nepřesahujícím 24 hodin.......□

2.5.2 Loď je vybavena sběrnou nádrží (nádržemi) pro úplné uchovávání veškeré ropnými látkami znečištěné stokové vody na palubě, a to následovně:

Tab 1

2A.1 Loď musí být postavena v souladu s pravidlem 12A a splňovat požadavky:

odstavců 6 a buď 7 nebo 8 (konstrukce s dvojitým trupem).....................................................□

odstavce 11 (průběh havarijního výtoku paliva) ......................................................................□

2A.2 Loď nemusí splňovat požadavky pravidlem 12A...................................................................□

3 Prostředky pro uchovávání a odstraňování ropných zbytků (kalu) (pravidlo 12) a sběrnou nádrží (nádržemi) na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu*

3.1 Loď je vybavena nádržemi na ropné zbytky (kal) k uchovávání ropných zbytků (kalu) na palubě, a to následovně:

Tab 1

3.2 Prostředky pro odstraňování ropných zbytků (kalu) uskladněných v nádržích na ropné zbytky (kal):

3.2.1 Spalovna ropných zbytků (kalu), maximální kapacita kW nebo kcal/h (nehodící se škrtněte) ..................................................................................................□

3.2.2 Pomocný kotel vhodný pro spalování ropných zbytků (kalu)...........................................□

3.2.3 Ostatní přijatelné prostředky, uveďte, které .....................................................................□

3.3 Loď je vybavena sběrnou nádrží (nádržemi) pro uchovávání ropnými látkami znečištěné stokové vody na palubě, a to následovně:

Tab 1

4 Standardní vypouštěcí přípojka (pravidlo 13)

4.1 Loď je vybavena potrubím k vypouštění zbytků ze stoků strojoven a kalů do zařízení pro odevzdávání látek z lodí, opatřeným standardní vypouštěcí přípojkou v souladu s pravidlem 13 ...................................................................................................................................................□

5 Palubní nouzový plán pro případ znečištění ropnými látkami/moře (pravidlo 37)

5.1 Loď je vybavena palubním nouzovým plánem pro případ znečištění ropnými látkami/moře v souladu s pravidlem 37...........................................................................................................□

5.2 Loď je vybavena palubním nouzovým plánem pro případ znečištění moře v souladu s pravidlem 37.3 ............................................................................................................................................ □

6 Výjimka

6.1 Výjimky byly uděleny správním orgánem z požadavků v kapitole 3 Přílohy I úmluvy v souladu s pravidlem 3.1 na položky uvedené v odstavci (odstavcích)..............tohoto Záznamu .... □

7 Ekvivalenty (pravidlo 5)

7.1 Výjimky byly uděleny správním orgánem pro určité požadavky Přílohy I na položky uvedené v odstavci (odstavcích)............tohoto Záznamu.....................................................................□

TÍMTO SE POTVRZUJE, že tento záznam je ve všech ohledech správný.
Místo vydání....................................................................................................................................
(místo vydání Záznamu)
Datum (dd/mm/rrrr).......................................................................................................
(datum vydání) (podpis řádně pověřeného
úředníka
vydávajícího tento Záznam)
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
FORMULÁŘ B
Dodatek k Mezinárodnímu osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami
(Osvědčení IOPP)
ZÁZNAM O STAVBĚ A VYBAVENÍ PRO ROPNÉ TANKERY
pokud jde o ustanovení Přílohy I Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění z lodí z roku 1973,
ve znění Protokolu z roku 1978 (dále jen „úmluva“).
Poznámky:
1Tento formulář se musí využívat pro první dva typy lodí podle zařazení v Osvědčení IOPP, tj. „ropné tankery“ a „lodi jiných druhů než jsou ropné tankery s nákladovými nádržemi, které podléhají pravidlu 2.2 Přílohy I úmluvy“. Pro třetí typ lodí podle zařazení v Osvědčení IOPP, se použije formulář A.
2Tento Záznam musí být trvale připojen k Osvědčení IOPP. Osvědčení IOPP se musí vždy nacházet na palubě lodi.
3Jazyk originálu Záznamu musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud je také použit úřední jazyk vystavujícího státu, bude mít tento v případě sporu nebo nesrovnalosti přednost.
4Záznamy v kolonkách se musí podle potřeby provádět vepsáním buď křížku (x) u odpovědí „ano“ a „platí“ nebo pomlčky (-) u odpovědí „ne“ a „neplatí“.
5Není-li uvedeno jinak, pravidla uvedená v tomto Záznamu odkazují na pravidla Přílohy I úmluvy a usnesení odkazují na usnesení přijatá Mezinárodní námořní Organizací.

1 Údaje o lodi

1.1 Jméno lodi.................................................................................................................................

1.2 Volací znak nebo čísla...............................................................................................................

1.3 Rejstříkový přístav.....................................................................................................................

1.4 Hrubá prostornost......................................................................................................................

1.5 Objem nákladu lodi...........................................................................................................(m3)

1.6 Hrubá nosnost lodi................................................................................. (tuny) (pravidlo 1.23)

1.7 Délka lodi.................................................................................................. (m) (pravidlo 1.19)

1.8 Datum stavby:

1.8.1 Datum uzavření smlouvy o stavbě...........................................................................................

1.8.2 Datum, kdy byl položen kýl nebo kdy loď byla v podobném stádiu stavby............................

1.8.3 Datum dodání...........................................................................................................................

1.9 Velká přestavba (byla-li provedena):

1.9.1 Datum uzavření smlouvy o přestavbě......................................................................................

1.9.2 Datum zahájení přestavby.......................................................................................................

1.9.3 Datum dokončení přestavby....................................................................................................

1.10 ..........................................................................................Nepředvídané zpoždění při dodání:

1.10.1 Loď byla přijata správním orgánem jako „loď dodaná 31. prosince 1979 či dříve“ na základě pravidla 1.28.1 kvůli nepředvídanému zpoždění při dodání......................................................□

1.10.2 Loď byla přijata správním orgánem jako „ropný tanker dodaný 1. července 1982 či dříve“ na základě pravidla 1.28.3 kvůli nepředvídanému zpoždění při dodání........................................□

1.10.3 Loď nemusí splňovat požadavky pravidlem 26 kvůli nepředvídanému zpoždění při dodání ...................................... □

1.11 ...................................................................................................................................Typ lodi:

1.11.1 Tanker na surovou ropu........................................................................................................□

1.11.2 Tanker pro přepravu ropných produktů................................................................................□

1.11.3 Tanker pro přepravu ropných produktů nepřepravující pohonnou ropnou látku ani těžkou naftu tak, jak je uvedeno v pravidle 20.2, ani mazací olej..................................................................□

1.11.4 Tanker pro přepravu surové ropy/produktů..........................................................................□

1.11.5 Kombinovaný tanker.............................................................................................................□

1.11.6 Loď jiného druhu než je ropný tanker s nákladovými nádržemi, která podléhá pravidlu 2.2 Přílohy I úmluvy........................................................................................................................□

1.11.7 Ropný tanker vyhrazený k přepravě produktů uvedených v pravidle 2.4.............................□

1.11.8 Loď, označená jako „tanker na surovou ropu“ provozovaný s COW (systém vymývání zbytků surové ropy; dále jen „COW“), se také označuje jako „tanker pro přepravu ropných produktů“ provozovaný s CBT (vyčleněné nádrže na čistý balast; dále jen „CBT“), pro který bylo také vystaveno zvláštní Osvědčení IOPP..........................................................................................□

1.11.9 Loď, označená jako „tanker pro přepravu ropných produktů“ provozovaný s CBT, se také označuje jako „tanker na surovou ropu“ provozovaný s COW, pro který bylo také vystaveno zvláštní Osvědčení IOPP...........................................................................................................□

2 Zařízení pro řízení vypouštění ropných látek ze stokových prostorů lodních strojoven a palivových nádrží (pravidla 16 a 14)

2.1 Přeprava balastové vody v palivových nádržích:

2.1.1 Loď může za normálních podmínek převážet balastovou vodu v palivových nádržích..........□

2.2 Typ nainstalovaného odlučovače ropných látek:

2.2.1 Odlučovač ropných látek (15 miliontin) (pravidlo 14.6)........................................................□

2.2.2 Odlučovač ropných látek (15 miliontin) s výstražným a automatickým ochranným vypínačem (pravidlo 14.7)...........................□

2.3 Schvalovací standardy:

2.3.1 Separační/filtrační zařízení:

.1 byl schválen v souladu s usnesením A.393(X)......................................................................□

.2 byl schválen v souladu s usnesením MEPC.60(33)...............................................................□

.3 byl schválen v souladu s usnesením MEPC.107(49)

.4 bylo schváleno v souladu s usnesením A.233(VII)...............................................................□

.5 bylo schváleno v souladu s národními normami, které se nezakládají na usnesení A.393(X) nebo A.233(VII)................................□

.6 nebylo schváleno...................................................................................................................□

2.3.2 Provozní jednotka byla schválena v souladu s usnesením A.444(XI)....................................□

2.3.3 Měřič obsahu ropných látek:

.1 byl schválen v souladu s usnesením A.393(X);.....................................................................□

.2 byl schválen v souladu s usnesením MEPC.60(33);..............................................................□

.3 byl schválen v souladu s usnesením MEPC.107(49).............................................................□

2.4 Maximální propustnost systému je ............................................................................. m3/hod.

2.5 Zřeknutí se pravidla 14:

2.5.1 Od požadavků pravidla 14.1 nebo 14.2 se upustí v případě lodi splňující pravidlo 14.5.*

Loď se využívá výhradně pro plavby ve zvláštní oblasti (oblastech):..................................□

2.5.2 Loď je vybavena sběrnou nádrží (nádržemi) pro úplné uchovávání veškeré ropnými látkami znečištěné stokové vody na palubě, a to následovně: EH

Tab 1

2.5.3 .. Místo sběrné nádrže (nádrží) je loď vybavena zařízením k přečerpávání stokové vody do odpadní nádrže..........................................................................................................................□

2A.1 Loď musí být postavena v souladu s pravidlem 12A a splňovat požadavky:

odstavců 6 a buď 7 nebo 8 (konstrukce s dvojitým trupem).....................................................□

odstavce 11 (průběh havarijního výtoku paliva).......................................................................□

2A.2 Loď nemusí splňovat požadavky dané pravidlem 12A...........................................................□

3 Prostředky pro uchovávání a odstraňování ropných zbytků (kalu) (pravidlo 12) a sběrná nádrž (nádrže) na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu*

3.1 Loď je vybavena nádržemi na ropné zbytky (kal) k uchovávání ropných zbytků (kalu) na palubě, a to následovně:

Tab 1

3.2 Prostředky pro odstraňování ropných zbytků (kalu) uskladněných v nádržích na ropné zbytky (kal):

3.2.1 Spalovna ropných zbytků (kalu), maximální kapacita kW nebo kcal/h (nehodící se škrtněte).....................................................................................................................................□

3.2.2 Pomocný kotel vhodný pro spalování ropných zbytků (kalu) ...............................................□

3.2.3 Ostatní přijatelné prostředky, uveďte, které............................................................................ □

3.3 Loď je vybavena sběrnou nádrží (nádržemi) pro uchovávání ropnými látkami znečištěné stokové vody na palubě, a to následovně:

Tab 1

4 Standardní vypouštěcí přípojka (pravidlo 13)

4.1 Loď je vybavena potrubím k vypouštění zbytků ze stoků strojoven a kalů do zařízení pro odevzdávání látek z lodí, opatřeným standardní vypouštěcí přípojkou v souladu s pravidlem 13 ...................................................................................................................................................□

5 Konstrukce (pravidla 18, 19, 20, 23, 26, 27 a 28)

5.1 V souladu s požadavky pravidla 18 musí být loď:

5.1.1 vybavena SBT, PL a COW.....................................................................................................□

5.1.2 vybavena SBT a PL................................................................................................................□

5.1.3 vybavena SBT.........................................................................................................................□

5.1.4 vybavena SBT nebo COW......................................................................................................□

5.1.5 vybavena SBT nebo COW......................................................................................................□

5.1.6 nemusí splňovat požadavky pravidla 18.................................................................................□

5.2 Nádrže na oddělený balast (SBT):

5.2.1 Loď je vybavena SBT v souladu s pravidlem 18....................................................................□

5.2.2 Loď je vybavena SBT (Nádrže na oddělený balast; dále jen „SBT“) v souladu s pravidlem 18, které jsou uspořádané na ochranných místech (dále jen „PL“) v souladu s pravidly 18.12 až 18.15 ...................................................................................................................................................□

5.2.3 SBT jsou rozložené následovně:

tab 02

5.3 Vyčleněné nádrže na čistý balast (CBT):

5.3.1 Loď je vybavena CBT v souladu s pravidlem 18.8 a může být provozována jako tanker pro přepravu ropných produktů.......................................................................................................□

5.3.2 CBT jsou rozložené následovně:

tab 02

5.3.3 Loď je vybavena Návodem k použití vyčleněné nádrže na čistý balast, který nese datum .... □

5.3.4 Loď má společné potrubí a čerpací zařízení pro balastování CBT a manipulaci s nákladem ropné látky ...........................................................................................................................................□

5.3.5 Loď má oddělené samostatné potrubí a čerpací zařízení pro balastování CBT.....................□

5.4 Systém vymývání zbytků surové ropy (COW):

5.4.1 Loď je vybavena systémem COW v souladu s pravidlem 33.................................................□

5.4.2 ...Loď je vybavena systémem COW v souladu s pravidlem 33 vyjma případů, kdy účinnost systému nebyla potvrzena v souladu s pravidlem 33.1 a odstavcem 4.2.10 Revidovaných specifikací COW (usnesení A.446(XI) ve znění usnesení A.497(XII) a A.897(21))................□

5.4.3 Loď je vybavena platným Příručkou k provozu a vybavení pro vymývání zbytků surové ropy, která nese datum........................................................................................................................□

5.4.4 Loď nemusí být vybavena COW, ale vybavena jimi je v souladu s bezpečnostními aspekty Revidovaných specifikací COW (usnesení A.446(XI) ve znění usnesení A.497(XII) a A.897(21)) ...................................................................................................................................................□

5.5 Výjimka z pravidla 18:

5.5.1 Loď se využívá výlučně při komerčních aktivitách mezi v souladu s pravidlem 2.5 a proto je osvobozena od požadavků pravidla 18......................................................................................□

5.5.2 Loď je provozována se zvláštními balastními zařízeními v souladu s pravidlem 18.10 a proto je osvobozena od požadavků pravidla 18......................................................................................□

5.6 Omezení rozměrů a uspořádání nákladových nádrží (pravidlo 26):

5.6.1 Loď musí být postavena v souladu s a splňuje požadavky pravidla 26..................................□

5.6.2 Loď musí být postavena v souladu s a splňuje požadavky pravidla 26.4 (viz pravidlo 2.2) .. □

5.7 Dělení na úseky a stabilita (pravidlo 28):

5.7.1 Loď musí být postavena v souladu s a splňuje požadavky pravidla 28..................................□

5.7.2 Informace a údaje požadované na základě pravidla 28.5 byly na loď dodány ve schválené formě ...................................................................................................................................................□

5.7.3 Loď musí být postavena v souladu s a splňuje požadavky pravidla 27..................................□

5.7.4 Informace a údaje požadované na základě pravidla 27 pro kombinované tankery byly na loď dodány v písemné formě schválené správním orgánem............................................................□

5.8 Konstrukce s dvojitým trupem:

5.8.1 Loď musí být postavena v souladu s pravidlem 19 a splňuje požadavky:

.1 odstavec 3 (konstrukce s dvojitým trupem)...........................................................................□

.2 odstavec 4 (tankery se střední výškou paluby a konstrukce s dvojitým bokem)...................□

.3 odstavec 5 (alternativní metoda schválená Výborem na ochranu životního prostředí v mořích) ...................................................................................................................................................□

5.8.2 Loď musí být postavena v souladu s a splňuje požadavky pravidla 19.6...............................□

5.8.3 Loď nemusí splňovat požadavky pravidla 19.........................................................................□

5.8.4 Loď podléhá pravidlu 20 a

.1 musí splňovat ustanovení odstavců 2 až 5, 7 a 8 pravidla 19 a pravidla 28 pokud jde o odstavec 28.6 nejpozději..........................................................................................................................□

.2 může být nadále provozována v souladu s pravidlem 20.5 až do..........................................□

.3 může být nadále provozována v souladu s pravidlem 20.7 až do..........................................□

5.8.5 Loď nepodléhá pravidlu 20 a:

.1 loď má hrubou nosnost menší než 5.000 tun.........................................................................□

.2 loď splňuje ustanovení pravidla 20.1.2 ................................................................................□

.3 loď splňuje ustanovení pravidla 20.1.3.................................................................................□

5.8.6 Loď podléhá pravidlu 21 a:

.1 musí splňovat požadavky pravidla 21.4 nejpozději..............................................................□

.2 může být nadále provozována v souladu s pravidlem 21.5 až do..........................................□

.3 může být nadále provozována v souladu s pravidlem 21.6.1 až do......................................□

.4 může být nadále provozována v souladu s pravidlem 21.6.2 až do......................................□

.5 je osvobozena od platnosti ustanovení pravidla 21 v souladu s pravidlem 21.7.2...............□

5.8.7 Loď nepodléhá pravidlu 21 a:

.1 loď má hrubou nosnost menší než 600 tun............................................................................□

.2 loď splňuje ustanovení pravidla 19 (hrubá nosnost ≥ 5.000 tun)..........................................□

.3 loď splňuje ustanovení pravidla 21.1.2.................................................................................□

.4 loď splňuje ustanovení pravidla 21.4.2 (600 tun ≤ hrubá nosnost ≥ 5.000 tun)....................□

.5 loď nepřepravuje „těžké ropné látky“ tak, jak je definováno v pravidle 21.2 Přílohy I k MARPOL..................................................................................................................................□

5.8.8 Loď podléhá pravidlu 22 a:

.1 splňuje požadavky pravidla 22.2...........................................................................................□

.2 splňuje požadavky pravidla 22.3...........................................................................................□

.3 splňuje požadavky pravidla 22.5...........................................................................................□

5.8.9 Loď nepodléhá pravidlu 22.....................................................................................................□

5.9 Průběh havarijního výtoku ropných látek:

5.9.1 Loď splňuje požadavky pravidla 23........................................................................................□

6 Uchovávání ropných látek na palubě (pravidlo 29, 31 a 32)

6.1 Systém sledování a řízení vypouštění ropných látek:

6.1.1 Loď spadá do kategorie ropný tanker tak, jak je definováno v usnesení A.496(XII) nebo A.586(14)* (nehodící se škrtněte)..............................................................................................□

6.1.2 .....Systém sledování a řízení vypouštění ropných látek byl schválen v souladu s usnesením MEPC.108(49)..........................................................................................................................□

6.1.3 Systém se skládá z:

.1 řídící jednotky........................................................................................................................□

.2 počítací jednotky...................................................................................................................□

.3 výpočetní jednotky................................................................................................................□

6.1.4 Systém je:

.1 vybaven uzávěrem spouštění.................................................................................................□

.2 vybaven automatickým zastavovacím zařízením..................................................................□

6.1.5 Měřič obsahu ropných látek je schválen za základě podmínek usnesení A.393(X) nebo A.586(14) nebo MEPC.108(49) (nehodící se škrtněte) jako vhodný pro:

.1 surovou ropu.........................................................................................................................□

.2 tmavé ropné látky..................................................................................................................□

.3 světlé ropné látky...................................................................................................................□

6.1.6 Loď byla vybavena návodem k obsluze systému sledování a řízení vypouštění ropných látek ...................................................................................................................................................□

6.2 Odpadní nádrže:

6.2.1 Loď je vybavena.....................................................................................................................vyčleněnou odpadní nádrží (nádržemi) s celkovým objemem..................................m3, což je ................% objemu určeného k přepravě ropných látek v souladu s:

.1 pravidlem 29.2.3....................................................................................................................□

.2 pravidlem 29.2.3.1.................................................................................................................□

.3 pravidlem 29.2.3.2.................................................................................................................□

.4 pravidlem 29.2.3.3.................................................................................................................□

6.2.2 Nákladové nádrže byly určené jako odpadní nádrže..............................................................□

6.3 Detektory rozhraní ropná látka/voda:

6.3.1 ..Loď je vybavena detektory rozhraní ropná látka/voda schválenými v souladu s usnesením MEPC.5(XIII).................................................................................................................................□

6.4 Výjimky z pravidel 29, 31 a 32:

6.4.1 Loď je osvobozena od požadavků pravidel 29, 31 a 32 v souladu s pravidlem 2.4................□

6.4.2 Loď je osvobozena od požadavků pravidel 29, 31 a 32 v souladu s pravidlem 2.2................□

6.5 Zřeknutí se pravidel 31 a 32

6.5.1 Od požadavků pravidel 31 a 32 se upustí v případě lodi splňující pravidlo 3.5. Loď se využívá výhradně pro:

.1 zvláštní obchodní činnosti na základě pravidla 2.5...............................................................□

.2 plavby ve zvláštní oblasti (oblastech)...................................................................................□

.3 plavby do 50 námořních mil od nejbližší pevniny mimo zvláštní oblast (oblasti) o trvání 72 hod. nebo méně omezené na..................................................................................................□

7 Čerpání, potrubí, opatření při vypouštění (pravidlo 30)

7.1 Výpusti pro vypouštění mimo loď pro oddělený balast se nachází:

7.1.1 Nad čárou ponoru....................................................................................................................□

7.1.2 Pod čárou ponoru....................................................................................................................□

7.2 Výpusti pro vypouštění mimo loď, jiného druhu než je výtokové rozvodové potrubí, pro čistý balast se nachází:

7.2.1 Nad čárou ponoru....................................................................................................................□

7.2.2 Pod čárou ponoru....................................................................................................................□

7.3 Výpusti pro vypouštění mimo loď, jiného druhu než je výtokové rozvodové potrubí, pro znečištěnou balastovou vodu nebo ropnými látkami znečištěnou vodu z prostor nákladových nádrží se nachází:*

7.3.1 Nad čárou ponoru....................................................................................................................□

7.3.2 Pod čárou ponoru ve spojení se zařízením částečně odděleného toku v souladu s pravidlem 30.6.5.........................................................................................................................................□

7.3.3 Pod čárou ponoru....................................................................................................................□

7.4 Vypouštění ropných látek z nákladových čerpadel a potrubí pro ropné látky (pravidla 30.4 a 30.5):

7.4.1 Prostředky k vyprazdňování všech nákladových čerpadel a potrubí pro ropné látky po dokončení vypouštění nákladu:

.1 výplachy, které lze vypouštět do nákladové nádrže nebo odpadní nádrže............................□

.2 k dispozici je zvláštní potrubí o malém průměru určené k vypouštění na břeh....................□

8 Palubní nouzový plán pro případ znečištění ropnými látkami/moře (pravidlo 37)

8.1 Loď je vybavena palubním nouzovým plánem pro případ znečištění ropnými látkami/moře v souladu s pravidlem 37...........................................................................................................□

8.2 Loď je vybavena palubním nouzovým plánem pro případ znečištění moře v souladu s pravidlem 37.3 ............................................................................................................................................□

8A Přečerpávání ropných látek z lodi na loď na moři (pravidlo 41)

8A.1 Ropný tanker je vybaven Plánem operací STS v souladu s pravidlem 41..............................

9 Výjimka

9.1 Výjimky byly uděleny správním orgánem z požadavků v kapitole 3 Přílohy I úmluvy v souladu s pravidlem 3.1 na položky uvedené v odstavci (odstavcích) tohoto Záznamu...........................□

10 Ekvivalenty (pravidlo 5)

10.1 Výjimky byly uděleny správním orgánem pro určité požadavky Přílohy I na položky uvedené v odstavci (odstavcích)..............tohoto Záznamu...................................................................□

TÍMTO SE POTVRZUJE, že tento záznam je ve všech ohledech správný.
Místo vydání....................................................................................................................................
(místo vydání Záznamu)
Datum (dd/mm/rrrr)........................................................................................................
(datum vydání) (podpis řádně pověřeného
úředníka
vydávajícího tento Záznam)
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)

Poznámky pod čarou

* Osvědčení IOPP (Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami; dále jen „Osvědčení IOPP“) musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud je také použit úřední jazyk vystavujícího státu, bude mít tento v případě sporu nebo nesrovnalosti přednost.

Alternativně lze údaje o lodi vpisovat do polí vodorovně.

U ropných tankerů.

§ Viz Schéma identifikačního čísla lodi IMO přijaté usnesením Organizace A.600(15).

** Nehodící se škrtněte.

†† Vyplňte datum ukončení platnosti tak, jak je specifikováno správním orgánem v souladu s pravidlem 10.1 Přílohy I úmluvy. Den a měsíc tohoto data odpovídají výročnímu datu tak, jak je definováno v pravidle 1.27 Přílohy I úmluvy, pokud není upraveno v souladu s pravidlem 10.8 Přílohy I úmluvy.

* Nehodící se škrtněte.

* Nehodící se škrtněte.

* Viz Doporučení k mezinárodním funkčním a zkušebním specifikacím pro zařízení k separaci ropných látek znečištěné vody a měřičů obsahu ropných látek přijaté usnesením Organizace dne 14. listopadu 1977 usnesením A.393(X), které nahradilo usnesení A.233(VII). Dále se odkazuje na Pokyny a specifikace pro zařízení k zabránění znečišťování pro stokové prostory lodních strojoven přijaté Výborem na ochranu mořského prostředí Organizace prostřednictvím usnesení MEPC.60(33), které s účinností od 6. července 1993, nahradilo usnesení A.393(X) a A.444(XI), Pokyny a specifikace pro přídavná zařízení z roku 2011 k aktualizaci usnesení MEPC.60(33) - kompatibilní odlučovače ropných látek, přijaté prostřednictvím usnesení MEPC.205(62) a Upravené pokyny a specifikace pro zařízení k zabránění znečišťování pro stokové prostory lodních strojoven přijaté usnesením Výboru na ochranu mořského prostředí Organizace prostřednictvím usnesení MEPC.107 (49), které s účinností od 1. ledna 2005 nahradilo usnesení MEPC.60 (33), A.393 (X ) a A.444 (XI).
Sběrný tank (tanky) na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu se úmluvou nevyžaduje; pokud takové tanky nainstalované jsou, musí být uvedeny v tabulce 3.3.

* Viz Doporučení k mezinárodním funkčním a zkušebním specifikacím pro zařízení k separaci ropných látek znečištěné vody a měřičů obsahu ropných látek přijaté usnesením Organizace dne 14. listopadu 1977 usnesením A.393(X), které nahradilo usnesení A.233(VII). Dále se odkazuje na Pokyny a specifikace pro zařízení k zabránění znečišťování pro stokové prostory lodních strojoven přijaté Výborem na ochranu mořského prostředí Organizace prostřednictvím usnesení MEPC.60(33), které s účinností od 6. července 1993, nahradilo usnesení A.393(X) a A.444(XI), Pokyny a specifikace pro přídavná zařízení z roku 2011 k aktualizaci usnesení MEPC.60(33) - kompatibilní odlučovače ropných látek, přijaté prostřednictvím usnesení MEPC.205(62) a Upravené pokyny a specifikace pro zařízení k zabránění znečišťování pro stokové prostory lodních strojoven přijaté usnesením Výboru na ochranu mořského prostředí Organizace prostřednictvím usnesení MEPC.107 (49), které s účinností od 1. ledna 2005 nahradilo usnesení MEPC.60 (33), A.393 (X ) a A.444 (XI).

* Sběrný tank (tanky) na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu se úmluvou nevyžadují; pokud takové tanky nainstalované jsou, musí být uvedeny v tabulce 3.3.

* Ropné tankery jejichž kýly byly položeny nebo které byly v podobném stádiu stavby 2. října 1986 či později by měly být vybaveny systémem schváleným na základě usnesení A.586(14).

* U měřičů obsahu ropných látek nainstalovaných na tankerech postavených před 2. říjnem 1986, viz Doporučení k mezinárodním funkčním a zkušebním specifikacím pro zařízení k separaci ropnými látkami znečištěné vody a měřiče obsahu ropných látek přijaté usnesením Organizace A.393(X). U měřičů obsahu ropných látek, které jsou součástí systémů sledování a řízení vypouštění nainstalovaných na tankerech postavených 2. října 1986 či později, viz Pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění ropných látek pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace A.586(14). U měřičů obsahu ropných látek, které jsou součástí systémů sledování a řízení vypouštění nainstalovaných na tankerech postavených 1. ledna 2005 či později viz Pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění ropných látek pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace MEPC.108(49).

Viz Specifikace pro detektory rozhraní ropná látka/voda přijaté Výborem na ochranu životního prostředí v mořích Organizace usnesením MEPC.5(XIII).

* Je nutné označit jen ty výpusti, které lze sledovat.

Příloha III

Forma Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami*

KNIHA ZÁZNAMŮ O MANIPULACI S ROPNÝMI LÁTKAMI
ČÁST I - Činnosti v prostorech strojoven
(Veškeré lodě)
Jméno lodi............................................................................................................................................
Volací znak nebo čísla .........................................................................................................................
Hrubá prostornost.................................................................................................................................
Období od:................................................do......................................................................
Poznámka: Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, musí být k dispozici na každém ropném tankeru o hrubé prostornosti 150 tun a více a na každé lodi o hrubé prostornosti 400 tun a více jiného druhu než je ropný tanker za účelem zaznamenávání příslušných činností v prostorech strojoven. U ropných tankerů musí být také k dispozici Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, za účelem zaznamenávání příslušných činností s nákladem/balastem.

Úvod

Následující stránky této části uvádějí úplný seznam položek činností v prostorech strojoven, které se musí, pokud je to vhodné, zaznamenávat do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami v souladu s pravidlem 17 Přílohy I Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973, ve znění Protokolu z roku 1978 (MARPOL 73/78). Tyto položky byly seskupeny do provozních oddílů, z nichž každý je označen kódovým písmenem.

Při zapisování do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, části I, musí být vždy do příslušných sloupců zapsáno datum, provozní kód a číslo zapisované položky a požadované údaje se musí zaznamenávat chronologicky do prázdných míst.

Každá dokončená činnost musí být podepsána a datována odpovědným důstojníkem nebo důstojníky. Každou vyplněnou stránku musí podepsat kapitán lodi.

Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, obsahuje mnoho odkazů na množství ropných látek. Přesnost těchto údajů bude ovlivněna omezenou přesností měřících zařízení v tancích, změnami teplot a ulpíváním. Záznamy v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, musí být posuzovány s ohledem na tuto skutečnost.

V případě havarijního nebo jiného mimořádného vypouštění ropných látek se do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, provede zápis s uvedením okolností a důvodů tohoto vypouštění.

Do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, se musí zaznamenávat veškeré závady odlučovačů ropných látek.

Záznamy v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, u lodí s Osvědčením IOPP, musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se provádějí záznamy v úředním jazyce státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, tyto záznamy dostanou v případě sporu nebo nesrovnalostí přednost.

Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, musí být uložena na takovém místě, aby byla v přiměřené době a snadno dostupná ke kontrole a, vyjma případů vlečení lodí bez posádky, musí být uložena na palubě lodi. Je třeba ji uschovávat po dobu tří let od provedení posledního záznamu.

Příslušný vládní orgán jedné smluvní strany této úmluvy je oprávněn Knihu záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, zkontrolovat na palubě libovolné lodi, na kterou se vztahuje tato příloha, když je tato loď ve svém přístavu nebo příbřežním terminálu, a může pořídit kopii libovolného záznamu v této knize a může požádat kapitána lodi, aby potvrdil, že tato kopie představuje věrnou kopii tohoto záznamu. Jakákoliv takto pořízená kopie, která byla ověřena kapitánem lodi jako věrná kopie daného záznamu v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, bude přípustná při jakémkoliv soudním řízení jako důkaz o skutečnostech uvedených v daném záznamu. Kontrola Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, a pořízení ověřené kopie příslušným orgánem podle tohoto odstavce musí být provedeny co nejrychleji, aniž by došlo ke zbytečnému zpoždění dané lodi.

SEZNAM ZAZNAMENÁVANÝCH POLOŽEK

(A) Balastování nebo čištění palivových nádrží

1 Označení balastované nádrže (nádrží).

2 Byla-li vyčištěna po poslední přepravě ropných látek a, pokud ne, druh naposledy přepravovaných ropných látek.

3 Proces čištění:

.1 poloha lodi při zahájení a dokončení procesu čištění;

.2 uveďte nádrž (nádrže), u které byl použit jeden nebo jiný způsob (proplachování, čištění párou, čištění chemikáliemi; druh a množství použitých chemických látek v m3);

.3 označení nádrže (nádrží), do které byla přečerpána voda po čištění a její množství v m3.

4 Balastování:

.1 poloha lodi na začátku a konci procesu balastování;

.2 množství balastu, pokud nádrže nejsou vyčištěné, v m3.

(B) Vypouštění znečištěné balastní nebo čistící vody z palivových nádrží uvedených v oddíle (A)

5 Označení nádrže (nádrží).

6 Poloha lodi na začátku procesu vypouštění.

7 Poloha lodi při dokončení procesu vypouštění.

8 Rychlost (rychlosti) lodě během vypouštění.

9 Způsob vypouštění:

.1 odlučovačem 15 miliontin;

.2 do zařízení pro odevzdávání látek z lodí.

10 Vypuštěné množství, v m3.

(C) Sběr, přečerpávání a odstraňování ropných zbytků (kalu)

11 Sběr ropných zbytků (kalu).

Množství ropných zbytků (kalu) uskladněných na palubě. Toto množství by se mělo zaznamenávat týdně:* (to znamená, že toto množství se musí zaznamenávat jednou týdně, i když se jedná o plavby trvající déle než jeden týden):

.1 označení nádrže (nádrží)

.2 objem nádrže (nádrží).........................................................................................m3

.3 celkové uskladněné množství.............................................................................m3

.4 množství zbytků sebraných manuálně................................................................ m3

(Manuální sběr zahájený provozovatelem v případech, kdy se ropné zbytky (kal) přečerpává do sběrné nádrže (nádrží) na ropné zbytky (kal).)

12 Způsoby přečerpávání nebo odstraňování ropných zbytků (kalu).

Uveďte množství ropných zbytků přečerpaných, vyprázdněné nádrže (nádrží) a uskladněné množství obsahu v m3:

.1 do zařízení pro odevzdávání látek z lodí (uveďte přístav);

.2 do jiné nádrže (nádrží) (uveďte nádrž (nádrže) a celkový obsah nádrže (nádrží));

.3 spálené (uveďte celkovou dobu provozu);

.4 jiným způsobem (uveďte jaký).

(D) Neautomatické spuštění vypouštění mimo loď, přečerpávání nebo jiného odstraňování stokové vody, která se nahromadila v prostorách strojoven

13 Vypuštěné, přečerpané nebo odstraněné množství, v m3.

14 Doba vypouštění, přečerpávání nebo odstraňování (zahájení a zastavení).

15 Způsob vypouštění, přečerpávání nebo odstranění:

.1 odlučovačem 15 miliontin (uveďte polohu na začátku a na konci);

.2 do zařízení pro odevzdávání látek z lodí (uveďte přístav); §

.3 do odpadní nádrže (nádrží) nebo jiného nádrže (nádrží) (uveďte nádrž (nádrže); uveďte množství v nádrži (nádržích) uskladněné, v m3).

(E) Automatické spuštění vypouštění mimo loď, přečerpávání nebo jiného odstraňování stokové vody, která se nahromadila v prostorách strojoven

16 Čas a pozice lodi, ve které byl systém uveden do automatického režimu provozu vypouštění mimo loď, odlučovačem 15 miliontin.

17 Čas, kdy byl systém uveden do automatického režimu provozu přečerpávání stokové vody do sběrné nádrže (uveďte nádrž).

18 Čas, kdy byl systém uveden do manuálního režimu provozu.

(F) Stav odlučovače ropných látek

19 Čas selhání odlučovače*

20 Čas, kdy byl odlučovač uveden do provozu.

21 Důvody selhání.

(G) Havarijní nebo jiné mimořádné vypouštění ropných látek

22 Čas události.

23 Místo a poloha lodi v čase události.

24 Přibližné množství a druh ropné látky.

25 Okolnosti vypouštění nebo úniku, jeho důvody a obecné poznámky.

(H) Doplňování paliva nebo většího množství mazacího oleje

26 Doplňování paliva:

.1 Místo doplňování paliva.

.2 Čas doplňování paliva.

.3 Druh a množství paliva a označení nádrže (nádrží) (uveďte doplněné množství, v tunách, a celkový obsah nádrže (nádrží)).

.4 Druh a množství mazacího oleje a označení nádrže (nádrží) (uveďte doplněné množství, v tunách, a celkový obsah nádrže (nádrží)).

(I) Další provozní postupy a obecné poznámky

Jméno lodi..................................................................................................................................................

Volací znak nebo čísla...............................................................................................................................

ČINNOSTI V PROSTORECH STROJOVEN

tab 05

KNIHA ZÁZNAMŮ O MANIPULACI S ROPNÝMI LÁTKAMI
ČÁST II - Manipulace s nákladem/balastem.
(Ropné tankery)
Jméno lodi..................................................................................................................................................
Volací znak nebo čísla...............................................................................................................................
Hrubá prostornost.......................................................................................................................................
Období od: ..................................................................do.........................................................................
Poznámka: Každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více musí nést Knihu záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, za účelem zaznamenávání příslušných činností s nákladem/balastem. Takový tanker musí také nést Knihu záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, za účelem zaznamenávání příslušných činností v prostorech strojoven.

Jméno lodi ..................................................................................................................................................

Volací znak nebo čísla...............................................................................................................................

PŮDORYSNÝ NÁKRES NÁKLADOVÝCH A ODPADNÍCH NÁDRŽÍ
(doplnit na palubě)

tabulka

Úvod

Následující stránky této části uvádějí úplný seznam položek činností s nákladem a balastem, které se musí, pokud je to vhodné, zaznamenávat do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, v souladu s pravidlem 36 Přílohy I Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973, ve znění Protokolu z roku 1978 (MARPOL 73/78). Tyto položky byly seskupeny do provozních oddílů, z nichž každý je označen kódovým písmenem.

Při zapisování do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, části II, musí být vždy do příslušných sloupců zapsáno datum, provozní kód a číslo zapisované položky a požadované údaje se musí zaznamenávat chronologicky do prázdných míst.

Každá dokončená činnost musí být podepsána a datována odpovědným důstojníkem nebo důstojníky. Každá vyplněná stránka musí být spolupodepsána a datována kapitánem lodi.

Pokud jde o ropné tankery využívané při zvláštních obchodních činnostech v souladu s pravidlem 2.5 Přílohy I MARPOL 73/78, příslušný záznam v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, části II, musí být potvrzen příslušným orgánem přístavního státu.

Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, obsahuje mnoho odkazů na množství ropných látek. Přesnost těchto údajů bude ovlivněna omezenou přesností měřících zařízení v tancích, změnami teplot a ulpíváním. Záznamy v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, musí být posuzovány s ohledem na tuto skutečnost.

V případě havarijního nebo jiného mimořádného vypouštění ropných látek se do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, provede zápis s uvedením okolností a důvodů tohoto vypouštění.

Do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, se musí zaznamenávat veškeré závady systému sledování a řízení vypouštění ropných látek.

Záznamy v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, u lodí s Osvědčením IOPP, musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se provádějí záznamy v úředním jazyce státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, tyto záznamy dostanou v případě sporu nebo nesrovnalostí přednost.

Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, musí být uložena na takovém místě, aby byla v přiměřené době a snadno dostupná ke kontrole a, vyjma případů vlečení lodí bez posádky, musí být uložena na palubě lodi. Je třeba ji uschovávat po dobu tří let od provedení posledního záznamu.

Příslušný vládní orgán jedné smluvní strany této úmluvy je oprávněn Knihu záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, zkontrolovat na palubě libovolné lodi, na kterou se vztahuje tato příloha, když je tato loď ve svém přístavu nebo příbřežním terminálu, a může pořídit kopii libovolného záznamu v této knize a může požádat kapitána lodi, aby potvrdil, že tato kopie představuje věrnou kopii tohoto záznamu. Jakákoliv takto pořízená kopie, která byla ověřena kapitánem lodi jako věrná kopie daného záznamu v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, bude přípustná při jakémkoliv soudním řízení jako důkaz o skutečnostech uvedených v daném záznamu. Kontrola Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, a pořízení ověřené kopie příslušným orgánem podle tohoto odstavce musí být provedeny co nejrychleji, aniž by došlo ke zbytečnému zpoždění dané lodi.

SEZNAM ZAZNAMENÁVANÝCH POLOŽEK

(A) Nakládka ropného nákladu

1 Místo nakládky.

2 Druh nakládaných ropných látek a Označení nádrže (nádrží).

3 Celkové množství naložených ropných látek (uveďte doplněné množství, v metrech krychlových, při teplotě 15 °C a celkový obsah nádrže (nádrží), v metrech krychlových).

(B) Vnitřní přečerpávání ropného nákladu během plavby

4 Označení nádrže (nádrží):

.1 z:

.2 do: (uveďte přečerpané množství a celkové množství nádrže (nádrží), v metrech krychlových).

5 Byla(y) nádrž(e) v 4.1 vyprázdněna(y)? (Pokud ne, uveďte zadržené množství, v metrech krychlových).

(C) Vykládka ropného nákladu

6 Místo vykládky.

7 Označení vykládané nádrže (nádrží).

8 Byla(y) nádrž(e) v vyprázdněna(y)? (Pokud ne, uveďte zadržené množství, v metrech krychlových).

* Tato věta by měla být vložena pouze do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami tankeru využívaného při zvláštních obchodních činnostech.

(D) Vymývání zbytků surové ropy (pouze tankery COW)

(Vyplnit u každé nádrže, ze které byly vymyty zbytky surové ropy)

9 Přístav, kde se vymývání zbytků surové ropy provádělo nebo poloha lodi, pokud se toto vymývání provádělo mezi dvěma přístavy vypouštění.

10 Označení vymývané nádrže (nádrží).

11 Počet použitých strojů.

12 Čas zahájení vymývání.

13 Použitý způsob vymývání.*

14 Tlak ve vymývacím potrubí.

15 Čas dokončení nebo zastavení vymývání.

16 Uveďte způsob určování, zdali byla(y) nádrž(e) suchá (suché).

17 Poznámky.

(E) Balastování nákladových nádrží

18 Poloha lodi na začátku a konci procesu balastování.

19 Proces balastování:

.1 označení balastované nádrže (nádrží);

.2 čas zahájení a ukončení;

.3 množství přijatého balastu. Uveďte celkové množství balastu u každé nádrže zapojené do operace, v metrech krychlových.

(F) Balastování vyčleněných nádrží na čistý balast (pouze tankery CBT)

20 Označení balastované nádrže (nádrží).

21 Poloha lodi, když byla do vyčleněné nádrže (nádrží) na čistý balast napuštěna voda určená k proplachování nebo přístavní balast.

22 Poloha lodi, když byla čerpadla a potrubí propláchnuta do odpadní nádrže.

23 Množství ropnými látkami znečistěné vody, které je po propláchnutí potrubí přečerpáno do odpadní nádrže (nádrží) nebo nákladové nádrže (nádrží), ve kterém se předběžně uskladňuje odpad (uveďte nádrž(a)). Uveďte celkové množství, v metrech krychlových.

24 Poloha lodi, když byla do vyčleněné nádrže (nádrží) na čistý balast napuštěna balastová voda.

25 Čas a poloha lodi, když byly uzavřeny ventily oddělující vyčleněné nádrže na čistý balast od nákladu a začišťovacího potrubí.

26 Množství čistého balastu přijatého na palubu, v metrech krychlových.

(G) Čištění nákladových nádrží

27 Označení čištěné nádrže (nádrží).

28 Přístav nebo poloha lodi.

29 Doba čištění

30 Způsob čištění.*

31 Výplachy z nádrže přečerpány do:

.1 zařízení pro odevzdávání látek z lodí (uveďte přístav a množství, v metrech krychlových);

.2 odpadní nádrž(a) nebo nákladová nádrž(e) určené jako odpadní nádrž(e) (uveďte nádrž(e)); přečerpané uveďte a celkové množství, v metrech krychlových).

(H) Vypouštění znečištěného balastu

32 Označení nádrže (nádrží).

33 Čas a poloha lodi na začátku procesu vypouštění do moře.

34 Čas a poloha lodi při dokončení procesu vypouštění do moře.

35 Množství vypuštěné do moře, v metrech krychlových.

36 Rychlost (rychlosti) lodě během vypouštění.

37 Byl během vypouštění v provozu systém sledování a řízení vypouštění ropných látek?

38 Byly na místě vypouštění prováděny pravidelné kontroly odpadních vod a hladiny vody?

39 Množství ropnými látkami znečistěné vody přečerpané do odpadní nádrže (nádrží) (uveďte nádrž(e)). Uveďte celkové množství, v metrech krychlových.

40 Vypuštěné do zařízení pro odevzdávání látek z lodí na břehu (uveďte přístav a dané množství, v metrech krychlových).

(I) Vypouštění vody z odpadních nádrží do moře

41 Označení odpadních nádrží.

42 Čas usazení od posledního napouštění zbytků nebo

43 Čas usazení od posledního vypouštění.

44 Čas a poloha lodi na začátku procesu vypouštění.

45 Manko celkového obsahu na začátku procesu vypouštění.

46 Manko rozhraní ropná látka/voda na začátku procesu vypouštění.

47 Vypuštěné objemové množství v metrech krychlových a rychlost vypouštění v m3/hod.

48 Konečné vypuštěné objemové množství v metrech krychlových a rychlost vypouštění v m3/hod.

49 Čas a poloha lodi při dokončení procesu vypouštění.

50 Byl během vypouštění v provozu systém sledování a řízení vypouštění ropných látek?

51 Manko rozhraní ropná látka/voda při dokončení procesu vypouštění, v metrech.

52 Rychlost (rychlosti) lodě během vypouštění.

53 Byly na místě vypouštění prováděny pravidelné kontroly odpadních vod a hladiny vody?

54 Potvrďte, že všechny použitelné ventily v lodním potrubním systému byly po dokončení procesu vypouštění z odpadních nádrží uzavřeny.

(J) Sběr, přečerpávání a odstraňování ropných zbytků a ropných směsí, se kterými není nakládáno jinak

55 Označení nádrží.

56 Přečerpané nebo odstraněné množství z každé nádrže. (Uveďte zadržené množství, v m3).

57 Způsob přečerpávání nebo odstranění:

.1 odstranění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí (uveďte přístav a dané množství);”

.2 smíchání s nákladem (uveďte množství);

.3 přečerpání do nebo z jiného nádrže (nádrží), včetně přečerpání z nádrží na ropné zbytky (kal) a ropnými látkami znečištěné stokové vody z prostor strojoven (uveďte nádrž(e)); uveďte přečerpané množství a celkové množství v nádrži (nádržích), v m3) a

.4 jiný způsob (uveďte jaký); uveďte odstraněné množství v m3.

(K) Vypouštění čistého balastu uloženého v nákladových nádržích

58 Poloha lodi na začátku procesu vypouštění čistého balastu.

59 Označení vypouštěné nádrže (nádrží).

60 Byla(y) nádrž(e) po dokončení prázdný (prázdné)?

61 Poloha lodi při dokončení procesu, liší-li se od 58.

62 Byly na místě vypouštění prováděny pravidelné kontroly odpadních vod a hladiny vody?

(L) Vypouštění balastu z vyčleněných nádrží na čistý balast (pouze tankery CBT)

63 Označení vypouštěné nádrže (nádrží).

64 Čas a poloha lodi na začátku procesu vypouštění čistého balastu do moře.

65 Čas a poloha lodi při dokončení procesu vypouštění do moře.

66 Vypuštěné množství, v metrech krychlových:

.1 do moře nebo

.2 do zařízení pro odevzdávání látek z lodí (uveďte přístav). *

67 Byly před nebo během vypouštění do moře vidět nějaké známky znečištění balastové vody ropnými látkami?

68 Bylo vypouštění sledováno pomocí měřiče obsahu ropných látek?

69 Čas a poloha lodi, když byly po ukončení procesu vypouštění balastu uzavřeny ventily oddělující vyčleněné nádrže na čistý balast od nákladu a začišťovacího potrubí.

(M) Stav systému sledování a řízení vypouštění ropných látek

70 Čas selhání systému.

71 Čas, kdy byl systém uveden do provozu.

72 Důvody selhání.

(N) Havarijní nebo jiné mimořádné vypouštění ropných látek

73 Čas události.

74 Přístav nebo poloha lodi v čase události.

75 Přibližné množství, v metrech krychlových, a druh ropné látky.

76 Okolnosti vypouštění nebo úniku, jeho důvody a obecné poznámky.

(O) Další provozní postupy a obecné poznámky

TANKERY VYUŽÍVANÉ PŘI ZVLÁŠTNÍCH PŘEPRAVÁCH

(P) Nakládka balastové vody

77 Označení balastní nádrže (nádrží).

78 Poloha lodi při balastování.

79 Celkové množství napuštěného balastu v metrech krychlových.

80 Poznámky.

(Q) Přemisťování balastové vody uvnitř lodi

81 Důvody přemisťování.

(R) Vypouštění balastové vody do zařízení pro odevzdávání látek z lodí

82 Přístav(y), kde byla balastová voda vypuštěna.

83 Název nebo označení zařízení pro odevzdávání látek z lodí.

84 Celkové množství vypuštěné balastové vody v metrech krychlových.

85 Datum, podpis a razítko úředníka přístavního správního orgánu.

Jméno lodi.............................................................................................................................................

Volací znak nebo písmena...................................................................................................................

MANIPULACE S NÁKLADEM/BALASTEM (ROPNÉ TANKERY)

tab 05

Poznámky pod čarou

* Pokyny k zaznamenávání činností do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I - Činnosti v prostorech strojoven (veškeré lodě) naleznete v MFPC. 1/Circ.736/Rev.2.

* Jen ty tanky, které jsou uvedené v bodu 3.1 Formulářů A a B Dodatku k Osvědčení IOPP využívané pro ropné zbytky (kal).

Kapitán lodi by si měl od provozovatele zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která zahrnují tankové čluny a autocisterny, obstarat potvrzení nebo osvědčení uvádějící množství přečerpaných výplachů z nádrží, znečištěného balastu, zbytků nebo ropných směsí, spolu s časem a datem přečerpávání. Toto potvrzení nebo osvědčení, je-li přiloženo ke Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, může pomoci kapitánu lodi prokázat, že loď nebyla součástí mimořádné události s následkem znečištění. Toto potvrzení nebo osvědčení se musí uchovávat spolu s Knihou záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I.

V případě vypouštění nebo odstraňování stokové vody ze sběrného nádrže (nádrží) uveďte označení a objem ze sběrného nádrže (nádrží) a množství ve sběrném tanku zadržované.

§ Kapitán lodi by si měl od provozovatele zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která zahrnují tankové čluny a autocisterny, obstarat potvrzení nebo osvědčení uvádějící množství přečerpaných výplachů z nádrží, znečištěného balastu, zbytků nebo ropných směsí, spolu s časem a datem přečerpávání. Toto potvrzení nebo osvědčení, je-li přiloženo ke Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, může pomoci kapitánu lodi prokázat, že loď nebyla součástí mimořádné události s následkem znečištění. Toto potvrzení nebo osvědčení se musí uchovávat spolu s Knihou záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I.

* Uvedení stavu odlučovače ropných látek se také týká nese výstražných a automatických ochranných vypínačích.

* V souladu s Příručkou k provozu a vybavení uveďte, zdali je použit jedno- či vícefázový způsob vymývání. Je-li použit vícefázový způsob, udejte hodnotu svislého oblouku pokrytého stroji a kolikrát je oblouk čištěn v konkrétní fázi programu.

Pokud se nepostupuje podle programů uvedených v Příručce k provozu a vybavení, musí být v části Komentáře uvedeny důvody.

* Ruční vymývání hadicemi, strojní vymývání anebo chemické čištění. V případě chemického čištění je nutné uvést množství daného chemického přípravku.

Kapitáni lodí by si měli od provozovatele zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která zahrnují tankové čluny a autocisterny, obstarat potvrzení nebo osvědčení uvádějící množství přečerpaných výplachů z nádrží, znečištěného balastu, zbytků nebo ropných směsí, spolu s časem a datem přečerpávání. Toto potvrzení nebo osvědčení, je-li přiloženo ke Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, může pomoci kapitánu lodi prokázat, že loď nebyla účastna mimořádné události s následkem znečištění. Toto potvrzení nebo osvědčení se musí uchovávat spolu s Knihou záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II.

Kapitáni lodí by si měli od provozovatele zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která zahrnují tankové čluny a autocisterny, obstarat potvrzení nebo osvědčení uvádějící množství přečerpaných výplachů z nádrží, znečištěného balastu, zbytků nebo ropných směsí, spolu s časem a datem přečerpávání. Toto potvrzení nebo osvědčení, je-li přiloženo ke Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, může pomoci kapitánu lodi prokázat, že loď nebyla účastna mimořádné události s následkem znečištění. Toto potvrzení nebo osvědčení se musí uchovávat spolu s Knihou záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II.

* Kapitáni lodí by si měli od provozovatele zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která zahrnují tankové čluny a autocisterny, obstarat potvrzení nebo osvědčení uvádějící množství přečerpaných výplachů z nádrží, znečištěného balastu, zbytků nebo ropných směsí, spolu s časem a datem přečerpávání. Toto potvrzení nebo osvědčení, je-li přiloženo ke Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, může pomoci kapitánu lodi prokázat, že loď nebyla účastna mimořádné události s následkem znečištění. Toto potvrzení nebo osvědčení se musí uchovávat spolu s Knihou záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II.

Jednotné výklady Přílohy I

Poznámky: Pro účely Jednotných výkladů se používají následující zkratky:

MARPOL Úmluva MARPOL z roku 1973 ve znění Protokolů z let 1978 a 1997, které se jí týkají
Pravidlo Pravidlo v Příloze I k MARPOL
Osvědčení IOPP Mezinárodní osvědčení o zabránění znečišťování ropou
SBT Nádrže na oddělený balast
CBT Nádrže vyčleněné na čistý balast
COW Systém vymývání zbytků surové ropy
IGS Systémy s inertním plynem
PL Ochranné umístění nádrží na oddělený balast
CAS Systém hodnocení stavu

1 Definice

Prav. 1.1 Nakládání s ropnými látkami znečištěnými tkaninami

1.1 S tkaninami znečištěnými ropnými látkami takovými, jak jsou definovány v Pokynech pro provádění Přílohy V k MARPOL, by se mělo nakládat v souladu s Přílohou V a s postupy stanovenými v Pokynech.

Prav. 1.5 Definice ropného tankeru

1.2 Plovoucí výrobní zařízení, skladovací a vykládací zařízení (FPSO) a plovoucí skladovací jednotky (FSU) nejsou ropné tankery a nejsou určeny k přepravě ropných látek vyjma případů, kdy, při existenci zvláštní souhlasu od státu vlajky a příslušných pobřežních států pro jednotlivé plavby, lze produkovanou ropnou látku přepravovat do přístavu za mimořádných a výjimečných okolností.

2 Velká přestavba

Prav. 1.9

2.1 Hodnota hrubé nosnosti, která se použije při určování platnosti ustanovení Přílohy I je hrubá nosnost stanovená ropnému tankeru v okamžiku stanovení čar ponoru naložené lodi. Pokud se čáry ponoru naložené lodi stanovují opakovaně za účelem změny hrubé nosnosti, a to bez změny konstrukce lodi, veškeré velké změny hrubé nosnosti následující po těchto nových stanoveních by neměly být chápány jako „velké přestavby“ tak, jak je definováno v pravidle 1.9. Osvědčení IOPP by však mělo uvádět pouze jednu hodnotu hrubé nosnosti lodi a musí být po každém novém stanovení čar ponoru naložené lodi obnoveno.

2.2 Pokud tanker na přepravu surové ropy o hrubé nosnosti 40.000 tun a více dodaný 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, splňující požadavky COW změní své obchodní činnosti na přepravu ropných látek*, bude nutná přestavba na CBT nebo SBT a opětovné vystavení Osvědčení IOPP. Tato přestavba by se neměla chápat jako „velká přestavba“ tak, jak je definováno v pravidle 1.9.

2.3 Když se ropný tanker využívá výhradně k uskladňování ropných látek a je následně uveden do provozu při přepravě ropných látek, tato změna funkce se neměla chápat jako „velká přestavba“ tak, jak je definováno v pravidle 1.9.

