Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Sdělení č. 3/2012 Sb. m. s.Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o Společné úmluvě o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady

Datum vyhlášení 06.01.2012
Uzavření smlouvy 05.09.1997
Platnost od 18.06.2001
Profil dokumentu
více
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

3

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. září 1997 byla ve Vídni přijata Společná úmluva o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady.

Jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Vídni dne 30. září 1997.

Listina o schválení Úmluvy Českou republikou byla uložena u generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii, depozitáře Úmluvy, dne 25. března 1999.

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 40 odst. 1 dne 18. června 2001 a tímto dnem vstoupila v platnost podle odst. 2 téhož článku i pro Českou republiku.

Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.


SPOLEČNÁ ÚMLUVA O BEZPEČNOSTI PŘI NAKLÁDÁNÍ S VYHOŘELÝM PALIVEM A O BEZPEČNOSTI PŘI NAKLÁDÁNÍ S RADIOAKTIVNÍMI ODPADY

PREAMBULE

Kapitola 1Cíle, definice a oblast působnosti
Článek 1Cíle
Článek 2 Článek 3 Definice
Oblast působnosti
Kapitola 2Bezpečnost při nakládání s vyhořelým palivem
Článek 4Obecné bezpečnostní požadavky
Článek 5 Článek 6Stávající zařízení
Umísťování plánovaných zařízení
Článek 7Projektování a výstavba zařízení
Článek 8Posuzování bezpečnosti zařízení
Článek 9Provoz zařízení
Článek 10Ukládání vyhořelého paliva
Kapitola 3Bezpečnost při nakládání s radioaktivními odpady
Článek 11Obecné bezpečnostní požadavky
Článek 12Stávající zařízení a dřívější činnosti
Článek 13Umísťování plánovaných zařízení
Článek 14Projektování a výstavba zařízení
Článek 15Posuzování bezpečnosti zařízení
Článek 16Provoz zařízení
Článek 17Institucionální opatření po uzavření
Kapitola 4Obecná bezpečnostní ustanovení
Článek 18Prováděcí opatření
Článek 19Právní a regulační rámec
Článek 20Regulační orgán
Článek 21Odpovědnost držitele povolení
Článek 22Lidské a finanční zdroje
Článek 23Zabezpečení jakosti
Článek 24Provozní radiační ochrana
Článek 25Havarijní připravenost
Článek 26Vyřazování z provozu
Kapitola 5Různá ustanovení
Článek 27Přeshraniční pohyb
Článek 28Nepoužívané uzavřené zdroje
Kapitola 6Zasedání smluvních stran
Článek 29Přípravné zasedání
Článek 30Přezkumná zasedání
Článek 31Mimořádná zasedání
Článek 32Předkládání zpráv
Článek 33Účast na zasedáních
Článek 34Souhrnné zprávy
Článek 35Jazyky
Článek 36Důvěrnost údajů
Článek 37Sekretariát
Kapitola 7Závěrečná a jiná ustanovení
Článek 38Řešení sporů
Článek 39Podpis, ratifikace, přijetí, schválení, přistoupení
Článek 40Vstup v platnost
Článek 41Změny úmluvy
Článek 42Vypovězení
Článek 43Depozitář úmluvy
Článek 44Závazná znění

PREAMBULE

Smluvní strany

(i) uznávajíce, že při provozu jaderných reaktorů vzniká vyhořelé palivo a radioaktivní odpady a že při použití jiných jaderných technologií rovněž vznikají radioaktivní odpady;

(ii) uznávajíce, že na nakládání s vyhořelým palivem i na nakládání s radioaktivními odpady se vztahují stejné bezpečnostní cíle;

(iii) znovu potvrzujíce důležitost, kterou má pro mezinárodní společenství zajištění toho, aby pro bezpečnost při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady byly plánovány a používány osvědčené postupy;

(iv) uznávajíce důležitost informování veřejnosti o problémech týkajících se bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady;

(v) přejíce si podpořit celosvětové rozšíření kultury jaderné bezpečnosti;

(vi) znovu potvrzujíce, že konečnou odpovědnost za zajištění bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady nese stát;

(vii) uznávajíce, že definování koncepce palivového cyklu náleží státu, přičemž některé státy považují vyhořelé palivo za cennou surovinu, která by mohla být přepracována, a jiné státy volí jeho ukládání;

(viii) uznávajíce, že s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady vyloučenými z této úmluvy, neboť patří do vojenských nebo obranných programů, by mělo být nakládáno v souladu s cíli stanovenými v této úmluvě;

(ix) potvrzujíce, že pro zvyšovaní bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivními odpady je důležitá mezinárodní spolupráce s využitím dvoustranných a mnohostranných mechanismů a této podnětné úmluvy;

(x) vědomy si potřeb rozvojových zemí, a zejména nejméně rozvinutých zemí, a států s hospodářstvím v procesu transformace, jakož i potřeby zjednodušit stávající mechanismy pomoci při plnění jejich práv a povinností uvedených v této podnětné úmluvě;

(xi) přesvědčeny, že radioaktivní odpady by měly být, pokud se to slučuje s bezpečností při nakládání s takovými materiály, uloženy ve státu svého vzniku, a uznávajíce současně, že za určitých okolností by bezpečné a účinné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady mohlo být podpořeno prostřednictvím dohod mezi smluvními stranami o použití zařízení jedné z nich ku prospěchu jiných stran, zvláště v případech, kdy odpad pochází ze společných projektů;

(xii) uznávajíce, že každý stát má právo zakázat dovoz cizího vyhořelého paliva a radioaktivních odpadů na své území;

(xiii) majíce na paměti Úmluvu o jaderné bezpečnosti (1994), Úmluvu o včasném oznamování jaderné nehody (1986), Úmluvu o pomoci v případě jaderné nebo radiační nehody (1986), Úmluvu o fyzické ochraně jaderných materiálů (1980), Úmluvu o předcházení znečišťování moří ukládáním odpadů a jiných látek ve znění pozdějších změn (1994) a jiných relevantních mezinárodních instrumentů;

