Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Sdělení č. 75/2013 Sb. m. s.Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o Úmluvě Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu

Datum vyhlášení 17.10.2013
Uzavření smlouvy 15.11.2000
Ratifikace Smlouvy 24.09.2013
Platnost od 24.10.2013
Profil dokumentu
více
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

Obsah

75

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. listopadu 2000 byla v New Yorku přijata Úmluva Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu.

Jménem České republiky byla Úmluva podepsána v Palermu dne 12. prosince 2000.

S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, dne 24. září 2013.

Při ratifikaci Úmluvy bylo učiněno následující oznámení České republiky:

• Vnitrostátní právní předpisy České republiky vyžadují zapojení organizované zločinecké skupiny pro účely trestných činů stanovených v souladu s článkem 5 odst. 1 písm. (a) (i) Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu.

• V souladu s článkem 18 odst. 13 Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu Česká republika oznamuje, že ústředními orgány, které jsou odpovědné a zplnomocněné přijímat žádosti o poskytnutí právní pomoci, jsou v případě žádostí podaných v přípravném řízení Nejvyšší státní zastupitelství České republiky a v ostatních případech Ministerstvo spravedlnosti České republiky.

• V souladu s článkem 18 odst. 14 Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu Česká republika oznamuje, že jazyky pro ni přijatelné pro potřeby přijímání písemných žádostí o poskytnutí právní pomoci jsou čeština, angličtina a francouzština.

• V souladu s článkem 31 odst. 6 Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu Česká republika oznamuje, že orgánem, který může jiným smluvním stranám pomáhat při tvorbě opatření pro předcházení nadnárodnímu organizovanému zločinu, je:

Ministerstvo vnitra České republiky
odbor bezpečnostní politiky
Nad Štolou 3
P.O.BOX 21/OBP
170 34 Praha 7
Česká republika.

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 38 odst. 1 dne 29. září 2003. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 24. října 2013.

Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.


PŘEKLAD

ÚMLUVA ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ PROTI NADNÁRODNÍMU ORGANIZOVANÉMU ZLOČINU

Organizace spojených národů 2000

Článek 1

Účel Úmluvy

Účelem této Úmluvy je podporovat spolupráci za účelem účinnějšího předcházení a boje proti nadnárodnímu organizovanému zločinu.

Článek 2

Použité termíny

Pro účely této Úmluvy:

(a) „organizovaná zločinecká skupina“ znamená strukturovanou skupinu tří nebo více osob, existující po určité časové období a jednající ve vzájemné shodě s cílem spáchat jeden či více závažných trestných činů nebo trestných činů stanovených v souladu s touto Úmluvou, aby získala, přímo či nepřímo, finanční nebo jiný hmotný prospěch;

(b) „závažný trestný čin“ znamená jednání naplňující skutkovou podstatu trestného činu, za který je stanoven trest odnětí svobody s horní hranicí nejméně čtyři roky nebo trest přísnější;

(c) „strukturovaná skupina“ znamená skupinu, která není náhodně utvořena za účelem bezprostředního spáchání trestného činu a která nemusí mít formálně vymezené role pro své členy, trvalost členství nebo rozvinutou strukturu;

(d) „majetek“ znamená majetek všeho druhu, hmotný nebo nehmotný, movitý nebo nemovitý, materiální nebo nemateriální povahy a právní dokumenty nebo nástroje prokazující oprávnění nebo zájem na takovém majetku;

(e) „výnosy z trestné činnosti“ znamenají jakýkoliv majetek pocházející ze spáchání trestného činu nebo získaný v souvislosti s ním, a to přímo či nepřímo;

(f) „zmrazení“ nebo „zajištění“ znamená dočasný zákaz převést, přeměnit, nakládat s majetkem nebo přemístit majetek nebo jeho dočasné převzetí do úschovy či převzetí kontroly nad ním na základě nařízení vydaného soudem či jiným oprávněným orgánem;

(g) „konfiskace“, jež případně zahrnuje propadnutí, znamená trvalé odnětí majetku na základě rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu;

(h) „predikativní trestný čin“ znamená jakýkoliv trestný čin, v jehož důsledku došlo k vytvoření výnosů, které se mohou stát předmětem trestného činu definovaného v článku 6 této Úmluvy;

(i) „sledovaná zásilka“ znamená metodu, která umožňuje, aby nelegální nebo podezřelé zásilky odešly z území nebo prošly skrze nebo vstoupily na území jednoho či více států s vědomím a pod dohledem příslušných orgánů těchto států za účelem objasnění trestného činu a zjištění osob podílejících se na jeho spáchání;

(j) „regionální organizace pro hospodářskou integraci“ znamená organizaci zřízenou suverénními státy daného regionu, na niž její členské státy převedly kompetence v záležitostech upravených touto Úmluvou a která byla náležitým způsobem zmocněna, v souladu s jejími vnitřními postupy, podepsat, ratifikovat, přijmout, schválit tuto Úmluvu nebo k ní přistoupit; odkazy na „smluvní strany“ dle této Úmluvy se vztahují na takovéto organizace v rozsahu jejich kompetencí.

Článek 3

Předmět úpravy

1. Tato Úmluva se vztahuje, pokud sama nestanoví jinak, na předcházení, vyšetřování a stíhání:

(a) trestných činů stanovených v souladu s články 5, 6, 8 a 23 této Úmluvy; a

(b) závažných trestných činů definovaných v článku 2 této Úmluvy

v případech, kdy je takový trestný čin nadnárodní povahy a zahrnuje organizovanou zločineckou skupinu.

2. Pro účely odstavce 1 tohoto článkuje trestný čin nadnárodní povahy, jestliže:

(a) je spáchán ve více než jednom státě;

(b) je spáchán v jednom státě, avšak podstatná část příprav na něj, jeho plánování, řízení či kontroly se odehrává v jiném státě;

(c) je spáchán v jednom státě, avšak zahrnuje účast organizované zločinecké skupiny, která se zabývá trestnou činností ve více než jednom státě; nebo

(d) je spáchán v jednom státě, avšak jeho podstatné dopady se projevují v jiném státě.

Článek 4

Ochrana svrchovanosti

1. Smluvní strany plní své závazky podle této Úmluvy způsobem slučitelným se zásadou svrchované rovnosti a územní celistvosti států a se zásadou nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných států.

2. Nic v této Úmluvě neopravňuje žádnou smluvní stranu k tomu, aby na území jiného státu uplatňovala výkon soudní pravomoci a výkon funkcí, které jsou vyhrazeny výlučně orgánům tohoto jiného státu na základě jeho vnitrostátního práva.

Článek 5

Trestnost účasti v organizované zločinecké skupině

1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby, pokud budou spáchány úmyslně, byly za trestné činy pokládány:

(a) jeden nebo oba z následujících činů, a to jako trestné činy, které se liší od trestných činů spočívajících v pokusu spáchání trestné činnosti nebo v jejím uskutečnění:

(i) uzavření dohody s jednou nebo více dalšími osobami na spáchání závažného trestného činu za účelem přímo nebo nepřímo souvisejícím se získáním finančního či jiného hmotného prospěchu a, pokud to vyžaduje vnitrostátní právo, zahrnující též jednání uskutečněné jedním z účastníků k realizaci této dohody, nebo zahrnující zapojení organizované zločinecké skupiny;

(ii) jednání osoby, která s vědomím buď cíle a trestné činnosti organizované zločinecké skupiny obecně, nebo jejího úmyslu dopustit se takové trestné činnosti, se aktivně podílí na:

a. trestné činnosti organizované zločinecké skupiny;

b. na jiné činnosti organizované zločinecké skupiny s vědomím, že její účast přispěje k dosažení výše uvedeného zločinného cíle;

(b) organizování, řízení a napomáhání spáchání závažného trestného činu organizovanou zločineckou skupinou nebo podněcování, usnadňování spáchání nebo poskytnutí rady ke spáchání takového trestného činu.

2. Vědomí, úmysl, cíl, účel nebo dohoda uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou být dovozovány z objektivních skutkových okolností.

3. Smluvní strany, jejichž vnitrostátní právo vyžaduje pro účely trestných činů stanovených v souladu s odstavcem 1 písmenem (a) bodem (i) tohoto článku zapojení organizované zločinecké skupiny, zajistí, aby jejich vnitrostátní právo pokrývalo všechny závažné trestné činy spáchané organizovanými zločineckými skupinami. Takové smluvní strany, stejně jako smluvní strany, jejichž vnitrostátní právo vyžaduje kromě dohody též jednání k její realizaci pro účely trestných činů stanovených v souladu s odstavcem 1 písmenem (a) bodem (i) tohoto článku, budou o této skutečnosti informovat generálního tajemníka Organizace spojených národů při podpisu nebo uložení svých ratifikačních listin nebo listin o přijetí, schválení nebo přístupu k této Úmluvě.

Článek 6

Trestnost legalizace výnosů z trestné činnosti

1. Každá smluvní strana přijme v souladu se základními zásadami svého vnitrostátního práva taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby, pokud jsou spáchány úmyslně, byly za trestné činy pokládány:

(a)

(i) přeměna nebo převod majetku s vědomím toho, že tento majetek představuje výnosy z trestné činnosti, s cílem utajit nebo zastřít nelegální původ majetku nebo poskytnout pomoc osobě, která se podílí na spáchání predikativního trestného činu, aby unikla právním následkům svého jednání;

(ii) utajení nebo zastření podstaty, původu, umístění, nakládání, pohybu nebo vlastnictví majetku nebo práv k němu s vědomím toho, že tento majetek představuje výnosy z trestné činnosti;

(b) s výhradou souladu se základními zásadami svého právního řádu:

(i) nabytí, držení nebo užívání majetku, pokud ten, kdo majetek nabývá, drží nebo užívá, v době jeho obdržení věděl, že tento majetek představuje výnosy z trestné činnosti;

(ii) účast, spolčení nebo spiknutí za účelem spáchání jakéhokoliv z trestných činů, které jsou stanoveny v souladu s tímto článkem, pokus o spáchání takových trestných činů a napomáhání, podněcování, usnadňování spáchání, nebo poskytnutí rady ke spáchání takových trestných činů.