2.4 Přestavba stávajícího ropného tankeru na kombinovaný tanker pro přepravu ropných produktů nebo zkrácení tankeru odstraněním příčného úseku nákladových nádrží by se mělo chápat jako „velká přestavba“ tak, jak je definováno v pravidle 1.9.

2.5 Přestavba stávajícího ropného tankeru na tanker s odděleným balastem přidáním příčného úseku nákladových nádrží by se mělo chápat jako „velká přestavba“ tak, jak je definováno v pravidle 1.9 jen pokud se zvýší objem určený k přepravě nákladu.

2.6 Když se loď postavená jako kombinovaný tanker pro přepravu ropných produktů využívaný výhradně při přepravě sypkého nákladu, loď lze považovat za loď jiného druhu než je ropný tanker a je pro ni nutné vystavit Formu A Záznamu o stavbě a vybavení. Převedení této lodi z přepravy sypkých nákladů na přepravu ropných látek by se neměla chápat jako „velká přestavba“ tak, jak je definováno v pravidle 1.9.

3 Definice „odděleného balastu“

Prav. 1.18

3.1 Systém odděleného balastu by měl být systém, který je „zcela oddělen od nákladu ropných látek a palivových systémů“ tak, jak to vyžaduje pravidlo 1.18. Nicméně, může být přijato opatření pro nouzové vypouštění odděleného balastu prostřednictvím přípojky k nákladovému čerpadlu přes přenosnou cívku. V tomto případě by měly být na přípojkách odděleného balastu nainstalované zpětné ventily bránící průniku ropných látek do nádrží na balast. Přenosná cívka by měla být namontována na viditelném místě ve strojovně čerpadel a vedle ní by mělo být umístěno trvalé upozornění omezující její použití.

3.2 Za účely prodlužování na místech, kde potrubí pro ropný náklad nebo palivo prochází Nádrže na oddělený balast a kde potrubí na oddělený balast prochází nákladovými nádržemi nebo palivovými nádržemi by se neměly používat výsuvné spojky. Tento výklad se vztahuje na lodě, jejichž kýl byl položen nebo které byly v podobném stádiu stavby 2. července 1992 či později.

4 Nepředvídané zpoždění dodání lodí

Prav. 1.28

4.1 Pro účely vymezení kategorie lodí na základě pravidla 1.28, loď, pro kterou byla smlouva o stavbě (nebo položení kýlu) a dodání naplánovány před termíny stanovenými v těchto pravidlech, ale u které došlo ke zpoždění dodání na dobu po konkrétním termínu, a to v důsledku nepředvídaných okolností nezávislých na vůli výrobce a vlastníka, může být přijata správním orgánem jako loď v kategorii vztahující se k odhadovanému datu dodání. Nakládání s těmito loďmi by mělo být posuzováno správním orgánem případ od případu, a to s ohledem na zvláštní okolnosti.

4.2 Je důležité, aby lodě dodané po stanovených termínech v důsledku nepředvídaných zpoždění a se kterými může být nakládáno jako s loděmi kategorie vztahující se k odhadovanému datu dodání podle správního orgánu byly jako takové rovněž přijaté přístavními státy. Za účelem zajištění tohoto, doporučuje se u takových lodí správním orgánům následující postup posuzování žádosti:

.1 správní orgán by měl žádosti důkladně posoudit případ od případu, a to s ohledem na zvláštní okolnosti. Přitom v případě lodi postavené v cizí zemi, může správní orgán zažádat o formální zprávu od orgánů země, ve které byla loď postavena, která bude uvádět, že ke zpoždění došlo kvůli nepředvídaným okolnostem nezávislých na vůli výrobce a vlastníka;

.2 když je s lodí po přijetí žádosti nakládáno jako s lodí kategorie vztahující se k odhadovanému datu dodání, je nutné pro loď potvrdit Osvědčení IOPP uvádějící, že daná loď je správním orgánem přijata jako taková loď a

.3 správní orgán by měl podat Organizaci zprávu o totožnosti lodi a důvody, na jejichž základě byla loď přijata jako taková loď.

5 Definice „v podobném stádiu stavby“

Prav. 1.28, 1.30

Termín „v podobném stádiu stavby“ znamená stádium, ve kterém:

.1 začíná stavba, kterou lze ztotožnit s konkrétní lodí a

.2 montáž této lodě začala a zahrnuje nejméně 50 tun nebo jedno procento odhadované hmoty veškerého stavebního materiálu, podle toho, která hodnota je nižší.

6 Definice „generace lodí“

Prav. 1.28.2,1.28.6, 1.28.7, 1.28.8, 1.28.9

Za účelem definování lodí v souladu s pravidly 1.28.2, 1.28.4, 1.28.6, 1.28.7, 1.28.8, 1.28.4 a 1.28.9, loď, která spadá do jedné z kategorií uvedených v pododstavcích 1, 2, 3, 4.1, 4.2 nebo 4.3 těchto odstavců je nutné považovat za loď spadající pod odpovídající definici.

7 Příloha I látky, které díky svým fyzikálním vlastnostem brání účinnému odlučování a sledování produktu/vody

Prav. 2.4

7.1 Vláda přijímající smluvní strany by měla zavést odpovídající opatření s cílem zajistit dodržení ustanovení 7.2.

7.2 Nádrž, která byla vyložena by, na základě ustanovení 7.3, měla být vymyta a všechny znečištěné výplachy by měly být vypuštěny do zařízení pro odevzdávání látek z lodí ještě před tím, než loď odpluje z přístavu vykládky do jiného přístavu.

7.3 Na žádost kapitána lodi může vláda přijímající smluvní strany osvobodit loď od požadavků uvedených v 6.2 tam, kde je prokázáno, že:

.1 vykládaná nádrž bude opět naložena stejnou látkou nebo jinou látkou kompatibilní s předchozí látkou a že tanker nebude před nakládkou vymýván nebo balastován a

.2 vykládaná nádrž se ani nevymývá ani nebalastuje na moři, pokud má loď pokračovat do jiného přístavu, pokud nebylo písemně potvrzeno, že je v daném přístavu k dispozici zařízení pro odevzdávání látek z lodí, přiměřené pro účely přijímání zbytků a rozpouštědel nezbytných pro čištění.

7.4 Výjimka uvedená v 6.3 by měla být udělena pouze vládou přijímající smluvní strany lodi využívané při plavbách do přístavů nebo terminálů pod pravomocí jiných smluvních stran Úmluvy. Byla-li taková výjimka udělena, měla by být potvrzena písemně vládou přijímající smluvní strany.

7.5 V případě lodí zadržujících své zbytky na palubě a pokračujícího do přístavů nebo terminálů pod pravomocí jiných smluvních stran Úmluvy, je doporučeno vládě přijímající smluvní strany sdělit následujícímu přístavu údaje o lodi a zbytcích nákladu z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření pro zjišťování porušení a prosazování úmluvy.

8 Podmínky zproště

Prav. 3.4, 3.5, 14.5.3

Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami by mělo obsahovat dostatečné informace umožňující přístavnímu státu určit, zdali loď vyhovuje podmínkám zproštění týkajících se fráze „omezené plavby tak, jak je určeno správním orgánem“. To může zahrnovat seznam přístavů, maximální dobu trvání plavby mezi přístavy se zařízením pro odevzdávání látek z lodí nebo podobné podmínky tak, jak je stanoveno správním orgánem.

9 Plavby o trvání méně než 72 hod.

Prav. 3.4, 3.5.2.2.2

Časové omezení „trvání méně než 72 hod.“ v pravidlech 3.4 a 3.5.2.2.2 by se mělo počítat:

.1 od okamžiku, kdy tanker opustí zvláštní oblast, když plavba ve zvláštní oblasti začíná nebo

.2 od okamžiku, kdy tanker opustí přístav nacházející se mimo zvláštní oblast do okamžiku, kdy se tanker zvláštní oblasti přiblíží.

10 Definice „veškeré ropné směsi“

Prav. 3.4, 3.5.2.2.3

Fráze „veškeré ropné směsi“ v pravidlech 3.4 a 3.5.2.2.3 zahrnuje veškerou balastovou vodu a vodu z výplachu nákladových nádrží.

11 Ekvivalenty

Prav. 5

Přijetí, ze strany správního orgánu na základě pravidla 5, jakéhokoliv vybavení, materiálu, přístroje nebo zařízení jako alternativy k vybavení, materiálu, přístroji nebo zařízení vyžadovanému Přílohou I zahrnuje schválení typu zařízení k zabránění znečišťování, které je rovnocenné se zařízením specifikovaným v usnesení A.393(X).* Správní orgán, který toho schválení typu umožní musí sdělit jeho údaje, včetně výsledků zkoušek, na kterých se schválení rovnocennosti zakládá, Organizaci v souladu s pravidlem 5.2.

Pokud jde o termín „vhodná opatření, jsou-li nutná“ v pravidle 5.2, každá smluvní strana Úmluvy, která má námitku proti rovnocennosti předložené jinou smluvní stranou by měla tuto námitku sdělit Organizaci a smluvní straně, která tuto rovnocennost umožnila, a to do jednoho roku od okamžiku, kdy Organizace rovnocennost rozešle smluvním stranám. Smluvní strana vznášející námitku proti rovnocennosti by měla upřesnit, zdali námitka týká lodí vstupujících do jejích přístavů.

12 Inspekce a kontroly

Prav.6.1.3, 6.1.4 Průběžná a výroční inspekce u lodí, které nemusí nést Osvědčení IOPP 1

Platnost pravidel 6.1.3 a 6.1.4 pro lodě, které nejsou povinny mít Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami osvědčení by měla být stanovena správním orgánem.

13 Označení typu ropných tankerů

Prav. 7, 19

13.1 Ropné tankery musí být označeny na Dodatku formuláře B k Osvědčení IOPP buď jako „tanker na surovou ropu“, „tanker pro přepravu ropných produktů“ nebo „tanker pro přepravu surové ropy/ropných látek“. Kromě toho se požadavky uvedené v pravidle 19 liší pro různé kategorie stáří „tankerů na surovou ropu“ a „tankerů pro přepravu ropných produktů“ a splnění těchto ustanovení je zaznamenáno v Osvědčení IOPP. Přepravy ropných látek, u kterých jsou povoleny různé typy ropných tankerů jsou následující:

.1 Tanker pro přepravu surové ropy/ropných látek může přepravovat buď surovou ropu nebo ropné látky nebo obojí současně;

.2 Tanker na surovou ropu může přepravovat surovou ropu, ale nesmí přepravovat ropné látky a

.3 Tanker pro přepravu ropných produktů může přepravovat ropné látky, ale nesmí přepravovat surovou ropu.

13.2 Při určování označení typu ropného tankeru na Osvědčení IOPP na základě splnění ustanovení pro SBT, PL, CBT a COW by měly platit následující normy.

13.3 Ropné tankery dodané po 1. červnu 1982 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.4 o hrubé nosnosti menší než 20.000 tun

13.3.1 Tyto ropné tankery mohou být označeny jako „tankery pro přepravu surové ropy/ropných látek“.

13.4 Ropné tankery dodané po 1. červnu 1982 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.4 o hrubé nosnosti 20.000 tun a více

13.4.1 Ropné tankery splňující požadavky pro SBT + PL - COW mohou být označeny jako „tankery pro přepravu surové ropy/ropných látek“.

13.4.2 Ropné tankery splňující požadavky pro SBT — PL, ale nikoliv COW mohou být označeny jako „tankery pro přepravu ropných produktů“.

13.4.3 Ropné tankery o hrubé nosnosti 20.000 tun a více, ale o hrubé nosnosti méně než 30.000 tun nepřepravující surovou ropu, těžkou motorovou naftu nebo mazací olej jako náklad, nevybavené SBT + PL by měly být označeny jako „tankery pro přepravu ropných produktů“.

13.5 Ropné tankery dodané 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, ale dodané po 31. prosinci 1979 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.2 o hrubé nosnosti 70.000 tun a více

13.5.1 Ropné tankery splňující požadavky pro SBT mohou být označeny jako „tankery pro přepravu surové ropy/ropných látek“.

13.6 Ropné tankery dodané 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3 o hrubé nosnosti menší než 40.000 tun

13.6.1 Tyto ropné tankery mohou být označeny jako „tankery pro přepravu surové ropy/ropných látek“.

13.7 Ropné tankery dodané 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3 o hrubé nosnosti 40.000 tun a více

13.7.1 Ropné tankery splňující požadavky pro SBT by měly být označeny jako „tankery pro přepravu surové ropy/ropných látek“.

13.7.2 Ropné tankery splňující požadavky jen pro COW by měly být označeny jako „tankery na surovou ropu“.

13.7.3 Ropné tankery splňující požadavky pro CBT by měly být označeny jako „tankery pro přepravu ropných produktů“.

14 Nový formulář osvědčení IOPP nebo jeho Dodatku

Prav. 9

V případě, kdy formulář Osvědčení IOPP nebo jeho Dodatku projde změnou a tato změna nezpůsobí zkrácení platnosti Osvědčení IOPP lodi, stávající formulář osvědčení nebo dodatku, který je v době, kdy změna vstoupí v platnost aktuální, může zůstat v platnosti až do uplynutí doby platnosti tohoto osvědčení, a to za předpokladu, že při první inspekci po termínu vstupu změny v platnost ve stávajícím osvědčení nebo dodatku budou vyznačeny nezbytné změny prostřednictvím vhodných oprav, např. přeškrtnutím neplatného zápisu a vepsáním nového zápisu.

15 Prodloužení platnosti Osvědčení IOPP

Prav. 10

Není-li výroční nebo průběžná inspekce vyžadovaná na základě pravidla 6 Přílohy I k MARPOL provedena v rámci lhůty stanovené v daném pravidle, Osvědčení IOPP přestává platit. Pokud se následně provede inspekce odpovídající požadované inspekci, platnost Osvědčení může být obnovena bez změny výročního data a data ukončení platnosti původního osvědčení a osvědčení potvrzeného k tomuto účelu. Důkladnost a přísnost takové inspekce bude záviset na období, pro které předepsaná inspekce uplynula a na stavu lodi.

16 Objem kalových nádrží

Prav. 12.1

16.1 Jako pomoc správním orgánům při určování přiměřeného objemu kalových nádrží, lze jako vodítko použít následující kritéria. Tato kritéria by neměla být chápána jako určení výše ropných zbytků, které budou vyprodukovány zařízením strojoven v daném časovém období. Objem kalových nádrží lze však vypočítat na základě jiných přijatelných předpokladů. U lodi jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby 31. prosince 1990 či později by měly být použity pokyny uvedené v níže uvedených bodech .4 a .5 namísto pokynů uvedených v bodech .1 a .2.

.1 Pokud jde o lodě, které v palivových nádržích nepřepravují balastovou vodu, minimální objem kalové nádrže (V1) by se měl vypočítat pomocí následujícího vzorce:

V1 = K1CD (m3)

kde

K1 = 0,01 u lodí, kde se těžká motorová nafta čistí pro použití v hlavním motoru nebo 0,005 u lodí používající naftu nebo těžkou motorovou naftu, která před použitím nevyžaduje čištění,

C = denní spotřeba paliva (tuny) a

D = maximální doba plavby mezi přístavy, kde lze kal vypustit na břeh (dny). Při nedostatku přesných údajů je nutné použít hodnotu 30 dnů.

.2 Pokud jsou takové lodě vybavené homogenizátory, spalovnami kalů či jinými uznávanými prostředky na palubě za účelem omezení množství kalu, minimální objem kalové nádrže (V1) by měla, namísto výše uvedené hodnoty, být:

V1 = 1 m3 u lodí o hrubé nosnosti 400 tun a více, ale o hrubé nosnosti menší než 4.000 tun nebo 2 m3 u lodí o hrubé nosnosti 4.000 tun a více.

.3 Pokud jde o lodě, které v palivových nádržích přepravují balastovou vodu, minimální objem kalové nádrže (V2) by se měl vypočítat pomocí následujícího vzorce:

V2 = V1 + K2B (m3)

kde

V1 = objem kalové nádrže uvedený v bodě .1 nebo .2 výše v m3,

K2 = 0,01 u nádrží na těžkou motorovou naftu nebo 0,005 u doplňovacích nádrží na naftu a

B = objem nádrží na balastovou vodu, které lze taky použít k přepravě paliva (tuny).

.4 Pokud jde o lodě, které v palivových nádržích nepřepravují balastovou vodu, minimální objem kalové nádrže (V/) by se měl vypočítat pomocí následujícího vzorce:

V1 = K1CD (m3)

kde

K1 = 0,015 u lodí, kde se těžká motorová nafta čistí pro použití v hlavním motoru nebo 0,005 u lodí používající naftu nebo těžkou motorovou naftu, která před použitím nevyžaduje čištění,

C = denní spotřeba paliva (m3) a

D = maximální doba plavby mezi přístavy, kde lze kal vypustit na břeh (dny). Při nedostatku přesných údajů je nutné použít hodnotu 30 dnů.

.5 Pokud jde lodě, u kterých je smlouva o stavbě uzavřena nebo, v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejichž kýl byl položen před 1. červencem 2010 a které jsou vybavené homogenizátory, spalovnami kalů či jinými uznávanými prostředky na palubě za účelem omezení množství kalu, minimální objem kalové nádrže by měl být:

.5.1 50% hodnoty vypočítané podle výše uvedeného bodu .4 nebo

.5.2 1 m3 u lodí o hrubé nosnosti 400 tun a více, ale o hrubé nosnosti menší než 4.000 tun nebo 2 m3 u lodí o hrubé nosnosti 4.000 tun a více, podle toho, která hodnota je větší.

16.2 Správní orgány by měly stanovit, že na lodi, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby 31. prosince 1990 či později, musí být k dispozici také nádrž odpovídajícího objemu, který může zahrnovat i kalovou nádrž(e) uvedenou v bodě 16.1 výše, k uskladňování ropných látek z netěsností, odtoků a odpadů zařízení strojoven. Ve stávajících zařízeních je toto třeba vzít v úvahu, nakolik je to přijatelné a proveditelné.

17 Čerpadlo vyhrazené k odstraňování

Prav. 12.2.1

Vyhrazené čerpadlo by mělo být vykládáno jako jakékoliv čerpadlo používané odstraňování ropných zbytků (kalu) pomocí standardní vypouštěcí přípojky uvedené v pravidle 13, nebo jakékoliv čerpadlo používané k přečerpávání ropných zbytků (kalu) do jiných schválených prostředků k odstraňování, např. spalovny, pomocného kotle vhodného ke spalování ropných zbytků (kalu) nebo jiných přijatelných prostředků, které jsou předepsány v odstavci 3.2 Dodatku k Osvědčení IOPP, Formulář A nebo B.

Prav.12.2.2 Vypouštěcí potrubí kalových nádrží

1 Pravidlo 12.2.2 by se nemělo zpětně uplatňovat u lodí dodaných před 1. lednem 2014.*

2 Nemělo by docházet k propojování mezi vypouštěcím potrubím kalových nádrží a potrubím pro stokovou vodu jiného druhu než jsou možná společná potrubí vedoucí ke standardní vypouštěcí přípojce uvedené v pravidle13.

3 U lodí dodaných před 1. lednem 2014 stávající zařízení, kde je nádrž na ropné zbytky (kal) mají vypouštěcí přípojky do sběrných nádrží na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu, může být přijata vrchní plocha nádrží nebo odlučovač ropnými látkami znečištěné vody.

18 Přípojky k vypouštění mimo loď u nádrže na ropné zbytky (kal)

Prav. 12.3

Lodě vybavené potrubím do a z nádrží na ropné zbytky (kal) k výpustím pro vypouštění mimo loď jiného druhu než jsou standardní vypouštěcí přípojky uvedené v pravidle 13 nainstalovaným před 4. dubnem 1993 mohou splnit pravidlo 12.3 nainstalováním záslepek do tohoto potrubí.

19 Začišťování nádrží na ropné zbytky (kal) a vypouštění zbytků

Prav. 12.4

Jako pomoc správním orgánům při určování vhodnosti návrhu a konstrukce nádrží na ropné zbytky (kal) s cílem usnadnit jejich čištění a vypouštění zbytků do zařízení pro odevzdávání látek z lodí jsou poskytnuty následující pokyny vztahující se na lodě, jejichž kýl byl položen nebo které je v podobném stádiu stavby 31. prosince 1990 či později:

.1 je nutné zajistit vhodné průlezy, díky kterým, s přihlédnutím k vnitřní struktuře nádrží na ropné zbytky (kal), lze dosáhnout všech části nádrží, aby se usnadnilo čištění.

.2 nádrže na ropné zbytky (kal) v lodích s těžkou motorovou naftou, kterou je nutné před použitím čistit, musí být vybaveny vhodným topným zařízením nebo jinými vhodnými prostředky ke zlepšení čerpatelnosti a vypouštění obsahu nádrží;

.3 nádrže na ropné zbytky (kal) by měly být vybaveny vyhrazeným čerpadlem určeným k vypouštění obsahu nádrží do zařízení pro odevzdávání látek z lodí. Čerpadlo musí být vhodného typu, kapacity a výtlačné výšky, s ohledem na vlastnosti čerpané kapaliny a velikosti a umístění nádrže(í) a celkovou dobu vypouštění.

.4, když je jakákoliv nádrž na ropné zbytky (kal) (tj. provozní nádrž na ropné zbytky (kal)*), která dodává ropné zbytky (kal) přímo do prostředků k odstraňování ropných zbytků (kalu) předepsaných v odstavci 3.2 Dodatku k Osvědčení IOPP, Formulář A nebo B, vybavena vhodnými prostředky určenými k vypouštění, nemusí se na danou nádrž na ropné zbytky (kal) vztahovat požadavky pododstavce .3.

20 Ochrana palivové nádrže

Prav. 12A.6, 12A.7, 12A8

20.1 S ventily pro palivové nádrže umístěné v souladu s ustanoveními odstavců 6, 7 a 8 z 12A.7, Příloha I k MARPOL, pravidlo 12A, může být nakládáno podobným
způsobem jako při nakládání se sacími jímkami jako 12A.8 podle pravidla MARPOL 12A.10, a proto mohou být uspořádány ve vzdálenosti od dna lodi nejméně h/2.

20.2 Ventily pro nádrže, které mohou být umístěny ve vzdálenosti od dna nebo boku lodi spodní nebo boční menší než h nebo respektive w, v souladu s funkční normou pro havarijní výtok paliva Přílohy I k MARPOL, pravidlo 12A.11, mohou být uspořádány ve vzdálenosti nejméně h nebo respektive w.

20.3 Odvzdušňovací potrubí a přepadové potrubí palivových nádrží se nepovažují za součást „vedení palivového potrubí“ a proto mohou být umístěna ve vzdálenosti od boku lodi menší než w.

20.4 Kromě toho, že musí být co nejmenší, rozměry sacích jímek uvedených v Příloze I k MARPOL, pravidlo 12A.10, by měly být přiměřené rozměrům sacího potrubí a pokryté ploše.

21 Měření vzdálenosti „h“

Prav. 12A.6, 12A.7, 12A.8, 12A.11.8

21.1 Vzdálenost „h“ by se měla měřit od konstrukční linie dnové obšívky kolmo k ní (pravidlo 12A, obrázek 1).

.1 U plavidel navržených s kýlovou ostruhou by se kýlová ostruha neměla považovat za ochranu palivových nádrží. U oblastí v rámci šířky kýlové ostruhy by se vzdálenost „h“ měla měřit kolmo k rovnoběžce se základní linií na průsečíku kýlové ostruhy a konstrukční linie dnové obšívky tak, jak je uvedeno na obrázku A.

Obrázek A

Obr. 06

.2 U plavidel navržených s trvalým sklonem by se jako referenční bod neměla používat základní linie. Vzdálenost „h“ měla měřit kolmo k základní linii dnové obšívky na příslušných žebrech, kde se mají palivové nádrže chránit.

21.2 U plavidel navržených s úkosem dna by se měla vzdálenost „1,5h“ měřit od konstrukční linie dnové obšívky, ale v pravém úhlu k základní linii tak, jak je uvedeno na obrázku B.

Obrázek B (Flat bottom = ploché dno)

Obr. 07

21.3 Výše uvedené odstavce 1 a 2 se také vztahují na odkaz na vzdálenost „h“ v pravidle 12A.11.8.

22 Platnost pravidla 12A na MODU

Prav. 12A.7, 12A.8

Při použití pravidla 12A z Přílohy I k MARPOL na sloupy stabilizované soupravy (dále jen „MODU“) tak, jak je definováno v Předpisu MODU 12A.8, za účelem umístění palivových nádrží, omezení polohy v odstavcích 7 a 8 tohoto pravidla se vztahují na ty oblasti, které mohou být poškozeny, a to následovně:

.1 bude se předpokládat, že jsou poškozeny pouze sloupce, podvodní trupy a výztuže na periferii soupravy a bude se předpokládat, že k poškození došlo v exponovaných částech sloupů, podvodních trupů a výztuh;

.2 bude se předpokládat, že sloupy a výztuhy budou poškozeny na jakékoliv úrovni mezi 5,0 m výše a 3,0 m níže než je rozsah ponorů v návodu MODU pro normální a náročné povětrnostní podmínky a

.3 bude se předpokládat, že podvodní trup a patky budou poškozeny při provozu ve stavu tranzitu stejným způsobem tak, jak je uvedeno v .1 a .2 s ohledem na jejich tvar.

23 Automatický ochranný vypínač vyžadovaný pravidlem 15.3.2

Prav. 14, 15

Pravidlo 15.3.2 obsahuje odkaz na pravidlo 14.7, které vyžaduje jak stokový alarm 15 miliontin, tak i ochranný vypínač, který zajistí, že vypouštění bude automaticky zastaveno, když obsah ropných látek v odpadní vodě přesáhne 15 miliontin. Vzhledem k tomu, že to však není požadavek pravidla 14 pro lodě o hrubé prostornosti menší než 10.000 tun, takové lodě nemusí být vybavené tímto alarmem a ochranným vypínačem, pokud se odpadní vody ze stok prostorů strojoven nebudou vypouštět v rámci zvláštních oblastí. Naopak, vypouštění odpadních vod v rámci zvláštních oblastí z lodí bez stokového alarmu 15 miliontin a automatického ochranného vypínače je porušením úmluvy, i když je obsah ropných látek ve výtoku nižší než 15 miliontin.

24 Omezování vypouštění balastové vody z palivových nádrží

Prav. 14.1

24.1 Druhá věta pravidla 14.1 by měla být vykládána takto:

Každá loď o hrubé prostornosti 400 tun a více, ale o hrubé prostornosti menší než 10.000 tun:

.1 která nenese balastovou vodu v palivových nádržích by měla být vybavena odlučovačem ropných látek 15 miliontin pro omezení vypouštění stok z prostor strojoven;

.2 která nese balastovou vodu v palivových nádržích by měla být vybavena zařízením vyžadovaným pravidlem 14.2 pro omezení vypouštění stok z prostor strojoven znečištěné balastové vody z palivových nádrží. Lodě, na kterých není racionální nainstalovat toto zařízení by měly znečištěnou balastovou vodu z palivových nádrží uskladňovat na palubě a vypouštět ji do zařízení pro odevzdávání látek z lodí.

24.2 Výše uvedené zařízení by mělo mít dostatečnou kapacitu, aby zvládlo množství vypouštěných odpadních vod.

25 Odlučovač ropných látek

Prav. 14.1, 14.2

Odlučovač ropných látek uvedený v pravidlech 14.1 a 14.2 je odlučovač stok 15 miliontin a může zahrnovat libovolnou kombinaci odlučovače, filtru nebo koalesceru a také samostatné jednotky určené k produkci odpadních vod s obsahem ropných látek nepřekračujícím 15 miliontin.

26 Výjimky pro omezené plavby

Prav. 14.5.3.4

Prav. 14.5.3.4 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami by mělo obsahovat dostatečné informace umožňující přístavnímu státu určit, zdali loď vyhovuje podmínkám zproštění týkajících se fráze „omezené plavby tak, jak je určeno správním orgánem“. To může zahrnovat seznam přístavů, maximální dobu trvání plavby mezi přístavy se zařízením pro odevzdávání látek z lodí nebo podobné podmínky tak, jak je stanoveno správním orgánem.

27 Omezení vypouštění ropných látek

Prav. 15 Přečerpávání ropných zbytků souvisejících s nákladem bez ropných látek do odpadních nádrží ropných tankerů.

27.1 Pokud se ropné zbytky související s nákladem bez ropných látek přečerpávají do odpadních nádrží ropných tankerů, vypouštění těchto zbytků by mělo být v souladu s pravidlem 34.

27.2 Výše uvedená interpretace by neměla být vykládána jako uvolnění stávajícího zákazu uspořádání potrubí spojujících strojovnu a odpadních nádrží, které by mohlo povolit vniknutí nákladu do prostor strojovny. Jakákoliv uspořádání stanovená pro vypouštění stok z prostor strojoven do odpadních nádrží by mělo zahrnovat odpovídající prostředky určené k zabránění zpětného toku kapalného nákladu a plynů do prostor strojovny. Jakékoliv takové uspořádání nepředstavuje uvolnění požadavků pravidla 14, pokud jde o odlučovač ropných látek.

28 Definice „pluje“

Prav. 15.2.1

Termín „pluje“ (en route) znamená, že loď je na cestě na moři na kurzu nebo kurzech, včetně odchylky od nejkratší přímé trasy, které, nakolik je to možné pro účely navigace, způsobí, že veškeré vypouštěné látky budou rozloženy tak velké ploše moře, nakolik je to přijatelné a proveditelné.

29 Palivo

Prav. 16.2 Velká množství paliva

29.1 Fráze „velká množství paliva“ v pravidle 16.2 odkazuje na lodě, které musí zůstat na moři po delší dobu z důvodu zvláštní povahy jejich provozu a obchodních činností. Za zvažovaných okolností by se vyžadovalo, aby tyto lodě napustily své prázdné palivové nádrže balastovou vodou s cílem udržet dostatečnou stabilitu a bezpečné plavební podmínky.

29.2 Tyto lodě mohou zahrnovat mimo jiné některé velké rybářské lodě nebo oceánské remorkéry. Do této skupiny mohou být zahrnuty některé jiné typy lodí, u kterých z bezpečnostních důvodů, např. stability, může vyžadovat přeprava balastu v palivových nádržích.

30 Platnost pravidla 16.4

Prav. 16.4

Jestliže je oddělení palivových nádrží a nádrží na balastovou vodu neodůvodněné nebo neproveditelné u lodí na něž se vztahuje pravidlo 16.4, balastovou vodu lze přepravovat v palivových nádržích, a to za předpokladu, že tato balastová voda je vypouštěna do moře v souladu s pravidly 15.2,15.3 , 15,5 a 15,6 nebo do zařízení pro odevzdávání látek z lodí v souladu s pravidlem 15.9.

31 Ropné tankery využívané ke skladování znečištěného balastu

Prav. 18, 19, 20, 33, 35

Když se ropný tanker využívá jako plovoucí zařízení pro příjem znečištěného balastu vypouštěného z ropných tankerů, u takového tankeru se nevyžaduje splnění ustanovení pravidel 18, 19, 20, 33 a 35. 20, 33, 35

32 Požadavky na SBT, CBT, COW a PL

Prav. 18.3.2 Objem SBT

Pro účely uplatňování pravidla 18.3.2 se považuje, že následující operace ropných tankerů spadají do kategorie výjimečných případů:

.1 kdy se vyžaduje, aby byly kombinované tankery provozovány pod nakládacími a vykládacími mostovými jeřáby;

.2 kdy se vyžaduje, aby tankery proplouvaly pod nízkými mosty;

.3 když místní předpisy přístavu nebo kanálu vyžadují pro bezpečnou plavbu zvláštní ponory;

.4 když opatření při nakládání a vykládání vyžadují, aby byl tanker na hlubším ponoru než je dosaženo úplným naplněním všech nádrží na oddělený balast;

.5 když pravidla povolují důkladnou kontrolu anebo měření tloušťky oceli pomocí raftů a

.6 hydrostatické tlakové zkoušky nádrží.

33 Podmínky pro oddělený balast u ropných tankerů o délce kratší než 150 m

Prav. 18.5

33.1 Při stanovování minimálního ponoru a sklonu ropných tankerů o délce kratší než 150 metrů, které se budou kvalifikovat jako ropné tankery SBT, by měl správní orgán postupovat v souladu s pokyny stanovenými v dodatku 1.

33.2 Vzorce uvedené v dodatku 1 nahradí vzorce uvedené v pravidle 18.2 a tyto ropné tankery by měly rovněž splňovat podmínky stanovené v pravidlech 18.3 a 18.4, aby mohly být kvalifikovány jako ropné tankery SBT.

34 Ropné tankery definované v pravidle 1.28.3 o hrubé nosnosti 40.000 tun a více s CBT a COW

Prav. 18.7, 18.8

34.1 Ropné tankery definované v pravidle 1.28.3 o hrubé nosnosti 40.000 tun a více, které jsou vybaveny CBT a COW a označeny v Dodatku k Osvědčení IOPP jako „tankery pro přepravu surové ropy/ropných látek“ a provozované následovně:

.1 Měly by být vždy provozované s CBT a ve vyhrazených tancích na čistý balast by se neměla přepravovat ani surová ropa, ani ropné látky a

.2 Při přepravě úplného nebo částečného nákladu surové ropy by se měly provozovat s COW, v tancích přepravujících surovou ropu, za účelem omezení množství kalu.

34.2 Správním orgánem schválené postupy pro přepínání mezi režimy COW a CBT na tankerech s běžným nebo samostatným nezávislým potrubím a čerpadly pro manipulaci s nákladem a (CBT) balastem by měly být průběžně přijatelné, pokud není přeprava surové ropy v režimu CBT daná jako přípustná.

35 Objem CBT

Prav. 18.8

Pro účely stanovení objemu CBT lze zahrnout následující nádrže:

.1 Nádrže na oddělený balast a

.2 jímky a nádrže v předním a zadním kolizním prostoru, a to za předpokladu, že slouží výhradně k přepravě balastové vody a jsou spojeny s trvalým potrubím s čerpadly balastové vody.

36 Měřič obsahu ropných látek v CBT

Prav. 18.8.3

Vypouštění balastu z vyčleněných nádrží na čistý balast by mělo být průběžně sledováno (ale ne nutně zaznamenáváno) měřičem obsahu ropných látek vyžadovaným pravidlem 18.8.3, aby bylo možné čas od času pozorovat obsahu ropných látek, pokud existuje. Tento měřič obsahu ropných látek se nemusí uvádět do provozu automaticky.

37 Ochranné umístění SBT

Prav. 18.12 až 18.15

37.1 Mělo by se provést měření minimální šířky bočních nádrží a minimální svislé hloubky nádrží dvojitého dna a hodnoty ochranných oblastí (PAC a PAS) by se měly vypočítat v souladu s „Prozatímním doporučením pro jednotný výklad pravidel 18.12 - 18.15 - Ochranná umístění prostor na oddělený balast“ uvedeným v dodatku 2.

37.2 Lodě postavené v souladu s tímto výkladem by měly být považovány za splňující požadavky pravidel 18.12-18.15 a nebude nutné je měnit, pokud z pozdějšího výkladu nevyplynou jiné požadavky.

37.3 Pokud podle názoru správního orgánu jakýkoliv ropný tanker, jehož kýl byl položen nebo který byly v podobném stádiu stavby před 1. červencem 1980 splňuje požadavky pravidel 18.12-18.15 bez zohlednění výše uvedeného Prozatímního doporučení, správní orgán může uznat, že takový tanker splňuje pravidla18.12 - 18.15.

38 Ropné tankery s nezávislými nádržemi

Prav. 19

Ropné tankery s nezávislými nádržemi se považují za ropné tankery s dvojitým dnem, a to za předpokladu, že jsou navrženy a postaveny tak, že minimální vzdálenost mezi hranicemi nákladových nádrží a dnovou a boční obšívkou lodi splňuje ustanovení pravidla 19.

39 Šířka bočních nádrží a výška nádrží dvojitého dna na ohybu stokové oblasti

Prav. 19.3.3

Požadavky pravidla 19.3.3 na ohybu stokových oblastí se vztahují na celou délku nádrže.

40 Celkový objem balastních nádrží

Prav. 19.4

40.1 Veškerý balast přepravovaný ve vnitřních rozšířeních, vybráních nebo výklencích dvojitého trupu, např. kozlících přepážek, by měl být přídatný balast nad minimální požadavek na objem odděleného balastu podle pravidla 18.

40.2 Při výpočtu celkového objemu podle pravidla 19.3.4 je třeba dále brát v úvahu následující:

.1 objem balastních nádrží ve strojovně by měl být z celkového objemu balastních nádrží vyloučen;

.2 objem balastních nádrží umístěných uvnitř dvojitého trupu by měl být z celkového objemu balastních nádrží vyloučen (viz obrázek 1).

41 Definice bočních nádrží dvojitého boku

Prav. 19.6.2

Boční nádrže vyžadované z důvodu ochrany celé délky nákladového tanku pravidlem 19.6.2, a to za účelem souladu s pravidlem 21.4.2, lze použít jako nákladové nádrže pro přepravu ropných produktů jiných druhů než jsou těžké ropné látky, když je loď vybavena nákladovými nádržemi uspořádanými tak, že objem každé nákladové nádrže nepřesahuje 700 m3.

Řez A-A

obr. 08
SBT: Nádrž na oddělený balast
COT: Nádrž na ropný náklad
FPT: Nádrž předního kolizního prostoru
APT: Nádrž zadního kolizního prostoru
E/R: Strojovna
P/R: Strojovna čerpadel
Obrázek 1
.3 prostory jako jsou prázdné prostory umístěné uvnitř dvojitého trupu po délce
nákladové nádrže by měly být do celkového objemu balastních nádrží zahrnuty
(viz obrázek 2).

Řez B-B

obr. 09
SBT: Nádrž na oddělený balast
COT: Nádrž na ropný náklad
FPT: Nádrž předního kolizního prostoru
APT: Nádrž zadního kolizního prostoru
E/R: Strojovna
P/R: Strojovna čerpadel
Obrázek 2

42 Definice ropného tankeru kategorie 2

Prav. 20.3.2

Každý ropný tanker kategorie 2 musí být vybaven Nádrže na oddělený balast na ochranném umístění (SBT/PL).

43 Velká přestavba, pokud jde o pravidlo 20.4

Prav. 20.4

Pro účely stanovení platnosti data pro požadavky pravidla 20.4 v Příloze I k MARPOL, kde tanker prošel velkou přestavbou tak, jak je definováno v pravidle 1 v Příloze I k MARPOL, která vyústila ve výměnu přídě, včetně celého nákladového úseku, se za datum dokončení velké přestavby ropného tankeru považuje den dodání lodě podle pravidla 20.4 v Příloze I k MARPOL, a to za předpokladu, že:

.1 přestavba ropného tankeru byla dokončena před 6. červencem 1996;

.2 přestavba zahrnovala výměnu celého nákladového úseku a přídě a tanker splňuje všechna příslušná ustanovení Přílohy I k MARPOL platná ke dni dokončení velké přestavby a

.3 původní datum dodání ropného tankeru bude platit, bere-li se v úvahu hranice 15 let stáří týkající se první inspekce Systému hodnocení stavu (CAS), která má být dokončena v souladu s pravidlem 20.6 v Příloze I k MARPOL.

44 Boční nádrže a prostory dvojitého dna tankerů tak, jak je definováno v pravidle 1.28.5 využívané pro balastovou vodu

Prav. 20.6

Pokud se boční nádrže a nádrže dvojitého dna uvedené v pravidle 20.6 využívají pro balastovou vodu, uspořádání balastu musí minimálně splňovat Revidované specifikace pro ropné tankery s vyčleněnými nádržemi na čistý balast (usnesení A.495 (XII)).

45 Požadavky na Systém hodnocení stavu (CAS)

Prav. 21.6.1

První inspekce CAS se provádí současně s první průběžnou nebo obnovovací inspekcí:

- po 5. dubnu 2005 nebo

- po datu, kdy loď dosáhne stáří 15 let, podle toho, co nastane později.

46 Spodní ochrana strojoven čerpadel

Prav. 22.5

46.1 Termín „strojovna čerpadel“ znamená strojovna čerpadel nákladu. Potrubí na balast může být umístěno uvnitř strojovny čerpadel dvojitého dna, a to za předpokladu, že žádné poškození tohoto potrubí nezpůsobí nečinnost lodních čerpadel umístěných ve „strojovně čerpadel“.

46.2 Ochrana „strojovny čerpadel“ dvojitým dnem může mít formu prázdné nádrže, balastní nádrže, nebo není-li to zakázáno jinými předpisů, palivové nádrže.

46.3 Stokové jímky mohou být uznány v rámci dvojitého dna za předpokladu, že tyto jímky jsou co nejmenší a vzdálenost mezi dnem jímky a základní linií lodi měřená kolmo k základní linii lodi není menší než 0,5h.

46.4 Nachází-li část strojovny čerpadel pod minimální výškou vyžadovanou pravidlem 22.2, pak pouze tato část strojovny čerpadel musí být dvojitého dna.

47 Průběh havarijního výtoku ropných látek Přetlak v kPa

Prav. 23.7.3.2

Je-li nainstalován systém s inertním plynem, za normální přetlak (v kPa) se bude brát 5 kPa.

48 Omezení velikosti nádrže a stabilita při poškození

Prav. 24.1.2 Předpoklady poškození dna

Při použití hodnot pro poškození dna v přední části lodi tak, jak je uvedeno v pravidle 24.1.2 pro účely výpočtu jak výtoku ropných látek a stability při poškození, 0,3L od přední svislice by měl být nejvzdálenějším bodem rozsahu poškození.

49 Hypotetický výtok ropných látek u kombinovaných tankerů

Prav. 25

Za účelem výpočtu hypotetického výtoku ropných látek u kombinovaných tankerů:

.1 objem nákladové nádrže musí zahrnovat objem jícnu až k vrcholu sil jícnu, a to bez ohledu na konstrukci poklopu, ale nemusí obsahovat objem žádného krytu jícnu a

.2 u měření objemu na konstrukčních liniích se nebudou odečítat žádné objemy vnitřních konstrukcí.

50 Výpočet hypotetického výtoku ropných látek

Prav. 25.1.2

V případě, kdy šířka b1, není po celé délce konkrétní boční nádrže konstantní, pro účely posouzení hypotetických výtoků ropných látek Oc a Os by měla být použita nejmenší hodnota b1, v nádrži.

51 Hypotetický výtok ropných látek Umístění ventilů

Prav. 25.3.3

51.1 S ventily a jinými uzavíracími zařízeními umístěnými v souladu s ustanoveními Přílohy I k MARPOL, pravidlo 25.3.3, může být nakládáno podobným způsobem jako při nakládání se sacími jímkami jako podle pravidla 12A.10 MARPOL, a proto mohou být uspořádány ve vzdálenosti od dna lodi nejméně h/2.

51.2 Kromě toho, že musí mít co nejmenší plochu, rozměry sacích jímek uvedených v Příloze I k MARPOL, pravidlo 25.3.3, by měly být přiměřené rozměrům sacího potrubí a pokryté ploše.

52 Stabilita v neporušeném stavu

Prav. 27

52.1 Plavidlo by mělo být naloženo se všemi nákladovými nádržemi naplněnými na úroveň odpovídající maximálnímu celkovému součtu vertikálního momentu objemu plus moment setrvačnosti volné hladiny při nulovém náklonu u každé jednotlivé nádrže. Hustota nákladu by měla odpovídat dostupné hrubé nosnosti nákladu při výtlaku, při kterém příčná KM dosáhne minimální hodnoty, a to za předpokladu plného objemu spotřebního materiálu při odplutí a 1 % celkového objemu balastové vody. Maximální moment setrvačnosti volné hladiny by měl předpokládat ve všech zátěžových podmínkách. Za účelem výpočtu GM0 by opravy volné hladiny kapaliny měly být založeny na příslušném svislém momentu setrvačnosti volné hladiny. Křivka vzpřimujícího ramene páky může být opravena na základě momentů dopravy kapalin.

52.2 Za účelem prokázání splnění pravidla 27 v Příloze I k MARPOL, jako alternativa k případu naložení popsaném v Jednotném výkladu 45.1 k MARPOL se přijímá provedení rozsáhlou analýzu zahrnující všechny možné kombinace naplnění nákladových a balastních nádrží. Pro tak rozsáhlé podmínky analýzy se má za to, že:

.1 hmotnost, souřadnice těžiště a moment volné hladiny u všech nádrží by měly být podle skutečného obsahu posuzovaného ve výpočtech a

.2 v souladu s následujícím by měly být provedeny rozsáhlé výpočty:

.2.1 ponory by se měly měnit mezi ponorem s lehkým balastem a vzorovým ponorem;

.2.2 je nutné uvažovat spotřební materiál, včetně, ale nikoli výlučně paliva, motorové nafty a pitné vody, v množství odpovídajícím 97 %, 50 % a 10 % obsahu;

.2.3 pro každý ponor a variantu spotřebního materiálu, by měla dostupná hrubá nosnost zahrnovat balastovou vodu a náklad tak, aby byly zahrnuty kombinace mezi maximálním obsahem balastu a minimálním obsahem nákladu a naopak. Ve všech případech, by měl být počet naložených balastních a nákladových nádrží zvolen tak, aby odrážel nejhorší možnou kombinaci VCG a bez vlivů volné hladiny. Provozní omezení počtu nádrží považovaných za současně nevytížené a vyloučení konkrétních nádrží by nemělo být povoleno. Všechny balastní nádrže musí mít nejméně 1 % obsahu;

.2.4 musí být posuzovány hustoty nákladu mezi nejnižší a nejvyšší určenou k přepravě a

.2.5 měly by být prozkoumány dostatečné kroky mezi všemi limity, aby se zajistilo, že budou identifikovány nejhorší podmínky. Mělo by být prozkoumáno minimálně 20 kroků pro rozsah obsahu nákladu a balastu mezi 1 % a 99 % celkového objemu. Mohou být nezbytné kroky s užšími rozestupy poblíž kritických částí rozsahu.

V každé fázi musí být splněna kritéria uvedená v odstavci 1 pravidla 27.

53 Provozní ponor

Prav. 28.1

S ohledem na termín „každý provozní ponor, který odráží skutečné podmínky částečného nebo úplného zatížení“ by měly požadované informace umožnit posouzení stability při poškození za podmínek stejných jako nebo podobných těm, za nichž se předpokládá provoz lodi.

54 Sací jímky

Prav. 28.2

Za čelem stanovení rozsahu předpokládaného poškození podle pravidla 28.2 lze sací jímky vyloučit, a to za předpokladu, že tyto jímky nejsou příliš velké plochy a přesahují pod nádrž na minimální vzdálenost a v žádném případě ne více než je polovina výšky dvojitého dna.

55 Nádrže s hladkými stěnami

Prav. 29.2.3.3

Termín „nádrže s hladkými stěnami“ by měl zahrnovat hlavní nákladové nádrže u tankerů pro přepravu ropných produktů/volně ložených substrátů/rud, které mohou být postaveny s vertikální kostrou o malé hloubce. Za hladké stěny se považují i vertikálně prolamované přepážky.

56 Čerpací a potrubní zařízení

Prav. 30.2 Potrubní zařízení pro vypouštění nad čarou ponoru

56.1 Na základě pravidla 30.2, musí být vedení pro vypouštění do moře nad čárou ponoru vedena buď:

.1 do výpusti lodi umístěné nad čarou ponoru ve stavu nejhlubšího ponoru s balastem nebo

.2 do výtokového rozvodného potrubí ve středu lodi nebo, je-li nainstalováno, do záďového či příďového nakládacího/vypouštěcího zařízení nad horní palubou.

56.2 Boční výpust lodi l uvedená v 56.1.1 by měla být umístěna tak, aby se její spodní hrana neponořila, když loď přepravuje maximální množství balastu během plaveb s balastem s ohledem na druh a činnost lodi. Vypouštěcí vývod umístěný nad čarou ponoru při následujících zátěžových podmínkách bude uznán jako vyhovující tomuto požadavku:

.1 na ropných tankerech, které nejsou vybaveny SBT a CBT, zátěžové podmínky, kdy loď současně přepravuje jak normální balast při odplutí tak i normální čistý balast a

.2 na ropných tankerech vybavených SBT a CBT, zátěžové podmínky, kdy loď přepravuje balastovou vodu v tancích na oddělený balast nebo vyčleněných tancích na čistý balast spolu s dalším balastem v nákladových tancích v souladu s pravidlem 18.3.

56.3 Správní orgány mohou povolit potrubní zařízení, která vedou k boční výpusti lodi umístěné nad čarou ponoru s balastem při odplutí, ale ne nad čarou ponoru ve stavu nejhlubšího ponoru s balastem, pokud byla tato zařízení byla nainstalována před 1. lednem 1981.

56.4 Ačkoliv pravidlo 30.2 nebrání použití zařízení uvedeného v 56.1.2 určeného k vypouštění balastové vody, je zřejmé, že použití tohoto zařízení není žádoucí a důrazně se doporučuje, aby byly lodě vybavené jednou buď bočními výpustěmi uvedenými v 56.1.1 nebo zařízením částečně odděleného toku uvedeným v pravidle 30.6.5.

57 Potrubí o malém průměru

Prav. 30.4.2

57.1 Pro účely uplatňování pravidla 30.4.2, by průřez potrubí malého průměru neměl překročit:

.1 10 % průřezu hlavního vypouštěcího potrubí nákladu u ropných tankerů dodaných po 1. červnu 1982 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.4 nebo ropných tankerů dodaných 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, dosud nevybavených potrubím o malém průměru nebo

.2 25 % průřezu hlavního vypouštěcího nákladového potrubí u ropných tankerů dodaných 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, již vybavených takovým potrubím. (Viz odstavec 4.4.5 revidovaných Specifikací COW obsažených v usnesení A.446(XI) ve znění usnesení Organizace A.497(XII) a A.897(21)).

57.2 Připojení potrubí s malým průměrem k ventilu rozvodného potrubí

Fráze „připojen mimo loď“ týkající se potrubí s malým průměrem pro vypouštění na břeh by měla být vykládána ve smyslu přípojka na straně po proudu ventilů rozvodného potrubí na palubě lodi, a to jak na levoboku, tak i na pravoboku, když se vypouští náklad. Toto uspořádání by umožnilo přečerpání odtoků zpět z nákladového potrubí tankeru na břeh s ventily rozvodného potrubí tankeru uzavřenými přes stejné přípojky jako pro hlavní nákladové potrubí (viz nákres uvedený v dodatku 3).

58 Specifikace systému částečně odděleného toku

Prav. 30.6.5.2

Specifikace pro navrhování, instalaci a provoz systému částečně odděleného toku pro omezení vypouštění mimo loď uvedený v pravidle 30.6.5.2 jsou uvedeny v dodatku 4.

59 Příklady spolehlivých prostředků

Prav. 30.7

Příklady spolehlivých prostředků mohou mít formu záslepek, brýlových záslepek, potrubních klapek, vyprazdňovacích a odsávacích systémů nebo vzduchových či vodních tlakových systémů. V případě, že se používají vyprazdňovací a odsávací systémy nebo vzduchové či vodní tlakové systémy, tyto systémy musí být vybaveny jak tlakoměrem, tak i poplašným systémem, které umožní nepřetržité sledování stavu úseku potrubí a tím integritu ventilů mezi mořskou sací skříní a ventily na lodi.

60 Celkové množství vypouštění

Prav. 34.1.5

Fráze „celkové množství konkrétního nákladu, jehož část tyto zbytky tvoří“ v pravidle 34.1.5 se týká celkového množství konkrétního nákladu, který byl přepravován při předchozí plavbě a neměla by být chápána tak, že se týká pouze celkového množství nákladu, který byl obsažen v nákladových tancích, do kterých byla následně napuštěna balastová voda.

61 Palubní nouzový plán pro případ znečištění ropnými látkami

Prav. 37.1 Ekvivalentní ustanovení o uplatňování požadavku na nouzové plány pro případ znečištění ropnými látkami

Veškeré pevné nebo plovoucí vrtné soupravy nebo jiná zařízení na volném moři použitá při průzkumu, využívání a souvisejícím příbřežním zpracování nerostných zdrojů z mořského dna, která mají nouzový plán pro případ znečištění ropnými látkami koordinovaný s, a schválený v souladu s postupy stanovenými, pobřežním státem by měla být považována splňující pravidlo 37.

62 Odpovídající zařízení pro odevzdávání látek z lodí pro látky upravené pravidlem 2.4

Prav. 38

Vykládací přístavy přijímající látky upravené pravidlem 2.4 (mezi něž patří mimo jiné ropné látky s vysokou hustotou) by měly mít odpovídající zařízení určená pro tyto produkty umožňující čištění celých nádrží prováděné v přístavu a měly by mít odpovídající zařízení pro odevzdávání látek z lodí pro řádné vypouštění a přijímání zbytků nákladu a rozpouštědel nezbytných pro čištění v souladu s odstavcem 7.2 z Jednotných výkladů.

63 Požadavky na pevné či plovoucí plošiny

Prav. 39 čl. 2(3)(b)(ii) Platnost MARPOL

Existuje pět kategorií vypouštění, které lze spojit s provozem pevných či plovoucích plošin na něž se vztahuje toto pravidlo, pokud jsou použity při průzkumu, využívání a souvisejícím příbřežním zpracování nerostných zdrojů, tj.:

.1 odtoky z prostor strojoven;

.2 odtoky z příbřežního zpracovávání;

.3 vypouštění provozních vod;

.4 vypouštění vytlačené vody a

.5 znečištěná mořská voda z provozních důvodů, např. voda k začišťování nádrží na vyrobené ropné látky, voda k hydrostatickému zkoušení nádrží na vyrobené ropné látky, voda z balastování nádrží na vyrobené ropné látky k provádění kontrol raftováním.

Pouze vypouštění odtoků z prostor strojoven a znečištěného balastu by mělo být předmětem úmluvy MARPOL (viz schéma uvedené v dodatku 5).

Poznámky pod čarou

* „Ropná látka“ znamená jakýkoliv ropná látka jiného druhu než je surová ropa tak, jak je definováno v pravidle 1.2.

* Pokud jde o odlučovače ropných látek znečištěné vody u stokových prostor lodních strojoven viz Pokyny a specifikace pro zařízení k zabránění znečišťování pro stokové prostory lodních strojoven přijaté Výborem na ochranu mořského prostředí prostřednictvím usnesení MEPC.60(33) – odlučovače ropných látek, přijaté prostřednictvím usnesení MEPC.205(62) a upravené Pokyny a specifikace pro zařízení k zabránění znečišťování pro stokové prostory lodních strojoven přijaté usnesením Výboru na ochranu mořského prostředí Organizace prostřednictvímusnesení MEPC.107 (49). Pokud jde o systémy sledování a řízení vypouštění nainstalované na ropných tankerech postavených před 2. říjnem 1986, viz Pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění pro ropné tankery a, pokud jde o systémy sledování a řízení vypouštění nainstalované na ropných tankerech postavených po 2. říjnu 1986, viz Upravené pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění ropných látek pro ropné tankery přijaté usneseními Organizace A.496(XII) respektive A.586(14); viz prodávanou publikaci IMO I646E. Pokud jde o systémy sledování a řízení vypouštění nainstalované na ropných tankerech, jejichž kýl byl položen nebo které byly v podobném stádiu stavby 1. ledna 2005 či později, viz Upravené pokyny a specifikace pro systémy sledování a řízení vypouštění ropných látek pro ropné tankery přijaté usnesením Organizace MEPC.108(49).

* Loď dodaná před 1. lednem 2014 znamená loď:
.1 u které je smlouva o stavbě uzavřena před 1. lednem 2011 nebo
.2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby před 1. lednem 2012 nebo
.3 k jejíž dodání došlo před 1. lednem 2014.

* Provozní tank na ropné zbytky (kal) znamená tank určený k přípravě ropných zbytků (kalu) ke spalování tak, jak je definováno v odstavci 5.3.3 dodatku k příloze k MEPC l/Circ.642 ve znění MEPC. I/Circ.676 a MEPC. I/Ci rc.760.

Dodatky k Jednotným výkladům Přílohy I

Dodatek 1

Pokyny pro správní orgány týkající se ponorů doporučených pro tankery s odděleným balastem o délce kratší než 150 m

Úvod

1 Pro správní orgány týkající se požadavků na minimální ponory pro tankery s odděleným balastem o délce kratší než 150 m jsou uvedeny tří formulace.

