Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Sdělení č. 41/2013 Sb. m. s.Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Mezinárodní úmluvě o občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené znečištěním ropnými palivy

Datum vyhlášení 30.05.2013
Uzavření smlouvy 23.03.2001
Ratifikace Smlouvy 21.11.2012
Platnost od 20.03.2013
Profil dokumentu
Partneři ve smlouvách
Oblasti smluvní úpravy
více
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

41

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 23. března 2001 byla v Londýně přijata Mezinárodní úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené znečištěním ropnými palivy.

S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky.

Listina o přístupu České republiky k Úmluvě, podepsaná prezidentem republiky dne 21. listopadu 2012, byla uložena u generálního tajemníka Mezinárodní námořní organizace, depozitáře Úmluvy, dne 20. prosince 2012.

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 14 odst. 1 dne 21. listopadu 2008. Pro Českou republiku vstoupila v platnost v souladu s ustanovením odstavce 2 téhož článku dne 20. března 2013.

Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.


INTERNATIONAL CONVENTION ON CIVIL LIABILITY FOR BUNKER OIL POLLUTION DAMAGE, 2001

PŘEKLAD

MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA O OBČANSKOPRÁVNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODY ZPŮSOBENÉ ZNEČIŠTĚNÍM ROPNÝMI PALIVY Z ROKU 2001

Text schválený konferencí

SMLUVNÍ STÁTY TÉTO ÚMLUVY,

S OHLEDEM NA článek 194 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982, který stanoví, že státy přijmou všechna nezbytná opatření k zabránění, omezení a kontrole znečišťování mořského prostředí,

TAKÉ S OHLEDEM na článek 235 uvedené úmluvy, který stanoví, že členské státy spolupracují na dalším vývoji příslušných pravidel mezinárodního práva s cílem zajistit okamžitou a přiměřenou náhradu za všechny škody způsobené znečištěním mořského prostředí,

VZHLEDEM k úspěchu Mezinárodní úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené znečištěním ropou z roku 1992 a Mezinárodní úmluvy o zřízení mezinárodního fondu pro náhradu škod způsobených znečištěním ropou z roku 1992, které zajišťují náhradu osobám, které utrpí škodu znečištěním způsobeným únikem nebo vypuštěním hromadně přepravované ropy z lodí,

TAKÉ VZHLEDEM k přijetí Mezinárodní úmluvy o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři z roku 1996 s cílem poskytnout přiměřenou, okamžitou a účinnou náhradu za škody způsobené mimořádnými událostmi v souvislosti s námořní přepravou nebezpečných a škodlivých látek,

UZNÁVAJÍCE důležitost stanovení striktní odpovědnosti za všechny formy ropného znečištění, která je zároveň spojena s vhodným omezením úrovně takové odpovědnosti,

S OHLEDEM na nutnost přijmout doplňková opatření k zajištění plateb přiměřené, okamžité a účinné náhrady za škody způsobené znečištěním vzniklým únikem nebo vypuštěním ropných paliv z lodí,

PŘEJÍCE SI přijmout pro takové případy jednotná mezinárodní pravidla a postupy pro určení odpovědnosti a poskytnutí přiměřené náhrady,

SE DOHODLY takto:

Článek 1

Definice

Pro účely této úmluvy se rozumí:

1. „lodí“ jakékoliv námořní plavidlo nebo jiné zařízení plovoucí po moři,

2. „osobou“ jakýkoli jednotlivec nebo osobní obchodní společnost nebo jakýkoli veřejný nebo soukromý subjekt, včetně státu nebo jeho správních částí,

3. „vlastníkem lodi“ vlastník, včetně registrovaného vlastníka, nájemce lodi podle nájemní smlouvy typu bareboat charter, provozovatele a disponenta lodi,