2. Pro účely provádění nebo uplatňování odstavce 1 tohoto článku:

(a) každá smluvní strana bude usilovat o uplatňování odstavce 1 tohoto článku na co nejširší rozsah predikativních trestných činů;

(b) každá smluvní strana zahrne mezi predikativní trestné činy všechny závažné trestné činy definované v článku 2 této Úmluvy a trestné činy stanovené v souladu s články 5, 8 a 23 této Úmluvy. Smluvní strany, jejichž právo obsahuje seznam konkrétních predikativních trestných činů, musí přinejmenším zahrnout do takového seznamu úplný výčet trestných činů souvisejících s organizovanými zločineckými skupinami;

(c) pro účely písmene (b) budou predikativní trestné činy zahrnovat trestné činy spáchané jak v soudní pravomoci dotyčné smluvní strany, tak mimo ni. Trestné činy spáchané mimo soudní pravomoc smluvní strany však budou predikativními trestnými činy pouze tehdy, pokud příslušné jednání bude trestným činem podle vnitrostátního práva státu, kde je spácháno, a bylo by trestným činem podle vnitrostátního práva smluvní strany, provádějící nebo uplatňující tento článek, pokud by bylo spáchán na jejím území;

(d) každá smluvní strana poskytne kopie svých právních předpisů, které provádějí tento článek, a všech následných změn těchto právních předpisů nebo informace o jejich obsahu generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů;

(e) jestliže to budou vyžadovat základní zásady vnitrostátního práva smluvní strany, lze stanovit, že trestné činy uvedené v odstavci 1 tohoto článku se nebudou uplatňovat na osoby, které spáchaly predikativní trestný čin;

(f) vědomí, úmysl nebo účel, které jsou vyžadovány jako znak skutkové podstaty trestného činu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, mohou být dovozovány z objektivních skutkových okolností.

Článek 7

Opatření k boji proti praní špinavých peněz

1. Každá smluvní strana:

(a) v rámci své pravomoci zavede jednotný vnitrostátní regulační a kontrolní režim pro banky a finanční instituce nebankovního typu a podle potřeby i pro jiné subjekty obzvláště ohrožené praním špinavých peněz, s cílem zabránit všem formám praní špinavých peněz a odhalit je, přičemž tento režim bude klást důraz na požadavky v oblasti identifikace zákazníků, uchovávání údajů a oznamování podezřelých obchodů;

(b) aniž by tím byly dotčeny články 18 a 27 této Úmluvy, zajistí, aby správní orgány, orgány dohledu, orgány činné v trestním řízení a jiné orgány zabývající se bojem proti praní špinavých peněz (včetně soudních orgánů tam, kde to bude dle vnitrostátního práva vhodné) byly schopné spolupracovat a sdílet informace na vnitrostátní i mezinárodní úrovni v rámci podmínek stanovených vnitrostátním právem; za tím účelem zváží založení finanční zpravodajské jednotky, která by sloužila jako národní středisko pro shromažďování, analýzu a šíření informací týkajících se možného praní špinavých peněz.

2. Smluvní strany zváží zavedení možných opatření za účelem odhalování a sledování přeshraničních pohybů hotovosti a příslušných obchodovatelných cenných papírů, která by podléhala bezpečnostním zárukám zajišťujícím řádné využití informací a nebránila v žádném ohledu pohybu kapitálu, který nemá nezákonný původ. K takovým opatřením může patřit požadavek, aby fyzické i právnické osoby hlásily přeshraniční převody značných objemů hotovosti a příslušných obchodovatelných cenných papírů.

3. Při vytváření vnitrostátního regulačního a kontrolního režimu podle podmínek stanovených tímto článkem, aniž by tím byly dotčeny jakékoliv jiné články této Úmluvy, jsou smluvní strany vyzývány ktomu, aby jako vodítka využívaly příslušné iniciativy regionálních, nadregionálních a multilaterálních organizací zabývajících se bojem proti praní špinavých peněz.

4. Smluvní strany budou usilovat o rozvinutí celosvětové, regionální, oblastní a dvoustranné spolupráce v boji proti praní špinavých peněz mezi orgány činnými v trestním řízení a orgány finančního dohledu.

Článek 8

Trestnost korupce

1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby, pokud jsou spáchány úmyslně, byly za trestné činy pokládány:

(a) příslib, nabídka nebo poskytnutí neoprávněné výhody veřejnému činiteli, ať již přímo nebo zprostředkovaně, pro činitele samotného nebo pro jinou osobu či subjekt proto, aby tento činitel jednal nebo se zdržel jednání při výkonu svých úředních povinností;

(b) požadování nebo přijetí ze strany veřejného činitele, ať již přímo nebo zprostředkovaně, neoprávněné výhody pro činitele samotného nebo pro jinou osobu či subjekt proto, aby tento činitel jednal nebo se zdržel jednání při výkonu svých úředních povinností.

2. Každá smluvní strana zváží přijetí takových legislativních a jiných opatření, která jsou nezbytná pro to, aby bylo možno za trestné činy pokládat jednání uvedené v odstavci 1 tohoto článku, bude-li se na něm účastnit zahraniční veřejný činitel nebo úředník mezinárodní organizace nebo orgánu. Obdobně pak každá smluvní strana zváží možnost stanovit jako trestné činy i jiné formy korupce.

3. Každá smluvní strana rovněž přijme taková nezbytná opatření, aby bylo možno za trestné činy považovat účastenství na trestném činu stanoveném v souladu s tímto článkem.

4. Pro účely odstavce 1 tohoto článku a článku 9 „veřejný činitel“ znamená veřejného činitele nebo osobu poskytující veřejnou službu, tak jak je tento pojem vymezen ve vnitrostátním právu a uplatňován v trestním právu smluvní strany, kde dotyčná osoba vykonává tuto funkci.

Článek 9

Opatření proti korupci

1. Vedle opatření uvedených v článku 8 této Úmluvy každá smluvní strana přijme, v rozsahu přiměřeném a slučitelném se svým právním řádem, legislativní, správní nebo jiná účinná opatření s cílem podporovat bezúhonnost veřejných činitelů a předcházet, odhalovat a trestat jejich korupci.

2. Každá smluvní strana přijme opatření s cílem zajistit účinné kroky ze strany svých orgánů v oblasti předcházení, odhalování a trestání korupce veřejných činitelů, včetně poskytnutí přiměřené nezávislosti takovým orgánům s cílem zabránit tomu, aby byl vyvíjen nevhodný vliv na jejich jednání.

Článek 10

Odpovědnost právnických osob

1. Každá smluvní stana přijme taková nezbytná opatření, slučitelná s jejími právními zásadami, aby byla stanovena odpovědnost právnických osob za účast na závažných trestných činech, na nichž se podílí organizovaná zločinecká skupina, a za trestné činy stanovené v souladu s články 5, 6, 8 a 23 této Úmluvy.

2. V závislosti na právních zásadách smluvní strany může být odpovědnost právnických osob trestní, civilní nebo správní.

3. Takovouto odpovědností nebude dotčena trestní odpovědnost fyzických osob, které trestné činy spáchaly.

4. Každá smluvní strana zejména zajistí, aby se na právnické osoby odpovědné v souladu s tímto článkem vztahovaly účinné, přiměřené a odrazující trestní nebo jiné sankce, včetně sankcí peněžitých.

Článek 11

Trestní řízení, soudní rozhodnutí a sankce

1. Každá smluvní strana postihne spáchání trestného činu stanoveného v souladu s články 5, 6, 8 a 23 této Úmluvy sankcemi, jejichž výše bude odpovídat závažnosti daného trestného činu.

2. Každá smluvní strana se vynasnaží zajistit, aby jakékoliv diskreční pravomoci stanovené jejím vnitrostátním právem, které se týkají stíhání osob za trestné činy, na něž se vztahuje tato Úmluva, byly vykonávány s cílem dosáhnout co nejvyšší účinnosti opatření k vymáhání práva vůči těmto trestným činům a s patřičným ohledem na potřebu odradit od páchání takových činů.

3. V případě trestných činů stanovených v souladu s články 5, 6, 8 a 23 této Úmluvy přijme každá smluvní strana vhodná opatření v souladu se svým vnitrostátním právem a s náležitým zřetelem k právům obhajoby, kterými se bude snažit zajistit, aby podmínky uložené v souvislosti s propuštěním v průběhu soudního nebo odvolacího řízení braly v úvahu nutnost zajistit přítomnost obžalovaného v dalším trestním řízení.

4. Každá smluvní strana zajistí, aby její soudy nebo jiné příslušné orgány přihlížely k závažné povaze trestných činů, na které se vztahuje tato Úmluva, při zvažování možnosti předčasného propuštění nebo podmíněného propuštění osob odsouzených za takové činy.

5. Každá smluvní strana stanoví v případě potřeby ve svém vnitrostátním právu dlouhou promlčecí lhůtu, během níž je možné zahájit trestní řízení pro jakýkoliv trestný čin, na který se vztahuje tato Úmluva, a delší lhůtu pro případy, kdy se údajný pachatel vyhýbal výkonu spravedlnosti.

6. Žádná ustanovení této Úmluvy se nedotýkají zásady, že popis skutkových podstat trestných činů stanovených v souladu s této Úmluvou a příslušných zákonných důvodů pro snížení či vyloučení odpovědnosti nebo jiné právní zásady upravující zákonnost jednání patří do výlučné úpravy vnitrostátního práva smluvní strany a že takové trestné činy budou stíhány a trestány v souladu s tímto právem.

Článek 12

Konfiskace a zajištění

1. Smluvní strany přijmou v největším rozsahu umožněném jejich vnitrostátními právními řády taková nezbytná opatření, která umožní, aby předmětem konfiskace byly:

(a) výnosy z trestné činnosti pocházející z trestných činů, na které se vztahuje tato Úmluva, nebo majetek, jehož hodnota odpovídá takovým výnosům;

(b) majetek, vybavení nebo jiné prostředky, kterých bylo užito ke spáchání trestných činů, na které se vztahuje tato Úmluva, nebo které byly ke spáchání těchto trestných činů určeny.

2. Smluvní strany přijmou taková opatření, která jsou nezbytná pro to, aby jim umožnila zjistit, vyhledat, zmrazit nebo zajistit jakékoliv položky uvedené v odstavci 1 tohoto článku za účelem jejich případné konfiskace.

3. Jestliže výnosy z trestné činnosti byly převedeny nebo přeměněny, zcela nebo zčásti, na jiný majetek, budou se opatření uvedená v tomto článku vztahovat na takovýto majetek namísto výnosů.

4. Jestliže výnosy z trestné činnosti byly smíšeny s majetkem, který nemá nezákonný původ, takový majetek bude podléhat konfiskaci do výše stanovené hodnoty smíšených výnosů, aniž tím budou dotčena jakákoliv oprávnění vztahující se k zmrazení nebo zajištění.

5. Příjmy nebo jiný užitek pocházející z výnosů z trestné činnosti, z majetku, na nějž byly výnosy z trestné činnosti převedeny nebo přeměněny, nebo z majetku, s nímž byly výnosy z trestné činnosti smíšeny, budou rovněž podléhat opatřením uvedeným v tomto článku, a to stejným způsobem a ve stejném rozsahu, jako výnosy z trestné činnosti samotné.