2 Tyto formulace jsou založeny jak na teoretickém výzkumu a šetření praktických postupů na tankerech s různou konfigurací odrážející různé stupně zájmu týkajícího se vynoření vrtule, vibrací, silného podélného houpání, ztráty rychlosti, kolébání, dokování a dalších záležitosti. Kromě toho jsou zahrnuty určité informace týkající se předpokládaných podmínek na moři.

3 Uznávajíc povahu základní práce, velmi rozličné uspořádání menších tankerů a jedinečnou citlivost každého plavidla na vítr a podmínky na moři, nelze nalézt žádný základ pro doporučení jedné samostatné formulace.

Pozor

4 Je třeba upozornit, že uvedené informace by měly být použity jako obecné pokyny pro správní orgány. S ohledem na jedinečné provozní požadavky konkrétního plavidla, správní orgán by se měl ujistit, že tanker má dostatečný objem pro balast pro bezpečný provoz. V každém případě by měla být stabilita zkoumána samostatně.

5 Formulace A
.1 střední ponor (m) = 0,200 + 0,032L
.2 maximální sklon - (0,024 - 6 x 10-5L)L

6 Tyto výrazy byly odvozeny ze studie 26 tankerů v rozmezí délky od 50 do 150 m. Ponory, v některých případech, byly abstrahovány od sklonu a knih stability a představují zátěžové podmínky při odplutí. Tyto zátěžové podmínky představují plavební podmínky za meteorologických podmínek až do stupně 5 Beaufortovy stupnice.

7 Formulace B
.1 minimální ponor na přídi (m)= 0,700 + 0.0170L
.2 minimální ponor na zádi (m) = 2,300 + 0.030L
nebo
.3 minimální střední ponor (m)= 1,550 + 0,023L
.4 maximální sklon= 1,600 + 0.013L

8 Tyto výrazy jsou výsledkem šetření na základě teoretického výzkumu, modelu a plnohodnotných zkoušek. Tyto vzorce jsou založeny na hodnotách Moře 6 (Mezinárodní námořní stupnice).

9 Formulace C
.1 minimální ponor na zádi (m) = 2,0000 + 0,0275L
.2 minimální ponor na přídi (m) = 0,5000 + 0,0225L

10 Tyto výrazy určují některé větší ponory jako pomoc při zamezování vynoření vrtule a úderům vln do trupu při silném podélném houpání u lodí o větších délkách.

Dodatek 2

Prozatímní doporučení pro jednotný výklad pravidel 18.12 až 18.15

„Ochranná umístění prostor odděleného balastu“

1 Pravidlo 18.15 Přílohy I k úmluvě MARPOL týkající se měření minimální šířky 2 m u bočních nádrží a měření minimální svislé hloubky 2 m nebo B/15 u nádrží dvojitého dna nebo v souvislosti s nádržemi na koncích lodi, kde není identifikovatelná žádná stoková oblast, by se mělo vykládat ve smyslu uvedeném níže. Při měření nádrží v rovnoběžném střední části lodi. kde je stoková oblast jasně identifikovatelná neexistují žádné obtíže. Pravidlo nevysvětluje, jak by se měření mělo provádět.

2 Minimální šířka bočních nádrží by se měla měřit ve výšce D/5 nad základní linii poskytující přiměřenou úroveň, nad kterou by se měla aplikovat dvoumetrová šířka protikolizní ochrany, a to za předpokladu, že ve všech případech je D/5 nad horním ohybem stok ve středu lodi (viz obrázek 1). Minimální výška nádrží dvojitého dna by se měla měřit ve svislé rovině měřené D/5 směrem dovnitř od průsečíku obšívky s vodorovnou linií D/5 nad základní linií (viz obrázek 2).

3 Hodnota PAC pro boční nádrž, která nemá minimální šířku 2 m po celé své délce, je nulová. Ta část nádrže, jejíž minimální šířka přesahuje 2 m by neměla být zohledněna. Při posuzování PAS by se neměla zohledňovat žádná nádrž dvojitého dna, jehož část. kdekoliv v celé jeho délce, nesplňuje požadavky na minimální hloubku. Pokud však předpokládané rozměry dna nákladové nádrže nad dvojitým dnem spadají zcela do oblasti nádrže nebo prostoru dvojitého dna, která splňuje požadavek na minimální výšku a za předpokladu, že boční přepážky ohraničující výše uvedenou nákladovou nádrž jsou svislé nebo mají sklon maximálně 45° od svislé roviny, lze zohlednit tu část tanku dvojitého dna definovanou promítnutím dna nákladové nádrže. Podobné případy, kdy jsou boční nádrže nad dvojitým dnem nádržemi na oddělený balast nebo prázdné prostory, lze rovněž zohlednit. To by však nevylučovalo ve výše uvedených případech zohlednění hodnoty PAS v prvním případě a hodnotu PAC v druhém případě, kdy je příslušná svislá nebo vodorovná ochrana v souladu s minimálními vzdálenostmi předepsanými pravidlem 18.15.

4 Promítnuté rozměry by se měly použít tak. jak je uvedeno v příkladech na obrázcích 3 až 8. Obrázky 7 a 8 představují měření výšky pro výpočet PAC u nádrží dvojitého dna se šikmou horní plochou. Obrázky 9 a 10 představují případy, kdy je ve výpočtu PAS zohledněna část nebo celek nádrže dvojitého dna.

Obrázek I - Měření minimální šířky boční balastní nádrže na koncích lodi
 obr. 10Section view = Příčný řez
Centre tank = Středová nádrž
Wing tank = Boční nádrž
Base line = Základní linie
w musí být nejméně 2 m po celé délce nádrže u nádrže, která má být použita při výpočtu PAC

Obrázek 2
- Měření minimální výšky boční balastní nádrže na koncích lodi
 obr. 11Section view = Příčný řez
Double bottom = Dvojité dno
Base line = Základní linie
h musí být nejméně 2 m nebo B/15, podle toho, která hodnota je menší, po celé délce nádrže u nádrže, který má být použit při výpočtu PAS

Obrázek 3
- Výpočet PAC a PAS u nádrže dvojitého dna ve středu lodi
Příčný řez

obr. 12

Pokud je hdb minimálně 2 m nebo B/15 podle toho, která hodnota je menší, po celé délce nádrže,

PAC = hdb × délka nádrže dvojitého dna × 2

PAS = 6 × délka nádrže dvojitého dna

Pokud je hdb menší než 2 m nebo B/15 podle toho, která hodnota je menší,

PAC = hdb × délka nádrže dvojitého dna × 2

PAS = 0

Obrázek 4 - Výpočet PAC a PAS u nádrže dvojitého dna na koncích lodi
Příčný řez

obr. 13

Pokud je hdb minimálně 2 nebo B/15 podle toho, která hodnota je menší, po celé délce nádrže,

PAC = h × délka nádrže dvojitého dna × 2

PAS = B × délka nádrže dvojitého dna

Pokud je hdb menší než 2 m nebo B/15 podle toho, která hodnota je menší.

PAC = h × délka nádrže dvojitého dna × 2

PAS = 0

Obrázek 5 - Výpočet PAC a PAS u boční nádrže ve středu lodi
obr. 14Plan view = Půdorys
Tank length = Délka nádrže
Section = Příčný řez

Pokud se W rovná 2 m nebo více,

PAC = D × délka nádrže × 2

PAS = W × délka nádrže × 2

Pokud je W menší než 2 m,

PAC = 0

PAS = W × délka nádrže × 2*

Obrázek 6 - Výpočet PAC a PAS u boční nádrže na koncích lodi
Půdorys na D

obr. 15
Tank length = Délka nádrže
Section = Příčný řez
moulded = kontrukční

Pokud se W rovná 2 m nebo více,

PAC = D × délka nádrže × 2

PAS = b × délka nádrže × 2

Pokud je W menší než 2 m,

PAC = 0

PAS = b × délka nádrže × 2

Obrázek 7 - Měření h pro výpočet PAC u nádrží dvojitého dna se šikmými horními plochami (1)
Příčný řez

obr. 16

PAC = h × délka nádrže dvojitého dna × 2

Obrázek 8 - Měření h pro výpočet PAC u nádrží dvojitého dna se šikmými horními plochami (2)
Příčný řez

obr. 17

PAC = h × délka nádrže dvojitého dna 2*

Obrázek 9 - Výpočet PAS u nádrže dvojitého dna bez jasně definovaného ohybu stokové oblasti -
když je boční nádrž nákladovou nádrží

obr. 18Centreline = Osa
Cargo tank = Nákladová nádrž
Double bottom = Dvojité dno

Pokud je h menší než 2 nebo B/15, podle toho, která hodnota je menší, kdekoliv po celé délce nádrže, ale hodnota hdb je alespoň 2 nebo B/15, podle toho, která hodnota je menší, po celé délce nádrže v šířce 2b, pak:

PAS = 2b × délka nákladové nádrže


Obrázek 10 - Výpočet PAS u nádrže dvojitého dna bez jasně definovaného ohybu stokové oblasti
- když je boční nádrž nádrží na oddělený balast nebo prázdný prostor

 obr. 19 Centreline = Osa
Cargo tank = Nákladová nádrž
Segregated balast tank or void space
= Nádrž na oddělený balast nebo
prázdný prostor
Double bottom = Dvojité dno

Pokud je h menší než 2 nebo B/15, podle toho, která hodnota je menší, kdekoliv po celé délce nádrže, ale hodnota hdb je minimálně 2 nebo B/15, podle toho, která hodnota je menší, po celé délce nádrže v šířce 2b, pak:

PAS = B × délka nákladové nádrže

Dodatek 3

Připojení potrubí s malým průměrem k ventilu rozvodného potrubí

 obr. 20to shore = na břeh
small diameter line = potrubí o malém průměru
upper deck = horní paluba
cargo line = nákladové potrubí
pump room = strojovna čerpadel
cargo tank = nákladová nádrž
from slop tank = z odpadní nádrže

Dodatek 4

Specifikace pro navrhování, instalaci a provoz systému částečně odděleného toku pro omezení vypouštění mimo loď

1 Účel

1.1 Účelem těchto specifikací je poskytnout specifická konstrukční kritéria a požadavky na instalaci a provoz systému částečně odděleného toku uvedené v pravidle 30.6.5 Přílohy I Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění Protokolu z roku 1973 (MARPOL).

2 Použití

2.1 Ropné tankery dodané 31. prosince 1979 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.1, mohou, v souladu s pravidlem 30.6.5 Přílohy I úmluvy MARPOL, vypouštět znečištěnou balastní a ropnými látkami znečištěnou vodu z nákladových nádrží pod čarou ponoru, a to za předpokladu, že část toku je vedena trvalým potrubím na snadno přístupné místo na horní palubě nebo výše, kde může být vizuálně pozorována během vypouštění a za předpokladu, že zařízení splňují požadavky stanovené správním orgánem, které musí obsahovat alespoň všechna ustanovení těchto specifikací.

2.2 Koncept částečně odděleného toku je založen na principu, že pozorování reprezentativní části toku odpadní vody vypouštěné mimo loď je rovnocenné pozorování celého vytékajícího proudu. Tyto specifikace poskytují podrobné informace o konstrukci, instalaci a provozu systému částečně odděleného toku.

3 Obecná ustanovení

3.1 Systému částečně odděleného toku musí být vybaven tak, aby byl schopen poskytovat reprezentativní vzorky odpadní vody vypouštěné mimo loď za účelem vizuálního zobrazení za všech normálních provozních podmínek.

3.2 Systém částečně odděleného toku je v mnoha ohledech podobný systému odběru vzorků u systému sledování a řízení vypouštění ropných látek, ale musí mít čerpací a potrubní zařízení oddělené od takového systému nebo kombinované rovnocenné zařízení přijatelné pro správní orgán.

3.3 Zobrazení částečně odděleného toku musí být nainstalováno na chráněném a snadno přístupném místě na horní palubě nebo výše schváleném správním orgánem (např. vstup do strojovny čerpadel). Nutné je věnovat pozornost efektivní komunikaci mezi tímto místem zobrazení částečně odděleného toku a pozicí řízení vypouštění.

3.4 Vzorky se musí odebírat z příslušných částí z vypouštěcího potrubí a musí být předány do zobrazovacího zařízení stálým potrubním systémem.

3.5 Systém částečně odděleného toku musí obsahovat následující součásti:

.1 odběrné sondy;

.2 potrubí na vzorky vody;

.3 podávači čerpadlo (čerpadla) na vzorky;

.4 zobrazovací zařízení;

.5 zařízení k vypouštění vzorků a, v závislosti na průměru potrubí na vzorky vody,

.6 proplachovací zařízení.

3.6 Systém částečně odděleného toku musí splňovat platné bezpečnostní požadavky.

4 Uspořádání systému

4.1 Místa odběru vzorků

4.1.1 Umístění míst odběru vzorků:

.1 Místa odběru vzorků musí být umístěna tak, aby bylo možné získat příslušné vzorky z odpadní vody vypouštěné přes výpusti pod čarou ponoru, které se používají pro provozní vypouštění.

.2 Místa odběru vzorků musí být umístěna, nakolik je to proveditelné, v úsecích potrubí, kde se běžně vyskytuje turbulentní proudění.

.3 Místa odběru vzorků musí být, nakolik je to proveditelné, uspořádána na přístupných místech ve svislých úsecích vypouštěcího potrubí.

4.1.2 Odběrné sondy:

.1 Odběrné sondy musí být uspořádány tak, aby vyčnívaly do potrubí o vzdálenost asi čtvrtiny průměru potrubí.

.2 Odběrné sondy musí být vhodně uspořádány pro snadné vytažení za účelem čištění.

.3 Systém částečně odděleného toku musí mít uzavírací ventil nainstalovaný vedle každé sondy, vyjma případů, kdy je sonda namontována v nákladovém potrubí, dva uzavírací ventily musí být nainstalované do série ve vzorkovacím potrubí.

.4 Odběrné sondy by měly být z korozivzdorného a ropným látkám odolného materiálu, dostatečně odolné, řádně spojené a podložené.

.5 Odběrné sondy musí mít tvar, který není náchylný k ucpání částečkami nečistot a neměl by na špičce odběrné sondy vytvářet vysoké hydrodynamické tlaky. Obrázek 1 je příklad jednoho vhodného tvaru odběrné sondy.

.6 Odběrné sondy musí mít stejnou jmenovitou světlost jako má vzorkovací potrubí.

4.2 Vzorkovací potrubí

.1 Vzorkovací potrubí musí být uspořádáno mezi místy odběru vzorků a zobrazovacím zařízením jako pokud možno co nejrovnější. Je třeba se vyhnout ostrým ohybům a kapsám, kde by se mohly hromadit ropné látky nebo usazeniny.

.2 Vzorkovací potrubí musí být uspořádáno tak, aby byl vzorek vody dopraven do zobrazovacího zařízení do 20 sekund. Rychlost proudění v potrubí nesmí být menší než 2 m/s.

Obrázek 1 - Odběrná sonda pro systém částečně odděleného toku

obr. 21Direction of flow = Směr toku

.3 Průměr potrubí nesmí být menší než 40 mm, pokud není nainstalované pevné proplachovací zařízení, a nesmí být menší než 25 mm, pokud je nainstalováno tlakové proplachovací zařízení tak, jak je uvedeno v odstavci 4.4.

.4 Vzorkovací potrubí by mělo být z korozivzdorného a ropným látkám odolného materiálu, dostatečně odolné, řádně spojené a podložené.

.5 Pokud je instalováno více míst odběru vzorků, musí být potrubí připojeno k ventilové skříni na podtlakové straně podávacího čerpadla na vzorky.

4.3 Podávači čerpadlo na vzorky

.1 Výkon podávacího čerpadla na vzorky musí být dostatečný k tomu, aby průtok vzorku vody splňoval požadavky 4.2.2.

4.4 Proplachovací zařízení

.1 Pokud je průměr vzorkovacího potrubí menší než 40 mm, musí být instalováno pevné připojení z tlakového potrubí na mořskou nebo pitnou vodu za účelem proplachování vzorkovacího potrubí.

4.5 Zobrazovací zařízení

.1 Zobrazovací zařízení se musí skládat ze zobrazovací komory opatřené průhledítkem. Komora by měla mít takové rozměry, které umožní volný pád proudu vzorku vody, aby byla jasně viditelný v délce alespoň 200 mm. Správní orgán může schválit rovnocenné zařízení.

.2 Součástí zobrazovacího zařízení by měly být ventily a potrubí, které by umožnily přepouštění části proudu vzorku kolem zobrazovacího zařízení s cílem dosáhnout laminárního proudění pro zobrazení v komoře.

.3 Zobrazovací zařízení musí být navrženo tak, aby bylo možné je snadno otevřít a vyčistit.

.4 Vnitřní prostor zobrazovací komory musí být bílý výjimkou stěny v pozadí, která musí být zbarvená tak, aby usnadnilo pozorování jakékoliv změny v kvalitě vzorku vody.

.5 Dolní část zobrazovací komory musí být ve tvaru trychtýře pro sběr vzorků vody.

.6 Musí být nainstalován zkušební kohout na odebírání náhodných vzorků, aby bylo možné vzorek vody prozkoumat nezávisle na zobrazovacím zařízení.

.7 Zobrazovací zařízení musí být odpovídajícím způsobem osvětleno za účelem usnadnění vizuálního pozorování vzorků vody.

4.6 Zařízení k vypouštění vzorků

.1 Vzorek vody opouštějící zobrazovací komoru musí být veden do moře nebo do odpadní nádrže, a to pevným potrubím odpovídajícího průměru.

5 Provoz

5.1 Při vypouštění znečištěné balastové vody nebo jiné ropnými látkami znečištěné vody z oblasti nákladových nádrží přes výpust pod čarou ponoru, systém částečně odděleného toku musí vždy zajišťovat odebrání vzorku vody z příslušné výpusti.

5.2 Vzorek vody musí být sledován zejména během fází vypouštění, kdy je možnost znečištění ropnými látkami největší. Vypouštění se musí zastavit, když budou v proudu vidět jakékoliv stopy ropných látek a když měřič obsahu ropných látek ukáže, že obsah ropných látek překračuje přípustné meze.

5.3 U systémů, které jsou vybaveny proplachovacím zařízením, by mělo být po zjištění znečištění propláchnuto vzorkovací potrubí a navíc se doporučuje vzorkovací potrubí proplachovat po každém použití.

5.4 Návody k nakládání s lodním nákladem a balastem a případně manuály vyžadované u systémů vymývání zbytků surové ropy nebo pro provoz vyčleněných nádrží na čistý balast musí jasně popisovat použití systému částečně odděleného toku ve spojení s vypouštěním balastu a postupy odkalování odpadních nádrží.

Dodatek 5

Vypouštění z pevných či plovoucích plošin

obr. 22

Legenda:
Contaminated seawater = Znečištěná mořská voda
Dehydration = Odlučování vody
Displacement water discharge = Vypouštění vytlačené vody
Dry gas = Suchý plyn
Gas-flotation separation = Rozdružování flotací plynu
Generators, fuel tanks a pumps = Generátory, palivové nádrže a čerpadla
Gravity separation = Gravitační rozdružování
Machinery space drainage = Odtoky z prostor strojoven
MARPOL and national/regional regulations = MARPOL a národní/místní předpisy
National/regional regulations = Národní/místní předpisy
Offshore processing drainage = Odtoky z příbřežního zpracovávání
Oil and gas processing activities = Zpracování ropných látek a plynu
Oil/gas separator = Odlučovač ropné látky/plynu
Open and closed drainage = Otevřený a uzavřený odtok
Production water = Voda z výrobních procesů
Production water discharge = Vypouštění vody z výrobních procesů
Product from well head = Produkt z ústí vrtu
Recovered oil = Znovu získaná ropná látka
Seawater introduced into oil tanks = Mořská voda napuštěná do ropných nádrží
Separation/storage = Odlučování/uskladnění
Steam = Pára
Transport to shore = Doprava na břeh
Wet gas = Mokrý plyn
Wet oil = Mokrá ropná látka
FWKO znamená „odstraňování volné vody“ (free-water knock out)

Poznámky pod čarou

*Je-li nutné zahrnout levobok a pravobok.

Je-li nutné zahrnout levobok a pravobok.

* Je-li nutné zahrnout levobok a pravobok.

Příloha II k MARPOL

Předpisy k omezení znečištění hromadně přepravovanými škodlivými kapalnými látkami

Kapitola 1

Obecné informace

Pravidlo 1

Definice

Pro účely této přílohy:

1 Termín výroční datum znamená den a měsíc každého roku, který bude odpovídat datu vypršení platnosti Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek.

2 Termín související potrubí znamená potrubí od místa sání v nákladové nádrži k přípojce pro připojení ke břehu používané k vykládce nákladu a zahrnuje veškeré lodní potrubí, čerpadla a filtry, které jsou v otevřeném spojení s nákladovým vykládacím potrubím.

3 Balastová voda

Termín čistý balast znamená balastovou vodu přepravovanou v nádrži, která byla od doby, kdy v ní byl naposledy přepravován náklad obsahující látku kategorie X, Y nebo Z, vyčištěna a její zbytky byly vypuštěny a nádrž byla vyprázdněna v souladu s příslušnými požadavky této přílohy.

Termín oddělený balast znamená balastovou vodu napuštěnou do nádrže trvale vyčleněného k přepravě balastu nebo nákladů jiných druhů než jsou ropné látky nebo škodlivé kapalné látky, které jsou různě definovány v přílohách k této úmluvě a která je zcela oddělena od nákladu a palivového systému.

4 Předpisy o přepravě chemických látek

Termín Předpis o přepravě chemických látek znamená Předpis o konstrukci a zařízení lodí pro hromadnou přepravu nebezpečných chemických látek přijatý Výborem na ochranu životního prostředí v mořích Organizace usnesením MEPC.20(22) ve znění změn přijatých Organizací, a to za předpokladu, že tyto změny jsou přijaty a uvedena v platnost v souladu s ustanoveními článku 16 této úmluvy o změnách postupů vztahujících se na dodatek k příloze.

Termín Mezinárodní předpis o přepravě chemických látek znamená Mezinárodní předpis o konstrukci a zařízení lodí pro hromadnou přepravu nebezpečných chemických látek přijatý Výborem na ochranu životního prostředí v mořích Organizace usnesením MEPC. 19(22) ve znění změn přijatých Organizací, a to za předpokladu, že tyto změny jsou přijaty a uvedena v platnost v souladu s ustanoveními článku 16 této úmluvy o změnách postupů vztahujících se na dodatek k příloze.

5 Termín hloubka vody znamená mapovanou hloubku.

6 Termín pluje (en route) znamená, že loď je na cestě na moři na kurzu nebo kurzech, včetně odchylky od nejkratší přímé trasy, které, nakolik je to možné pro účely navigace, způsobí, že veškeré vypouštěné látky budou rozloženy tak velké ploše moře, nakolik je to přijatelné a proveditelné.

7 Kapalné látky jsou látky, které mají tlak par nejvýše 0,28 MPa absolutní při teplotě 37,8 °C.

8 Termín příručka znamená Příručku k postupům a opatřením v souladu se vzorem uvedeným v Dodatku IV této přílohy.

9 Nejbližší pevnina. Termín od nejbližší pevniny znamená od základní linie, od které jsou zřízené teritoriální vody dotčeného území v souladu s mezinárodním právem, vyjma případů, kdy pro účely této úmluvy „od nejbližší pevniny“ od severovýchodního pobřeží Austrálie bude znamenat linii vedenou od bodu na pobřeží Austrálie na:

na 11°00’ jižní šířky, 142°08’ východní délky

k bodu na 10°35’ jižní šířky, 141°55’ východní délky,

odtud k bodu na 10°00’ jižní šířky, 142°00’ východní délky,

odtud k bodu na 09°10’ jižní šířky, 143°52’ východní délky,

odtud k bodu na 09°00’ jižní šířky, 144°30’ východní délky,

odtud k bodu na 10°41’ jižní šířky, 145°00’ východní délky,

odtud k bodu na 13°00’ jižní šířky, 145°00’ východní délky,

odtud k bodu na 15°00’ jižní šířky, 146°00’ východní délky,

odtud k bodu na 17°30’ jižní šířky, 147°00’ východní délky,

odtud k bodu na 21°00’ jižní šířky, 152°55’ východní délky,

odtud k bodu na 24°30’ jižní šířky, 154°00’ východní délky,

odtud k bodu na australském pobřeží

na 24°42’jižní šířky, 153°15’ východní délky.

10 Termín škodlivá kapalná látka znamená jakoukoliv látku uvedenou ve sloupci Kategorie znečištění v kapitole 17 nebo 18 Mezinárodního předpisu o hromadné přepravě chemických látek nebo přechodně posouzenou na základě ustanovení pravidla 6.3 tak, že spadají do kategorie X, Y nebo Z.

11 Milióntina (ppm) znamená ml/m3.

12 Termín zbytky znamená jakoukoliv škodlivou kapalnou látku, která zbývá k odstranění.

13 Termín směs zbytků/vody znamená zbytky, do kterých byla z jakýchkoliv důvodů přidána voda (např. začišťování nádrží, balastování, splašky ze stok).

14 Stavba lodi

14.1 Termín postavená loď znamená loď, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby. S lodí přestavěnou na tanker pro přepravu chemikálií, bez ohledu na datum stavby, musí být nakládáno jako s tankerem pro přepravu chemikálií postaveným dne, kdy byla tato přestavba zahájena. Toto ustanovení o přestavbě se nebude vztahovat na změnu lodi, která je v souladu se všemi následujícími podmínkami:

.1 loď je postavena před 1. červencem 1986 a

.2 loď je certifikována podle Předpisu o přepravě chemických látek k přepravě pouze produktů označených tímto předpisem jako látky jen s nebezpečím znečištění.

14.2 Termín v podobném stádiu stavby znamená stádium, ve kterém:

.1 začíná stavba, kterou lze ztotožnit s konkrétní lodí a

.2 montáž této lodě začala a zahrnuje nejméně 50 tun nebo jedno procento odhadované hmoty veškerého stavebního materiálu, podle toho, která hodnota je nižší

15 Tuhnoucí/netuhnoucí

15.1 Termín tuhnoucí látka znamená škodlivou kapalnou látku, která:

.1 v případě látky s bodem tání nižším než 15 °C, je při teplotě nižší než 5 °C nad jejím bodem tání v době vykládky nebo

.2 v případě látky s bodem tání rovnajícím se nebo vyšším než 15 °C, je při teplotě nižší než 10 °C nad jejím bodem tání v době vykládky.

15.2 Termín netuhnoucí látka znamená škodlivou kapalnou látku, která není tuhnoucí látka.

16 Tanker

16.1 Termín tanker pro přepravu chemikálií znamená loď postavenou nebo upravenou za účelem hromadné přepravy libovolného kapalného produktu uvedeného v kapitole 17 Mezinárodní předpis o přepravě chemických látek.

16.2 Termín NLS tanker znamená loď postavenou nebo upravenou za účelem hromadné přepravy škodlivých kapalných látek a zahrnuje „ropný tanker“ tak, jak je definováno v Příloze I této úmluvy, když je certifikován k hromadné přepravě nákladu nebo částečného nákladu škodlivých kapalných látek.

17 Viskozita

17.1 Termín látka s vysokou viskozitou znamená škodlivou kapalnou látku v kategorii X nebo Y s viskozitou rovnající se nebo větší než 50 mPa-s při teplotě vykládám.

17.2 Termín látka s nízkou viskozitou znamená škodlivou kapalnou látku, která není látka s vysokou viskozitou.

Pravidlo 2

Použití

1 Nebude-li výslovně uvedeno jinak, ustanovení této přílohy se budou vztahovat na všechny lodě certifikované k hromadné přepravě škodlivých kapalných látek.

2 Pokud se náklad podléhající ustanovením Přílohy I této úmluvy přepravuje v nákladovém prostoru NLS tankeru, budou také platit příslušné požadavky Přílohy I této úmluvy.

Pravidlo 3

Výjimky

1 Požadavky na vypouštění uvedené v této příloze se nebudou vztahovat na vypouštění škodlivých kapalných látek nebo směsí obsahujících tyto látky do moře, pokud taková vypouštění:

.1 jsou nutná pro účely zajištění bezpečnosti lodi nebo záchranu života na moří, nebo

.2 jsou důsledkem poškození lodi nebo jejího vybavení:

.2.1 za předpokladu, že po vzniku poškození nebo zjištění úniku byla přijata veškerá přiměřená bezpečnostní opatření určená k zabránění nebo minimalizace vypouštění a

.2.2 s výjimkou případů, kdy se majitel nebo kapitán dopustili buď jednání s úmyslem způsobit škodu nebo nedbalosti s vědomím, že pravděpodobně vznikne škoda nebo

.3 schválené správním orgánem, při použití za účelem boje proti zvláštním mimořádným událostem se znečištěním, aby se škody způsobené znečištěním minimalizovaly. Jakékoliv takové vypouštění podléhá schválení vládou, pod jejíž pravomocí se zamýšlené vypouštění uskuteční.

Pravidlo 4

Výjimky

1 S ohledem na změny požadavků na přepravu v důsledku aktualizace zařazení látky, použijí se následující ustanovení:

.1 kde úprava této přílohy a Mezinárodního předpisu o přepravě chemických látek a Předpisu o přepravě chemických látek zahrnuje změny stavby nebo vybavení a zařízení z důvodu aktualizace požadavků na přepravu určitých látek, může správní orgán upravit nebo odložit na určitou dobu použití této úpravy na lodě postavené před datem vstupu této úpravy v platnost, pokud se okamžité použití takové změny považuje za nepřiměřené nebo neproveditelné. Toto zmírnění se určí ve vztahu ke každé jednotlivé látce;

.2 správní orgán umožňující zmírnění použití úpravy na základě tohoto odstavce musí Organizaci předložit zprávu uvádějící podrobné údaje o dotčené lodi nebo lodích, nákladu s osvědčením pro přepravu, činnostech, pro které se loď využívá a odůvodnění zmírnění, a to za účelem rozeslání smluvním stranám úmluvy z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná, a odrážejí výjimku na osvědčení uvedeném v pravidle 7 nebo 9 této přílohy;

.3 bez ohledu na výše uvedené, může správní orgán vyjmout lodě z požadavků na přepravu na základě pravidla 11 pro lodě oprávněné přepravovat individuálně označené ropné látky označené v příslušným poznámce pod čarou v kapitole 17 Předpisu IBC, a to za předpokladu, že loď splňuje následující podmínky:

.3.1 na základě tohoto pravidla, musí NLS tanker splňovat všechny požadavky pro loď typu 3 tak, jak je označená v Předpisu IBC vyjma umístění nákladové nádrže;

.3.2 na základě tohoto pravidla, musí být nákladové nádrže umístěny v následujících vzdálenostech uvnitř lodě. Celá délka nákladové nádrže musí být chráněna balastními nádržemi nebo prostory jiného druhu než jsou nádrže pro přepravu ropných produktů, a to následovně:

.3.2.1 boční nádrže nebo prostory musí být uspořádány tak, aby byly nákladové nádrže umístěny směrem dovnitř od konstrukční linie boční obšívky nikde méně než je vzdálenost 760 mm;

.3.2.2 nádrže nebo prostory dvojitého dna musí být uspořádány tak, aby vzdálenost mezi dnem nákladových nádrží a konstrukční linií boční obšívky měřená kolmo ke dnové obšívce nebyla nikde menší než 6/15 (m) nebo 2,0 m v ose podle toho, která hodnota je menší.; Minimální vzdálenost musí být 1,0 m;

.3.3 udělenou výjimku musí uvádět příslušné osvědčení.

2 Na základě ustanovení odstavce 3 tohoto pravidla, ustanovení pravidla 12.1 se nemusí uplatňovat na lodě vyrobené před 1. červencem 1986, které se využívají při omezených plavbách tak, jak je určeno správním orgánem mezi:

.1 přístavy nebo terminály uvnitř smluvního státu této úmluvy nebo

.2 přístavy nebo terminály smluvních států této úmluvy.

3 Ustanovení odstavce 2 tohoto pravidla se nebudou vztahovat pouze na loď postavenou před 1. červencem 1986, pokud:

.1 pokaždé, když se má nádrže obsahující látky nebo směsi kategorie X, Y nebo Z vymývat nebo balastovat, nádrž se vymývá v souladu s postupem pro předběžné vymývání schváleným správním orgánem v souladu s Dodatkem VI této přílohy a výplachy z nádrží se vypouští do zařízení pro odevzdávání látek z lodí;

.2 následné výplachy nebo balastová voda se vypouští do zařízení pro odevzdávání látek z lodí nebo na moři v souladu s jinými ustanoveními této přílohy;

.3 přiměřenost zařízení pro odevzdávání látek z lodí v přístavech nebo terminálech uvedených výše, pro účely tohoto odstavce, je schválena vládami smluvních států této úmluvy v nichž se tyto přístavy nebo terminály nacházejí;

.4 v případě lodí využívaných při plavbách do přístavů nebo terminálů pod pravomocí jiných smluvních států této úmluvy, sdělí správní orgán Organizaci, za účelem rozeslání smluvním stranám úmluvy, údaje o výjimce z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná, a

.5 osvědčení požadované na základě této přílohy je potvrzeno v tom smyslu, že loď se využívá výhradně při těchto omezených plavbách.

4 U lodi, jejíž konstrukční a provozní vlastnosti jsou takové, že balastování nákladových nádrží není nutné a vymývání nákladových nádrží se vyžaduje pouze u oprav nebo uložení v suchém doku, může správní orgán výjimku z ustanovení pravidla 12, za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky:

.1 konstrukce, stavba a vybavení lodi jsou schváleny správním orgánem s ohledem na činnosti, pro které je určena;

.2 veškeré odpadní vody z výplachů z nádrží, které lze provádět před opravou nebo uložením v suchém doku se vypouští do zařízení pro odevzdávání látek z lodí, jejichž vhodnost zjistí správní orgán;

.3 osvědčení vyžadované podle této přílohy uvádí:

.3.1 že každá nákladová nádrž je certifikována pro přepravu omezeného počtu látek, které jsou srovnatelné a mohou být přepravovány střídavě ve stejné nádrži bez okamžitého čistění a

.3.2 údaje o výjimce;

.4 na lodi se nachází Příručka schválená správním orgánem a

5 v případě lodí využívaných při plavbách do přístavů nebo terminálů pod pravomocí jiných smluvních států této úmluvy, sdělí správní orgán Organizaci, za účelem rozeslání smluvním stranám úmluvy, údaje o výjimce z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná, a

Pravidlo 5

Ekvivalenty

1 Správní orgán může povolit jakékoliv vybavení, materiál, zařízení nebo přístroj k montáži na loď jako alternativu k podobnému vybavení apod. vyžadovanému touto přílohou, pokud je takové vybavení, materiál, zařízení nebo přístroj přinejmenším stejně účinné jako vybavení apod. vyžadované touto přílohou. Tato pravomoc právního orgánu se nebude vztahovat na nahrazení provozních metod k provádění omezení vypouštění škodlivých kapalných látek jako ekvivalentní těm projektovým a konstrukčním prvkům, které jsou předepsané pravidly v této příloze.

2 Správní orgán, který umožňuje montáž vybavení, materiál, zařízení nebo přístroj na loď jako alternativu vybavení apod. vyžadovaného touto přílohou sdělí údaje o tomto vybavení apod. Organizaci, za účelem rozeslání smluvním stranám úmluvy, údaje o výjimce z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná.

3 Bez ohledu na ustanovení výše uvedených odstavců 1 a 2 tohoto pravidla, se musí stavba a vybavení tankerů pro přepravu zkapalněného plynu s osvědčením pro přepravu škodlivých kapalných látek uvedených v příslušném Předpisu o tankerech pro přepravu zkapalněného plynu považovat za rovnocenné požadavkům na stavbu a vybavení obsažených v pravidlech 11 a 12 této přílohy, a to za předpokladu, že tanker pro přepravu zkapalněného plynu splňuje všechny následující podmínky:

.1 drží Osvědčení o způsobilosti v souladu s příslušným Předpisem o tankerech pro přepravu zkapalněného plynu pro lodě certifikované pro hromadnou přepravu zkapalněného plynu;

.2 drží Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek, v němž se potvrzuje, že tanker pro přepravu zkapalněného plynu může přepravovat pouze ty škodlivé kapalné látky, které jsou identifikovány a uvedeny v příslušném Předpisu o tankerech pro přepravu zkapalněného plynu;

.3 je vybaven zařízením na oddělený balast;

.4 je vybaven čerpacím a potrubním zařízením, které, ke spokojenosti správního orgánu, zajistí, aby množství zbytků nákladu zbývajících v nádrži a jejím souvisejícím potrubí po vyložení nepřekročilo příslušné množství zbytků v souladu s požadavky pravidel 12.1, 12.2 nebo 12.3 a

.5 je vybaven příručkou, kterou schvaluje správní orgán, zajišťující, že nedojde k žádnému provoznímu míchání zbytků nákladu a vody a že v nádrži nezůstanou žádné zbytky nákladu po použití ventilačních postupů předepsaných dané příručce.

Kapitola 2

Kategorizace škodlivých kapalných látek

Pravidlo 6

Kategorizace a seznam škodlivých kapalných látek a jiných látek

1 Za účelem pravidel této přílohy se škodlivé kapalné látky dělí do čtyř následujících kategorií:

.1 Kategorie X: Škodlivé kapalné látky, které, pokud jsou vypouštěny do moře při začišťování nádrží nebo vypouštění balastu, jsou považovány za významnou hrozbu buď pro mořské zdroje nebo lidské zdraví a proto odůvodňují zákaz jejich vypouštění do mořského prostředí;

.2 Kategorie Y: Škodlivé kapalné látky, které, pokud jsou vypouštěny do moře při začišťování nádrží nebo vypouštění balastu, jsou považovány za hrozbu buď pro mořské zdroje nebo lidské zdraví nebo způsobují škodu na vybavení nebo jiném zákonném využití moře a proto odůvodňují omezení kvality a množství jejich vypouštění do mořského prostředí;

.3 Kategorie Z: Škodlivé kapalné látky, které, pokud jsou vypouštěny do moře při začišťování nádrží nebo vypouštění balastu, jsou považovány za menší hrozbu buď pro mořské zdroje nebo lidské zdraví a proto odůvodňují méně přísné omezení kvality a množství jejich vypouštění do mořského prostředí;

.4 Jiné látky: Látky označeny jako OS (Other Substances; jiné látky) ve sloupci Kategorie znečištění v kapitole 18 Mezinárodním předpisu o hromadné přepravě chemických látek, které byly vyhodnoceny a bylo zjištěno, že nespadají do kategorie X, Y nebo Z tak, jak je definováno v pravidle 6.1 této přílohy, protože jsou v současné době považovány za nulovou hrozbu poškození mořských zdrojů, lidského zdraví, vybavení nebo jiného zákonného využití moře při vypouštění do moře po začišťování nádrží nebo vypouštění balastu. Vypouštění stokové nebo balastové vody nebo jiných zbytků či směsí obsahujících pouze látky označované jako „jiné látky“ nebude podléhat žádným požadavkům této přílohy.

2 Pokyny pro použití při kategorizaci škodlivých kapalných látek jsou uvedeny v Dodatku I k této příloze.

3 Je-li navrženo přepravovat hromadně kapalnou látku, která nebyla kategorizovaná podle odstavce 1 tohoto pravidla, se vlády smluvních stran této úmluvy zainteresované navrhované přepravě musí stanovit a dohodnout se na předběžném posouzení navrhované přepravy na základě pokynů uvedených v odstavci 2 tohoto pravidla. Do dosažení úplné dohody mezi zúčastněnými vládami se daná látka nesmí přepravovat. Co nejdříve, nejpozději však do 30 dnů poté, co bylo dohody dosaženo, vláda státu, který látku vyrábí nebo přepravuje a zahajuje dané jednání o dohodě, musí informovat Organizaci a poskytnou jí údaje o látce a předběžné posouzení za účelem výročního rozeslání všem smluvním stranám z důvodu jejich informování. Organizace musí vést seznam všech těchto látek a jejich předběžného posouzení až do té doby, kdy budou tato látky formálně zahrnuty do Předpisu IBC.

Kapitola 3

Inspekce a vydávání osvědčení

Pravidlo 7

Inspekce a vydávání osvědčení pro tankery pro přepravu chemikálií

Bez ohledu na ustanovení pravidel 8, 9, a 10 této přílohy, tankery pro přepravu chemikálií, které byly zkontrolovány a certifikovány smluvními státy této úmluvy v souladu s ustanoveními Mezinárodního předpisu o přepravě chemických látek nebo Předpisu o přepravě chemických látek, podle potřeby, se považují za to, že splňují ustanovení uvedených pravidel a osvědčení vydané na základě tohoto předpisu bude mít stejnou sílu a získá stejné uznání jako osvědčení vystavené na základě pravidla 9 této přílohy.

Pravidlo 8

Inspekce

1 Lodě přepravující hromadně škodlivé kapalné látky budou podléhat níže uvedeným inspekcím:

.1 Počáteční inspekce před uvedením lodi do provozu nebo před prvním vystavením osvědčení požadovaného podle pravidla 9 této přílohy, která zahrnuje kompletní inspekci její konstrukce, vybavení, systémů, armatur, zařízení a materiálu v rozsahu, v němž loď podléhá ustanovením této přílohy. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy.

.2 Obnovovací inspekce v intervalech stanovených správním orgánem, ale nepřekračujících pět let, kromě případů, kdy platí pravidla 10.2, 10.5, 10.6 nebo 10.7 této přílohy. Tato obnovovací inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy.

.3 Průběžná inspekce ve lhůtě 3 měsíců před nebo po druhém výročním datu nebo ve lhůtě 3 měsíců před nebo po třetím výročním datu vystavení osvědčení, která se musí uskutečnit při jedné z výročních inspekcí uvedených v odstavci 1.4 tohoto pravidla. Tato průběžná inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy a jsou v dobrém provozním stavu. Tyto průběžné inspekce musí být potvrzeny na osvědčení vystaveném na základě pravidla 9 této přílohy.

.4 Výroční inspekce do 3 měsíců před nebo po každém výročním datu vystavení osvědčení, včetně generální inspekce konstrukce, vybavení, systémů, armatur, zařízení a materiálu uvedené v odstavci 1.1 tohoto pravidla, aby se zajistilo, že byly udržovány v souladu s odstavem 3 tohoto pravidla a že zůstanou v uspokojivém stavu po dobu životnosti, pro kterou je loď určena. Tyto výroční inspekce musí být potvrzeny na osvědčení vystaveném na základě pravidla 9 této přílohy.

.5 Dodatečná inspekce, podle okolností buď celková nebo částečná, musí být provedena po opravě vyplývající z vyšetřování předepsaných v odstavci 3 tohoto pravidla nebo po provedení jakýchkoliv důležitých oprav nebo rekonstrukcí. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že nezbytné opravy nebo rekonstrukce byly provedeny efektivně, že materiál a provedení těchto oprav nebo rekonstrukcí je ve všech ohledech uspokojivé a že loď je ve všech ohledech v souladu s požadavky této přílohy.

2.1 Inspekce lodí, pokud jde o provádění ustanovení této přílohy, musí bát prováděny úředníky správního orgánu. Správní orgán však může inspekcemi pověřit buď inspektory jmenované pro tento účel nebo jím uznané Organizace.

2.2 Uznaná Organizace, uvedená v odstavci 2.1 tohoto pravidla, musí splňovat pokyny přijaté usnesením Organizace A.739(18)* ve znění možných předpisů Organizace, a specifikaci přijatou usnesením Organizace A.789(19), ve znění možných předpisů Organizace, za předpokladu, že tyto změny jsou přijaty, vstoupí v platnost a nabudou účinnosti v souladu s ustanoveními článku 16 této úmluvy o změnách postupů platných pro tuto přílohu.

2.3 Správní orgán jmenující inspektory nebo uznávající Organizace k provádění inspekcí tak, jak je stanoveno v bodě 2.1 tohoto pravidla musí minimálně zmocnit libovolného jmenovaného inspektora nebo uznanou Organizaci k následujícímu:

.1 vyžadovat provedení oprav lodě a

.2 provádět inspekce, jsou-li vyžadované příslušnými orgány přístavního státu.

2.4 Správní orgán musí Organizaci sdělit konkrétní odpovědnosti a podmínky oprávnění udělených jmenovaným inspektorům nebo uznaným Organizacím, aby mohly být rozeslány smluvním stranám této úmluvy za účelem informování jejich úředníků.

2.5 Když jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace rozhodne, že stav lodi nebo jejího vybavení zásadně neodpovídá údajům v osvědčení nebo je takový, že loď není vhodná k vyplutí na moře aniž by nepředstavovala nepřiměřené riziko poškození životní prostředí v moři, tento inspektor nebo Organizace neprodleně zajistí, aby byla přijata nápravná opatření a včas uvědomí správní orgán. Pokud taková nápravná opatření přijata nejsou, musí být odebráno osvědčení a musí být neprodleně informován správní orgán. Pokud je loď v přístavu jiné smluvní strany, musí být také okamžitě informovány příslušné orgány daného přístavního státu. Když úředník správního orgánu, jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace informuje příslušné orgány přístavního státu, musí dotčená vláda přístavního státu poskytnout tomuto úředníkovi, inspektorovi nebo Organizaci veškerou nezbytnou pomoc, aby mohli plnit své povinnosti plynoucí z tohoto pravidla. Pokud je to možné, musí vláda přístavního státu přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nevypluje, dokud nebude možné vyplout na moře nebo opustit přístav za účelem plavby do nejbližšího dostupné vhodné opravárenské loděnice, aniž by tím vzniklo nepřiměřené riziko poškození mořského prostředí.

2.6 V každém případě musí příslušný správní orgán plně zaručit úplnost a účinnost inspekce a zajistit veškeré nezbytné náležitosti ke splnění této povinnosti.

3.1 Stav lodi a jejího vybavení musí být udržován na takové úrovni, aby byl v souladu s ustanoveními této úmluvy a aby bylo zajištěno, že loď zůstane ve všech ohledech vhodná k vyplutí na moře, aniž by tím vzniklo nepřiměřené riziko poškození mořského prostředí.

3.2 Po dokončení každé inspekce lodi podle odstavce 1 tohoto pravidla se v konstrukci, vybavení, systémech, armaturách, zařízeních nebo materiálu, které jsou předmětem inspekce, nesmí bez sankcí ze strany správního orgánu provádět žádné změny, s výjimkou přímé výměny takového vybavení a armatur.

3.3 Kdykoliv na lodi dojde k nehodě nebo je zjištěna závada, která podstatně ovlivňuje integritu lodi nebo účinnost nebo úplnost jejího zařízení, na něž se vztahuje tato příloha, velitel nebo vlastník lodi při nejbližší příležitosti uvědomí správní orgán, uznanou Organizaci nebo jmenovaného inspektora odpovědného za vystavení příslušného osvědčení, který zahájí vyšetřování k určení, zdali je nezbytná inspekce tak, jak vyžaduje odstavec 1 tohoto pravidla. Pokud se loď nachází v přístavu jiné smluvní strany, musí kapitán nebo vlastník také okamžitě uvědomit příslušné orgány přístavního státu a jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace musí zajistit, že taková zpráva byla vyhotovena.

Pravidlo 9

Vystavení nebo potvrzení osvědčení

1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek musí být vystaveno po počáteční nebo obnovovací inspekci v souladu s ustanoveními pravidla 8 této přílohy, a to ve prospěch jakékoliv lodi určené k hromadné přepravě škodlivých kapalných látek a která se využívají při plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí jiných smluvních stran této úmluvy.

2 Toto osvědčení musí být vystaveno nebo náležitě potvrzeno buď správním orgánem nebo jakýmikoliv osobami či organizacemi správním orgánem řádně pověřenými. Ve všech případech správní orgán za osvědčení přejímá plnou zodpovědnost.

3.1 Vláda smluvní strany této úmluvy je oprávněna nechat na žádost správního orgánu provést inspekci lodi a, je-li přesvědčena, že jsou ustanovení této přílohy splněna, pro loď vystaví nebo povolí vystavení Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek a, je-li to vhodné, potvrdí nebo povolí potvrzení uvedeného osvědčení na lodi, a to v souladu s touto přílohou.

3.2 Kopie tohoto osvědčení a kopie zprávy o inspekci musí být co nejdříve předány zadávajícímu správnímu orgánu.

3.3 Takto vystavené osvědčení musí obsahovat prohlášení o tom, že bylo vystaveno na žádost správního orgánu musí mít stejnou účinnost a být uznáno stejně jako osvědčení vystavené na základě odstavce 1 této přílohy.

3.4 Pro loď, která je oprávněna plout pod vlajkou státu, který není smluvní stranou nesmí být vystaveno žádné Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek.

4 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek musí být vypracováno ve formě odpovídající vzoru uvedenému v Dodatku III této přílohy a musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se také provádějí záznamy v úředním jazyce státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, tyto záznamy dostanou v případě sporu nebo nesrovnalostí přednost.

Pravidlo 10

Trvání a platnost osvědčení

1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek se vystavuje na dobu stanovenou správním orgánem a které nesmí přesáhnout dobu 5 let.

2.1 Bez ohledu na požadavky odstavce 1 tohoto pravidla, jestliže je obnovovací inspekce dokončena do 3 měsíců před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího 5 let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení.

2.2 Když je obnovovací inspekce dokončena po datu uplynutí platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího 5 let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení.

2.3 Když je obnovovací inspekce dokončena více než 3 měsíce před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího 5 let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení.

3 Pokud je osvědčení vystaveno na dobu kratší než 5 let, správní orgán může prodloužit platnost osvědčení do termínu po uplynutí doby platnosti na maximální dobu uvedenou v odstavci 1 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že se řádně provádí inspekce uvedené v pravidlech 8.1.3 a 8.1.4 této přílohy platné, když se osvědčení vystavuje na dobu 5 let.

4 Pokud byla obnovovací inspekce dokončena a nové osvědčení nelze vystavit ani umístit na palubě lodi před skončením platnosti stávajícího osvědčení, může osoba nebo Organizace oprávněná správním orgánem potvrdit stávající osvědčení, které pak musí být přijato jako platné na další období, které nesmí přesáhnout délku 5 měsíců od uplynutí data platností.

5 Pokud loď v době, kdy vyprší platnost osvědčení není v přístavu, v němž má podstoupit inspekci, může správní orgán dobu platnosti osvědčení prodloužit, ale toto prodloužení se uděluje pouze za účelem umožnění loď dokončit její plavbu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, a pak pouze v případech, kdy se tak zdá správné a přijatelné. Žádné osvědčení se nesmí prodloužit na dobu delší než tři měsíce a loď, pro kterou se prodloužení uděluje nebude oprávněna, při svém příjezdu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, na základě tohoto prodloužení opustit přístav bez nutnosti získat nové osvědčení. Po ukončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu 5 let od data skončení platností stávajícího osvědčení před udělením prodloužení.

6 Osvědčení vystavené pro loď, která se provozuje na krátkých plavbách, a které nebylo prodlouženo podle výše uvedených ustanovení tohoto pravidla může být prodlouženo správním orgánem na dobu odkladu v délce až jednoho měsíce od uplynutí na něm vyznačené doby platností. Po ukončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu 5 let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení.

7 Za zvláštních okolností, jak je stanoveno správním orgánem, nemusí být nové osvědčení datováno od data skončení platnosti stávajícího osvědčení tak, jak požadují odstavce 2.2, 5 nebo 6 tohoto pravidla. Za těchto zvláštních okolností bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu 5 let od data dokončení obnovovací inspekce.

8 Pokud je výroční či průběžná inspekce dokončena před uplynutím lhůty stanovené v pravidle 8 této přílohy, pak:

.1 výroční datum uvedené na osvědčení se potvrzením mění na datum, které nesmí být později než 3 měsíce po datu, kdy byla inspekce dokončena.

.2 následné výroční nebo průběžné inspekce požadované v pravidle 8 této přílohy musí být dokončena v intervalech předepsaných tímto pravidlem pomocí nového výročního data;

.3 datum vypršení platnosti může zůstat beze změny za předpokladu, že je jedna nebo více výročních nebo průběžných inspekcí, podle potřeby, provedena tak, aby nebyly překročeny maximální intervaly mezi inspekcemi stanovenými pravidlem 8 této přílohy.

9 Osvědčení vystavené na základě pravidla 9 této přílohy pozbude platnosti v některém z následujících případů:

.1 pokud nejsou příslušné inspekce dokončeny ve lhůtách stanovených podle pravidla 8.1 této přílohy;

.2 pokud není osvědčení potvrzeno v souladu s pravidlem 8.1.3 nebo 8.1.4 této přílohy;

.3 při převodu lodě pod vlajku jiného státu. Nové osvědčení se vystavuje pouze, když je vláda vystavující nové osvědčení plně přesvědčena, že loď je v souladu s požadavky pravidla 8.3.1 a 8.3.2 této přílohy. V případě převodu mezi smluvními stranami, pokud je zažádáno do 3 měsíců po uskutečněném převodu, musí vláda smluvní strany, pod jejíž vlajkou byla loď již dříve oprávněna plout, a to co nejdříve, předat správnímu orgánu kopie osvědčení nesené lodí před převodem a, jsou-li k dispozici, kopie příslušných zpráv o inspekcích.

Kapitola 4

Projektování, konstrukce, vybavení a provoz

Pravidlo 11

Návrh, konstrukce, vybavení a provoz

1 Návrh, konstrukce, vybavení a provoz lodě s osvědčením k hromadné přepravě škodlivých kapalných látek označených v kapitole 17 Mezinárodního předpisu o hromadné přepravě chemikálií, musí být v souladu s následujícími ustanoveními, aby se minimalizovalo nekontrolovanému vypouštění takových látek do moře:

.1 Mezinárodní předpis o hromadné přepravě chemikálií, když byl tanker pro přepravu chemikálií postaven 1. července 1986 či později nebo

.2 Předpis o hromadné přepravě chemických látek tak, jak je uvedeno v odstavci 1.7.2 daného předpisu pro:

.2.1 lodě, u kterých byla smlouva o stavbě uzavřena 2. listopadu 1973 či později, ale které byly postavené před 1. červencem 1986 a které se provozují při plavbách do přístavů nebo terminálů pod pravomocí ostatních smluvních států Úmluvy a

.2.2 lodě postavené 1. července 1983 či později, ale před 1. červencem 1986, které se provozují při plavbách mezi přístavy nebo terminály v rámci státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout.

.3 Předpis o hromadné přepravě chemických látek tak, jak je uvedeno v odstavci 1.7.3 daného předpisu pro:

.3.1 lodě, u kterých byla smlouva o stavbě uzavřena před 2. listopadem 1973 a které se provozují při plavbách do přístavů nebo terminálů pod pravomocí ostatních smluvních států této úmluvy a

.3.2 lodě postavené před 1. červencem 1983 a které se výhradně využívají při plavbách mezi přístavy nebo terminály v rámci státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout.

2 Pokud jde o jiné lodě než tankery pro přepravu chemikálií nebo tankery pro přepravu zkapalněného plynu s osvědčením pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek uvedených v kapitole 17 Mezinárodního předpisu o hromadné přepravě chemických látek, musí správní orgán stanovit vhodná opatření založená na pokynech* připravených Organizací s cílem zajistit, že ustanovení musí být taková, aby se minimalizovalo nekontrolované vypouštění těchto látek do moře.

Pravidlo 12

Čerpání, potrubí, opatření při vykládce a odpadní nádrže

1 Každá loď postavená do 1. července 1986 musí být vybavena čerpacím a potrubním zařízením, aby se zajistilo, že každá nádrž s osvědčením k přepravě látek v kategorii X nebo Y nezadržuje určité množství zbytků vyšší než 300 l v nádrži a jejím souvisejícím potrubí a že každá nádrž s osvědčením k přepravě látek v kategorii Z nezadržuje určité množství zbytků vyšší než 900 l v nádrži a jejím souvisejícím potrubí. V souladu s dodatkem V této přílohy musí být provedena funkční zkouška.

2 Každá loď postavená 1. července 1986 či později, ale před 1. lednem 2007 musí být vybavena čerpacím a potrubním zařízením, aby se zajistilo, že každá nádrž s osvědčením k přepravě látek v kategorii X nebo Y nezadržuje určité množství zbytků vyšší než 100 l v nádrži a jejím souvisejícím potrubí a že každá nádrž s osvědčením k přepravě látek v kategorii Z nezadržuje určité množství zbytků vyšší než 300 l v nádrži a jejím souvisejícím potrubí. V souladu s Dodatkem V této přílohy musí být provedena funkční zkouška.

