Objednat předplatné
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Sdělení č. 63/2010 Sb. m. s.Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Spolkovým ministerstvem financí Spolkové republiky Německo o spolupráci při boji proti nelegálnímu zaměstnávání, neohlášené výdělečné činnosti a nelegálnímu najímání přeshraničních pracovníků a s tím souvisejícímu přeshraničnímu zneužívání sociálních dávek a neodvádění pojistného

Datum vyhlášení 02.08.2010
Uzavření smlouvy 28.08.2009
Platnost od 25.05.2010
Profil dokumentu
více
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

63

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. srpna 2009 bylo v Praze podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Spolkovým ministerstvem financí Spolkové republiky Německo o spolupráci při boji proti nelegálnímu zaměstnávání, neohlášené výdělečné činnosti a nelegálnímu najímání přeshraničních pracovníků a s tím souvisejícímu přeshraničnímu zneužívání sociálních dávek a neodvádění pojistného.

Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 12 odst. 1 dne 25. května 2010.

České znění Ujednání se vyhlašuje současně.


Ujednání

mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Spolkovým ministerstvem financí Spolkové republiky Německo

o spolupráci při boji proti nelegálnímu zaměstnávání, neohlášené výdělečné činnosti a nelegálnímu najímání přeshraničních pracovníků a s tím souvisejícímu přeshraničnímu zneužívání sociálních dávek a neodvádění pojistného

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

a

Spolkové ministerstvo financí Spolkové republiky Německo

(dále jen “smluvní strany“)

s ohledem na rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států Evropské unie v Radě ze dne 22. dubna 1999 o „Kodexu jednání ke zlepšení vzájemné spolupráce mezi úřady členských států při potírání snah o zneužívání dávek sociálního pojištění a příspěvků na sociální pojištění ze zahraničí a při potírání neohlášené výdělečné činnosti a nedovoleného pronajímání zahraniční pracovní síly“,

s ohledem na ustanovení o vzájemné úřední pomoci a spolupráci mezi příslušnými orgány a institucemi obou států, která jsou stanovená již v nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství a ve směrnici 96/71/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb,

s ohledem na směrnici 95/46/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů,

s přesvědčením, že pro provádění výše uvedených ustanovení je důležité posílit přeshraniční spolupráci a stanovit za tímto účelem příslušné orgány, úrovně a formy spolupráce,

s vědomím toho, že na národních úrovních existují odlišné přístupy a definice v souvislosti s bojem proti nelegálnímu zaměstnávání, neohlášené výdělečné činnosti a nelegálnímu najímání přeshraničních pracovníků a s tím souvisejícímu přeshraničnímu zneužívání sociálních dávek a neodvádění pojistného

se dohodly takto:

Článek 1

Účel Ujednání

(1) Smluvní strany usilují o posílení spolupráce mezi svými příslušnými orgány v oblasti boje proti nelegálnímu zaměstnávání, neohlášené výdělečné činnosti a nelegálnímu najímání přeshraničních pracovníků a s tím souvisejícímu přeshraničnímu zneužívání sociálních dávek a neodvádění pojistného.

(2) Předpisy o mezinárodní právní pomoci ve věcech trestních zůstávají nedotčeny.

Článek 2

Územní působnost Ujednání

Ujednání platí pro celé výsostné území České republiky.

Ujednání platí pro celé výsostné území Spolkové republiky Německo.

Článek 3

Ustanovení příslušných orgánů

(1) Toto ujednání je prováděno těmi orgány smluvních stran, do jejichž kompetence spadají oblasti popsané v čl. 1 odst. 1. Tyto orgány jsou vyjmenovány v příloze Ujednání.

(2) Smluvní strany stanoví ústřední orgány, které nesou hlavní odpovědnost za spolupráci v rámci tohoto ujednání. Ústřední orgány jsou uvedeny v příloze Ujednání

Článek 4

Úrovně spolupráce

(1) Spolupráce probíhá na úrovni

1. smluvních stran, jakož i

2. ústředních orgánů jmenovaných v souladu s čl. 3 odst. 2.

(2) Inspekční a kontrolní orgány příslušné pro oblasti úkolů uvedené v článku 1 mohou spolupracovat přímo, pokud je to předem stanoveno orgány uvedenými v odstavci 1.

Článek 5

Formy spolupráce

(1) Smluvní strany se vzájemně informují o podstatných změnách právních a správních předpisů, k nimž dojde v oblasti působnosti tohoto ujednání.