6. Pro účely tohoto článku a článku 13 této Úmluvy každá smluvní strana umožní soudům nebo jiným příslušným orgánům nařizovat předložení nebo zajištění bankovních, finančních nebo obchodních záznamů. Smluvní strany neodmítnou jednat v souladu s ustanoveními tohoto odstavce z důvodů zachování bankovního tajemství.

7. Smluvní strany mohou zvážit možnost požadovat, aby pachatel prokázal zákonný původ údajných výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku podléhajícího konfiskaci, v rozsahu, v němž je takový požadavek v souladu se zásadami jejich vnitrostátního práva a s povahou soudního nebo jiného řízení.

8. Ustanovení tohoto článku nebudou vykládána v neprospěch práv třetích stran jednajících v dobré víře.

9. Nic, co je obsaženo v tomto článku, se nedotýká zásady, že opatření, která jsou v něm uvedena, jsou stanovena a prováděna v souladu a na základě s ustanoveními vnitrostátního práva smluvní strany.

Článek 13

Mezinárodní spolupráce za účelem konfiskace

1. Smluvní strana, která obdržela od jiné smluvní strany, pod jejíž soudní pravomoc spadá trestný čin, na nějž se vztahuje tato Úmluva, žádost o konfiskaci výnosů z trestné činnosti, majetku, vybavení nebo jiných prostředků uvedených v článku 12 odstavec 1 této Úmluvy, které se nacházejí na jejím území, v co největším rozsahu umožněném jejím vnitrostátním právním řádem:

(a) předloží žádost svým příslušným orgánům s cílem dosáhnout vydání rozhodnutí o konfiskaci; pokud takové rozhodnutí bude vydáno, provede ho; nebo

(b) předloží svým příslušným orgánům rozhodnutí o konfiskaci vydané soudem na území dožadující smluvní strany, v souladu s článkem 12 odstavcem 1 této Úmluvy, aby bylo vykonáno v požadovaném rozsahu, pokud se vztahuje k výnosům z trestné činnosti, majetku, vybavení nebo jiným prostředkům, uvedeným v článku 12 odstavci 1, které se nacházejí na území dožádané smluvní strany.

2. V návaznosti na žádost smluvní strany, pod jejíž soudní pravomoc spadá trestný čin, na nějž se vztahuje tato Úmluva, dožádaná smluvní strana přijme opatření s cílem zjistit, vyhledat a zmrazit nebo zajistit výnosy z trestné činnosti, majetek, vybavení nebo jiné prostředky uvedené v článku 12 odstavci 1 této Úmluvy pro účely případné konfiskace, o které rozhodne buď dožadující smluvní strana, nebo dožádaná smluvní strana na základě žádosti podle odstavce 1 tohoto článku.

3. Ustanovení článku 18 této Úmluvy se vztahují přiměřeně též na tento článek. Vedle informací uvedených v článku 18 odstavci 15 budou žádosti podané v souladu s tímto článkem obsahovat:

(a) v případě žádosti podle odstavce 1 písmene (a) tohoto článku popis majetku, který má být zkonfiskován, a skutečnosti, z nichž vychází dožadující smluvní strana, postačující k tomu, aby dožádaná smluvní strana mohla usilovat o vydání rozhodnutí podle svého vnitrostátního práva;

(b) v případě žádosti podle odstavce 1 písmene (b) tohoto článku právně přípustná kopie rozhodnutí o konfiskaci, na němž je žádost založena, vydaného dožadující smluvní stranou, a popis skutečností a informace o tom, v jakém rozsahu je výkon rozhodnutí požadován;

(c) v případě žádosti podle odstavce 2 tohoto článku popis skutečností, z nichž vychází dožadující smluvní strana, a popis požadovaných kroků.

4. Dožádaná smluvní strana přijme rozhodnutí nebo kroky uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku v souladu s ustanoveními svého vnitrostátního práva a svých procesních předpisů nebo jakékoliv dvoustranné nebo mnohostranné smlouvy, dohody nebo ujednání, jimiž může být vázán ve vztahu k dožadující smluvní straně.

5. Každá smluvní strana poskytne kopie svých právních předpisů, které provádějí tento článek, a všech následných změn těchto právních předpisů nebo informace o jejich obsahu generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

6. Jestliže se smluvní strana rozhodne vázat přijetí opatření uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku na podmínku existence příslušné smlouvy, taková smluvní strana bude pokládat tuto Úmluvu za nezbytný a postačující smluvní základ.

7. Spolupráce podle tohoto článku může být smluvní stranou odepřena, jestliže trestný čin, k němuž se žádost vztahuje, není trestným činem, na který se vztahuje tato Úmluva.

8. Ustanovení tohoto článku nebudou vykládána v neprospěch práv třetích stran jednajících v dobré víře.

9. Smluvní strany zváží uzavření dvoustranných nebo mnohostranných smluv, dohod nebo ujednání s cílem zvýšit účinnost mezinárodní spolupráce uskutečňované na základě tohoto článku.

Článek 14

Nakládání se zkonfiskovanými výnosy z trestné činnosti a majetkem

1. S výnosy z trestné činnosti nebo majetkem, který smluvní strana zkonfiskuje podle článku 12 nebo článku 13 odstavec 1 této Úmluvy, tato smluvní strana naloží v souladu se svým vnitrostátním právem a správními postupy.

2. Při provádění žádosti smluvní strany podle článku 13 této Úmluvy smluvní strany v rozsahu, v jakém jim to povoluje jejich vnitrostátní právo, a budou-li o to požádány, přednostně zváží navrácení zkonfiskovaných výnosů z trestné činnosti nebo majetku dožadující smluvní straně, aby tato mohla poskytnout odškodnění obětem trestné činnosti nebo vrátit takovéto výnosy z trestné činnosti nebo majetek jejich oprávněným vlastníkům.

3. Při provádění žádosti smluvní strany podle článků 12 a 13 této Úmluvy může smluvní strana zvláště zvážit možnost uzavření smluv nebo dohod o:

(a) přispění částkou odpovídající hodnotě takových výnosů z trestné činnosti, majetku nebo finančních prostředků, pocházejících z prodeje takovýchto výnosů z trestné činnosti nebo majetku, nebo jejich částí na účet vytvořený na základě článku 30 odstavce 2 písmene (c) této Úmluvy nebo mezivládním orgánům specializovaným na boj s organizovaným zločinem;

(b) sdílení těchto výnosů z trestné činnosti nebo majetku nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje takovýchto výnosů z trestné činnosti nebo majetku, s dalšími smluvními stranami, ať již jednorázově nebo pravidelně, v souladu se svým vnitrostátním právem nebo správními postupy.

Článek 15

Soudní pravomoc

1. Každá smluvní strana přijme taková opatření, která jsou nezbytná k uplatnění její soudní pravomoci nad trestnými činy stanovenými v souladu s články 5, 6, 8 a 23 této Úmluvy v případech, kdy:

(a) trestný čin byl spáchán na území této smluvní strany; nebo

(b) trestný čin byl spáchán na palubě plavidla, které pluje pod vlajkou této smluvní strany, nebo na palubě letadla, které je registrováno podle zákonů této smluvní strany v době spáchání trestného činu.

2. S výhradou článku 4 této Úmluvy může smluvní strana rovněž uplatnit svou soudní pravomoc nad jakýmkoliv takovýmto trestným činem v případech, kdy:

(a) trestný čin byl spáchán proti státnímu příslušníkovi této smluvní strany;

(b) trestný čin byl spáchán státním příslušníkem této smluvní strany, nebo osobou bez státní příslušnosti, která má obvyklý pobyt na jejím území; nebo

(c) trestný čin:

(i) je jedním z trestných činů stanovených v souladu s článkem 5 odstavce 1 této Úmluvy a byl spáchán mimo její území za účelem následného spáchání závažného trestného činu na jejím území;

(ii) je jedním z trestných činů stanovených v souladu s článkem 6 odstavcem 1 písmenem (b) bodem (ii) této Úmluvy a byl spáchán mimo její území za účelem následného spáchání trestného činu stanoveného v souladu s článkem 6 odstavcem 1 písmenem (a) bodem (i) nebo (ii) nebo písmenem (b) bodem (i) této Úmluvy na jejím území.

3. Pro účely článku 16 odstavce 10 této Úmluvy každá smluvní strana přijme taková opatření, která jsou nezbytná k uplatnění její soudní pravomoci nad trestnými činy, na které se vztahuje tato Úmluva, jestliže se údajný pachatel nachází na jejím území a tato smluvní strana jej nevydá jinému státu výlučně z toho důvodu, že se jedná o jejího státního příslušníka.

4. Každá smluvní strana může rovněž přijmout taková opatření, která jsou nezbytná k uplatnění její soudní pravomoci nad trestnými činy, na které se vztahuje tato Úmluva, jestliže se údajný pachatel nachází na jejím území a tato smluvní strana jej nevydá jinému státu.

5. Jestliže smluvní strana vykonávající svou soudní pravomoc podle odstavce 1 nebo 2 tohoto článku byla uvědomena nebo jinak zjistila, že jeden nebo více jiných smluvních stran vede vyšetřování, trestní stíhání nebo soudní řízení v souvislosti s totožným jednáním, příslušné orgány těchto smluvních stran se budou vhodným způsobem konzultovat za účelem koordinace svých kroků.

6. Aniž by tím byly dotčeny obecné normy mezinárodního práva, tato Úmluva nevylučuje výkon jakékoliv trestní soudní pravomoci uplatňované smluvní stranou v souladu s jejím vnitrostátním právem.

Článek 16

Vydávání

1. Tento článek se použije na trestné činy, na které se vztahuje tato Úmluva, nebo na případy, kdy se na trestném činu uvedeném v článku 3 odstavci 1 písmenu (a) nebo (b) podílí organizovaná zločinecká skupina a osoba, o jejíž vydání se žádá, se nachází v dožádané smluvní straně, za předpokladu, že trestný čin, pro nějž se žádá o vydání, je trestně postižitelný podle vnitrostátního práva jak dožadující smluvní strany, tak dožádané smluvní strany.

2. Pokud se žádost o vydání vztahuje k několika samostatným závažným trestným činům a na některé z nich se tento článek nevztahuje, dožádaná smluvní strana může tento článek uplatnit také na tyto trestné činy.

3. Každý trestný čin, na nějž se tento článek vztahuje, bude považován za čin zahrnutý do kterékoliv smlouvy o vydávání existující mezi smluvními stranami jako trestný čin podléhající vydávání. Smluvní strany se zavazují, že zahrnou takové trestné činy do každé smlouvy o vydávání, jež mezi nimi bude uzavřena, jako trestné činy podléhající vydávání.