3 Každá loď postavená do 1. ledna 2007 či později musí být vybavena čerpacím a potrubním zařízením, aby se zajistilo, že každá nádrž s osvědčením k přepravě látek v kategorii X, Y nebo Z nezadržuje určité množství zbytků vyšší než 75 liber v nádrži a jejím souvisejícím potrubí. V souladu s dodatkem V této přílohy musí být provedena funkční zkouška.

4 Na lodi jiného druhu než je tanker pro přepravu chemikálií postavený před 1. lednem 2007, který nemůže splnit požadavky na čerpací a potrubní zařízení pro látky kategorie Z uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto zařízení se nebudou vztahovat žádné množstevní požadavky. Považuje se, že je dosaženo shody, pokud je nádrž vyprázdněna v největší možné míře.

5 Funkční zkoušky čerpání uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto pravidla musí být schváleny správním orgánem. Funkční zkoušky čerpání musí jako zkušební médium využívat vodu.

6 Lodě s osvědčením pro přepravu látek kategorie X, Y nebo Z, musí mít podvodní výpust (nebo výpusti).

7 U lodí postavených před 1. lednem 2007 a s osvědčením pro přepravu látek v kategorii Z není podvodní výpust vyžadovaná v odstavci 6 tohoto pravidla povinná.

8 Podvodní výpust (nebo výpusti) musí být umístěna v nákladovém prostoru v blízkosti ohybu stoky a musí být uspořádána tak, aby se zabránilo opakovanému vniknutí směsí zbytky/voda vtoky mořské vody na lodi.

9 Uspořádání podvodní výpusti musí být takové, aby směs zbytky/voda vypouštěná do moře neprocházela mezní vrstvou lodi. Za tímto účelem se při normálním vypouštění do obšívky lodi minimální průměr výpusti řídí následující rovnicí:

Qd
d=––––––
5Ld

kde

d = minimální průměr výpusti (m)

Ld = vzdálenost od přední svislice k výpusti (m)

Qd = maximální zvolená rychlost, při které loď může vypouštět směsi zbytky/voda přes výpust (m3/h).

10 Když je vypouštění nasměrováno šikmo k obšívce lodi, výše uvedený vztah musí být upraven nahrazením za Qd složkou Qd, která je kolmá k obšívce lodi.

11 Odpadní nádrže

Ačkoli tato příloha nevyžaduje instalaci vyčleněných odpadních nádrží, mohou být odpadní nádrže užitečné při určitých vymývacích procesech. Jako odpadní nádrže lze použít i nákladové nádrže.

Kapitola 5

Provozní vypouštění zbytků škodlivých kapalných látek

Pravidlo 13

Omezení vypouštění zbytků škodlivých kapalných látek

Na základě ustanovení pravidla 3 této přílohy, musí omezení vypouštění zbytků škodlivých kapalných látek nebo balastové vody, výplachů z nádrží nebo jiných směsí obsahujících tyto látky splňovat následující požadavky.

1 Ustanovení o vypouštění

1.1 Vypouštění zbytků látek zařazených do kategorie X, Y nebo Z nebo těch, které jsou takto přechodně posouzeny, nebo balastové vody, výplachů z nádrží nebo jiných směsí obsahujících tyto látky je zakázáno, pokud je takovéto vypouštění v plném souladu s platnými operativními požadavky obsaženými v této příloze.

1.2 Před prováděním jakéhokoliv předběžného vymývání nebo vypouštění v souladu s tímto pravidlem, musí být příslušná nádrž co nejvíce vyprázdněna v souladu s postupy předepsanými v příručce.

1.3 Přeprava látek, které nebyly kategorizovány, přechodně posouzeny nebo vyhodnoceny podle pravidla 6 této přílohy nebo balastové vody, výplachů z nádrží nebo jiných směsí obsahujících tyto zbytky je zakázána spolu s jakýmkoliv následným vypouštěním těchto látek do moře.

2 Normy pro vypouštění

2.1 Pokud ustanovení tohoto pravidla umožňují vypouštět do moře zbytky látek v kategorii X, Y nebo Z nebo látek takto přechodně posouzených nebo balastové vody, výplachů z nádrží nebo jiných směsí obsahujících tyto látky, budou platit následující normy pro vypouštění:

.1 loď pluje rychlostí nejméně 7 uzlů v případě lodí s vlastním pohonem nebo nejméně 4 uzly v případě lodí bez vlastního pohonu;

.2 vypouštění se provádí pod čarou ponoru přes podvodní výpust (výpusti) a nesmí překročit maximální rychlost, pro kterou je podvodní výpust (výpusti) určena a

.3 vypouštění se provádí ve vzdálenosti nejméně 12 námořních mil od nejbližší pevniny a na hloubce vody nejméně 25 metrů.

2.2 U lodí postavených před 1. lednem 2007 není vypouštění do moře zbytků látek v kategorii X, Y nebo Z nebo látek takto přechodně posouzených nebo balastové vody, výplachů z nádrží nebo jiných směsí obsahujících tyto látky pod čárou ponoru povinné.

2.3 Správní orgán může upustit od požadavků odstavce 2.1.3 na látky v kategorii Z, pokud jde o vzdálenost nejméně 12 námořních mil od nejbližší pevniny u lodí využívaných výhradně při plavbách ve vodách podléhajících svrchovanosti nebo pravomoci státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout. Správní orgán může upustit od stejného požadavku, pokud jde o vzdálenost vypouštění nejméně 12 námořních mil od nejbližší pevniny u konkrétní lodi oprávněné plout pod vlajkou jeho státu, když se využívá při plavbách ve vodách podléhajících svrchovanosti nebo pravomoci jednoho sousedícího státu po dosažení písemné dohody o zproštění se mezi dvěma dotčenými pobřežními státy, a to za předpokladu, že nebude dotčena žádná třetí strana. Informace k této dohodě musí být sděleny Organizaci do 30 dnů k dalšímu rozeslání smluvním stranám této úmluvy z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná.

3 Odvětrávání zbytků nákladu

K odstranění zbytků nákladu z nádrže lze použít postupy odvětrávání schválené správním orgánem. Tyto postupy musí být v souladu s dodatkem 7 této přílohy. Veškerá voda následně napuštěná do nádrže se považuje za čistou a nepodléhá požadavkům na vypouštění uvedeným v této příloze.

4 Výjimka pro předběžné vymývání

Na žádost kapitána lodě lze udělit výjimku pro předběžné vymývání, a to ze strany vlády přijímající smluvní strany, kde je potvrzeno, že:

.1 vyložená nádrž, která bude opět naložena touž látkou nebo jinou látkou kompatibilní s předchozí látkou a že nádrž nebude před nakládkou vymývána ani balastována nebo

.2 vyložená nádrž nebude vymývána ani balastována na moři. Předběžné vymývání v souladu s platným odstavcem tohoto pravidla se musí provádět v jiném přístavu, a to za předpokladu, že bylo písemně potvrzeno, že je v daném přístavu k dispozici zařízení pro odevzdávání látek z lodí a že je pro tento účel vhodné nebo

.3 se zbytky nákladu budou odstraněny prostřednictví procesu odvětrání schváleného správním orgánem v souladu s Dodatkem 7 této přílohy.

5 Použití čisticích prostředků nebo přísad

5.1 Je-li k vymývání nádrže použito vymývací médium jiného druhu než voda, například minerální olej nebo chlorované rozpouštědlo, jeho vypouštění se bude řídit ustanoveními buď Přílohy I nebo Přílohy II, které by se vztahovaly na médium, bylo-li by přepravováno jako náklad. Postupy vymývání nádrží, při kterých se takové médium používá, musí být uvedeny v příručce a schválené správním orgánem.

5.2 Pokud se do vody přidává jen malé množství čistících přísad (čisticí prostředky), aby se usnadnilo vymývání nádrží, nesmí být použity žádné přísady obsahující znečišťující složky kategorie X vyjma těch složek, které jsou snadno biologicky rozložitelné a jejich celková koncentrace představuje méně než 10 % čisticí přísady. Na nádrž se nebudou vztahovat žádná další omezení kromě těch, které se vztahují na předchozí náklad.

6 Vypouštění zbytků kategorie X

6.1 Na základě ustanovení odstavce 1 se použijí následující ustanovení:

.1 Nádrž, z níž byla vyložena látka kategorie X musí být předběžně vymyta dříve, než loď opustí přístav vykládky. Výsledné zbytky se vypouští do zařízení pro odevzdávání látek z lodí, dokud koncentrace látky v odpadní vodě do tohoto zařízení, jak ukáží rozbory vzorků odpadní vody odebrané inspektorem, nebude stejná nebo nižší než 0,1 % hmotnostních. Po dosažení požadované koncentrace, je nutné nadále pokračovat ve vypouštění zbývajících výplachů z nádrží do zařízení pro odevzdávání látek z lodí, dokud nebude nádrž prázdná. O těchto operacích je nutné provést příslušné záznamy do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem, které potvrdí inspektor uvedený v pravidle 16.1.

.2 Veškerá voda následně napuštěná do nádrže může být vypuštěna do moře v souladu s normami pro vypouštění v pravidle 13.2.

.3 Je-li vláda přijímající smluvní strany přesvědčena, že měření koncentrace látky v odpadní vodě je neproveditelné aniž by to způsobilo nepřiměřené zpoždění lodi, může tato smluvní strana přijmout alternativní postup jako rovnocenný se získáním požadované koncentrace v pravidle 13.6.1.1, a to za předpokladu, že:

.3.1 nádrž je předběžně vymyta v souladu s postupem schváleným správním orgánem v souladu s Dodatkem VI této přílohy a

.3.2 budou provedeny příslušné záznamy do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem, které potvrdí inspektor uvedený v pravidle 16.1.

7 Vypouštění zbytků kategorie Y a Z

7.1 Na základě ustanovení odstavce 1 se použijí následující ustanovení:

.1 S ohledem na postupy vypouštění zbytků u látek v kategorii Y nebo Z budou platit normy pro vypouštění uvedené v pravidle 13.2.

.2 Pokud se vykládka látky kategorie Y nebo Z neprovádí v souladu s Příručkou, předběžné vymývání se musí provést ještě dříve, než loď opustí přístav vykládky, pokud nebudou přijata alternativní opatření ke spokojenosti inspektora uvedené v pravidle 16.1 této přílohy za účelem odstranění zbytků nákladu z lodi na množství uvedená v této příloze. Výsledné výplachy z nádrží po předběžném vymývání se musí vypouštět do zařízení pro odevzdávání látek z lodí v přístavu vykládky nebo jiném přístavu s vhodným zařízením pro odevzdávání látek z lodí, a to za předpokladu, že bylo potvrzeno písemně, že zařízení pro odevzdávání látek z lodí v tomto přístavu je k dispozici a má pro takové účely vhodnou kapacitu.

.3 Na tuhnoucí látky nebo látky s vysokou viskozitou v kategorii Y se bude vztahovat následující:

.3.1 použije se postup předběžného vymývání uvedený v Dodatku VI;

.3.2 směs zbytky/voda vzniklé v průběhu předběžného vymývání se musí vypouštět do zařízení pro odevzdávání látek z lodí, dokud není nádrž prázdná a

.3.3 veškerá voda následně napuštěná do nádrže může být vypuštěna do moře v souladu s normami pro vypouštění uvedenými v pravidle 13.2.

7.2 Operativní požadavky na napouštění a vypouštění balastu

7.2.1 Po vykládce, a, v případě potřeby, po předběžném vymývání lze nádrž balastovat. Postupy vypouštění tohoto balastu jsou uvedené v pravidle 13.2.

7.2.2 Balast napuštěný do nákladové nádrže, který byla vymyta do takové míry, že balast obsahuje méně než 1 milióntinu před tím přepravované látky lze vypouštět do moře bez ohledu na rychlost vypouštění, rychlost lodi a umístění výpusti, a to za předpokladu, že loď není méně než 12 námořních mil od nejbližší pevniny a ve vodě, která není hluboká méně než 25 m. Požadovaného stupně čistoty bylo dosaženo, když bylo provedeno předběžné vymývání tak, jak je uvedeno v Dodatku VI a nádrž byla následně vymyta prostřednictvím úplného cyklu čistícího stroje u lodí postavených před 1. červencem 1994 nebo množstvím vody, které není menší než je vypočítáno s k = 1,0.

7.2.3 Vypouštění čistého nebo odděleného balastu do moře nebude požadavkům této přílohy podléhat.

8 Vypouštění v oblasti Antarktidy

8.1 Termín oblast Antarktidy znamená oblast moře jižně od rovnoběžky na 60° jižní šířky.

8.2 V oblasti Antarktidy se jakékoli vypouštění škodlivých kapalných látek nebo směsí obsahujících tyto látky do moře zakazuje.

Pravidlo 14

Příručka k postupům a opatřením

1 Každá loď s oprávněním přepravovat látky kategorie X, Y nebo Z musí mít na palubě příručku schválenou správním orgánem. Příručka musí mít standardní formát v souladu s Dodatkem IV k této příloze. V případě lodi využívané při mezinárodních plavbách, na kterých používaný jazyk není angličtina, francouzština nebo španělština, musí text zahrnovat překlad do jednoho z těchto jazyků.

2 Hlavním účelem této příručky je stanovit lodním důstojníkům fyzická opatření a veškeré provozní postupy týkající se manipulace s nákladem, začišťování nádrží, manipulace se splašky a napouštění či vypouštění balastu do/z nádrží, které je nutné dodržovat, aby byly splněny požadavky této přílohy.

Pravidlo 15

Kniha záznamů o manipulaci s nákladem

1 Každá loď, na kterou se vztahuje tato příloha musí být opatřena Knihou záznamů o manipulaci s nákladem, ať již je součástí oficiálního lodního deníku či jinak, ve formě uvedené v Dodatku II k této příloze.

2 Po dokončení jakékoliv operace uvedené v Dodatku II této přílohy musí být daná operace neprodleně zaznamenány do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem.

3 V případě havarijního vypouštění škodlivých kapalných látek nebo směsí obsahujících takové látky nebo v případě vypouštění na základě ustanovení pravidla 3 této přílohy, musí být do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem zanesen záznam o okolnostech a důvodech tohoto vypouštění.

4 Každý záznam musí být podepsán důstojníkem nebo důstojníky pověřenými danou operací a každá stránka musí být podepsána kapitánem lodě. Záznamy v Knize záznamů o manipulaci s nákladem u lodí, které nesou Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek nebo osvědčení uvedené v pravidle 7 této přílohy musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se také provádějí záznamy v úředním jazyce státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, tyto záznamy dostanou v případě sporu nebo nesrovnalostí přednost.

5 Kniha záznamů o manipulaci s nákladem musí být uložena na takovém místě, aby byla snadno dostupná ke kontrole a, vyjma případů vlečení lodí bez posádky, musí být uložena na palubě lodi. Je třeba ji uschovávat po dobu tří let od provedení posledního záznamu.

6 Příslušný vládní orgán jedné smluvní strany této úmluvy je oprávněn Knihu záznamů o manipulaci nákladem zkontrolovat na palubě libovolné lodi, na kterou se vztahuje tato příloha, když je tato loď ve svém přístavu a může pořídit kopii libovolného záznamu v této knize a může požádat kapitána lodi, aby potvrdil, že tato kopie představuje věrnou kopii tohoto záznamu. Jakákoliv takto pořízená kopie, která byla ověřena kapitánem lodi jako věrná kopie daného záznamu v Knize záznamů o manipulaci s nákladem bude přípustná při jakémkoliv soudním řízení jako důkaz o skutečnostech uvedených v daném záznamu. Kontrola Knihy záznamů o manipulaci s nákladem a pořízení ověřené kopie příslušným orgánem podle tohoto odstavce musí být provedeny co nejrychleji, aniž by došlo ke zbytečnému zpoždění dané lodi.

Kapitola 6

Kontrolní opatření ze strany přístavních států

Pravidlo 16

Kontrolní opatření

1 Vláda každé smluvní strany této úmluvy jmenuje nebo pověří inspektory za účelem provádění tohoto pravidla. Tito inspektoři budou vykonávat kontrolu v souladu s kontrolními postupy vypracovanými Organizací.*

2 Pokud inspektor jmenovaný nebo pověřený vládou smluvní strany této úmluvy potvrdí, že operace byla provedena v souladu s požadavky v příručce, nebo udělí výjimku pro předběžné vymývání, pak tento inspektor musí učinit příslušný záznam do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem.

3 Kapitán lodi s osvědčením k hromadné přepravě škodlivých kapalných látek musí zajistit, aby byla splněna ustanovení pravidla 13, a tohoto pravidla a aby byla Kniha záznamů o manipulaci s nákladem vyplněna v souladu s pravidlem 15, a to kdykoli probíhají operace uvedené v daném pravidle.

4 Nádrž, ve které se přepravovala látka kategorie X musí být předběžně vymyta v souladu s pravidlem 13.6. O těchto operacích se musí do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem provést příslušné záznamy a ty musí potvrdit inspektor podle odstavce 1 tohoto pravidla.

5 Je-li vláda přijímající smluvní strany přesvědčena, že měření koncentrace látky v odpadní vodě je neproveditelné aniž by to způsobilo nepřiměřené zpoždění lodi, může tato smluvní strana přijmout alternativní postup uvedený v pravidle 13.6.3, a to za předpokladu, že inspektor uvedený v odstavci 1 tohoto pravidla v Knize záznamů o manipulaci s nákladem potvrdí, že:

.1 byla vyprázdněna nádrž, její čerpadlo a potrubní systém a

.2 bylo provedeno předběžné vymývání v souladu s ustanoveními Dodatku VI této přílohy a

.3 výplachy z nádrže vzniklé při tomto předběžném vymývání byly vypuštěny do zařízení pro odevzdávání látek z lodí a že nádrž je prázdná.

6 Na žádost kapitána lodi může vláda přijímající smluvní strany osvobodit loď od požadavků na předběžné vymývání uvedených v pravidle 13, když je splněna jedna z podmínek pravidla 13.4.

7 Výjimku uvedenou v odstavci 6 tohoto pravidla může udělit pouze vláda přijímající smluvní strany lodi využívané při plavbách do přístavů nebo terminálů pod pravomocí jiných smluvních států této úmluvy. Byla-li taková výjimka udělena, do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem musí být proveden příslušný záznam, který potvrdí inspektor uvedený v odstavci 1 tohoto pravidla.

8 Pokud se vykládky neprovádí v souladu s podmínkami čerpání u nádrže schválené správním orgánem a na základě Dodatku V této přílohy, lze přijmout alternativní opatření ke spokojenosti inspektora uvedeného v odstavci 1 tohoto pravidla za účelem odstranění zbytků nákladu z lodi do množství uvedených v pravidle 12 podle potřeby. Do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem musí být provedeny příslušné záznamy.

9 Kontroly přístavním státem na základě operativních požadavku

9.1 Loď nacházející se v přístavu jiné smluvní strany, podléhá kontrolám prováděným úředníky řádně oprávněnými danou smluvní stranou, které se týkají operativních požadavků podle této přílohy tam, kde je důvodné podezření, že kapitán nebo posádka nejsou obeznámeni se zásadními palubními postupy týkajícími se zamezení znečištění škodlivými kapalnými látkami.

9.2 Za daných okolností uvedených v odstavci 9.1 tohoto pravidla, musí smluvní strana přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nesmí plout, dokud se situace nedostane do souladu s požadavky této přílohy.

9.3 Na toho pravidlo se budou vztahovat postupy týkající se kontrol ze strany přístavního státu předepsané v článku 5 této úmluvy.

9.4 Nic v tomto pravidle se nesmí považovat za omezení práv a povinností smluvní strany provádějící kontrolu nad operativními požadavky výslovně stanovenými v této úmluvě.

Kapitola 7

Zabraňování znečištění při mimořádné události se škodlivými kapalnými látkami

Pravidlo 17

Palubní nouzový plán pro případ znečištění moře pro škodlivé kapalné látky

1 Každá loď o hrubé prostornosti 150 tun a více s osvědčením pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek musí nést na palubě palubní nouzový plán pro případ znečištění moře škodlivými kapalnými látkami schválený správním orgánem.

2 Tento plán musí být připraven na základě pokynů* vypracovaných Organizací a sepsán v pracovním jazyce kapitána a důstojníků lodi. Tento plán musí obsahovat minimálně:

.1 postup, který musí kapitán a jiné osoby pověřené velením lodi dodržovat při podávání zpráv o mimořádné události se znečištěním škodlivými kapalnými látkami tak, jak je požadováno v článku 8 a Protokolu I této úmluvy, a to na základě pokynů vypracovaných organizací

.2 seznam orgánů nebo osob, které mají být kontaktovány v případě mimořádné události se znečištěním škodlivými kapalnými látkami;

.3 podrobný popis opatření, která musí okamžitě přijmout osoby na palubě, aby se snížilo nebo omezilo vypouštění škodlivých kapalných látek po mimořádné události a

.4 postupy a kontaktní bod na lodi pro koordinaci činností na palubě s národními a místními orgány v boji proti znečištění.

3 V případě lodí, na které se také vztahuje pravidlo 37 Přílohy I této úmluvy, musí být tento plán spojen s palubním nouzovým plánem pro případ znečištění moře ropnými látkami požadovaným podle pravidla 37 Přílohy I této úmluvy. V tomto případě bude název takového plánu „Palubní nouzový plán pro případ znečištění moře“.

Kapitola 8

Zařízení pro odevzdávání látek z lodí

Pravidlo 18

Vybavení zařízení pro odevzdávání látek z lodí a nákladových vykládacích terminálů

Vláda každé smluvní strany této úmluvy se zavazuje zajistit zařízení pro odevzdávání látek z lodí podle potřeb lodí využívajících její přístavy, terminály nebo opravárenské přístavy, a to následovně:

.1 přístavy a terminály podílející se na manipulaci s lodním nákladem musí mít odpovídající zařízení pro příjem zbytků a směsí obsahujících takové zbytky škodlivých kapalných látek vyplývajících z plnění této přílohy, a to bez zbytečného zpoždění dotčených lodí.

.2 opravárenské přístavy provádějící opravy NLS tankerů musí zajistit zařízení, které dostačující pro příjem zbytků a směsí obsahujících škodlivé kapalné látky u lodí plujících do těchto přístavů.

2 Vláda každé smluvní strany určí typy zařízení zajištěných pro účely odstavce 1 tohoto pravidla v každém přístavu nakládky a vykládky nákladu, terminálu a opravárenském přístavu na svém území a zmíněné rozhodnutí oznámí Organizaci.

3 Vlády smluvních stran této úmluvy, jejichž pobřeží se dotýká jakékoliv stanovené zvláštní oblasti se společně dohodnou a stanoví datum, do kterého bude splněn požadavek odstavce 1 tohoto pravidla a od kterého nabývají účinku požadavky příslušných odstavců pravidla 13 týkající se dané oblasti, a toto stanovené datum sdělí Organizaci minimálně šest měsíců před tímto datem. Organizace pak musí toto datum neprodleně sdělit všem smluvním stranám.

4 Vláda každé smluvní strany této úmluvy se zavazují zajistit, aby vykládací terminály poskytly vybavení, které usnadní začišťování nákladových nádrží lodí vykládajících v těchto terminálech škodlivé kapalné látky. Nákladové hadice a potrubní systémy terminálu obsahující škodlivé kapalné látky získané z lodí vykládajících tyto látky v terminálu nesmí být vypouštěny zpět do lodi.

5 Každá smluvní strana musí oznámit Organizaci, za účelem předání dotčeným smluvním stranám, všechny případy, kdy se zařízení vyžadovaná na základě odstavce 1 nebo vybavení vyžadované na základě odstavce 4 tohoto pravidla zdají být nedostatečná.

Poznámky pod čarou

* Ve znění usnesení MSC.208(81).

* Odkazuje se na usnesení A_673(16), ve znění usnesení HEPC 158(55) a HEPC 148(54).

* Viz Postupy kontrol přístavním státem přijaté usnesením Organizace A.787(19) ve znění usnesení A.882(21).

Viz Postupy kontrol přístavním státem přijaté usnesením Organizace A.787(19) ve znění usnesení A.882(21).

* Viz Pokyny pro přípravu palubních nouzových plánů pro případ znečištění moře pro ropné látky anebo škodlivé kapalné látky přijaté usnesením Organizace MEPC85(44) ve znění usnesení MEPC 137(53).

Viz Obecné zásady pro lodní systémy hlášení a požadavky na hlášení z lodí, včetně pokynů pro ohlašování mimořádných událostí za přítomnosti nebezpečných věcí, škodlivých látek anebo látek znečišťujícíh mořské prostředí přijaté usnesením Organizace A.851(20) ve znění usnesení MEPC138(53).

Dodatky k Příloze II

Dodatek I

Pokyny pro kategorizaci škodlivých kapalných látek*

Produkty jsou zařazeny do kategorií znečištění na základě vyhodnocení jejich vlastností tak, jak se odrážejí ve výsledném profilu GESAMP Hazard Profile uvedeném v následující tabulce:

Pravidlo A1
Bioakumula
ce
A2
Biodegradace
B1
Akutní
toxicita
B2
Chronická
toxicita
D3
Dlouhodobé
účinky
na zdraví
E2
Účinky na
život v moři
a na bentické
prostředí
Kat
1 ≥ 5 X
2 ≥ 4 4
3 NR 4
4 ≥ 4 NR CMRTNI
5 4 Y
6 3 i
7 2
8 ≥ 4 NR Ne 0
9 ≥ 1
10 Fp, F nebo S,
pokud není
anorganická
11 CMRTNI
12 Veškeré produkty nesplňující kritéria pravidel 1 až 11 a 13 Z
13 Veškeré produkty identifikované jako ≤ 2 ve sloupci A1; R ve sloupci A2;
prázdné ve sloupci D3; ne Fp, F ani S (pokud není organická) ve sloupci E2;
a 0 (nula) ve všech ostatních sloupcích profilu GESAMP Hazard Profile
OS

Zkrácené vysvětlivky k upravenému postupu vyhodnocení rizik GESAMP Hazard Evaluation Procedure - Proces Hodnocení Rizika

Sloupce A a B - Vodní prostředí
Číselné hodnocení A B
Bioakumulace a biodegradace Toxicita pro vodní organizmy
A1*
Bioakumulace
A2 Biodegradace B1
Akutní toxicita
B2
Chronická toxicita
log PQW BCF LC/EC/IC50
(mg/I)
NOEC (mg/I)
0 < 1 nebo > cca. 7 neměřitelné R:snadno
biologicky
rozložitelné
NR: nesnadno
biologicky
rozložitelné
anorg:
anorganická látka
> 1000 > 1
1 ≥ 1 - < 2≥ 1 - < 10 > 100- ≤1000 > 0,1 - ≤ 1
2 ≥ 2 - < 3≥ 10 - < 100 >10- ≤100 > 0,01 - ≤ 0,1
≥ 3 - <4≥ 100 - < 500 > 1 - ≤ 10 > 0,001 - ≤ 0,01
4≥ 4 - < 5≥ 500 - < 4000 > 0,1 - ≤ 1≤ 0,001
5≥ 5 - < cca. 7≥ 4000 >0,01 - ≤ 0.1
6 ≤ 0,01
Sloupce C a DLidské zdraví (toxické vlivy na savce)
Číselné
hodnocení
C D
Akutní toxicita pro savce Podráždění, poleptání a dlouhodobé účinky
na zdraví
C1
Orální toxicita
LD50 (mg/kg)
C2
Perkutánní
toxicita
LD50 mg/kg)
C3
Toxicita při
vdechnutí
LC50 (mg/D
D1
Podráždění
a poleptání
pokožky
D2
Podráždění
a poleptaní
poleptání očí
D3
Dlouhodobé
účinky na
zdraví
0 >2000 >2000 > 20 nedráždivý nedráždivý C - Karcinogen
M - Mutagenní
R - Toxický pro reprodukci
S Senzibilizující
A Nebezpečnost při vdechnutí
T - Cílový orgán systémová toxicita
L - Poranění plic
N Neurotoxické
I Imunotoxické
1 > 300 - ≤ 2000 > 1000 - ≤ 2000 > 10 - ≤ 20 mírně dráždivý mírně dráždivý
2 > 50 - ≤ 300 >200 - ≤ 1000 > 2 - ≤ 10 dráždivý dráždivý
3 > 5 - ≤ 50 > 50 - ≤ 200 >0,5 - ≤ 2 velmi dráždivý
nebo leptavý
3A Corr. (≤ 4h)
3B Corr. (≤ 1 h)
3C Corr. (≤ 3 min)
velmi dráždivý
4 ≤ 5 ≤ 50 ≤ 0,5

Zkrácené vysvětlivky k upravenému postupu vyhodnocení rizik GESAMP Hazard Evaluation Procedure (pokračování)

Sloupec E - Interference s jinými druhy využití moře
E1
Tvorba skvrn
E2*
Fyzické účinky na život
v moři a na bentické
prostředí
E3
Interference s pobřežními zařízeními
Číselné
hodnocení
Popis a činnost
NT: bez tvorby skvrn
(zkoušeno)
T: zkouška tvorby skvrn
pozitivní
Fp: Perzistentní plovoucí
látka
F: Plovoucí látka
S: Klesající látky
0 bez interference
bez varování
1 mírně problematické
varování, bez uzavření zařízení
2 průměrně problematické
varování, možné uzavření zařízení
3 vysoce problematické
uzavření zařízení

Dodatek II

Forma Knihy záznamů o manipulaci s nákladem pro lodě přepravující hromadně škodlivé kapalné látky

KNIHA ZÁZNAMŮ O MANIPULACI S NÁKLADEM PRO LODĚ PŘEPRAVUJÍCÍ
HROMADNĚ ŠKODLIVÉ KAPALNÉ LÁTKY
Jméno lodi..................................................................................................................................................

Volací znak nebo čísla...............................................................................................................................

Hrubá prostornost.......................................................................................................................................

Období od: ..................................................................do.........................................................................

Jméno lodi..................................................................................................................................................

Volací znak nebo čísla...............................................................................................................................
PŮDORYSNÝ NÁKRES NÁKLADOVÝCH A ODPADNÍCH NÁDRŽÍ
(doplnit na palubě)

obr. 23

Úvod

Následující stránky předkládají úplný seznam položek operací s nákladem a balastem, které mají být, pokud je to vhodné, zaznamenány do Knihy záznamů o manipulaci systémem „nádrž po nádrži“ v souladu s pravidlem 15.2 Přílohy II Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973 ve znění k Protokolu z roku 1978 ve znění pozdějších předpisů. Tyto položky byly seskupeny do provozních oddílů, z nichž každý je označen kódovým písmenem.

Při zapisování do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem musí být vždy do příslušných sloupců zapsáno datum, provozní kód a číslo zapisované položky a požadované údaje se musí zaznamenávat chronologicky do prázdných míst.

Každá dokončená operace musí být podepsána a datována důstojníkem nebo důstojníky pověřenými danou operací a, v případě potřeby, inspektorem jmenovaným příslušným úřadem státu, ve kterém se loď vykládá. Každá vyplněná stránka musí být spolupodepsána a datována kapitánem lodi.

SEZNAM ZAZNAMENÁVANÝCH POLOŽEK

Záznamy se vyžadují jen u operací, které se týkají všech kategorií látek.

(A) Nakládka nákladu

1 Místo nakládky.

2 Uveďte nádrž(e), název látky (látek) a kategorii (kategorie).

(B) Vnitřní přečerpávání nákladu

3 Název a kategorie přečerpávaného nákladu.

4 Označení nádrží:

.1 od:

.2 do:

5 Byla(y) nádrž(e) v 4.1 vyprázdněn(y)?

6 Pokud ne, množství zbývající v nádrži (nádržích).

(C) Vykládka nákladu

7 Místo vykládky.

8 Označení vykládané nádrže (nádrží).

9 Byla(y) nádrž(e) vyprázdněna(y)?

.1 Pokud ano, potvrďte, že byl proces vyprazdňování a začišťování proveden v souladu s lodní Příručkou k postupům a opatřením (tj. seznam, sklon, teplota při začišťování).

.2 Pokud ne, množství zbývající v nádrží (nádržích).

10 Vyžaduje lodní Příručka k postupům a opatřením vyžaduje předběžné vymývání s následným odstraněním do zařízení pro odevzdávání látek z lodí?

11 Závada na čerpacím anebo začišťovacím systému:

.1 čas a povaha závady;

.2 příčiny závady;

.3 čas, kdy byl odlučovač uveden do provozu.

(D) Povinné předběžné vymývání v souladu s lodní Příručkou k postupům a opatřením

12 Uveďte nádrž(e), látku (látky) a kategorii (kategorie).

13 Způsob vymývám:

.1 počet čistících strojů na jednu nádrž;

.2 trvání vymývání/vymývacích cyklů;

.3 vymývání zatepla/zastudena.

14 Splašky z předběžného vymývání přečerpány do:

.1 zařízení pro odevzdávání látek z lodí v přístavu vykládky (uveďte přístav);*

.2 jiné zařízení pro odevzdávání látek z lodí (uveďte přístav).*

(E) Čištění nákladových nádrží vyjma povinného předběžného vymývání (jiné vymývání, konečné vymývání, odvětrávání apod.)

15 Uveďte čas, Označení nádrže (nádrží), látku (látky) a kategorii (kategorie) a uveďte:

.1 použitý postup vymývám;

.2 čistící prostředek (uveďte prostředek (prostředky) a množství);

.3 použitý postup odvětrávání (uveďte počet použitých ventilátorů, délku odvětrávání).

16 Výplachy z nádrží přečerpány:

.1 do moře;

.2 do zařízení pro odevzdávání látek z lodí (uveďte přístav);

.3 sběrná nádrž na splašky (uveďte nádrž).

(F) Vypouštění výplachů z nádrží do moře

17 Uveďte nádrž(e):

.1 Byly výplachy vypuštěny při čištění nádrže (nádrží)? Pokud ano, jakou rychlostí?

.2 Byly výplachy z nádrží vypuštěny ze sběrné nádrže na splašky? Pokud ano, uveďte množství a rychlost vypouštění.

18 Čas zahájení a ukončení čerpání.

19 Rychlost lodi během vypouštění.

(G) Balastování nákladových nádrží

20 Označení balastované nádrže (nádrží).

21 Čas zahájení balastování.

(H) Vypouštění balastové vody z nákladových nádrží

22 Označení nádrže (nádrží).

23 Vypouštění balastu:

. 1 do moře;

.2 do zařízení pro odevzdávání látek z lodí (uveďte přístav).

24 Čas zahájení a zastavení vypouštění balastu.

25 Rychlost lodi během vypouštění.

(I) Havarijní nebo jiného mimořádné vypouštění

26 Čas události.

27 Přibližné množství, látka (látky) a kategorie.

28 Okolnosti vypouštění nebo úniku a obecné poznámky.

(J) Kontrola pověřenými inspektory

29 Uveďte přístav.

30 Uveďte nádrž(e), látku (látky) a kategorii (kategorie) vypouštěné na břeh.

31 Došlo k vyprázdnění nádrže (nádrží) a potrubního systému (systémů)?

32 Bylo provedeno předběžné vymývání v souladu s lodní Příručkou k postupům a opatřením?

33 Byly výplachy vzniklé při předběžném vymývání vypuštěny na břeh a je nádrž prázdná?

34 Byla udělena výjimka z povinného předběžného vymývání.

35 Důvody výjimky.

36 Jméno a podpis pověřeného inspektora.

37 Organizace, společnost, vládní úřad, pro který inspektor pracuje.

(K) Další provozní postupy a poznámky

Jméno lodi..................................................................................................................................................

Volací znak nebo čísla...............................................................................................................................

Číslo IMO .................................................................................................................................................

ČINNOSTI V PROSTORECH STROJOVEN

obr. 24

Dodatek III

Forma Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek*

MEZINÁRODNÍ OSVĚDČENÍ O ZAMEZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ PRO HROMADNOU
PŘEPRAVU ŠKODLIVÝCH KAPALNÝCH LÁTEK
Vydáno na základě ustanovení Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění z lodí z roku 1973 ve znění Protokolu z roku 1978,
ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „úmluva“) na základě pověření vlády státu:
......................................................................................................................................................................................................
(úplné označení státu)
kým.......................................................................................................................................................
(úplné označení příslušné osoby nebo Organizace oprávněné podle ustanovení této úmluvy)

Údaje o lodi


Jméno lodi..............................................................................................................................................

Volací znak nebo čísla...........................................................................................................................

Číslo IMO ............................................................................................................................................

Rejstříkový přístav.................................................................................................................................

Hrubá prostornost...................................................................................................................................

TÍMTO SE POTVRZUJE:
1 Že loď podstoupila inspekci v souladu s pravidlem 8 Přílohy II úmluvy.
2 Že inspekce prokázala, že konstrukce, vybavení, systémy, zařízení, uspořádání a materiál lodi a její stav jsou ve všech ohledech uspokojivé a že loď splňuje příslušné požadavky Přílohy II úmluvy.
3 Že loď byla vybavena Příručkou k postupům a opatřením vyžadovanou pravidlem 14 Přílohy II úmluvy a že zařízení a vybavení lodi předepsané v příručce je ve všech ohledech uspokojivé.
4 Že loď splňuje požadavky Přílohy II k MARPOL pro hromadnou přepravu následujících škodlivých kapalných látek, a to za předpokladu, že jsou dodržena veškerá příslušná ustanovení Přílohy II.
obr. 25
Platnost tohoto osvědčeni trvá do (dd/mm/rrrr)...................................................................................
na základě inspekcí v souladu s pravidlem 6 Přílohy II úmluvy.
Datum dokončení inspekce, jež tvoří základ tohoto osvědčení (dd/mm/rrrr)......................................
Místo vydání ........................................................................................................................................
(místo vydání osvědčení)
Datum (dd/mm/rrrr).......................................................................................
(datum vydání) (podpis řádně pověřeného úředníka
vydávajícího toto osvědčení)
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
POTVRZENÍ PRO VÝROČNÍ NEBO PRŮBĚŽNÉ INSPEKCE
TÍMTO SE POTVRZUJE, že při inspekci předepsané pravidlem 8 Přílohy II úmluvy bylo zjištěno,
že loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy:
Výroční inspekce Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
Výroční/průběžná* inspekce Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
Výroční/průběžná* inspekce Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
Výroční inspekce Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo .............................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
VÝROČNÍ/PRŮBĚŽNÁ INSPEKCE V SOULADU S PRAVIDLEM 10.8.3
TÍMTO SE POTVRZUJE, že při výroční/průběžné inspekci v souladu s pravidlem 10.8.3 Přílohy II úmluvy bylo zjištěno,
že loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy:
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
POTVRZENÍ K PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ, JE-LI PLATNÉ NA MÉNĚ
NEŽ 5 LET V PŘÍPADECH, NA KTERÉ SE VZTAHUJE PRAVIDLO 10.3
Loď splňuje příslušná ustanovení úmluvy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem
10.3 Přílohy II úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr)............................................................................
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
POTVRZENÍ PRO PŘÍPADY, VE KTERÝCH BYLA DOKONČENA OBNOVOVACÍ
INSPEKCE A PLATÍ PRAVIDLO 10.4
Loď splňuje příslušná ustanovení úmluvy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 10.4 Přílohy II úmluvy,
jako platné do (dd/mm/rrrr)................................................................................
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
POTVRZENÍ PRO PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ PRO DOPLUTÍ DO
INSPEKČNÍHO PŘÍSTAVU NEBO NA BODU ODKLADU, KDY PLATÍ PRAVIDLO 10.5
NEBO 10.6
Toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 10.5 nebo 10.6* Přílohy II úmluvy,
jako platné do (dd/mm/rrrr)......................................................................................................................
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
POTVRZENÍ PRO POSUNUTÍ VÝROČNÍHO DATA V PŘÍPADECH, VE KTERÝCH
PLATÍ PRAVIDLO 10.8
V souladu s pravidlem 10.8 Přílohy II úmluvy bude nové výroční datum dne (dd/mm/rrrr)................
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
V souladu s pravidlem 10.8 Přílohy II úmluvy bude nové výroční datum dne (dd/mm/rrrr)................
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)

Dodatek IV

Standardní formát Příručky k postupům a opatřením

Poznámka 1: Tento formát sestává ze standardizovaného úvodu a rejstříků hlavních odstavců v každé části. Tato standardizovaná část musí být reprodukována v příručce každé lodi. Musí po ní následovat obsah jednotlivých částí tak, jak jsou připraveny pro konkrétní loď. Pokud se část nepoužije, zapíše se „NA“, aby nedošlo k narušení číslování podle požadavků standardním formátu. Pokud jsou odstavce standardního formátu vytištěny kurzívou, požadované informace se uvedou pro konkrétní loď. Obsah se bude lišit od lodě k lodi, kvůli konstrukci, činnostem a předpokládaným nákladům. Pokud text není kurzívou, daný text standardního formátu se zkopíruje do příručky bez jakýchkoliv změn.

Poznámka 2: Pokud správní orgán požaduje nebo přijímá informace a provozní pokyny kromě těch uvedených v tomto Standardním formátu, musí být zahrnuty do Dodatku D této příručky.

Standardní formát

STANDARDNÍ FORMÁT PŘÍRUČKY K POSTUPŮM A OPATŘENÍM K PŘÍLOZE II K
MARPOL
Jméno lodi..............................................................................................................................................

Volací znak nebo čísla...........................................................................................................................

Číslo IMO..............................................................................................................................................

Rejstříkový přístav.................................................................................................................................

Schvalovací razítko správního orgánu:

Úvod

1 Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973 ve znění Protokolu z roku 1978 (dále jen „MARPOL“) byla přijata za účelem zamezení znečišťování mořského prostředí vypouštěním škodlivých látek nebo odpadních vod obsahujících takové látky z lodí do moře. Za účelem dosažení jejího cíle, MARPOL obsahuje šest příloh, v nichž jsou uvedeny detailní pravidla uvedená v souvislostí s manipulací na palubách lodí a vypouštěním do moře nebo uvolňováním do atmosféry šesti hlavních skupin škodlivých látek, tj. Příloha I (Minerální oleje ), Příloha II (Hromadně přepravované škodlivé kapalné látky), Příloha III (Škodlivé látky přepravované v balené formě), Příloha IV (Odpadní vody), Příloha V (Odpadky) a Příloha VI (Znečistění ovzduší).

2 Pravidlo 13 Přílohy II MARPOL (dále jen „Příloha II“) zakazuje vypouštění škodlivých kapalných látek kategorií X, Y nebo Z nebo balastové vody, výplachů z nádrží nebo jiných zbytků nebo směsí obsahujících tyto látky do moře, vyjma případů, kdy to bude v souladu se stanovenými podmínkami včetně postupů a zařízení založených na standardech vyvinutých Mezinárodní námořní organizací (IMO), aby se zajistilo, že budou splněna kritéria stanovená pro každou kategorii.

3 Příloha II vyžaduje, aby každá loď s osvědčením pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek musí být vybavena Příručkou k postupům a opatřením, dále jen „příručka“.

4 Tato příručka byla připravena v souladu s pravidlem 14 Přílohy II a týká se aspektů mořského prostředí při čištění nákladových nádrží a vypouštění zbytků a směsí vznikajících při těchto operacích. Tato příručka nepředstavuje bezpečnostní příručka a je nutné odkázat na jiné publikace určené konkrétně k vyhodnocení bezpečnostních rizik.

5 Účelem této příručky je identifikovat zařízení a vybavení potřebné k tomu, aby bylo splnit požadavky Přílohy II a označit pro lodní důstojníky všechny provozní postupy s ohledem na manipulaci s nákladem, začišťování nádrží, manipulaci se splašky, vypouštění zbytků, napouštění a vypouštění balastu, které je třeba dodržovat, aby byly dodrženy požadavky Přílohy II.

6 Kromě toho bude tato příručka, spolu s lodní Knihou záznamů o manipulaci s nákladem a osvědčením vydaným na základě Přílohy II, použita správními orgány za účelem kontroly, aby se zajistil plný soulad s požadavky Přílohy II* touto lodí.

7 Kapitán musí zajistit, aby nedošlo k žádnému vypouštění zbytku lodního nákladu nebo směsi zbytky/voda obsahující látky kategorie X, Y nebo Z do moře, pokud takovéto vypouštění nebude v plném souladu s provozními postupy uvedenými v této příručce.

8 Tato příručka byla schválena správním orgánem a bez předchozího souhlasu správního orgánu se nesmí provádět žádné změny ani revize jakékoliv části.

Rejstřík částí

1Hlavní rysy Přílohy II k MARPOL........................................................................................... 197
2 Popis lodního vybavení a uspořádání ......................................................................................198
3 Postupy vykládky nákladu a začišťování nádrží........................................................................199
4 Postupy týkající se čištění nákladových nádrží, vypouštění zbytků, napouštění a vypouštění
balastu....................................................................................................................................200
5 Informace a postupy................................................................................................................201

Část 1

Hlavní rysy Přílohy II k MARPOL

1.1 Požadavky Přílohy II se vztahují na veškeré lodě přepravující hromadně škodlivé kapalné látky. Látky, které představují ohrožení mořského prostředí jsou rozděleny do tří kategorií, X, Y a Z. Látky kategorie X jsou látky, které představují největší hrozbu pro mořské prostředí, zatímco látky kategorie Z představují nejmenší hrozbu.

1.2 Příloha II zakazuje vypouštění jakýchkoli odpadních vod obsahujících látky, které spadají do těchto kategorií do moře, kromě případů, kdy se vypouštění provádí za podmínek, které jsou u každé kategorie podrobně specifikovány. Tyto podmínky zahrnují, v případě potřeby, parametry jako například:

.1 maximální množství látek v tancích, které lze vypouštět do moře;

.2 rychlost lodi během vypouštění;

.3 minimální vzdálenost od nejbližší pevniny během vypouštění;

.4 minimální hloubka vody na moři během vypouštění a

.5 nutnost provádět vypouštění pod čárou ponoru.

1.3 Pro některé námořní oblasti označené jako „zvláštní oblasti“ platí přísnější kritéria vypouštění. Podle Přílohy lije zvláštní oblastí oblast Antarktidy.

1.4 Příloha II vyžaduje, aby každá loď byla vybavena čerpacím a potrubním zařízením k zajištění toho, že každá nádrž určená k přepravě látek kategorie X, Y a Z nezadržují po vykládce množství zbytků nad rámec množství uvedených v příloze. U každé nádrže určené k přepravě těchto látek musí být provedeno posouzení množství zbytků. Pouze tehdy, když je posuzovaných množství zbytků nižší než množství stanovené v příloze může být nádrž schválena pro přepravu látky kategorie X, Y nebo Z.

1.5 Kromě výše uvedených podmínek, důležitý požadavek obsažený v Příloze lije, že vypouštění některých zbytků lodního nákladu a čištění některých nádrží a odvětrávání lze provádět pouze v souladu se schválenými postupy a opatřeními.

1.6 Aby bylo možné splnit požadavek odstavce 1.5, tato příručka obsahuje v části 2 veškeré údaje o lodním vybavení a opatřeních, v oddíle 3 provozní postupy pro vykládku nákladu a začišťování nádrží a v části 4 postupy pro vypouštění zbytků nákladu, výplachů z nádrží, sběr splašků, napouštění a vypouštění balastu, které se mohou vztahovat na látky, které je loď oprávněná přepravovat.

1.7 Dodržením postupů tak, jak jsou stanoveny v této příručce, bude zajištěno, že loď splňuje všechny příslušné požadavky Přílohy II k MARPOL.

Část 2

Popis lodního vybavení a uspořádání

2.1 Tato část obsahuje veškeré údaje o lodním vybavení a opatřeních nutným k tomu, aby mohla posádka dodržovat provozní postupy stanovené v částech 3 a 4.

2.2 Obecné uspořádání lodi a popis nákladových nádrží

Tato část musí obsahovat stručný popis nákladového prostoru lodi s hlavními rysy nákladových nádrží a jejich polohy.

Musí být zahrnuty křivkové diagramy nebo schématické výkresy zobrazující obecné uspořádání lodi a uvádějící polohu a číslování nákladových nádrží, a topná zařízení.

2.3 Popis zařízení k čerpání nákladu a potrubí a začišťovacího systému

Tato část musí obsahovat popis zařízení k čerpání nákladu a potrubí a začišťovacího systému.

Musí být poskytnuty křivkové diagramy nebo schématické výkresy zobrazující následující prvky a v případě nutnosti musí být podpořeny textovými vysvětlivkami:

.1 zařízení k čerpání nákladu s průměry;

.2 zařízení k čerpání nákladu s výkony čerpadel;

.3 potrubní zařízení začišťovacího systému s průměry;

.4 potrubní zařízení začišťovacího systému s výkony čerpadel;

.5 umístěni míst sání nákladového potrubí začišťovacího potrubí uvnitř každé nákladové nádrže;

.6 pokud je nainstalovaná sací jímka, její umístění a objem v m3;

.7 potrubí vypouštěcích a čistících nebo vyfoukávacích zařízení a

.8 množství a tlak dusíku nebo vzduch nutných k profukování potrubí, podle potřeby.

2.4 Popis balastních nádrží a zařízení a potrubí k čerpání balastu

Tato část musí obsahovat popis balastních nádrží a zařízení a potrubí k čerpání balastu.

Musí být zahrnuty křivkové diagramy nebo schématické výkresy a tabulky uvádějící následující informace:

.1 obecné uspořádání zobrazující nádrže na oddělený balast a nákladové nádrže, které mají být použity jako balastní nádrže spolu s jejich objemy (metry krychlové);

.2 potrubí k čerpání balastu;

.3 čerpací výkony pro ty nákladové nádrže, které lze také použít jako balastní nádrže a

.4 veškeré propojení mezi potrubím k čerpání balastu a podvodními výpustěmi.

2.5 Popis vyčleněných odpadních nádrží se souvisejícím čerpacím a potrubním zařízením

Tato část musí obsahovat popis vyčleněných odpadních nádrží, existují-li, se souvisejícím čerpacím a potrubním zařízením.

Musí být zahrnuty křivkové diagramy nebo schématické výkresy uvádějící následující informace:

.1 které vyčleněné odpadní nádrže jsou nainstalované společně s objemy těchto nádrží;

.2 čerpací a potrubní zařízení vyčleněných odpadních nádrží s průměry potrubí a jejich připojení k podvodní výpusti.

2.6 Popis podvodní výpusti pro odpadní vody obsahující škodlivé kapalné látky

Tato část musí obsahovat informace o poloze a maximálním průtoku podvodní výpusti (nebo výpustí) a propojení této výpusti s nákladovými a odpadními nádržemi.

Musí být zahrnuty křivkové diagramy nebo schématické výkresy uvádějící následující informace:

.1 umístění a počet podvodních výpustí;

.2 připojení k podvodním výpustím;

.3 umístění a počet podvodních výpustí;

2.7 Popis zařízení k zobrazování a zaznamenávání průtoku

[Vymazáno]

2.8 Popis systému odvětrávání nákladových nádrží

Tato část musí obsahovat popis systému odvětrávání nákladových nádrží.

Musí být poskytnuty křivkové diagramy nebo schématické výkresy a tabulky uvádějící následující prvky a v případě nutnosti musí být podpořeny textovými vysvětlivkami:

.1 škodlivé kapalné látky, pro jejichž přepravu nese loď osvědčení, s tlakem par převyšujícím 5 kPa při 20 °C vhodné pro odstranění odvětráváním uvedené v odstavci 4.4.10 příručky;

.2 větrací potrubí a ventilátory;

.3 polohy větracích otvorů;

.4 minimální průtok větracího systému k přiměřenému odvětrání dna a všech částí nákladové nádrže;

.5 umístění konstrukcí uvnitř nádrže ovlivňujících odvětrávání;

.6 způsob odvětrávání potrubí k čerpání nákladu, čerpadel, filtrů atd. a

.7 prostředky k zajištění toho, aby byla nádrž suchá.

2.9 Popis zařízení k vymývání nádrží a systému zahřívání vymývací vody

Tato část musí obsahovat popis zařízení k vymývání nádrží, systému zahřívání vymývací vody a veškerého potřebného vybavení k vymývání nádrží.

Musí být zahrnuty křivkové diagramy nebo schématické výkresy a tabulky či grafy uvádějící následující informace:

.1 uspořádání potrubí vyčleněného k vymývání nádrží s průměry potrubí;

.2 typ strojů k začišťování nádrží s objemy a provozními tlaky;

.3 maximální počet čistících strojů, které mohou pracovat současně;

.4 poloha palubních otvorů pro vymývání nákladových nádrží;

.5 počet čisticích strojů a jejich umístění nezbytné pro zajištění úplného pokrytí stěn nákladových nádrží;

.6 maximální objem vymývací vody, který lze zahřát na 60 °C nainstalovaným topným zařízením a

.7 maximální počet strojů k začišťování nádrží, které lze ovládat současně při 60 °C.

Část 3

Postupy vykládky nákladu a začišťování nádrží

3.1 Tato část obsahuje provozní postupy týkající se vykládky nákladu a začišťování nádrží, které je nutné dodržovat, aby se zajistilo splnění požadavků uvedených v Příloze II.

3.2 Vykládka nákladu

Tato část musí obsahovat postupy, které je nutné dodržovat, včetně čerpadla a potrubí k vykládce nákladu a sacího potrubí, které se použijí u každé nádrže. Lze uvést alternativní způsoby.

Je nutné uvést způsob ovládání čerpadla nebo čerpadel a sekvenci provozu všech ventilů.

Základním požadavkem je vyložit náklad v maximální možné míře.

3.3 Začišťování nákladových nádrží

Tato část musí obsahovat postupy, které je nutné dodržovat při začišťování každé nákladové nádrže.

Tyto postupy musí zahrnovat následující:

.1 ovládání začišťovacího systému;

.2 požadavky na náklon a sklon;

.3 zařízení k vypouštění a začišťování nebo profukování potrubí, v případě potřeby a

.4 délka doby začišťování zkoušky vody.

3.4 Teplota nákladu

Tato část musí obsahovat informace na požadavky na vyhřívání nákladů, u kterých bylo uvedeno, že se u nich během vykládky vyžaduje určitá minimální teplota.

Musí být uvedeny informace týkající se řízení topného systému a způsobu měření teploty.

3.5 Postupy, které je třeba dodržovat, když nákladovou nádrž nelze vyložit v souladu s požadovanými postupy

Tato část musí obsahovat informace o postupech, které je třeba dodržovat v případě, že nelze splnit požadavky obsažené v částech 3.3 anebo 3.4 v důsledku okolností, jako jsou například následující:

.1 závada začišťovacího systému nákladových nádrží a

.2 závada topného systému nákladových nádrží.

3.6 Kniha záznamů o manipulaci s nákladem

po dokončení jakékoliv manipulace s nákladem je nutné na příslušných místech vyplnit Knihu záznamů o manipulaci s nákladem.

Část 4

Postupy týkající se čištění nákladových nádrží, vypouštění zbytků, napouštění a vypouštění balastu

4.1 Tato část obsahuje provozní postupy týkající se týkající se čištění nákladových nádrží, manipulace s balastem a splašky, které je nutné dodržovat, aby se zajistilo splnění požadavků uvedených v Příloze II.

4.2 Následující odstavce nastínit sled činností, které je nutné podniknout a obsahují informace nezbytné k zajištění toho, že se škodlivé kapalné látky budou vypouštět, aniž by představovaly hrozbu poškození mořského prostředí.

4.3 [Vymazáno]

4.4 Informace potřebné pro stanovení postupů pro vypouštění zbytků nákladu, čištění, napouštění a vypouštění balastu z/do nádrže musí zohlednit následující:

.1 Kategorie látky

Kategorie látky by měla být získána z příslušného osvědčení.

.2 Účinnost čištění čerpacího systému nádrže

Obsah této části bude záviset na konstrukci lodi a na tom, zda se jedná o novou loď nebo stávající loď (viz vývojový diagram a požadavky na čerpání/začišťování).

.3 Plavidlo v uvnitř nebo mimo zvláštní oblast

Tato část musí obsahovat pokyny ohledně toho, zda lze výplachy z nádrží vypouštět do moře uvnitř zvláštní oblasti tak, je definováno v bodě 1.3), nebo mimo zvláštní oblast. Je nutné různé požadavky, které budou záviset na konstrukci a činnostech lodi.

Žádné vypouštění zbytků škodlivých kapalných látek nebo směsí obsahujících tyto látky do moře není povoleno v oblasti Antarktidy (oblast moře jižně od rovnoběžky na 60° jižní šířky).