4. „registrovaným vlastníkem“ osoba nebo osoby registrované jako vlastníci lodi nebo, není-li k dispozici registrace, osoba nebo osoby vlastnící loď. Ovšem v případě lodi ve vlastnictví státu a provozované obchodní společností, která je v tomto státě registrována jako provozovatel lodi, se „registrovaným vlastníkem“ rozumí taková společnost,

5. „ropnými palivy“ jakékoliv uhlovodíkové minerální látky, včetně maziv, používané nebo určené k provozu nebo pohonu lodi, a jakákoliv rezidua takových látek,

6. „úmluvou o občanskoprávní odpovědnosti“ Mezinárodní úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené znečištěním ropou z roku 1992, ve znění pozdějších předpisů,

7. „preventivními opatřeními“ jakákoliv přiměřená opatření podniknutá jakoukoli osobou poté, co došlo k mimořádné události, s cílem zabránit škodám způsobeným znečištěním nebo tyto škody minimalizovat,

8. „mimořádná událost“ jakákoliv událost nebo posloupnost událostí stejného původu, které způsobí škody v důsledku znečištění nebo vytvoří vážnou a bezprostřední hrozbu vzniku takové škody,

9. „škodou způsobenou znečištěním“:

a) ztráta nebo škoda vzniklá mimo loď, vyplývající z úniku nebo vypuštění ropných paliv z lodi, bez ohledu na to, kde k takovému úniku nebo vypuštění dojde, za předpokladu, že náhrada za poškození životního prostředí, kromě ztráty zisku vyplývající z takového poškození, je omezena na náklady na skutečně přijatá přiměřená opatření k obnově původního stavu nebo opatření k obnově původního stavu, která budou teprve přijata;

b) náklady na preventivní opatření a další ztráty nebo škody, které vznikly v důsledku těchto opatření,

10. „státem registrace“ ve vztahu k registrované lodi stát, ve kterém je loď registrována, a ve vztahu k neregistrované lodi stát, pod jehož vlajkou má loď právo plout,

11. „hrubou prostorností“ hrubá prostornost vypočítaná v souladu s předpisy pro vyměřování prostornosti obsaženými v příloze 1 Mezinárodní úmluvy o vyměřování lodí z roku 1969.

12. „organizací“ Mezinárodní námořní organizace,

13. „generálním tajemníkem“ generální tajemník organizace.

Článek 2

Oblast působnosti

Tato úmluva se použije výlučně:

a) na škody způsobené znečištěním, ke kterým došlo:

i) na území smluvního státu, včetně pobřežního moře, a

ii) ve výlučné ekonomické zóně smluvního státu zřízené podle mezinárodního práva, nebo pokud smluvní stát takovou zónu nezřídil, v oblasti sousedící s pobřežním mořem tohoto státu, které tento stát určil podle mezinárodního práva, do vzdálenosti nejvýše 200 námořních mil od základní linie, od níž se měří šíře jeho pobřežního moře;

b) na preventivní opatření, ať jsou přijata kdekoli, která mají takové škodě předcházet nebo ji minimalizovat.

Článek 3

Odpovědnost vlastníka lodi

1. Kromě případů stanovených v odstavcích 3 a 4 je vlastník lodi v době mimořádné události odpovědný za škodu způsobenou znečištěním jakýmikoli ropnými palivy na palubě nebo pocházejícími z lodi s tím, že pokud je mimořádná událost tvořena posloupností událostí, které mají stejný původ, odpovědnost připadne vlastníkovi lodi v okamžiku vzniku první události.

2. V případech, kdy je ve smyslu odstavce 1 odpovědných více osob, jejich odpovědnost je společná a nerozdílná.

3. Vlastník lodi nenese za škody způsobené znečištěním žádnou odpovědnost, pokud prokáže, že:

a) škoda vznikla v důsledku války, nepřátelských akcí, občanské války, povstání nebo přírodního jevu výjimečného, neodvratného a nepřekonatelného charakteru;

b) škoda byla zcela způsobena aktem nebo opomenutím učiněným třetí stranou s úmyslem způsobit tuto škodu;

c) škoda byla způsobena nedbalostí nebo chybou vlády nebo orgánu odpovědného za údržbu světel nebo jiných navigačních zařízení, při výkonu jeho funkce.