4. Jestliže smluvní strana, která podmiňuje vydávání existencí smlouvy, obdrží žádost o vydání od jiné smluvní strany, s níž nemá uzavřenu smlouvu o vydávání, může pokládat tuto Úmluvu za právní základ pro vydání kteréhokoliv trestného činu, na nějž se tento článek vztahuje.

5. Smluvní strany, které podmiňují vydávání existencí smlouvy, budou:

(a) informovat generálního tajemníka Organizace spojených národů při uložení své ratifíkační listiny, listiny o přijetí či schválení této Úmluvy nebo listiny o přístupu k ní, zda budou pokládat tuto Úmluvu za právní základ pro spolupráci v oblasti vydávání s jinými smluvními stranami této Úmluvy; a

(b) podle potřeby usilovat, pokud nebudou považovat tuto Úmluvu za právní základ pro spolupráci v oblasti vydávání, o uzavření smluv o vydávání s jinými smluvními stranami této Úmluvy s cílem realizovat tento článek.

6. Smluvní strany, které nepodmiňují vydávání existencí smlouvy, budou vzájemně uznávat trestné činy, na které se vztahuje tento článek, za trestné činy podléhající vydávání.

7. Vydávání se bude uskutečňovat v souladu s podmínkami stanovenými vnitrostátním právem dožádané smluvní strany nebo příslušnými smlouvami o vydávání, mezi jiným včetně podmínek ohledně požadavku na nejnižší přípustný trest pro účely vydání a důvodů, na jejichž základě může dožádaná smluvní strana vydání odmítnout.

8. Smluvní strany budou v souladu se svým vnitrostátním právem usilovat o to, aby u trestných činů, na které se vztahuje tento článek, urychlily postupy vydávání a zjednodušily s tím spojené požadavky na předkládání důkazů.

9. Dožádaná smluvní strana může, v souladu s ustanoveními svého vnitrostátního práva a smluv o vydávání, na žádost dožadující smluvní strany a poté, kdy se přesvědčí, že to vyžadují naléhavé okolnosti, uvalit vazbu na osobu, jejíž vydání je požadováno a která se nachází na jejím území, případně přijmout jiná náležitá opatření k zajištění její přítomnosti v řízení o vydání.

10. Jestliže smluvní strana, na jejímž území se údajný pachatel nachází, nevydá takovou osobu v souvislosti s trestným činem, na nějž se vztahuje tento článek, pouze na základě toho, že se jedná o jejího státního příslušníka, bude na žádost smluvní strany žádající o vydání povinna předat věc bez zbytečného prodlení svým příslušným orgánům za účelem trestního stíhání. Tyto orgány budou rozhodovat a povedou řízení stejným způsobem jako v případě jakéhokoliv jiného trestného činu závažné povahy podle jejich vnitrostátního práva. Dotčené smluvní strany spolu budou vzájemně spolupracovat zejména ohledně procesních a důkazních otázek, s cílem zajistit účinnost takového trestního stíhání.

11. Jestliže smluvní straně její vnitrostátní právo dovoluje vydat nebo jiným způsobem předat jednoho ze svých státních příslušníků pouze pod podmínkou, že tato osoba bude navrácena této smluvní straně, aby tam vykonala trest uložený v řízení před soudem nebo v jiném řízení, kvůli kterému bylo žádáno o vydání nebo předání této osoby, a oba dočtené státy souhlasí s touto možností a dalšími podmínkami, které považují za vhodné, takovéto podmíněné vydání nebo předání bude postačovat ke splnění závazku uvedeného v odstavci 10 tohoto článku.

12. Jestliže je vydání, vyžadované za účelem výkonu rozsudku, odmítnuto z důvodu, že dotčená osoba je státním příslušníkem dožádané smluvní strany, posoudí dožádaná smluvní strana, pokud to její vnitrostátní právo dovoluje a v souladu se svými předpisy, na žádost dožadující smluvní strany otázku výkonu rozsudku nebo zbývající části rozsudku, který byl vynesen v souladu s vnitrostátním právem dožadující smluvní strany.

13. Každému, proti komu je vedeno řízení v souvislosti s kterýmkoliv z trestných činů, na něž se vztahuje tento článek, bude zaručeno spravedlivé zacházení ve všech stádiích řízení, včetně všech práv a záruk poskytovaných vnitrostátním právem smluvní strany, na jejímž území se tato osoba nachází.

14. Nic v této Úmluvě nebude chápáno tak, že se ukládá povinnost vydat osobu, jestliže má dožádaná smluvní strana podstatné důvody se domnívat, že žádost byla podána za účelem stíhat nebo potrestat osobu z důvodů jejího pohlaví, rasy, náboženského přesvědčení, národnosti, etnického původu nebo politických názorů, nebo že by vyhovění žádosti nepříznivě ovlivnilo postavení této osoby pro některý z těchto důvodů.

15. Smluvní strany nesmí odmítnout žádost o vydání pouze z toho důvodu, že považují trestný čin za čin zahrnující fiskální otázky.

16. Před odmítnutím vydání dožádaná smluvní strana bude v případě potřeby konzultovat dožadující smluvní stranu, aby jí poskytla dostatečnou příležitost vyjádřit její názory a poskytnout informace vztahující se k jejím tvrzením.

17. Smluvní strany budou usilovat o sjednání dvoustranných anebo mnohostranných smluv nebo ujednání s cílem umožnit nebo zvýšit účinnost vydávání pachatelů.

Článek 17

Předávání odsouzených osob

Smluvní strany mohou zvážit uzavření dvoustranných nebo mnohostranných dohod nebo ujednání o předávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody nebo jiným formám omezení osobní svobody za trestné činy, na které se vztahuje tato Úmluva, na svá území, aby tam mohly vykonat svůj trest.

Článek 18

Vzájemná právní pomoc

1. Smluvní strany si budou poskytovat co nejširší vzájemnou právní pomoc při vyšetřování, trestním stíhání a soudním řízení, které se týká trestných činů, na něž se vztahuje tato Úmluva tak, jak je to upraveno v článku 3, a vzájemně rozšíří obdobnou pomoc na případy, ve kterých dožadující smluvní strana bude mít opodstatněné důvody k podezření, že trestný čin uvedený v článku 3 odstavci 1 písmenu (a) nebo (b) má mezinárodní povahu, včetně toho, že oběti, svědci, výnosy, prostředky nebo důkazy takových trestných činů se nacházejí v dožádané smluvní straně a že se na trestném činu podílela organizovaná zločinecká skupina.

2. Vzájemná právní pomoc bude poskytnuta v nejširší možné míře podle příslušných zákonů, smluv, dohod a ujednání dožádané smluvní strany při vyšetřování, trestním stíhání a soudním řízení, které se týká protiprávních činů, za něž může být právnická osoba v dožadující smluvní straně pohnána k odpovědnosti v souladu s článkem 10 této Úmluvy.

3. Vzájemná právní pomoc poskytovaná v souladu s tímto článkem může být požadována za účelem:

(a) shromažďování důkazů nebo svědectví osob;

(b) doručování soudních písemností;

(c) provádění prohlídek a zajištění a zmrazení věcí nebo majetku;

(d) prohledání předmětů a míst;

(e) poskytnutí informací, důkazů a znaleckých posudků;

(f) poskytnutí originálů nebo ověřených kopií příslušných dokumentů a záznamů včetně záznamů vládních, bankovních, finančních, podnikových nebo obchodních;

(g) zjištění nebo vyhledávání výnosů z trestné činnosti, majetku, prostředků nebo jiných věcí pro účely dokazování;

(h) zprostředkování dobrovolného dostavení se osob do dožadující smluvní strany;

(i) jakýkoliv jiný druh pomoci, která není v rozporu s vnitrostátním právem dožádané smluvní strany.

4. Aniž by bylo dotčeno vnitrostátní právo, příslušné orgány smluvní strany mohou bez předchozí žádosti předávat příslušnému orgánu jiné smluvní strany informace vztahující se k trestním věcem, pokud jsou přesvědčeny, že takové informace by mohly tomuto orgánu napomoci při provádění nebo úspěšném ukončení vyšetřování a trestního stíhání nebo by mohly vést k podání žádosti touto jinou smluvní stranou, v souladu s touto Úmluvou.

5. Předáváním informací podle odstavce 4 tohoto článku nebude dotčeno vyšetřování a trestní stíhání ve státě, jehož příslušné orgány informace poskytují. Příslušné orgány, které obdrží informace, vyhoví požadavku na to, aby poskytnuté informace zůstaly důvěrné, třeba i jen dočasně, nebo na omezení jejich použití. Přijímající smluvní straně však nic nebrání v tom, aby v řízení, které vede, zveřejnila informace, které prokazují nevinu obviněného. V takovém případě přijímající smluvní strana vyrozumí před zveřejněním informací předávající smluvní stranu, a, pokud o to bude požádána, bude věc konzultovat s předávající smluvní stranou. Pokud ve výjimečném případě předběžné vyrozumění nebude možné, přijímající smluvní strana bude bez prodlení informovat předávající smluvní stranu, o zveřejnění těchto informací.

6. Ustanovení tohoto článku nemají vliv na závazky vyplývající z jakékoliv jiné dvoustranné či mnohostranné smlouvy, která upravuje nebo bude upravovat, zcela nebo částečně, vzájemnou právní pomoc.

7. Odstavce 9 až 29 tohoto článku se použijí na žádosti podané na základě tohoto článku, pokud příslušné smluvní strany nejsou vázány jinou smlouvou o vzájemné právní pomoci. Pokud jsou tyto smluvní strany vázány jinou smlouvou, používají se příslušná ustanovení dané smlouvy, pokud se smluvní strany nedohodnou, že budou místo nich používat odstavce 9 až 29 tohoto článku. Smluvní strany, jsou naléhavě vyzývány, aby tyto odstavce používaly, pokud povedou k usnadnění spolupráce.

8. Smluvní strany neodmítnou poskytnutí vzájemné právní pomoci v souladu s tímto článkem z důvodů dodržování bankovního tajemství.

9. Smluvní strany mohou odmítnout poskytnutí právní pomoci v souladu s tímto článkem s odvoláním na neexistenci oboustranné trestnosti činu. Dožádaná smluvní strana nicméně může, považuje-li to za přiměřené, poskytnout pomoc v rozsahu, který sama stanoví podle svého uvážení bez ohledu na to, zda by takové jednání bylo trestným činem podle vnitrostátního práva dožádané smluvní strany.