(2) Orgány uvedené v souladu s čl. 3 odst. 2 spolupracují podle pro ně platných právních předpisů, zejména prostřednictvím

1. výměny informací o struktuře a úkolech inspekčních a kontrolních orgánů a o jmenování příslušných kontaktních osob;

2. společného plánování a provádění preventivních opatření v příslušné sféře působnosti;

3. výměny informací o kontrolních a pracovních metodách;

4. předávání informací potřebných k řádnému plnění úkolů, včetně osobních údajů, a to na vyžádání cestou správní pomoci a zasílání dokumentů;

5. poskytnutí nevyžádaných sdělení (sdělení zvláštního podnětu), jestliže se domnívají, že jsou účelná pro dosažení cílů Ujednání;

6. informování o postupu řízení, pokud je to vyžadováno, jakož i

7. výměny zaměstnanců jakožto hostujících pracovníků.

(3) V případě přímé spolupráce inspekčních a kontrolních orgánů podle čl. 4 odst. 2 platí obdobně odstavec 2.

Článek 6

Žádosti a sdělení z vlastního podnětu

(1) Žádosti a sdělení zvláštního podnětu podle čl. 5 odst. 2 bodu 4 a 5 musí obsahovat alespoň tyto údaje:

1. identifikační údaje o dotčených firmách nebo osobách a

2. stručně a srozumitelně popsaný stav věci.

V žádosti je nutno navíc uvést i dožadující orgán, předmět a důvod žádosti a informace nebo úkony, o jejichž poskytnutí nebo provedení se žádá.

(2) Dožádaný orgán si může vyžádat další informace, které jsou potřebné pro zpracování.

(3) Žádosti a sdělení z vlastního podnětu mohou být zasílány písemně, faxem nebo elektronicky.

(4) Zpracování žádosti nebo sdělení z vlastního podnětu se neprovede, pokud by při tom byly způsobeny neobhajitelné správní náklady nebo porušeny vnitrostátní předpisy či správní postupy. Pokud nelze žádost dožadujícího orgánu zpracovat, musí o tom být s uvedením důvodů informován.

Článek 7

Náklady

Náklady spojené s uplatňováním tohoto ujednání nesou smluvní strany a dotčené orgány, jimž tyto náklady vznikly.

Článek 8

Ochrana údajů

Pokud jsou na základě tohoto ujednání poskytovány podle vnitrostátního práva osobní údaje, platí s přihlédnutím k právním předpisům platným pro každou smluvní stranu následující ustanovení.

1. Příjemce na vyžádání informuje poskytující orgán o použití poskytnutých údajů a o dosažených výsledcích.

2. Použití údajů příjemcem je přípustné pouze pro účely uvedené v tomto ujednání a za podmínek stanovených poskytujícím orgánem. Použití je dále přípustné k zamezení a stíhání trestné činnosti značného významu, jakož i pro účely odvrácení značných rizik pro veřejnou bezpečnost.

3. Poskytující orgán je povinen dbát na správnost poskytovaných údajů, jakož i na potřebnost a přiměřenost s ohledem na účel, který se poskytnutím sleduje. Přitom se respektují zákazy poskytování podle příslušného vnitrostátního práva. Údaje se neposkytují, pokud má poskytující orgán důvod domnívat se, že by tím byl porušen účel některého vnitrostátního zákona nebo by tím byly poškozeny oprávněné chráněné zájmy dotčených osob. Pokud se prokáže, že byly poskytnuty nesprávné údaje nebo údaje, které nesměly být poskytnuty, musí to být neprodleně sděleno příjemci, který je povinen údaje neprodleně opravit nebo vymazat.

4. Dotčené osobě musí být na žádost sděleno, jaké informace o ní byly poskytnuty a jaký je předpokládaný účel jejich použití. Tato informační povinnost nevzniká, pokud se po zvážení dojde k závěru, že veřejný zájem na neposkytnutí informace převažuje nad zájmem dotčené osoby na poskytnutí informace. Jinak se právo dotčené osoby na obdržení informace o údajích, které jsou o ní k dispozici, řídí vnitrostátním právem smluvní strany, na jejímž území je informace žádána.

5. Pokud vnitrostátní právo platné pro poskytující orgán v souvislosti s poskytovanými osobními údaji stanovují zvláštní lhůty pro vymazání údajů, poskytující orgán na to příjemce upozorní. Nezávisle na těchto lhůtách se musí poskytnuté osobní údaje vymazat, pokud již nejsou potřebné pro účel, pro který byly poskytnuty.

6. Poskytující orgán a příjemce jsou povinni provést o poskytnutí a přijetí osobních údajů záznam.

7. Poskytující orgán a příjemce jsou povinni účinně chránit poskytnuté osobní údaje před neoprávněným přístupem, neoprávněnými změnami a neoprávněným zveřejněním.