(xiv) majíce na paměti zásady obsažené v „Mezinárodních základních bezpečnostních standardech pro ochranu proti ionizujícímu záření a pro bezpečnost zdrojů záření“ (1996), v bezpečnostních zásadách MAAE „Zásady nakládání s radioaktivními odpady“ (1995) a v existujících mezinárodních normách vztahujících se k bezpečnosti přepravy radioaktivních materiálů;

(xv) připomínajíce kapitolu 22 Agendy 21 přijaté Konferencí Organizace spojených národů o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992, která znovu potvrdila prvořadou důležitost bezpečného a ekologicky vhodného nakládání s radioaktivními odpady;

(xvi) uznávajíce požadavek posílit systém mezinárodní kontroly, zejména ve vztahu k radioaktivním materiálům, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 3 Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (1989);

se dohodly takto:

KAPITOLA 1

CÍLE, DEFINICE A OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Cíle

Cíle této úmluvy jsou:

(i) celosvětově dosáhnout a udržovat vysokou úroveň bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady cestou posílení národních opatření a mezinárodní spolupráce, včetně případné technické spolupráce vztahující se k bezpečnosti;

(ii) zajistit, aby v průběhu všech fází nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady existovaly účinné zábrany proti potenciálním rizikům tak, aby jednotlivci, společnost a životní prostředí byli chráněni proti škodlivým účinkům ionizujícího záření, a to v současné době i v budoucnu, takovým způsobem, aby potřeby a cíle současné generace byly naplněny, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací naplňovat své potřeby a cíle;

(iii) zabránit haváriím s radiologickými následky a zmírnit jejich následky, pokud takové nastanou v průběhu kterékoliv fáze nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady.

Článek 2

Definice

Pro účely této úmluvy se rozumí:

a) „ uzavřením “ dokončení všech činností určitou dobu po uložení vyhořelého paliva nebo radioaktivních odpadů v úložišti. To zahrnuje závěrečné technické úpravy nebo jiné práce nutné k uvedení zařízení do stavu, který bude dlouhodobě bezpečný;

b) „vyřazováním z provozu“ všechny kroky vedoucí k vyjmutí jaderného zařízení jiného než úložiště ze systému regulační kontroly. Tyto kroky zahrnují procesy dekontaminace a demontáže;

c) „výpustěmi“ plánované a kontrolované vypouštění kapalných nebo plynných radioaktivních materiálů, které vznikají v dozorovaných jaderných zařízeních v průběhu jejich normálního provozu, do životního prostředí, jako schválený postup v rámci limitů povolených regulačním orgánem;

d) „ukládáním“ umístění vyhořelého paliva nebo radioaktivních odpadů v příslušném zařízení bez úmyslu jejich dalšího přemístění;

e) „povolením“ jakékoliv zmocnění, oprávnění nebo osvědčení vydané regulačním orgánem k provádění jakýchkoliv činností vztahujících se k nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady;

f) Jaderným zařízením“ civilní zařízení, související pozemek, budovy a vybavení, ve kterých se radioaktivní materiály vyrábějí, zpracovávají, používají, je s nimi manipulováno, jsou skladovány či ukládány v takovém měřítku, že je nutné brát v úvahu bezpečnostní hlediska;

g) „provozní životností“ časové období, v jehož průběhu je zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady používáno k zamýšlenému účelu. V případě úložiště toto období začíná okamžikem, kdy jsou vyhořelé palivo nebo radioaktivní odpady prvně umístěny v zařízení, a končí uzavřením zařízení;

h) „radioaktivními odpady“ radioaktivní materiály v plynném, kapalném nebo pevném skupenství, pro které smluvní strana nebo fyzická či právnická osoba, jejíž rozhodnutí smluvní strana schválí, nepředpokládá žádné další využití a které jsou na základě právního a regulačního rámce smluvní strany kontrolovány regulačním orgánem jako radioaktivní odpady;

i) „nakládáním s radioaktivními odpady“ všechny činnosti, včetně činností spojených s vyřazováním z provozu, které se vztahují k manipulaci, předběžnému zpracování, zpracování, úpravě, skladování nebo ukládání radioaktivních odpadů, s výjimkou přepravy mimo areál zařízení, ve kterém jsou tyto činnosti prováděny. Může rovněž zahrnovat výpusti;

j) „zařízením pro nakládání s radioaktivními odpady“ jakékoliv zařízení či objekt, jehož prvořadým účelem je nakládání s radioaktivními odpady, včetně jaderného zařízení nacházejícího se v procesu vyřazování z provozu, pokud je smluvní strana označí jako zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady;

k) „regulačním orgánem“ jakýkoliv orgán či orgány, kterým smluvní strana svěřila pravomoc regulovat jakékoliv bezpečnostní aspekty nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady, včetně udělování povolení;

l) „přepracováním“ proces nebo operace, jejichž cílem je získat z vyhořelého paliva radioaktivní izotopy pro další využití;

m) „uzavřeným zdrojem“ radioaktivní materiál, který je trvale uzavřen v pouzdru nebo fixován v pevném stavu, s výjimkou palivových článků jaderného reaktoru;

n) „ vyhořelým palivem “ jaderné palivo, které bylo ozářeno v aktivní zóně reaktoru a trvale z ní odstraněno;

o) „nakládáním s vyhořelým palivem“ všechny činnosti, které se vztahují k manipulaci s vyhořelým palivem či jeho skladování, s výjimkou přepravy mimo areál zařízení, ve kterém jsou tyto činnosti prováděny. Může rovněž zahrnovat výpusti;

p) „zařízením pro nakládání s vyhořelým palivem“ jakékoliv zařízení nebo objekt, jehož prvořadým účelem je nakládání s vyhořelým palivem;

q) „státem určení“ stát, do kterého se plánuje či uskutečňuje přeshraniční pohyb;

r) „ státem původu “ stát, ze kterého se plánuje zahájit či zahajuje přeshraniční pohyb;

s) „státem tranzitu “ kterýkoliv stát jiný než stát původu či stát určení, přes jehož území se plánuje či uskutečňuje přeshraniční pohyb;

t) „skladováním“ umístění vyhořelého paliva nebo radioaktivních odpadů v zařízení, které zajišťuje jejich bezpečné zadržení, s úmyslem jejich dalšího přemístění;

u) „přeshraničním pohybem “ jakákoliv přeprava vyhořelého paliva nebo radioaktivních odpadů ze státu původu do státu určení.