.4 Tuhnoucí nebo vysoce viskózní látky

Vlastnosti látky by měla být získány z příslušného přepravního dokumentu.

.5 Mísitelnost s vodou

[Vymazáno]

.6 Kompatibilita se splašky obsahujícími jiné látky

Tato část musí obsahovat pokyny k přípustnému a nepřípustnému směšování splašků z nákladu. Měly by být uvedeny odkazy na příručky kompatibility.

.7 Vypouštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí

Tato část musí identifikovat ty látky, jejichž zbytky se musí předem vymýt a vypustit do zařízení pro odevzdávání látek z lodí.

.8 Vypouštění do moře

Tato část musí obsahovat informace o faktorech, které je nutné zvážit s cílem určit, zdali směsi zbytky/voda lze vypouštět do moře.

.9 Použití čistících prostředků nebo přísad

Tato část musí obsahovat informace k použití a odstraňování čistících prostředků (např. rozpouštědel používaných k začišťování nádrží) a přísad do vody k vymývání nádrží (např. čistících prostředků).

.10 Použití odvětrávacích postupů k začišťování nádrží

Tato část musí obsahovat odkaz na všechny látky vhodné k použití odvětrávacích postupů.

4.5 Po posouzení výše uvedených informací by měly být identifikovány, pomocí pokynů a schémat v části 5, správné provozní postupy, které bude nutné dodržovat. Do Knihy záznamů o manipulaci s nákladem je nutné provést příslušné záznamy o přijatém postupu.

Část 5

Informace a postupy

Tato část musí obsahovat postupy, které budou záviset na stáří lodi a účinnosti čerpání. Příklady vývojového diagramu uvedené v této části jsou uvedeny v Dodatku A a zahrnují komplexní požadavky vztahující se jak na nové lodě, tak i na staré. Příručka pro konkrétní loď musí obsahovat pouze ty požadavky, které se vztahují konkrétně na danou loď.

Informace o teplotě tání a viskozitě, u látek, které mají teplotu tání rovnající se nebo vyšší než 0 °C nebo viskozitu rovnající se nebo větší než 50 mPa-s při 20 °C, by měly být získány z přepravního dokumentu.

U látek povolených k přepravě se odkazuje na příslušné osvědčení.

Příručka musí obsahovat:

Tabulku 1 [Vymazáno]
Tabulku 2 Informace o nákladové nádrži
Dodatek A Vývojový diagram
Dodatek B Postupy předběžného vymývání
Dodatek C Postupy odvětrávání
Dodatek D Další informace a provozní pokyny, jsou-li vyžadované nebo přijaté správním orgánem

Hlavní rysy výše uvedené tabulky a dodatků jsou uvedeny níže.

Tabulka 2 - Informace o nákladové nádrži
 obr.26

Dodatek A

Vývojové diagramy - Čištění nákladových nádrží a odstraňování výplachů z nádrží/balastové.

Poznámka 1: Tento vývojový diagram zobrazuje základní požadavky vztahující se na všechny skupiny lodí podle stáří a je určena jen jako vodítko.

Poznámka 2: Veškeré vypouštění do moře se řídí Přílohou II.

Poznámka 3: V oblasti Antarktidy se veškeré vypouštění škodlivých kapalných látek nebo směsí obsahujících tyto látky zakazuje.

obr. 27

Legenda:
Discharge tank and piping to maximum extent possible = Vypustit nádrž a potrubí do maximální možné míry
Residue is Cat. = Zbytky jsou Kat.
Yes = Ano
No = Ne
Apply... or... = Použít... nebo...
Solidifying or highly viscous = Tuhnoucí nebo vysoce viskózní
Ship keel laid after = Kýl lodi položen po
No discharge requirements = Žádné požadavky na vypouštění
No transport allowed = Nepovolena žádná přeprava

Údaje o lodi Požadavky na čištění (v 1)
Kategorie X Kategorie Y Kategorie Z
Nové lodě: kýl položen
po 1. lednu 2007
75 75 75
IBC lodě do 1. ledna 2007 100-50 tolerance 100 + 50 tolerance 300 + 50 tolerance
BCH lodě 300 + 50 tolerance 300 + 50 tolerance 900 + 50 tolerance
Ostatní lodě: kýl položen
před 1. lednem 2007
N/A N/A Vyprázdnit v co největší
míře
Postupy čištění a odstraňování (CDP)
(Začněte v horní části sloupce pod uvedeným číslem CDP a dokončete každý postup v pořadí, kde je uvedeno)
Č. Úkon Číslo postupu
1(a) 1(b) 2(a) 2(b) 3
1 Vypusťte nádrž a potrubí do maximální možné míry,
minimálně v souladu v postupy v části 3 této příručky
X X X X X
2 Použijte předběžné vymývání v souladu s dodatkem B této příručky
a zbytky vypusťte do zařízení pro odevzdávání látek z lodí
X X
3 Použijte následné vymývání, dodatečné k předběžnému vymývání s:
úplný cyklus čistícího stroje (strojů) (u lodí postavených před 1. červencem 1994)
množství vody ne méně než vypočteno s „k“ = 1,0
(u lodí postavených 1. července 1994 či později)
X
4 Použijte odvětrávání v souladu s dodatkem C této příručky X
5 Do nádrží napusťte balast nebo nádrže vymyjte na komerční
standardy
X X X X
6 Do nádrže přidán balast X
7 Podmínky k vypouštění směsí balastu/zbytků/vody jiného druhu
než voda z předběžného vymývání:
.1 vzdálenost od pevniny >12 námořních mil X X X
.2 rychlost lodi > 7 uzlů X X X
.3 hloubka vody > 25 m X X X
.4 Použití podvodního vypouštění (nepřekračujícího povolené
rychlosti vypouštění)
X X
8 Podmínky k vypouštění balastu:
.1 vzdálenost od pevniny >12 námořních mil X
.2 hloubka vody > 25 m X
9 Veškerou vodu následně napuštěnou do nádrže lze vypouštět do moře
bez omezení
X X X X X

Dodatek B

Postupy předběžného vymývání

Tento dodatek k příručce musí obsahovat postupy předběžného vymývání založené na Dodatku VI k Příloze II. Tyto postupy musí obsahovat zvláštní požadavky pro použití zařízení a vybavení k vymývání nádrží, které je k dispozici na konkrétní lodi a zahrnují následující:

.1 polohy čistícího stroje, které budou použity;

.2 postup odčerpávání splašků;

.3 požadavky na vymývání zatepla;

.4 počet cyklů čistícího stroje (nebo doba) a

.5 minimální provozní tlaky.

Dodatek C

Postupy odvětrávání

Tento dodatek k příručce musí obsahovat postupy odvětrávání založené na Dodatku 7 k Příloze II. Tyto postupy musí obsahovat zvláštní požadavky pro použití systému odvětrávání nákladových nádrží nebo vybavení, které je nainstalováno na konkrétní lodi a zahrnují následující:

.1 polohy odvětrávání, které budou použity;

.2 minimální průtok nebo otáčky ventilátorů;

.3 postupy odvětrávání potrubí k čerpání nákladu, čerpadel, filtrů atd. a

.4 prostředky k zajištění toho, aby byly nádrže po dokončení suché.

Dodatek D

Další informace a provozní pokyny, jsou-li vyžadované nebo přijaté správním orgánem

Tento dodatek k příručce musí obsahovat další informace a provozní pokyny, jsou-li vyžadované nebo přijaté správním orgánem

Dodatek V

Posouzení množství zbytků v nákladových tancích, čerpadlech a souvisejícím potrubí

1 Úvod

1.1 Účel

1.1.1 Účelem tohoto dodatku je poskytnout postup pro vyzkoušení účinnosti systémů k čerpání nákladu.

1.2 Souvislosti

1.2.1 Výkon čerpacího systému nádrže, který musí splňovat pravidlo 12.1, 12.2 nebo 12.3 se určuje provedením zkoušky v souladu s postupem stanoveným v části 3 tohoto dodatku. Naměřené množství se nazývá „začišťovací množství“. Začišťovací množství každé nádrže musí být zaznamenáno do lodní příručky.

1.2.2 Po určení začišťovacího množství u jedné nádrže, může správní orgán používat určená množství pro podobnou nádrž, a to za předpokladu, že je správní orgán přesvědčen, že čerpací systém v dané nádrži je podobný a správně pracuje.

2 Konstrukční kritéria a funkční zkouška

2.1 Systémy k čerpání nákladu by měly být navrženy tak, aby splňovaly požadované maximální množství zbytků na jednu nádrž, a související potrubí tak, jak je uvedeno v pravidle 12 Přílohy II ke spokojenosti správního orgánu.

2.2 V souladu s pravidlem 12.5 musí být systémy k čerpání nákladu vyzkoušeny s vodou, aby se prokázaly jejich výkony. Tyto zkoušky s vodou musí, měřením, ukazují, že systém splňuje požadavky pravidla 12. Pokud jde o pravidla 12.1 a 12.2, tolerance z 50 I na jednu nádrž je přijatelná.

3 Funkční zkouška s vodou

3.1 Zkušební podmínky

3.1.1 Hodnoty sklonu a náklonu lodi musí být takové, aby poskytovaly příznivý odtok k místu sání. Během zkoušky s vodou nesmí sklon lodi překročit 3° na záď a náklon lodi nesmí přesáhnout 1°.

3.1.2 Hodnoty sklonu a náklonu lodi zvolené pro zkoušku s vodou musí být zaznamenány. Musí to být minimální příznivý sklon a náklon použitý při zkoušce s vodou.

3.1.3 Během zkoušky s vodou musí být k dispozici prostředky k udržení protitlaku na hodnotě nejméně 100 kPa ve vykládacím rozvodném potrubí nákladové nádrže (viz obrázky 5-1 a 5-2).

3.1.4 Doba potřebná k dokončení zkoušky s vodou musí být u každé nádrže zaznamenána s vědomím, že může být nutné ji v důsledku následných zkoušek změnit.

3.2 Postup zkoušky

3.2.1 Zajistěte, aby byla nákladová nádrž určená ke zkoušení a její související potrubí vyčištěn a aby byla nákladová nádrž bezpečná pro vstup.

3.2.2 Naplňte nákladovou nádrž vodou, a to až do hloubky nezbytné k provedení běžných úkonů na konci vykládky.

3.2.3 Vypusťte a vyčistěte vodu z nákladové nádrže a s ní souvisejícího potrubí v souladu s navrženými postupy.

3.2.4 Shromážděte veškerou zbývající vodu v nákladové nádrži a jejím souvisejícím potrubí do kalibrované nádoby ke změření. Zbytky vody se musí shromažďovat, mimo jiné, z následujících bodů:

.1 sání v nákladové nádrži a jejím okolí;

.2 veškeré uzavřené oblasti na dně nákladové nádrže;

.3 nízko položená drenáž nákladového čerpadla a

.4 všechny nízko položené drenáže potrubí souvisejícího s nákladovou nádrží až k ventilu rozvodného potrubí.

3.2.5 Celkové objemy nashromážděné vod}' nad určeným množstvím k začišťování u nákladové nádrže.

3.2.6 Je-li skupina nádrží obsluhována společným čerpadlem nebo potrubím, lze zbytky za zkoušky s vodou spojené se společným systémem(y) rozdělit rovným dílem mezi nádržemi, a to za předpokladu, že je do lodní příručky zahrnuto následující provozní omezení: „Pro sekvenční vykládání nádrží v této skupině se nesmí čerpadlo nebo potrubí vymývat, dokud nebudou všechny nádrže ve skupině vyloženy.“

obr. 28

Legenda:
Test hose or pipe = Zkušební hadice či trubka
Cargo piping = Nákladové potrubí
Manifold valve = Ventil rozvodného potrubí
Flange = Příruba
Ship's deek = Paluba lodi
Ship's side = Bok lodi

Obrázek 5-1

obr. 29

Legenda:
Cargo piping = Nákladové potrubí
Manifold valve = Ventil rozvodného potrubí
Flange = Příruba
Pressure gauge = Tlakoměr
Constant pressure valve set at 100 kPa = Ventil konstantního tlaku nastaven na 100 kPa
Ship’s deek = Paluba lodi
Ship’s side = Bok lodi

Obrázek 5-2

Výše uvedené číselné údaje ilustrují zkušební zařízení, které vy mělo vyvíjet protitlak nejméně 100 kPa na vykládacím rozvodném potrubí nákladové nádrže.

Dodatek VI

Postupy předběžného vymývání

A U lodí postavených před 1. červencem 1994

Postup předběžného vymývání je nutný k tomu, aby byly splněny určité požadavky Přílohy II. Tento dodatek vysvětluje, jak se tyto postupy předběžného vymývání musí provádět.

Postupy předběžného vymývání u netuhnoucích látek

1 Nádrže se musí vymývat pomocí otočné vodní trysky pracující s dostatečně vysokým tlakem vody. V případě látek kategorie X se musí čistící stroje provozovat na místech, aby byly vymyty všechny plochy nádrží. V případě kategorie látek Y je zapotřebí použít jen jedno místo.

2 Během vymývání lze množství vody v nádrži minimalizovat tím, že se budou nepřetržitě odčerpávat splašky a bude se napomáhat toku do místa sání (pozitivní náklon a sklon). Pokud tuto podmínku nelze splnit, proces vymývání se musí zopakovat třikrát, s důkladným začištěním nádrže mezi jednotlivými fázemi vymývání.

3 Látky, které mají viskozitu rovnající se nebo vyšší než 50 mPa-s při 20 °C se musí vymývat horkou vodou (teplota minimálně 60 °C), pokud vlastnosti těchto látek nezpůsobují menší účinnost vymývání.

4 Počet cyklů použitého čistícího stroje nesmí být menší, než je uvedeno v tabulce 6-1. Cyklus čistícího stroje se definuje jako období mezi dvěma po sobě následujícími stejnými směry stroje na začišťování nádrží (rotace o 360°).

5 Po vymytí se musí stroj (e) na začišťování nádrží ponechat v provozu tak dlouho, aby se vyprázdnilo potrubí, čerpadlo a filtr, a vypouštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí na břeh musí pokračovat, dokud nebude nádrž prázdná.

Postupy předběžného vymývání u tuhnoucích látek

1 Nádrže musí být vymyty co nejdříve po vykládce. Pokud je to možné, nádrže musí být před vymýváním vyhřáté.

2 Zbytky v poklopech a průlezech se musí přednostně odstranit ještě před předběžným vymýváním.

3 Nádrže se musí vymývat pomocí otočné vodní trysky pracující s dostatečně vysokým tlakem vody a na takových místech, aby byly vymyty všechny plochy nádrží.

4 Během vymývání lze množství vody v nádrži minimalizovat tím, že se budou nepřetržitě odčerpávat splašky a bude se napomáhat toku do místa sání (pozitivní náklon a sklon). Pokud tuto podmínku nelze splnit, proces vymývání se musí zopakovat třikrát, s důkladným začištěním nádrže mezi jednotlivými fázemi vymývání.

5 Nádrže se musí vymývat horkou vodou (teplota minimálně 60 °C), pokud vlastnosti těchto látek nezpůsobují menší účinnost vymývání.

6 Počet cyklů použitého čistícího stroje nesmí být menší, než je uvedeno v tabulce 6-1. Cyklus čistícího stroje se definuje jako období mezi dvěma po sobě následujícími stejnými směry stroje na začišťování nádrží (rotace o 360°).

7 Po vymytí se musí stroj (e) na začišťování nádrží ponechán v provozu tak dlouho, aby se vyprázdnilo potrubí, čerpadlo a filtr, a vypouštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí na břeh musí pokračovat, dokud nebude nádrž prázdná.

Tabulka 6-1 - Počet cyklů čistícího stroje použitých na jednotlivých místech

Kategorie látky Počet cyklu čisticího stroje
Netuhnoucí látky Tuhnoucí látky
Kategorie X 1 2
Kategorie Y 1/2 1

B U lodí postavených 1. července 1994 či později a jako doporučení pro lodě postavené před 1. červencem 1994

Postup předběžného vymývání je nutný k tomu, aby byly splněny určité požadavky Přílohy II. Tento dodatek vysvětluje, jak se musí tyto postupy předběžného vymývání provádět a jak se musí určovat minimální objemy vymývacích médií, která se mají použít. Menší objemy vymývacích médií lze použít na základě skutečného zkušebního ověřování ke spokojenosti správního orgánu. V případech, kdy jsou schváleny snížené objemy, musí se v tomto smyslu provést záznam do příručky.

Pokud se při předběžném vymývání využívá jiné médium než je voda, budou platit ustanovení pravidla 13.5.1.

Postupy předběžného vymývání u netuhnoucích látek bez recyklace

1 Nádrže se musí vymývat pomocí otočných trysek pracujících s dostatečně vysokým tlakem vody. V případě látek kategorie X se musí čistící stroje provozovat na místech, aby byly vymyty všechny plochy nádrží. V případě kategorie látek Y je zapotřebí použít jen jedno místo.

2 Během vymývání lze množství kapaliny v nádrži minimalizovat tím, že se budou nepřetržitě odčerpávat splašky a bude se napomáhat toku do místa sání. Pokud tuto podmínku nelze splnit, proces vymývání se musí zopakovat třikrát, s důkladným začištěním nádrže mezi jednotlivými fázemi vymývání.

3 Látky, které mají viskozitu rovnající se nebo vyšší než 50 mPa•s při 20 °C se musí vymývat horkou vodou (teplota minimálně 60 °C), pokud vlastnosti těchto látek nezpůsobují menší účinnost vymývání.

4 Množství použité vymývací vody nesmí být menší než je uvedeno v odstavci 20 nebo určeno podle odstavce 21.

5 Po předběžném vymytí je nutné nádrže a potrubí důkladně vyčistit.

Postupy předběžného vymývání u tuhnoucích látek bez recyklace

6 Nádrže musí být vymyty co nejdříve po vykládce. Pokud je to možné, nádrže musí být před vymýváním vyhřáté.

7 Zbytky v poklopech a průlezech se musí přednostně odstranit ještě před předběžným vymýváním.

8 Nádrže se musí vymývat pomocí otočných trysek pracujících s dostatečně vysokým tlakem vody a na takových místech, aby byly vymyty všechny plochy nádrží.

9 Během vymývání lze množství kapaliny v nádrži minimalizovat tím, že se budou nepřetržitě odčerpávat splašky a bude se napomáhat toku do místa sání. Pokud tuto podmínku nelze splnit, proces vymývání se musí zopakovat třikrát, s důkladným začištěním nádrže mezi jednotlivými fázemi vymývání.

10 Nádrže se musí vymývat horkou vodou (teplota minimálně 60 °C), pokud vlastnosti těchto látek nezpůsobují menší účinnost vymývání.

11 Množství použité vymývací vody nesmí být menší než je uvedeno v odstavci 20 nebo určeno podle odstavce 21.

12 Po předběžném vymytí je nutné nádrže a potrubí důkladně vyčistit.

Postupy předběžného vymývání s recyklací vymývacího média

13 Vymývání pomocí recyklovaného vymývacího média lze přijmout za účelem vymývání více než jedné nákladové nádrže. Při určování množství, je třeba náležitě zohlednit předpokládané množství zbytků v tancích a vlastnosti vymývacího média a zda je použito počáteční vypláchnutí nebo pročištění. Pokud nejsou zajištěny dostatečné údaje, vypočítaná koncová koncentrace zbytků nákladu ve vymývacím médiu nesmí překročit 5 % na základě jmenovitých začišťovacích množství.

14 Recyklované vymývací médium lze použít pouze pro vymývání nádrží, které obsahovaly stejné nebo podobné látky.

15 Do vymývané nádrže (nádrží) musí být napuštěno množství vymývacího média dostatečné k tomu, aby bylo možné nepřetržité vymývání.

16 Veškeré plochy nádrží se musí vymývat pomocí otočných trysek pracujících s dostatečně vysokým tlakem. Recyklace vymývacího média může probíhat buď ve vymývané nádrži nebo přes jinou nádrž, např. odpadní nádrž.

17 Vymývání musí pokračovat, dokud akumulovaný výkon nebude menší než ten, který odpovídá příslušným množstvím uvedeným v odstavci 20 nebo určeným podle odstavce 21.

18 Tuhnoucí látky a látky, které mají viskozitu rovnající se nebo vyšší než 50 mPa-s při 20 °C se musí vymývat horkou vodou (teplota minimálně 60 °C), když se jako vymývací médium využívá voda, pokud vlastnosti těchto látek nezpůsobují menší účinnost vymývám.

19 Po dokončení vymývání nádrže s recyklací v rozsahu uvedeném v odstavci 17, musí být vymývací médium vypuštěno a nádrž důkladně vyčištěna. Poté, musí být nádrž vypláchnuta, pomocí čistého vymývacího média, s průběžným odtokem a vypouštěním do zařízení pro odevzdávání látek z lodí. Toto vypláchnutí musí minimálně pokrývat dno nádrže a musí být dostatečné k vyprázdnění potrubí, čerpadla a filtru.

Minimální množství vody použité k předběžnému vymývání

20 Minimální množství vody, které se použije při předběžném vymývání se určuje podle zbytkového množství škodlivých kapalných látek v nádrži, rozměrů nádrže, vlastností nákladu, přípustné koncentrace ve veškerých následných splašcích vymývací vody a oblasti provozu. Minimální množství je dáno následujícím vzorcem:

Q = k(15r0,8 + 5r07 × V/1.000)

kde

Q = požadované minimální množství v metrech krychlových

r = zbytkové množství na jednu nádrž v metrech krychlových. Hodnota r musí být prokázána při skutečné zkoušce účinnosti začišťování, ale nesmí se brát jako nižší než 0,100 m3 u objemu nádrže 500 m3 a více a 0,040 m3 u objemu nádrže 100 m3 a méně. U velikosti m3 100 m a 500 m může být minimální hodnota r pro výpočet získána lineární interpolací.

U látek kategorie X se hodnota r stanoví buď na základě zkoušky začištění podle příručky, dodržením dolních limitů tak, jak je uvedeno výše, nebo se bude brát jako 0,9 m3.

V = objem nádrže v metrech krychlových

k = činitel s následujícími hodnotami:

Kategorie X, netuhnoucí látka s nízkou viskozitou, k = 1,2

Kategorie X, tuhnoucí látka nebo látka s vysokou viskozitou, k = 2,4

Kategorie Y, netuhnoucí látka s nízkou viskozitou, k = 0,5

Kategorie Y, tuhnoucí látka nebo látka s vysokou viskozitou, k = 1,0

Níže uvedená tabulka se vypočítá podle následujícího vzorce s činitelem k = 1 a lze ji použít pro snadnou orientaci.

Začišťovací množství (m3) Objem nádrže (m3)
100 500 3000
≤ 0,04 1,2 2,9 5,4
0,10 2,5 2,9 5,4
0,30 5,9 6,8 12,2
0,90 14,3 16,1 27,7

21 Ověřovací zkoušení pro schválení objemů předběžného vymývání nižších než je uvedeno v odstavci 20 lze provádět ke spokojenosti správního orgánu, aby se prokázalo, že jsou splněny požadavky pravidla 13, a to s přihlédnutím k látkám, které je loď oprávněná přepravovat. Takto ověřený objem předběžného vymývání musí být upraven o další podmínky předběžného vymývání pomocí činitele k tak, jak je definováno v odstavci 20.

Dodatek VII

Postupy odvětrávání

1 Zbytky nákladu z látek s tlakem par vyšším než 5 kPa při 20 °C lze odstranit z nákladové nádrže odvětráním.

2 Před odvětráním zbytků škodlivých kapalných látek z nádrže je nutné posoudit bezpečnostní rizika související s hořlavostí nákladu a jeho toxicitou. S ohledem na bezpečnostní aspekty je nutné přihlédnout k provozním požadavkům na otvory v nákladových tancích v SOLAS 74, ve znění pozdějších předpisů, Mezinárodním předpisu o hromadné přepravě chemických látek, Předpisu o hromadné přepravě chemických látek a postupech odvětrávání v Pokynech k bezpečnosti tankerů (chemické látky) Mezinárodní námořní komory (ICS).

3 Předpisy k odvětrávání nákladových nádrží mohou mít také přístavní orgány.

4 Postupy odvětrávání zbytků nákladu z nádrže jsou následující:

.1 potrubí se musí vypustit a dále zbavit kapaliny pomocí větracího zařízení;

.2 náklon a sklon musí být upraven na co nejmenší minimální úrovně, aby se zvýšilo odpařování zbytků v nádrži;

.3 je nutné použít větrací zařízení generující proud vzduchu, který může dosáhnout dna nádrže. Obrázek 7-1 lze použít k posouzení přiměřenosti větracího zařízení používaného k odvětrávání nádrže o dané hloubce;

.4 větrací zařízení musí být umístěno v otvoru nádrže co nejblíže k odpadní jímce nebo místu sání nádrže;

.5 větrací zařízení musí být umístěno tak, je-li to možné, aby byl proud vzduchu směrován do odpadní jímky nebo místa sání nádrže a je nutné do co největší míry zabránit překážkám proudu vzduchu ve formě konstrukčních prvků nádrže a

.6 odvětrávání musí pokračovat, dokud v nádrži nebudou viditelné žádné zbytky kapaliny. To musí být ověřeno vizuální prohlídkou nebo jinou srovnatelnou metodou.

obr. 30

Legenda:
Minimum flow rate for each tank inlet = Minimální průtok u každého vstupu do nádrže
Inlet diameter = Průměr vstupu
Inlet jet penetration depth = Dosah průniku paprsku kapaliny na vstupu

Obrázek 7-1 - Minimální průtok jako funkce dosahu průniku paprsku kapaliny, dosah průniku paprsku kapaliny se musí porovnat s výškou nádrže.

Poznámky pod čarou

* Odkazuje se na MEPC. I/Orc.512 o Upravených pokynech pro předběžné posuzování hromadně přepravovaných kapalných látek.

* Tyto sloupce se používají k definování kategorií znečištění.

* Tyto sloupce se používají k definování kategorií znečištění.

* Kapitán lodi by si měl od provozovatele zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která zahrnují tankové čluny a autocisterny, obstarat potvrzení nebo osvědčení uvádějící množství přečerpaných výplachů z nádrží, spolu s časem a datem přečerpávání. Toto potvrzení nebo osvědčení se musí uchovávat spolu s Knihou záznamů o manipulaci s nákladem.

Kapitán lodi by si měl od provozovatele zařízení pro odevzdávání látek z lodí, která zahrnují tankové čluny a autocisterny, obstarat potvrzení nebo osvědčení uvádějící množství přečerpaných výplachů z nádrží, spolu s časem a datem přečerpávání. Toto potvrzení nebo osvědčení se musí uchovávat spolu s Knihou záznamů o manipulaci s nákladem.

* Osvědčení NLS musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se také provádějí záznamy v úředním jazyce státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, tyto záznamy dostanou v případě sporu nebo nesrovnalostí přednost.

Viz Schéma identifikačního čísla lodi IMO přijaté usnesením organizace 7(A.600).

* Nehodící se škrtněte.

* Nehodící se škrtněte.

* Zahrňte pouze osvědčení vydané pro konkrétní loď: tj. Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění pro hromadnou přepravu škodlivých kapalných látek nebo Osvědčení o způsobilosti k hromadné přepravě nebezpečných chemikálií nebo Mezinárodní osvědčení o způsobilosti k hromadné přepravě nebezpečných chemikálií.

* Čísla nádrží musí odpovídat číslům na lodním Osvědčení o způsobilosti.

Příloha III k MARPOL

Pravidla pro zamezení znečištění škodlivými látkami v námořní dopravě v balené formě

Pravidlo 1

Použití

1 Není-li výslovně stanoveno jinak, pravidla této přílohy se vztahují na veškeré lodě přepravující nebezpečné látky v balené formě.

.1 Pro účely této přílohy budou „škodlivé látky“ takové látky, které jsou v Předpisu o mezinárodní námořní přepravě nebezpečných věcí (IMDG Code) označeny jako látky znečišťující moře nebo které splňují kritéria uvedená v dodatku této přílohy.

.2 Pro účely této přílohy, se „v zabaleném stavu“ definuje jako formy izolace určené pro škodlivé látky v IMDG Code.

2 Přeprava škodlivých látek je zakázána, s výjimkou případů, které jsou v souladu s ustanoveními této přílohy.

3 Je-li nutné doplnit ustanovení této přílohy, musí vláda každé smluvní strany úmluvy vydat, nebo nechat vydat, podrobné požadavky na balení, značení, označování, dokumentace, uskladnění, množstevní omezení a výjimky pro zamezení či minimalizaci znečištění mořského prostředí škodlivými látkami.*

4 Pro účely této přílohy se prázdné obaly, které byly předtím použity pro přepravu škodlivých látek musí jako takové považovat za škodlivé látky, pokud nebudou přijata vhodná opatření, aby se zajistilo, že neobsahují žádné zbytky, které jsou škodlivé pro mořské prostředí.

5 Požadavky této přílohy se nevztahují na lodní zásoby a vybavení.

Pravidlo 2

Balení

Obaly musí být vhodné k tomu, aby se minimalizovalo nebezpečí pro mořské prostředí, a to s ohledem na jejich konkrétní náplně.

Pravidlo 3

Značení a označování

1 Obaly obsahující škodlivé látky musí být trvale označeny správným technickým názvem (obchodní názvy samy o sobě se nesmějí používat) a dále musí být trvale označeny nebo opatřeny štítkem uvádějícím, že daná látka je látka znečišťující moře. Tato identifikace musí být doplněna, tam, kde je to možné, jakýmkoliv jiným způsobem, například tím, že se použije příslušné číslo OSN.

2 Způsob vyznačení správného technického názvu a připevnění štítků na obalech obsahujících škodlivé látky musí být takový, aby tyto informace byly i nadále identifikovatelné na obalech, které vydržely ponoření v moři po dobu nejméně tři měsíců. Při zvažování vhodného značení a označování, musí být vzaty v úvahu trvanlivost použitých materiálů a povrch obalu.

3 Obaly obsahující malé množství škodlivých látek mohou být od požadavků na identifikační označení osvobozeny.*

Pravidlo 4

Dokumentace

1 Ve všech dokumentech vztahujících se k přepravě škodlivých látek po moři, kde jsou tyto látky pojmenovány, musí být použit správný technický název každé takové látky (obchodní názvy samy o sobě se nesmějí používat) a látka musí být dále označena přidáním slov „ZNEČIŠŤUJE MOŘE“.

2 Přepravní dokumenty předložené odesílatelem musí obsahovat, nebo k nim musí být přiloženo, podepsané osvědčení nebo prohlášení, že náklad nabízený k přepravě je řádně zabalen a označen, opatřen štítkem nebo návěští podle potřeby a v řádném stavu pro přepravu, aby se minimalizovalo nebezpečí pro mořské prostředí.

3 Každá loď přepravující nebezpečné látky musí mít zvláštní seznam nebo nákladní list uvádějící škodlivé látky na palubě a jejich umístění. Místo takového zvláštního seznamu nebo nákladního listu lze použít podrobný plán uložení, který uvádí umístění škodlivých látek na palubě. Kopie těchto dokumentů musí být majitelem lodi nebo jeho zástupcem rovněž ponechány na břehu, dokud se škodlivé látky nevyloží. Kopie jednoho z těchto dokumentů musí být před odplutím zpřístupněny osobě nebo Organizaci určené orgánem přístavního státu.

4 Při každém mezipřistání, kde se provádí veškeré nakládací nebo vykládací činnosti, a to i dílčí, se musí před odplutím zpřístupnit osobě nebo Organizaci určené orgánem přístavního státu revizi dokumentů uvádějící seznam škodlivých látek přijatých na palubu s uvedením jejich umístění na palubě nebo zobrazujícím plán uložení.

5 Když loď nese zvláštní seznam nebo nákladní list nebo podrobný plán uložení, vyžadované pro přepravu nebezpečného zboží podle Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 ve znění pozdějších předpisů, mohou být dokumenty vyžadované tímto pravidlem sloučené s dokumenty pro nebezpečné zboží. Pokud jsou dokumenty sloučeny, musí být jasně rozlišeno mezi nebezpečným zbožím a škodlivými látkami podléhajícími této příloze.

Pravidlo 5

Uskladnění

Škodlivé látky musejí být řádně uloženy a zajištěny tak, aby se minimalizovalo nebezpečí pro mořské prostředí, aniž by přitom byla narušena bezpečnost plavidla a osob na palubě.

Pravidlo 6

Množstevní omezení

U některých škodlivých látek může být z uznávaných vědeckých a technických důvodů zakázána jejich přeprava nebo může být tato přeprava omezena, pokud jde o množství, které může být přepravováno na palubě jakékoliv jednotlivé lodi. Z důvodu omezení množství musí být věnována náležitá pozornost velikosti, stavbě a vybavení lodi, stejně jako obalu a vnitřní povaze látek.

Pravidlo 7

Výjimky

1 Rychlé vypouštění škodlivých látek přepravovaných v balené formě je zakázáno, s výjimkou takových případů, kdy je to nutné za účelem zajištění bezpečnosti lodi nebo záchrany života na moři.

2 Na základě ustanovení této úmluvy je třeba přijmout odpovídající opatření založená na fyzikálních, chemických a biologických vlastnostech škodlivých látek, a to z důvodu regulace splachování úniků mimo loď a za předpokladu, že dodržování těchto opatření nenaruší bezpečnost lodi a osob na palubě.

Pravidlo 8

Kontroly přístavním státem na základě operativních požadavků*

1 Loď nacházející se v přístavu nebo příbřežním terminálu jiné smluvní strany, podléhá kontrolám prováděným úředníky řádně oprávněnými danou smluvní stranou, které se týkají operativních požadavků podle této přílohy tam, kde je důvodné podezření, že kapitán nebo posádka nejsou obeznámeni se zásadními palubními postupy týkajícími se zamezení znečištění škodlivými látkami.

2 V případech uvedených v odstavci 1 tohoto pravidla, musí smluvní strana přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nevypluje na moře, dokud situace nebude vyřešena v souladu s požadavky této přílohy

3 Postupy týkající se kontrol přístavním státem, jež jsou stanoveny v článku 5 této úmluvy, se vztahují k tomuto pravidlu.

4 Žádný bod v tomto pravidle nesmí omezovat práva a povinnosti smluvní strany, která provádí kontrolu operativních požadavků, jež jsou výslovně stanoveny v této úmluvě.

Poznámky pod čarou

* Viz IMDG Code přijatý usnesením Organizace MSC.122(75) ve znění přijatém Výborem pro námořní bezpečnost.

* Viz zvláštní výjimky uvedené v IMDC Code přijetém usnesením MSC.122(75) ve znění pozdějších předpisů.

Odkaz na „dokumenty“ v tomto pravidle nebrání použití přenosové techniky pro elektronické zpracování dat (EDP) a elektronickou výměnu dat (EDI) jako pomůcky k tištěné dokumentaci.

* Viz Postupy kontrol přístavním státem přijaté usnesením Organizace A.787(19) ve znění usnesení A.882(211).

Dodatek k Příloze III

Dodatek

Kritéria pro identifikaci škodlivých látek v balené formě

Pro účely této přílohy se látky identifikované podle jednoho z následujících kritérií považují za látky škodlivé:*

Kategorie: Akutní 1
96 hod. LC50 (pro ryby) ≤ 1 mg/l anebo
48 hod. EC50 (pro korýše) ≤ 1 mg/l anebo
72 nebo 96 hod. ErC50 (pro řasy a jiné vodní rostliny)≤ 1 mg/l
Kategorie: Chronická 1
96 hod. LC50 (pro ryby) ≤ 1 mg/l anebo
48 hod. EC50 (pro korýše) ≤ 1 mg/l anebo
72 nebo 96 hod. ErC50 (pro řasy a jiné vodní rostliny) ≤ 1 mg/l
a látka není rychle rozložitelná anebo log KOW ≥ 4 (pokud není experimentálně stanoveno BCF < 500).
Kategorie: Chronická 2
96 hod. LC50 (pro ryby) > 1 až ≤ 10 mg/l anebo
48 hod. EC50 (pro korýše) > 1 až ≤ 10 mg/l anebo
72 nebo 96 hod. ErC50 (řasy a jiné vodní rostliny) > 1 až ≤ 10 mg/l
a látka není rychle rozložitelná anebo log KOW ≥ 4 (pokud není experimentálně stanoveno BCF < 500),
pokud chronická toxicita není > 1 mg/l.

Poznámky pod čarou

* Kritéria jsou založena na výsledcích připravených Globálním harmonizovaným systémem klasifikace a označování chemických látek (CHS) OSN ve znění pozdějších předpisů. Definice akronym nebo termínů používaných v tomto dodatku naleznete v příslušných odstavcích předpisu IMDG Code.

Příloha IV k MARPOL

Pravidla pro zamezení znečištění odpadními vodami z lodí

Kapitola 1

Obecné informace

Pravidlo 1

Definice

Pro účely této přílohy:

1 Termín nová loď znamená loď:

.1 u které je uzavřena smlouva o stavbě nebo, v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejíž kýl bude položen nebo která je v podobném stádiu stavby v den nebo po dni, kdy tato příloha* vstoupí v platnost nebo

VIZ VÝKLAD 1

.2 jejíž dodávka se uskuteční tři nebo více let od data vstupu této přílohy v platnost.

VIZ VÝKLAD 2

2 Termín stávající loď znamená loď, která není nová.

3 Termín odpadní vody znamená:

.1 odtoky a jiné odpady z různých druhů toalet a pisoárů;

.2 odtoky z lékařských prostor (ošetřovny, nemocniční oddělení atd.), z umývadel, van a dalších vyústění umístěných v takových prostorách;

.3 odtoky z prostorů se živými zvířaty nebo

.4 jiné odpadní vody smíchané s výše definovanými odtoky.

4 Termín sběrná nádrže znamená nádrž, která se používá pro sběr a skladování odpadních vod.

5 Nejbližší pevnina. Termín „od nejbližší pevniny“ znamená od základní linie, od které jsou zřízené teritoriální vody dotčeného území v souladu s mezinárodním právem, vyjma případů, kdy pro účely této úmluvy „od nejbližší pevniny“ od severovýchodního pobřeží Austrálie bude znamenat linii vedenou od bodu na pobřeží Austrálie na:

11°00' jižní šířky, 142°08' východní délky

k bodu na 10°35' jižní šířky, 141°55' východní délky

odtud k bodu na 10°00' jižní šířky, 142°00' východní délky

odtud k bodu na 09°10' jižní šířky, 143°52' východní délky

odtud k bodu na 09°00' jižní šířky, 144°30' východní délky

odtud k bodu na 10°41'jižní šířky, 145°00' východní délky

odtud k bodu na 13°00' jižní šířky, 145°00' východní délky

odtud k bodu na 15°00' jižní šířky, 146 00' východní délky

odtud k bodu na 17°30' jižní šířky, 147°00' východní délky

odtud k bodu na 21°00' jižní šířky, 152°55' východní délky

odtud k bodu na 24°30' jižní šířky, 154°00' východní délky

odtud k bodu na pobřeží Austrálie na 24°42'jižní šířky, 153°15' východní délky

6 Termín mezinárodní plavba znamená plavbu ze země, na kterou se tato úmluva vztahuje, do přístavu mimo země tohoto druhu, nebo naopak.

7 Termín osoba zahrnuje členy posádky a cestující.

8 Termín výroční datum znamená den a měsíc každého roku, který bude odpovídat datu vypršení platnosti Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami.

Pravidlo 2

Použití*

1 Ustanovení této přílohy se vztahují na následující lodě provozovaná v rámci mezinárodních plaveb:

.1 nové lodě o hrubé prostornosti 400 tun a více a

.2 nové lodě o hrubé prostornosti nižší než 400 tun, které jsou schváleny pro přepravu více než 15 osob a

.3 stávající lodě o hrubé prostornosti 400 tun a více, pět let po dni počátku platnosti této přílohy a

.4 stávající lodě s hrubou prostorností nižší než 400 tun, jež jsou schváleny pro přepravu více než 15 osob, pět let po dni počátku platnosti této přílohy.

2 Správní orgán musí zajistit, aby stávající lodě, podle pododstavců 1.3 a 1.4 tohoto pravidla, jejichž kýl byl položen nebo které byly v podobném stádiu stavby před 2. říjnem 1983, byly příslušně vybaveny, pokud je to proveditelné, k vypouštění odpadních vod v souladu s požadavky pravidla 11 této přílohy.

Pravidlo 3

Výjimky

1 Pravidlo 11 této přílohy se nebude vztahovat na následující případy:

.1 vypouštění odpadních vod z lodi, které je nutné pro účely zajištění bezpečnosti lodi a osob na palubě nebo pro záchranu života na moři nebo

.2 vypouštění odpadních vod vyplývají z poškození lodi nebo jejího vybavení v případě, kdy byla přijata veškerá rozumná opatření před a po vzniku škody, tedy opatření za účelem zabránění vypouštění nebo minimalizace množství vypouštěných splašků.

Kapitola 2

Inspekce a vydávání osvědčení*

Pravidlo 4

Inspekce

1 Každá loď, která musí v souladu s pravidlem 2 odpovídat ustanovením této přílohy, bude předmětem inspekcí uvedených níže:

.1 Počáteční inspekce před uvedením lodi do provozu nebo před prvním vystavením osvědčení požadovaného podle pravidla 5 této přílohy, která zahrnuje kompletní inspekci její konstrukce, vybavení, systémů, armatur, zařízení a materiálu v rozsahu, v němž loď podléhá ustanovením této přílohy. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy.

.2 Obnovovací inspekce v intervalech stanovených správním orgánem, ale nepřekračujících pět let, kromě případů, kdy platí pravidla 8.2, 8.5, 8.6 nebo 8.7 této přílohy. Tato obnovovací inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy.

.3 Dodatečná inspekce, podle okolností buď celková nebo částečná, musí být provedena po opravě vyplývající z vyšetřování předepsaných v odstavci 4 tohoto pravidla nebo po provedení jakýchkoliv důležitých oprav nebo rekonstrukcí. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že nezbytné opravy nebo rekonstrukce byly provedeny efektivně, že materiál a provedení těchto oprav nebo rekonstrukcí je ve všech ohledech uspokojivé a že loď je ve všech ohledech v souladu s požadavky této přílohy.

2 Správní orgán musí stanovit vhodná opatření pro lodě, které nepodléhají ustanovením odstavce 1 tohoto pravidla, aby se zajistilo, že budou splněna příslušná ustanovení této přílohy.

3 Inspekce lodí týkající se vymáhání ustanovení této přílohy musí být prováděny úředníky správního orgánu. Správní orgán však může inspekcemi pověřit buď inspektory jmenované pro tento účel nebo jím uznané Organizace.

4 Správní orgán jmenující inspektory nebo uznávající Organizace k provádění inspekcí tak, jak je stanoveno v bodě 3 tohoto pravidla musí minimálně zmocnit libovolného jmenovaného inspektora nebo uznanou Organizaci k následujícímu:

.1 vyžadovat provedení oprav lodě a

.2 provádět inspekce, jsou-li vyžadované příslušnými orgány přístavního státu.

Správní orgán musí Organizaci sdělit konkrétní odpovědnosti a podmínky oprávnění udělených jmenovaným inspektorům nebo uznaným Organizacím, aby mohly být rozeslány smluvním stranám této úmluvy za účelem informování jejich úředníků.

5 Když jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace rozhodne, že stav lodi nebo jejího vybavení zásadně neodpovídá údajům v osvědčení nebo je takový, že loď není vhodná k vyplutí na moře aniž by nepředstavovala nepřiměřené riziko poškození životní prostředí v moři, tento inspektor nebo Organizace neprodleně zajistí, aby byla přijata nápravná opatření a včas uvědomí správní orgán. Pokud taková nápravná opatření přijata nejsou, musí být odebráno osvědčení a musí být neprodleně informován správní orgán. Pokud je loď v přístavu jiné smluvní strany, musí být také okamžitě informovány příslušné orgány daného přístavního státu. Když úředník správního orgánu, jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace informuje příslušné orgány přístavního státu, musí dotčená vláda přístavního státu poskytnout tomuto úředníkovi, inspektorovi nebo Organizaci veškerou nezbytnou pomoc, aby mohli plnit své povinnosti plynoucí z tohoto pravidla. Pokud je to možné, musí vláda přístavního státu přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nevypluje, dokud nebude možné vyplout na moře nebo opustit přístav za účelem plavby do nejbližšího dostupné vhodné opravárenské loděnice, aniž by tím vzniklo nepřiměřené riziko poškození mořského prostředí.

6 V každém případě musí příslušný správní orgán plně zaručit úplnost a účinnost inspekce a zajistit veškeré nezbytné náležitosti ke splnění této povinnosti.

7 Stav lodi a jejího vybavení musí být udržován na takové úrovni, aby byl v souladu s ustanoveními této úmluvy a aby bylo zajištěno, že loď zůstane ve všech ohledech vhodná k vyplutí na moře, aniž by tím vzniklo nepřiměřené riziko poškození mořského prostředí.

8 Po dokončení každé inspekce lodi podle odstavce 1 tohoto pravidla se v konstrukci, vybavení, systémech, armaturách, zařízeních nebo materiálu, které jsou předmětem inspekce, nesmí bez sankcí ze strany správního orgánu provádět žádné změny, s výjimkou přímé výměny takového vybavení a armatur.

9 Kdykoliv na lodi dojde k nehodě nebo je zjištěna závada, která podstatně ovlivňuje integritu lodi nebo účinnost nebo úplnost jejího zařízení, na něž se vztahuje tato příloha, velitel nebo vlastník lodi při nejbližší příležitosti uvědomí správní orgán, uznanou Organizaci nebo jmenovaného inspektora odpovědného za vystavení příslušného osvědčení, který zahájí vyšetřování k určení, zdali je nezbytná inspekce tak, jak vyžaduje odstavec 1 tohoto pravidla. Pokud se loď nachází v přístavu jiné smluvní strany, musí kapitán nebo vlastník také okamžitě uvědomit příslušné orgány přístavního státu a jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace musí zajistit, že taková zpráva byla vyhotovena.

Pravidlo 5

Vystavení nebo potvrzení osvědčení

1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami musí být vystaveno po počáteční nebo obnovovací inspekci v souladu s ustanoveními pravidla 4 této přílohy, a to ve prospěch jakékoliv lodi, která se provozuje při plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí jiných smluvních stran této úmluvy. V případě stávajících lodí bude tento požadavek platit po dobu pěti let po dni vstupu této přílohy v platnost.

2 Toto osvědčení musí být vystaveno nebo potvrzeno buď správním orgánem nebo jakýmikoliv osobami či organizacemi* správním orgánem řádně pověřenými. Ve všech případech správní orgán za osvědčení přejímá plnou zodpovědnost.

Pravidlo 6

Vystavení nebo potvrzení osvědčení jinou vládou

1 Vláda smluvní strany této úmluvy je oprávněna nechat na žádost správního orgánu provést inspekci lodi a, je-li přesvědčena, že jsou ustanovení této přílohy splněna, pro loď vystaví nebo povolí vystavení Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami a, je-li to vhodné, potvrdí nebo povolí potvrzení uvedeného osvědčení na lodi, a to v souladu s touto přílohou.

2 Kopie tohoto osvědčení a kopie zprávy o inspekci musí být co nejdříve předány zadávajícímu správnímu orgánu.

3 Takto vystavené osvědčení musí obsahovat prohlášení o tom, že bylo vystaveno na žádost správního orgánu musí mít stejnou účinnost a být uznáno stejně jako osvědčení vystavené na základě pravidla 5 této přílohy.

4 Pro loď, která je oprávněna plout pod vlajkou státu, který není smluvní stranou nesmí být vystaveno žádné Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami.

Pravidlo 7

Forma osvědčení

Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami musí být vypracováno ve formě odpovídající vzoru uvedenému v Dodatku k této příloze a musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud je také použít úřední jazyk vystavujícího státu, bude mít tento v případě sporu nebo nesrovnalosti přednost.

Pravidlo 8

Trvání a platnost osvědčení*

1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami se vystavuje na dobu stanovenou správním orgánem a které nesmí přesáhnout dobu pět let.

2.1 Bez ohledu na požadavky odstavce 1 tohoto pravidla, jestliže je obnovovací inspekce dokončena do tří měsíců před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení.

2.2 Když je obnovovací inspekce dokončena po datu uplynutí platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení.

2.3 Když je obnovovací inspekce dokončena více než tři měsíce před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data dokončení obnovovací inspekce.

3 Pokud je osvědčení vystaveno na dobu kratší než pět let, správní orgán může prodloužit platnost osvědčení do termínu po uplynutí doby platnosti na maximální dobu uvedenou v odstavci 1 tohoto pravidla.

4 Pokud byla obnovovací inspekce dokončena a nové osvědčení nelze vystavit ani umístit na palubě lodi před skončením platnosti stávajícího osvědčení, může osoba nebo Organizace oprávněná správním orgánem potvrdit stávající osvědčení, které pak musí být přijato jako platné na další období, které nesmí přesáhnout délku pět měsíců od uplynutí data platnosti.

5 Pokud loď v době, kdy vyprší platnost osvědčení není v přístavu, v němž má podstoupit inspekci, může správní orgán dobu platnosti osvědčení prodloužit, ale toto prodloužení se uděluje pouze za účelem umožnění loď dokončit její plavbu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, a pak pouze v případech, kdy se tak zdá správné a přijatelné. Žádné osvědčení se nesmí prodloužit na dobu delší než tři měsíce a loď, pro kterou se prodloužení uděluje nebude oprávněna, při svém příjezdu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, na základě tohoto prodloužení opustit přístav bez nutnosti získat nové osvědčení. Po dokončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení.

6 Osvědčení vystavené pro loď, která se provozuje na krátkých plavbách, a které nebylo prodlouženo podle výše uvedených ustanovení tohoto pravidla může být prodlouženo správním orgánem na dobu odkladu v délce až jednoho měsíce od uplynutí na něm vyznačené doby platnosti. Po dokončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení.

7 Za zvláštních okolností, jak je stanoveno správním orgánem, nemusí být nové osvědčení datováno od data skončení platnosti stávajícího osvědčení tak, jak požadují odstavce 2.2, 5 nebo 6 tohoto pravidla. Za těchto zvláštních okolností bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data dokončení obnovovací inspekce.

8 Osvědčení vystavené na základě pravidel 7 nebo 8 této přílohy pozbude platnosti v některém z následujících případů:

.1 pokud nejsou příslušné inspekce dokončeny ve lhůtách stanovených podle pravidla 4.1 této přílohy nebo

.2 při převodu lodě pod vlajku jiného státu. Nové osvědčení se vystavuje pouze, když je vláda vystavující nové osvědčení plně přesvědčena, že loď je v souladu s požadavky pravidel 4.7 a 4.8 této přílohy. V případě převodu mezi smluvními stranami, pokud je zažádáno do 3 měsíců po uskutečněném převodu, musí vláda smluvní strany, pod jejíž vlajkou byla loď již dříve oprávněna plout, a to co nejdříve, předat správnímu orgánu kopie osvědčení nesené lodí před převodem a, jsou-li k dispozici, kopie příslušných zpráv o inspekcích.

Kapitola 3

Vybavení a omezení vypouštění

Pravidlo 9

Kanalizační systémy

1 Každá loď, která musí v souladu s pravidlem 2 odpovídat ustanovením této přílohy, musí být vybavena jedním z následujících kanalizačních systémů:

.1 čistička odpadních vod, která musí být zařízením takového typu, který je schválený správním orgánem s přihlédnutím k normám a zkušebním metodám vyvinutým Organizací* nebo

VIZ VÝKLAD 3

.2 systém pro rozmělňování a dezinfekci kanalizačního odpadu schválený správním orgánem. Tento systém musí být vybaven takovým zařízením, které je pro správní orgán uspokojující a které slouží pro dočasné skladování odpadních vod v době, kdy se loď nachází ve vzdálenosti menší než 3 námořní míle od nejbližší pevniny nebo

.3 sběrná nádrž o objemu, která vyhovuje správnímu orgánu, sloužící k uchovávání všech odpadních vod, s ohledem na provoz lodě, počet osob na palubě a na další relevantní faktory. Sběrná nádrž musí být konstruována tak, aby vyhovovala správnímu orgánu. Musí být vybavena prostředky pro vizuální indikaci množství obsahu.

Pravidlo 10

Standardní vypouštěcí přípojky

1 Aby bylo možné připojení potrubí zařízení pro odevzdávání látek z lodí k vypouštěcímu potrubí lodě, musí být obě vedení vybavena standardní vypouštěcí přípojkou v souladu s následující tabulkou:

VIZ VÝKLAD 4

Standardní rozměry přírub pro vypouštěcí přípojky

Popis Rozměr
Vnější průměr 210 mm
Vnitřní průměr Podle vnějšího průměru potrubí
Průměr roztečné kružnice pro šrouby 170 mm
Drážky v přírubě 4 otvory, 18 mm v průměru, pravidelně umístěné na roztečné kružnice
pro šrouby výše uvedeného průměru, s drážkou k okraji příruby. Šířka drážky
musí být 18 mm
Tloušťka příruby 16 mm
Šrouby a matice: počet
a průměr
6, každý o průměru 16 mm a dostatečné délky
Příruba je určena k tomu, aby přijímala potrubí až do maximálního vnitřního průměru 100 mm
a musí být z oceli nebo jiného rovnocenného materiálu s plochým čelem. Tato příruba, spolu
s vhodným těsněním, musí být vhodná pro provozní tlak 600 kPa. U lodí s konstrukční hloubkou
výškou 5 m a méně může být vnitřní průměr vypouštěcí přípojky 38 mm.

2 U určených obchodních lodí, tj. osobních trajektů, může být vypouštěcí potrubí alternativně vybaveno vypouštěcí přípojkou, kterou může správní organ přijmout. Například může jít o tzv. rychlospojky.

Pravidlo 11

Vypouštění odpadních vod

1 Podle ustanovení pravidla 3 této přílohy, je vypouštění odpadních vod do moře zakázáno, a to vyjma následujících případů:

.1 loď vypouští rozmělněné a dezinfikované odpadní vody s využitím systému schváleného správním orgánem v souladu s pravidlem 9.1.2 této přílohy, a to ve vzdálenosti více než 3 námořních mil od nejbližší pevniny, nebo vypouští odpadní vody, které nejsou rozmělněné nebo desinfikované, a to ve vzdálenosti větší než 12 námořních mil od nejbližší pevniny, a to za předpokladu, že se v žádném případě nesmí odpadní vody skladované ve sběrných tancích nebo odpadní vody, které pocházejí z kanalizace vedoucí z prostor obsahujících živá zvířata, vypouštět jednorázově, ale malou rychlostí a při tom, když se loď pohybuje rychlostí ne menší než 4 uzly; rychlost vypouštění musí být schválena správním orgánem na základě norem vypracovaných Organizací* nebo

.2 na lodi je v provozu schválená čistička odpadních vod, která byla certifikována správním orgánem a která splňuje provozní požadavky uvedené v pravidle 9.1.1 této přílohy a

.2.1 výsledky zkoušek čističky jsou uvedeny v lodním Mezinárodním osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami.

.2.2 kromě toho nesmí odpadní voda vytvářet viditelné plovoucí pevné látky nebo způsobovat zabarvení okolních vod.

2 Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na lodě operující ve vodách pod pravomocí smluvního státu a na hostující lodě z jiných států plující v těchto vodách a vypouštějící odpadní vody v souladu s méně přísnými požadavky, které mohou být uloženy ze strany daného státu.

3 Když jsou odpadní vody smíchány s odpady nebo jinými druhy odpadních vod spadajícími pod jiné přílohy k MARPOL, musí být kromě této přílohy splněny i požadavky těchto jiných příloh.

Kapitola 4

Zařízení pro odevzdávání látek z lodí

Pravidlo 12

Zařízení pro odevzdávání látek z lodí*

1 Vláda každé smluvní strany úmluvy, která vyžaduje, aby lodě provozované ve vodách pod její pravomocí a hostující lodě plující v jejích vodách splňovaly požadavky pravidla 11.1, se zavazuje k tomu, že zajistí zařízení v přístavech a terminálech pro příjem odpadních vod, a to takovým způsobem, aby při tom nedošlo k zpoždění lodí. Tato zařízení musí splňovat potřeby lodí, které je využívají.

2 Každá smluvní strana musí oznámit Organizaci, za účelem předání dotčeným smluvním vládám, všechny případy, kdy se zařízení zřízená podle tohoto pravidla zdají být nedostatečná.