10. Osoba nacházející se ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody na území jedné smluvní strany, jejíž přítomnost na území jiné smluvní strany je požadována pro účely provedení identifikace, poskytnutí svědectví nebo z důvodu poskytnutí jiné pomoci při získávání důkazů pro účely vyšetřování, trestního stíhání nebo soudního řízení v souvislosti s trestnými činy, na které se vztahuje tato Úmluva, může být předána, pokud jsou splněny následující podmínky:

(a) dotyčná osoba dobrovolně udělí svůj souhlas na základě poučení;

(b) příslušné orgány obou smluvních stran se dohodly na vzájemně vyhovujících podmínkách, za nichž lze předání realizovat.

11. Pro účely odstavce 10 tohoto článku:

(a) smluvní strana, do níž byla osoba předána, je oprávněna a povinna držet předanou osobu ve vazbě, pokud si něco jiného nevyžádá nebo pokud tuto smluvní stranu k něčemu jinému neoprávní smluvní strana, ze které byla osoba předána;

(b) smluvní strana, do níž byla osoba předána, neprodleně splní svou povinnost navrátit tuto osobu do vazby nebo výkonu trestu ve smluvní straně, z níž byla osoba předána, v souladu s dohodou příslušných orgánů obou smluvních stran předcházející předání nebo jejich jinou dohodou;

(c) smluvní strana, do níž byla osoba předána, nebude požadovat od smluvní strany, ze které byla osoba předána, aby zahájila řízení o vydání této osoby za účelem jejího navrácení;

(d) doba strávená ve vazbě smluvní strany, do které byla osoba předána, bude započtena do trestu vykonávaného touto osobou ve smluvní straně, ze které byla předána.

12. Pokud smluvní strana, z níž má být osoba předána podle odstavců 10 a 11 tohoto článku, nevysloví s následujícím svůj souhlas, nebude tato soba, ať je její státní příslušnost jakákoliv, trestně stíhána, zadržena, potrestána nebo jinak omezena na osobní svobodě na území státu, kam byla předána, v souvislosti s činy opomenutími nebo rozsudky vynesenými před tím, než opustila území státu, ze kterého byla předána.

13. Každá smluvní strana určí ústřední orgán, který bude odpovědný a zplnomocněný k přijímání žádostí o poskytnutí právní pomoci a k jejich vyřizování nebo jejich předání k vyřízení příslušným orgánům. Pokud smluvní strana má zvláštní oblast nebo území se samostatným systémem právní pomoci, může určit jiný ústřední orgán, který bude plnit stejnou funkci pro tuto oblast nebo území. Ústřední orgány zajistí urychlené a řádné vyřízení nebo postoupení žádostí, které obdržely. Pokud ústřední orgán postoupí žádost k vyřízení příslušnému orgánu, vyzve tento orgán k jejímu urychlenému a řádnému vyřízení. Každá smluvní strana při uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení této Úmluvy nebo listiny o přístupu k ní bude informovat generálního tajemníka Organizace spojených národů, který ústřední orgán za tímto účelem určil. Žádosti o vzájemnou právní pomoc a veškerá sdělení, která se knim budou vztahovat, budou předávány ústředním orgánům, které smluvní strany určily. Tímto požadavkem nebude dotčeno právo smluvní strany požadovat, aby mu takové žádosti a sdělení byly adresovány diplomatickou cestou, a v naléhavých případech, jestliže se na tom smluvní strany dohodnou, prostřednictvím Mezinárodní organizace kriminální policie, bude-li to možné.

14. Žádosti budou podávány písemně nebo případně pomocí jakéhokoliv prostředku schopného vytvořit písemný záznam, v jazyce přijatelném pro dožádanou smluvní stranu, za podmínek umožňujících této smluvní straně ověřit jeho pravost. Každá smluvní strana při uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení této Úmluvy nebo listiny o přístupu kní bude informovat generálního tajemníka Organizace spojených národů, který jazyk nebo jazyky jsou pro ni přijatelné. V naléhavých případech a v případě dohody mezi smluvními stranami mohou být žádosti předkládány ústně, avšak obratem musí být potvrzeny písemně.

15. Žádost o vzájemnou právní pomoc obsahuje:

(a) informace o orgánu, který žádost podává;

(b) předmět a povahu vyšetřování, trestního stíhání nebo soudního řízení, k němuž se žádost vztahuje, jakož i název a funkci orgánu, který takové vyšetřování, trestní stíhání nebo soudní řízení provádí;

(c) přehled důležitých skutečností, s výjimkou případů žádostí o doručení písemností vydaných justičními orgány;

(d) popis požadované pomoci a podrobné informace o jakémkoliv konkrétním postupu, jehož dodržení si dožadující smluvní strana přeje;

(e) dle možnosti údaje o osobě, místě pobytu a státní příslušnosti příslušné osoby; a

(f) účel, pro který se důkazy, informace nebo přijetí opatření požadují.

16. Dožádaná smluvní strana si může vyžádat doplňující informace, pokud jsou tyto informace nutné pro vyřízení žádosti v souladu s jejím vnitrostátním právem, nebo pokud tyto informace mohou usnadnit vyřízení žádosti.

17. Žádost bude vyřízena v souladu s vnitrostátním právem dožádané smluvní strany a v rozsahu neodporujícímu vnitrostátnímu právu dožádané smluvní strany, dle možnosti v souladu s procedurálními požadavky uvedenými v žádosti.

18. Nachází-li se osoba na území smluvní strany, a má-li být vyslechnuta jako svědek nebo znalec justičními orgány jiné smluvní strany, první smluvní strana může na žádost druhé smluvní strany povolit, podle možností a v souladu se základními zásadami svého vnitrostátního práva, aby se výslech konal prostřednictvím videokonference, jestliže není možné nebo žádoucí, aby se dotčená osoba dostavila osobně na území dožadující smluvní strany. Smluvní strany se mohou dohodnout, že výslech bude proveden justičním orgánem dožadující smluvní strany, a za přítomnosti justičního orgánu dožádané smluvní strany.

19. Dožadující smluvní strana nepředá ani nepoužije bez předchozího souhlasu dožádané smluvní strany informace nebo důkazy poskytnuté dožádanou smluvní stranou pro účely jiného vyšetřování, trestního stíhání nebo soudního řízení než toho, které je uvedeno v žádosti. Ustanovení tohoto odstavce však dožadující smluvní straně nebrání vtom, aby v řízení, které tato smluvní strana vede, zveřejnila informace prokazující nevinnu obviněného. V takovém případě dožadující smluvní strana vyrozumí před zveřejněním informací nebo důkazů dožádanou smluvní stranu, a, pokud o to bude požádána, bude věc konzultovat s dožádanou smluvní stranou. Pokud ve výjimečném případě předchozí vyrozumění nebude možné, dožadující smluvní strana bude neprodleně informovat dožádanou smluvní stranu o takovém zveřejnění.

20. Dožadující smluvní strana může požadovat, aby dožádaná smluvní strana utajila podstatu žádosti a zveřejnila ji pouze v rozsahu nutném pro vyřízení žádosti. Jestliže dožádaná smluvní strana nemůže vyhovět požadavku ohledně utajení, bude bezodkladně informovat dožadující smluvní stranu.

21. Vzájemná právní pomoc může být odmítnuta:

(a) jestliže žádost neodpovídá ustanovením tohoto článku;

(b) jestliže se dožádaná smluvní strana domnívá, že vyřízení žádosti může poškodit její svrchovanost, bezpečnost, veřejný pořádek nebo jiné podstatné zájmy;

(c) jestliže vnitrostátní právo zakazuje orgánům dožádané smluvní strany vyřizovat předkládanou žádost týkající se podobného trestného činu, pokud by tento trestný čin byl předmětem vyšetřování, trestního stíhání nebo soudního řízení v souladu s jejich vlastní soudní pravomocí;

(d) jestliže žádost odporuje ustanovením právního řádu dožádané smluvní strany, která se týkají vyřizování žádostí o poskytnutí právní pomoci.

22. Smluvní strany nesmí odmítnout žádost o vzájemnou právní pomoc pouze z toho důvodu, že považují trestný čin za čin zahrnující fiskální otázky.

23. Každé odmítnutí vzájemné právní pomoci musí být zdůvodněno.

24. Dožádaná smluvní strana vyřídí žádost o vzájemnou právní pomoc co nejdříve a přihlédne v co největší míře k jakýmkoliv termínům navrženým dožadující smluvní stranou a zdůvodněným nejlépe přímo v žádosti. Dožádaná smluvní strana bude reagovat na přiměřené dotazy dožadující smluvní strany ohledně průběhu vyřizování žádosti. Dožadující smluvní strana bude urychleně informovat dožádanou smluvní stranu, jestliže požadovanou pomoc již nebude potřebovat.

25. Poskytnutí vzájemné právní pomoci může dožádaná smluvní strana odložit z toho důvodu, že by narušovalo právě probíhající vyšetřování, trestní stíhání nebo soudní řízení.

26. Před odmítnutím žádosti v souladu s odstavcem 21 tohoto článku nebo odložením jejího vyřízení v souladu s odstavcem 25 tohoto článku bude dožádaná smluvní strana věc konzultovat s dožadující smluvní stranou, aby zvážila, zda právní pomoc může být poskytnuta za takových podmínek, které dožádaná smluvní strana považuje za nezbytné. Pokud dožadující smluvní strana akceptuje pomoc za těchto podmínek, podřídí se stanoveným podmínkám.

27. Aniž by tím bylo dotčeno uplatňování odstavce 12 tohoto článku, nebude svědek, znalec nebo jiná osoba, která na žádost dožadující smluvní strany souhlasí s poskytnutím svědecké výpovědi během projednání, nebo pomoci při vyšetřování, trestním stíhání nebo soudním řízení na území dožadující smluvní strany, trestně stíhán, zadržen, potrestán nebo jinak omezen na osobní svobodě na území tohoto státu v souvislosti s činy, opomenutími nebo odsouzeními, k nimž došlo před tím, než opustil území dožádané smluvní strany. Platnost záruky osobní bezpečnosti končí, jestliže svědek, znalec nebo jiná osoba měl v průběhu následujících 15 dnů, případně v průběhu jakéhokoliv období dohodnutého mezi smluvními stranami, od data, kdy byl oficiálně vyrozuměn o tom, že jeho přítomnost již není pro justiční orgány nutná, možnost opustit toto území, avšak dobrovolně zůstal na území dožadující smluvní strany nebo se na její území po jeho opuštění dobrovolně navrátil.

28. Běžné výdaje spojené s vyřízením žádosti hradí dožádaná smluvní strana, pokud nebylo mezi smluvními stranami dohodnuto jinak. Jestliže vyřízení žádosti vyžaduje nebo si vyžádá podstatné výdaje, případně výdaje mimořádného charakteru, projednají smluvní strany určení lhůt a podmínek pro vyřízení žádosti, jakož i způsob krytí těchto výdajů.

