Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Sdělení č. 82/2013 Sb. m. s.Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o silničním provozu, přijaté v Ženevě dne 19. září 1949

Datum vyhlášení 25.10.2013
Uzavření smlouvy 19.09.1949
Platnost od 26.03.1956
Profil dokumentu
Partneři ve smlouvách
Oblasti smluvní úpravy
více
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

82

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. září 1949 byla v Ženevě přijata Úmluva o silničním provozu.

Jménem Československé republiky byla Úmluva podepsána v Ženevě dne 28. prosince 1949. Prezident republiky Úmluvu ratifikoval.

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 29 dne 26. března 1952 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Československou republiku.

Dne 2. června 1993 Česká republika oznámila generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, depozitáři Úmluvy, že se jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky považuje s účinností od 1. ledna 1993 za smluvní stát Úmluvy o silničním provozu ze dne 19. září 1949.

Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.


PŘEKLAD

ÚMLUVA O SILNIČNÍM PROVOZU

(Ženeva, 19. září 1949)

OBSAH

Kapitola I3
VŠEOBECNÁ OPATŘENÍ3
ČLÁNEK 13
ČLÁNEK 23
ČLÁNEK 33
ČLÁNEK 44
ČLÁNEK 55
Kapitola II5
PRAVIDLA SILNIČNÍHO PROVOZU5
ČLÁNEK 65
ČLÁNEK 75
ČLÁNEK 85
ČLÁNEK 96
ČLÁNEK 106
ČLÁNEK 116
CLANEK127
CLANEK137
ČLÁNEK 148
ČLÁNEK 158
ČLÁNEK 168
Kapitola III9
DOPRAVNÍ ZNAČENÍ A SIGNALIZACE9
ČLÁNEK 179
Kapitola IV9
USTANOVENI PRO MOTOROVÁ VOZIDLA A PŘÍPOJNÁ VOZIDLA V MEZINÁRODNÍM PROVOZU9
ČLÁNEK 189
ČLÁNEK 1910
ČLÁNEK 2010
ČLÁNEK 2110
ČLÁNEK 2210
ČLÁNEK 2311
Kapitola V11
ŘIDIČI MOTOROVÝCH VOZIDEL V MEZINÁRODNÍM PROVOZU11
ČLÁNEK 2411
ČLÁNEK 2512
Kapitola VI12
USTANOVENI PRO JÍZDNÍ KOLA V MEZINÁRODNÍM PROVOZU12
ČLÁNEK 2612
Kapitola VII13
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ13
ČLÁNEK 2713
ČLÁNEK 2813
ČLÁNEK 2914
ČLÁNEK 3014
ČLÁNEK 3114
ČLÁNEK 3216
ČLÁNEK 3316
ČLÁNEK 3416
ČLÁNEK 3516
Příloha 118
DOPLŇUJÍCÍ USTANOVENÍ O DEFINICÍCH MOTOROVÉHO VOZIDLA JÍZDNÍHO KOLA18
Příloha 218
PŘEDNOST V JÍZDĚ18
Příloha 318
REGISTRAČNÍ ČÍSLO VOZIDEL V MEZINÁRODNÍM PROVOZU18
Příloha 418
ROZLIŠOVACÍ ZNAČKA VOZIDEL V MEZINÁRODNÍM PROVOZU18
Příloha 521
IDENTIFIKAČNÍ ZNAČKY VOZIDEL V MEZINÁRODNÍM PROVOZU21
Příloha 621
TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO VYBAVENI MOTOROVÝCH VOZIDEL PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL
V MEZINÁRODNÍM PROVOZU
22
I BRŽDĚNÍ22
II OSVĚTLENI24
III OSTATNÍ POŽADAVKY26
IV JÍZDNÍ SOUPRAVY VOZIDEL28
V PŘECHODNÁ USTANOVENI28
Příloha 729
ROZMĚRY A HMOTNOSTI VOZIDEL V MEZINÁRODNÍM PROVOZU29
Příloha 834
PODMÍNKY, KTERÉ MUSÍ SPLŇOVAT ŘIDIČI MOTOROVÝCH VOZIDEL V MEZINÁRODNÍM PROVOZU34
Příloha 934
VZOR ŘIDIČSKÉHO PRŮKAZU34
Příloha 1037

ÚMLUVA O SILNIČNÍM PROVOZU

(Ženeva, 19. září 1949)

Smluvní státy, přejíce si podporovat rozvoj a bezpečnost mezinárodní silniční dopravy přijetím příslušných jednotných pravidel, se dohodly na následujících opatřeních:

Kapitola I

VŠEOBECNÁ OPATŘENÍ

ČLÁNEK 1

1. Smluvní státy, plně si zachovávajíce právo na používání svých silnic, souhlasí s používáním svých silnic k mezinárodnímu provozu za podmínek stanovených v této Úmluvě.

2. Od smluvních států se nepožaduje, aby udělovaly výhody opatření této Úmluvy pro motorová vozidla, přípojná vozidla nebo řidiče, kteří setrvávají na jejich území bez přerušení po dobu delší než jeden rok.

ČLÁNEK 2

1. Přílohy této Úmluvy se pokládají za integrální části Úmluvy, přičemž se však rozumí, že každý stát může, při podpisu, nebo ratifikaci, nebo při přistoupení k Úmluvě, nebo kdykoli později, prohlásit, že nebude používat přílohy 1 a 2 této Úmluvy.

2. Každý smluvní stát může kdykoli oznámit generálnímu tajemníkovi Spojených národů, že od data tohoto oznámení je vázán přílohami 1 a 2, jejichž používání předtím vyloučil podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku.

ČLÁNEK 3

1. Opatření, která všechny smluvní státy, nebo některé z nich, dohodly, nebo dohodnou v budoucnu za účelem usnadnit mezinárodní silniční provoz zjednodušením celních, policejních, zdravotních nebo jiných požadavků, se pokládají za splňující cíle této Úmluvy.

2.

(a) Každý smluvní stát může požadovat složení kauce nebo jiný druh záruky k zajištění úhrady všech dovozních cel a poplatků, které by, bez takové záruky, mohl každý smluvní stát požadovat při dovozu každého motorového vozidla připuštěného do mezinárodního provozu.

(b) Smluvní státy přijmou pro účely tohoto článku záruky od organizace se sídlem v daném státu, přidružené k mezinárodní společnosti, která vydala mezinárodní celní doklad platný pro dotyčné motorové vozidlo (jako je celní karnet).

3. Ke splnění požadavků stanovených touto Úmluvou se smluvní státy vynasnaží, aby měly otevřeny ve stejných hodinách sousedící celní úřady a pošty na téže mezinárodní silnici.

ČLÁNEK 4

1. Pro účely této Úmluvy mají následující výrazy níže definovaný význam:

„Mezinárodní provoz“ znamená každý provoz, který překračuje nejméně jednu státní hranici.

„Silnice“ znamená každou cestu přístupnou veřejnosti k provozu vozidel.

„Vozovka“ znamená část silnice normálně používanou k provozu vozidel.

„Jízdní pruh“ znamená jednu z částí, do kterých lze rozdělit vozovku, a přitom šířka každé z nich dostačuje pro jeden proud pohybujících se vozidel.

„Řidič“ znamená každou osobu, která na silnici řídí vozidlo, včetně jízdního kola, nebo která na silnici vede potah, soumary nebo jezdecká zvířata, nebo žene stáda větších nebo menších zvířat, nebo je účinně ovládá.

„Motorové vozidlo znamená jakékoliv vozidlo s vlastním pohonem, které se normálně používá k přepravě osob nebo zboží po silnici, jiné, než vozidla pohybující se na kolejích nebo která se dotýkají elektrických vodičů. Všechny státy, které jsou vázány přílohou 1, vyloučí z této definice jízdní kola s pomocným motorem druhu popsaného v uvedené příloze.

„Návěsová souprava“ znamená jakékoli motorové vozidlo, které táhne přípojné vozidlo bez přední nápravy a připojené tak, že část přípojného vozidla spočívá na motorovém vozidle a podstatná část hmotnosti přípojného vozidla a jeho nákladu je nesena motorovým vozidlem. Takové přípojné vozidlo se nazývá „návěs“.

„Přípojné vozidlo“ znamená jakékoli vozidlo určené k tomu, aby bylo taženo motorovým vozidlem.

„Jízdní kolo“ znamená jakékoli kolo bez vlastního pohonu. Všechny státy, které jsou vázány přílohou 1, zahrnou do této definice jízdní kola s pomocným motorem druhu popsaného v uvedené příloze.

„Hmotnost naloženého vozidla“ znamená hmotnost vozidla a jeho nákladu, když vozidlo stojí a je připraveno k provozu, a zahrnuje hmotnost řidiče a všech dalších zároveň přepravovaných osob.