Článek 9

Smíšená komise

(1) Smíšená komise složená ze zástupců smluvních stran a orgánů uvedených v článku 3 se poprvé sejde po 12 měsících od vstupu tohoto ujednání v platnost a následně kdykoli na písemnou žádost smluvních stran, nejméně však každé dva roky. Cílem je posoudit výsledky dosažené na základě tohoto ujednání a projednat veškeré otázky týkající se jeho výkladu či uplatňování.

(2) Smíšená komise může vyzvat zástupce jiných národních orgánů, jakož i zástupce jiných členských států Evropské unie, které mají zájem o dosažení cílů Ujednání, aby se účastnili jejích zasedání.

Článek 10

Změny Ujednání a příloh

(1) Toto ujednání může být kdykoli změněno po dohodě smluvních stran prostřednictvím zvláštního ujednání.

(2) Smluvní strany mohou sjednáním zvláštního ujednání změnit přílohy tohoto ujednání či doplnit k němu další přílohy.

Článek 11

Registrace Ujednání

Registrace tohoto ujednání v sekretariátu Organizace spojených národů podle článku 102 Charty Organizace spojených národů bude iniciována neprodleně po jeho vstupu v platnost Spolkovým ministerstvem financí Spolkové republiky Německo. Druhá smluvní strana bude o provedené registraci zpravena s uvedením registračního čísla Organizace spojených národů, jakmile toto číslo bude potvrzeno sekretariátem Organizace spojených národů.

Článek 12

Vstup v platnost a vypovězení Ujednání

(1) Toto ujednání vstupuje v platnost dnem, kdy smluvní strany diplomatickou cestou vzájemně notifikují, že jsou splněny vnitrostátní předpoklady pro vstup v platnost. Rozhodující je den doručení poslední noty.

(2) Toto ujednání se sjednává na dobu neurčitou. Kterákoli ze smluvních stran může Ujednání vypovědět písemným oznámením adresovaným druhé smluvní straně. Platnost Ujednání skončí tři měsíce po doručení takového oznámení druhé smluvní straně.


Dáno v Praze dne 28. srpna 2009, ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Za Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
Mgr. Michal Sedláček, v. r.
náměstek ministra

Za Spolkové ministerstvo financí Spolkové republiky Německo
Werner Gatzer, v. r.
státní sekretář


Příloha

k Ujednání

mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Spolkovým ministerstvem financí Spolkové republiky Německo

o spolupráci při boji proti nelegálnímu zaměstnávání, neohlášené výdělečné činnosti a nelegálnímu najímání přeshraničních pracovníků a s tím souvisejícímu přeshraničnímu zneužívání sociálních dávek a neodvádění pojistného

A) Spolková republika Německo

I. Popis oblasti působnosti Spolkového ministerstva financí Spolkové republiky Německo jakožto smluvní strany

Ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Spolkovým ministerstvem financí Spolkové republiky Německo o spolupráci při boji proti nelegálnímu zaměstnávání, neohlášené výdělečné činnosti a nelegálnímu najímání přeshraničních pracovníků a s tím souvisejícímu přeshraničnímu zneužívání sociálních dávek a neodvádění pojistného v čl. 3 odst. 1 stanoví, že se Ujednání provádí těmi orgány smluvní strany, do jejichž působnosti patří úkoly popsané v čl. 1 odst. 1.

Úkoly popsané v čl. 1 odst. 1 zahrnují boj proti nelegálnímu zaměstnávání, neohlášené výdělečné činnosti a nelegálnímu najímání přeshraničních pracovníků a s tím souvisejícího přeshraničního zneužívání sociálních dávek a neodvádění pojistného. Poslední odstavec preambule v této souvislosti poukazuje na to, že existují vnitrostátní odlišné přístupy k těmto úkolům a jejich odlišné definice.

Ve Spolkové republice Německo se tyto úkoly označují jako boj proti neohlášené práci a nelegálnímu zaměstnávání a jsou upraveny zákonem o boji proti neohlášené práci a nelegálnímu zaměstnávání (zákon o boji proti neohlášené práci - Schwarzarbeitsbekámpfungsgesetz - SchwarzArbG).