4. Pokud vlastník lodi prokáže, že škoda způsobená znečištěním vyplývá zcela nebo zčásti z úmyslu nebo opomenutí osoby, která utrpěla škodu, nebo z nedbalosti této osoby, může být vlastník lodi zcela nebo zčásti zproštěn odpovědnosti vůči takové osobě.

5. Žádný nárok na náhradu za škodu způsobenou znečištěním nesmí být uplatněn proti vlastníkovi lodi jinak než v souladu s touto úmluvou.

6. Žádným ustanovením této úmluvy není dotčeno jakékoliv právo vlastníka lodi na opravné prostředky, které existují nezávisle na této úmluvě.

Článek 4

Výluky z působnosti úmluvy

1. Tato úmluva se neuplatní na škody způsobené znečištěním ve smyslu úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti, bez ohledu nato, zda je náhrada podle uvedené úmluvy splatná.

2. S výjimkou ustanovení odstavce 3 se ustanovení této úmluvy neuplatní pro válečné lodě, pomocné vojenské lodě nebo jiné lodě vlastněné nebo provozované státem a v dané době používané výlučně pro nekomerční účely.

3. Smluvní stát může rozhodnout o uplatnění této úmluvy pro své válečné lodě nebo další lodě popsané v odstavci 2, v takovém případě to oznámí generálnímu tajemníkovi a specifikuje podmínky takového uplatnění.

4. Ohledně lodí vlastněných smluvním státem a používaných pro komerční účely každý stát může být žalován podle soudní příslušnosti stanovené v článku 9 a vzdává se všech obranných prostředků založených na jeho statusu jako svrchovaného státu.

Článek 5

Mimořádné události zahrnující dvě nebo více lodí

V případech, kdy mimořádná událost zahrnuje dvě nebo více lodí a dojde ke škodě způsobené znečištěním, jsou vlastníci všech zúčastněných lodí, pokud nejsou zbaveni odpovědnosti podle článku 3, společně a nerozdílně odpovědni za všechny škody, které nejsou rozumným způsobem oddělitelné.

Článek 6

Omezení odpovědnosti

Žádné ustanovení této úmluvy nemá vliv na právo vlastníka lodi a osoby nebo osob poskytujících pojištění nebo jiné finanční zajištění omezit odpovědnost podle kteréhokoliv použitelného vnitrostátního nebo mezinárodního režimu, jako je Úmluva o omezení odpovědnosti za námořní nároky z roku 1976, ve znění pozdějších předpisů.

Článek 7

Povinné pojištění nebo finanční zajištění

1. Registrovaný vlastník lodi s hrubou prostorností větší než 1000 registrované ve smluvním státě, musí udržovat pojištění nebo jiné finanční zajištění, jako je záruka banky nebo podobné finanční instituce, kryjící odpovědnost registrovaného vlastníka za škody způsobené znečištěním ve výši rovné limitům odpovědnosti podle použitelného vnitrostátního nebo mezinárodního režimu omezení, které ale v žádném z případů nepřesahuje částku vypočtenou podle Úmluvy o omezení odpovědnosti za námořní nároky z roku 1976, ve znění pozdějších předpisů.

2. Každé lodi se poté, co příslušný orgán smluvního státu rozhodne, že byly splněny požadavky odstavce 1, vydá osvědčení o tom, že pojištění nebo jiné finanční zajištění bylo sjednáno v souladu s ustanoveními této úmluvy. Pro loď registrovanou ve smluvním státě takové osvědčení vydá nebo ověří příslušný orgán státu registrace; pro loď neregistrovanou ve smluvním státě může osvědčení vydat nebo potvrdit příslušný orgán kteréhokoliv smluvního státu. Osvědčení musí odpovídat vzoru uvedenému v příloze k této úmluvě a musí obsahovat tyto údaje:

a) název lodi, volací znak a rejstříkový přístav;

b) jméno a hlavní obchodní sídlo registrovaného vlastníka;

c) identifikační číslo lodi podle Mezinárodní námořní organizace (IMO);

d) typ a dobu trvání pojištění nebo finančního zajištění;

e) jméno a hlavní obchodní sídlo pojistitele nebo jiné osoby poskytující zajištění a tam, kde je to vhodné, obchodní místo, kde bylo pojištění nebo finanční zajištění sjednáno;

f) dobu platnosti osvědčení, která nesmí být delší než pojistná doba nebo doba trvání finančního zajištění.

3.

a) Smluvní stát může k vydávání osvědčení uvedeného v odstavci 2 zmocnit jím uznávanou instituci nebo organizaci. Taková instituce nebo organizace informuje tento stát o vydání každého osvědčení. Ve všech případech smluvní stát plně ručí za úplnost a přesnost takto vydaného osvědčení a zavazuje se přijmout nezbytná opatření k uspokojení tohoto závazku.

b) Smluvní stát oznámí generálnímu tajemníkovi:

i) konkrétní odpovědnost a podmínky zmocnění jím uznané instituce nebo organizace;

ii) odnětí takového zmocnění a

iii) datum účinku takového zmocnění nebo jeho odnětí.

Zmocnění nenabude účinnosti před uplynutím tří měsíců ode dne, kdy bylo generálnímu tajemníkovi podáno příslušné oznámení.

c) Instituce nebo organizace zmocněná k vydávání osvědčení v souladu s tímto odstavcem musí být oprávněna přinejmenším k odnětí těchto osvědčení, pokud nejsou zachovány podmínky, za kterých bylo osvědčení vydáno. Ve všech případech musí instituce nebo organizace takové odnětí oznámit státu, jehož jménem bylo osvědčení vydáno.

4. Osvědčení se vyhotoví v úředním jazyce nebo jazycích vydávajícího státu. Není-li použitým jazykem angličtina, francouzština nebo španělština, musí text zahrnovat překlad do jednoho z těchto jazyků, a pokud tento stát tak rozhodne, může být úřední jazyk tohoto státu vynechán.

5. Osvědčení se uchovává na palubě lodi a kopie se uloží u orgánů, které vedou záznamy o registraci lodi, nebo pokud loď není registrována ve smluvním státě, u orgánů vydávajících nebo potvrzujících osvědčení.

6. Pojištění nebo jiné finanční zajištění nesplňuje požadavky tohoto článku, pokud může být ukončeno z jiných důvodů, než je uplynutí pojistné doby nebo platnosti zajištění specifikované v osvědčení podle odstavce 2 tohoto článku, před uplynutím tří měsíců ode dne oznámení o jeho ukončení orgánům uvedeným v odstavci 5 tohoto článku, pokud nebylo osvědčení v uvedené lhůtě těmto orgánům odevzdáno nebo nebylo vydáno nové osvědčení. Výše uvedená ustanovení se podobně použijí pro všechny změny, jež mají za následek, že pojištění nebo zajištění již nesplňuje požadavky tohoto článku.

7. S výhradou ustanovení tohoto článku stanoví podmínky vydání a platnosti osvědčení stát registrace.

8. Nic v této úmluvě nesmí být vykládáno jako překážka pro smluvní stát, která by mu bránila spoléhat se na informace získané od jiných států nebo od organizace nebo jiných mezinárodních organizací ohledně finanční situace poskytovatelů pojištění nebo finančního zajištění pro účely této úmluvy. V takových případech není smluvní stát spoléhající se na takové informace zbaven své odpovědnosti státu vydávajícího osvědčení vyžadované v odstavci 2.