„Maximální hmotnost nákladu“ znamená hmotnost nákladu, kterou stanovil jako přípustnou příslušný orgán státu, v kterém je vozidlo registrováno.

„Maximální povolená hmotnost vozidla“ znamená hmotnost vozidla a maximální hmotnost jeho nákladu, když je vozidlo připraveno k provozu.

ČLÁNEK 5

Tato Úmluva nesmí být interpretována jako opravňující přepravu osob za úplatu, nebo přepravu zboží jiného, než osobních zavazadel osob ve vozidle. Přitom se rozumí, že tato záležitost a všechny ostatní záležitosti, pro které nejsou ustanovení v této Úmluvě, zůstávají v pravomoci vnitrostátní legislativy, s výhradou použití jiných příslušných mezinárodních úmluv nebo dohod.

Kapitola II

PRAVIDLA SILNIČNÍHO PROVOZU

ČLÁNEK 6

Každý smluvní stát musí učinit vhodná opatření, aby zajistil, že budou dodržována pravidla stanovená v této kapitole.

ČLÁNEK 7

Každý řidič, chodec nebo jiný uživatel silnice se musí chovat tak, aby neohrožoval nebo neomezoval provoz. Musí se vyvarovat každého chování, které by mohlo způsobit škodu osobám, nebo veřejnému, nebo soukromému majetku.

ČLÁNEK 8

1. Každé vozidlo nebo jízdní souprava jedoucí jako jednotka musí mít řidiče.

2. U potahů, soumarů nebo jezdeckých zvířat musí být osoba, která je ovládá, a dobytek musí mít doprovod, s výjimkou zvláštních pozemků, které jsou označeny na místech vstupu.

3. Kolony vozidel a zvířat musí mít počet řidičů předepsaný vnitrostátními předpisy.

4. Kolony musí být, pokud je to potřebné, rozděleny na části přiměřené délky a dostatečně od sebe vzdálené, které zajistí vyhovující podmínky pro provoz. Toto ustanovení neplatí pro regiony, v nichž dochází k migracím nomádských kmenů.

5. Řidiči musí být vždy schopni řídit svá vozidla nebo vést svá zvířata. Musí vykonat všechna opatření potřebná k bezpečnosti ostatních účastníků provozu, kteří se přibližují.

ČLÁNEK 9

1. Všechna vozidla jedoucí ve stejném směru musí být udržována na stejné straně silnice, která musí být jednotná v každém státu u všech silnic. Tím nejsou dotčeny vnitrostátní předpisy pro jednosměrný provoz.

2. Jako všeobecné pravidlo a kdykoli to požadují ustanovení článku 7, musí každý řidič:

a) u vozovek s dvěma jízdními pruhy, určených k obousměrnému provozu, udržovat své vozidlo v jízdním pruhu určeném pro směr, v kterém jede;

b) u vozovek s více než dvěma jízdními pruhy udržovat své vozidlo v jízdním pruhu, který je nejblíže k okraji vozovky a určeném pro směr, v kterém jede;

3. Zvířata musí být udržována co nejblíže k okraji silnice podle vnitrostátních předpisů.

ČLÁNEK 10

Řidič vozidla musí vždy ovládat rychlost svého vozidla a musí jet rozumným a rozvážným způsobem. Musí zpomalit nebo zastavit kdykoli to okolnosti vyžadují, a zejména při zhoršené viditelnosti.

ČLÁNEK 11

1. Řidiči při míjení, nebo když jsou předjížděni, musí se udržovat co nejblíže k okraji vozovky na straně odpovídající směru, ve kterém jedou. Při předjíždění musí řidič projet podle levé nebo pravé strany předjížděného vozidla nebo zvířete podle pravidla platného v dotyčném státu. Tato pravidla nemusí nutně platit u tramvají, vlaků na silnici, a na určitých horských silnicích.

2. Při přibližování každého vozidla nebo zvířete s průvodcem musí řidiči:

a) při míjení ponechat dostatek místa pro vozidlo nebo zvíře s průvodcem, které přijíždějí z opačného směru;

b) když jsou předjížděni, držet se co nejblíže k příslušnému okraji vozovky a nezrychlovat.

3. Řidiči, kteří mají záměr předjíždět, se musí ujistit, že vpředu je dostatek místa a dostatečná viditelnost, které umožňují předjet bez nebezpečí. Po předjetí musí uvést svá vozidla zpět na pravou nebo levou stranu, podle pravidla platného v dotyčném státu, avšak až po tom co se ujistili, že tím nebudou obtěžovat předjížděné vozidlo, chodce nebo zvíře.

ČLÁNEK 12

1. Každý řidič, který se přibližuje k rozcestí, křižovatce, spojení silnic nebo k úrovňovému přejezdu, musí dbát zvláštní opatrnosti, aby se vyvaroval nehody.

2. Při křížení může být stanovena přednost v jízdě na určitých silnicích nebo úsecích silnic. Taková přednost musí být vyznačena dopravními značkami a každý řidič, který se přibližuje k takové silnici nebo úseku silnice musí dodržet právo přednosti řidičů jedoucích na nich.

3. Ustanovení přílohy 2 týkající se práva přednosti v jízdě na kříženích, která nejsou zahrnuta v odstavci 2 tohoto článku, budou použita státy, které jsou vázány touto přílohou.

4. Každý řidič musí před vjížděním na jinou silnici:

a) se ujistit, že tak může učinit bez nebezpečí pro jiné uživatele silnice;

b) jasně vyjádřit svůj záměr vjíždění;

c) pohybovat se co nejblíže k okraji vozovky na straně odpovídající směru, v kterém jede, jestliže má záměr opustit silnici zatočením z této strany;

d) pohybovat se co nejblíže ke střednici vozovky, jestliže má záměr opustit silnici zatočením na druhou stranu, s výjimkou ustanovení v odstavci 2 článku 16;

e) v žádném případě neohrožovat provoz z opačného směru.

ČLÁNEK 13

1. Stojící vozidla nebo zvířata se mají držet mimo vozovku, jestliže je to možné, a pokud ne, mají být co nejblíže k okraji vozovky. Řidiči nesmějí opustit vozidla nebo zvířata dříve, než učiní všechna potřebná opatření k zabránění nehodě.

2. Vozidla a zvířata nesmějí být ponechána stojící tam, kde představují nebezpečí nebo překážku, a zvláště ne u křížení silnic, zatáčky nebo vrcholu stoupání, nebo v jejich blízkosti.

ČLÁNEK 14

Je nutno provést všechna potřebná opatření k zajištění, aby náklad vozidla nemohl být příčinou škody nebo nebezpečí.

ČLÁNEK 15

1. Od setmění a během noci, nebo když to vyžadují atmosférické podmínky, každé vozidlo nebo jízdní souprava na silnici musí být opatřeny nejméně jedením bílým světlem směřujícím dopředu a nejméně jedním červeným světlem směřujícím dozadu.
Když je vozidlo jiné než jízdní kolo nebo motocykl bez postranního vozíku opatřeno jen jedním bílým světlem vpředu, musí být toto světlo umístěno na straně bližší k provozu z opačného směru.
Ve státech, kde jsou povinná dvě bílá světla vpředu, musí být tato světla umístěna jedno na pravé straně vozidla a jedno na levé straně vozidla.
Červené světlo může být vyzařováno buď zařízením jiným, než je zařízení vyzařující bílé světlo nebo bílá světla vpředu, nebo tímtéž zařízením, jestliže vozidlo je dostatečně krátké a je provedeno tak, aby to umožňovalo.

2. V žádném případě nesmí mít vozidlo červené světlo nebo světlomet s červeným světlem směřující dopředu, nebo bílé světlo nebo světlomet s bílým světlem směřující dozadu. Toto ustanovení neplatí pro bílé nebo žluté světlo zpětného chodu v případech, kdy vnitrostátní legislativa státu, kde je vozidlo registrováno, připouští taková světla.

3. Světla a odrazky musí být takové, aby zajišťovaly, že vozidlo bude zřetelně rozeznatelné ostatními uživateli silnice.

4. Každý smluvní stát, nebo jeho část, může, za podmínky, že učiní všechna opatření k zajištění normálních podmínek bezpečnosti, vyjmout z určitých ustanovení tohoto článku:

a) vozidla používaná pro zvláštní účely nebo za zvláštních podmínek;

b) vozidla zvláštního tvaru a druhu;

c) stojící vozidla na dostatečně osvětlených silnicích.

ČLÁNEK 16

1. Ustanovení této kapitoly se použijí na trolejbusy.

2.

a) Cyklisté musí používat cyklostezky tam, kde je to povinné podle příslušné dopravní značky, nebo kde takovou povinnost stanoví vnitrostátní předpisy.

b) Cyklisté musí jet v jednom proudu, když to okolnosti vyžadují, a s výjimkou zvláštních případů stanovených vnitrostátními předpisy, nesmí nikdy jet více než dva vedle sebe na vozovce.

c) Cyklisté nesmějí být taženi vozidly.

d) Ustanovení odstavce 4(d) článku 12 neplatí pro cyklisty ve státech, kde vnitrostátní legislativa stanoví jinak.