Podle § 1 odst. 2 SchwarzArbG provádí neohlášenou práci ten, kdo poskytuje služby nebo provádí práce neboje nechává provádět a přitom

1. jako zaměstnavatel, podnikatel nebo samostatně výdělečně činná osoba povinná platit pojištění neplní své povinnosti týkající se sociálního zabezpečení - ohlašovací povinnost, povinnost platit příspěvky nebo povinnost vést záznamy - vyplývající z poskytování služeb nebo práce (zadržování pojistného),

2. jako plátce daně neplní své daňové povinnosti vyplývající z poskytování služeb nebo práce (daňový únik),

3. jako příjemce sociálních dávek neplní své oznamovací povinnosti vůči orgánu příslušnému pro sociální dávky vyplývající z poskytování služeb nebo práce (zneužití dávek),

4. jako poskytovatel služeb nebo práce nesplnil svou povinnost vyplývající z této činnosti oznámit začátek samostatného provozování stálé živnosti nebo nezískal průkaz osoby cestující v souvislosti s povoláním (Reisegewerbekarte) (porušení právní úpravy živnostenského podnikání),

5. jako poskytovatel služeb nebo práce provozuje samostatně jako stálou živnost ohlašovací živnost řemeslnou, aniž by byl zapsán v řemeslnickém registru (Handwerksrolle) (porušení právní úpravy řemeslných živností).

Poskytnutí pomoci rodinnými příslušníky nebo životními partnery v podobě sousedské výpomoci, laskavosti nebo svépomoci jsou nadále přípustné - za předpokladu, že poskytnutí služby nebo práce není trvale zaměřeno na zisk. Přitom se „službami nebo prací“ rozumí jak činnost závislých zaměstnanců, tak činnost samostatných podnikatelů.

Neohlášená práce se v Německu pravidelně vyskytuje v souvislosti s „nelegálním zaměstnáváním“, které však v zákonu o boji proti neohlášené práci není definováno. Jako nelegální zaměstnávání se označuje zaměstnávání, při němž jsou porušeny předpisy pro trh práce a předpisy cizineckého práva:

1. Nelegální zaměstnávání cizinců:

Nelegální zaměstnávání cizinců je zaměstnávání cizinců bez potřebného oprávnění k pobytu a pracovního povolení a zaměstnávání takových cizinců za nevýhodnějších pracovních podmínek, než jaké mají srovnatelní němečtí pracovníci.

2. Nelegální poskytování pracovníků:

Nelegální poskytování pracovníků je nelegální pronájem pracovníků třetí straně. Pro pronájem pracovníků je zásadně potřeba povolení, pronájem pracovníků stavebnímu podniku je zásadně zakázán.

3. Porušení zákona o vysílání pracovníků:

Porušení zákona o vysílání pracovníků nastává, když při zaměstnávání v oblastech, stanovených tímto zákonem (např. v oblasti stavebnictví) a pod tam jmenovanými předpoklady nejsou dodrženy určité pracovní podmínky (především placení minimální mzdy).

Oblast činnosti Spolkového ministerstva financí Spolkové republiky Německo zahrnuje kompetenci v boji proti neohlášené práci a nelegálnímu zaměstnávání na spolkové úrovni.

Úloha boje proti neohlášené práci a nelegálnímu zaměstnávání patří v oblasti činnosti Spolkového ministerstva financí Spolkové republiky Německo do příslušnosti orgánů celní správy. Pro plnění těchto úkolů byl při celní správě zřízen útvar pro finanční kontrolu neohlášené práce. Zaměstnanci útvaru pro finanční kontrolu neohlášené práce při celní správě provádějí kontroly a mohou vést vyšetřování v trestním a přestupkovém řízení.

Podle § 2 odst. 1 SchwarzArbG provádí orgány celní správy nezávisle na podezření tyto kontroly:

1. Kontrola, zda se plní nebo byly splněny ohlašovací povinnosti zaměstnavatele vyplývající z poskytování služeb nebo práce podle § 28a čtvrté knihy zákona o sociálním zabezpečení:

Orgány celní správy kontrolují, zda zaměstnavatel splnil povinnost nahlásit zaměstnance, který je povinen platit pojištění, na úřadech příslušných k výběru pojistného. Účelem kontroly je zajistit řádné nahlašování zaměstnanců pro platbu sociálního pojištění.

2. Kontrola, zda z důvodu poskytování služeb nebo práce jsou nebo byly čerpány neoprávněně sociální dávky podle druhé a třetí knihy zákona o sociálním zabezpečení nebo dávky podle zákona o práci na zkrácený úvazek před odchodem do předčasného důchodu:

Orgány celní správy kontrolují, zda poskytování služeb nebo práce bylo orgánům příslušným pro sociální dávky oznámeno správně, úplně a včas, pokud je to nezbytné pro čerpání sociální dávky.

Sociální dávky podle třetí knihy zákona o sociálním zabezpečení, jejichž neoprávněné čerpání se kontroluje, přitom zahrnují zejména podporu v nezaměstnanosti; sociální dávky podle druhé knihy zákona o sociálním zabezpečení zahrnují zejména tzv. podporu v nezaměstnanosti II pro práceschopné, kteří potřebují podporu za účelem zajištění obživy.