Článek 3

Oblast působnosti

1. Tato úmluva se vztahuje na bezpečnost nakládání s vyhořelým palivem v případech, kdy vyhořelé palivo vzniká při provozu civilních jaderných reaktorů. Na vyhořelé palivo, které se nachází v zařízeních pro přepracování a je předmětem přepracování, se tato úmluva nevztahuje, pokud smluvní strana neprohlásí přepracování za součást nakládání s vyhořelým palivem.

2. Tato úmluva se rovněž vztahuje na bezpečnost nakládání s radioaktivními odpady v případech, kdy radioaktivní odpady vznikají při civilních činnostech. Tato úmluva se však nevztahuje na odpady, které obsahují pouze přírodní radioaktivní materiály a nepocházejí z jaderného palivového cyklu, pokud se nejedná o nepoužívané uzavřené zdroje, ani nejsou prohlášeny smluvní stranou za radioaktivní odpady pro účely této úmluvy.

3. Tato úmluva se nevztahuje na bezpečnost nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady v rámci vojenských nebo obranných programů, pokud tyto nejsou prohlášeny smluvní stranou za vyhořelé palivo nebo radioaktivní odpady pro účely této úmluvy. Tato úmluva se však vztahuje na bezpečnost nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady z vojenských nebo obranných programů, pokud jsou takové materiály trvale převedeny do výlučně civilních programů a je s nimi v rámci těchto civilních programů nakládáno.

4. Tato úmluva se rovněž vztahuje na výpusti podle článků 4, 7, 11, 14, 24 a 26.

KAPITOLA 2

BEZPEČNOST PŘI NAKLÁDÁNÍ S VYHOŘELÝM PALIVEM

Článek 4

Obecné bezpečnostní požadavky

Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby jednotlivci, společnost a životní prostředí byli ve všech fázích nakládání s vyhořelým palivem náležitě chráněni proti radiologickým rizikům.

Každá smluvní strana přitom učiní příslušné kroky, aby:

(i) zajistila, že podkritičnost a odvod zbytkového tepla vznikajícího v průběhu nakládání s vyhořelým palivem jsou náležitě řešeny;

(ii) zajistila, že vznik radioaktivních odpadů spojený s nakládáním s vyhořelým palivem je omezen na prakticky dosažitelné minimum v souladu s přijatou koncepcí palivového cyklu;

(iii) zohlednila vzájemné vazby mezi jednotlivými fázemi nakládání s vyhořelým palivem;

(iv) poskytla účinnou ochranu jednotlivcům, společnosti a životnímu prostředí tak, že se na národní úrovni použijí vhodné ochranné metody schválené regulačním orgánem v souladu s národními právními předpisy, které patřičně zohledňují mezinárodně schválená kritéria a standardy;

(v) zohlednila biologická, chemická a jiná rizika, která by mohla být spojena s nakládáním s vyhořelým palivem;

(vi) vynaložila veškeré úsilí a vyvarovala se činností, jejichž reálně předvídatelné dopady na budoucí generace převyšují dopady, jež jsou povoleny pro současnou generaci;

(vii) se snažila zabránit vytváření nepřiměřených zátěží pro příští generace.

Článek 5

Stávající zařízení

Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k přezkumu bezpečnosti každého zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem existujícího v době, kdy tato úmluva vstoupí pro danou smluvní stranu v platnost, a k zajištění toho, aby v případě nutnosti byla provedena veškerá rozumně proveditelná zlepšení ke zvýšení bezpečnosti takového zařízení.

Článek 6

Umísťování plánovaných zařízení

1. Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby pro plánované zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem byly stanoveny a zavedeny postupy:

(i) hodnocení všech relevantních faktorů vztahujících se kdané lokalitě, které by mohly ovlivnit bezpečnost zařízení v průběhu jeho provozní životnosti;

(ii) hodnocení pravděpodobných dopadů takového zařízení na jednotlivce, společnost a životní prostředí z hlediska bezpečnosti;

(iii) zpřístupňovaní informací o bezpečnosti takového zařízení veřejnosti;

(iv) konzultací se smluvními stranami v blízkosti takového zařízení, pokud by je mohlo ovlivnit, a poskytování obecných údajů vztahujících se k tomuto zařízení těmto smluvním stranám na jejich žádost, aby jim bylo umožněno vyhodnotit pravděpodobný dopad tohoto zařízení na jejich území z hlediska bezpečnosti.

2. Každá smluvní strana přitom učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby taková zařízení neměla nepřijatelné účinky na jiné smluvní strany, a to tak, že je umístí v souladu s obecnými bezpečnostními požadavky článku 4.

Článek 7

Projektování a výstavba zařízení

Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby:

(i) při projektování a výstavbě zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem byla stanovena vhodná opatření k omezení možných radiologických dopadů na jednotlivce, společnost a životní prostředí, včetně dopadů z výpustí či nekontrolovaných úniků;

(ii) ve fázi projektování byly zohledněny plány koncepčního řešení, a podle potřeby i technická opatření pro vyřazení zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem z provozu;

(iii) technologie použité při projektování a při výstavbě zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem byly podloženy zkušenostmi, zkouškami nebo analýzami.

Článek 8

Posuzování bezpečnosti zařízení

Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby:

(i) před zahájením výstavby zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem bylo provedeno systematické posouzení bezpečnosti a posouzení vlivu na životní prostředí, které je přiměřené riziku představovanému takovým zařízením a pokrývá jeho provozní životnost;

(ii) před zahájením provozu zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem byly připraveny aktualizované a podrobné verze posouzení bezpečnosti a posouzení vlivu na životní prostředí, je-li považováno za nutné posouzení zmíněná v bodu i) doplnit.