Kapitola III

DOPRAVNÍ ZNAČENÍ A SIGNALIZACE

ČLÁNEK 17

1. Za účelem zajistit ucelený systém v každém smluvním státu, musí být dopravní značky a signalizace umístěné na silnicích dotyčného státu, jak jen je možné, jednotné. Jestliže by bylo nutné zavést určitou novou značku, musí mít tvar, barvu a druh použitého symbolu odpovídající systému, který se používá v dotyčném státu.

2. Počet schválených značek musí být omezen na zcela nezbytně nutný. Musí být umístěny jen v místech, kde jsou nezbytné.

3. Značky varující před nebezpečím se umístí v dostatečné vzdálenosti před překážkou, tak aby dávaly uživatelům silnice účinné varování.

4. Je zakázáno umístit na schválenou značku jakýkoli nápis, který se netýká účelu této značky a může ji zakrývat nebo změnit její charakter.

5. Všechny tabule a nápisy, které by mohly vést k záměně se schválenými značkami, nebo znesnadňovaly jejich rozeznávání, jsou zakázány.

Kapitola IV

USTANOVENÍ PRO MOTOROVÁ VOZIDLA A PŘÍPOJNÁ VOZIDLA V MEZINÁRODNÍM PROVOZU

ČLÁNEK 18

1. Aby motorové vozidlo bylo oprávněno využívat výhody této Úmluvy, musí být registrováno smluvním státem, nebo jeho částí, způsobem předepsaným jejich legislativou.

2. Příslušný orgán, nebo k tomu zmocněná organizace, vydá žadateli certifikát registrace, obsahující nejméně pořadové číslo, známé jako registrační číslo, název nebo obchodní značku výrobce vozidla, identifikační znak nebo pořadové číslo výrobce, datum první registrace, úplné jméno a stálou adresu žadatele o tento certifikát.

3. Všechny smluvní státy přijmou tento certifikát jako legální potvrzení jeho obsahu.

ČLÁNEK 19

1. Každé motorové vozidlo musí být opatřeno, nejméně na zádi, na zvláštní tabulce nebo na vozidle samém, registračním číslem přiděleným příslušným orgánem. V případě, kdy motorové vozidlo táhne jedno nebo více přípojných vozidel, musí být přípojné vozidlo, jestliže je jedno, nebo poslední z přípojných vozidel, opatřeno registračním číslem tažného vozidla nebo svým vlastním registračním číslem.

2. Registrační číslo musí mít skladbu a způsob jeho vyznačení, jak je stanoveno v příloze 3.

ČLÁNEK 20

1. Každé motorové vozidlo musí být opatřeno, kromě registračního čísla, na zádi, na tabulce nebo na vozidle samém, rozlišovacím znakem místa registrace tohoto vozidla. Tento znak musí udávat buď stát, nebo území, které tvoří oddělený celek z hlediska registrace. V případě, kdy motorové vozidlo táhne jedno nebo více přípojných vozidel, musí být přípojné vozidlo, jestliže je jedno, nebo poslední z přípojných vozidel opatřeno na zádi tímto znakem.

2. Rozlišovací znak musí mít skladbu a způsob jeho vyznačení, jak je stanoveno v příloze 4.

ČLÁNEK 21

Každé motorové vozidlo a přípojné vozidlo musí být opatřeno identifikačními značkami stanovenými v příloze 5.

ČLÁNEK 22

1. Motorová vozidla a jejich přípojná vozidla musí být v dobrém provozním stavu a fungovat bezpečně tak, aby nebyla nebezpečná pro řidiče, ostatní osoby ve vozidle ani pro ostatní uživatele silnice, a nemohla poškozovat veřejný nebo soukromý majetek.

2. Kromě toho motorová vozidla, přípojná vozidla a jejich zařízení musí splňovat požadavky stanovené v příloze 6 a jejich řidiči musí dodržovat ustanovení této přílohy.

3. Ustanovení tohoto článku se použijí na trolejbusy.

ČLÁNEK 23

1. Maximální rozměry a hmotnosti vozidel, která jsou připuštěna do silničního provozu smluvního státu nebo jeho části, jsou stanoveny vnitrostátní legislativou. Na určitých silnicích stanovených státy, které jsou smluvními stranami regionálních dohod, nebo jestliže takové dohody neexistují, stanovených smluvním státem, mají maximální povolené rozměry a hmotnosti vozidel hodnoty určené přílohou 7.

2. Ustanovení tohoto článku se použijí na trolejbusy.

Kapitola V

ŘIDIČI MOTOROVÝCH VOZIDEL V MEZINÁRODNÍM PROVOZU

ČLÁNEK 24

1. Každý smluvní stát povolí řidiči, který byl vpuštěn na jeho území a který splňuje podmínky stanovené v příloze 8, aby řídil na jeho silnicích, bez nového přezkoušení, motorová vozidla kategorie nebo kategorií definovaných v přílohách 9 a 10, pro které po tom, co prokázal své schopnosti, mu byl vydán platný řidičský průkaz příslušným orgánem jiného smluvního státu nebo jeho části, nebo organizací zmocněnou tímto orgánem.

2. Smluvní stát však může požadovat, aby řidič, který byl vpuštěn na jeho území, byl vybaven mezinárodním řidičským průkazem odpovídajícím vzoru v příloze 10, zvláště v případě řidiče přijíždějícího ze státu, kde se nevyžaduje vnitrostátní řidičský průkaz, nebo kde vydaný vnitrostátní řidičský průkaz není shodný se vzorem podle přílohy 9.

3. Mezinárodní řidičský průkaz bude vydán příslušným orgánem smluvního státu nebo jeho části, nebo organizací zmocněnou tímto orgánem, a opatřen pečetí nebo razítkem orgánu nebo organizace, po tom, co řidič prokázal své schopnosti. Jeho držitel je oprávněn, bez nového přezkoušení a ve všech smluvních státech, řídit motorová vozidla kategorie nebo kategorií, pro které byl řidičský průkaz vydán.

4. Oprávnění používat jak vnitrostátní, tak mezinárodní řidičský průkaz může být odepřeno, jestliže je zřejmé, že podmínky, za kterých byl vydán, již nejsou plněny.

5. Smluvní stát, nebo jeho část, může řidiči odepřít používat některý z výše uvedených průkazů jen tehdy, jestliže se řidič dopustil v provozu takového provinění, které opravňuje odebrání jeho řidičského průkazu podle legislativy a předpisů dotyčného smluvního státu.
V takovém případě smluvní stát, nebo jeho část, když odepře používání průkazu, může jej odebrat a uschovat až do uplynutí doby odepření jej používat, nebo do doby, kdy jeho držitel opustí území dotyčného státu, podle toho, co nastane dříve, a může do průkazu zaznamenat takové odepření jej používat a sdělit orgánu, který vydal průkaz, jméno a adresu řidiče.

6. Po dobu pěti roků, počínaje vstupem v platnost této Úmluvy, se pokládá za splňujícího požadavky tohoto článku každý řidič připuštěný do mezinárodního provozu podle ustanovení Mezinárodní úmluvy týkající se provozu motorových vozidel, podepsané v Paříži dne 24. dubna 1926, nebo Úmluvy o předpisech pro meziamerický automobilový provoz, předložené k podpisu ve Washingtonu dne 15. prosince 1943, a mající dokumenty požadované těmito úmluvami.

ČLÁNEK 25

Členské státy se zavazují, že si navzájem sdělí takové informace, které jim umožní určit identitu osob, které jsou držiteli vnitrostátních nebo mezinárodních řidičských průkazů, když jsou stíháni za dopravní provinění. Také si navzájem sdělí informace k určení identity vlastníka nebo osoby, na jejichž jméno je registrováno cizí vozidlo, které bylo účastníkem vážné nehody.

Kapitola VI

USTANOVENÍ PRO JÍZDNÍ KOLA V MEZINÁRODNÍM PROVOZU

ČLÁNEK 26

Každé jízdní kolo musí být vybaveno těmito zařízeními:

a) nejméně jedna účinná brzda;

b) zvukové výstražné zařízení tvořené zvonkem, majícím zvuk slyšitelný na dostatečnou vzdálenost, přičemž je vyloučeno každé jiné zvukové výstražné zařízení;

c) bílé nebo žluté světlo směřující dopředu a červené světlo nebo červená odrazka směřující dozadu, a to po setmění a v průběhu noci, nebo když to vyžadují atmosférické podmínky.

Kapitola VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 27

1. Tato Úmluva bude otevřena do 31. prosince 1949 k podpisu všemi členskými státy Spojených národů a každým státem, který byl pozván k účasti na Konferenci Spojených národů o silniční dopravě a o dopravě motorovými vozidly konané v Ženevě v roce 1949.