3. Kontrola, zda údaje zaměstnavatele, které jsou třeba pro sociální dávky podle třetí knihy zákona o sociálním zabezpečení, jsou správně potvrzeny:

Nezaměstnaní mohou dále čerpat podporu v nezaměstnanosti, jestliže vykonávají práci méně než 15 hodin týdně. Zaměstnavatel musí k tomuto účelu vystavit potvrzení o příjmu z vedlejší výdělečné činnosti. Při ukončení pracovního poměru musí zaměstnavatel vystavit potvrzení o zaměstnání obsahující veškeré skutečnosti o pracovním poměru, které jsou podstatné pro rozhodnutí o nároku na podporu v nezaměstnanosti. Orgány celní správy kontrolují, zda zaměstnavatel toto potvrzení vystavil správně.

4. Kontrola, zda cizinec není nebo nebyl zaměstnán v rozporu s § 284 odst. 1 třetí knihy zákona o sociálním zabezpečení nebo § 4 odst. 3 věty 1 a 2 zákona o pobytu a za méně výhodných pracovních podmínek, než jaké mají srovnatelní němečtí zaměstnanci nebo zaměstnankyně či není nebo nebyl za úplatu pověřen službami či plněním ze smlouvy o dílo v rozporu s § 4 odst. 3 věty 1 a 2 zákona o pobytu:

Orgány celní správy kontrolují,

a) zda cizinec není zaměstnán bez potřebného, k výkonu zaměstnání opravňujícího povolení k pobytu nebo bez potřebného pracovního povolení a zda není zaměstnán za horších pracovních podmínek, než jaké mají srovnatelní němečtí zaměstnanci

b) zda příslušník třetího státu není za úplatu pověřen službami či plněním ze smlouvy o dílo bez potřebného povolení k pobytu opravňujícího k výkonu zaměstnání.

5. Kontrola, zda jsou nebo byly dodrženy základní pracovní podmínky podle zákona o vysílání pracovníků.
Kromě toho orgány celní správy podle § 2 odst. 1 SchwarzArbG kontrolují za účelem splnění své oznamovací povinnosti vůči finančním úřadům spolkových zemí, zda existují podklady k tomu, že plátci daně nesplnili své daňové povinnosti vyplývající z poskytování služeb nebo práce.
Orgány celní správy budou při kontrolách podle § 2 odst. 1 SchwarzArbG podporovány těmito orgány:

1. finančními orgány spolkových zemí,

2. Spolkovým úřadem práce,

3. úřady příslušnými k výběru pojistného,

4. orgány příslušnými pro důchodové pojištění,

5. orgány příslušnými pro úrazové pojištění,

6. orgány příslušnými pro sociální podporu,

7. orgány příslušnými podle zákona o poskytování podpory žadatelům o azyl,

8. orgány uvedenými v § 71 odst. 1 až 3 zákona o pobytu (cizinecké úřady, zahraniční zastupitelství, spolková policie),

9. zemskými orgány příslušnými pro ochranu práce,

10. zemskými policejními výkonnými orgány na vyžádání v ojedinělých případech a

11. orgány příslušnými podle zemského práva pro stíhání a trestání přestupků proti právní úpravě řemeslných živností a živnostenského podnikání podle zákona o boji proti neohlášené práci a

12. Spolkovým úřadem pro nákladní dopravu a

13. Spolkovou sítí pro elektřinu, plyn, telekomunikace, poštu a železnici.

Orgány celní správy a orgány, které je podporují, mají povinnost si vzájemně předávat informace potřebné pro svoje kontroly, včetně osobních údajů a výsledků kontrol, pokud je třeba, aby je orgány za účelem plnění svých úkolů znaly.

II. Stanovení orgánů podle čl. 3 odst. 1 věty 2 tohoto ujednání:

V oblasti činnosti Spolkového ministerstva financí Spolkové republiky Německo jsou pro úkoly popsané v čl. 1 odst. 1 Ujednání příslušné tyto orgány:

Hauptzollamt Aachen
Im Süsterfeld 9
52072 Aachen
poststelle@hzaac.bfinv.de

Hauptzollamt Augsburg
Prinzregentenplatz 3
86150 Augsburg
poststelle@hzaa.bfinv.de

Hauptzollamt Berlin
Mehringdamm 129c
10965 Berlin
poststelle@hzab.bfinv.de

Hauptzollamt Bielefeld
Werner-Bock-Straße 29
33602 Bielefeld
poststelle@hzabi.bfinv.de

Hauptzollamt Braunschweig
Kasernenstrafce 17
38106 Braunschweig
poststelle@hzabs.bfinv.de

Hauptzollamt Bremen
Hans-Böckler-Straße 56
28217 Bremen
poststelle@hzahb.bfinv.de