Kapitola 5

Kontroly přístavním státem

Pravidlo 13

Kontroly přístavním státem na základě operativních požadavků*

1 Loď nacházející se v přístavu nebo příbřežním terminálu jiné smluvní strany, podléhá kontrolám prováděným úředníky řádně oprávněnými danou smluvní stranou, které se týkají operativních požadavků podle této přílohy tam, kde je důvodné podezření, že kapitán nebo posádka nejsou obeznámeni se zásadními palubními postupy týkajícími se zamezení znečištění odpadními vodami.

2 Za daných okolností uvedených v odstavci 1 tohoto pravidla, musí smluvní strana přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nesmí plout, dokud se situace nedostane do souladu s požadavky této přílohy.

3 Na toho pravidlo se budou vztahovat postupy týkající se kontrol ze strany přístavního státu předepsané v článku 5 této úmluvy.

4 Nic v tomto pravidle se nesmí považovat za omezení práv a povinností smluvní strany provádějící kontrolu nad operativními požadavky výslovně stanovenými v této úmluvě.

Poznámky pod čarou

* Příloha IV vstoupila v platnost dne 27. září 2003.

* MEPC 52 (II. až 15. října 2004) potvrzuje, že 27. září 2003 bylo jediným dnem vstupu Přílohy IV k HARP0L v platnost (viz dokument MEPC 52/24, odstavce 6.16 až 6.19).

* Viz Globální a jednotné realizace harmonizovaného systému inspekcí a vydávání osvědčení (HSSC) pňjaté Shromážděním Organizace prostřednictvím usnesení A.883(21), Pokyny pro inspekce podle harmonizovaného systému inspekcí a vydávání osvědčení, 2007, které byly přijaty Shromážděním Organizace prostřednictvím usnesení A.997(25) ve znění pozdějších předpisů Organizace. Viz MSC/Circ. 1010 - MEPC/Grc.382 o sdělování informací o povolení uznaných organizací (RO) a informací shromážděných prostřednictvím Globálního integrovaného systému informací o dopravě (GISIS).

* Viz Pokyny pro autorizaci organizací jednajících jménem správního orgánu přijaté usnesením Organizace A.739(18) ve znění usnesení MSC.208(81) a pak také Specifikace inspekcí a funkce certifikačního procesu u uznaných Organizací jednajících jménem správního orgánu přijatých usnesením Organizace A.789(19) ve znění pozdějších předpisů přijatých Organizací.

* Viz Pokyny pro načasování výměny stávajících osvědčení vydaných po počátku platnosti dodatků osvědčení v nástrojích IMO (MSC-MEPC.5/Circ.6).

* Viz Doporučení k mezinárodním normám o odpadních vodách a pokyny k funkčním zkouškám pro čističky odpadních vod přijaté, tedy tyto dokumenty přijaté Výborem na ochranu životního prostředí v mořích Organizace prostřednictvím usnesení MEPC.2(VI) nebo Upravené pokyny k realizaci o odpadních vodách a funkčních zkouškách pro čističky odpadních vod, které byly přijaty MEPC prostřednictvím usnesení MEPC s označením MEPC. 159(55) (viz Jednotný výklad 3).

* Viz Doporučení k normám pro rychlost vypouštění nešetřených odpadních vod z lodí pňjaté Výborem na ochranu životního prostředí v mořích Organizace prostřednictvím usnesení HEPC 157(55).

* Viz Pokyny pro správnou praxi pro poskytovatele a uživatele přístavních zařízení pro odevzdávání látek z lodí, MEPC. I/Circ.671.

* Viz postupy pro kontroly přístavním státem přijaté usnesením Organizace A.787(19) ve znění usnesení A.882(21); viz prodávanou publikaci IMO IA650E.

Dodatek k Příloze IV

Dodatek

Forma Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami

MEZINÁRODNÍ OSVĚDČENÍ O ZAMEZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍMI VODAMI
Vydáno na základě ustanovení Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění z lodí z roku 1973 ve znění Protokolu z roku 1978,
ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „úmluva“) na základě pověření vlády státu:
......................................................................................................................................................................................
(úplné označení státu)
kým.......................................................................................................................................................
(úplné označení příslušné osoby nebo Organizace oprávněné podle ustanovení této úmluvy)
Údaje o lodi*
Jméno lodi..............................................................................................................................................
Volací znak nebo čísla ...........................................................................................................................
Rejstříkový přístav.................................................................................................................................
Hrubá prostornost..................................................................................................................................
Počet osob, které je loď oprávněná přepravovat..................................................................................
Číslo IMO ............................................................................................................................................
Nová/stávající loď
Datum, kdy byl položen kýl nebo kdy loď byla v podobném stádiu stavby nebo případně datum,
kdy byla zahájena práce na přestavbě nebo úpravě či změně rozsáhlejšího charakteru...............................
TÍMTO SE POTVRZUJE:
1Že loď je vybavena čističkou odpadních vod/zařízením pro rozmělňování/sběrnou nádrží
a vypouštěcím potrubím v souladu s pravidly 9 a 10 Přílohy IV úmluvy, a to následovně:
§1.1Popis čističky odpadních vod:
Typ čističky odpadních vod:..............................................................................................
Jméno výrobce...................................................................................................................
Čistička odpadních vod je certifikována správním orgánem, aby splňovala normy týkající se odpadních vod, které jsou stanoveny v usnesení MEPC.2 (VI).
**1.2 Popis rozmělňovacího zařízení:
Typ rozmělňovacího zařízení............................................................................................
Jméno výrobce...................................................................................................................
Standardní stav odpadních vod po dezinfekci...................................................................
††1.3Popis sběrné nádrže:
Celkový objem sběrné nádrže ........................................................................................m3
Umístění ............................................................................................................................
1.4 Potrubí pro vypouštění odpadních vod do zařízení pro odevzdávání látek z lodí, vybavené standardním připojením k pobřežním zařízením.
2Že loď podstoupila inspekci v souladu s nařízením 4 Přílohy IV úmluvy.
3Že inspekce prokázala, že konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál lodi a její stav
jsou ve všech ohledech uspokojivé a že loď splňuje příslušné požadavky Přílohy IV úmluvy.
Platnost tohoto osvědčení trvá do (dd/mm/rrrr).................................................................................*
na základě inspekcí v souladu s nařízením 4 Přílohy IV úmluvy.
Datum dokončení inspekce, jež tvoří základ tohoto osvědčení (dd/mm/rrrr)......................................
Místo vydání ........................................................................................................................................
(místo vydání osvědčení)
Datum (dd/mm/rrrr).......................................................................................
(datum vydání) (podpis řádně pověřeného úředníka
vydávajícího toto osvědčení)
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
POTVRZENÍ K PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ, JE-LI PLATNÉ NA MÉNĚ
NEŽ 5 LET V PŘÍPADECH, NA KTERÉ SE VZTAHUJE PRAVIDLO 8.3
Loď splňuje příslušná ustanovení úmluvy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 8.3
Přílohy IV úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr)...................................................................................
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
POTVRZENÍ PRO PŘÍPADY, VE KTERÝCH BYLA DOKONČENA OBNOVOVACÍ
INSPEKCE A PLATÍ PRAVIDLO 8.4
Loď splňuje příslušná ustanovení úmluvy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 8.4
Přílohy IV úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr)...................................................................................
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
POTVRZENÍ PRO PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ PRO DOPLUTÍ DO
INSPEKČNÍHO PŘÍSTAVU NEBO NA BODU ODKLADU, KDY PLATÍ PRAVIDLO 8.5

NEBO 8.6
Toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 8.5 nebo 8.6* Přílohy IV úmluvy,jako platné
do (dd/mm/rrrr)......................................................................................................................................
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)

Jednotné výklady Přílohy IV

1 Definice „v podobném stádiu stavby“

Prav. 111

Termín „v podobném stádiu stavby“ znamená stádium, ve kterém:

.1 začíná stavba, kterou lze ztotožnit s konkrétní lodí a

.2 montáž této lodě začala a zahrnuje nejméně 50 tun nebo jedno procento odhadované hmoty veškerého stavebního materiálu, podle toho, která hodnota je nižší.

2 Datum smlouvy o stavbě, datum položení kýlu a datum dodání

Prav.1.1.2

1 Na základě určitých ustanovení úmluv SOLAS a MARPOL se platnost pravidel na loď se řídí daty:

.1 u které je uzavřena smlouva o stavbě dne dd/mm/rrrr nebo později nebo

.2 v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejíž kýl je položen nebo která je v podobném stádiu stavby v den dd/mm/rrrr nebo později nebo

.3 jejíž dodávka se uskuteční dne dd/mm/rrrr nebo později.

2 Pro uplatnění těchto ustanovení musí být datum, kdy byla uzavřena smlouva o stavbě pro volitelné lodě chápáno jako datum, kdy byla podepsána smlouva o stavbě série lodí mezi majitelem lodě a loděnicí, a to za předpokladu, že:

.1 možnost stavby volitelné lodi (lodí) je nakonec využita ve lhůtě jednoho roku od data původní smlouvy o stavbě série lodí: a

.2 volitelné lodě mají stejné konstrukční plány a jsou postaveny stejnou loděnicí tak, jako je tomu u série lodí.

3 Použití řízených pravidel tak, jak je popsáno ve výše uvedeném odstavci 1 bude probíhat následovně:

.1 pokud datum podpisu smlouvy o stavbě spadá na den nebo po datu smlouvy pro konkrétní soubor změn pravidel, pak se daný soubor změn pravidel použije;

.2 pouze v případě neexistence smlouvy se použije kritérium data položení kýlu a, pokud datum položení lodní kýlu spadá na datum položení kůly ručené pro konkrétní soubor změn pravidel nebo později, pak se daný soubor změn pravidel použije a

.3 bez ohledu na datum podpisu smlouvy o stavbě nebo na datum položení kýlu, pokud datum dodání lodi spadá na datum dodání určené pro konkrétní soubor změn pravidel nebo později, pak se daný soubor změn pravidel použije s výjimkou případů, kdy správní orgán uznal, že dodávka lodí byla zpožděna z důvodu nepředvídaných okolností nezávislých na vůli loděnice a vlastníka.*

3 Instalovaný na palubě lodi 1. ledna 2010 nebo později

Prav.9.1.1

Pro použití usnesení MEPC.159(55) se bude fráze „instalovaný na palubě lodi 1. ledna 2010 nebo později“ vykládat následovně:

.1 U nových lodí, instalace na palubě lodí, jejichž kýl byl položen nebo které byly v podobném stádiu stavby 1. ledna 2010 nebo později.

.2 U stávajících lodích, nové instalace se smluvním termínem dodání na loď 1. ledna 2010 nebo později nebo, v případě neexistence smluvního termínu dodání, skutečné dodání zařízení na loď 1. ledna 2010 nebo později.

4 Standardní vypouštěcí přípojky

Prav. 10.1

Všechny lodě podléhající Příloze IV, bez ohledu na jejich velikost a přítomnost čističky odpadních vod nebo sběrné nádrže na odpadní vody, musí být vybaveny potrubím a příslušnou přírubou k zařízení na břehu pro vypouštění odpadních vod do přístavní čističky odpadních vod.

Poznámky pod čarou

* Alternativně lze údaje o lodi vpisovat do polí vodorovně.

Viz Schéma identifikačního čísla lodi IMO přijaté usnesením Organizace A.600(15).

Nehodící se škrtněte.

§ Nehodící se škrtněte.

** Nehodící se škrtněte.

†† Nehodící se škrtněte.

* Vyplňte datum ukončení platnosti tak, jak je specifikováno správním orgánem v souladu s pravidlem 8.1 Přílohy IV úmluvy. Den a měsíc tohoto data odpovídají výročnímu datu tak, jak je definováno v pravidle 1.8 Přílohy IV úmluvy.

* Nehodící se škrtněte.

* Viz Jednotný výklad k „Nepředvídané prodlení s dodáním lodí“ (MSC.1/Circ. 1247 a Příloha I k MARPOL, Jednotný výklad 4).

Příloha V k MARPOL

Pravidla pro zamezení znečištění odpadem z lodí*

Pravidlo 1

Definice

Pro účely této přílohy:

1 Termín odpad znamená veškeré druhy potravinového, domácího a provozního odpadu, vyjma čerstvých ryb a jejich částí, vznikajícího při normálním provozu lodi a který by mohl být odstraňován průběžně nebo pravidelně s výjimkou těch látek, které jsou definovány nebo uvedeny v jiných přílohách k této úmluvě.

2 Nejbližší pevnina. Termín „od nejbližší pevniny“ znamená od základní linie, od které jsou zřízené teritoriální vody dotčeného území v souladu s mezinárodním právem, vyjma případů, kdy pro účely této úmluvy „od nejbližší pevniny“ od severovýchodního pobřeží Austrálie bude znamenat linii vedenou od bodu na pobřeží Austrálie na:

11°00’ jižní šířky, 142°08’ východní délky

k bodu na 10°35’ jižní šířky, 141°55’ východní délky,

odtud k bodu na 10°00’ jižní šířky, 142°00’ východní délky,

odtud k bodu na 09°10’ jižní šířky, 143°52’ východní délky,

odtud k bodu na 09°00’ jižní šířky, 144°30’ východní délky,

odtud k bodu na 10°41’ jižní šířky, 145°00’ východní délky,

odtud k bodu na 13°00’ jižní šířky, 145°00’ východní délky,

odtud k bodu na 15°00’ jižní šířky, 146°00’ východní délky,

odtud k bodu na 17°30’ jižní šířky, 147°00’ východní délky,

odtud k bodu na 21°00’ jižní šířky, 152°55’ východní délky.

odtud k bodu na 24°30’ jižní šířky, 154°00’ východní délky,

odtud k bodu na australském pobřeží na 24°42’ jižní šířky, 153°15’ východní délky.

3 Termín zvláštní oblast znamená oblast moře, kde se z uznávaných technických důvodů týkajících se jejího oceánografického a ekologického stavu a konkrétního charakteru jejího provozu vyžaduje přijetí zvláštních závazných metod k zamezení znečištění moře odpadem. Zvláštní oblasti musí zahrnovat oblasti uvedené v seznamu v pravidle 5 této přílohy.

Pravidlo 2

Použití

Nebude-li výslovně uvedeno jinak, ustanovení této přílohy se budou vztahovat na všechny lodě.

Pravidlo 3

Odstraňování odpadu mimo zvláštní oblasti

1 Na základě ustanovení pravidel 4, 5 a 6 této přílohy:

(a) odstraňování jakýchkoliv plastů, včetně, ale nikoli výlučně, lan ze syntetických materiálů, sítí ze syntetických materiálů, plastových pytlů na odpadky a popelu ze spalování plastů, který může obsahovat jedovaté zbytky nebo těžké kovy, do moře se zakazuje;

(b) odstraňování do moře následujícího odpadu se provádí pokud možno co nejdále od nejbližší pevniny, ale v každém případě je zakázáno, pokud vzdálenost od nejbližší pevniny je menší než:

(i) 25 námořních mil u vycpávek, vystýlek a obalových materiálů, které budou plavat;

(ii) 12 námořních mil u potravinových odpadů a veškerého ostatního odpadu, včetně výrobků z papíru, hadrů, skla, kovu, láhví, nádobí a podobného odpadu;

(c) odstraňování do moře odpadu uvedeného v pododstavci (b)(ii) tohoto pravidla může být povoleno, pokud odpad prošel zařízením pro rozmělňování nebo drtičem a pokud se prování pokud možno co nejdále od nejbližší pevniny, ale v každém případě je zakázáno, pokud vzdálenost od nejbližší pevniny je menší než 3 námořní míle. Tento rozmělněný nebo rozdrcený odpad musí projít sítem s otvory o velikosti maximálně 25 mm.

2 Pokud je odpad smíchán s jinými vypouštěnými látkami, které se vztahují jiné požadavky na odstraňování nebo vypouštění, musí platit přísnější požadavky.

Pravidlo 4

Zvláštní požadavky na odstraňování odpadu

1 Na základě ustanovení odstavce 2 tohoto nařízení, je zakázáno odstraňování všech materiálů upravené touto přílohou z pevných nebo plovoucích plošin, jsou-li použity při průzkumu, využívání a souvisejícím příbřežním zpracování nerostných zdrojů z mořského dna, a ze všech ostatních lodí, pokud se nacházejí vedle nebo do 500 m od těchto plošin.

2 Odstraňování do moře potravinových odpadů lze povolit, pokud prošly zařízením pro rozmělňování nebo drtičem z těchto pevných nebo plovoucích plošin nacházejících více než 12 námořních mil od pevniny a ze všech ostatních lodí, pokud se nacházejí vedle nebo do 500 m od těchto plošin. Tento rozmělněný nebo rozdrcený odpad musí projít sítem s otvory o velikosti maximálně 25 mm.

Pravidlo 5

Odstraňování odpadu v rámci zvláštních oblastí*

1 Pro účely této přílohy se zvláštními oblastmi rozumí oblast Středozemního moře, oblast Baltského moře, oblast Černého moře, oblast Rudého moře, oblast Perského zálivu, oblast Severního moře, oblast Antarktidy a širší region Karibiku, včetně Mexického zálivu a Karibského moře, které jsou vymezeny takto:

(a) Termín oblast Středozemního moře znamená vlastní Středozemní moře včetně zálivů a jeho moří s hranicí mezi Středozemním mořem a Černým mořem, kterou tvoří rovnoběžka na 41° severní šířky a ohraničená na západě úžinou Gibraltaru na poledníku 005°36’ západní délky.

(b) Termín oblast Baltského moře znamená vlastní Baltské moře s Botnickým zálivem, Finským zálivem a vstupem do Baltského moře ohraničeném rovnoběžkou místa Skaw ve Skagerraku na 57°44’.8 severní šířky.

(c) Termín oblast Černého moře znamená vlastní Černé moře s hranicí mezi Středozemním mořem a Černým mořem tvořenou rovnoběžkou na 41° severní šířky.

(d) Termín oblast Rudého moře znamená vlastní Rudé moře, včetně zálivů Suez a Aquaba, ohraničené na jihu loxodromou mezi Ras Si Ane (12°28’.5 severní šířky, 043°19’.6 východní délky) a Husn Murad (12°40\4 severní šířky, 043°30’.5 východní délky).

(e) Termín oblast Perského zálivu znamená oblast moře ležící severozápadně od loxodromy mezí Ras al Hadd (22°30’ severní šířky, 059°48’ východní délky) a Ras al Fasteh (25°04’ severní šířky, 061°25’ východní délky).

(f) Termín oblast Severního moře znamená vlastní Severní moře včetně připojených moří s ohraničením mezí:

(i) Severním mořem jižně od rovnoběžky na 62° severní šířky a východně od poledníku na 4° západní délky;

(ii) Skagerrakem, jižní hranice je vymezena východně od Skaw rovnoběžkou na 57°44.8' severní šířky a

(iii) Kanálem La Manche a jeho přístupy východně od poledníku na 5° západní délky a severně od rovnoběžky na 48°30' severní šířky.

(g) Termín oblast Antarktidy znamená oblast moře jižně od rovnoběžky na 60° jižní šířky.

(h) Termín širší region Karibiku tak, jak je definován v článku 2, odstavci 1 Úmluvy o ochraně a rozvoji mořského prostředí širšího regionu Karibiku (Cartagena de Indias, 1983), zahrnuje Mexický záliv a vlastní Karibské moře, včetně připojených zálivů a moří a také včetně části Atlantského oceánu v rámci ohraničení, které tvoří rovnoběžka na 30° severní šířky východně od Floridy k poledníku na 77°30' západní délky, odtud k loxodromě až k průsečíku rovnoběžky na 20° severní šířky a poledníku na 59° západní délky, odtud k loxodromě na průsečíku rovnoběžky na 7°20' severní šířky a poledníku na 50° západní délky, odtud k loxodromě vedoucí jihozápadně k východní hranici Francouzské Guayany.

2 Na základě ustanovení pravidla 6 této přílohy:

(a) odstraňování následujících látek do moře se zakazuje:

(i) jakýchkoliv plastů, včetně, ale nikoli výlučně, lan ze syntetických materiálů, sítí ze syntetických materiálů, plastových pytlů na odpadky a popelu ze spalování plastů, který může obsahovat jedovaté zbytky nebo těžké kovy a

(ii) veškerého ostatního odpadu, včetně výrobků z papíru, hadrů, skla, kovu, láhví, nádobí, vycpávek, vystýlek a obalových materiálů;

(b) vyjma případů uvedených v pododstavci (c) tohoto odstavce se musí odstraňování do moře potravinových odpadů provádět pokud možno co nejdále od nejbližší pevniny, ale v každém případě nejméně 12 námořních mil od nejbližší pevniny;

(c) odstraňování potravinových odpadů, které prošly zařízením pro rozmělňování nebo drtičem do širšího regionu Karibiku se musí provádět pokud možno co nejdále od pevniny, ale v každém případě nejméně 3 námořní míle od nejbližší pevniny. Tento rozmělněný nebo rozdrcený odpad musí projít sítem s otvory o velikosti maximálně 25 mm.

3 Pokud je odpad smíchán s jinými vypouštěnými látkami, které se vztahují jiné požadavky na odstraňování nebo vypouštění, musí platit přísnější požadavky.

4 Zařízení pro odevzdávání látek z lodí v rámci zvláštních oblastí:

(a) Vláda každé smluvní strany této úmluvy, jejíž pobřeží hraničí se zvláštní oblastí, se zavazuje zajistit, a to pokud možno co nejdříve, ve všech přístavech v rámci zvláštní oblasti odpovídají zařízení pro odevzdávání látek z lodí v souladu s pravidlem 7 této přílohy, a to s přihlédnutím na zvláštní potřeby lodí operujících v těchto oblastech.

(b) Vláda každé dotčené smluvní strany musí opatření přijatá na základě pododstavce (a) tohoto pravidla sdělit Organizaci. Po obdržení dostatečných oznámení, musí Organizace stanovit datum, od kterého vstoupí v platnost požadavky tohoto pravidla, pokud jde o danou oblast.* Organizace oznámí všem smluvním stranám toto stanovené datum, a to nejméně dvanáct měsíců před tímto datem.

(c) Po takto stanoveném datu, musí být lodě připlouvající také do přístavů v rámci těchto zvláštních oblastí, kde tato zařízení dosud nejsou k dispozici, plně v souladu s požadavky tohoto pravidla.

5 Bez ohledu na odstavec 4 tohoto pravidla platí pro oblast Antarktidy následující pravidla:

(a) Vláda každé smluvní strany této úmluvy, z jejíž přístavů lodě odplouvají na cestu do nebo kam se vracejí z oblasti Antarktidy, se zavazuje zajistit co nejdříve zřízení odpovídajících zařízení pro příjem všech odpadů ze všech lodí, aniž by docházelo k jejich nepřiměřenému zpoždění, a podle potřeby lodí, které je využívají.

(b) Vláda každé smluvní strany této úmluvy musí zajistit, aby všechny lodě plující pod její vlajkou měly před vstupem do prostoru Antarktidy na palubě dostatečnou kapacitu pro uchovávání všech odpadů, když působí v této oblasti a aby uzavřely dohody o odstraňování těchto odpadů do zařízení pro odevzdávání látek z lodí po opuštění této oblasti.

Pravidlo 6

Výjimky

Pravidla 3, 4 a 5 této přílohy se nebudou vztahovat na:

(a) odstraňování odpadů z lodi nutné pro účely zajištění bezpečnosti lodi a osob na palubě nebo pro záchranu života na moři nebo

(b) únik odpadu následkem poškození lodi nebo jejího vybavení, a to za předpokladu, že před a po vzniku škody byla přijata veškerá přiměřená opatření za účelem zabránění nebo minimalizace úniku nebo

(c) náhodnou ztrátu rybářských sítí ze syntetických materiálů, a to za předpokladu, že byla přijata veškerá přiměřená bezpečnostní opatření, aby se takové ztrátě zabránilo.

Pravidlo 7

Zařízení pro odevzdávání látek z lodí

1 Vláda každé smluvní strany této úmluvy se zavazuje zajistit v přístavech a terminálech zřízení odpovídajících zařízení pro příjem odpadů, aniž by docházelo k jejich nepřiměřenému zpoždění, a podle potřeby lodí, které je využívají.

2 Každá smluvní strana musí oznámit Organizaci, za účelem předání dotčeným smluvním stranám, všechny případy, kdy se zařízení zřízená podle tohoto pravidla zdají být nedostatečná.

Pravidlo 8

Kontroly přístavním státem na základě operativních požadavků

1 Loď nacházející se v přístavu jiné smluvní strany, podléhá kontrolám prováděným úředníky řádně oprávněnými danou smluvní stranou, které se týkají operativních požadavků podle této přílohy tam, kde je důvodné podezření, že kapitán nebo posádka nejsou obeznámeni se zásadními palubními

postupy týkajícími se zamezení znečištění odpady.

2 Za daných okolností uvedených v odstavci 1 tohoto pravidla, musí smluvní strana přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nesmí plout, dokud se situace nedostane do souladu s požadavky této přílohy.

3 Na toho pravidlo se budou vztahovat postupy týkající se kontrol ze strany přístavního státu předepsané v článku 5 této úmluvy.

4 Nic v tomto pravidle se nesmí považovat za omezení práv a povinností smluvní strany provádějící kontrolu nad operativními požadavky výslovně stanovenými v této úmluvě.

Pravidlo 9

Štítky, plány manipulace* s odpadky a vedeni záznamů o odpadcích

1

(a) Každá loď o celkové délce 12 m nebo více musí být opatřena štítky, které podle potřeby upozorňují posádku a cestující na požadavky na odstraňování uvedené v pravidlech 3 a 5 této přílohy.

(b) Tyto štítky musí být napsány v pracovním jazyce personálu lodi a u lodí využívaných při plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí jiných smluvních stran této úmluvy, musí být rovněž v angličtině, francouzštině nebo španělštině.

2 Každá loď o hrubé prostornosti 400 tun a více a každá lodi, která oprávněná přepravovat 15 osob a více musí nést plán manipulace s odpadky, který musí posádka dodržovat. Tento plán musí stanovovat písemné postupy pro sběr, ukládání, zpracování a odstraňování odpadů, včetně využití zařízení na palubě. Musí rovněž určovat osoby odpovědné za provádění tohoto plánu. Tento plán musí být v souladu s pokyny vypracovanými Organizací a napsán v pracovním jazyce posádky.

3 Každá loď o hrubé prostornosti 400 tun a více a každá lodi, která oprávněná přepravovat 15 osob a více která se provozuje při plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí jiných smluvních stran této úmluvy a každá pevná nebo plovoucí plošina účastnící se průzkumu a využívání mořského dna musí nést Knihu záznamů o manipulaci s odpadem. Kniha záznamů o manipulaci s odpadem, ať již je součástí oficiálního lodního deníku či jinak, musí být ve formě uvedené v dodatku k této příloze;

(a) každé vypouštění, nebo dokončené spalování, musí být zaznamenáno do Knihy záznamů o manipulaci s odpadem a podepsáno odpovědným důstojníkem s uvedením data spalování nebo vypouštění. Každá vyplněná stránka v Knize záznamů o manipulaci s odpadem musí být podepsána kapitánem lodě. Položky v Knize záznamů o manipulaci s odpadem musí být minimálně v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se také provádějí záznamy v úředním jazyce státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, tyto záznamy dostanou v případě sporu nebo nesrovnalostí přednost.

(b) záznam pro jednotlivá spalování nebo vypouštění musí obsahovat datum a čas, polohu lodi, popis odpadu a odhadované spálené nebo vypuštěné množství;

(c) Kniha záznamů o manipulaci s odpadem musí být uložena na takovém místě, aby byla v přiměřené době a snadno dostupná ke kontrole. Tento dokument je třeba uschovávat po dobu dvou let od provedení posledního záznamu;

(d) v případě vypouštění, úniku nebo náhodné ztráty uvedené v pravidle 6 této přílohy, je nutné do Knihy záznamů o manipulaci s odpadem provést zápis o okolnostech a důvodech této ztráty.

4 Správní orgán může upustit od požadavků pravidel na Knihu záznamů o manipulaci s odpadem u:

(a) jakékoliv lodi provozované při plavbách o trvání méně než 1 hod., která je oprávněná přepravovat 15 osob nebo více nebo

(b) pevné nebo plovoucí plošiny účastnící se průzkumu a využívání mořského dna.

5 Příslušný vládní orgán jedné smluvní strany této úmluvy je oprávněn Knihu záznamů o manipulaci odpadem zkontrolovat na palubě libovolné lodi, na kterou se vztahuje tato příloha, když je tato loď ve svém přístavu nebo příbřežním terminálu, a může pořídit kopii libovolného záznamu v této knize a může požádat kapitána lodi, aby potvrdil, že tato kopie představuje věrnou kopii tohoto záznamu. Jakákoliv takto pořízená kopie, která byla ověřena kapitánem lodi jako věrná kopie daného záznamu v Knize záznamů o manipulaci s odpadem bude přípustná při jakémkoliv soudním řízení jako důkaz o skutečnostech uvedených v daném záznamu. Kontrola Knihy záznamů o manipulaci s odpadem a pořízení ověřené kopie příslušným orgánem podle tohoto odstavce musí být provedeny co nejrychleji, aniž by došlo ke zbytečnému zpoždění dané lodi.

6 V případě lodí postavených před 1. červencem 1997 bude toto pravidlo platit od 1. července 1998.

Poznámky pod čarou

* Viz Pokyny pro provádění Přílohy V k MARPOL; viz prodávanou publikaci IMO 1A656E.

* Viz MEPC.1/Circ.675/Rev.1 k Vypouštění vymývací vody z nákladových nádrží v oblasti Perského zálivu. Středozemního moře a širšího regionu Karibiku na základě Přílohy V k MARPOL.

* V době zveřejnění budou požadavky pravidla 5 platit pro všechny zvláštní oblasti, vyjma Černého moře a Rudého moře.

Viz Pokyny pro správnou praxi pro poskytovatele a uživatele přístavních zařízení pro odevzdávání látek z lodí, MEPC. 1/Circ.671.

Viz Postupy kontrol přístavním státem přijaté usnesením Organizace A.787(19) ve znění usnesení A.882(21); viz prodávanou publikaci IMO IA650E.

* Viz Pokyny pro přípravu plánů manipulace s odpadky; viz prodávanou publikaci IMO IA656E.

Dodatek k Příloze V

Dodatek

Forma Knihy záznamů o manipulaci s odpadem

KNIHA ZÁZNAMŮ O MANIPULACI S ODPADEM
Jméno lodi..............................................................................................................................................
Volací znak nebo čísla...........................................................................................................................
Číslo IMO..............................................................................................................................................
Období od: .................................................................do......................................................................

1 Úvod

V souladu s pravidlem 9 Přílohy V k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí, 1973, ve znění Protokolu z roku 1978 týkajícího se této úmluvy (MARPOL), se musí zaznamenávat každý případ vypouštění nebo dokončeného spalování. To zahrnuje vypouštění na moři, do zařízení pro odevzdávání látek z lodí nebo do jiných lodí.

2 Odpad a manipulace s odpadem

Odpad zahrnuje veškeré druhy potravinového, domácího a provozního odpadu, vyjma čerstvých ryb a jejich částí, vznikajícího při normálním provozu plavidla a který by mohl být odstraňován průběžně nebo pravidelně s výjimkou těch látek, které jsou definovány nebo uvedeny v jiných přílohách k MARPOL (například oleje, odpadní vody nebo škodlivé kapalné látky).

Příslušné informace je také nutné hledat v Pokynech pro provádění Přílohy V k MARPOL.

3 Popis odpadu

Pro účely této knihy záznamů je nutné odpad rozdělovat do následujících kategorií:

1 Plasty

2 Plovoucí vycpávky, vystýlky a obalové materiály

3 Rozdrcené výrobky z papíru, hadry, sklo, kov, láhve, nádobí apod.

4 Zbytky nákladu, výrobky z papíru, hadry, sklo, kov, láhve, nádobí apod.

5 Potravinový odpad

6 Popel ze spalování

4 Záznamy v Knize záznamů o manipulaci s odpadem

4.1 Záznamy do Knihy záznamů o manipulaci s odpadem se musí provádět při každé z následujících příležitostí:

(a) Když se odpad vypouští do moře:

(i) Datum a čas vypouštění

(ii) Poloha lodi (zeměpisná šířka a délka). Poznámka: u vypouštění zbytků nákladu uveďte též polohy při zahájení a zastavení vypouštění.

(iii) Kategorie vypouštěného odpadu

(iv) Odhadované vypouštěné množství u každé kategorie v metrech krychlových

(v) Podpis důstojníka odpovědného za vypouštění.

(b) Když se odpad vypouští na moři, do zařízení pro odevzdávání látek z lodí nebo do jiných lodí.

(i) Datum a čas vypouštění

(ii) Přístav nebo zařízení nebo Jméno lodi

(iii) Kategorie vypouštěného odpadu

(iv) Odhadované vypouštěné množství u každé kategorie v metrech krychlových

(v) Podpis důstojníka odpovědného za činnost.

Viz Pokyn pro provádění Přílohy V k MARPOL; viz prodávanou publikaci IMO IA656E.

(c) Když se odpad spaluje:

(i) Datum a čas začátku a ukončení spalování

(ii) Poloha lodi (zeměpisná šířka a délka)

(iii) Odhadované spalované množství v metrech krychlových

(iv) Podpis důstojníka odpovědného za činnost.

(d) Havarijní nebo jiné mimořádné vypouštění odpadu

(i) Čas události

(ii) Přístav nebo poloha lodi v čase události

(iii) Odhadované množství a kategorie odpadu

(iv) Okolnosti vypouštění, úniku nebo ztráty, jejich důvody a obecné poznámky.

4.2 Potvrzení

Kapitán lodi by si měl od provozovatele zařízení pro odevzdávání látek z lodí, nebo od kapitána lodi přijímající odpad, obstarat potvrzení nebo osvědčení uvádějící odhadované množství předaného odpadu. Tato potvrzení nebo osvědčení je nutné po dobu dvou let uchovávat na palubě lodi s Knihou záznamů o manipulaci s odpadem.

4.3 Množství odpadu

Množství odpadu na palubě musí být odhadnuto pokud možno v metrech krychlových a odděleně podle kategorií. Kniha záznamů o manipulaci s odpadem obsahuje řadu odkazů na odhadovaná množství odpadu. Je známo, že přesnost odhadu množství odpadu záleží na konkrétním výkladu. Odhady objemů se liší před a po zpracování odpadu. Některé zpracovatelské postupy nemusí umožňovat provedení uspokojivého odhadu objemu, například v případě zpracování potravinového odpadu. Tyto faktory by měly být vzaty v úvahu při tvorbě a interpretaci záznamů uvedených v knize.

ZÁZNAM O VYPOUŠTĚNÍ ODPADŮ
Jméno lodi.........................................................Volací znak nebo čísla.................................................................Číslo IMO ............................................
Kategorie odpadu:
1: Plasty.
2: Plovoucí vycpávky, vystýlky a obalové materiály.
3: Rozdrcené výrobky z papíru, hadry, sklo, kov, láhve, nádobí apod.
4: Zbytky nákladu, výrobky z papíru, hadry, sklo, kov, lahve, nádobí apod.
5: Potravinový odpad
6: popel ze spalování vyjma popele z plastových produktů, který může obsahovat jedovaté zbytky nebo těžké kovy.
Poznámka: Vypouštění jakéhokoliv odpadu jiného druhu než je potravinový odpad se ve zvláštních oblastech zakazuje. Pouze odpad odstraňovaný do moře
se musí kategorizovat. Odpad jiné kategorie než je kategorie 1 vypouštěný do zařízení pro odevzdávání látek z lodí může být uváděn jen v celkovém
odhadovaném množství. Vypouštění zbytků nákladu vyžaduje zaznamenání poloh při zahájení a zastavení.
obr. 31

Příloha VI k MARPOL

Pravidla pro zamezení znečištění ovzduší z lodí

Kapitola 1

Obecné informace

Pravidlo 1

Použití

Ustanovení této přílohy se budou vztahovat na všechny lodě s výjimkou případů, kdy je výslovně uvedeno jinak v příslušných pravidlech 3, 5, 6, 13, 15, 16 a 18 této přílohy.

Pravidlo 2

Definice

Pro účely této přílohy:

1 Termín příloha znamená Přílohu č. VI k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí, 1973 (MARPOL), ve znění Protokolu z roku 1978 a ve znění protokolu z roku 1997 upraveném Organizací, a to za předpokladu, že tyto změny jsou přijaty a uvedeny v platnost v souladu s ustanoveními článku 16 této úmluvy.

2 Termín v podobném stádiu stavby znamená stádium, kdy:

.1 začíná stavba, kterou lze ztotožnit s konkrétní lodí a

.2 montáž této lodě začala a zahrnuje nejméně 50 tun nebo jedno procento odhadované hmoty veškerého stavebního materiálu, podle toho, která hodnota je nižší.

3 Termín výroční datum znamená den a měsíc každého roku, který bude odpovídat datu vypršení platnosti Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší.

4 Termín pomocné ovládací zařízení znamená systém, funkci nebo řídicí strategií, jež jsou nainstalovány na jednotce lodního dieselového motoru za účelem ochrany motoru anebo jeho pomocných zařízení proti provozním stavům, které by mohly způsobit poškození nebo selhání motoru. Pomocné řídicí zařízení může také plnit funkci strategického zařízení nebo opatření, u něhož bylo dostatečně prokázáno, že se nejedná o ochranný vypínač.

5 Termín kontinuální přísun je definován jako proces, při němž je odpad přiváděn do spalovací komory bez lidské pomoci. Spalovna má za normálních provozních podmínek se spalovací komorou operativní teplotu pohybující se mezi hodnotami 850 °C a 1200 °C.

6 Termín ochranný vypínač znamená zařízení, které měří, snímá nebo reaguje na provozní proměnné hodnoty (například otáčky motoru, teplotu, tlak u vstupu nebo jakýkoli jiný parametr), a to za účelem aktivace, modulace, zpomalení nebo deaktivace činnosti kterékoli části nebo funkce systému omezování emisí tak, že činnost systému omezování emisí je redukována při normálním provozu, pokud však použití takového vypínače není v podstatě zařazeno do použitých postupů certifikačních zkoušek emisí.

7 Termín emise znamená jakékoli uvolňování látek, které podléhají kontrole podle této přílohy. Jedná se o uvolňování látek z lodí do atmosféry nebo do moře.

8 Termín oblast regulace emisí znamená oblast, ve které je nutné, aby u lodí byla přijata zvláštní závazná opatření týkající se emisí, a to za účelem eliminace, snížení a regulace znečišťování ovzduší emisemi NOx nebo SOx a prachových částic nebo všech tří druhů emisí a jejich doprovodných nepříznivých dopadů na lidské zdraví a životní prostředí. Oblasti regulace emisí musejí zahrnovat také ty oblasti, jež jsou uvedeny v pravidlech 13 a 14 této přílohy.

9 Termín pohonná ropná látka znamená jakékoli palivo dodávané za účelem spalování a určené pro tyto spalovací účely v rámci pohonu nebo provozu na palubě lodi, včetně destilovaných a zbytkových paliv.

10 Termín hrubá prostornost znamená hrubou prostornost vypočítanou v souladu s předpisy o měření prostornosti obsaženými v Příloze I Mezinárodní úmluvy o měření prostornosti lodí z roku 1969 nebo jakékoli následné úmluvy.

11 Termín instalace ve vztahu k pravidlu 12 této přílohy znamená instalaci systémů, vybavení, včetně přenosných hasicích jednotek, izolací nebo jiného materiálu na lodi. Do této skupiny však nepatří opravy nebo nabíjení již dříve instalovaných systémů, vybavení, izolací nebo jiného materiálu či doplňování přenosných hasicích jednotek.

12 Termín nainstalovaný znamená námořní vznětový motor, který je nebo má být nainstalován na lodi, včetně přenosného pomocného dieselového lodního motoru, a to pouze tehdy, když je jeho palivový, chladicí nebo výfukový systém nedílnou součástí lodi. Palivový systém je považován za nedílnou součást lodi pouze tehdy, pokud je k této lodi trvale připevněn. Tato definice zahrnuje námořní vznětový motor, který se používá k doplnění nebo rozšíření instalované výkonové kapacity lodi a který má být nedílnou součástí této lodi.

13 Termín strategie nestandardní regulace emisí znamená strategii nebo opatření, která za běžných podmínek provozu lodi snižuje účinnost systému regulace emisí pod úroveň předpokládanou v použitých postupech zkoušek emisí.

14 Termín námořní vznětový motor znamená jakýkoli motor s vratným pohybem a s vnitřním spalováním, který je provozován s kapalným nebo duálním palivem. Jedná se o motor, na který se vztahuje pravidlo 13 této přílohy, a to včetně přídavných/sdružených systémů (v případě jejich aplikace).

15 Termín technický předpis NOx znamená Technický předpis pro regulaci emisí oxidů dusíku z lodních vznětových motorů přijaté usnesením č. 2 z konference MARPOL v roce 1997 ve znění změn provedených Organizací, a to za předpokladu, že tyto změny jsou přijaty a vstoupí v platnost v souladu s ustanoveními článku 16 této úmluvy.

16 Termín látky poškozující ozónovou vrstvu znamená regulované látky, jež jsou definovány v odstavci (4) článku 1 v rámci Montrealského protokolu o látkách poškozujících ozónovou vrstvu, 1987. Látky jsou uvedeny v přílohách A, B, C nebo E uvedeného protokolu, který je platný v době aplikace nebo interpretace této přílohy.
Látky poškozující ozónovou vrstvu, které se mohou nacházet na palubě lodi, zahrnují následující položky (ale nikoli výlučně):

Halon 1211 Bromchlordifluormetan
Halon 1301 Bromtrifluormetan
Halon 2402 1,2-Dibrom-1,1,2,2-tetraflouretan (známý také jako Halon 114B2)
CFC-11 Trichlorfluormetan
CFC-12 Dichlordifluormetan
CFC-113 1,1,2-Trichlor-1,2,2-trifluoretan
CFC-114 1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetrafluoretan
CFC-115 Chloropentafluoretan

17 Termín spalování na palubě znamená spalování odpadů nebo jiných látek na palubě lodi, pokud tyto odpady nebo jiné látky vznikají během normálního provozu lodi.

18 Termín palubní spalovna znamená lodní zařízení určené především pro účely spalování.

19 Termín postavené lodě znamená lodě jejichž kýl byl položen nebo které jsou v podobném stádiu stavby.

20 Termín ropný kal znamená kal z pohonné ropné látky nebo z odlučovačů mazacího oleje, odpadních mazací olej z hlavního nebo pomocného strojního zařízení nebo odpadní ropná látka z odlučovačů stokové vody, odlučovače ropných látek nebo odkapních mís.

21 Termín tanker znamená ropný tanker tak, jak je definováno v pravidle 1 Přílohy I této úmluvy, nebo chemický tanker definovaný v pravidle 1 přílohy II této úmluvy.

Pravidlo 3

Výjimky a osvobození

Obecné informace

1 Pravidla této přílohy se nebudou vztahovat na:

.1 jakékoli emise nezbytné pro účely zajištění bezpečnosti lodi nebo záchranu života na moři nebo

.2 jakékoli emise vyplývající z poškození lodi nebo jejího vybavení:

.2.1 za předpokladu, že byla přijata veškerá přiměřená bezpečnostní opatření po vzniku poškození nebo objevení emisí za účelem zamezení nebo minimalizace emisí a

.2.2 s výjimkou takových případů, kdy vlastník nebo kapitán lodi jednali takovým způsobem, že toto poškození dopustili, nebo případů nedbalosti a s vědomím, že škoda pravděpodobně nastane.

Zkoušky pro snížení emisí z lodí a výzkum technologií regulace emisí

2 Správní orgán smluvní strany může, v případné spolupráci s ostatními správními orgány, vydat výjimku z určitých ustanovení této přílohy pro lodě, které podstoupí zkoušky pro vývoj technologií snižování emisí a regulace emisí z lodí a programy konstrukcí motorů. Tato výjimka může být poskytnuta pouze v případech, kdy mohou použití zvláštních ustanovení v příloze nebo v upravených Technickém předpisu NOx z roku 2008 bránit výzkumu vývoje těchto technologií či programů. Povolení pro takovou výjimku musí být poskytováno pouze minimálnímu potřebnému počtu lodí. Musí také podléhat následujícím ustanovením:

.1 u vznětových motorů námořních lodí s výtlakem jednoho válce v hodnotě až 30 l nesmí doba zkoušky na moři překročit 18 měsíců. Pokud je zapotřebí dodatečného času, může příslušný schvalovací správní orgán (nebo správní orgány) umožnit prodloužení na jedno další období 18 měsíců nebo

.2 u vznětových motorů námořních lodí s výtlakem jednoho válce v hodnotě až 30 l nesmí doba trvání zkoušky překročit pět let. Přitom musí být vyžadováno hodnocení vývoje ze strany schvalovacího správního orgánu (nebo správních orgánů), a to při každé průběžné inspekci. Povolení může být na základě tohoto hodnocení odňato, pokud se zkoušení nedrží podmínek povolení nebo je-li Jištěno, že technologie nebo program nemusí přinášet efektivní výsledky v oblasti snižování a regulace emisí z lodí. Pokud hodnotící správní orgán (nebo správní orgány) ručí, že pro provedení zkoušky určité technologie nebo programu bude zapotřebí dodatečného času, může být povolení prodlouženo o další období nepřesahující pět let.

Emise pocházející z těžby minerálů z mořského dna

3.1 Emise přímo pocházející z průzkumu, využívání a souvisejícím příbřežním zpracování nerostných zdrojů z mořského dna jsou v souladu s článkem 2(3)(b) (ii) této úmluvy osvobozeny od ustanovení této přílohy. Tyto emise zahrnují následující položky:

.1 emise vznikající při spalování látek, které jsou výhradně a přímo výsledkem průzkumu, využívání a souvisejícího příbřežního zpracování nerostných zdrojů z mořského dna, a to včetně (ale nikoli výlučně) spalování uhlovodíků a řezaných kusů či kalů, stejně jako stimulačních tekutin během dokončování vrtu a zkoušení, a také spalování vyplývající z obrácených podmínek;

.2 uvolňování plynů a těkavých sloučenin zachycených ve vrtných kapalinách a řezaných kusech;

.3 emise spojené výhradně a přímo s používáním, manipulací nebo skladováním minerálů z mořského dna a

.4 emise ze vznětových motorů námořních lodí, které jsou výhradně spojeny s průzkumem, využíváním a souvisejícím příbřežním zpracováním nerostných zdrojů z mořského dna.

3.2 Požadavky pravidla 18 této přílohy se nevztahují na používání uhlovodíků, které jsou vyráběny a následně používány na místě jako palivo (po schválení správním orgánem).

Pravidlo 4

Ekvivalenty*

1 Správní orgán smluvní strany může povolit libovolnou armaturu, materiál, zařízení nebo přístroj k montáži na lodi nebo jiné postupy, alternativní pohonné ropné látky nebo metody vyhovění používané jako alternativy k prostředkům, jež jsou požadovány touto přílohou, pokud je tato armatura, materiál, zařízení nebo přístroj či jiné postupy, alternativní pohonné ropné látky nebo metody vyhovění přinejmenším stejně účinné ve smyslu snižování emisí jako ty, jež jsou vyžadovány touto přílohou, včetně všech norem uvedených v pravidlech 13 a 14.

2 Správní orgán smluvní strany, který povoluje armaturu, materiál, zařízení nebo přístroj či jiné postupy, alternativní pohonné ropné látky nebo metody vyhovění používané jako alternativu k položkám požadovaným touto přílohou, musí informovat Organizaci, aby bylo možné sdělit jiným smluvním stranám jejich podrobnosti z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná.

3 Správní orgán smluvní strany by měl vzít v úvahu veškeré příslušné pokyny, které vypracovala Organizace a které se týkají ekvivalentů uvedených v tomto pravidle.

4 Správní orgán smluvní strany, který umožňuje používání ekvivalentu stanoveného v odstavci 1 tohoto pravidla, musí usilovat o to, aby se nenarušilo nebo nepoškodilo životní prostředí, lidské zdraví a dále také majetek nebo zdroje nebo ekvivalenty jiných smluvních států.

Kapitola 2

Inspekce, Vydávání osvědčení a prostředky kontroly

Pravidlo 5

Inspekce

1 Každá loď o hrubé prostornosti 400 tun a více a každá pevná či plovoucí vrtná souprava a další plošiny budou předmětem níže uvedených inspekcí:

.1 Počáteční inspekce před uvedením lodi do provozu nebo před prvním vystavením osvědčení požadovaného podle pravidla 6 této přílohy. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy;

.2 Obnovovací inspekce v intervalech stanovených správním orgánem, ale nepřekračujících pět let, kromě případů, kdy platí pravidla 9.2, 9.5, 9.6 nebo 9.7 této přílohy. Obnovovací inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy;

.3 Průběžná inspekce ve lhůtě tří měsíců před nebo po druhém výročním datu nebo ve lhůtě tří měsíců před nebo po třetím výročním datu vystavení osvědčení, která se musí uskutečnit při jedné z výročních inspekcí uvedených v odstavci 1.4 tohoto pravidla. Tato průběžná inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou vybavení a zařízení plně v souladu s platnými požadavky této přílohy a jsou v dobrém provozním stavu. Tyto průběžné inspekce musí být potvrzeny na osvědčení vystaveném na základě pravidla 6 nebo 7 této přílohy;

.4 Výroční inspekce do tří měsíců před nebo po každém výročním datu vystavení osvědčení, včetně generální inspekce konstrukce, vybavení, systémů, armatur, zařízení a materiálu uvedené v odstavci 1.1 tohoto pravidla, aby se zajistilo, že byly udržovány v souladu s odstavcem 4 tohoto pravidla a že zůstanou v uspokojivém stavu po dobu životnosti, pro kterou je loď určena. Tyto výroční inspekce musí být potvrzeny na osvědčení vystaveném na základě pravidla 6 nebo 7 této přílohy a

.5 Dodatečná inspekce, podle okolností buď celková nebo částečná, musí být provedena po všech zásadních opravách nebo rekonstrukcích předepsaných v odstavci 4 tohoto pravidla nebo po provedení opravy plynoucí z inspekcí předepsaných v odstavci 5 tohoto pravidla. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že nezbytné opravy nebo rekonstrukce byly provedeny efektivně, že materiál a provedení těchto oprav nebo rekonstrukcí je ve všech ohledech uspokojivé a že loď je ve všech ohledech v souladu s požadavky této přílohy.

2 V případě lodí s hrubou prostorností menší než 400 tun může správní orgán stanovit vhodná opatření k tomu, aby se zajistilo dodržování příslušných ustanovení této přílohy.

3 Inspekce lodí týkající se vymáhání ustanovení této přílohy musí být prováděny úředníky správního orgánu.

.1 Správní orgán však může inspekcemi pověřit buď inspektory jmenované pro tento účel nebo jím uznané Organizace. Tyto Organizace musí splňovat směrnice přijaté Organizací;*

.2 Inspekce lodních vznětových motorů a vybavení zaměřenou na dosažení souladu s pravidlem 13 této přílohy musí být provedena v souladu s upraveným Technickým předpisem NOx z roku 2008;

.3 Když jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace rozhodne, že stav lodi nebo jejího vybavení zásadně neodpovídá údajům v osvědčení, tento inspektor nebo Organizace zajistí, aby byla přijata nápravná opatření a včas uvědomí správní orgán. Pokud taková nápravná opatření přijata nejsou, správní orgán musí osvědčení odebrat. Pokud je loď v přístavu jiné smluvní strany, musí být také okamžitě informovány příslušné orgány daného přístavního státu. Když úředník správního orgánu, jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace informuje příslušné orgány přístavního státu, musí dotčená vláda přístavního státu poskytnout tomuto úředníkovi, inspektorovi nebo Organizaci veškerou nezbytnou pomoc, aby mohli plnit své povinnosti plynoucí z tohoto pravidla a

.4 V každém případě musí příslušný správní orgán plně zaručit úplnost a účinnost inspekce a zajistit veškeré nezbytné náležitosti ke splnění této povinnosti.

4 Vybavení musí být udržováno tak, aby splňovalo ustanovení této přílohy a na vybavení, systémech, armaturách, zařízení nebo materiálu podléhajícímu inspekci se nesmí bez výslovného souhlasu správního orgánu provádět žádné změny. Přímá výměna tohoto vybavení a armatur za vybavení a armatury splňující ustanovení této přílohy je povolena.

5 Kdykoliv na lodi dojde k nehodě nebo je zjištěna závada, která podstatně ovlivňuje účinnost nebo úplnost lodního zařízení na něž se vztahuje tato příloha, velitel nebo vlastník lodi při nejbližší příležitosti uvědomí správní orgán, uznanou Organizaci nebo jmenovaného inspektora odpovědného za vystavení příslušného osvědčení.

Pravidlo 6

Vystavení nebo potvrzení osvědčení

1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ovzduší musí být vydáno po počáteční nebo obnovovací inspekci v souladu s ustanoveními pravidla 5 této přílohy, a to pro:

.1 jakoukoli loď o hrubé prostornosti 400 tun a více, která se provozuje při plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí jiných účastnických stran a

.2 plošiny a vrtné soupravy provozované při plavbách na vodách pod svrchovaností nebo pravomocí jiných smluvních stran.

2 Pro loď postavenou před datem počátku platnosti Přílohy VI v platnost pro správní organ této lodi musí být vydáno Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ovzduší v souladu s odstavcem 1 tohoto pravidla, a to nejpozději při prvním naplánovaném uložení v suchém doku po datu počátku platnosti. V žádném případě však ne později než tři roky po tomto datu.

3 Toto osvědčení musí být vystaveno nebo potvrzeno buď správním orgánem nebo jakýmikoliv řádně pověřenými osobami či organizacemi. Ve všech případech správní orgán za osvědčení přejímá plnou zodpovědnost.

Pravidlo 7

Vystavení osvědčení jinou smluvní stranou

1 Smluvní strana může nechat na žádost správního orgánu provést inspekci lodi a, je-li přesvědčena, že jsou ustanovení této přílohy splněna, pro danou loď vystavit nebo povolit vystavení Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší a, je-li to vhodné, potvrdí nebo povolí potvrzení uvedeného osvědčení na lodi, a to v souladu s touto přílohou.

2 Kopie tohoto osvědčení a kopie zprávy o inspekci musí být co nejdříve předány zadávajícímu správnímu orgánu.

3 Takto vystavené osvědčení musí obsahovat prohlášení o tom, že bylo vystaveno na žádost správního orgánu musí mít stejnou účinnost a být uznáno stejně jako osvědčení vystavené na základě pravidla 6 této přílohy.

4 Pro loď, která je oprávněna plout pod vlajkou státu, který není smluvní stranou nesmí být vystaveno žádné Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ovzduší.

Pravidlo 8

Forma osvědčení

Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ovzduší musí být vypracováno ve formě odpovídající vzoru uvedenému v Dodatku I k této příloze a musí být alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud je také použit úřední jazyk vystavujícího státu, bude mít tento v případě sporu nebo nesrovnalosti přednost.

Pravidlo 9

Trvání a platnost osvědčení

1 Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ovzduší se vystavuje na dobu stanovenou správním orgánem a které nesmí přesáhnout dobu pět let.

2 Bez ohledu na požadavky odstavce 1 tohoto pravidla:

.1 když je obnovovací inspekce dokončena do tří měsíců před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení;

.2 když je obnovovací inspekce dokončena po datu uplynutí platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platností stávajícího osvědčení a

.3 když je obnovovací inspekce dokončena více než tři měsíce před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data dokončení obnovovací inspekce.

3 Pokud je osvědčení vystaveno na dobu kratší než pět let, správní orgán může prodloužit platnost osvědčení do termínu po uplynutí doby platnosti na maximální dobu uvedenou v odstavci 1 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že se řádně provádí inspekce uvedené v pravidlech 5.1.3 a 5.1.4 této přílohy platné, když se osvědčení vystavuje na dobu pěti let.

4 Pokud byla obnovovací inspekce dokončena a nové osvědčení nelze vystavit ani umístit na palubě lodi před skončením platnosti stávajícího osvědčení, může osoba nebo Organizace oprávněná správním orgánem potvrdit stávající osvědčení, které pak musí být přijato jako platné na další období, které nesmí přesáhnout délku pět měsíců od uplynutí data platnosti.