2. Tato Úmluva bude ratifikována a ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Spojených národů.

3. Od 1. ledna 1950 mohou k této Úmluvě přistoupit státy uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které nepodepsaly tuto Úmluvu, a každý další stát určený k tomuto účelu rozhodnutím Hospodářské a sociální rady. Bude také otevřena k přistoupení jménem každého svěřeného území, jehož správou jsou pověřeny Spojené národy.

4. Přistoupení se uskuteční uložením listiny o přistoupení u generálního tajemníka Spojených národů.

ČLÁNEK 28

1. Každý stát může při podpisu, ratifikaci nebo přistoupení, nebo kdykoli později, prohlásit, oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Spojených národů, že ustanovení této Úmluvy vstoupí v platnost pro všechna nebo některá území, za jejichž mezinárodní vztahy je odpovědný. Tato ustanovení vstoupí v platnost pro území jmenovaná v oznámení za třicet dnů po datu, kdy generální sekretář obdržel uvedené oznámení, nebo jestliže v té době Úmluva ještě nevstoupila v platnost, dnem jejího vstupu v platnost.

2. Každý smluvní stát, když to okolnosti dovolují, provede co nejdříve nutné kroky k rozšíření používání této Úmluvy na území, za jejichž mezinárodní vztahy je odpovědný, s podmínkou souhlasu vlád dotyčných území, když je nutný z ústavních důvodů.

3. Každý stát, který učinil prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku týkající se používání této Úmluvy na území, za jejichž mezinárodní vztahy je odpovědný, může kdykoli později prohlásit oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi, že Úmluva přestane platit pro území uvedené v oznámení, a Úmluva pak pro uvedené území přestane platit po uplynutí jednoho roku od data oznámení.

ČLÁNEK 29

Tato Úmluva vstoupí v platnost třicátým dnem, který následuje po datu uložení páté listiny o ratifikaci nebo přistoupení. Tato Úmluva vstoupí v platnost pro každý stát, který ji ratifikuje nebo kní přistoupí po tomto datu, třicátým dnem, který následuje po uložení listiny o ratifikaci nebo přistoupení dotyčného státu.

Generální tajemník Spojených národů oznámí každému ze států, které Úmluvu podepsaly, nebo k ní přistoupily, a také ostatním státům, které byly pozvány k účasti na Konferenci Spojených národů o silniční dopravě a o dopravě motorovými vozidly, datum vstupu v platnost této Úmluvy.

ČLÁNEK 30

Tato Úmluva ukončí a nahradí, ve vztazích mezi smluvními státy, Mezinárodní úmluvu o provozu motorových vozidel a Mezinárodní úmluvu o silničním provozu, které byly podepsány v Paříži dne 24. dubna 1926, a dále Úmluvu o předpisech pro meziamerický automobilový provoz, otevřenou k podpisu ve Washingtonu dne 15. prosince 1943.

ČLÁNEK 31

1. Každý smluvní stát může navrhnout jakoukoli změnu této Úmluvy. Text navrhované změny se zašle generálnímu tajemníkovi Spojených národů, který jej sdělí každému smluvnímu státu se žádostí o odpověď do čtyř měsíců na to, zda:

a) si přeje svolání konference k posouzení navrhované změny; nebo

b) je pro přijetí navrhované změny bez pořádání konference; nebo

c) je pro zamítnutí navrhované změny bez pořádání konference.

Generální tajemník sdělí navrhovanou změnu také všem státům jiným než smluvním státům, které byly pozvány k účasti na Konferenci Spojených národů o silniční dopravě a o dopravě motorovými vozidly.

2. Generální tajemník svolá konferenci smluvních států k posouzení navrhované změny, jestliže je svolání konference požadováno:

a) nejméně jednou čtvrtinou smluvních států u navrhované změny kterékoli části Úmluvy jiné než příloh;

b) nejméně jednou třetinou smluvních států u navrhované změny přílohy jiné než jsou přílohy la2;

c) u příloh 1 a 2 nejméně jednou třetinou smluvních států vázaných přílohou, u které byla navržena změna.

Generální tajemník pozve na konferenci státy jiné, než jsou smluvní státy, které byly pozvány k účasti na Konferenci Spojených národů o silniční dopravě a o dopravě motorovými vozidly, nebo jejichž účast by byla žádoucí podle názoru Hospodářské a sociální rady.

Ustanovení tohoto odstavce se nepoužijí v případech, kdy byla přijata změna Úmluvy podle odstavce 5 tohoto článku.

3. Každá změna této Úmluvy, kterou přijme konference dvoutřetinovou většinou hlasů, se sdělí všem smluvním státům k vyjádření o přijetí. Devadesát dnů po jejím přijetí dvěma třetinami smluvních států vstoupí v platnost každá změna Úmluvy, s výjimkou změny příloh 1 a 2, pro všechny smluvní státy, s výjimkou států, které před vstupem změny v platnost prohlásí, že změnu nepřijímají.
Ke vstupu v platnost každé změny příloh 1 a 2 je potřebná dvoutřetinová většina států vázaných změněnou přílohou.

4. Při přijímání změny této Úmluvy, jiné než příloh 1 a 2, může konference dvoutřetinovou většinou rozhodnout, že změna je takové povahy, že každý smluvní stát, který prohlásil, že nepřijímá změnu a který pak nepřijme změnu ve lhůtě dvanácti měsíců po vstupu změny v platnost, přestane být po uplynutí této lhůty stranou Úmluvy.

5. V případě, kdy nejméně dvě třetiny smluvních států informují generálního tajemníka podle odstavce 1 b) tohoto článku, že podporují přijetí změny bez konání konference, oznámí generální tajemník jejich rozhodnutí všem smluvním státům. Změna vstoupí v účinnost po uplynutí devadesáti dnů od data tohoto oznámení pro všechny smluvní státy, s výjimkou států, které oznámí generálnímu tajemníkovi v uvedené lhůtě, že nesouhlasí s takovou změnou.

6. Pokud se týká změn příloh 1 a 2, a každé změny jiné, než jsou uvedeny v odstavci 4 tohoto článku, zůstávají v platnosti dosavadní ustanovení pro každý smluvní stát, který učinil prohlášení podle odstavce 3 nebo vyjádřil námitku podle odstavce 5.

7. Smluvní stát, který učinil prohlášení podle ustanovení odstavce 3 tohoto článku, nebo vyjádřil námitku podle ustanovení odstavce 5 tohoto článku, může kdykoli vzít zpět toto prohlášení nebo tuto námitku oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi. Změna vstoupí v účinnost pro tento stát poté, co generální tajemník obdržel takové oznámení.

ČLÁNEK 32

Od této Úmluvy je možno odstoupit jednoroční výpovědí podanou generálnímu tajemníkovi Spojených národů, který oznámí tuto výpověď všem státům, které Úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily. Po uplynutí této lhůty přestane Úmluva platit pro smluvní stát, který od ní odstoupil.

ČLÁNEK 33

Každý spor dvou nebo více smluvních států, který se týká interpretace nebo použití této Úmluvy, který nejsou strany schopny vyřešit jednáním nebo jinými smírčími prostředky, může být na písemnou žádost kteréhokoli z dotyčných smluvních států předložen k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru.

ČLÁNEK 34

Žádné ustanovení této Úmluvy nelze interpretovat jako bránící smluvnímu státu učinit opatření slučitelná s ustanoveními Charty Spojených národů a omezená na danou situaci, která smluvní stát pokládá za nezbytná pro zajištění své vnější nebo vnitřní bezpečnosti.

ČLÁNEK 35

1. Generální tajemník oznámí, kromě oznámení stanovených článkem 29, odstavci 1, 3 a 5 článku 31a článkem 32, státům uvedeným v odstavci 1 článku 27 následující:

a) prohlášení smluvních států, kterými podle odstavce 1 článku 2 vyjímají z používání Úmluvy přílohu 1, přílohu 2, nebo obě;

b) prohlášení smluvních států, že jsou vázány přílohou 1, přílohou 2, nebo oběma, podle ustanovení odstavce 2 článku 2;

c) podpisy, ratifikace a přistoupení podle článku 27;

d) oznámení o teritoriálním používání Úmluvy podle článku 28;

e) prohlášení, kterými státy přijímají změny Úmluvy podle odstavce 3 článku 31;

f) námitky proti změnám Úmluvy, které oznámily státy generálnímu tajemníkovi podle odstavce 5 článku 31;

g) datum vstupu v platnost změn Úmluvy podle odstavců 3 a 5 článku 31;

h) datum, kdy určitý stát přestal být stranou Úmluvy podle odstavce 4 článku 31;

i) upuštění od námitek ke změně podle odstavce 7 článku 31;

j) seznam států vázaných kteroukoli změnou Úmluvy;

k) odstoupení od Úmluvy podle článku 32;

l) prohlášení, že Úmluva přestala platit pro určité území podle odstavce 3 článku 28;

m) oznámení o rozlišovacích znacích určených jednotlivými státy podle ustanovení odstavce 3 přílohy 4.