Hauptzollamt Darmstadt
Hilpert-Straße 20 a
64295 Darmstadt
poststelle@hzada.bfinv.de

Hauptzollamt Dortmund
Kronenburgallee 7
44139 Dortmund
poststelle@hzado.bfinv.de

Hauptzollamt Dresden
Schützenhöhe 24 - 26
01099 Dresden
poststelle@hzadd3.bfinv.de

Hauptzollamt Duisburg
Köhnenstrafce 5-11
47051 Duisburg
poststelle@hzadu.bfinv.de

Hauptzollamt Düsseldorf
Am Stufstock 1-7
40231 Düsseldorf
poststelle@hzad.bfinv.de

Hauptzollamt Erfurt
Melchior-Bauer-Strafce 5
99092 Erfurt
poststelle@hzaef.bfinv.de

Hauptzollamt Frankfurt (Oder)
Kopernikusstraße 25
15236 Frankfurt (Oder)
poststelle@hzafo.bfinv.de

Hauptzollamt Giessen
Grünberger Straße 100
35394 Gießen
poststelle@hzagi.bfinv.de

Hauptzollamt Hamburg-Stadt
Teerhof 1
20457 Hamburg
poststelle@hzahh-stadt.bfinv.de

Hauptzollamt Hannover
Hackethalstraße 7
30179 Hannover
poststelle@hzah.bfinv.de

Hauptzollamt Heilbronn
Kastellstraße 53
74080 Heilbronn
poststelle@hzahn.bfinv.de

Hauptzollamt Itzehoe
Kaiserstraße 14 a
25524 Itzehoe
poststelle@hzaiz.bfinv.de

Hauptzollamt Karlsruhe
Rüppurrer Straße 3a
76187 Karlsruhe
poststelle@hzaka.bfinv.de

Hauptzollamt Kiel
Auguste-Viktoria-Straße 6-8
24103 Kiel
poststelle@hzaki.bfinv.de

Hauptzollamt Koblenz
Schloß Hauptgebäude
56068 Koblenz
poststelle@hzako.bfinv.de

Hauptzollamt Köln
Stolberger Straße 200
50933 Köln
poststelle@hzak.bfinv.de

Hauptzollamt Krefeld
Europark Fichtenhain C 1
47807 Krefeld
poststelle@hzakr.bfinv.de

Hauptzollamt Landshut
Seligenthaler Straße 62
84034 Landshut
poststelle@hzala.bfinv.de

Hauptzollamt Lörrach
Mozartstraße 32
79539 Lörrach
poststelle@hzaloe.bfinv.de

Hauptzollamt Magdeburg
Ihleburger Straße 4
39126 Magdeburg
poststelle@hzamd.bfinv.de

Hauptzollamt München
Landsberger Straße 124
80339 München
poststelle@hzam.bfinv.de

Hauptzollamt Münster
Sonnenstraße 85/89
48143 Münster
poststelle@hzams.bfinv.de

Hauptzollamt Nürnberg
Frankenstrafce 208
90461 Nürnberg
poststelle@hzan.bfinv.de

Hauptzollamt Oldenburg
Friedrich-Rüder-Straße 2
26135 Oldenburg
poststelle@hzaol.bfinv.de

Hauptzollamt Osnabrück
Meller Straße 272
49082 Osnabrück
poststelle@hzaos.bfinv.de

Hauptzollamt Potsdam
Tizianstrafce 13
14467 Potsdam
poststelle@hzap.bfinv.de

Hauptzollamt Regensburg
Junkersstraße 12
93055 Regensburg
poststelle@hzar.bfinv.de

Hauptzollamt Rosenheim
Münchener Straße 51
83022 Rosenheim
poststelle@hzaro.bfinv.de

Hauptzollamt Saarbrücken
Präsident-Baltz-Straße 5
66119 Saarbrücken
poststelle@hzasb.bfinv.de

Hauptzollamt Schweinfurt
Am Zollhof 1
97421 Schweinfurt
poststelle@hzasw.bfinv.de

Hauptzollamt Singen
Bahnhofstraße 25
78224 Singen
poststelle@hzasi.bfinv.de

Hauptzollamt Stralsund
Hiddenseer Straße 2 18439
Stralsund
poststelle@hzahst.bfinv.de

Hauptzollamt Stuttgart
Hackstraße 85 70190
Stuttgart
poststelle@hzas.bfinv.de

Hauptzollamt Ulm
Schillerstraße 1/1
89077 Ulm
poststelle@hzaul.bfinv.de

III. Stanovení ústředního orgánu podle čl. 3 odst. 2 věty 2 tohoto ujednání

V oblasti činnosti Spolkového ministerstva financí Spolkové republiky Německo má při spolupráci v rámci Ujednání hlavní odpovědnost tento orgán:

Bundesfinanzdirektion West
Wórthstrafce 1-3
50668 Köln
Tel.: 0221 37993-100
Fax: 0221 37993-701

B) Česká republika

I. Popis oblasti působnosti orgánů smluvních stran ve smyslu čl. 3 odst. 1 věty 1 ujednání za Českou republiku:

1) Do působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (Správy služeb zaměstnanosti) a úřadů práce patří z oblasti tohoto Ujednání kontrola nelegální práce, která je definována v zákoně č. 435/ 2004 Sb., o zaměstnanosti následovně:

Nelegální prací se pro účely zákona o zaměstnanosti rozumí:

1. pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dítě této fyzické osoby, nebo

2. pokud cizinec nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dítě této fyzické osoby, nebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona povolení k zaměstnání vyžadováno.
Pokud jde o najímání pracovníků, považuje se zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení, za zprostředkování zaměstnání, které mohou provádět pouze fyzické či právnické osoby, pokud mají povolení ke zprostředkování zaměstnání (agentury práce). Za takovéto zprostředkování zaměstnání se rovněž považuje, je-li cizinec vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce na území České republiky na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou a obsahem této smlouvy je pronájem pracovní síly.
Kontroly dodržování zákona o zaměstnanosti v uvedených oblastech provádí úřady práce ve svém správním obvodu.
Za přestupek či správní delikt se v oblastech, na něž se vztahuje smlouva, považuje, pokud fyzická či právnická osoba:

- zprostředkuje zaměstnání bez odpovídajícího povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zákon o zaměstnanosti

- umožní fyzické osobě nebo cizinci výkon nelegální práce

- jako zaměstnavatel neplní oznamovací povinnosti podle zákona o zaměstnanosti nebo nevede evidence v tomto zákoně stanovené (ve vztahu k nelegální práci cizinců jde zejména o povinnost informovat úřad práce o zaměstnávání cizinců, pokud nepotřebují povolení k zaměstnání, a vést evidenci zaměstnaných cizinců).

Za přestupek se rovněž považuje, pokud fyzická osoba / cizinec vykonává nelegální práci.

2) Do působnosti okresních správ sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 4 písm. o) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení spadá:

1. Kontrola, zda zaměstnavatelé plní v sociálním zabezpečení povinnosti podle části třetí hlavy druhé zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zda plní s tím spojenou ohlašovací povinnost.

Okresní správy sociálního zabezpečení kontrolují, zda zaměstnavatel splnil povinnost vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového a nemocenského pojištění, jejich výši a výplatu a zda záznamy předložil příslušným orgánům sociálního zabezpečení a písemně nahlásil změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu. Dále kontrolují, zda zaměstnavatel uschovává zákonem stanovené podklady po předepsanou dobu. Účelem kontroly je zajistit řádné podklady pro rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o dávce důchodového a nemocenského pojištění.

2. Kontrola, zda zaměstnavatel plní ohlašovací povinnost k zaměstnávání důchodců podle části třetí hlavy druhé zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Okresní správy sociálního zabezpečení kontrolují, zda zaměstnavatel ohlásil, vstoupil-li k němu do zaměstnání poživatel starobního důchodu nebo invalidního důchodu. Jde-li o poživatele starobního důchodu, má zaměstnavatel tuto povinnost jen v případě, pokud poživatel starobního důchodu podle předpisů důchodového pojištění nesplňuje podmínky pro výplatu tohoto důchodu při výkonu výdělečné činnosti. Účelem kontroly je řádné nahlašování zaměstnaných poživatelů starobního důchodu.

3. Kontrola, zda osoba samostatně výdělečně činná plní oznamovací povinnost podle části čtvrté hlavy první zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Okresní správy sociálního zabezpečení kontrolují, zda osoba samostatně výdělečně činná oznámila den zahájení a ukončení výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu výdělečné činnosti, den zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, den pozastavení výkonu samostatné výdělečné činnosti či den, od kterého nemá nárok na výplatu důchodu. Účelem kontroly je řádné a včasné oznámení týkající se výkonu samostatné výdělečné činnosti osobou s příslušným oprávněním k takové činnosti.

4. Kontrola, zda oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění plní ohlašovací povinnost podle části čtvrté hlavy třetí zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Okresní správy sociálního zabezpečení kontrolují, zda oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění ohlásil skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu nebo její poskytování. Účelem kontroly je zjištění o neoprávněném čerpání dávek důchodového pojištění.