Článek 9

Provoz zařízení

Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby:

(i) povolení k provozu zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem bylo založeno na příslušných posouzeních uvedených v článku 8 a bylo podmíněno splněním programu uvádění do provozu, který dokládá, že skutečný stav zařízení je v souladu s projektovými a bezpečnostními požadavky;

(ii) byly definovány a podle potřeby přezkoumány limity a podmínky bezpečného provozu odvozené ze zkoušek, provozních zkušeností a posouzení, jak uvádí článek 8;

(iii) provoz, údržba, monitorování, inspekce a zkoušky zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem byly prováděny v souladu se stanovenými postupy;

(iv) inženýrská a technická podpora ve všech oblastech vztahujících se k bezpečnosti byla dostupná po celou dobu provozní životnosti zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem;

(v) nehody významné z hlediska bezpečnosti byly držitelem povolení neprodleně oznamovány regulačnímu orgánu;

(vi) byly stanoveny programy shromažďování a analýzy relevantních provozních zkušeností a v případě potřeby vyvozeny důsledky z jejich výsledků;

(vii) pro zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem byly připravovány a podle potřeby aktualizovány plány vyřazování z provozu s využitím informací shromážděných v průběhu provozní životnosti tohoto zařízení a aby tyto plány byly přezkoumávány regulačním orgánem.

Článek 10

Ukládání vyhořelého paliva

Pokud smluvní strana v souladu s vlastním právním a regulačním rámcem určila vyhořelé palivo k uložení, uložení takového vyhořelého paliva musí být v souladu s povinnostmi podle kapitoly 3, které se vztahují k ukládání radioaktivních odpadů.

KAPITOLA 3

BEZPEČNOST PŘI NAKLÁDÁNÍ S RADIOAKTIVNÍMI ODPADY

Článek 11

Obecné bezpečnostní požadavky

Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby jednotlivci, společnost a životní prostředí byli ve všech fázích nakládání s radioaktivními odpady náležitě chráněni proti radiologickým a jiným rizikům.

Každá smluvní strana přitom učiní příslušné kroky, aby:

(i) zajistila, že podkritičnost a odvod zbytkového tepla vznikajícího v průběhu nakládání s radioaktivními odpady jsou náležitě řešeny;

(ii) zajistila, že vznik radioaktivních odpadů je omezen na prakticky dosažitelné minimum;

(iii) zohlednila vzájemné vazby mezi jednotlivými fázemi nakládání s radioaktivními odpady;

(iv) poskytla účinnou ochranu jednotlivcům, společnosti a životnímu prostředí tak, že se na národní úrovni použijí vhodné ochranné metody schválené regulačním orgánem v souladu s národními právními předpisy, které patřičně zohledňují mezinárodně schválená kritéria a standardy;

(v) zohlednila biologická, chemická a jiná rizika, která by mohla být spojena s nakládáním s radioaktivními odpady;

(vi) vynaložila veškeré úsilí a vyvarovala se činností, jejichž reálně předvídatelné dopady na budoucí generace převyšují dopady, jež jsou povoleny pro současnou generaci;

(vii) se snažila zabránit vytváření nepřiměřených zátěží pro příští generace.

Článek 12

Stávající zařízení a dřívější činnosti

Každá smluvní strana učiní včas příslušné kroky k přezkumu:

(i) bezpečnosti každého zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady existujícího v době, kdy tato úmluva vstoupí pro danou smluvní stranu v platnost, a k zajištění toho, aby v případě nutnosti byla provedena veškerá rozumně proveditelná zlepšení ke zvýšení bezpečnosti takového zařízení;

(ii) výsledků dřívější činnosti s cílem stanovit, zda z důvodů radiační ochrany jsou nutné jakékoliv zásahy, s vědomím toho, že snížení škodlivého účinku snížením dávky by mělo být dostatečné, aby odůvodnilo škody a náklady takového zásahu, včetně jeho společenských nákladů.

Článek 13

Umísťování plánovaných zařízení

1. Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby pro plánované zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady byly stanoveny a zavedeny postupy:

(i) hodnocení všech relevantních faktorů vztahujících se kdané lokalitě, které by mohly ovlivnit bezpečnost zařízení v průběhu jeho provozní životnosti i bezpečnost úložiště po jeho uzavření;

(ii) hodnocení pravděpodobných dopadů takového zařízení na jednotlivce, společnost a životní prostředí z hlediska bezpečnosti s ohledem na možný vývoj podmínek v lokalitě úložiště po jeho uzavření;

(iii) zpřístupňování informací o bezpečnosti takového zařízení veřejnosti;

(iv) konzultací se smluvními stranami v blízkosti takového zařízení, pokud by je mohlo ovlivnit, a poskytování obecných údajů vztahujících se k tomuto zařízení těmto smluvním stranám na jejich žádost, aby jim bylo umožněno vyhodnotit pravděpodobný dopad tohoto zařízení na jejich území z hlediska bezpečnosti.

2. Každá smluvní strana přitom učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby taková zařízení neměla nepřijatelné účinky na jiné smluvní strany, a to tak, že je umístí v souladu s obecnými bezpečnostními požadavky článku 11.

Článek 14

Projektování a výstavba zařízení

Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby:

(i) při projektování a výstavbě zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady byla stanovena vhodná opatření k omezení možných radiologických dopadů na jednotlivce, společnost a životní prostředí, včetně dopadů z výpustí či nekontrolovaných úniků;

(ii) ve fázi projektování byly zohledněny plány koncepčního řešení, a podle potřeby i technická opatření pro vyřazení zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady jiného než úložiště z provozu;

(iii) ve fázi projektování byla připravena technická opatření pro uzavření úložiště;

(iv) technologie použité při projektování a při výstavbě zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady byly podloženy zkušenostmi, zkouškami nebo analýzami.

Článek 15

Posuzování bezpečnosti zařízení

Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby:

(i) před zahájením výstavby zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady bylo provedeno systematické posouzení bezpečnosti a posouzení vlivu na životní prostředí, které je přiměřené riziku představovanému takovým zařízením a pokrývá jeho provozní životnost;

(ii) navíc před zahájením výstavby úložiště bylo provedeno systematické posouzení bezpečnosti a posouzení vlivu na životní prostředí pro období následující po jeho uzavření a aby výsledky těchto posouzení byly hodnoceny podle kritérií stanovených regulačním orgánem;

(iii) před zahájením provozu zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady byly připraveny aktualizované a podrobné verze posouzení bezpečnosti a posouzení vlivu na životní prostředí, je-li považováno za nutné posouzení zmíněná v bodu i) doplnit.