2. Originál této Úmluvy bude uložen u generálního tajemníka, který bude předávat její certifikované kopie státům uvedeným v odstavci 1 článku 27.

3. Generální tajemník je oprávněn zaregistrovat tuto Úmluvu při jejím vstupu v platnost.


NA DŮKAZ TOHO níže podepsaní představitelé, po tom, co předložili své plné moci, jejichž správná a náležitá forma byla uznána, podepsali tuto Úmluvu.

DÁNO v Ženevě, v jediném vyhotovení, v anglickém a francouzském jazyku, přičemž oba texty jsou autentické, dne devatenáctého září tisíc devět set čtyřicet devět.

[Podpisy zde nejsou reprodukovány.]


Příloha 1

DOPLŇUJÍCÍ USTANOVENÍ O DEFINICÍCH MOTOROVÉHO VOZIDLA A JÍZDNÍHO KOLA

Jízdní kola vybavená pomocným spalovacím motorem se zdvihovým objemem nejvýše 50 cm3 (3,05 cu. in.) se nepokládají za motorová vozidla za podmínky, že si zachovávají všechny normální vlastnosti jízdních kol z hlediska své konstrukce.

Příloha 2

PŘEDNOST V JÍZDĚ

1. Když se současně přibližují dvě vozidla ke křižovatce silnic po silnicích, z nichž žádná nemá přednost před druhou, musí vozidlo přijíždějící zleva ve státech s pravostranným provozem, nebo přijíždějící zprava ve státech s levostranným provozem, dát přednost v jízdě druhému vozidlu.

2. Právo přednosti neplatí nutně pro tramvaje a vlaky na silnici.

Příloha 3

REGISTRAČNÍ ČÍSLO VOZIDEL V MEZINÁRODNÍM PROVOZU

1. Registrační číslo vozidel se musí skládat buď z číslic, nebo z číslic a písmen. Číslice musí být arabskými číslicemi, jak jsou používány v dokumentech Spojených národů, a písmena latinskými písmeny. Je však možné použít jiné číslice nebo písmena, avšak v tomto případě se musí opakovat ve výše uvedených arabských číslicích a latinských písmenech.

2. Číslo musí být čitelné za jasného denního světla na vzdálenost 20 m (65 stop).

3. Jestliže je registrační číslo vyznačeno na zvláštní tabulce, musí být tato tabulka připevněna ve svislé nebo téměř svislé poloze a kolmo na střední podélnou rovinu vozidla samého. Jestliže číslo je připevněno nebo vyznačeno na vozidle samém, musí to být na svislé nebo téměř svislé ploše na zádi vozidla.

4. Zadní registrační číslo musí být osvětleno, jak je předepsáno v příloze 6.

Příloha 4

ROZLIŠOVACÍ ZNAČKA VOZIDEL V MEZINÁRODNÍM PROVOZU

1. Rozlišovací značka se musí skládat z jednoho až tří velkých latinských písmen. Písmena musí mít výšku nejméně 80 mm (3,1 in.) a tloušťku čar nejméně 10 mm (0,4 in.). Písmena musí mít černou barvu na bílém pozadí, které má tvar elipsy s hlavní osou ve vodorovné poloze.

2. Jestliže se rozlišovací značka skládá ze tří písmen, musí mít elipsa rozměry nejméně 240 mm (9,4 in.) na šířku a 145 mm (5,7 in.) na výšku. Tyto rozměry se mohou zmenšit na 175 mm (6,9 in.) šířky a 115 mm (4,5 in.) výšky, jestliže rozlišovací značka má méně než tři písmena.
U rozlišovacích značek motocyklů se rozměry elipsy mohou zmenšit, bez ohledu na to, zda značka obsahuje jedno, dvě nebo tři písmena, na šířku 175 mm (6,9 in.) a výšku 115 mm (4,5 in.).

3. Rozlišovací písmena pro jednotlivé státy a teritoria jsou následující: *)

AustrálieAUS
RakouskoA
BelgieB
Belgické KongoCB
BulharskoBG
ChileRCH
ČeskoslovenskoCS
DánskoDK
FrancieF
Alžírsko, Tunisko, Maroko, Francouzská IndieF
SárskoSA
IndieIND
IránIR
IzraelIL
ItálieI
LibanonRL
LucemburskoL
NizozemskoNL
NorskoN
FilipínyPI
PolskoPL
ŠvédskoS
ŠvýcarskoCH
TureckoTR
Jihoafrická unieZA
Spojené královstvíGB
AlderneyGBA
GuernseyGBG
JerseyGBJ
AdenADN
BahamyBS
BasutskoBL
BečuánskoBP
Britský HondurasBH
KyprCY
GambieWAG
GibraltarGBZ
Zlaté PobřežíWAC
Hong KongHK
JamaicaJA
JohoreJO
KedahKD
KelantanKL
KeňaEAK
LabuanSS
MalakkaSS
Malajsko (Negri Sembilan, Pahang, Perak, Selangor)FM
MaltaGBY
MauritiusMS
NigerieWAN
Severní RhodesieNR
ŇaskoNP
PenangSS
PerlisPS
Provincie WellesleySS
SeychelySY
Sierra LeoněWAL
Britské SomálskoSP
Jižní RhodesieSR
SvazijskoSD
TanganikaEAT
TrengganuTU
TrinidadTD
UgandaEAU
Návětrné ostrovy
GrenadaWG
Sv. LucieWL
Sv. VincentWV
ZanzibarEAZ
Spojené státy americkéUSA
JugoslávieYU

Každý stát, který tak neučinil předtím, oznámí generálnímu tajemníkovi při podepsání, nebo ratifikaci této Úmluvy, nebo přistoupení k ní rozlišovací písmena, která zvolil.

4. Jestliže je rozlišovací značka vyznačena na zvláštní tabulce, musí být tato tabulka připevněna ve svislé nebo téměř svislé poloze a kolmo na střední podélnou rovinu vozidla samého. Jestliže značka je připevněna nebo vyznačena na vozidle samém, musí to být na svislé nebo téměř svislé ploše na zádi vozidla.

Poznámky pod čarou

*) Dále uvedené státy oznámily generálnímu tajemníkovi svá rozlišovací písmena po ukončení konference:
Dominikánská republikaDOM
NicaraguaNIC

Příloha 5

IDENTIFIKAČNÍ ZNAČKY VOZIDEL V MEZINÁRODNÍM PROVOZU

1. Identifikační značky musí obsahovat:

a) u motorových vozidel:

i) jméno nebo značku výrobce vozidla;

ii) na podvozku nebo, jestliže není, na karoserii, výrobní číslo nebo sériové číslo výrobce;

iii) na motoru výrobní číslo motoru, jestliže jej výrobce takovým číslem opatřuje;

b) u přípojných vozidel buď údaje uvedené pod i) a ii), nebo identifikační značku, kterou pro přípojné vozidlo přidělil příslušný orgán.

2. Značky uvedené výše musí být umístěny na přístupných místech a musí být snadno čitelné; kromě toho musí být provedeny tak, aby nemohly být snadno změněny nebo odstraněny.

Příloha 6

TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO VYBAVENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL A PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL V MEZINÁRODNÍM PROVOZU

I. BRŽDĚNÍ

a) Brždění motorových vozidel jiných než motocykly s postranním vozíkem nebo bez něho

Každé motorové vozidlo musí být vybaveno brzdami schopnými ovládat pohyb a zastavení vozidla bezpečně, rychle a účinně za všech podmínek jeho naložení a stoupání nebo klesání, na kterém se vozidlo nalézá.

Brždění musí být ovládáno dvěma zařízeními konstruovanými tak, aby v případě poruchy jednoho z brzdových zařízení bylo druhé schopno zastavit vozidlo na přiměřené vzdálenosti.

Pro účely této přílohy se bude nazývat jedno z těchto zařízení „provozní brzda“, druhé „parkovací brzda“.

Parkovací brzda musí být schopna zůstat zajištěna v činnosti, i v nepřítomnosti řidiče, výhradně mechanickým zařízením.

Kola bržděná každým z uvedených zařízení musí být umístěna souměrně ke střední podélné rovině vozidla.

Bržděné plochy musí být trvale spojeny s koly tak, aby je nebylo možno odpojit jinak než na okamžik, zejména spojkou, převodovkou nebo volnoběžkou.