29. Dožádaná smluvní strana:

(a) poskytne dožadující smluvní straně kopie záznamů, dokumentů nebo informací státní správy, jež má k dispozici, a které jsou podle jejího vnitrostátního práva přístupné veřejnosti;

(b) může, podle svého uvážení, poskytnout dožadující smluvní straně plně, částečně nebo za takových podmínek, které uzná za vhodné, kopie jakýchkoliv záznamů, dokumentů nebo informací státní správy, jež má k dispozici, a které podle jeho vnitrostátního práva nejsou přístupné veřejnosti.

30. Smluvní strany posoudí dle potřeby možnost uzavření dvoustranných nebo mnohostranných smluv nebo ujednání, které by naplňovaly účely tohoto článku, umožnily jeho praktické provádění a posílily jeho ustanovení.

Článek 19

Společná vyšetřování

Smluvní strany zváží uzavření dvoustranných nebo mnohostranných dohod nebo ujednání, s jejichž pomocí mohou příslušné orgány vytvořit společné vyšetřovací skupiny spolupracující na vyšetřováních, trestních stíháních nebo soudních řízeních v jednom nebo více státech. Pokud takové dohody nebo ujednání neexistují, lze společná vyšetřování vést na základě dohod uzavíraných případ od případu. Zúčastněné smluvní strany zajistí dodržování svrchovanosti smluvní strany, na jejímž území takové vyšetřování probíhá.

Článek 20

Zvláštní metody vyšetřování

1. Pokud to umožňují zásady jejího vnitrostátního právního řádu, každá smluvní strana přijme v rámci svých možností a v souladu s podmínkami stanovenými jejím vnitrostátním právem nezbytná opatření s cílem umožnit náležité využití sledovaných zásilek a v případech, které bude považovat za vhodné, využití jiných zvláštních vyšetřovacích metod, jako jsou elektronické nebo jiné formy sledování a skrytého vyšetřování ze strany jejích příslušných orgánů na jejím území za účelem účinného boje s organizovaným zločinem.

2. Za účelem vyšetření trestných činů, na které se vztahuje tato Úmluva, jsou smluvní strany vybízeny k tomu, aby uzavřely, bude-li to nutné, příslušné dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání o využití takovýchto zvláštních vyšetřovacích metod v rámci spolupráce na mezinárodní úrovni. Takové dohody nebo ujednání musí být uzavřeny a uplatňovány v plném souladu se zásadami svrchované rovnosti států a prováděny striktně v souladu s podmínkami těchto dohod nebo ujednání.

3. Při neexistenci dohod nebo ujednání uvedených v odstavci 2 tohoto článku jsou rozhodnutí o využití takovýchto zvláštních vyšetřovacích metod na mezinárodní úrovni přijímána případ od případu a mohou, bude-li to nutné, zohledňovat finanční dohody a ujednání, pokud jde o výkon soudní pravomoci ze strany dotčených smluvních stran.

4. Rozhodnutí o využití sledovaných zásilek na mezinárodní úrovni mohou, se souhlasem dotčených smluvních stran, zahrnovat metody typu zadržení zboží a umožnění, aby zboží pokračovalo dále netknuté nebo aby bylo odstraněno, případně zaměněno, a to zcela nebo zčásti.

Článek 21

Předání trestního řízení

Smluvní strany zváží možnost vzájemně si předávat trestní řízení vedená pro trestný čin, jehož se týká tato Úmluva, v případech, kdy se předpokládá, že předání je v zájmu řádného výkonu spravedlnosti, zejména v případech střetu několika soudních pravomocí, za účelem soustředění trestního stíhání.

Článek 22

Předchozí odsouzení

Každá smluvní strana může přijmout taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby byla zohledněna, za podmínek a k účelům, jež považuje za vhodné, veškerá předchozí odsouzení údajného pachatele v jiném státě, za účelem využití takové informace v trestním řízení o trestném činu, na který se vztahuje tato Úmluva.

Článek 23

Trestnost maření výkonu spravedlnosti

Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby, pokud budou spáchány úmyslně, byly za trestné činy pokládány:

(a) použití fyzické síly, vyhrožování nebo zastrašování nebo příslib, nabídka nebo poskytnutí neoprávněné výhody s cílem navádět k falešnému svědectví nebo narušit podávání svědectví nebo předkládání důkazů v průběhu řízení v souvislosti se spácháním trestných činů, na něž se vztahuje tato Úmluva.

(b) použití fyzické síly, vyhrožování nebo zastrašování za účelem narušení výkonu úředních povinností orgány činnými v trestním řízení v souvislosti se spácháním trestných činů, na něž se vztahuje tato Úmluva. Nic v tomto pododstavci nebrání smluvním stranám, aby přijaly takovou právní úpravu, která bude chránit jiné kategorie veřejných činitelů.

Článek 24

Ochrana svědků

1. Každá smluvní strana přijme v rámci svých možností vhodná opatření k účinné ochraně svědků v trestním řízení, kteří podají svědectví v souvislosti s trestnými činy, na které se vztahuje tato Úmluva, a popřípadě i jejich rodinných příslušníků nebo jiných osob jim blízkých, před možnou odvetou nebo zastrašováním.

2. Opatření předpokládaná v odstavci 1 tohoto článku mohou mimo jiné zahrnovat, aniž tím budou dotčena práva obžalovaného, včetně práva na řádný soudní proces, následující:

(a) stanovení postupů v oblasti fyzické ochrany chráněných osob, například jejich přemístění a případně zákaz nebo omezení zveřejnění informací o totožnosti a místě pobytu takovýchto osob, a to v rozsahu, který bude možný a nezbytný;

(b) zavedení pravidel důkazního řízení, která svědkovi umožní poskytnout svědectví způsobem, který zajišťuje jeho bezpečnost, například možnost podat svědectví prostřednictvím komunikačních technologií typu videa či jiných vhodných prostředků.

3. Smluvní strany zváží uzavření dohod nebo ujednání s jinými státy o přemístění osob, uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

4. Ustanovení tohoto článku se vztahují rovněž na oběti, pokud budou mít postavení svědků.

Článek 25

Pomoc obětem a jejich ochrana

1. Každá smluvní strana v rámci svých možností přijme vhodná opatření s cílem poskytnout pomoc a ochranu obětem trestných činů, na které se vztahuje tato Úmluva, a to zejména v případech, kdy je obětem vyhrožováno odvetou nebojsou zastrašovány.

2. Každá smluvní strana stanoví vhodné postupy s cílem poskytnout obětem trestných činů, na které se vztahuje tato Úmluva, přístup ke kompenzaci a odškodnění.

3. Každá smluvní strana umožní, v souladu se svým vnitrostátním právem, aby stanoviska a zájmy obětí byly předloženy a zohledněny v příslušných stádiích trestního řízení vedeného proti pachatelům, a to způsobem, který nebude na úkor práva obhajoby.

Článek 26

Opatření k posílení spolupráce s orgány činnými v trestním řízení

1. Každá smluvní strana přijme vhodná opatření s cílem povzbudit a podpořit osoby, které působí nebo které působily v organizovaných zločineckých skupinách:

(a) aby poskytly informace, které mohou příslušné orgány využít pro účely vyšetřování a důkazního řízení, týkající se například:

(i) totožnosti, povahy, složení, struktury, umístění nebo činnosti organizovaných zločineckých skupin;

(ii) propojení, včetně mezinárodních propojení, s jinými organizovanými zločineckými skupinami;

(iii) trestných činů, které organizované zločinecké skupiny spáchaly nebo mohou spáchat;

(b) aby poskytly reálnou a konkrétní pomoc příslušným orgánům, která by mohla přispět k tomu, aby organizované zločinecké skupiny byly připraveny o své zdroje nebo výnosy z trestné činnosti.

2. Každá smluvní strana zváží zakotvení možnosti snížit ve vhodných případech trest obžalované osobě, která poskytne podstatnou spolupráci při vyšetřování nebo trestním řízení v souvislosti s trestným činem, na který se vztahuje tato Úmluva.

3. Každá smluvní strana zváží zakotvení možnosti, v souladu se základními zásadami svého vnitrostátního práva, udělit imunitu proti trestnímu stíhání osobě, která poskytne podstatnou spolupráci při vyšetřování nebo trestním stíhání v souvislosti s trestným činem, na který se vztahuje tato Úmluva.

4. Ochrana takovýchto osob se bude řídit článkem 24 této Úmluvy.

5. Tam, kde osoba uvedená v odstavci 1 tohoto článku, která se nachází na území jedné smluvní strany, může poskytnout podstatnou spolupráci příslušným orgánům jiné smluvní strany, dotčené smluvní strany mohou zvážit uzavření dohod nebo ujednání v souladu se svým vnitrostátním právem o možnosti poskytnutí zacházení popsaného v odstavcích 2 a 3 tohoto článku druhou smluvní stranou.

Článek 27

Spolupráce při odhalování a zamezování trestné činnosti

1. Smluvní strany spolu budou vzájemně úzce spolupracovat v souladu se svými příslušnými vnitrostátními právními a správními systémy s cílem posílit účinnost kroků při odhalování a zamezování trestné činnosti za účelem boje proti trestným činům, na které se vztahuje tato Úmluva. Každá smluvní strana pak zejména přijme účinná opatření s cílem:

(a) posílit nebo, tam, kde je to nezbytné, vytvořit komunikační kanály mezi svými příslušnými orgány, organizacemi a službami za účelem usnadnění bezpečné a rychlé výměny informací týkajících se všech aspektů trestných činů, na které se vztahuje tato Úmluva, a to včetně, budou-li to dotčené smluvní strany považovat za vhodné, vazeb na jinou trestnou činnost;

(b) spolupracovat s jinými smluvními stranami na provádění šetření týkajícího se trestných činů, na které se vztahuje tato Úmluva, pokud jde o:

(i) totožnost, místo pobytu a činnost osob podezřelých z podílení se na takovýchto trestných činech nebo místo, kde se nacházejí jiné dotčené osoby;

(ii) pohyb výnosů z trestné činnosti nebo majetku pocházejícího ze spáchání takovýchto trestných činů;

(iii) pohyb majetku, vybavení nebo jiných prostředků použitých nebo zamýšlených k použití při páchání takovýchto trestných činů;

(c) v případě potřeby poskytovat nezbytné předměty nebo množství látek pro analytické nebo vyšetřovací účely;

(d) usnadňovat účinnou koordinaci mezi svými příslušnými orgány, organizacemi a službami a podporovat výměnu personálu a jiných expertů, včetně ustanovení styčných důstojníků na základě dvoustranných dohod nebo ujednání mezi dotčenými smluvními stranami;

(e) vyměňovat informace s jinými smluvními stranami ohledně konkrétních prostředků a metod používaných organizovanými zločineckými skupinami včetně, tam, kde je to vhodné, tras a dopravních prostředků a využití falešné totožnosti, pozměněných nebo falešných dokumentů nebo jiných prostředků k utajení jejich činnosti;

(f) vyměňovat si informace a koordinovat správní a jiná opatření případně přijatá za účelem včasného odhalení trestných činů, na které se vztahuje tato Úmluva.