Článek 16

Provoz zařízení

Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby:

(i) povolení k provozu zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady bylo založeno na příslušných posouzeních uvedených v článku 15 a bylo podmíněno splněním programu uvádění do provozu, který dokládá, že skutečný stav zařízení jev souladu s projektovými a bezpečnostními požadavky;

(ii) byly definovány a podle potřeby přezkoumány limity a podmínky bezpečného provozu odvozené ze zkoušek, provozních zkušeností a posouzení, jak uvádí článek 15;

(iii) provoz, údržba, monitorování, inspekce a zkoušky zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady byly prováděny v souladu se stanovenými postupy. V případě úložiště se takto získané výsledky použijí k ověření a kontrole platnosti výchozích předpokladů a k aktualizaci posouzení uvedených v článku 15 pro období po uzavření;

(iv) inženýrská a technická podpora ve všech oblastech vztahujících se k bezpečnosti byla dostupná po celou dobu provozní životnosti zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady;

(v) byly aplikovány postupy charakterizace a třídění radioaktivních odpadů;

(vi) nehody významné z hlediska bezpečnosti byly držitelem povolení neprodleně oznamovány regulačnímu orgánu;

(vii) byly stanoveny programy shromažďování a analýzy relevantních provozních zkušeností a v případě potřeby vyvozeny důsledky z jejich výsledků;

(viii) pro zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady jiné než úložiště byly připravovány a podle potřeby aktualizovány plány vyřazování z provozu s využitím informací shromážděných v průběhu provozní životnosti tohoto zařízení a aby tyto plány byly přezkoumávány regulačním orgánem;

(ix) pro uzavření úložiště byly připravovány a podle potřeby aktualizovány plány s využitím informací shromážděných v průběhu jeho provozní životnosti a aby tyto plány byly přezkoumávány regulačním orgánem.

Článek 17

Institucionální opatření po uzavření

Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby po uzavření úložiště:

(i) byly uchovávány záznamy o jeho umístění, projektu a inventáři, které jsou požadované regulačním orgánem;

(ii) byly prováděny aktivní nebo pasivní institucionální kontroly, jako je monitorování či omezení přístupu, jsou-li požadovány; a

(iii) je-li v kterémkoliv období aktivní institucionální kontroly zjištěn neplánovaný únik radioaktivních materiálů do životního prostředí, byly v případě nutnosti prováděny zásahy.

KAPITOLA 4

OBECNÁ BEZPEČNOSTNÍ USTANOVENÍ

Článek 18

Prováděcí opatření

Každá smluvní strana učiní v rámci svého národního práva legislativní, regulační a správní opatření a jiné kroky nutné k plnění svých závazků podle této úmluvy.

Článek 19

Právní a regulační rámec

1. Každá smluvní strana vytvoří a udržuje legislativní a regulační rámec pro řízení bezpečnosti nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady.

2. Tento právní a regulační rámec stanoví:

(i) zavedení příslušných národních bezpečnostních požadavků a předpisů v oblasti radiační bezpečnosti;

(ii) systém povolování činností týkajících se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady;

(iii) systém zákazů provozování zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady bez povolení;

(iv) systém příslušných institucionálních kontrol, inspekcí regulačních orgánů, dokumentování a podávání zpráv;

(v) vynucování dodržování platných předpisů a podmínek povolení;

(vi) jasné rozdělení odpovědností mezi orgány zapojenými v různých etapách nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady.

3. Při zvažování, zda se má na radioaktivní materiály vztahovat právní úprava platná pro radioaktivní odpady, smluvní strany patřičně zohlední cíle této úmluvy.

Článek 20

Regulační orgán

1. Každá smluvní strana zřídí nebo určí regulační orgán pověřený prováděním právního a regulačního rámce podle článku 19 a vybavený náležitým oprávněním, pravomocí a finančními a lidskými zdroji k plnění jemu udělených odpovědností.

2. Každá smluvní strana podle svého právního a regulačního rámce učiní příslušné kroky k zajištění účinné nezávislosti funkcí regulace na jiných funkcích v případech, kdy se organizace účastní jak nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady, tak i jeho regulace.

Článek 21

Odpovědnost držitele povolení

1. Každá smluvní strana zajistí, aby prvotní odpovědnost za bezpečnost nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady nesl držitel příslušného povolení, a učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby držitel povolení tuto odpovědnost plnil.

2. Pokud neexistuje takový držitel povolení, ani jiná odpovědná strana, odpovědnost nese smluvní strana, pod jejíž jurisdikci vyhořelé palivo nebo radioaktivní odpady spadají.

Článek 22

Lidské a finanční zdroje

Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby:

(i) v průběhu provozní životnosti zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady byli dostupní kvalifikovaní pracovníci potřební pro činnosti vztahující se k bezpečnosti těchto zařízení;

(ii) v průběhu provozní životnosti zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady a pro účely jejich vyřazení z provozu byly dostupné náležité finanční zdroje pro posílení jejich bezpečnosti;

(iii) byla učiněna finanční opatření, která umožní pokračování institucionálních kontrol a monitorování tak dlouho po uzavření úložiště, jak je považováno za nutné.

Článek 23

Zabezpečení jakosti

Každá smluvní strana učiní nezbytné kroky k zajištění toho, aby byly stanoveny a zavedeny příslušné programy zabezpečení jakosti vztahující se k bezpečnosti nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady.

Článek 24

Provozní radiační ochrana

1. Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby v průběhu provozní životnosti zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady:

(i) ozáření pracovníků a obyvatelstva způsobené zařízením bylo tak nízké, jak je reálně dosažitelné s přihlédnutím k hospodářským a sociálním faktorům;

(ii) žádný jednotlivec nebyl v normálních situacích vystaven ozáření převyšujícímu mezní dávky podle národních předpisů, které patřičně zohledňují mezinárodně schválené standardy radiační ochrany; a

(iii) byla přijata opatření k zabránění neplánovaných a nekontrolovaných úniků radioaktivních materiálů do životního prostředí.

2. Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby výpusti byly omezeny tak:

(i) aby ozáření bylo tak nízké, jak je reálně dosažitelné s přihlédnutím k hospodářským a sociálním faktorům; a

(ii) aby žádný jednotlivec nebyl v normálních situacích vystaven ozáření převyšujícímu mezní dávky podle národních předpisů, které patřičně zohledňují mezinárodně schválené standardy radiační ochrany.

3. Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby v průběhu provozní životnosti dozorovaného jaderného zařízení byla v případě, že dojde k neplánovanému a nekontrolovanému úniku radioaktivních materiálů, zavedena příslušná nápravná opatření ke kontrole úniku a zmírnění jeho účinků.

Článek 25

Havarijní připravenost

1. Každá smluvní strana zajistí, aby před zahájením a během provozu zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady existovaly příslušné vnitřní a v případě nutnosti i vnější havarijní plány. Tyto havarijní plány by měly být ve vhodných intervalech ověřovány.

2. Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k přípravě a ověřování havarijních plánů pro své území, pokud by mohlo být ovlivněno v případě radiační havárie v zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady v blízkosti jejího území.

Článek 26

Vyřazování z provozu

Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění bezpečnosti vyřazování jaderného zařízení z provozu. Tyto kroky zajistí, aby:

(i) byli dostupní kvalifikovaní pracovníci a náležité finanční zdroje;

(ii) byla na radiační ochranu, výpusti a neplánované a nekontrolované úniky uplatňována ustanovení článku 24;

(iii) byla na havarijní připravenost uplatňována ustanovení článku 25;

(iv) byly uchovávány záznamy s informacemi důležitými pro vyřazování z provozu.

KAPITOLA 5

RŮZNÁ USTANOVENÍ

Článek 27

Přeshraniční pohyb

1. Každá smluvní strana, která se podílí na přeshraničním pohybu, učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby se tento pohyb uskutečňoval způsobem, který je v souladu s ustanoveními této úmluvy a příslušnými závaznými mezinárodními instrumenty.
Přitom:

(i) smluvní strana, která je státem původu, učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby byl přeshraniční pohyb povolen a aby se uskutečnil pouze po předcházejícím oznámení státu určení a s jeho souhlasem;

(ii) přeshraniční pohyb přes státy tranzitu podléhá mezinárodním závazkům platným pro daný způsob přepravy;

(iii) smluvní strana, která je státem určení, vydá souhlas s přeshraničním pohybem pouze v případě, že má správní a technickou způsobilost a regulační strukturu potřebnou pro nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady způsobem, který je v souladu s touto úmluvou;

(iv) smluvní strana, která je státem původu, povolí přeshraniční pohyb pouze v případě, že se může přesvědčit, že v souladu se souhlasem státu určení jsou splněny podmínky bodu iii), a to před zahájením přeshraničního pohybu;

(v) smluvní strana, která je státem původu, učiní příslušné kroky k povolení návratu zásilky na své území, pokud není nebo nemůže být přeshraniční pohyb dokončen v souladu s tímto článkem a pokud nelze učinit jiné bezpečné opatření.

2. Smluvní strana nevydá povolení pro přepravu svého vyhořelého paliva nebo radioaktivních odpadů do místa určení jižně od 60° jižní zeměpisné šířky za účelem jeho skladování nebo uložení.

3. Žádným ustanovením této úmluvy nejsou dotčeny:

(i) výkon práv a svobod námořní a říční plavby a letecké dopravy podle mezinárodního práva loděmi a letadly všech států;

(ii) práva smluvní strany, do které jsou radioaktivní odpady vyváženy za účelem zpracování, vrátit nebo učinit opatření pro navrácení radioaktivních odpadů a ostatních produktů po zpracování do státu původu;

(iii) právo smluvní strany vyvážet své vyhořelé palivo za účelem přepracování;

(iv) práva smluvní strany, do které je vyhořelé palivo vyváženo za účelem přepracování, vrátit nebo učinit opatření pro navrácení radioaktivních odpadů a ostatních produktů vzniklých při přepracování do státu původu.

Článek 28

Nepoužívané uzavřené zdroje

1. Každá smluvní strana učiní v souladu se svým národním právem příslušné kroky k zajištění toho, aby se držení, přepracování nebo ukládání nepoužívaných uzavřených zdrojů uskutečňovalo bezpečným způsobem.

2. Smluvní strana dovolí návrat nepoužívaných uzavřených zdrojů na své území, pokud v souladu se svým národním právem přijala, že se vrátí výrobci, který je kvalifikovaný takové nepoužívané uzavřené zdroje získávat a držet.

KAPITOLA 6

ZASEDÁNÍ SMLUVNÍCH STRAN

Článek 29

Přípravné zasedání

1. Přípravné zasedání smluvních stran se koná nejpozději 6 měsíců ode dne vstupu této úmluvy v platnost.

2. Na tomto zasedání smluvní strany:

(i) stanoví datum konání prvního přezkumného zasedání podle článku 30. Toto přezkumné zasedání se koná co nejdříve, nejpozději však 30 měsíců ode dne vstupu této úmluvy v platnost;

(ii) připraví a přijmou konsensem Jednací řád a Finanční pravidla;

(iii) v souladu s Jednacím řádem stanoví zejména:

a) obecné pokyny týkající se formy a struktury národních zpráv předkládaných podle článku 32;

b) termín pro předložení těchto zpráv;

c) postup přezkumu těchto zpráv.

3. Jakýkoliv stát nebo regionální organizace integrační nebo jiné povahy, které ratifikovaly, přijaly, schválily, potvrdily tuto úmluvu nebo k ní přistoupily a pro které úmluva nevstoupila dosud v platnost, se mohou účastnit přípravného zasedání, jako by byly stranami této úmluvy.

Článek 30

Přezkumná zasedání

1. Smluvní strany se schází za účelem přezkumu zpráv předložených podle článku 32.

2. Na každém přezkumném zasedání smluvní strany:

(i) stanoví datum následujícího zasedání, přičemž doba mezi dvěma přezkumnými zasedáními nepřekročí 3 roky;

(ii) mohou přezkoumávat opatření přijatá podle čl. 29 odst. 2 a konsensem je měnit, pokud Jednací řád nestanoví jinak. Rovněž mohou konsensem upravit Jednací řád nebo Finanční pravidla.