9. Osvědčení vydaná nebo potvrzená jménem smluvního státu ostatní smluvní státy pro účely této úmluvy musí přijmout a považovat za osvědčení stejného účinku jako osvědčení vydaná nebo potvrzená jimi samými, a to i pro lodě neregistrované ve smluvním státě. Smluvní stát si může kdykoliv vyžádat konzultaci s vydávajícím nebo osvědčujícím státem, pokud se domnívá, že pojistitel nebo ručitel jmenovaný v osvědčení není finančně schopen splnit závazky, které ukládá tato úmluva.

10. Jakýkoliv nárok na náhradu za škodu způsobenou znečištěním může být vznesen přímo vůči pojistiteli nebo jiné osobě poskytující finanční zajištění odpovědnosti vlastníkovi registrované lodi za škody způsobené znečištěním. V takovém případě může žalovaná strana uplatnit obranné prostředky (jiné než konkurz nebo likvidaci vlastníka lodi), k jakým by byl oprávněn vlastník lodi, včetně omezení odpovědnosti podle článku 6. Navíc, i když nemá vlastník lodi nárok na omezení odpovědnosti podle článku 6, může žalovaná strana omezit odpovědnost na částku rovnou pojistné částce nebo výši jiného finančního zajištění, jehož udržování je požadováno podle odstavce 1. Žalovaná strana může dále uplatnit námitku, že škoda způsobená znečištěním vznikla vědomě nesprávným chováním vlastníka lodi, ale nesmí podat žádnou jinou námitku, ke které by mohla být oprávněna v případě řízení vlastníka lodi proti ní. Žalovaná strana má v každém případě právo požadovat, aby se vlastník lodi zúčastnil soudního řízení.

11. Smluvní stát nepovolí provoz lodi plující pod jeho vlajkou, na kterou se vztahuje tento článek, dokud není vydáno osvědčení podle odstavce 2 nebo 14.

12. S výhradou ustanovení tohoto článku každý smluvní stát v rámci svého vnitrostátního práva zajistí, že každá loď s hrubou prostorností větší než 1 000, která vplouvá do přístavu na jeho území nebo tento přístav nebo jeho území opouští, nebo která připlouvá k pobřežnímu zařízení v jeho pobřežním moři nebo která od tohoto zařízení odplouvá, má platné pojištění nebo jiné finanční zajištění v rozsahu specifikovaném v odstavci 1, nehledě na to, kde je tato loď registrována.

13. Nehledě na ustanovení odstavce 5 může smluvní stát oznámit generálnímu tajemníkovi, že pro účely odstavce 12 nepožaduje, aby lodě měly při vplutí do přístavu nebo při jeho opuštění nebo při připlutí k příbřežnímu zařízení v jeho pobřežním moři nebo při jeho opuštění na palubě nebo k dispozici osvědčení požadované podle odstavce 2, za předpokladu, že smluvní stát vydávající osvědčení podle odstavce 2, oznámil generálnímu tajemníkovi, že vede záznamy v elektronické formě, přístupné všem smluvním státům, potvrzující existenci osvědčení a umožňující smluvním státům plnit jejich závazky podle odstavce 12.

14. Pokud loď není pojištěna nebo neexistuje jiné finanční zajištění pro loď vlastněnou smluvním státem, potom příslušná ustanovení tohoto článku nejsou pro takovou loď použitelná, ale loď musí mít na palubě osvědčení vydané příslušným orgánem státu registrace, které prokazuje, že loď je vlastněna dotyčným státem a odpovědnost za loď je pokryta v rámci limitu předepsaného podle odstavce 1. Takové osvědčení musí co nejblíže odpovídat vzoru předepsanému odstavcem 2.

15. Stát může v okamžiku ratifikace, přijetí, schválení této úmluvy nebo přístupu k této úmluvě, nebo kdykoliv poté prohlásit, že se tento článek nepoužije pro lodě provozované výlučně v oblasti tohoto státu uvedené v čl. 2 písm. a) bod i).