2. Za účelem provádění této Úmluvy zváží smluvní strany uzavření dvoustranných nebo mnohostranných dohod nebo ujednání o přímé spolupráci mezi policejními orgány a tam, kde takové dohody nebo ujednání již existují, jejich doplnění. Při neexistenci takovýchto dohod nebo ujednání mezi dotčenými smluvními stranami mohou smluvní strany považovat tuto Úmluvu za základ pro vzájemnou spolupráci v oblasti trestního řízení v souvislosti s trestnými činy, na které se vztahuje tato Úmluva. Smluvní strany ve všech vhodných případech v plné míře využijí dohod nebo ujednání, jakož i mezinárodních nebo regionálních organizací, s cílem posílit spolupráci mezi policejními orgány.

3. Smluvní strany se budou snažit v rámci svých možností spolupracovat za účelem reagování na nadnárodní organizovaný zločin páchaný prostřednictvím moderních technologií.

Článek 28

Shromažďování, výměna a analýza informací o povaze organizovaného zločinu

1. Každá smluvní strana zváží možnost analyzování, ve spolupráci s vědeckou a akademickou obcí, trendů v oblasti organizovaného zločinu na svém území, podmínek, v nichž organizovaný zločin působí, i zapojených profesionálních skupin a technologií.

2. Smluvní strany zváží vypracování sdílení expertních analýz v souvislosti s organizovanou trestnou činností a jejich sdílení mezi sebou navzájem i prostřednictvím mezinárodních a regionálních organizací. Za tím účelem by měly být případně vypracovány společné definice, standardy a metodologie.

3. Každá smluvní strana zváží možnost monitorování svých strategií a opatření přijatých za účelem boje s organizovaným zločinem a hodnocení jejich efektivnosti a účinnosti.

Článek 29

Školení a technická pomoc

1. Každá smluvní strana bude v nezbytném rozsahu iniciovat, vyvíjet či zlepšovat konkrétní školicí programy pro orgány činné v trestním řízení, včetně státních zástupců, vyšetřujících soudců a zaměstnanců celních orgánů pověřených zajišťováním předcházení, odhalování a potírání trestných činů, na které se vztahuje tato Úmluva. Tyto programy mohou zahrnovat dočasné přidělování a výměny pracovníků a budou se týkat, v rozsahu, který umožňuje vnitrostátní právo, zejména:

(a) metod užívaných při předcházení, odhalování a potírání trestných činů, na které se vztahuje tato Úmluva;

(b) tras a metod využívaných osobami podezřelými z podílení se na páchání trestných činů, na které se vztahuje tato Úmluva, včetně tranzitních států;

(c) monitorování pohybu pašovaného zboží;

(d) odhalování a monitorování pohybů výnosů z trestné činnosti, majetku, vybavení nebo jiných prostředků a metod užívaných pro převod, zatajení nebo zastření takovýchto výnosů, majetku, vybavení nebo jiných prostředků, jakož i metod užívaných v boji proti praní špinavých peněz a jiným trestným činům finanční povahy;

(e) shromažďování důkazů;

(f) metod dohledu v zónách volného obchodu a svobodných přístavech;

(g) moderního zařízení a metod pro odhalování a zamezování trestné činnosti včetně elektronického sledování, sledovaných zásilek a skrytého vyšetřování;

(h) metod užívaných v boji s mezinárodním organizovaným zločinem páchaným prostřednictvím využití počítačů, telekomunikačních sítí nebo jiných forem moderní technologie; a

(i) metod užívaných při ochraně obětí a svědků.

2. Smluvní strany si budou vzájemně pomáhat při plánování a provádění výzkumných a školicích programů určených k sdílení odborných znalostí v oblastech uvedených v odstavci 1 tohoto článku, a za tím účelem budou též, tam, kde je to vhodné, využívat regionální a mezinárodní konference a semináře s cílem podpořit spolupráci a podněcovat diskusi o problémech, které se jich společně týkají, včetně speciálních problémů a potřeb tranzitních států.

3. Smluvní strany budou podporovat školení a technickou pomoc, která usnadní vydávání a vzájemnou právní pomoc. Taková školení a technická pomoc mohou zahrnovat jazyková školení, dočasné přidělování a vzájemné výměny pracovníků v ústředních orgánech nebo orgánech s příslušnou odpovědností.

4. V případě stávajících dvoustranných a mnohostranných dohod nebo ujednání smluvní strany v nezbytném rozsahu posílí své úsilí o maximalizaci operačních a školicích činností v rámci mezinárodních a regionálních organizací a v rámci jiných příslušných dvoustranných a mnohostranných dohod a ujednání.

Článek 30

Jiná opatření: uplatňování Úmluvy prostřednictvím hospodářského rozvoje a technické pomoci

1. Smluvní strany přijmou opatření vedoucí k optimálnímu uplatňování této Úmluvy v co největším možném rozsahu prostřednictvím mezinárodní spolupráce, přičemž vezmou v úvahu negativní dopady organizovaného zločinu na společnost všeobecně, zejména pak na její dlouhodobě udržitelný rozvoj.

2. Smluvní strany vynaloží konkrétní úsilí v co největším možném rozsahu a ve vzájemné koordinaci i v koordinaci s mezinárodními a regionálními organizacemi s cílem:

(a) prohloubit na nejrůznějších úrovních svou spolupráci s rozvojovými zeměmi za účelem posílení schopnosti těchto zemí předcházet a bojovat proti nadnárodnímu organizovanému zločinu;

(b) posílit finanční a materiální pomoc s cílem podpořit snahy rozvojových zemí efektivně bojovat s nadnárodním organizovaným zločinem a pomáhat jim úspěšně uplatňovat tuto Úmluvu;

(c) poskytovat technickou pomoc rozvojovým zemím a zemím v etapě přechodu na tržní hospodářství za účelem napomoci plnění jejich potřeb při uplatňování této Úmluvy. Zatím účelem se smluvní strany vynasnaží přispívat přiměřenými a pravidelnými dobrovolnými příspěvky na účet určený zvláště pro tento účel v rámci mechanismu financování Organizace spojených národů. Smluvní strany mohou rovněž zvážit, v souladu se svým vnitrostátním právem a ustanoveními této Úmluvy, možnost přispět na výše uvedený účet určitým podílem peněz nebo odpovídající hodnoty výnosů z trestné činnosti nebo majetku zkonfiskovaného v souladu s ustanoveními této Úmluvy;

(d) vybízet a přesvědčovat jiné státy a finanční instituce, aby se knim připojily v úsilí vymezeném v tomto článku, zejména poskytováním většího objemu školicích programů a moderního zařízení rozvojovým zemím s cílem pomáhat jim při dosažení cílů této Úmluvy.

3. V rozsahu, v jakém to je možné, se tato opatření nedotknou stávajících závazků k zahraniční pomoci ani jiných dohod o finanční spolupráci na dvoustranné, regionální nebo mezinárodní úrovni.

4. Smluvní strany mohou uzavřít dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání ohledně hmotné a logistické pomoci při zohlednění finančních dohod nutných pro to, aby prostředky mezinárodní spolupráce zakotvené v této Úmluvě byly účinné, a za účelem předcházení nadnárodnímu organizovanému zločinu, jeho odhalování a potírání.

Článek 31

Prevence

1. Smluvní strany se budou snažit vyvíjet a hodnotit národní projekty a vypracovat a prosazovat postupy nejlepší praxe a strategie zaměřené na předcházení nadnárodnímu organizovanému zločinu.

2. Smluvní strany se prostřednictvím vhodných legislativních, administrativních nebo jiných opatření vynasnaží, v souladu se základními zásadami svého vnitrostátního práva, snížit stávající nebo budoucí příležitosti organizovaných zločineckých skupin vstupovat na legální trhy s výnosy z trestné činnosti. Tato opatření by se měla zaměřit na:

(a) posílení spolupráce mezi policejními orgány nebo státními zástupci a příslušnými soukromými subjekty, včetně jednotlivých průmyslových odvětví;

(b) prosazování vypracování standardů a postupů určených k zajištění bezúhonnosti veřejných a příslušných soukromých subjektů, jakož i pravidel chování pro příslušné profese, zejména advokáty, notáře, daňové poradce a účetní;

(c) předcházení zneužití veřejných zakázek zadávaných veřejnými orgány a dotací a licencí udělovaných veřejnými orgány pro účely obchodní činnosti organizovanými zločineckými skupinami;

(d) předcházení zneužití právnických osob organizovanými zločineckými skupinami; takováto opatření mohou zahrnovat:

(i) vytvoření veřejné evidence právnických a fyzických osob podílejících se na založení, řízení a financování právnických osob;

(ii) zavedení možnosti zabránit na základě soudního rozhodnutí nebo jakéhokoliv vhodného prostředku po přiměřené časové období osobám odsouzeným za trestné činy, na které se vztahuje tato Úmluva, v možnosti působit ve funkci ředitelů právnických osob založených v rámci jejich soudní pravomoci;

(iii) vytvoření celostátní evidence osob, jimž je zamezeno v možnosti působit ve funkci ředitelů právnických osob; a

(iv) výměnu informací obsažených v evidencích, na něž se odkazuje v písmenu (d) bodech (i) a (iii) tohoto odstavce, s příslušnými orgány jiných smluvních stran.

3. Smluvní strany budou usilovat o prosazování opětovné integrace do společnosti osob odsouzených za trestné činy, na které se vztahuje tato Úmluva.

4. Smluvní strany se vynasnaží pravidelně hodnotit stávající příslušné právní nástroje a správní postupy za účelem odhalení možnosti jejich zneužití organizovanými zločineckými skupinami.

5. Smluvní strany se vynasnaží rozšiřovat povědomí veřejnosti o existenci, příčinách a závažnosti nadnárodního organizovaného zločinu a hrozbě, kterou představuje. Informace lze ve vhodných případech šířit prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a zahrnují opatření prosazující účast veřejnosti na předcházení a boji s takovýmto zločinem.

6. Každá smluvní strana bude informovat generálního tajemníka Organizace spojených národů o názvu a adrese orgánu nebo orgánů, které mohou pomáhat jiným smluvním stranám při tvorbě opatření pro předcházení nadnárodnímu organizovanému zločinu.