3. Na každém přezkumném zasedání má každá smluvní strana přiměřenou příležitost diskutovat o zprávách předložených jinými smluvními stranami a žádat k nim vysvětlení.

Článek 31

Mimořádná zasedání

Mimořádné zasedání smluvních stran se koná:

(i) jestliže se na tom dohodne většina smluvních stran přítomných a hlasujících na zasedání; nebo

(ii) na písemnou žádost smluvní strany do 6 měsíců od doby, kdy tato žádost byla zaslána smluvním stranám a sekretariát uvedený v článku 37 obdržel oznámení, že tuto žádost podpořila většina smluvních stran.

Článek 32

Předkládání zpráv

1. V souladu s článkem 30 předloží každá smluvní strana národní zprávu na každém přezkumném zasedání smluvních stran. Tato zpráva zahrnuje opatření, která byla přijata k provádění závazků vyplývajících z úmluvy. Pro každou smluvní stranu zpráva rovněž zahrnuje její:

(i) koncepci nakládání s vyhořelým palivem;

(ii) postupy nakládání s vyhořelým palivem;

(iii) koncepci nakládání s radioaktivními odpady;

(iv) postupy nakládání s radioaktivními odpady;

(v) kritéria používaná pro definování a zařazení radioaktivních odpadů.

2. Tato zpráva rovněž zahrnuje:

(i) seznam zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem, na která se vztahuje tato úmluva,
jejich umístění, hlavní účel a základní charakteristiky;

(ii) inventář vyhořelého paliva, na které se vztahuje tato úmluva, které je skladováno a které bylo uloženo. Tento inventář obsahuje popis materiálu a podává informace o jeho
hmotnosti a celkové aktivitě, pokud jsou dostupné;

(iii) seznam zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady, na která se vztahuje tato úmluva,
jejich umístění, hlavní účel a základní charakteristiky;

(iv) inventář radioaktivních odpadů, na které se vztahuje tato úmluva a které:

a) jsou skladovány v zařízeních pro zpracování radioaktivních odpadů nebo zařízeních jaderného palivového cyklu,

b) byly uloženy, nebo

c) pocházejí z dřívější činnosti.

Tento inventář obsahuje popis materiálu a další dostupné příslušné informace, jako je jeho objem nebo hmotnost, aktivita a konkrétní radionuklidy; (v) seznam jaderných zařízení, která jsou vyřazována z provozu, s uvedením stavu, kam dospěly činnosti spojené s vyřazováním těchto zařízení.

Článek 33

Účast na zasedáních

1. Každá smluvní strana se účastní zasedání smluvních stran a je na nich zastoupena jedním delegátem a zástupci, odborníky a poradci, pokud to považuje za potřebné.

2. Smluvní strany mohou na základě konsensu přizvat k účasti na jakémkoliv zasedání nebo zvláštním jednání jako pozorovatele jakoukoliv mezivládní organizaci, která je příslušná ve věcech upravených touto úmluvou. Pozorovatelé jsou povinni předem písemně přijmout ustanovení článku 36.

Článek 34

Souhrnné zprávy

Smluvní strany přijmou konsensem a zpřístupní veřejnosti dokument zahrnující otázky diskutované a závěry dosažené v průběhu zasedání smluvních stran.

Článek 35

Jazyky

1. Jednacími jazyky zasedání smluvních stran jsou angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština, pokud není Jednacím řádem stanoveno jinak.

2. Zprávy předkládané v souladu s článkem 32 se připraví v národním jazyce předkládající smluvní strany nebo v jediném jazyce, který určí Jednací řád. Pokud je zpráva předložena v národním jazyce odlišném od jazyka určeného Jednacím řádem, smluvní strana zajistí překlad své zprávy do tohoto jazyka.

3. Bez ohledu na odstavec 2 zajistí sekretariát za úhradu překlad zprávy předložené v jakémkoliv jiném jednacím jazyce do určeného jazyka.

Článek 36

Důvěrnost údajů

1. Ustanovení této úmluvy se nedotýkají práv a povinností smluvních stran chránit podle vlastního práva informace před zpřístupněním. Pro účely tohoto článku „informace“ zahrnují zejména: informace vztahující se k národní bezpečnosti nebo k fyzické ochraně jaderných materiálů, informace chráněné právy duševního vlastnictví nebo průmyslovým či obchodním tajemstvím a osobní údaje.

2. Pokud v souvislosti s touto úmluvou smluvní strana poskytne informace, které označí jako chráněné ve smyslu odstavce 1, pak takové informace mohou být použity jen pro účely, pro které byly poskytnuty, a jejich důvěrnost musí být dodržena.

3. Pokud se jedná o informace vztahující se k vyhořelému palivu nebo radioaktivním odpadům, na něž se tato úmluva vztahuje na základě čl. 3 odst. 3, tato úmluva se nedotýká výlučné pravomoci dotyčné smluvní strany rozhodnout:

(i) zda jsou takové informace utajeny nebo jinak kontrolovány, aby se zabránilo jejich úniku;

(ii) zda poskytne informace podle bodu i) v souvislosti s úmluvou; a

(iii) jaké podmínky pro zachování důvěrnosti se k takovým informacím vztahují, pokud jsou poskytnuty v souvislosti s touto úmluvou.

4. Obsah diskuse během přezkumu národních zpráv na každém přezkumném zasedání, které se koná v souladu se článkem 30, je důvěrný.

Článek 37

Sekretariát

1. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (dále jen “agentura“) zajistí pro zasedání smluvních stran sekretariát.

2. Sekretariát:

(i) Svolává, připravuje a organizuje zasedání smluvních stran podle článků 29, 30 a 31;

(ii) předává smluvním stranám informace obdržené nebo připravené v souladu s ustanoveními této úmluvy.

Výdaje vzniklé agentuře při plnění funkcí uvedených v bodech i) a ii) uhradí agentura ze svého běžného rozpočtu.

3. Smluvní strany mohou na základě konsensu žádat agenturu, aby poskytla jiné služby potřebné pro zasedání smluvních stran. Agentura může takové služby poskytnout, lze-li je provést v rámci jejího programu a běžného rozpočtu. Není-li to možné, může agentura takové služby poskytnout, dostane-li dobrovolnou dotaci z jiných zdrojů.