5 Pokud loď v době, kdy vyprší platnost osvědčení není v přístavu, v němž má podstoupit inspekci, může správní orgán dobu platnosti osvědčení prodloužit, ale toto prodloužení se uděluje pouze za účelem umožnění loď dokončit její plavbu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, a pak pouze v případech, kdy se tak zdá správné a přijatelné. Žádné osvědčení se nesmí prodloužit na dobu delší než tři měsíce a loď, pro kterou se prodloužení uděluje nebude oprávněna, při svém příjezdu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, na základě tohoto prodloužení opustit přístav bez nutnosti získat nové osvědčení. Po dokončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení.

6 Osvědčení vystavené pro loď, která se provozuje na krátkých plavbách, a které nebylo prodlouženo podle výše uvedených ustanovení tohoto pravidla může být prodlouženo správním orgánem na dobu odkladu v délce až jednoho měsíce od uplynutí na něm vyznačené doby platnosti. Po dokončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení.

7 Za zvláštních okolností, jak je stanoveno správním orgánem, nemusí být nové osvědčení datováno od data skončení platnosti stávajícího osvědčení tak, jak požadují odstavce 2.1, 5 nebo 6 tohoto pravidla. Za těchto zvláštních okolností bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data dokončení obnovovací inspekce.

8 Pokud je výroční či průběžná inspekce dokončena před uplynutím lhůty stanovené v pravidle 5 této přílohy, pak:

.1 výroční datum uvedené na osvědčení se potvrzením mění na datum, které nesmí být později než tři měsíce po datu, kdy byla inspekce dokončena;

.2 následné výroční nebo průběžné inspekce požadované v pravidle 5 této přílohy musí být dokončeny v intervalech předepsaných tímto pravidlem pomocí nového výročního data a

.3 datum vypršení platnosti může zůstat beze změny za předpokladu, že je jedna nebo více výročních nebo průběžných inspekcí, podle potřeby, provedena tak, aby nebyly překročeny maximální intervaly mezi inspekcemi stanovenými pravidlem 5 této přílohy.

9 Osvědčení vystavené na základě pravidla 6 nebo 7 této přílohy pozbude platnosti v některém z následujících případů:

.1 pokud nejsou příslušné inspekce dokončeny ve lhůtách stanovených podle pravidla 5.1 této přílohy;

.2 pokud není osvědčení potvrzeno v souladu s pravidlem 5.1.3 nebo 5.1.4 této přílohy nebo

.3 při převodu lodě pod vlajku jiného státu. Nové osvědčení se vystavuje pouze, když je vláda vystavující nové osvědčení plně přesvědčena, že loď je v souladu s požadavky pravidla 5.4 této přílohy. V případě převodu mezi smluvními stranami, pokud je zažádáno do tří měsíců po uskutečněném převodu, musí vláda smluvní strany, pod jejíž vlajkou byla loď již dříve oprávněna plout, a to co nejdříve, předat správnímu orgánu kopie osvědčení nesené lodí před převodem a, jsou-li k dispozici, kopie příslušných zpráv o inspekcích.

Pravidlo 10

Kontroly přístavním státem na základě operativních požadavků *

1 Loď nacházející se v přístavu nebo příbřežním terminálu pod pravomocí jiné smluvní strany, podléhá kontrolám prováděným úředníky řádně oprávněnými danou smluvní stranou, které se týkají operativních požadavků podle této přílohy tam, kde je důvodné podezření, že kapitán nebo posádka nejsou obeznámeni se zásadními palubními postupy týkajícími se zamezování znečištění ovzduší z lodí.

2 Za okolností uvedených v odstavci 1 tohoto pravidla, musí smluvní strana přijmout taková opatření, která zajistí, že: loď nesmí plout, dokud se situace nedostane do souladu s požadavky této přílohy.

3 Na toho pravidlo se budou vztahovat postupy týkající se kontrol ze strany přístavního státu předepsané v článku 5 této úmluvy.

4 Nic v tomto pravidle se nesmí považovat za omezení práv a povinností smluvní strany provádějící kontrolu nad operativními požadavky výslovně stanovenými v této úmluvě.

Pravidlo 11

Zjišťování porušení a vymáhání

1 Smluvní strany této úmluvy musí při zjišťování porušení a vymáhání ustanovení této přílohy spolupracovat, a to za použití všech přiměřených a proveditelných opatření ke zjišťování a sledování životního prostředí, přiměřených postupů ohlašování a shromažďování důkazů.

2 Loď, na kterou se tato příloha vztahuje, může v jakémkoliv přístavu či příbřežním terminálu jedné smluvní strany podléhat prohlídce ze strany úředníků zmocněných danou smluvní stranou za účelem ověření toho, zdali tato loď vypustila nějaké látky spadající do účinnosti této přílohy v rozporu s ustanoveními této přílohy. Pokud prohlídka naznačí, že k porušení této došlo, správnímu orgánu musí být zaslána zpráva, aby mohl přijmout vhodné opatření.

3 Každá smluvní strana musí poskytnout správnímu orgánu důkazy, pokud existují, že daná loď vypustila látky spadající do účinnosti této přílohy v rozporu s ustanoveními této přílohy. Je-li to proveditelné, musí příslušný správní orgán dříve jmenované smluvní strany o domnělém porušení informovat kapitána dané lodi.

4 Po přijetí těchto důkazů musí tímto informovaný správní orgán záležitost vyšetřit; může také vyzvat jinou smluvní stranu, aby přeložila další nebo lepší důkazy domnělého porušení. Je-li správní orgán přesvědčen, že má k dispozici dostatek důkazů k zahájení řízení týkajícího se tohoto domnělého porušení, zahájí toto řízení, jakmile to bude možné, a to v souladu se svou legislativou. Správní orgán neprodleně informovat smluvní stranu, která tyto informace či důkazy poskytla, a Organizaci o podniknutých opatřeních.

5 Smluvní strana může také provést prohlídku lodě, na kterou se tato příloha vztahuje, při jejím vstupu do přístavu nebo příbřežního terminálu pod její pravomocí, pokud obdrží žádost o vyšetření od jiné smluvní strany i s dostatečnými důkazy, že daná loď na libovolném místě vypustila látky spadající do účinnosti této přílohy v rozporu s touto přílohou. Zpráva o vyšetřování musí být zaslána smluvní straně, která o vyšetřování zažádala a také správnímu orgánu, aby mohla být přijata příslušná opatření na základě této úmluvy.

6 Mezinárodní právo týkající se předcházení, snižování a regulace znečišťování mořského prostředí z lodí, včetně zákonů týkajících se výkonu a zabezpečení, které jsou platné v době použití nebo výkladu této přílohy, se používají mutatis mutandis společně na pravidla a normy uvedené v této příloze.

Kapitola 3

Požadavky na regulaci emisí z lodí

Pravidlo 12

Látky poškozující ozónovou vrstvu

1 Toto pravidlo se nevztahuje na trvale zaplombovaná zařízení v místech, kde nejsou žádná připojení pro doplňování chladicího mechanismu nebo potenciálně odnímatelných součástí, které obsahují látky poškozující ozónovou vrstvu.

2 Na základě ustanovení pravidla 3.1 jsou jakékoli úmyslné emise látek poškozujících ozónovou vrstvu zakázány. Záměrné vypouštění (emise) zahrnuje emise vznikající v průběhu udržování, servisu, oprav nebo likvidace systémů nebo zařízení, s výjimkou případů, kdy tyto úmyslné emise nezahrnují minimální úniky spojené se zachytáváním nebo recyklací látek poškozujících ozónovou vrstvu. Emise pocházející z úniků látek poškozujících ozónovou vrstvu, ať se již jedná či nejedná o úniky úmyslné, mohou být regulovány smluvními stranami.

3.1 Instalace, které obsahují látky poškozující ozónovou vrstvu, jiné než hydro-chlor-fluoro-uhlovodíky, jsou zakázány:

.1 na lodích postavených 19. května 2005 či později nebo

.2 v případě lodí postavených před 19. květnem 2005, u nichž existuje smluvní termín dodání zařízení na loď dne 19. května 2005 či později, nebo v případě neexistence smluvního termínu dodání, bude skutečný termín dodávky zařízení na loď stanoven na den 19. května 2005 či později.

3.2 Instalace, které obsahují hydro-chlor-fluoro-uhlovodíky, jsou zakázány:

.1 na lodích postavených 1. ledna 2020 či později nebo

.2 v případě lodí postavených před 1. lednem 2020, u nichž existuje smluvní termín dodání zařízení na loď dne 1. ledna 2020 či později, nebo v případě neexistence smluvního termínu dodání, bude skutečný termín dodávky zařízení na loď stanoven na den 1. leden 2020 či později.

4 Látky uvedené v tomto pravidle a zařízení obsahující tyto látky musejí být po odebrání z lodí předány do vhodných zařízení pro odevzdávání látek z lodí.

5 U každé lodi, která podléhá pravidlu 6.1, musí být k dispozici seznam zařízení obsahujících látky poškozující ozónovou vrstvu.*

6 U každé lodi, která podléhá předpisu 6.1 a která je vybavena dobíječi systémy obsahujícím látky poškozující ozónovou vrstvu, musí být k dispozici kniha záznamů o manipulaci s látkami poškozujícími ozónovou vrstvu. Tato kniha záznamů může být součástí stávajícího deníku nebo elektronického záznamového systému, v závislosti na schválení ze strany správního orgánu.

7 Záznamy do knihy záznamů o manipulaci s látkami poškozujícími ozónovou vrstvu se zapisují v jednotkách hmotnosti (kg) látky a musejí být provedeny bez prodlení a v každém jednotlivém případě, s ohledem na následující body:

.1 doplňování, úplné nebo částečné, zařízení s obsahem látek poškozujících ozónovou vrstvu;

.2 oprava nebo údržba zařízení obsahujících látky poškozující ozónovou vrstvu;

.3 vypouštění látek poškozujících ozónovou vrstvu do atmosféry:

.3.1 záměrné a .3.2 nezáměrné;

.4 vypouštění látek poškozujících ozónovou vrstvu do pozemních zařízení pro odevzdávám látek z lodí a

.5 dodávka látek poškozujících ozónovou vrstvu na loď.

Pravidlo 13

Oxidy dusíku (NOx)

Použití

1.1 Toto pravidlo se vztahuje na:

.1 každý námořní vznětový motor s výkonem vyšším než 130 kW, který je nainstalován na lodi a

.2 každý námořní vznětový motor s výkonem vyšším než 130 kW, který byl předmětem velké přestavby provedené dne 1. ledna 2000 či později, s výjimkou takových případů, kdy bylo ke spokojenosti správního orgánu prokázáno, že tento motor je identickou náhradou za původní motor a že jakkoli jinak nepodléhá odstavci 1.1.1 tohoto pravidla.

1.2 Toto pravidlo se nevztahuje na:

.1 námořní vznětový motor určený k použití výhradně pro případ nouze nebo výhradně pro napájení libovolného zařízení nebo vybavení určeného k použití pouze pro případ nouze, a to na lodi, na které je nainstalován. Případně se může jednat také o námořní vznětový motor nainstalovaný v záchranných člunech určených k použití ve stavu nouze a

.2 námořní vznětový motor nainstalovaný na lodi, která je provozována pouze ve vodách podléhajících svrchovanosti nebo pravomoci smluvního státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, a to za předpokladu, že takový motor je předmětem alternativního opatření k regulaci NOx zavedeného správním orgánem.

1.3 Bez ohledu na ustanovení odstavce 1.1 tohoto pravidla může správní orgán poskytnout výjimku z uplatňování tohoto pravidla pro veškeré námořní vznětové motory, které jsou nainstalovány na postavené lodi nebo pro veškeré námořní vznětové motory, které podstupují velkou přestavbu před datem 19. května 2005, a to za předpokladu, že loď, na které je motor nainstalován, je provozována pouze na plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů v rámci smluvního státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout.

Velká přestavba

2.1 Pro účely tohoto pravidla znamená termín velká přestavba přestavbu provedenou 1. ledna 2000 či později, tedy přestavbu vznětového motoru, který dosud nebyl certifikován podle norem stanovených v odstavci 3, 4 nebo 5.1.1 tohoto pravidla, přičemž platí, že:

.1 motor je nahrazen námořním vznětovým motorem nebo je instalován přídavný námořní vznětový motor nebo

.2 na motoru je provedena jakákoli velká přestavba, jež je předmětem definice v upraveném Technickém předpisu NOx z roku 2008 nebo

.3 maximální trvalá charakteristika motoru se zvýší o více než 10 % ve srovnání s maximální trvalou charakteristikou v rámci původní certifikace motoru.

2.2 Pokud jde o velkou přestavbu zahrnující výměnu námořního vznětového motoru za neidentický námořní vznětový motor nebo instalací dodatečného námořního vznětového motoru, budou platit aktuální normy uvedené v tomto pravidle, jež jsou platné v době výměny nebo přidání motoru. Dne 1. ledna 2016 či později v případě pouhé výměny motorů, když není možné, aby takový náhradní motor splňoval normy uvedené v odstavci 5.1.1 tohoto pravidla (Úroveň III), pak tento náhradní motor musí splňovat normy uvedené v odstavci 4 tohoto pravidla (Úroveň II). Pokyny připraví Organizace, a to za účelem stanovení kritérií pro případy, ve kterých není možné, aby náhradní motor splňoval normy uvedené v odstavci 5.1.1 tohoto pravidla.

2.3 Námořní vznětový motor uvedený v bodě 2.1.2 nebo 2.1.3 tohoto pravidla musí splňovat následující normy:

.1 u lodí postavených před 1. lednem 2000 budou používány normy stanovené v odstavci 3 tohoto pravidla a

.2 u lodí postavených 1. ledna 2000 či později budou používány normy platné v době, kdy byla loď postavena.

Úroveň I

3 Na základě pravidla 3 této přílohy je zakázán provoz námořních vznětových motorů, které jsou nainstalovány na lodích postavených 1. ledna 2000 či později a před 1. lednem 2011 nebo v tomto datu. Výjimku tvoří případy, kdy se emise oxidů dusíku z motorů (vypočteno jako celková vážená emise NO2) pohybuje v rozmezí následujících limitů, přičemž n = jmenovité otáčky motoru (otáčky klikového hřídele za minutu):

.1 17,0 g/kWh, kdy n je menší než 130 ot./min.;
.2 45 • n(-0,2) g/kWh, kdy n je 130 nebo více, ale přitom méně než 2000 ot./min.;
.3 9,8 g/kWh, když n je 2000 ot./min. nebo více.

Úroveň II

4 Na základě pravidla 3 této přílohy je zakázán provoz námořních vznětových motorů, které jsou nainstalovány na lodích postavených 1. ledna 2000. Výjimku tvoří případy, kdy se emise oxidů dusíku z motorů (vypočteno jako celková vážená emise NO2) pohybuje v rozmezí následujících limitů, přičemž n = jmenovité otáčky motoru (otáčky klikového hřídele za minutu):

.1 14,4 g/kWh, kdy n je menší než 130 ot./min.;
.2 44 • n(-0,23) g/kWh, kdy hodnota n je 130 a vyšší, a přitom nižší než 2000 ot./min.;
.3 7,7 g/kWh, když n je 2000 ot./min. nebo více.

Úroveň III

5.1 Na základě pravidla 3 této přílohy je provoz námořního vznětového motoru, který je nainstalován na lodi postavené dne 1. ledna 2016 či později:

.1 zakázán s výjimkou případů, kdy se emise oxidů dusíku z motorů (počítáno jako celkový objem vážených emisí N02) pohybují v následujících mezích, přičemž n = jmenovité otáčky motoru (otáčky klikového hřídele za minutu):

.1.1 3.4 g/kWh, kdy n je menší než 130 ot./min.;
.1.2 9 • n(-0,2) g/kWh, kdy hodnota n je vyšší než 130 a nižší než 2000 ot./min. a
.1.3 2.0 g/kWh, když n je 2000 ot./min. nebo více;

.2 podléhá normám uvedeným v odstavci 5.1.1 tohoto pravidla, přičemž je loď provozována v oblasti s regulací emisí určené podle odstavce 6 tohoto pravidla a

.3 podléhá normám uvedeným v odstavci 4 tohoto pravidla, přičemž je loď provozována mimo oblast s regulací emisí ručenou podle odstavce 6 tohoto pravidla.

5.2 Na základě hodnocení uvedeného v odstavci 10 tohoto pravidla se normy stanovené v odstavci

5.1.1 tohoto pravidla nevztahují na:

. 1 námořní vznětové motory nainstalované na lodích s délkou (1) tak, jak je definováno v pravidle 1.19 Přílohy I této úmluvy, menší než 24 m, přičemž tyto loď byly speciálně navrženy a používají se pouze pro rekreační účely nebo

.2 námořní vznětové motory nainstalované na lodích s vznětovým motorem s uvedeným kombinovaným hnacím výkonem nižším než 750 kW, pokud je prokázáno ke spokojenosti správního orgánu, že loď nemůže splňovat normy uvedené v odstavci 5.1.1 tohoto pravidla z důvodu konstrukčních nebo stavebních omezení lodí.

Oblast regulace emisí

6 Pro účely tohoto pravidla budou oblasti s regulací emisí tyto následující oblasti:

.1 Oblast Severní Ameriky, což znamená oblast popsanou souřadnicemi uvedenými v Dodatku VII této přílohy a

.2 jakákoli další mořská oblast, včetně oblastí přístavů, kterou Organizace ručí v souladu s kritérií a postupy stanovenými v dodatku III k této příloze.

Námořní vznětové motory nainstalované na lodích postavených před 1. lednem 2000

7.1 Bez ohledu na odstavec 1.1.1 tohoto pravidla musejí námořní vznětové motory s výkonem vyšším než 5000 kW a s obsahem jednoho válce 90 1 nebo více nainstalované na lodích postavených 1. ledna 1990 či později, ale zároveň před 1. lednem 2000 splňovat emisní limity stanovené v odstavci 7.4 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že schválené metodě pro tento motor bylo uděleno osvědčení ze strany správního orgánu smluvní strany a že správní orgán vydávající osvědčení podal Organizaci o tomto osvědčení příslušné oznámení. Dodržování tohoto odstavce musí být prokázáno prostřednictvím některého z následujících způsobů:

.1 instalace certifikované schválené metody, v souladu s potvrzením prostřednictvím inspekce pomocí ověřovacího postupu stanoveného v souboru se schválenou metodou, včetně příslušného zápisu do Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší, který se týká přítomnosti schválené metody nebo

.2 certifikace motoru, která potvrzuje, že motor pracuje v mezích stanovených v odstavcích 3, 4 nebo 5.1.1 tohoto pravidla, a odpovídající oznámení o certifikaci motoru v lodním Mezinárodním osvědčení o zamezení znečištění ovzduší.

7.2 Odstavec 7.1 tohoto pravidla bude použit nejpozději při první obnovovací inspekci, která proběhne ve lhůtě 12 a více měsíců po uložení oznámení uvedeného v odstavci 7.1. Pokud může majitel lodi, na níž má být instalována schválená metoda, prokázat ke spokojenosti správního orgánu, že schválená metoda nebyla komerčně dostupná, navzdory nejlepší snaze ji získat, potom musí být tato schválená metoda nainstalována na lodi nejpozději při příští výroční inspekci dané lodě, která připadne na dobu, kdy bude příslušná schvalovací metoda komerčně dostupná.

7.3 S ohledem na námořní vznětové motory s výkonem vyšším než 5000 kW a s obsahem jednoho válce 90 1 nebo více nainstalované na lodích postavených 1. ledna 1990 či později, ale zároveň před datem 1. ledna 2000, musí Mezinárodním osvědčení o zamezení znečištění ovzduší, u námořních vznětových motorů, na které se vztahuje odstavec 7.1 tohoto pravidla, uvádět, že byla použita schválená metoda v souladu s odstavcem 7.1.1 tohoto pravidla nebo že motor nese osvědčení podle odstavce 7.1.2 tohoto pravidla nebo že schválená metoda dosud neexistuje nebo že tato metoda není dosud komerčně dostupná tak, jak je popsáno v odstavci 7.2 tohoto pravidla.

7.4 Na základě pravidla 3 této přílohy je provoz námořního vznětového motoru, který je popsán v odstavci 7.1 tohoto pravidla, zakázán, a to s výjimkou případů, kdy se emise oxidů dusíku z motoru (vypočítáno jako celkový objem vážených emisí NO2) pohybují v následujících mezích, přičemž n = jmenovité otáčky motoru (otáčky klikového hřídele za minutu):

.1 17,0 g/kWh, kdy n je menší než 130 ot./min.;
.2 45 • n(-0,2) g/kWh, kdy hodnota n je 130 a vyšší a zároveň nižší než 2000 ot./min.; a
.3 9,8 g/kWh, když n je 2000 ot./min. nebo více.

7.5 Certifikace schválené metody musí být v souladu s kapitolou 7 upraveného Technického předpisu NOx z roku 2008. Certifikace musí obsahovat příslušné ověření:

.1 od projektanta základu námořního vznětového motoru, u něhož se používá příslušná schválená metoda, která říká, že vypočtený účinek schválené metody nesníží výkon motoru o více než 1,0 %, nezvýší spotřebu paliva o více než 2,0 % v rámci měření podle příslušného zkušebního cyklu uvedeného v upraveném Technickém předpisu NOx z roku 2008 nebo nebude znamenat nepříznivé ovlivnění životnosti nebo spolehlivosti motoru a

.2 že náklady na schválenou metodu nebudou příliš vysoké, což je určeno srovnáním množství NOx sníženého pomocí schválené metody s cílem dosáhnout normy uvedené v odstavci 7.4 tohoto pravidla a nákladů na pořízení a instalaci této schválené metody.*

Vydávání osvědčení

8 Upravený Technický předpis NOx z roku 2008 nelze použít při vydávání osvědčení, zkoušení a měření v rámci norem stanovených v tomto pravidle.

9 Postupy pro stanovení emisí NOx uvedené v upraveném Technickém předpisu NOx z roku 2008 jsou reprezentativním vzorkem pro běžný provoz motoru. Ochranný vypínač a strategie nestandardní regulace emisí tento záměr podkopávají a proto nesmějí být povoleny. Toto pravidlo nesmí bránit v používání pomocných ovládacích zařízení, která se používají k ochraně motoru anebo jeho pomocných zařízení před provozními podmínkami, které by mohly vést k poškození nebo selhání nebo která jsou používána k usnadnění spuštění motoru.

Přehodnocení

10 Počínaje rokem 2012 a konče nejpozději do roku 2013 musí Organizace přezkoumat stav technologického vývoje a zavést normy uvedené v odstavci 5.1.1 tohoto pravidla. V případě potřeby tato Organizace rovněž provede úpravu časového harmonogramu (datum účinnosti) uvedeného v tomto odstavci.

Pravidlo 14

Oxidy síry (SOx) a prachové částice

Všeobecné požadavky

1 Obsah síry v jakékoli pohonné ropné látce používané na lodích nesmí překročit následující limity:

.1 4,50 % m/m před datem 1. ledna 2012;
.2 3,50 % m/m 1. ledna 2012 či později a
.30,50 % m/m 1. ledna 2020 a později.

2 Celosvětový průměr obsahu síry ve zbytkové ropné látce dodávané pro použití na lodích musí být monitorován, a to s přihlédnutím k pokynům vypracovaným Organizací.*

Požadavky v oblastech s regulací emisí

3 Pro účely tohoto pravidla budou oblasti s regulací emisí tyto následující oblasti:

.1 oblast Baltského moře podle definice v pravidle 1.11.2 Přílohy I a oblast Severního moře podle definice v pravidle 1.14.6 Přílohy V;

.2 oblast Severní Ameriky, což znamená oblast popsanou souřadnicemi uvedenými v Dodatku VII této přílohy a

.3 jakákoli další mořská oblast, včetně oblastí přístavů, kterou Organizace ručí v souladu s kritérií a postupy stanovenými v Dodatku III k této příloze.

4 Pokud jsou lodě provozovány v oblasti s regulací emisí, nesmí obsah síry v pohonné ropné látce používané na palubách lodí přesahovat následující limity:

.1 1,50 % m/m před 1. lednem 2010;
.21,00 % m/m 1. července 2010 či později a
.30,10 % m/m 1. ledna 2015 a později.

5 Obsah síry pohonné ropné látky uvedené v odstavci 1 a v odstavci 4 tohoto pravidla musí být dodavatelem dokumentován, a to podle požadavků pravidla 18 této přílohy.

6 Lodě, které používají samostatné pohonné ropné látky v rámci dodržování odstavce 4 tohoto pravidla a které připlouvají do oblastí s regulací emisí uvedených v odstavci 3 tohoto pravidla (nebo tyto oblasti opouštějí), musejí mít k dispozici písemný postup výměny pohonné ropné látky. Přitom musí být dostatek času věnován tomu, aby byl servisní systém pohonné ropné látky plně vyprázdněn. Musí být odčerpána všechna pohonná ropná látka, která přesahuje příslušný obsah síry uvedený v odstavci 4 tohoto pravidla, a to ještě před připlutím do oblasti s regulovanými emisemi. Objem pohonné ropné látky s nízkým obsahem síry v každé nádrži, stejně jako datum, čas a pozice lodi v době, kdy je výměna pohonné ropné látky dokončena před připlutím lodi do oblasti s regulací emisí, anebo zahájena po vyplutí z této oblasti, musejí být zaznamenány v lodním deníku tak, jak je předepsáno správním orgánem.

7 Během prvních 12 měsíců bezprostředně po zahájení platnosti dodatku označujícího specifické oblastí s regulací emisí podle odstavce 3 tohoto pravidla jsou lodě působící v těchto oblastech s regulací emisí osvobozeny od požadavků uvedených v odstavcích 4 a 6 tohoto pravidla a od požadavků odstavce 5 tohoto pravidla, pokud jsou předmětem ustanovení odstavce 4 tohoto pravidla.

Ustanovení o přehodnocení

8 Přehodnocení normy uvedené v odstavci 1.3 tohoto pravidla musí být provedeno do roku 2018, aby mohla být určena dostupnost pohonné ropné látky s cílem dosažení souladu s normou pro pohonné ropné látky uvedenou v tomto odstavci. Přitom je třeba brát v úvahu následující prvky:

.1 celosvětová nabídka a poptávka po pohonné ropné látce musí být v souladu s odstavcem 1.3 tohoto pravidla, které je platné v době, kdy přehodnocení probíhá;

.2 analýza trendů na trzích s pohonnými ropnými látkami a

.3 jakékoli další relevantní otázky.

9 Organizace musí vytvořit skupinu odborníků složenou ze zástupců s vhodnou kvalifikací na trhu s pohonnými ropnými látkami a s příslušnou kvalifikací v oborech námořní dopravy, životního prostředí, vědy a právního poradenství. Tento tým musí provést přehodnocení podle odstavce 8 tohoto pravidla. Tato skupina odborníků vypracuje příslušné informace o rozhodnutích, která mají být přijata smluvními stranami.

10 Smluvní strany se na základě informací vypracovaných skupinou odborníků mohou rozhodnout, zda je možné, aby lodě dodržely datum stanovené v bodě 1.3 tohoto pravidla. Pokud bude přijato rozhodnutí o tom, že to možné není, pak norma v tomto odstavci nabývá účinností dnem 1. ledna 2025.

Pravidlo 15

Těkavé organické látky (VOC)

1 Pokud mají být emise VOC z tankeru regulovány v přístavu nebo přístavech (případně v terminálu nebo terminálech) pod pravomocí smluvní strany, musejí být tyto emise regulovány v souladu s ustanoveními tohoto pravidla.

2 Smluvní strana, která tuto regulaci tankerů v rámci emisí VOC provádí, musí v tomto smyslu informovat Organizaci. Toto oznámení musí obsahovat informace o velikosti tankerů určených ke kontrole, nákladech vyžadujících systém omezení emisí výparů a datech účinnosti pro tyto kontroly. Toto oznámení musí být předloženo nejméně šest měsíců před datem účinnosti.

3 Smluvní strana, která určuje přístavy nebo terminály, ve kterých bude probíhat regulace emisí těkavých organických sloučenin z tankerů, musí zajistit, že systémy pro omezování těchto emisí, jež jsou touto stranou schváleny s přihlédnutím k bezpečnostním normám pro takové systémy vyvinuté v Organizací, budou k dispozici ve všech určených přístavech a terminálech a že budou provozovány bezpečným způsobem a tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému zpoždění lodí.

4 Organizace rozešle seznam přístavů a terminálů určených smluvními stranami, a to na adresy dalších smluvních stran a členských států Organizace.

5 Tanker, který je předmětem ustanovení odstavce 1 tohoto pravidla, musí být vybaven systémem sběru emisí výparů. Tento systém musí být schválen správním orgánem s přihlédnutím k bezpečnostním normám pro tyto systémy vypracovaným Organizací.* Tento systém musí být používán při nakládání příslušných nákladů. Přístav nebo terminál, ve kterém byl instalován systém pro omezování emisí výparů v souladu s tímto pravidlem, může přijímat takové tankery, které nejsou vybaveny systémem sběru výparů, a to po dobu tří let po nabytí účinností uvedeném v odstavci 2 tohoto pravidla.

6 Tanker přepravující surovou ropu musí mít na palubě k dispozici Plán řízení VOC schválený správním orgánem. Tento plán musí být připraven s ohledem na pokyny vypracované Organizací. Plán musí být specifický pro každou loď a musí alespoň:

.1 poskytovat písemné postupy pro minimalizaci emisí VOC během nakládky, plavby po moři a vypouštění nákladu;

.2 umožnit zvážení dodatečných emisí VOC generovaných při vymývání surové ropy;

.3 identifikovat osobu odpovědnou za provádění plánu a

.4 u lodí na mezinárodních plavbách musí být tento dokument napsán v pracovním jazyce kapitána lodi a důstojníků. Pokud není pracovním jazykem kapitána lodi a důstojníků angličtina, francouzština nebo španělština, musí být k dispozici překlad do jednoho z těchto jazyků.

7 Toto pravidlo se vztahuje rovněž na přepravu plynu, a to pouze tehdy, pokud typy systémů nakládky a uchovávání umožňují bezpečné uchovávání jiných než metanových látek VOC na palubě nebo jejich bezpečné vrácení na břeh.

VIZ VÝKLAD 1

Pravidlo 16

Spalování na palubě lodi

1 Vyjma případů uvedených v odstavci 4 tohoto pravidla je spalování na palubě lodi povoleno pouze v lodní spalovně.

2 Spalování následujících látek je na palubě lodi zakázáno:

.1 zbytky nákladu, které jsou předmětem Příloh I, II, III nebo související kontaminované obalové materiály;

.2 polychlorované bifenyly (PCB);

.3 odpady, jež jsou definovány v Příloze V a které obsahují vyšší množství těžkých kovů;

.4 rafinované ropné produkty obsahující halogenové sloučeniny;

.5 kanalizační kaly a ropný kal, které nejsou generovány na palubě lodi a

.6 zbytky ze systému čištění spalin.

3 Spalování polyvinylchloridů (PVC) na palubě je zakázáno, s výjimkou spalování těchto látek v lodních spalovnách, pro které byly vydána Schvalovací osvědčení typu IMO§.

4 Spalování kanalizačních kalů a ropných kalů, vytvořených během normálního provozu lodi, na palubě se může uskutečnit také v hlavním nebo pomocném zařízení nebo v kotli, ale v těchto případech se tento proces nesmí provádět v přístavech, přístavištích a u ústí řek.

Standardní specifikace pro lodní spalovny, ve znění usnesení MEPC.93(45).

5 Žádný bod tohoto pravidla nesmí:

.1 mít vliv na zákaz, nebo jiné požadavky, Úmluvy o zamezení znečištění moří odkládáním odpadů a jiných látek z roku 1972, ve znění pozdějších předpisů, a příslušného Protokolu z roku 1996,

.2 bránit vývoji, instalaci a provozu alternativních zařízení pro tepelné zpracování odpadu na lodi, která splňují požadavky tohoto pravidla.

6.1 S výjimkou případů uvedených v odstavci 6.2 tohoto pravidla musí každá spalovna na lodi, jež byla postavena 1. ledna 2000 či později, nebo spalovna, jež byla nainstalována na palubě lodi 1. ledna 2000 či později, splňovat požadavky uvedené v Dodatku IV k této příloze. Každá spalovna podléhající tomuto odstavci musí být schválena správním orgánem, a to s ohledem na standardní specifikaci pro lodní spalovny vypracovanou v Organizací* nebo

6.2 Správní orgán může povolit výjimku z použití odstavce 6.1 tohoto pravidla pro veškeré spalovny nainstalované na palubě lodi před 19. květnem 2005, a to za předpokladu, že loď je provozována pouze ve vodách podléhajících svrchovanosti nebo pravomoci státu vlajky, pod kterou je loď oprávněna plout.

7 Spalovny instalované v souladu s požadavky bodu 6.1 tohoto pravidla musí být vybaveny manuálem výrobce. Tento manuál musí být uchováván v příslušné jednotce. Musí specifikovat způsob provozování spalovny v mezích uvedených v odstavci 2 Dodatku IV této přílohy.

8 Personál odpovědný za provoz spalovny instalované v souladu s požadavky bodu 6.1 tohoto pravidla musí být vyškolen k provádění pokynů uvedených v návodu k obsluze poskytovaném výrobcem přesně tak, jak to vyžaduje odstavec 7 tohoto pravidla.

9 U spaloven nainstalovaných v souladu s požadavky odstavce 6.1 tohoto pravidla musí být výstupní teplota plynu u spalovací komory monitorována po celou dobu provozu jednotky. Pokud se jedná o spalovnu s kontinuálním podáváním, nesmí být odpad podáván do jednotky, pokud je výstupní teplota plynu u spalovací komory nižší než 850 °C. Pokud se jedná o spalovnu s nakládáním po dávkách, musí být přístroj navržen tak, aby výstupní teplota plynu u spalovací komory dosáhla 600 °C během pěti minut po zapnutí a aby se tato teplota poté ustálila na hodnotě ne nižší než 850 °C.

Pravidlo 17

Zařízení pro odevzdávání látek z lodí

1 Každá účastnická strana se zavazuje k tomu, že zajistí taková zařízení, které budou splňovat následující požadavky:

.1 potřeby lodí používajících přístavy určené k opravám za účelem příjmu látek poškozujících ozónovou vrstvu a zařízení obsahujících tyto látky po jejich vyjmutí z lodi;

.2 potřeby lodí, které využívají tyto přístavy, terminály nebo opravárenské přístavy za účelem příjmu zbytků po čištění spalin z příslušného čisticího systému;

bez zbytečného zpoždění lodí a

.3 potřeby zařízení pro rozbíjení lodí určených pro příjem látek poškozujících ozón a zařízení obsahujících tyto látky po vyjmutí z lodi.

2 Pokud se konkrétní přístav nebo terminál smluvní strany, s ohledem na příslušné pokyny, jež mají být vypracovány Organizací nachází na vzdáleném místě od průmyslové infrastruktury potřebné pro manipulaci a zpracování látek uvedených v odstavci 1 tohoto pravidla, a proto nemůže tyto látky přijmout, pak musí smluvní strana o těchto přístavech nebo terminálech informovat Organizaci, a to takovým způsobem, aby mohly být tyto informace rozeslány všem smluvním stranám a členským státům Organizace, za účelem informovanosti a provedení příslušných opatření. Každá smluvní strana, která poskytla Organizaci tyto informace, musí tuto Organizaci informovat také o svých přístavech a terminálech, ve kterých jsou k dispozici zařízení pro příjem odpadu a pro jeho manipulaci a zpracování.

3 Každá smluvní strana musí podat Organizaci oznámení, a to za účelem předání informací dotčeným smluvním vládám, tedy oznámení o všech případech, kdy se zařízení poskytované podle tohoto pravidla zdá být nedostupné nebo pravděpodobně nedostatečné.

Pravidlo 18

Dostupnost pohonné ropné látky a její kvalita Dostupnost pohonné ropné látky

1 Každá smluvní strana musí přijmout veškerá přiměřená opatření na podporu dostupnosti pohonných ropných látek, které splňují podmínky této přílohy. Každá smluvní strana bude rovněž informovat Organizaci o dostupnosti vyhovujících pohonných ropných látek ve svých přístavech a terminálech.

2.1 Pokud smluvní strana shledá, že loď není v souladu s normami pro kompatibilní pohonné ropné látky uvedenými v této příloze, je příslušný správný orgán smluvní strany oprávněn požadovat, aby loď:

.1 předložila záznam o opatřeních přijatých ve snaze dosáhnout shody a

.2 doložila, že se pokusila zakoupit vyhovující pohonnou ropnou látku v souladu se svým plánem plavby a jelikož tato pohonná ropná látka nakonec nebyla na plánovaném místě dostupná, byly učiněny pokusy o nalezení alternativních zdrojů této pohonné ropné látky a i přes snahu o získání vyhovujícího pohonné ropné látky nebyly žádné takové pohonné ropné látky k dispozici.

2.2 Nemělo by být požadováno, aby se loď vychýlila od své zamýšlené plavby nebo nechtěně odložila svou plavby s cílem dosáhnout shody.

2.3 Pokud loď poskytne informace uvedené v odstavci 2.1 tohoto pravidla, musí smluvní strana vzít v úvahu všechny relevantní okolnosti a důkazy, jež byly předloženy, a to za účelem přijetí vhodného opatření, včetně kontrolních opatření.

2.4 Pokud není možné zakoupit vyhovující pohonnou ropnou látku, musí loď informovat svůj správní orgán a také kompetentní orgán příslušného cílového přístavu.

2.5 Smluvní strana musí organizaci poskytnout informaci o tom, kdy loď předložila důkazy o nedostupnosti vyhovující pohonné ropné látky.

Kvalita pohonné ropné látky

3 Pohonná ropná látka určená pro účely spalování, která je dodávána na loď a na lodi používána a k níž se také vztahují ustanovení této přílohy, musí splňovat tyto požadavky:

.1 s výjimkou ustanovení uvedeného v odstavci 3.2 tohoto pravidla:

.1.1 pohonná ropná látka musí být tvořena směsí uhlovodíků získaných z rafinace ropy. To nesmí být překážkou pro začlenění malých množství přísad ručených ke zlepšení některých aspektů výkonu;

. 1.2 pohonná ropná látka nesmí obsahovat anorganické kyseliny a

.1.3 pohonná ropná látka nesmí obsahovat žádnou přísadu nebo chemický odpad, které:

.1.3.1 ohrožují bezpečnost lodi nebo nepříznivě ovlivňují výkon strojního zařízení

nebo

.1.3.2 jsou škodlivé pro personál nebo

.1.3.3 celkově přispívají k dalšímu znečištění ovzduší.

.2 pohonná ropná látka pro účely spalování získaná jinými metodami než rafinací ropy nesmí:

.2.1 překročit platný obsah síry stanovený v pravidle 14 této přílohy;

.2.2 způsobit, aby motor překročil platné limity emisí NOx stanovené v odstavcích 3, 4, 5.1.1 a 7.4 pravidla 13;

.2.3 obsahovat anorganické kyseliny nebo

.2.4.1 ohrožovat bezpečnost lodi nebo nepříznivě ovlivňovat výkon strojního zařízení nebo

.2.4.2 působit škodlivě na personál nebo

.2.4.3 celkově přispívat k dalšímu znečištění ovzduší.

4 Toto pravidlo se nevztahuje na uhlí v tuhé formě nebo na jaderná paliva. Odstavce 5, 6, 7.1, 7.2, 8.1, 8.2, 9.2, 9.3 a 9.4 tohoto pravidla se nevztahují na plynná paliva, jako například na zkapalněný zemní plyn, stlačený zemní plyn nebo zkapalněný ropný plyn. Obsah síry v plynových palivech dodávaných na loď speciálně pro účely spalování na dané lodi musí být doložen dodavatelem.

5 U každé lodi, která je předmětem předpisů 5 a 6 této přílohy, musejí být podrobnosti o pohonné ropné látce ručené pro účely spalování na lodi zaznamenány prostřednictvím příslušného dodacího listu dodávky. Tento dodací list musí obsahovat minimálně informace uvedené v Dodatku V této přílohy.

6 Dodací list dodávky musí být uložen na takovém místě, aby byl vždy v přiměřené době a snadno dostupný ke kontrole. Je třeba jej uschovávat po dobu tří let po dodání pohonné ropné látky na palubu.

7.1 Příslušný orgán smluvní strany úmluvy může provést kontrolu dodacích listů dodávky na palubě jakékoli lodi, na kterou se vztahuje tato příloha, když je tato loď ve svém přístavu nebo příbřežním terminálu a může pořídit kopii libovolného dodacího listu a může požádat kapitána lodi nebo osobu pověřenou velením lodi, aby potvrdil, že tato kopie představuje věrnou kopii tohoto dodacího listu dodávky. Kompetentní správní orgán může rovněž provést ověření obsahu každého listu, a to pomocí konzultací se zástupci přístavu, ve kterém byl tento list vystaven.

7.2 Kontrola dodacích listů dodávky, stejně jako pořízení ověřené kopie příslušným správním orgánem podle odstavce 7.1., musí být provedeny co možná nejrychleji, aby nedošlo ke zbytečnému zpoždění lodi.

8.1 Dodací list dodávky musí být doplněn reprezentativním vzorkem dodávané pohonné ropné látky, s přihlédnutím k pokynům vypracovaným Organizací.* Vzorek je třeba po doplnění paliva zaplombovat a musí být podepsán zástupcem dodavatele a kapitánem lodi nebo pověřeným důstojníkem, který je odpovědný za provoz zásobníku. Vzorek musí být uchováván až do úplného vyčerpání pohonné ropné látky, v každém případě však ne méně než po dobu 12 měsíců od okamžiku dodání.

8.2 Pokud správní orgán vyžaduje rozbor tohoto reprezentativního vzorku, musí být tak být provedeno v souladu s postupem ověřování stanoveným v Dodatku VI, aby bylo možné ručit, zda tato pohonná ropná látka splňuje požadavky této přílohy.

9 Smluvní strany se zavazují, že zajistí, aby jimi určené správní orgány provedly následující úkony:

.1 vedení seznamu místních dodavatelů pohonné ropné látky;

.2 požádání místních dodavatelů o poskytnutí dodacího listu dodávky a vzorku, podle požadavku tohoto pravidla. Dodavatel musí poskytnout potvrzení o tom, že pohonná ropná látka splňuje požadavky pravidel 14 a 18 této přílohy;

.3 požádání místních dodavatelů o uchování kopie dodacího listu dodávky na minimální dobu tří let, a to pro inspekci a ověření ze strany státních orgánů;

.4 přijetí vhodných opatření proti dodavatelům pohonných ropných látek, kteří dodávají takové pohonné ropné látky, které nejsou v souladu s materiálem uvedeným na dodacím listu dodávky;

.5 předání informace správnímu orgánu u jakékoli lodi, která obdržela pohonnou ropnou látku, jež byla shledána jako nesplňující požadavky pravidla 14 nebo 18 této přílohy a

.6 předání informace Organizaci za účelem předání této informace smluvním stranám a členským státům Organizace, tedy předání této informace, která se týká všech případů, kdy dodavatelé pohonné ropné látky nesplnili požadavky uvedené v pravidlech 14 a 18 této přílohy.

10 V souvislosti se kontrolami ze strany přístavního státu prováděné smluvními stranami se tyto smluvní strany dále zavazují k následujícím úkonům:

.1 informovat smluvní stranu nebo nesmluvní stranu, pod jejíž pravomocí byl vydán dodací list dodávky, o všech případech dodávek nevyhovující pohonné ropné látky, včetně poskytnutí všech relevantních informací a

.2 zajistit, že budou přijata vhodná opravná opatření pro změnu nevyhovující pohonné ropné látky na vyhovující.

11 U každé lodi o hrubé prostornosti 400 tun a více, která je provozována na pravidelných linkách s častými a pravidelnými zastávkami v přístavech, může správní orgán po požádání a konzultaci s dotčenými smluvními státy rozhodnout o tom, že splnění odstavce 6 tohoto pravidla musí být zdokumentován alternativním způsobem, který přináší podobnou jistotu splnění pravidel 14 a 18 této přílohy.

Poznámky pod čarou

* Viz Pokyny z roku 2009, které se týkají systémů čištění spalin a které byly přijaty usnesením MEPC.184(59).

* Viz Pokyny pro autorizaci organizací jednajících jménem správního orgánu přijaté usnesením Organizace A.739(18) ve znění usnesení MSC.208(81) a pak také Specifikace inspekcí a funkce certifikačního procesu u uznaných Organizací jednajících jménem správního orgánu přijatých usnesením Organizace A.789(19) ve znění pozdějších předpisů přijatých Organizací. Viz také Pokyny pro inspekce podle Harmonizovaného systému inspekcí a vydávání osvědčení pro upravenou Přílohu VI k MARPOL (usnesení MEPC.180(59).

* Viz Postupy kontrol přístavním státem přijaté usnesením Organizace A.787(19) ve znění usnesení A.882(21); viz prodávanou publikaci IMO IA650E. Viz také upravené Pokyny kontrol přístavním státem na základě upravené Přílohy VI k MARPOL (usnesení MEPC.181 (59)).

* Viz Dodatek I, Dodatek k Mezinárodnímu osvědčení o zamezení znečištění ovzduší (osvědčení IAPP), část 2.1.

* obr. 37

* Viz usnesení MEPC. 192(61) z roku 2010 — Pokyny pro monitorování celosvětového průměrného obsahu síry zbytkových pohonných ropných látek dodávaných pro použití na lodích.

* Viz, Normy pro systémy omezení emisí výparů.

Viz usnesení MEPC.185(59), Pokyny pro přípravu Plánu řízení VOC. Viz také MEPC. 1/Circ.680 – Technické informace o systémech a provozu nutných pro vytvoření Plánu řízení VOC a MEPC.1/Circ.719 – Technické informace o systému omezení tlaku výparů pro usnadnění přípravy a aktualizace Plánů řízení VOC.

Viz usnesení MSC.30(61), Mezinárodní předpis pro stavbu a vybavení lodí pro hromadnou přepravu zkapalněných plynů.

§ Osvědčení o schválení typu vydaná v souladu s usnesením MEPC.59(33), Upravené pokyny pro realizaci Přílohy V k MARPOL 73/78, ve znění usnesení MEPC.92(45) nebo MEPC.76(40), Standardní specifikace pro lodní spalovny, ve znění usnesení MEPC.93(45).

* Viz usnesení MEPC.76(40), ve znění usnesení MEPC.93(45), Standardní specifikace pro lodní spalovny.

Viz usnesení MEPC.199(62)z roku 2011 - Pokyny pro zařízení pro odevzdávání látek z lodí podle Přílohy VI k MARPOL.

* Viz MEPC.182(59) — Pokyny pro odběr vzorku pohonné ropné látky pro stanovení souladu s upravenou Přílohou VI k MARPOL

Dodatky k Příloze VI

Dodatek I

Forma Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší (IAPP) (Pravidlo 8)

MEZINÁRODNÍ OSVĚDČENÍ O ZAMEZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ
Vydáno na základě ustanovení Protokolu z roku 1997 ve znění usnesení MEPC. 176(58) z roku 2008,které upravuje Mezinárodní úmluvu o zamezení
znečištění ovzduší z roku 1973 ve znění Protokolu z roku 1978 (dále jen „úmluva“) na základě pověření vlády státu:
.......................................................................................................................................................
(úplné označení státu)
kým.......................................................................................................................................................
(úplné označení příslušné osoby nebo Organizace oprávněné podle ustanovení této úmluvy)
Údaje o lodi*
Jméno lodi..............................................................................................................................................
Volací znak nebo čísla...........................................................................................................................
Číslo IMO ............................................................................................................................................
Rejstřikový přístav.................................................................................................................................
Hrubá prostornost...................................................................................................................................
TÍMTO SE POTVRZUJE:
1 Že loď podstoupila inspekci v souladu s pravidlem 5 Přílohy VI úmluvy a
2 Že tato inspekce prokazuje, že jsou vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky Přílohy VI úmluvy.
Platnost tohoto osvědčení trvá do (dd/mm/rrrr)...................................................................................na základě inspekcí v souladu s pravidlem 5
Přílohy VI úmluvy.
Datum dokončení inspekce, jež tvoří základ tohoto osvědčení (dd/mm/rrrr)........................................
Místo vydání .........................................................................................................................................
(místo vydání osvědčení)
Datum (dd/mm/rrrr).......................................................................................
(datum vydání) (podpis řádně pověřeného úředníka
vydávajícího toto osvědčení)
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
POTVRZENÍ PRO VÝROČNÍ NEBO PRŮBĚŽNÉ INSPEKCE
TÍMTO SE POTVRZUJE, že při inspekci v souladu s pravidlem 5 Přílohy VI úmluvy bylo zjištěno,
že loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy:
Výroční inspekce Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
Výroční/průběžná* inspekce Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
Výroční/průběžná* inspekce Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
Výroční inspekce Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
VÝROČNÍ/PRŮBĚŽNÁ INSPEKCE V SOULADU S PRAVIDLEM 9.8.3
TÍMTO SE POTVRZUJE, že výroční/průběžné při inspekci v souladu s pravidlem 9.8.3 Přílohy VI
úmluvy bylo zjištěno, že loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy:
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
POTVRZENÍ K PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ, JE-LI PLATNÉ NA
MÉNĚ NEŽ 5 LET V PŘÍPADECH, NA KTERÉ SE VZTAHUJE PRAVIDLO 9.3
Loď splňuje příslušná ustanovení této úmluvy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu
s pravidlem 9.3 Přílohy VI úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr)............................................................
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
POTVRZENÍ PRO PŘÍPADY, VE KTERÝCH BYLA DOKONČENA OBNOVOVACÍ
INSPEKCE A PLATÍ PRAVIDLO 9.4
Loď splňuje příslušná ustanovení této přílohy, a toto osvědčení musí být přijato, v souladu
s pravidlem 9.4 Přílohy VI úmluvy, jako platné do (dd/mm/rrrr) ...........................................................
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
POTVRZENÍ PRO PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ PRO DOPLUTÍ DO
INSPEKČNÍHO PŘÍSTAVU NEBO NA BODU ODKLADU, KDY PLATÍ PRAVIDLO 9.5
NEBO 9.6
Toto osvědčení musí být přijato, v souladu s pravidlem 9.5 nebo 9.6* Přílohy VI úmluvy,
jako platné do (dd/mm/rrrr)......................................................................................................................................
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
POTVRZENÍ PRO POSUNUTÍ VÝROČNÍHO DATA V PŘÍPADECH, VE KTERÝCH
PLATÍ PRAVIDLO 9.8
V souladu s pravidlem 9.8 Přílohy VI úmluvy bude nové výroční datum dne (dd/mm/rrrr).................
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)
V souladu s pravidlem 9.8 Přílohy VI úmluvy bude nové výroční datum dne (dd/mm/rrrr).................
Podpis.................................................................
(podpis řádně pověřeného úředníka)
Místo ..................................................................
Datum (dd/mm/rrrr) ...........................................
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)

DODATEK K MEZINÁRODNÍMU OSVĚDČENÍ O ZAMEZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ (OSVĚDČENÍ LAPP)

ZÁZNAM O STAVBĚ A VYBAVENÍ

Poznámky:
1 Záznam musí být trvale připojen k osvědčení IAPP. Osvědčení IAPP se musí vždy nacházet na palubě lodi.
2 Záznamy musejí být uváděny alespoň v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud je také použit
úřední jazyk vystavujícího státu, bude mít tento v případě sporu nebo nesrovnalosti přednost.
3 Záznamy v kolonkách se musí podle potřeby provádět vepsáním buď křížku (x) u odpovědí „ano“ a „platí“
nebo pomlčky (-) u odpovědí „ne“ a „neplatí“.
4 Není-li uvedeno jinak, pravidla uvedená v tomto Záznamu odkazují na pravidla Přílohy VI Úmluvy a usnesení
nebo oběžníky odkazují na usnesení přijatá Mezinárodní námořní Organizací.

1 Údaje o lodi

1.1 Jméno lodi....................................................................................................................................

1.2 Číslo IMO.....................................................................................................................................

1.3 Datum, kdy byl položen kýl nebo loď byla v podobném stádiu stavby (dd/mm/rmj..................

1.4 Délka (L*) (metry)........................................................................................................................

2 Regulace emisí z lodí

2.1 Látky poškozující ozónovou vrstvu (pravidlo 12)

2.1.1 Následující hasicí systémy, další systémy a zařízení obsahující látky poškozující ozónovou vrstvu, s výjimkou hydrochlorfluorouhlovodíků (HCFC), jež jsou nainstalovány před 19. květnem 2005, mohou být i nadále provozovány:

obr. 32

2.1.2 Následující systémy obsahující látky HCFC, jež jsou nainstalovány před 1. lednem 2020, mohou být i nadále provozovány:

obr. 32

2.2 Oxidy dusíku (NOx) (pravidlo 13)

2.2.1 Následující námořní vznětové motory instalované na lodi jsou v plném souladu s platnými emisními limity pravidla 13 a v plném souladu s upraveným Technickým předpisem NOx z roku 2008

Motor č. 1 Motor č. 2 Motor č. 3 Motor č. 4 Motor č. 5 Motor č. 6
Výrobce a model
Výrobní číslo
Použití
Výkon (kW)
Jmenovité otáčky (ot./min.)
Datum instalace (dd/mm/rrrr)
Datum velké přestavby (dd/mm/rrrr) Podle
Prav.
13.2.2
Podle
Prav.
13.2.3
Osvobození na základě pravidla 13.1.1.2
Úroveň I, pravidlo 13.3
Úroveň II, pravidlo 13.4
Úroveň II, pravidlo 13.2.2 nebo 13.5.2
Úroveň III, pravidlo 13.5.1.1
Schválená metoda existuje n
Schválená metoda komerčně nedostupná
Schválená metoda nainstalována

2.3 Oxidy síry (SOx) a prachové částice (pravidlo 14)

2.3.1 Pokud je loď provozována mimo oblast s regulací emisí uvedenou v pravidle 14.3, tato loď používá:

.1 pohonnou ropnou látku s takovým obsahem síry, který odpovídá údajům v dodacích listech dodávky a který nepřekračuje mezní hodnotu:

• 4,50 % m/m (nevztahuje se na lodě postavené 1. ledna 2012 či později) nebo.........□

• 3,50 % m/m (nevztahuje se na lodě postavené 1. ledna 2020 či později) nebo.........□

• 0,50 % m/m, anebo.....................................................................................................□

.2 ekvivalentní zařízení schválené v souladu s pravidlem 4.1, podle údaje v bodě 2.6., které je nejméně stejně účinné, pokud jde o omezení emisí SOx ve srovnání s použitím pohonné ropné látky s limitní hodnotou obsahu síry:

• 4,50 % m/m (nevztahuje se na lodě postavené 1. ledna 2012 či později) nebo.........□

• 3,50 % m/m (nevztahuje se na lodě postavené 1. ledna 2020 či později) nebo.........□

• 0,50 %m/m................................................................................................................□

2.3.2 Pokud je loď provozována v oblasti s regulací emisí uvedenou v pravidle 14.3, tato loď používá:

.1 pohonnou ropnou látku s takovým obsahem síry, který odpovídá údajům v dodacích listech dodávky a který nepřekračuje mezní hodnotu:

• 1,00 % m/m (nevztahuje se na lodě postavené 1. ledna 2015 či později) nebo.........□

• 0,10 % m/m, anebo....................................................................................................□

.2 ekvivalentní zařízení schválené v souladu s pravidlem 4.1, podle údaje v bodě 2.6., které je nejméně stejně účinné, pokud jde o omezení emisí SOx ve srovnání s použitím pohonné ropné látky s limitní hodnotou obsahu síry:

• 1,00 % m/m (nevztahuje se na lodě postavené 1. ledna 2015 či později) nebo.........□

• 0,10 % m/m................................................................................................................□

2.4 Těkavé organické látky (VOC) (pravidlo 15)

2.4.1 .... Tanker je vybaven systémem sběru výparů, který je nainstalován a schválen v souladu s MSC/Circ.585.. □

2.4.2.1 Pro tanker přepravující sinovou ropu existuje schválený Plán řízení VOC......................... □

2.4.2.2 Odkaz na schválení Plánu řízení VOC:................................................................................ □

Upravená forma Dodatku k Osvědčení IAPP, přijatá usnesením MEPC. 194(61), byla vložena do Přílohy VI, protože změny byly přijaty 1. srpna 2011 vstoupí v platnost 1. února 2012.