Nejméně jedno ze zařízení musí působit na plochy připevněné ke kolům přímo, nebo prostřednictvím částí, které nejsou náchylné k poruše.

b) Brždění přípojných vozidel

Každé přípojné vozidlo s maximální povolenou hmotností přesahující 750 kg (1 650 lbs.) musí být vybaveno nejméně jedním brzdovým zařízením působícím na kola umístěná souměrně ke střední podélné rovině vozidla, a to nejméně na polovinu počtu kol.

Ustanovení předchozího odstavce se ale použijí na přípojná vozidla, jestliže jejich maximální povolená hmotnost nepřesahuje 750 kg (1 650 lbs.), avšak je větší než polovina hmotnosti nenaloženého tažného vozidla.

Brzdové zařízení přípojného vozidlo s maximální povolenou hmotností přesahující 3 500 kg (7 700 lbs.) musí být možno ovládat ovládacím orgánem provozní brzdy tažného vozidla. Když maximální povolená hmotnost přípojného vozidla nepřesahuje 3 500 kg (7 700 lbs.), může být jeho brzdové zařízení uváděno do činnosti najížděním přípojného vozidla na tažné vozidlo (nájezdové brždění).

Brzdové zařízení přípojného vozidla musí být schopno zabránit otáčení kol odpojeného přípojného vozidla.

Každé přípojné vozidlo opatřené brzdami musí být vybaveno zařízením, které automaticky zajistí zastavení vozidla v případě přerušení spojení pohybujících se vozidel. Toto ustanovení neplatí pro dvoukolové obytné přívěsy ani pro lehké přívěsy pro přepravu zavazadel mající hmotnost, která přesahuje 750 kg (1 650 lbs.), za podmínky, že tyto přívěsy jsou vybaveny, kromě hlavního spojovacího zařízení, dalším spojovacím prostředkem, kterým může být řetěz nebo lano.

c) Brždění návěsových souprav a jízdních souprav motorových vozidel a přívěsů

i) Návěsové soupravy

Ustanovení odstavce a) této části platí pro všechny návěsové soupravy. Návěs s maximální povolenou hmotností přesahující 750 kg (1 650 lbs.) musí být vybaven nejméně jedním brzdovým zařízením, které musí být možno ovládat ovládacím orgánem provozní brzdy tažného vozidla.

Brzdové zařízení návěsu kromě toho musí být schopno zabránit otáčení kol odpojeného návěsu.

Když to vyžadují vnitrostátní předpisy, návěs opatřený brzdami musí být vybaven zařízením, které automaticky zajistí zastavení vozidla v případě přerušení spojení pohybujících se vozidel.

ii) Jízdní soupravy motorových vozidel a přívěsů

Každá jízdní souprava motorového vozidla a jednoho nebo více přívěsů musí být vybavena brzdami schopnými ovládat pohyb a zastavení jízdní soupravy bezpečně, rychle a účinně za všech podmínek jeho naložení a stoupání nebo klesání, na kterém se souprava nalézá.

d) Brždění motocyklů s postranním vozíkem nebo bez něho

Každý motocykl musí být vybaven dvěma brzdovými zařízeními, která mohou být ovládána rukou nebo nohou, a která jsou schopna ovládat pohyb a zastavení motocyklu bezpečně, rychle a účinně.

II. OSVĚTLENÍ

a) Každé motorové vozidlo jiné než motocykl s postranním vozíkem nebo bez něho a schopné přesáhnout 20 km (12 mil) za hodinu na rovině musí být vybaveno nejméně dvěma bílými nebo žlutými dálkovými světly, namontovanými na přídi, schopnými přiměřeně osvětlit silnici na vzdálenost 100 m (325 stop) před vozidlem, v noci za jasného počasí.

b) Každé motorové vozidlo jiné než motocykl s postranním vozíkem nebo bez něho a schopné přesáhnout 20 km (12 mil) za hodinu na rovině musí být vybaveno nejméně dvěma bílými nebo žlutými potkávacími světly, namontovanými na přídi, schopnými, když je to potřebné, přiměřeně osvětlit silnici v noci za jasného počasí na vzdálenost 30 m (100 stop) před vozidlem, aniž by oslnila ostatní uživatele silnice, bez ohledu na směr provozu.
Potkávací světla se musí použít místo dálkových světel vždy, když je použití světel, která neoslňují ostatní uživatele silnice, nutné nebo povinné.

c) Každý motocykl s postranním vozíkem nebo bez něho musí mít nejméně jedno dálkové světlo a jedno potkávací světlo, která splňují ustanovení a) a b) této části. Avšak motocykly s motorem majícím zdvihový objem nejvýše 50 cm (3,05 cu.in.) mohou být vyjmuty z této povinnosti.

d) Každé motorové vozidlo jiné než motocykl s postranním vozíkem nebo bez něho musí být vybaveno vpředu dvěma bílými obrysovými světly. Tato světla musí být zřetelně viditelná v noci za jasného počasí na vzdálenost 150 m (500 stop) od přídě vozidla, aniž by oslnila ostatní uživatele silnice.
Část svítící plochy těchto světel, která je nejvíce vzdálená od střední podélné roviny souměrnosti vozidla, musí být ve vzdálenosti co nejblíže k hodnotě 400 mm (16 in.) od šířky vnějšího obrysu vozidla, avšak v žádném případě nesmí tuto hodnotu přesáhnout.
Obrysová světla musí být rozsvícena v noci, ve všech případech, kdy použití těchto světel je povinné, a zároveň s potkávacími světly, jestliže žádná část svítící plochy potkávacího světlometu není blíže než 400 mm (16 in.) k šířce vnějšího obrysu vozidla.

e) Každé motorové vozidlo, nebo každé přípojné vozidlo nalézající se na konci jízdní soupravy, musí být vybaveno vzadu nejméně jedním červeným světlem viditelným v noci za jasného počasí na vzdálenost 150 m (500 stop) od zádi vozidla.

f) Registrační číslo vyznačené na zádi motorového vozidla nebo přípojného vozidla musí být možno osvětlit v noci tak, aby bylo čitelné za jasného počasí na vzdálenost nejméně 20 m (65 stop) od zádi vozidla.

g) Zadní červené světlo nebo světla a osvětlení zadního registračního čísla se musí rozsvítit zároveň s následujícími světly: obrysová světla, potkávací světla nebo dálková světla.

h) Každé motorové vozidlo jiné než motocykl bez postranního vozíku musí být vybaveno dvěma červenými odrazkami, pokud možno jiného tvaru než trojúhelníkového, namontovanými na zádi vozidla, souměrně na každé straně vozidla. Vnější okraje každé z těchto odrazek musí mít vzdálenost od vnějších okrajů vozidla co nejbližší k hodnotě 400 mm (16 in.), avšak v žádném případě nesmí tuto hodnotu přesáhnout. Tyto odrazky mohou být sloučeny se zadními červenými svítilnami, jestliže tyto svítilny splňují výše uvedená ustanovení. Tyto odrazky musí být viditelné v noci za jasného počasí ze vzdálenosti nejméně 100 m (325 stop), když jsou osvětleny dvěma dálkovými světly.

i) Každý motocykl bez postranního vozíku musí být vybaven červenou odrazkou, pokud možno jiného tvaru než trojúhelníkového, namontovanou na zádi vozidla, buď sloučenou se zadní červenou svítilnou, nebo od ní oddělenou, a musí splňovat požadavky na viditelnost podle odstavce h) této části.

j) Každé přípojné vozidlo a každá návěsová souprava musí být vybaveny dvěma červenými odrazkami, pokud možno trojúhelníkového tvaru, namontovanými na zádi vozidla, souměrně na každé straně vozidla. Tyto odrazky musí být viditelné v noci za jasného počasí ze vzdálenosti nejméně 100 m (325 stop), když jsou osvětleny dvěma dálkovými světly.
Když odrazky mají trojúhelníkovitý tvar, musí být trojúhelník rovnostranný, se stranami nejméně 150 mm (6 in.), a musí být ve svislé poloze. Vnější vrchol každé z těchto odrazek musí mít vzdálenost od vnějších okrajů vozidla co nejbližší k hodnotě 400 mm (16 in.), avšak v žádném případě nesmí tuto hodnotu přesáhnout.

k) Každé motorové vozidlo jiné než motocykl a každé přípojné vozidlo, které je na konci jízdní soupravy, musí být vybaveno na zádi nejméně jedním brzdovým světlem červené nebo oranžové barvy. Toto světlo se musí rozsvítit při vstupu provozní brzdy motorového vozidla do činnosti. Jestliže brzdové světlo má červenou barvu, musí být jeho svítivost větší než svítivost zadního obrysového světla, když je s tímto světlem ve skupině nebo je s ním sloučeno. Brzdové světlo se nevyžaduje na přívěsech a návěsech, když mají takové rozměry, že brzdové světlo tažného vozidla zůstává zezadu viditelné.

l) Když je motorové vozidlo vybaveno směrovými svítilnami, musí tyto svítilny patřit do jednoho z následujících druhů:

i) pohyblivé rameno přesahující celkovou šířku vozidla na každé straně a osvětlené nepřerušovaným oranžovým světlem, když je rameno ve vodorovné poloze;

ii) ve stálé poloze a s blikajícím oranžovým světlem, umístěné na každé z bočních stran vozidla;

iii) ve stálé poloze, na každé z bočních stran na předním a zadním konci vozidla, vyzařující dopředu bílé nebo oranžové světlo a dozadu červené nebo oranžové světlo.

m) Žádné ze světel nesmí být blikající, s výjimkou směrových svítilen.

n) Jestliže je vozidlo vybaveno více světly stejného druhu, musí mít tato světla stejnou barvu a, s výjimkou motocyklů s postranním vozíkem, dvě z těchto světel musí být umístěna souměrně ke střední podélné rovině vozidla.

o) Více světel může být sloučeno do téhož světelného zařízení za podmínky, že každé z těchto světel splňuje výše uvedená ustanovení, která se na ně vztahují.