Článek 8

Lhůty

Právo na náhradu podle této úmluvy zaniká, pokud není do tří let ode dne vzniku škody podána žaloba. Žaloba v žádném případě nesmí být podána později než šest let ode dne mimořádné události, která škodu způsobila. V případech, kdy je mimořádná událost tvořena posloupností událostí, šestiletá lhůta běží od vzniku první takové události.

Článek 9

Soudní příslušnost

1. V případech, kdy mimořádná událost způsobila škodu znečištěním na území včetně pobřežního moře nebo v oblasti uvedené v čl. 2 písm. a) bodu ii) jednoho nebo více smluvních států, nebo byla na takovém území včetně pobřežního moře nebo v takové oblasti přijata preventivní opatření k zabránění škodám způsobeným znečištěním nebo kjejich minimalizaci, mohou být žaloby o náhradu škody proti vlastníkovi lodi, pojistiteli nebo jiné osobě poskytující zajištění odpovědnosti vlastníka podány pouze u soudů některého z těchto smluvních států.

2. Každá žaloba podaná podle odstavce 1 musí být každé žalované straně oznámena v přiměřené lhůtě.

3. Každý smluvní stát zajistí, aby jeho soudy měly soudní příslušnost k projednání žalob o náhradu škody podle této úmluvy.

Článek 10

Uznávání a výkon rozsudků

1. Každý rozsudek vynesený soudem s příslušnou soudní příslušností podle článku 9, který je vykonatelný ve státě původu, ve kterém již nepodléhá běžným formám přezkumu, je uznán v kterémkoliv smluvním státě, s výjimkou:

a) případů, kdy byl rozsudek získán podvodem, nebo

b) případů, kdy žalované straně nebyla v přiměřené době oznámena žaloba a nebyla jí poskytnuta příležitost k řádné obhajobě.

2. Rozsudek uznaný podle odstavce 1 je vykonatelný v každém smluvním státě, jakmile byly splněny náležitosti v tomto státě předepsané. Tyto náležitosti nemohou znovu otevírat skutkovou podstatu věci.

Článek 11

Doložka o nahrazení dosud platných úmluv

Tato úmluva ke dni, kdy je otevřena k podpisu, nahrazuje všechny dosud platné úmluvy nebo úmluvy otevřené k podpisu, ratifikaci nebo přístupu, ale pouze v rozsahu, v jakém by s ní taková úmluva byla v rozporu; tento článek se ovšem nijak nedotýká povinností smluvních států vyplývajících z takové úmluvy vůči státům, které nejsou smluvními stranami této úmluvy.

Článek 12

Podpis, ratifikace, přijetí, chválení a přístup

1. Tato úmluva bude otevřena k podpisu v sídle organizace od 1. října 2001 do 30. září 2002 a poté zůstává otevřena pro přístup.

2. Státy mohou vyjádřit svůj souhlas být vázány touto úmluvou:

a) podpisem nepodléhajícím ratifikaci, přijetí nebo schválení;

b) podpisem podléhajícím ratifikaci, přijetí nebo schválení, následovaným ratifikací, přijetím nebo schválením, nebo

c) přístupem.

3. Ratifikace, přijetí, schválení nebo přístup se uskutečňuje uložením příslušných listin u generálního tajemníka.

4. Každá ratifikační listina, listina o přijetí, listina o schválení nebo listina o přístupu, která je uložena po vstupu v platnost změny této úmluvy týkající se všech existujících smluvních států, nebo po dokončení všech postupů vyžadovaných pro vstup takové změny v platnost, se považuje za listinu, která platí pro tuto úmluvu ve změněném znění.

Článek 13

Státy s více než jedním právním řádem

1. Pokud má stát dvě nebo více územních jednotek, ve kterých jsou pro záležitosti, na které se vztahuje tato úmluva, použitelné různé právní řády, může takový stát v okamžiku podpisu, ratifikace, přijetí, schválení nebo přístupu prohlásit, že se tato úmluva vztahuje na všechny jeho územní jednotky, nebo pouze na jednu nebo několik z nich, a může toto prohlášení kdykoliv pozměnit novým prohlášením.