KAPITOLA 7

ZÁVĚREČNÁ A JINÁ USTANOVENÍ

Článek 38

Řešení sporu

V případě sporu mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo uplatňování této úmluvy smluvní strany věc projednají v rámci zasedání smluvních stran s cílem spor vyřešit. V případě, že jsou jednání bezvýsledná, lze využít mechanismů zprostředkování, smírčího řízení a arbitráže podle mezinárodního práva, včetně pravidel a praxe obvyklé v rámci agentury.

Článek 39

Podpis, ratifikace, přijetí, schválení, přistoupení

1. Tato úmluva je otevřena k podpisu všem státům v sídle agentury ve Vídni ode dne 29. září 1997 do doby svého vstupu v platnost.

2. Tato úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatářskými státy.

3. Po vstupu v platnost je tato úmluva otevřena k přistoupení všem státům.

4.

(i) Tato úmluva je s výhradou potvrzení otevřena k podpisu nebo k přistoupení regionálním organizacím integrační nebo jiné povahy za předpokladu, že se jedná o organizace tvořené svrchovanými státy a způsobilé sjednávat, uzavírat a uplatňovat mezinárodní smlouvy v záležitostech upravených touto úmluvou.

(ii) V oblastech své pravomoci takové organizace vlastním jménem vykonávají práva a plní povinnosti, které tato úmluva svěřuje státům jsoucím jejími účastníky.

(iii) Stane-li se takováto organizace stranou úmluvy, musí depozitáři úmluvy uvedenému v článku 43 zaslat prohlášení uvádějící, které státy jsou jejími členy, které články této úmluvy se na ni vztahují a jaký je rozsah její pravomoci v oblastech upravených těmito články.

(iv) Taková organizace nemá právo dalšího hlasu navíc k hlasu svých členských států.

5. Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení, přistoupení nebo potvrzení se uloží u depozitáře úmluvy.

Článek 40

Vstup v platnost

1. Tato úmluva vstoupí v platnost devadesátým dnem po datu uložení dvacáté páté listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení u depozitáře úmluvy, pokud takovou listinu uloží patnáct států, z nichž každý provozuje jadernou elektrárnu.

2. Pro každý stát nebo regionální organizaci integrační nebo jiné povahy, který nebo která ratifikuje, přijme, schválí, potvrdí tuto úmluvu nebo k ní přistoupí po datu uložení poslední listiny potřebné ke splnění podmínek odstavce 1, vstoupí tato úmluva v platnost devadesátým dnem po datu uložení příslušné listiny tímto státem nebo organizací u depozitáře.

Článek 41

Změny úmluvy

1. Každá smluvní strana může navrhnout změnu této úmluvy. Navržené změny posoudí přezkumné zasedání nebo mimořádné zasedání.

2. Znění každé navržené změny a důvody k ní se předají depozitáři, který návrh sdělí smluvním stranám nejpozději devadesát dnů před zasedáním, k jehož posouzení je návrh předkládán. Veškeré připomínky obdržené k takovému návrhu depozitář rozešle smluvním stranám.

3. Smluvní strany po posouzení navržené změny rozhodnou, zda ji přijmou konsensem, nebo zda ji v případě, že konsensu nebylo dosaženo, předloží diplomatické konferenci. K rozhodnutí předložit navrženou změnu diplomatické konferenci je zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů smluvních stran přítomných a hlasujících na zasedání s podmínkou, že v době hlasování je přítomna alespoň polovina smluvních stran.

4. Depozitář svolá k posouzení a přijetí změn této úmluvy diplomatickou konferenci, která se koná nejpozději do jednoho roku od přijetí příslušného rozhodnutí podle odstavce 3 tohoto článku. Konference vynaloží veškeré úsilí, aby změny byly přijaty konsensem. Jestliže to nebude možné, změny mohou být přijaty dvoutřetinovou většinou všech smluvních stran.

5. Změny této úmluvy přijaté v souladu s odstavci 3 a 4 podléhají ratifikaci, přijetí, schválení nebo potvrzení smluvními stranami a pro smluvní strany, které změny ratifikovaly, přijaly, schválily nebo potvrdily, vstoupí v platnost devadesátým dnem poté, co depozitář obdrží příslušné listiny od alespoň dvou třetin smluvních stran. Pro smluvní stranu, která ratifikuje, přijme, schválí nebo potvrdí změny později, vstoupí tyto změny v platnost devadesátým dnem poté, co dotčená smluvní strana uložila svou příslušnou listinu.

Článek 42

Vypovězení

1. Každá smluvní strana může vypovědět tuto úmluvu písemným oznámením depozitáři úmluvy.

2. Vypovězení nabývá účinnosti jeden rok po dni, kdy depozitář úmluvy obdržel toto oznámení, anebo od pozdějšího data, které může být uvedeno v oznámení.

Článek 43

Depozitář úmluvy

1. Depozitářem této úmluvy je generální ředitel agentury.

2. Depozitář úmluvy informuje smluvní strany o:

(i) podpisu této úmluvy a uložení listin o ratifikaci, přijetí, schválení, přistoupení nebo potvrzení v souladu s článkem 39;

(ii) datu, kterým úmluva vstoupí v platnost v souladu s článkem 40;

(iii) oznámeních o vypovězení úmluvy v souladu s článkem 42 s uvedením dat těchto oznámení;

(iv) návrzích změn této úmluvy předložených smluvními stranami, o změnách přijatých příslušnou diplomatickou konferencí nebo přijatých na zasedáních smluvních stran a o datu vstupu těchto změn v platnost v souladu s článkem 41.

Článek 44

Závazná znění

Originál této úmluvy, jejíž anglické, arabské, čínské, francouzské, ruské a španělské znění jsou stejně závazná, je uložen u depozitáře úmluvy, který rozešle její ověřené kopie smluvním stranám.

JOINT CONVENTION ON THE SAFETY OF SPENT FUEL MANAGEMENT AND ON THE SAFETY OF RADIOACTIVE WASTE MANAGEMENT


Na důkaz toho níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto úmluvu.

Ve Vídni dne 5. září 1997

Přesunout nahoru