III. OSTATNÍ POŽADAVKY

a) Mechanismus řízení

Každé motorové vozidlo musí být vybaveno odolným mechanismem řízení, který umožňuje zatáčet vozidlo snadno, rychle a bezpečně.

b) Zpětné zrcátko

Každé motorové vozidlo musí být vybaveno nejméně jedním zpětným zrcátkem dostatečných rozměrů, umístěným tak, aby řidič mohl ze svého sedadla sledovat silnici za vozidlem. Toto ustanovení není však povinné pro motocykly s postranním vozíkem nebo bez něho.

c) Zvuková výstražná zařízení

Každé motorové vozidlo musí být vybaveno nejméně jedním dostatečně výkonným zvukovým výstražným zařízením, kterým nesmí být zvonek, gong, zvon, siréna, ani jiné zařízení s pronikavým zvukem.

d) Stírač čelního skla

Každé motorové vozidlo mající čelní sklo musí být vybaveno nejméně jedním účinným stíračem, který funguje bez trvalého působení řidiče. Toto ustanovení není však povinné pro motocykly s postranním vozíkem nebo bez něho.

e) Celní skla

Čelní skla musí být vyrobena z materiálu s neproměnnými vlastnostmi, musí být dokonale průhledná a nesmí být náchylná k vytváření ostrých střepin při rozbití. Předměty pozorované průhlednou plochou se nesmějí jevit jako deformované.

f) Zařízení pro zpětný chod

Každé motorové vozidlo musí být vybaveno zařízením pro zpětný chod, ovladatelným ze sedadla řidiče, jestliže hmotnost nenalozeného motorového vozidla přesahuje 400 kg (900 liber).

g) Tlumič výfuku

Aby se zabránilo každému nadměrnému nebo neobvyklému hluku, musí být každé motorové vozidlo vybaveno trvale činným tlumičem výfuku, jehož činnost nemůže řidič přerušit za jízdy na silnici.

h) Pneumatiky

Kola motorových vozidel a jejich přípojných vozidel musí být opatřena pneumatikami, nebo jinými obručemi s rovnocennou pružností.

i) Zařízení k zabránění pohybu vozidla dolů na sklonu

Každé motorové vozidlo s maximální povolenou hmotností přesahující 3 500 kg (7 700 liber) musí být, při jízdě v hornaté oblasti státu, který to požaduje svými vnitrostátními předpisy, vybaveno zařízením, jako jsou zarážky nebo klíny, kterým je možno zabránit pohybu vozidla dopředu nebo dozadu.

j) Všeobecná ustanovení

i) V rámci možností nesmějí mechanické orgány a pomocná zařízení žádného motorového vozidla způsobovat nebezpečí požáru nebo výbuchu, ani nesmějí být příčinou emisí škodlivých plynů nebo obtěžujících zápachů a hluku, ani nesmějí být zdrojem nebezpečí při kolizi.

ii) Každé motorové vozidlo musí být konstruováno tak, aby řidič měl výhled dopředu, doprava a doleva dostatečný k bezpečné jízdě.

iii) Ustanovení pro brždění a osvětlení neplatí pro vozidla pro invalidy, která splňují vnitrostátní předpisy v oblasti brždění a osvětlení ve státu registrace. Pro účely tohoto odstavce pojem „vozidlo pro invalidy“ znamená motorové vozidlo, jehož hmotnost vnenaloženém stavu nepřesahuje 300 kg (700 liber) a jehož rychlost nepřesahuje 30 km (19 mil) za hodinu, a které je zvláště konstruováno a vyrobeno (a ne jen jednoduše přizpůsobeno) k používání osobou trpící tělesnou vadou nebo fyzickou neschopností, a které je normálně používáno takovou osobou.

IV. JÍZDNÍ SOUPRAVY VOZIDEL

a) „Jízdní souprava vozidel“ se může skládat z tažného vozidla a z jednoho nebo dvou přípojných vozidel. Návěsová souprava může táhnout přívěs, avšak jestliže taková souprava slouží k dopravě osob, přívěs nesmí mít více než jednu nápravu a nesmí dopravovat osoby.

b) Každý smluvní stát může však uvést, že za tažným vozidlem připouští jen jedno přípojné vozidlo a že nepřipouští přípojné vozidlo za návěsovou soupravou. Rovněž může uvést, že nepřipouští návěsové soupravy dopravující osoby.

V. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Ustanovení částí I a II a odstavce e) části III této přílohy se použijí na motorová vozidla registrovaná po prvé po uplynutí dvou roků od vstupu v platnost této Úmluvy a na jejich přípojná vozidla. Uvedená ustanovení se použijí po uplynutí pěti roků od vstupu v platnost

této Úmluvy na motorová vozidla, která byla registrována dříve, než uplynula lhůta dvou roků od vstupu v platnost této Úmluvy, a rovněž tak na přípojná vozidla.

Mezitím se použijí následující ustanovení:

a) Každé motorové vozidlo musí být vybaveno buď dvěma brzdovými systémy nezávislými na sobě, nebo jedním systémem ovládaným dvěma na sobě nezávislými ovládacími orgány, z nichž jeden může fungovat, i když se druhý porouchá, přičemž každý z těchto systémů musí být dostatečně účinný a rychlý.

b) Každé motorové vozidlo jedoucí samotné musí být v průběhu noci a od setmění vybaveno vpředu nejméně dvěma bílými světly, umístěnými jedno vpravo a druhé vlevo, a vzadu jedním červeným světlem.
Avšak u motocyklů bez postranního vozíku může být počet světel vpředu zmenšen najedno.

c) Každé motorové vozidlo musí být také vybaveno jedním nebo více zařízeními, která umožňují osvětlit účinně silnici směrem dopředu na dostatečnou vzdálenost, jestliže výše předepsaná bílá světla nesplňují tento požadavek.
Jestliže vozidlo je schopno jet rychlostí vyšší než 30 km (19 mil) za hodinu, nesmí být tato vzdálenost kratší než 100 m (325 stop).

d) Zařízení k osvětlení, která by mohla oslňovat, musí být opatřena prostředky k znemožnění oslnění ostatních uživatelů silnice pohybujících se v opačném směru, nebo vyloučit oslnění za všech okolností, kdy by to bylo užitečné. Po odstranění oslňujícího účinku však musí zůstat svítivost dostatečná k účinnému osvětlení silnice na vzdálenost nejméně 25 m (80 stop).

e) Pro motorová vozidla, která táhnou přípojná vozidla, platí stejné předpisy pro osvětlení směrem dopředu jako pro samotná motorová vozidla; povinnost červeného světla vzadu se přenese na záď přípojného vozidla.