5. Kontrola vedení a včasného předkládání evidenčních listů důchodového pojištění.

Okresní správy sociálního zabezpečení nejen v určitých případech vedou evidenční listy důchodového pojištění, ale kontrolují, zda zaměstnavatelé plní povinnosti vést za každého občana, který je účasten důchodového pojištění, evidenční list důchodového pojištění a v zákonem stanovené lhůtě za stanovených podmínek je předkládají orgánům sociálního zabezpečení.

6. Kontrola, zda zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění plní povinnosti plátců a zaměstnanci povinnosti poplatníků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanovené jim zákonem č. 589/1992 Sb.o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů.

Okresní správy sociálního zabezpečení kontrolují, zda plátci pojistného na sociální zabezpečení platí toto pojistné v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a kontrolují účetní a další podklady, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh na pojistné placených osobami samostatně výdělečně činnými. Účelem kontroly je řádná a včasná platba pojistného.

Okresní správy sociálního zabezpečení při kontrolách v mezích své působnosti spolupracují se státními orgány, zdravotními pojišťovnami, zdravotnickými zařízeními a zaměstnavateli podle části druhé zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Tato součinnost zahrnuje oprávnění orgánů sociálního zabezpečení vyžadovat pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění sociálního zabezpečení a povinnost státních orgánů, zdravotních pojišťoven, zdravotnických zařízení a zaměstnavatelů v mezích jejich působnosti těmto žádostem vyhovět.

3) Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce podle § 3 zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, kontrolují dále dodržování povinností vyplývajících z

a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů,

b) právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku,

c) právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce,

d) právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,

e) právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o převážně nebo úplně bezmocnou osobu,

f) právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětí.

Úřad a inspektoráty rovněž kontrolují dodržování

a) kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývajících z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 305 zákoníku práce,

b) vnitřních předpisů vydaných podle zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech nebo zákona o cestovních náhradách, jestliže zakládají nároky zaměstnanců.

Úřad a inspektoráty podle § 4 a § 5 zákona o inspekci práce mimo jiné:

• vykonávají kontrolu v rozsahu § 3 zákona o inspekci práce,

• ukládají opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určují přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžadují podání písemné zprávy o přijatých opatřeních,

• kontrolují plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,

• kontrolují příčiny a okolnosti pracovních úrazů, popřípadě se zúčastní šetření na místě úrazového děje,

• poskytují zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek,

Tyto orgány rozhodují ve správním řízení o přestupcích nebo správních deliktech:

1. na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance,

2. na úseku rovného zacházení,

3. na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

4. na úseku odměňování zaměstnanců,

5. na úseku náhrad,

6. na úseku pracovní doby,

7. na úseku dovolené,

8. na úseku bezpečnosti práce,

9. na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců,

10. na úseku vyhrazených technických zařízení

11. na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti.

II. Stanovení orgánů podle čl. 3 odst. 1 věty 2 tohoto ujednání

a) Pro oblast nelegální práce ve výše uvedeném smyslu a zprostředkování zaměstnání:

Příslušné úřady práce ve svém správním obvodu.

b) Pro výběr pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, výplatu peněžitých dávek nemocenského pojištění a pro oblast posuzování příslušnosti k právním předpisům dle nařízení Rady (EHS) č. 1408/71:

Příslušné okresní správy sociálního zabezpečení ve svém správním obvodu.

Pro výplatu dávek důchodového pojištění je příslušná:

Česká správa sociálního zabezpečení.

c) Pro oblast pracovních podmínek podle čl. 3 odst. 1 (Směrnice Rady 96/71 /ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb):

Příslušné oblastní inspektoráty práce ve svém správním obvodu.

III. Stanovení ústředních orgánů podle čl. 3 odst. 2 věty 2 tohoto ujednání:

a) Pro oblast nelegální práce ve výše uvedeném smyslu a zprostředkování zaměstnání:

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Správa služeb zaměstnanosti
Na Poříčním právu 1
128 00 Praha 2
tel: 221 921 111
e-mail: posta@mpsv.cz

b) Pro výběr pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, výplatu dávek nemocenského a důchodového pojištění a pro oblast posuzování příslušnosti k právním předpisům dle nařízení Rady (EHS) č. 1408/71:

Česká správa sociálního zabezpečení
Křížová 25
225 08 Praha 5
tel.: +420 257 061 111 fax: +420 257 063 360
e-mail: posta@cssz.cz

c) Pro oblast pracovních podmínek podle čl. 3 odst. 1 (Směrnice Rady 96/71 /ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb):

Státní úřad inspekce práce
Horní náměstí 103/2
746 01 OPAVA
tel.: 553 696 154,
fax: 553 626 672
e-mail: opava@suip.cz

Přesunout nahoru