2. O každém takovém prohlášení stát uvědomí generálního tajemníka a musí výslovně určit územní jednotky, pro které úmluva platí.

3. Ve vztahu ke smluvnímu státu, který učinil takové prohlášení, se:

a) v definici „registrovaného vlastníka“ v čl. 1 odst. 4 odkazy na stát považují za odkazy na takovou územní jednotku;

b) odkazy na stát registrace, a ve vztahu k osvědčení o povinném pojištění na stát, který toto osvědčení vydal nebo potvrdil, považují za odkazy na územní jednotku, ve které je loď registrována a která vydává nebo potvrzuje osvědčení;

c) odkazy této úmluvy na požadavky vnitrostátního práva považují za odkazy na požadavky práva příslušné územní jednotky a

d) odkazy v článcích 9 a 10 na soudy a na rozsudky, které musí být uznány ve smluvních státech, považují za odkazy na soudy a rozsudky, které musí být uznány v příslušné územní jednotce.

Článek 14

Vstup v platnost

1. Tato úmluva vstupuje v platnost jeden rok po dni, ke kterému osmnáct států, včetně pěti států, které mají každý jednotlivě lodě s celkovou hrubou prostorností ne menší než 1 milion tun, buď podepsalo úmluvu bez potřeby další ratifikace, přijetí nebo schválení, nebo uložilo listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu u generálního tajemníka.

2. Pro každý stát, který ratifikuje, přijme nebo schválí úmluvu nebo k ní přistoupí po splnění podmínek vstupu v platnost podle odstavce 1, vstoupí tato úmluva v platnost tři měsíce po dni uložení příslušné listiny.

Článek 15

Výpověď

1. Tuto úmluvu může každý smluvní stát vypovědět kdykoliv po dni, ke kterému tato úmluva vstoupí pro dotyčný stát v platnost.

2. Výpověď se uskuteční uložením příslušné listiny u generálního tajemníka.

3. Výpověď nabývá účinku po uplynutí jednoho roku nebo delšího období, které je případně určeno v listině o výpovědi, od jeho uložení u generálního tajemníka.

Článek 16

Revize nebo změny

1. Organizace může svolat konferenci za účelem revize nebo změn této úmluvy.

2. Organizace svolá konferenci smluvních států za účelem revize nebo změn této úmluvy na žádost nejméně jedné třetiny smluvních států.

Článek 17

Depozitář

1. Tato úmluva se uloží u generálního tajemníka.

2. Generální tajemník:

a) informuje všechny členské státy, které podepsaly úmluvu nebo k ní přistoupily, o:

i) každém novém podpisu nebo uložení listiny a o jeho datu;

ii) datu vstupu této úmluvy v platnost;

iii) uložení každé listiny o vypovězení této úmluvy s uvedením jeho data a data, kterým vypovězení nabývá účinku, a

iv) dalších prohlášeních a oznámeních učiněných podle této úmluvy.

b) doručí ověřené kopie této úmluvy všem signatářským státům a všem státům, které k této úmluvě přistoupily.

Článek 18

Doručení Organizaci spojených národů

Jakmile tato úmluva vstoupí v platnost, generální tajemník doručí text úmluvy sekretariátu Organizace spojených národů k registraci a zveřejnění v souladu s článkem 102 Charty Organizace spojených národů.

Článek 19

Jazyky

Tato úmluva je sepsána v jediném vyhotovení v anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském jazyce, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.


V LONDÝNĚ dne dvacátého třetího března dva tisíce jedna.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zástupci řádně za tímto účelem zplnomocnění svými vládami k této úmluvě své podpisy.


Příloha

OSVĚDČENÍ O POJIŠTĚNÍ NEBO JINÉM FINANČNÍM ZAJIŠTĚNÍ OBČANSKOPRÁVNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODY ZPŮSOBENÉ ZNEČIŠTĚNÍM ROPNÝMI PALIVY

Příloha

Přesunout nahoru