POŽADAVKY

Příloha 7

ROZMĚRY A HMOTNOSTI VOZIDEL V MEZINÁRODNÍM PROVOZU

1. Tato příloha platí pro silnice s určením podle článku 23.

2. Na těchto silnicích musí maximální povolené rozměry a hmotnosti, ať při naloženém nebo nenaloženém vozidle, za podmínky, že žádné vozidlo nesmí přepravovat náklad přesahující maximální náklad prohlášený za povolený příslušným orgánem státu registrace, být následující:

MetryStopy
a) Celková šířka2,508,20
b) Celková výška3,8012,50
c) Celková délka:
Nákladní vozidla s dvěma nápravami10,0033,00
Vozidla pro dopravu osob, s dvěma nápravami11,0036,00
Vozidla s třemi nebo více nápravami11,0036,00
Návěsové soupravy14,0046,00
Jízdní souprava s jedním přívěsem 1)18,0059,00
Jízdní souprava s dvěma přívěsy 1)22,0072,00
d) Maximální povolené hmotnosti:Metrické tunyLibry
i) Pro nejvíce zatíženou nápravu 2)8,0017 600
ii) Pro nejvíce zatíženou dvojnápravu, přitom vzdálenost os náprav této dvojnápravy je větší než 1 m (40 in.) a menší než 2 m (7 stop)14,5032 000

iii) Pro vozidlo, návěsovou soupravu, nebo jinou jízdní soupravu:

Vzdálenost, v metrech, mezi
krajními nápravami vozidla,
návěsové soupravy, nebo
jiné jízdní soupravy
Maximální povolená
hmotnost, v metrických
tunách, vozidla, návěsové
soupravy, nebo jiné jízdní
soupravy
Vzdálenost, ve stopách,
mezi krajními nápravami
vozidla, návěsové soupravy,
nebo jiné jízdní soupravy
Maximální povolená hmotnost,
v librách, vozidla, návěsové
soupravy, nebo jiné jízdní
soupravy
Od 3 včetně do méně než 732 000
Od 1 včetně do méně než 214,50Od 7 včetně do méně než 832 480
Od 8 včetně do méně než 933 320
Od 9 včetně do méně než 1034 160
Od 2 včetně do méně než 315,00Od 10 včetně do méně než 1135 000
Od 11 včetně do méně než 1235 840
Od 12 včetně do méně než 1336 680
Od 3 včetně do méně než 416,25Od 13 včetně do méně než 1437 520
Od 14 včetně do méně než 1538 360
Od 15 včetně do méně než 1639 200
Od 4 včetně do méně než 517,50Od 16 včetně do méně než 1740 040
Od 17 včetně do méně než 1840 880
Od 18 včetně do méně než 1941 720
Od 5 včetně do méně než 618,75Od 19 včetně do méně než 2042 560
Od 20 včetně do méně než 2143 400
Od 21 včetně do méně než 2244 240
Od 6 včetně do méně než 720,00Od 22 včetně do méně než 2345 080
Od 23 včetně do méně než 2445 920
Od 24 včetně do méně než 2546 760
Od 7 včetně do méně než 821,25Od 25 včetně do méně než 2647 600
Od 26 včetně do méně než 2748 440
Od 27 včetně do méně než 2849 280
Od 8 včetně do méně než 922,50Od 28 včetně do méně než 2950 120
Od 29 včetně do méně než 3050 960
Od 30 včetně do méně než 3151 800
Od 9 včetně do méně než 1023,75Od 31 včetně do méně než 3252 640
Od 32 včetně do méně než 3353 480
Od 33 včetně do méně než 3454 320
Od 10 včetně do méně než 1125,00Od 34 včetně do méně než 3555 160
Od 35 včetně do méně než 3656 000
Od 36 včetně do méně než 3756 840
Od 11 včetně do méně než 1226,25Od 37 včetně do méně než 3857 680
Od 38 včetně do méně než 3958 520
Od 39 včetně do méně než 4059 360
Od 12 včetně do méně než 1327,50Od 40 včetně do méně než 4160 200
Od 41 včetně do méně než 4261 040
Od 42 včetně do méně než 4361 880
Od 13 včetně do méně než 1428,75Od 43 včetně do méně než 4462 720
Od 44 včetně do méně než 4563 560
Od 45 včetně do méně než 4664 400
Od 14 včetně do méně než 1530,00Od 46 včetně do méně než 4765 240
Od 47 včetně do méně než 4866 080
Od 48 včetně do méně než 4966 920
Od 15 včetně do méně než 1631,25Od 49 včetně do méně než 5067 760
Od 50 včetně do méně než 5168 600
Od 51 včetně do méně než 5269 440
Od 16 včetně do méně než 1732,50Od 52 včetně do méně než 5370 280
Od 53 včetně do méně než 5471 120
Od 54 včetně do méně než 5571 960
Od 17 včetně do méně než 1833,75Od 55 včetně do méně než 5672 800
Od 56 včetně do méně než 5773 640
Od 57 včetně do méně než 5874 480
Od 18 včetně do méně než 1935,00Od 58 včetně do méně než 5975 320
Od 59 včetně do méně než 6076 160
Od 60 včetně do méně než 6177 000
Od 19 včetně do méně než 2036,25Od 61 včetně do méně než 6277 840
Od 62 včetně do méně než 6378 680
Od 63 včetně do méně než 6479 520
Od 64 včetně do méně než 6580 360

iv) Jestliže je rozdíl mezi maximálními povolenými hmotnostmi vozidel v mezinárodním provozu, když jsou vyjádřeny v tabulce v pododstavci iii) v metrických jednotkách nebo ve stopách a librách, vezme se z příslušné části tabulky vyšší hodnota maximální povolené hmotnosti.

3. Smluvní státy mohou uzavírat regionální dohody, které stanoví maximální povolené hmotnosti větší, než jsou uvedeny v seznamu. Doporučuje se však, aby maximální povolená hmotnost na nejvíce zatíženou nápravu nepřekročila 13 metrických tun (28 660 liber).

4. Každý smluvní stát, když určuje silnice, na které použije tuto přílohu, oznámí maximální rozměry nebo hmotnosti povolené prozatímně v provozu na uvedených silnicích:

a) když jsou na nich trajekty, tunely nebo mosty, které neumožňují průjezd vozidel, která mají rozměry a hmotnosti přípustné podle této přílohy;

b) když vybavenost těchto silnic je nepostačující k průjezdu takových vozidel.

5. Každý smluvní stát, nebo část tohoto státu, mohou vydat zvláštní oprávnění k provozu vozidel nebo jízdních souprav vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnosti přesahují výše stanovené maximální hodnoty.

6. Každý smluvní stát, nebo jeho část, může omezit nebo zakázat provoz motorových vozidel na každé určené silnici, pro kterou platí tato příloha, nebo omezit hmotnost vozidel provozovaných na takové silnici na omezenou dobu, když by vozidla, mající normálně povolenou hmotnost, silnici vážně poškodila při jejím zhoršeném stavu, silném dešti, sněhu nebo tání, nebo z důvodu jiných nepříznivých atmosférických podmínek.

Poznámky pod čarou

1) Ustanovení části IV přílohy 6, která se týkají jízdních souprav vozidel, platí také pro jízdní soupravy vozidel, které jsou předmětem této přílohy.

2) Hmotnost na nápravu je definována jako celková hmotnost přenášená na silnici všemi koly, jejichž středy mohou být mezi dvěma svislými příčnými rovinami, které jsou rovnoběžné a od sebe vzdálené 1,00 m (40 in.), a které se rozprostírají v celé šířce vozidla.

Příloha 8

PODMÍNKY, KTERÉ MUSÍ SPLŇOVAT ŘIDIČI MOTOROVÝCH VOZIDEL V MEZINÁRODNÍM PROVOZU

Minimální přípustný věk k řízení motorového vozidla za podmínek stanovených článkem 24 Úmluvy je osmnáct roků.

Avšak každý smluvní stát, nebo jeho část, může uznat platnost řidičského průkazu vydaného jiným smluvním státem pro řidiče motocyklů a invalidních vozidel, kteří mají méně než osmnáct roků.

Příloha 9

VZOR ŘIDIČSKÉHO PRŮKAZU

Rozměry: 74 × 105 mm

Barva: růžová

1. Průkaz se vyhotoví v jazyku nebo jazycích předepsaných legislativou státu, který jej vydá.

2. Název dokumentu se vyjádří v jazyku nebo jazycích stanovených v bodu 1 a za ním následuje jeho překlad ve francouzštině „Permis de conduire“.

3. Ručně psané údaje se napíší (nebo alespoň opakují) latinskými písmeny nebo tzv. anglickým skriptem.

4. Případné doplňující údaje příslušného orgánu státu, který vydal průkaz, neplatí pro mezinárodní provoz.

5. Rozlišovací značka definovaná v příloze 4 je znázorněna v oválu.

VNĚJŠÍ STRANY

VNITŘNÍ STRANY

Příloha 10

VZOR MEZINÁRODNÍHO ŘIDIČSKÉHO PRŮKAZU

ROZMĚRY: 105 × 148 mm

Barvy: obal: šedivý

strany: bílé

Strany 1 a 2 jsou napsány ve vnitrostátním jazyku nebo jazycích.

Poslední strana je napsána celá v jazyku francouzském.

Doplňkové strany reprodukují v jiných jazycích údaje části I poslední strany. Jsou napsány v následujících jazycích:

a) v jazyku nebo jazycích předepsaných státem, který vydal průkaz;

b) v oficiálních jazycích Spojených národů;

c) v nejvýše šesti dalších jazycích, podle volby státu, který vydal průkaz.

Oficiální překlad textu průkazu do různých jazyků bude sdělen generálnímu tajemníkovi Spojených národů jednotlivými vládami, kterých se dotyčné jazyky týkají.

Ručně psané údaje musí být vždy napsány latinskými písmeny nebo tzv. anglickým skriptem.

STRANA 1 (Obal)

STRANA 2 (Zadní strana obalu)

POSLEDNÍ STRANA (První část)

POSLEDNÍ STRANA (Druhá část)

Přesunout nahoru