2.5 Spalování na palubě (pravidlo 16)

Loď je vybavena spalovnou:

.1 nainstalovanou 1. ledna 2000 či později, která splňuje podmínky usnesení MEPC.76 (40)......................................................................................................................................□

.2 nainstalovanou před 1. lednem 2000, která splňuje podmínky:

.2.1 usnesení MEPC.59(33)*........................................................................................□

.2.2 usnesení MEPC.76(40) .......................................................................................□

2.6 Ekvivalenty (předpis 4)

Loď může používat následující armaturu, materiál, zařízení nebo přístroje pro instalaci na lodi nebo jiné postupy, alternativní pohonné ropné látky nebo metody pro dosažení shody používané jako alternativa k prostředkům požadovaným touto přílohou:

obr. 33
TÍMTO SE POTVRZUJE, že tento záznam je ve všech ohledech správný.
Místo vydání ........................................................................................................................................
(místo vydání záznamu)
Datum (dd/mm/rrrr).......................................................................................
(datum vydání) (podpis řádně pověřeného úředníka
vydávajícího tento záznam)
(pečeť nebo razítko orgánu, podle potřeby)

Dodatek II

Zkušební cykly a váhové faktory (Pravidlo 13)

Následující zkušební cykly a váhové faktory se používají pro ověření shody lodních vznětových motorů s platnými limity NOx, v souladu s pravidlem 13 této přílohy a za použití zkušebního postupu a metody výpočtu, jež jsou uvedeny v upraveném Technickém předpisu NOx z roku 2008.

.1 U lodních motorů s konstantními otáčkami určených pro lodě s hlavním pohonem, včetně diesel-elektrického pohonu, se používá zkušební cyklus E2;

.2 Pro sady vrtulí s ovladatelným úhlem nastavení se používá zkušební cyklus E2;

.3 U hlavních vrtulových a přídavných vrtulových motorů se používá zkušební cyklus E3;

.4 U pomocných motorů s konstantními otáčkami se používá zkušební cyklus D2 a

.5 U pomocných motorů s proměnnými otáčkami a proměnným zatížením, jež nepatří k výše uvedeným skupinám, se používá zkušební cyklus Cl.

Zkušební cyklus pro aplikace s hlavním pohonem s konstantními otáčkami (včetně diesel-elektrického pohonu a všech zařízení s vrtulí s ovladatelným úhlem nastavení)

Zkušební cyklus
typu E2
Otáčky 100 % 100 % 100 % 100 %
Výkon 100 % 75 % 50 % 25 %
Váhový faktor 0,2 0,5 0,15 0,15

Zkušební cyklus pro aplikaci s hlavními vrtulovými a přídavnými vrtulovými motory

Zkušební cyklus
typu E3
Otáčky 100 % 91 % 80 % 63 %
Výkon 100 % 75 % 50 % 25 %
Váhový faktor 0,2 0,5 0,15 0,15

Zkušební cyklus pro aplikace s pomocným motorem s konstantními otáčkami

Zkušební cyklus
typu D2
Otáčky 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Výkon 100 % 75 % 50 % 25 % 10%
Váhový faktor 0,05 0,25 0,3 0,3 0,1

Zkušební cyklus pro aplikace s motorem s proměnnými otáčkami a proměnným zatížením

Zkušební cyklus
typu C1
Otáčky Jmenovité StředníVolnoběh
Točivý moment 100 %, 75 % 50 %10 %100 %75 %50 %0 %
Váhový faktor 0,15 0,15 0,150,1 0,10,10,10,15

V případě, že má být motor certifikován podle odstavce 5.1.1 pravidla 13, nesmí specifické emise v každém jednotlivém bodu režimu překročit příslušnou mezní hodnotu emisí NOx o více než 50 %, s výjimkou následujících případů:

.1 10 % bodu režimu ve zkušebním cyklu D2.

.2 10 % bodu režimu ve zkušebním cyklu C1.

.3 Bod volnoběhu ve zkušebním cyklu C1.

Dodatek III

Kritéria a postupy pro určení oblastí s regulací emisí (Pravidla 13.6 a 14.3)

1 Cíle

1.1 Účelem tohoto dodatku je poskytnout smluvním stranám kritéria a postupy pro formulování a předložení návrhů na ručení oblastí s regulací emisí a také pro uvedení faktorů, které je třeba zohlednit tehdy, když bude Organizace tyto návrhy posuzovat.

1.2 Emise NOx, SOx a prachových částic z oceánských lodí přispívají ke koncentrovanému znečištění ovzduší ve městech a pobřežních oblastech na celém světě. Nežádoucí účinky na zdravotní stav veřejnosti a dopady na životní prostředí spojené se znečištěním ovzduší zahrnují případy předčasné úmrtnosti, kardio-pulmonálních onemocnění, rakoviny plic, chronických respiračních onemocnění, acidifikace a eutrofizace.

1.3 Organizace by měla zvážit zavedení oblastí s regulací emisí tehdy, když existuje prokázaná potřeba prevence, snižování a regulace emisí NOx nebo SOx a prachových částic, nebo všech tří typů emisí (dále jen emise) z lodí.

2 Postup spojený s určováním oblastí s regulací emisí

2.1 Návrhy pro Organizací pro určování oblastí s regulací emisí NOx nebo SOx a prachových částic, nebo všech tří typů emisí mohou předkládat pouze smluvní strany. Pokud dvě smluvní strany nebo více účastnických stran mají svůj společný zájem v konkrétní oblasti, měly by formulovat koordinovaný návrh.

2.2 Návrh na prohlášení dané oblasti jako oblasti s regulací emisí by měl být předložen Organizaci v souladu s pravidly a postupy stanovenými touto Organizací.

3 Kritéria pro určování oblastí s regulací emisí

3.1 Návrh musí obsahovat:

.1 jasné vymezení navrhované oblasti související se žádostí, společně s referenční mapou, na níž je oblast vyznačena;

.2 typ nebo typy emisí, které jsou předmětem návrhu na regulaci (např. NOx nebo SOx a prachové částice, nebo všechny tři typy emisí);

.3 popis obyvatelstva a životního prostředí ohrožených dopady emisí z lodí;

.4 posudek zaměřený na to, že emise z lodí provozovaných v navrhované oblasti související s žádostí přispívají ke koncentrovanému znečišťování ovzduší nebo nepříznivým dopadům na životní prostředí. Takové posouzení musí obsahovat popis dopadů příslušných emisí na lidské zdraví a životní prostředí, například tedy nepříznivých dopadů na suchozemské a vodní ekosystémy, oblasti přirozené produktivity, kritická stanoviště, kvalitu vody, lidské zdraví a oblast kulturního a vědeckého významu (v případě potřeby). Zdroje relevantních údajů, včetně použitých metodik, musejí být označeny;

.5 relevantní informace, vztahující se k meteorologickým podmínkám v navrhované oblasti použití a týkající se lidské populace a životního prostředí v ohrožených oblastech, zejména informace o převládajících směrech větru nebo informace o topografických, geologických, oceánografických, morfologických či jiných podmínkách, které přispívají ke koncentraci znečištění ovzduší či k nepříznivým dopadům na životní prostředí;

.6 popis povahy lodní dopravy v navrhované oblasti pro regulaci emisí, včetně vzorů a údajů o hustotě takového provozu;

.7 popis regulačních opatření přijatých navrhující smluvní stranou (nebo smluvními stranami), která se týkají pozemních zdrojů emisí NOx, SOx a prachových částic, které mají vliv na lidskou populaci a životní prostředí v ohrožených oblastech. Jedná se o aktuální opatření a příbuzná opatření, jež mají být přijata v souvislosti s ustanoveními pravidel 13 a 14 přílohy VI a

.8 relativní náklady na snížení emisí z lodí ve srovnání s regulací na pevnině a ekonomické dopady na přepravu v oblasti mezinárodního obchodu.

3.2 Zeměpisné hranice oblasti s regulací emisí budou založeny na výše uvedených kritériích, včetně případů emisí a depozice z lodí plujících v navrhované oblasti, dopravních vzorů a údajů o hustotě a větrných podmínkách.

4 Postupy pro posuzování a přijímání oblastí s regulací emisí ze strany Organizace

4.1 Organizace musí zvážit každý návrh jí předložený smluvní stranou (nebo smluvními stranami).

4.2 Při posuzování návrhu musí Organizace brát v úvahu kritéria, která musejí být zahrnuta v každém návrhu na přijetí podle výše uvedeného odstavce 3.

4.3 Oblast s regulací emisí musí být určena prostřednictvím dodatku k této příloze, a to po zvážení, přijetí a uvedení v platnost v souladu s článkem 16 této úmluvy.

5 Provoz oblastí s regulací emisí

5.1 Smluvním stranám, které provozují v této oblasti své lodě, se doporučuje, aby informovaly Organizaci o jakýchkoli případných problémech týkajících se provozu v těchto oblastech.

Dodatek IV

Limity pro schválení typu a provozování lodních spaloven (Pravidlo 16)

1 Palubní spalovny popsané v pravidle 16.6.1 musí být certifikovány IMO typovým osvědčením ke schválení, a to u každé jednotlivé spalovny. Za účelem získání takového osvědčení musí být spalovna navržena a postavena podle schválených norem, viz pravidlo 16.6.1. Každý model musí být předmětem určité zkoušky pro schválení typu, která probíhá v továrně nebo ve schváleném zkušebním zařízení. V rámci odpovědnosti správního orgánu a za použití následujících specifikací pro standardní paliva/odpady určených pro schvalovací zkoušky, pomocí nichž bude určeno, zda spalovna funguje v rámci limitů stanovených v odstavci 2 tohoto dodatku:

Ropný kal se skládá z:75 % ropné kaly z těžké motorové nafty (HFO);
5 % odpadní mazacího oleje a
20 % emulgované vody.
Tuhý odpad se skládá z:50 % potravinového odpadu;
50 % odpadů obsahujících;
cca 30 % papíru,
" 40 % lepenky,
" 10 % hadrů,
" 20 % plastů
Směs bude dosahovat až 50 % vlhkosti a obsahovat 7 %
nehořlavých pevných látek.

2 Spalovny popsané v pravidle 16.6.1 musí být provozovány v rámci těchto limitů:

O2 ve spalovací komoře: 6-12%
Max. CO ve spalinách
v průměru:
200 mg/MJ
Max. množství sazí
průměr:
Bacharach 3 nebo
Ringelman 1 (20 % neprůhlednost) (vyšší množství sazí je přijatelné
pouze během velmi krátké doby, například při startu)
Nespálené složky
zbytku popela:
v maximální hodnotě 10 % hmotnostních
Rozsah výstupní teploty
spalin ze spalovací komory:
850-1200 °C

Dodatek V

Informace obsažené v dodacím listu dodávky (Pravidlo 18.5)

Jméno a číslo IMO přijímající lodi

Přístav

Datum zahájení dodávky

Název, adresa a telefonní číslo dodavatele námořní pohonné ropné látky

Název produktu (produktů)

Množství v metrických tunách

Hustota při 15 °C, kg/m3*

Obsah síry (% m/m)

Prohlášení podepsané a potvrzené zástupcem dodavatele pohonné ropné látky. Toto prohlášení potvrzuje, že dodaná pohonná ropná látka je v souladu s příslušným odstavcem pravidel 14.1 nebo 14.4 a 18.3 této přílohy.

Dodatek VI

Postup ověřování paliva u vzorků pohonné ropné látky pro Přílohu VI k MARPOL (Pravidlo 18.8.2)

Následující postup se používá pro zjištění, zdali je pohonná ropná látka, která se dodává a používá na lodích, v plném souladu s mezními hodnotami síry předepsanými v pravidle 14 Přílohy VI.

1 Všeobecné požadavky

1.1 Reprezentativní vzorek pohonné ropné látky, který je požadován v odstavci 8.1 pravidla 18 (dále jen „vzorek MARPOL“), se používá pro ověřování obsahu síry v pohonné ropné látce dodávané na loď.

1.2 Správní orgán řídí ověřovací postup prostřednictvím svého příslušného úřadu.

1.3 Laboratoře odpovědné za postupy ověřování stanovené v tomto dodatku musejí být plně akreditovány* pro účely provádění těchto zkoušek.

2 Postup ověřování - fáze 1

2.1 Vzorek MARPOL musí být doručen do laboratoře příslušným orgánem.

2.2 Laboratoř musí:

.1 zaznamenat údaje o čísle plomby a štítku vzorku do záznamu o zkoušce;

.2 poskytovat potvrzení o tom, že plomba na vzorku MARPOL není porušená a .3 neakceptovat jakýkoli vzorek MARPOL, u něhož došlo k porušení plomby.

2.3 Pokud plomba vzorku MARPOL není porušená, bude laboratoř pokračovat v postupu ověřování. Laboratoř musí:

.1 zajistit, aby byl vzorek MARPOL důkladně homogenizován;

.2 vytvořit ze vzorku MARPOL dva dílčí vzorky a

.3 znovu zaplombovat vzorek MARPOL a zaznamenat podrobnosti nového zaplombování do záznamu o zkoušce.

2.4 Dva dílčí laboratorní vzorky musejí být testovány po sobě, v souladu s předepsanou zkušební metodou uvedenou v Dodatku V (druhá poznámka pod čarou). Pro účely tohoto postupu ověřování musejí být výsledky analýzy označeny jako „A“ a „B“:

.1 Pokud se výsledky „A“ a „B“ pohybují v rámci opakovatelnosti (r) zkušební metody, musejí být považovány za platné.

.2 Pokud se výsledky „A“ a „B“ nepohybují v rámci opakovatelnosti (r) zkušební metody, musí být oba tyto výsledky zamítnuty. V tomto případě musí laboratoř pořídit nové dílčí vzorky a provést jejich analýzu Láhev vzorku by měla být zaplombována v souladu s výše uvedeným bodem 2.3.3, a to po pořízení nových dílčích vzorků.

2.5 Pokud jsou výsledky zkoušek „A“ a „B“ platné, musí průměr těchto dvou výsledků vypočítán tak, aby dával výsledek „X“:

.1 Pokud se výsledek „X“ rovná příslušné mezní hodnotě stanovené v Příloze VI (nebo nižší), znamená to, že pohonná ropná látka splňuje příslušné požadavky.

.2 Pokud je výsledek „X“ vyšší než příslušná mezní hodnota stanovená v Příloze VI, musí být provedena fáze 2 ověřovacího postupu; nicméně, pokud je výsledek „X“ vyšší než mezní hodnota specifikace o 0.5%! (kde R je reprodukovatelnost zkušební metody), musí být pohonná ropná látka považována za nevyhovující. Potom není nutné žádné další * zkoušení.

3 Postup ověřování - fáze 2

3.1 Pokud je nutné provést fázi 2 ověřovacího postupu, v souladu s odstavcem 2.5.2, musí příslušný orgán zaslat vzorek MARPOL do druhé akreditované laboratoře.

3.2 Po obdržení vzorku MARPOL provede laboratoř následující úkony:

.1 zaznamenat údaje o čísle nového zaplombování uplatňovaný v souladu s výše uvedeným bodem 2.3.3 a o štítku na vzorku do záznamu o zkoušce;

.2 vytvořit ze vzorku MARPOL dva dílčí vzorky a

.3 znovu zaplombovat vzorek MARPOL a zaznamenat podrobnosti nového zaplombování do záznamu o zkoušce.

3.3 Dva dílčí laboratorní vzorky musejí být testovány po sobě, v souladu s předepsanou zkušební metodou uvedenou v Dodatku V (druhá poznámka pod čarou). Pro účely tohoto postupu ověřování musejí být výsledky analýzy označeny jako „C“ a „D“:

.1 Pokud se výsledky „C“ a „D“ pohybují v rámci opakovatelnosti (r) zkušební metody, musejí být považovány za platné.

.2 Pokud se výsledky „C“ a „D“ nepohybují v rámci opakovatelnosti (r) zkušební metody, musí být oba tyto výsledky zamítnuty. V tomto případě musí laboratoř pořídit nové dílčí vzorky a provést jejich analýzu Láhev vzorku by měla být zaplombována v souladu s výše uvedeným bodem 3.2.3, a to po pořízení nových dílčích vzorků.

3.4 Pokud jsou výsledky zkoušek „C“ a „D“ platné a pokud se výsledky „A“, „B“, „C“ a „D“ pohybují v rozsahu reprodukovatelnosti (R) zkušební metody, pak laboratoř tyto výsledky musí zprůměrovat, tento průměr bude označen jako hodnota „Y“:

.1 Pokud je výsledek „Y“ roven (nebo nižší) příslušné mezní hodnotě stanovené v příloze VI, znamená to, že pohonná ropná látka splňuje příslušné požadavky.

.2 Pokud je výsledek „Y“ vyšší než použitelná mezní hodnota stanovená v Příloze VI, pak tato pohonná ropná látka nesplňuje normy požadované Přílohou VI.

3.5 Pokud se výsledky „A“, „B“, „C“ a „D“ nepohybují v rozsahu reprodukovatelnosti (R) zkušební metody, pak může správní orgán anulovat všechny výsledky testů a na základě vlastního uvážení opakovat celý proces zkoušení.

3.6 Výsledky získané z ověřovacího postupu j sou konečné.

Dodatek VII

Oblast Severní Ameriky s regulací emisí (Pravidla 13.6 a 14.3)

Oblast Severní Ameriky zahrnuje:

.1 mořskou oblast u pobřeží Tichého oceánu (Spojené státy a Kanada), ohraničenou geodetickými čárami spojujícími následující souřadnice:

Bod Zeměpisná šířka Zeměpisná délka
1 32°32’.10 severní šířky 117°06’.11 západní délky
2 32°32’.04 severní šířky 117°07’.29 západní délky
3 32°31’.39 severní šířky 117°14’.20 západní délky
4 32°33’.13 severní šířky 117°15’.50 západní délky
5 32°34’.21 severní šířky 117°22’.01 západní délky
6 32°35’.23 severní šířky 117°27’.53 západní délky
7 32°37’.38 severní šířky 117°49’.34 západní délky
8 31°07’.59 severní šířky 118°36’.21 západní délky
9 30°33’.25 severní šířky 121°47’.29 západní délky
10 31°46’.11 severní šířky 123°17’.22 západní délky
11 32°21’.58 severní šířky 123°50’.44 západní délky
12 32°56’.39 severní šířky 124°11.47 západní délky
13 33°40’.12 severní šířky 124°27’.15 západní délky
14 34°31’.28 severní šířky 125°16’.52 západní délky
15 35°14’.38 severní šířky 125°43’.23 západní délky
16 35°43’.60 severní šířky 126°18’.53 západní délky
17 36°16’.25 severní šířky 126°45’.30 západní délky
18 37°01’.35 severní šířky 127°07’.18 západní délky
19 37°45’.39 severní šířky 127°38’.02 západní délky
20 38°25’.08 severní šířky 127°52’.60 západní délky
21 39°25’.05 severní šířky 128°31’.23 západní délky
22 40°18’.47 severní šířky 128°45’.46 západní délky
23 41°13’.39 severní šířky 128°40’.22 západní délky
24 42°12’.49 severní šířky 129°00’.38 západní délky
25 42°47’.34 severní šířky 129°05’.42 západní délky
26 43°26’.22 severní šířky 129°01’.26 západní délky
27 44°24’.43 severní šířky 128°41’.23 západní délky
28 45°30’.43 severní šířky 128°40’.02 západní délky
29 46°11’.01 severní šířky 128°49’.01 západní délky
30 46°33’.55 severní šířky 129°04’.29 západní délky
31 47°39’55 severní šířky 131°15’.41 západní délky
32 48°32’,32 severní šířky 132°41’.00 západní délky
33 48°57’.47 severní šířky 133°14’.47 západní délky
34 49°22’.39 severní šířky 134°15’.51 západní délky
35 50°01’.52 severní šířky 135°19’.01 západní délky
36 51°03’.18 severní šířky 136°45’.45 západní délky
37 51°54’.04 severní šířky 137°41’.54 západní délky
38 52°45’.12 severní šířky 138°20’.14 západní délky
39 53°29’.20 severní šířky 138°40’.36 západní délky
40 53°40’.39 severní šířky 138°48’.53 západní délky
41 54°13’.45 severní šířky 139°32’.38 západní délky
42 54°39’.25 severní šířky 139°56’.19 západní délky
43 55°20’.18 severní šířky 140°55’.45 západní délky
44 56°07’.12 severní šířky 141°36’.18 západní délky
45 56°28’.32 severní šířky 142°17’.19 západní délky
46 56°37’.19 severní šířky 142°48’.57 západní délky
47 58°51’.04 severní šířky 153°15’.03 západní délky

.2 mořské oblasti u břehů Atlantského oceánu - Spojené státy, Kanada a Francie (Saint-Pierre-et-Miquelon), stejně jako u břehů USA v Mexickém zálivu, ohraničené geodetickými čárami spojujícími následující souřadnice:

Bod Zeměpisná šířka Zeměpisná délka
1 60°00’.00 severní šířky 64°09’.36 západní délky
2 60°00’.00 severní šířky 56°43’.00 západní délky
3 58°54’.01 severní šířky 55°38’.05 západní délky
4 57°50’.52 severní šířky 55°03’.47 západní délky
5 57°35’.13 severní šířky 54°00’.59 západní délky
6 57°14’.20 severní šířky 53°07’.58 západní délky
7 56°48’.09 severní šířky 52°23’.29 západní délky
8 56°18’.13 severní šířky 51°49’.42 západní délky
9 54°23’.21 severní šířky 50°17’.44 západní délky
10 53°44’.54 severní šířky 50°07’.17 západní délky
11 53°04’.59 severní šířky 50°10’.05 západní délky
12 52°20’.06 severní šířky 49°57’.09 západní délky
13 51°34’.20 severní šířky 48°52’.45 západní délky
14 50°40’.15 severní šířky 48°16’.04 západní délky
15 50°02’.28 severní šířky 48°07’.03 západní délky
16 49°24’.03 severní šířky 48°09’.35 západní délky
17 48°39’.22 severní šířky 47°55’.17 západní délky
18 47°24’.25 severní šířky 47°46’.56 západní délky
19 46°35’.12 severní šířky 48°00’.54 západní délky
20 45°19’.45 severní šířky 48°43’.28 západní délky
21 44°43’.38 severní šířky 49°16’.50 západní délky
22 44°16’.38 severní šířky 49°51’.23 západní délky
23 43°53’.15 severní šířky 50°34’.01 západní délky
24 43°36’.06 severní šířky 51°20’.41 západní délky
25 43°23’.59 severní šířky 52°17’.22 západní délky
26 43°19’.50 severní šířky 53°20’.13 západní délky
27 43°21’.14 severní šířky 54°09’.20 západní délky
28 43°29’.41 severní šířky 55°07’.41 západní délky
29 42°40’.12 severní šířky 55°31’.44 západní délky
30 41°58’.19 severní šířky 56°09’.34 západní délky
31 41°20’.21 severní šířky 57°05’.13 západní délky
32 40°55’.34 severní šířky 58°02’.55 západní délky
33 40°41’.38 severní šířky 59°05’.18 západní délky
34 40°38’.33 severní šířky 60°12’.20 západní délky
35 40°45’.46 severní šířky 61°14’.03 západní délky
36 41°04’.52 severní šířky 62°17’ 49 západní délky
37 40°36’.55 severní šířky 63°10’.49 západní délky
38 40°17’.32 severní šířky 64°08’.37 západní délky
39 40°07’.46 severní šířky 64°59’.31 západní délky
40 40°05’.44 severní šířky 65°53’.07 západní délky
41 39°58’.05 severní šířky 65°59’.51 západní délky
42 39°28’.24 severní šířky 66°21’.14 západní délky
43 39°01’.54 severní šířky 66°48’.33 západní délky
44 38°39’.16 severní šířky 67°20’.59 západní délky
45 38°19’.20 severní šířky 68°02’.01 západní délky
46 38°05’.29 severní šířky 68°46’.55 západní délky
47 37°58’.14 severní šířky 69°34’.07 západní délky
48 37°57’.47 severní šířky 70°24’.09 západní délky
49 37°52’.46 severní šířky 70°37’.50 západní délky
50 37°18’.37 severní šířky 71°08’.33 západní délky
51 36°32’.25 severní šířky 71°33’.59 západní délky
52 35°34’.58 severní šířky 71°26’.02 západní délky
53 34°33’.10 severní šířky 71°37’.04 západní délky
54 33°54’.49 severní šířky 71°52’.35 západní délky
55 33°19’.23 severní šířky 72°17’.12 západní délky
56 32°45’.31 severní šířky 72°54’.05 západní délky
57 31°55’.13 severní šířky 74°12’.02 západní délky
58 31°27’.14 severní šířky 75°15’.20 západní délky
59 31 °03’.16 severní šířky 75°51’.18 západní délky
60 30°45’.42 severní šířky 76°31’.38 západní délky
61 30°12’.48 severní šířky 77°18’.29 západní délky
62 29°25’.17 severní šířky 76°56’.42 západní délky
63 28°36’.59 severní šířky 76°47’.60 západní délky
64 28°17’.13 severní šířky 76°40’.10 západní délky
65 28° 17’.12 severní šířky 79°11’.23 západní délky
66 27°52’.56 severní šířky 79°28’.35 západní délky
67 27°26',01 severní šířky 79°31’.38 západní délky
68 27°16’.13 severní šířky 79°34’.18 západní délky
69 27°11’.54 severní šířky 79°34’.56 západní délky
70 27°05’.59 severní šířky 79°35’.19 západní délky
71 27°00’.28 severní šířky 79°35’.17 západní délky
72 26°55’.16 severní šířky 79°34’.39 západní délky
73 26°53’.58 severní šířky 79°34’.27 západní délky
74 26°45’.46 severní šířky 79°32’.41 západní délky
75 26°44’.30 severní šířky 79°32’.23 západní délky
76 26°43’.40 severní šířky 79°32’.20 západní délky
77 26041’.12 severní šířky 79°32’.01 západní délky
78 26°38’.13 severní šířky 79°31’.32 západní délky
79 26°36’.30 severní šířky 79°31’.06 západní délky
80 26°35’.21 severní šířky 79°30’.50 západní délky
81 26°34’.51 severní šířky 79°30’.46 západní délky
82 26°34’.11 severní šířky 79°30’.38 západní délky
83 26°31’.12 severní šířky 79°30’.15 západní délky
84 26°29’.05 severní šířky 79°29’.53 západní délky
85 26°25’.31 severní šířky 79°29’.58 západní délky
86 26°23’.29 severní šířky 79°29’.55 západní délky
87 26°23’.21 severní šířky 79°29’.54 západní délky
88 26°18’.57 severní šířky 79°31’.55 západní délky
89 26°15’.26 severní šířky 79°33’.17 západní délky
90 26°15’.13 severní šířky 79°33’.23 západní délky
91 26°08’.09 severní šířky 79°35’.53 západní délky
92 26°07’.47 severní šířky 79°36’.09 západní délky
93 26°06’.59 severní šířky 79°36’.35 západní délky
94 26°02’.52 severní šířky 79°38’.22 západní délky
95 25°59’.30 severní šířky 79°40’.03 západní délky
96 25°59’.16 severní šířky 79°40’.08 západní délky
97 25°57’.48 severní šířky 79°40’.38 západní délky
98 25°56 .18 severní šířky 79°41’.06 západní délky
99 25°54’.04 severní šířky 79°41’.38 západní délky
100 25°53’.24 severní šířky 79°41’.46 západní délky
101 25°51’.54 severní šířky 79°41’.59 západní délky
102 25°49’.33 severní šířky 79°42’.16 západní délky
103 25°48’.24 severní šířky 79°42’.23 západní délky
104 25°48’.20 severní šířky 79°42’.24 západní délky
105 25°46’.26 severní šířky 79°42’.44 západní délky
106 25°46’.16 severní šířky 79°42’.45 západní délky
107 25°43’.40 severní šířky 79°42’.59 západní délky
108 25°42’.31 severní šířky 79°42’.48 západní délky
109 25°40’.37 severní šířky 79°42’.27 západní délky
110 25°37’.24 severní šířky 79°42’.27 západní délky
111 25°37’.08 severní šířky 79°42’.27 západní délky
112 25°31’.03 severní šířky 79°42’.12 západní délky
113 25°27’.59 severní šířky 79°42’.11 západní délky
114 25°24’.04 severní šířky 79°42’.12 západní délky
115 25°22’.21 severní šířky 79°42’.20 západní délky
116 25°21’.29 severní šířky 79°42’.08 západní délky
117 25°16’.52 severní šířky 79°41’.24 západní délky
118 25°15’.57 severní šířky 79°41’.31 západní délky
119 25°10’.39 severní šířky 79°41’.31 západní délky
120 25°09’.51 severní šířky 79°41’.36 západní délky
121 25°09’.03 severní šířky 79°41’.45 západní délky
122 25°03’.55 severní šířky 79°42’.29 západní délky
123 25°02’.60 severní šířky 79°42’.56 západní délky
124 25°00’.30 severní šířky 79°44’.05 západní délky
125 24°59’.03 severní šířky 79°44’.48 západní délky
126 24°55’.28 severní šířky 79°45’.57 západní délky
127 24°44’.18 severní šířky 79°49’.24 západní délky
128 24°43’.04 severní šířky 79°49’.38 západní délky
129 24°42’.36 severní šířky 79°50’.50 západní délky
130 24°41’.47 severní šířky 79°52’.57 západní délky
131 24°38’.32 severní šířky 79°59’.58 západní délky
132 24°36’.27 severní šířky 80°03’.51 západní délky
133 24°33’.18 severní šířky 80°12’.43 západní délky
134 24°33’.05 severní šířky 80°13’.21 západní délky
135 24°32’.13 severní šířky 80°15’.16 západní délky
136 24°31’.27 severní šířky 80°16’.55 západní délky
137 24°30’.57 severní šířky 80°17’.47 západní délky
138 24°30’.14 severní šířky 80°19’.21 západní délky
139 24°30’.06 severní šířky 80°19’.44 západní délky
140 24°29'.38 severní šířky 80°21’.05 západní délky
141 24°28’.18 severní šířky 80°24’.35 západní délky
142 24°28’.06 severní šířky 80°25’.10 západní délky
143 24°27’.23 severní šířky 80°27’.20 západní délky
144 24°26’.30 severní šířky 80°29’.30 západní délky
145 24°25’.07 severní šířky 80°32’.22 západní délky
146 24°23’.30 severní šířky 80°36’.09 západní délky
147 24°22’.33 severní šířky 80°38’.56 západní délky
148 24°22’.07 severní šířky 80°39’.51 západní délky
149 24°19’.31 severní šířky 80°45’.21 západní délky
150 24°19’.16 severní šířky 80°45’.47 západní délky
151 24°18’.38 severní šířky 80°46’.49 západní délky
152 24°18’.35 severní šířky 80°46’.54 západní délky
153 24°09’.51 severní šířky 80°59’.47 západní délky
154 24°09’.48 severní šířky 80°59’.51 západní délky
155 24°08’.58 severní šířky 81°17’.07 západní délky
156 24°08’.30 severní šířky 81°01’.51 západní délky
157 24°08’.26 severní šířky 81°01’.57 západní délky
158 24°07’.28 severní šířky 81°03’.06 západní délky
159 24°02’.20 severní šířky 81°09’.05 západní délky
160 23°59’.60 severní šířky 81°11’.16 západní délky
161 23°55’.32 severní šířky 81°12’.55 západní délky
162 23°53’.52 severní šířky 81°19’.43 západní délky
163 23°50’.52 severní šířky 81°29’.59 západní délky
164 23°50’.02 severní šířky 81°39’.59 západní délky
165 23°49’.05 severní šířky 81°49’.59 západní délky
166 23°49’.05 severní šířky 82°00’.11 západní délky
167 23°49’.42 severní šířky 82°09’.59 západní délky
168 23°51’.14 severní šířky 82°24’.59 západní délky
169 23°51’.14 severní šířky 82°39’.59 západní délky
170 23°49’.42 severní šířky 82°48’.53 západní délky
171 23°49’.32 severní šířky 82°51’.11 západní délky
172 23°49’.24 severní šířky 82°59’.59 západní délky
173 23°49’.52 severní šířky 83°14’.59 západní délky
174 23°51’.22 severní šířky 83°25’.49 západní délky
175 23°52’.27 severní šířky 83°33’.01 západní délky
176 23°54’.04 severní šířky 83°41’.35 západní délky
177 23°55’.47 severní šířky 83°48’.11 západní délky
178 23°58’.38 severní šířky 83°59’.59 západní délky
179 24°09’.37 severní šířky 84°29’.27 západní délky
180 24°13’.20 severní šířky 84°38’.39 západní délky
181 24°16’.41 severní šířky 84°46’.07 západní délky
182 24°23’.30 severní šířky 84°59’.59 západní délky
183 24°26’.37 severní šířky 85°06’.19 západní délky
184 24°38’.57 severní šířky 85°31’.54 západní délky
185 24°44’.17 severní šířky 85°43’.11 západní délky
186 24°53’.57 severní šířky 85°59’.59 západní délky
187 25°10’.44 severní šířky 86°30’.07 západní délky
188 25°43’.15 severní šířky 86°21’.14 západní délky
189 26°13’.13 severní šířky 86°06’.45 západní délky
190 26°27’22 severní šířky 86°13’.15 západní délky
191 26°33’.46 severní šířky 86°37’.07 západní délky
192 26°01’.24 severní šířky 87°29’.35 západní délky
193 25°42’.25 severní šířky 88°33’.00 západní délky
194 25°46’.54 severní šířky 90°29’41 západní délky
195 25°44’.39 severní šířky 90°47’.05 západní délky
196 25°51’.43 severní šířky 91°52’.50 západní délky
197 26°17’.44 severní šířky 93°03’.59 západní délky
198 25°59’.55 severní šířky 93°33’.52 západní délky
199 26°00’.32 severní šířky 95°39’.27 západní délky
200 26°00’.33 severní šířky 96°48’.30 západní délky
201 25°58’.32 severní šířky 96°55’.28 západní délky
202 25°58’.15 severní šířky 96°58’.41 západní délky
203 25°57’.58 severní šířky 97°01’.54 západní délky
204 25°57’.41 severní šířky 97°05’.08 západní délky
205 25°57’.24 severní šířky 97°08’.21 západní délky
206 25°57’.24 severní šířky 97°08’.47 západní délky

.3 mořská oblast u břehů Havajských ostrovů, Maui, Oahu, Moloka'i, Ni'ihau, Kaua'i, Lana'i a Kaho'olawe, ohraničená geodetickými čárami spojujícími následující souřadnice:

Bod Zeměpisná šířka Zeměpisná délka
1 22°32’.54 severní šířky 153°00’.33 západní délky
2 23°06’.05 severní šířky 153°28’.36 západní délky
3 23°32’.11 severní šířky 154°02’.12 západní délky
4 23°51’.47 severní šířky 154°36’.48 západní délky
5 24°21’.49 severní šířky 155°51’.13 západní délky
6 24°41’.47 severní šířky 156°27’.27 západní délky
7 24°57’.33 severní šířky 157°22’.17 západní délky
8 25°13’.41 severní šířky 157°54’.13 západní délky
9 25°25’.31 severní šířky 158°30’.36 západní délky
10 25°31’.19 severní šířky 159°09’.47 západní délky
11 25°30’.31 severní šířky 159°54’.21 západní délky
12 25°21’.53 severní šířky 160°39’.53 západní délky
13 25°00’.06 severní šířky 161°38’.33 západní délky
14 24°40’.49 severní šířky 162°13’.13 západní délky
15 24°15’.53 severní šířky 162°43’.08 západní délky
16 23°40’.50 severní šířky 163°13’.00 západní délky
17 23°03’.20 severní šířky 163°32’.58 západní délky
18 22°20’.09 severní šířky 163°44’.41 západní délky
19 21°36’.45 severní šířky 163°46’.03 západní délky
20 20°55’.26 severní šířky 163°37’.44 západní délky
21 20°13’.34 severní šířky 163°19’.13 západní délky
22 19°39’.03 severní šířky 162°53’.48 západní délky
23 19°09’.43 severní šířky 162°20’.35 západní délky
24 18°39’.16 severní šířky 161°19’.14 západní délky
25 18°30’.31 severní šířky 160°38’.30 západní délky
26 18°29’.31 severní šířky 159°56’.17 západní délky
27 18°10’.41 severní šířky 159°14’.08 západní délky
28 17°31’.17 severní šířky 158°56’.55 západní délky
29 16°54’.06 severní šířky 158°30’.29 západní délky
30 16°25’.49 severní šířky 157°59’.25 západní délky
31 15°59’.57 severní šířky 157°17’.35 západní délky
32 15°40’.37 severní šířky 156°21’.06 západní délky
33 15°37’.36 severní šířky 155°22’.16 západní délky
34 15°43’.46 severní šířky 154°46’.37 západní délky
35 15°55’.32 severní šířky 154°13’.05 západní délky
36 16°46’.27 severní šířky 152°49’.11 západní délky
37 17°33’.42 severní šířky 152°00’.32 západní délky
38 18°30’.16 severní šířky 151°30’.24 západní délky
39 19°02’.47 severní šířky 151°22’.17 západní délky
40 19°34’.46 severní šířky 151°19’.47 západní délky
41 20°07’.42 severní šířky 151°22’.58 západní délky
42 20°38’.43 severní šířky 151°31’.36 západní délky
43 21°29’.09 severní šířky 151°59’.50 západní délky
44 22°06’.58 severní šířky 152°31’.25 západní délky
45 22°32’.54 severní šířky 153°00’.33 západní délky

Poznámky pod čarou

* Alternativně lze údaje o lodi vpisovat do polí vodorovně.

V souladu se Schématem identifikačního čísla lodi IMO přijatým usnesením Organizace A.600(15).

Vyplňte datum ukončení platnosti tak, jak je specifikováno správním orgánem v souladu s pravidlem 9.1 Přílohy VI úmluvy. Den a měsíc tohoto data odpovídají výročnímu datu tak, jak je definováno v pravidle 2.3 Přílohy VI úmluvy, pokud není upraveno v souladu s pravidlem 9.8 Přílohy VI úmluvy.

* Nehodící se škrtněte.

* Bude provedeno pouze v případě lodí postavených 1. ledna 2016 či později, tedy u těchto lodí, které jsou speciálně navržené a používané výhradně pro rekreační účely a na které se v souladu s pravidlem 13.5.2.1 nebude používat limit emisí NOX daný pravidlem 13.5.1.1.

* Ve znění usnesení MEPC.93(45).

Ve znění usnesení MEPC.92(45).

* Pohonná ropná látka musí být zkoušena v souladu s normami ISO 3675:1998 nebo ISO 12185:1996.

Pohonná ropná látka musí být zkoušena v souladu s normou ISO 8754:2003.

* Akreditace se provádí v souladu s normou ISO 17025 nebo v souladu s ekvivalentní normou.

Jednotné výklady Přílohy VI

1 Plán řízení VOC

PravidlaPožadavek na Plán řízení VOC se vztahuje pouze na tanker přepravující surovou ropu.
15.6,
15.7

4

Budoucí změny k přílohám úmluvy MARPOL

Budoucí změny k Příloze III (MARPOL)

Usnesení MEPC.193 (61)
přijaté dne 1. října 2010

Dodatky k příloze protokolu z roku 1978, související s Mezinárodní úmluvou o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973

(revize Přílohy III k MARPOL)

VÝBOR NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V MOŘÍCH

S odkazem na článek 38 (a) úmluvy Mezinárodní námořní organizace týkající se funkce Výboru na ochranu životního prostředí v mořích (Výbor), udělené prostřednictvím mezinárodních úmluv pro prevenci a kontrolu znečišťování moří,

S VZETÍM NA VĚDOMÍ článek 16 Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973 (dále jen „Úmluva z roku 1973“) a článek VI Protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973 (dále jen „Protokol z roku 1978“), které společně specifikují postup pro přijímání změn v protokolu z roku 1978 a svěřují příslušnému orgánu Organizace funkci pro zvažování a přijímání změn k úmluvě z roku 1973, ve znění protokolu z roku 1978 (MARPOL 73/78),

PO ZVÁŽENÍ návrhu změn Přílohy III dokumentu MARPOL 73/78,

1. PŘIJÍMÁ, v souladu s čl. 16(2)(d) úmluvy z roku 1973, změny přílohy III dokumentu MARPOL 73/78, jejichž znění je uvedeno v příloze k tomuto usnesení;

2. URČUJE, v souladu s článkem 16(2) (f)(iii) úmluvy z roku 1973, že změny se považují za přijaté dnem 1. července 2013, pokud však před tímto datem ne méně než třetina stran nebo strany kombinovaného obchodního loďstva, které tvoří ne méně než 50 % hrubé prostornosti světové obchodní flotily, nesdělí Organizaci své námitky vůči těmto změnám;

3. VYZÝVÁ smluvní strany, aby vzaly na vědomí tu skutečnost, že v souladu s čl. 16(2)(g)(ii) úmluvy z roku 1973 vstoupí uvedené změny v platnost dne 1. ledna 2014 na základě jejich přijetí a v souladu s výše uvedeným odstavcem 2;

4. ŽÁDÁ generálního tajemníka, v souladu s čl. 16(2)(e) úmluvy z roku 1973, aby předal všem stranám MARPOL 73/78 ověřené kopie tohoto usnesení a texty změn obsažených v příloze;

5. DÁLE ŽÁDÁ generálního tajemníka, aby předal členům Organizace, kteří nejsou smluvními stranami Úmluvy MARPOL 73/78, kopie tohoto usnesení a jeho přílohy.

Příloha

Potenciální změny k Příloze III (MARPOL)

Stávající znění přílohy III (MARPOL) přijaté prostřednictvím usnesení MEPC. 156(55) je nahrazeno následujícím zněním:

Pravidla pro zamezení znečištění škodlivými látkami v námořní dopravě v balené formě

Pravidlo 1

Použití

1 Není-li výslovně stanoveno jinak, pravidla této přílohy se vztahují na veškeré lodě přepravující nebezpečné látky v balené formě.

.1 Pro účely této přílohy budou „škodlivé látky“ takové látky, které jsou v předpisu o Mezinárodní námořní přepravě nebezpečných věcí (IMDG Code)* označeny jako látky znečišťující moře nebo které splňují kritéria uvedená v dodatku této přílohy.

.2 Pro účely této přílohy, se „v zabaleném stavu“ definuje jako formy izolace určené pro škodlivé látky v IMDG Code.

2 Přeprava škodlivých látek je zakázána, s výjimkou případů, které jsou v souladu s ustanoveními této přílohy.

3 Je-li nutné doplnit ustanovení této přílohy, musí vláda každé smluvní strany úmluvy vydat, nebo nechat vydat, podrobné požadavky na balení, značení, označování, dokumentace, uskladnění, množstevní omezení a výjimky pro zamezení či minimalizaci znečištění mořského prostředí škodlivými látkami.*

4 Pro účely této přílohy se prázdné obaly, které byly předtím použity pro přepravu škodlivých látek musí jako takové považovat za škodlivé látky, pokud nebudou přijata vhodná opatření, aby se zajistilo, že neobsahují žádné zbytky, které jsou škodlivé pro mořské prostředí.

5 Požadavky této přílohy se nevztahují na lodní zásoby a vybavení.

Pravidlo 2

Balení

Obaly musí být vhodné k tomu, aby se minimalizovalo nebezpečí pro mořské prostředí, a to s ohledem na jejich konkrétní náplně.

Pravidlo 3

Značení a označování

1 Obaly obsahující škodlivé látky musejí být trvale označeny nebo opatřeny štítkem, aby bylo zřejmé, že se jedná o škodlivou látku, v souladu s příslušnými ustanoveními IMDG Code.

2 Způsob připevnění značky nebo etikety na balení obsahujícím škodlivé látky musí být v souladu s příslušnými ustanoveními Sbírky zákonů IMDG.

Pravidlo 4*

Dokumentace

1 Dopravní informace týkající se přepravy nebezpečných látek musejí být provedeny v souladu s příslušnými ustanoveními IMDG Code a musejí být rovněž k dispozici osobě nebo organizaci určené státním orgánem přístavu.

2 Na každé lodi přepravující nebezpečné látky musí být speciální seznam, manifest nebo nákladový plán, které v souladu s příslušnými ustanoveními IMDG Code specifikují škodlivé látky na palubě a jejich umístění. Kopie jednoho z těchto dokumentů musí být před odjezdem k dispozici osobě nebo organizaci určené státním orgánem přístavu.

Pravidlo 5

Uskladnění

Škodlivé látky musejí být řádně uloženy a zajištěny tak, aby se minimalizovalo nebezpečí pro mořské prostředí, aniž by přitom byla narušena bezpečnost plavidla a osob na palubě.

Pravidlo 6

Množstevní omezení

U některých škodlivých látek může být z uznávaných vědeckých a technických důvodů zakázána jejich přeprava nebo může být tato přeprava omezena, pokud jde o množství, které může být přepravováno na palubě jakékoliv jednotlivé lodi. Z důvodu omezení množství musí být věnována náležitá pozornost velikosti, stavbě a vybavení lodi, stejně jako obalu a vnitřní povaze látek.

Pravidlo 7

Výjimky

1 Rychlé vypouštění škodlivých látek přepravovaných v balené formě je zakázáno, s výjimkou takových případů, kdy je to nutné za účelem zajištění bezpečnosti lodi nebo záchrany života na moři.

2. Na základě ustanovení této úmluvy je třeba přijmout odpovídající opatření založená na fyzikálních, chemických a biologických vlastnostech škodlivých látek, a to z důvodu regulace splachování úniků mimo loď a za předpokladu, že dodržování těchto opatření nenaruší bezpečnost lodi a osob na palubě.

Pravidlo 8

Kontroly přístavním státem na základě operativních požadavků

1 Loď, která se nachází v přístavu nebo námořním terminálu jiné strany, podléhá kontrole prováděné řádně oprávněnými úředníky této strany, která se týká provozních požadavků stanovených touto přílohou.

2. Pokud existuje důvodné podezření, že kapitán lodi nebo posádka nejsou obeznámeni se základními procedurami prováděnými na lodi, tedy s takovými procedurami, které se týkají prevence proti znečišťování škodlivými látkami, musí účastnická strana přijmout taková opatření (včetně provádění podrobné inspekce v případě potřeby), která zajistí, že loď nevypluje na moře, dokud situace nebude vyřešena v souladu s požadavky této přílohy.

3 Postupy týkající se kontrol přístavním státem, jež jsou stanoveny v článku 5 této úmluvy, se vztahují k tomuto pravidlu.

4. Žádný bod v tomto pravidle nesmí omezovat práva a povinnosti smluvní strany, která provádí kontrolu operativních požadavků, jež jsou výslovně stanoveny v této úmluvě.

Dodatek k Příloze III

Kritéria pro identifikaci škodlivých látek v balené formě

Pro účely této přílohy se látky identifikované podle jednoho z následujících kritérií považují za látky škodlivé*:

(a) Akutní (krátkodobé) nebezpečí pro vodní prostředí

Kategorie: Akutní 1
96 hod. LC50 (pro ryby) ≤ 1 mg/l nebo
48 hod. EC50 (pro korýše) ≤ 1 mg / l nebo
72 nebo 96 hod. ErC50 (řasy a jiné vodní rostliny) ≤ 1 mg / l

(b) Dlouhodobé nebezpečí pro vodní prostředí

(i) Ne-rychle rozložitelné látky, pro které existují dostatečné údaje o chronické toxicitě

Kategorie: Chronická 1
Chronická NOEC nebo ECX (ryby) ≤ 0,1 mg / l nebo
Chronická NOEC nebo ECX (korýši) ≤ 0,1 mg/ l nebo
Chronická NOEC nebo FCX (řasy a jiné vodní rostliny) ≤ 0.1 mg/ l
Kategorie: Chronická 2
Chronická NOEC nebo ECX (ryby) ≤ 1 mg / l nebo
Chronická NOEC nebo ECX (korýši) ≤ 1 mg / l nebo
Chronická NOEC nebo ECX (řasy a jiné vodní rostliny) ≤ 1 mg / l

(ii) Rychle rozložitelné látky, pro které existují dostatečné údaje o chronické toxicitě

Kategorie: Chronická 1
Chronická NOEC nebo ECX (ryby) ≤ 0.01 mg / l nebo
Chronická NOEC nebo ECX (korýši) ≤ 0.01 mg / l nebo
Chronická NOEC nebo ECX (pro řasy a jiné vodní rostliny) ≤ 0.01 mg / l
Kategorie: Chronická 2
Chronická NOEC nebo ECX (ryby) ≤ 0.1 mg / l nebo
Chronická NOEC nebo ECX (korýši) ≤ 0.1 mg / l nebo
Chronická NOEC nebo ECX (řasy a jiné vodní rostliny) ≤ 0.1 mg / l

(iii) Látky, pro které odpovídající údaje o chronické toxicitě nejsou k dispozici

Kategorie: Chronická 1
96 hr LC50 (ryby)≤ 1 mg / l nebo
48 hr EC50 (korýši)≤ 1 mg / l nebo
72 nebo 96 hr ErC50 (řasy a jiné vodní rostliny)≤ 1 mg / l
a látka není snadno rozložitelná nebo experimentálně stanovená při BCF ≥
500 (nebo v případě neexistence log Kuw ≥ 4).
Kategorie: Chronická 2
96 hr LC50 (ryby)> 1 mg / l ale ≤ 10 mg / l nebo
48 hr EC50 (pro korýše)> 1 mg / l ale ≤ 10 mg / l nebo
72 nebo 96 hr ErC50 (pro řasy a jiné vodní rostliny)> 1 mg / l ale ≤ 10 mg / l
a látka není snadno rozložitelná nebo experimentálně stanovená při BCF ≥
500 (nebo v případě neexistence log Kow ≥ 4).

Další pokyny týkající se klasifikačního procesu u látek a směsí jsou obsaženy v IMDG Code.

Konsolidované znění úmluvy MARPOL, Příloha IV, včetně změn přijatých prostřednictvím usnesení MEPC.200 (62)*

Pravidla pro zamezení znečištění odpadními vodami z lodí

Kapitola 1

Obecné informace

Pravidlo 1

Definice

Pro účely této přílohy:

1 Termín nová loď znamená loď:

.1 u které je uzavřena smlouva o stavbě nebo, v případě neexistence smlouvy o stavbě se tedy jedná o loď, jejíž kýl bude položen nebo která je v podobném stádiu stavby v den nebo po dni, kdy tato příloha vstoupí v platnost nebo

.2 jejíž dodávka se uskuteční tři nebo více let od data vstupu této přílohy v platnost.

2 Termín stávající loď znamená loď, která není nová.

3 Termín odpadní vody znamená:

.1 odtoky a jiné odpady z různých druhů toalet a pisoárů;

.2 odtoky z lékařských prostor (ošetřovny, nemocniční oddělení atd.), z umývadel, van a dalších vyústění umístěných v takových prostorách;

.3 odtoky z prostorů se živými zvířaty; nebo

.4 jiné odpadní vody smíchané s výše definovanými odtoky.

4 Sběrná nádrž je nádrž, která se používá pro sběr a skladování odpadních vod.

5 Nejbližší pevnina. Termín „od nejbližší pevniny“ znamená od základní linie, od které jsou zřízené teritoriální vody dotčeného území v souladu s mezinárodním právem, vyjma případů, kdy pro účely této úmluvy „od nejbližší pevniny“ od severovýchodního pobřeží Austrálie bude znamenat linii vedenou od bodu na pobřeží Austrálie na:

11°00' jižní šířky, 142°08' východní délky

k bodu na 10°35' jižní šířky, 141°55' východní délky,

odtud k bodu na 10°00' jižní šířky, 142°00' východní délky,

odtud k bodu na 09°10' jižní šířky, 143°52' východní délky,

odtud k bodu na 09°00' jižní šířky, 144°30' východní délky,

odtud k bodu na 10°41' jižní šířky, 145°00' východní délky,

odtud k bodu na 13°00' jižní šířky, 145°00' východní délky,

odtud k bodu na 15°00' jižní šířky, 146°00' východní délky;

odtud k bodu na 17°30' jižní šířky, 147°00' východní délky,

odtud k bodu na 21°00' jižní šířky, 152°55' východní délky,

odtud k bodu na 24°30' jižní šířky, 154°00' východní délky,

odtud k bodu na pobřeží Austrálie na 24°42' jižní šířky, 153°15' východní délky.

6 Zvláštní oblast znamená mořskou oblast, kde je z vážných technických důvodů ve vztahu k oceánografickému a ekologickému stavu a ve vztahu ke konkrétní povaze provozu nutné přijetí zvláštních závazných metod pro prevenci před znečišťováním moře prostřednictvím odpadních vod.
Zvláštní oblasti:

.1 Baltské moře v souladu s definicí v pravidle 1.11.2 přílohy I; a

.2 jakákoli další mořská oblast určená Organizací v souladu s kritérii a postupy pro stanovení zvláštních oblastí s ohledem na prevenci proti znečišťováním odpadních vod lodní dopravou.*

7 Termín mezinárodní plavba znamená plavbu ze země, na kterou se tato úmluva vztahuje, do přístavu mimo země tohoto druhu, nebo naopak.

8 Termín osoba zahrnuje členy posádky a cestující.

9 Termín cestující znamená jakoukoli osobu jinou než:

.1 kapitána a členy posádky nebo jiné osoby, které jsou zaměstnané nebo působící v jakékoli funkci na palubě lodi a při provozu této lodi; a .2 dítě mladší jednoho roku věku.

10 Osobní lodí rozumí taková loď, která přepravuje více než 12 cestujících.
V rámci uplatnění pravidla 11.3 je nová osobní loď taková osobní loď:

.1 pro kterou je vystavena smlouva o stavbě. V případě neexistence smlouvy o stavbě lodi se jedná o lodní kýl, pro který byla smlouva vytvořena v podobném stádiu stavby, ke dni 1. ledna 2016 nebo po tomto dni;

.2 dodávka provedená dva roky nebo více po 1. lednu 2016.

Stávající osobní loď je taková osobní loď, která není novou osobní lodí.

11 Termín výroční datum znamená den a měsíc každého roku, který bude odpovídat datu vypršení platnosti Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění odpadními vodami.

Pravidlo 2

Použití

1 Ustanovení této přílohy se vztahují na následující lodě provozovaná v rámci mezinárodních plaveb:

.1 nové lodě o hrubé prostornosti 400 tun a více a

.2 nové lodě o hrubé prostornosti nižší než 400 tun, které jsou schváleny pro přepravu více než 15 osob a

.3 stávající lodě o hrubé prostornosti 400 tun a více, pět let po dni počátku platnosti této přílohy a

.4 stávající lodě s hrubou prostorností nižší než 400 tun, jež jsou schváleny pro přepravu více než 15 osob, pět let po dni počátku platnosti této přílohy.

2 Správní orgán musí zajistit, aby stávající lodě, podle pododstavců 1.3 a 1.4 tohoto pravidla, jejichž kýl byl položen nebo které byly v podobném stádiu stavby před 2. říjnem 1983, byly příslušně vybaveny, pokud je to proveditelné, k vypouštění odpadních vod v souladu s požadavky pravidla 11 této přílohy.

Pravidlo 3

Výjimky

1 Pravidlo 11 této přílohy se nebude vztahovat na následující případy:

.1 vypouštění odpadních vod z lodi, které je nutné pro účely zajištění bezpečnosti lodi a osob na palubě nebo pro záchranu života na moři; nebo

.2 vypouštění odpadních vod vyplývají z poškození lodi nebo jejího vybavení v případě, kdy byla přijata veškerá rozumná opatření před a po vzniku škody, tedy opatření za účelem zabránění vypouštění nebo minimalizace množství vypouštěných splašků.

Kapitola 2

Inspekce a vystavování osvědčení*

Pravidlo 4

Inspekce

1 Každá loď, která musí v souladu s pravidlem 2 odpovídat ustanovením této přílohy, bude předmětem inspekcí uvedených níže:

.1 Počáteční inspekce před uvedením lodi do provozu nebo před prvním vystavením osvědčení požadovaného podle pravidla 5 této přílohy, která zahrnuje kompletní inspekci její konstrukce, vybavení, systémů, armatur, zařízení a materiálu v rozsahu, v němž loď podléhá ustanovením této přílohy. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy.

.2 Obnovovací inspekce v intervalech stanovených správním orgánem, ale nepřekračujících pět let, kromě případů, kdy platí pravidla 8.2, 8.5, 8.6 nebo 8.7 této přílohy. Tato obnovovací inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy.

.3 Dodatečná inspekce, podle okolností buď obecná nebo částečná, musí být provedena po opravě vyplývající z vyšetřování předepsaných v odstavci 4 tohoto pravidla nebo po provedení jakýchkoliv důležitých oprav nebo rekonstrukcí. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že nezbytné opravy nebo rekonstrukce byly provedeny efektivně, že materiál a provedení těchto oprav ne