7. Smluvní strany budou vhodným způsobem spolupracovat spolu navzájem a s příslušnými mezinárodními a regionálními organizacemi na prosazování a tvorbě opatření, na která odkazuje tento článek. To zahrnuje účast na mezinárodních projektech zaměřených na předcházení nadnárodnímu organizovanému zločinu, spočívající například ve zmírňování podmínek, které činí skupiny na okraji společnosti zranitelnými vůči působení nadnárodního organizovaného zločinu.

Článek 32

Konference smluvních stran Úmluvy

1. Tímto se zakládá konference smluvních stran Úmluvy s cílem posílit schopnost smluvních stran bojovat s nadnárodním organizovaným zločinem a prosazovat a kontrolovat provádění této Úmluvy.

2. Generální tajemník Organizace spojených národů svolá konferenci stran nejpozději jeden rok po vstupu této Úmluvy v platnost. Konference smluvních stran přijme jednací řád a pravidla upravující činnosti popsané v odstavcích 3 a 4 tohoto článku (včetně pravidel týkajících se hrazení výdajů vzniklých při provádění těchto činností).

3. Konference smluvních stran dohodne mechanismy pro dosahování cílů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, včetně:

(a) usnadňování činností smluvních stran podle článků 29, 30 a 31 této Úmluvy, včetně vybízení k mobilizaci dobrovolných příspěvků;

(b) usnadňování výměny informací mezi smluvními stranami o modelech a trendech v nadnárodním organizovaném zločinu a o úspěšných postupech v oblasti boje proti němu;

(c) spolupráce s příslušnými mezinárodními a regionálními organizacemi a nestátními organizacemi;

(d) pravidelné kontroly provádění této Úmluvy;

(e) vydávání doporučení za účelem zlepšení této Úmluvy a jejího provádění.

4. Pro účely odstavce 3 písmen (d) a (e) tohoto článku konference smluvních stran obdrží nezbytné informace o opatřeních přijatých smluvními stranami při provádění této Úmluvy a obtížích, s kterými se při tom tyto smluvní strany setkaly, prostřednictvím sdělení poskytnutých smluvními stranami a prostřednictvím dodatečných kontrolních mechanismů, které mohou být konferencí smluvních stran stanoveny.

5. Každá smluvní strana poskytne konferenci smluvních stran informace o svých programech, plánech a postupech, jakož i o legislativních a administrativních opatřeních přijatých za účelem provádění této Úmluvy, dle požadavků konference smluvních stran.

Článek 33

Sekretariát

1. Generální tajemník Organizace spojených národů poskytne konferenci smluvních stran Úmluvy potřebné služby jakožto její sekretariát.

2. Sekretariát:

(a) napomáhá konferenci smluvních stran při provádění činností uvedených v článku 32 této Úmluvy, organizuje zasedání konference smluvních stran a poskytuje pro ně nezbytné služby;

(b) na požádání napomáhá smluvním stranám při poskytování informací konferenci smluvních stran, tak jak je stanoveno v článku 32 odstavci 5 této Úmluvy; a

(c) zajišťuje nezbytnou koordinaci se sekretariáty příslušných mezinárodních a regionálních organizací.

Článek 34

Provádění Úmluvy

1. Každá smluvní strana přijme nezbytná opatření, včetně legislativních a administrativních opatření, v souladu se základními zásadami svého vnitrostátního práva, k zajištění splnění svých povinností vyplývajících z této Úmluvy.

2. Trestné činy stanovené v souladu s články 5, 6, 8 a 23 této Úmluvy budou stanoveny ve vnitrostátním právu každé smluvní strany bez ohledu na nadnárodní povahu nebo činnost organizované zločinecké skupiny tak, jak stanoví článek 3 odstavec 1 této Úmluvy, s výjimkou případů, kdy článek 5 této Úmluvy vyžaduje činnost organizované zločinecké skupiny.

3. Každá smluvní strana může pro předcházení a boj proti nadnárodnímu organizovanému zločinu přijmout přísnější nebo tvrdší opatření, než která jsou stanovena touto Úmluvou.

Článek 35

Řešení sporů

1. Smluvní strany se budou snažit řešit spory související s výkladem nebo prováděním této Úmluvy jednáním.

2. Jakékoliv spory mezi dvěma nebo více smluvními stranami související s výkladem nebo prováděním této Úmluvy, které nebude možné v přiměřené době vyřešit na základě jednání, budou na žádost jedné z těchto smluvních stran předloženy k rozhodčímu řízení. Jestliže se šest měsíců od data podání žádosti o rozhodčí řízení tyto smluvní strany nedohodnou na organizaci rozhodčího řízení, kterákoliv z těchto smluvních stran může spor postoupit Mezinárodními soudnímu dvoru prostřednictvím žádosti podané v souladu s jeho Statutem.

3. Každá smluvní strana může při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení této Úmluvy nebo při přístupu k ní prohlásit, že se nepovažuje být vázána odstavcem 2 tohoto článku. Ostatní smluvní strany nebudou vázány odstavcem 2 tohoto článku vůči žádné smluvní straně, která učinila takovouto výhradu.

4. Jakákoliv smluvní strana, která učinila výhradu v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, může kdykoliv tuto výhradu odvolat na základě sdělení adresovaného generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

Článek 36

Podpis, ratifikace, přijetí, schválení a přístup

1. Tato Úmluva bude otevřena k podpisu všem státům od 12. do 15. prosince 2000 v Palermu v Itálii a následně pak v ústředním sídle Organizace spojených národů v New Yorku až do 12. prosince 2002.

2. Tato Úmluva bude rovněž otevřena k podpisu regionálním organizacím pro hospodářskou integraci za předpokladu, že alespoň jeden členský stát takové organizace tuto Úmluvu podepsal v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

3. Tato Úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifíkační listiny a listiny o přijetí či schválení budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. Regionální organizace pro hospodářskou integraci může uložit svou ratifíkační listinu nebo listinu o přijetí či schválení, jestliže alespoň jeden z jejích členských států učinil totéž. V takovéto ratifíkační listině, listině o přijetí či schválení taková organizace uvede rozsah svých kompetencí v souvislosti se záležitostmi upravenými touto Úmluvou. Takováto organizace bude rovněž informovat depozitáře o jakékoliv významné změně rozsahu svých kompetencí.

4. Tato Úmluva je otevřená k přístupu jakémukoliv státu nebo jakékoliv regionální organizaci pro hospodářskou integraci, jejíž alespoň jeden členský stát je stranou této Úmluvy. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. V době svého přístupu regionální organizace pro hospodářskou integraci prohlásí rozsah svých kompetencí v souvislosti se záležitostmi upravenými touto Úmluvou. Takováto organizace bude rovněž informovat depozitáře o jakékoliv významné změně rozsahu svých kompetencí.

Článek 37

Vztah k protokolům

1. Tato Úmluva může být doplněna jedním nebo více protokoly.

2. K tomu, aby se mohly stát smluvní stranou protokolu, musí být stát nebo regionální organizace pro hospodářskou integraci rovněž smluvní stranou této Úmluvy.

3. Smluvní strana této Úmluvy není vázána protokolem, pokud se nestane smluvní stranou protokolu v souladu s jeho ustanoveními.

4. Jakýkoliv protokol k této Úmluvě bude vykládán společně s touto Úmluvou s přihlédnutím k účelu daného protokolu.

Článek 38

Vstup v platnost

1. Tato Úmluva vstoupí v platnost devadesátého dne od data uložení čtyřicáté ratifíkační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu. Pro účely tohoto odstavce nebude žádná listina uložená regionální organizací pro hospodářskou integraci považována za dodatečnou k listinám uloženým členskými státy takové organizace.

2. Pro každý stát nebo regionální organizaci pro hospodářskou integraci ratifikující, přijímající, schvalující tuto Úmluvu nebo kní přistupující po uložení čtyřicáté listiny dokládající takovýto akt, vstoupí tato Úmluva v platnost třicátého dne od data uložení příslušné listiny tímto státem nebo organizací.

Článek 39

Změny

1. Po uplynutí pěti let od vstupu této Úmluvy v platnost může smluvní strana navrhnout změnu a předložit tento návrh generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který poté sdělí návrh změny smluvním stranám a konferenci smluvních stran účastnících se Úmluvy za účelem zvážení návrhu a rozhodnutí o něm. Konference smluvních stran se vynasnaží dosáhnout shody ohledně každé změny. V nejzazším případě, jestliže budou všechny snahy o shodu vyčerpány a nebude dosaženo dohody, lze změnu přijmout dvoutřetinovou většinou hlasů smluvních stran přítomných a hlasujících na jednání konference smluvních stran.

2. Regionální organizace pro hospodářskou integraci v záležitostech, které spadají do jejich kompetencí, budou uplatňovat své hlasovací právo dle tohoto článku s počtem hlasů rovnajícím se počtu jejich členských států, které jsou stranami této Úmluvy. Takové organizace neuplatní své hlasovací právo, jestliže jejich členské státy uplatní své hlasovací právo, a naopak.

3. Změna přijatá v souladu s odstavcem 1 tohoto článku podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení smluvními stranami.

4. Změna přijatá v souladu s odstavcem 1 tohoto článku vstoupí v platnost ve vztahu ke smluvní straně devadesát dní od data uložení její ratifíkační listiny, listiny o přijetí či schválení takovéto změny u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

5. Poté, co změna vstoupí v platnost, bude závazná pro ty smluvní strany, které vyslovily souhlas s tím, být touto změnou vázány. Ostatní smluvní strany budou nadále vázány ustanoveními této Úmluvy a všemi předchozími změnami, které ratifikovaly, přijaly či s nimi vyslovily souhlas.

Článek 40

Vypovězení Úmluvy

1. Smluvní strana může vypovědět tuto Úmluvu na základě písemného sdělení adresovaného generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Takové vypovězení nabude účinnosti jeden rok od data doručení tohoto sdělení generálnímu tajemníkovi.

2. Regionální organizace pro hospodářskou integraci přestane být stranou této Úmluvy poté, co ji všechny její členské státy vypověděly.

3. Vypovězení této Úmluvy v souladu s odstavcem 1 tohoto článku bude mít za následek vypovězení veškerých s ní souvisejících protokolů.

Článek 41

Depozitář a jazyky

1. Generální tajemník Organizace spojených národů je určen jako depozitář této Úmluvy.

2. Originál této Úmluvy, jejíž anglické, arabské, čínské, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.


NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní zplnomocnění zástupci řádně pověření svými příslušnými vládami tuto Úmluvu podepsali.

Přesunout nahoru